ZPRAVODAJ FARNÍ CHARITY U PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ

Transkript

1 Ve dnech dubna 2015 (pátek až neděle) se koná Farní víkend na faře v Horní Blatné. Bude možnost sejít se a posedět se starými známými z farnosti a seznámit se s novými, popovídat si s knězem, užít si krásné jarní přírody Krušných hor, zasportovat si, či si jen tak odpočinout. Ubytování 130 Kč za noc (dospělí) 100 Kč za noc (děti), stravování vlastní, doprava auty/ autobusem (dle domluvy účastníků). Případné dotazy a bližší informace u Anny a Zdeňka Paimových (annakrondlova@seznam.cz, tel ). V neděli, dne 19. dubna 2015, pořádá naše farní charita další nedělní setkání nazvané Čaj o třetí. Ze zvukového záznamu k nám již počtvrté promluví P.Antonín Hýža. Bude vyprávět, jak probíhal jeho život v šedesátých letech po zatčení státní bezpečností. Setkání se uskuteční ve farním sále našeho kláštera. Těšíme se na Vaši návštěvu. V neděli dne 26. dubna 2015, pořádá naše farní charita pouť na Planiny do lesní kaple sv.vojtěcha u Nebílovského Borku. Poutní mši sv. v 15 hodin bude sloužit P.Martiš. Odjezd z Plzně autobusem ve 14 hodin od našeho kostela. Autobus bude přistaven ve hodin. Další zastávka bude u kostela sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí. Odtud odjezd ve hod. Pravděpodobný návrat v 17 hodin. V pátek 29. května 2015 se plzeňská diecéze opět zapojí do akce Noc kostelů. Prosíme dobrovolníky, kteří by byli ochotni v našem kostele pomáhat při této akci, aby se přihlásili u Zdeňka Paimy nebo v sakristii. Předběžně oznamujeme, že v sobotu dne 30. května 2015, pořádá naše farní charita pouť do Jablonného v Podještědí při příležitosti 20. výročí svatořečení naší paní Zdislavy. Další podrobnosti budou uveřejněny ve Farním věstníku, na nástěnkách a v ohláškách. Tutéž sobotu, dne 30. května 2015, od 17 hodin Vás farní rada srdečně zve na Sousedskou večeři, která se bude konat v rámci Evropského dne sousedů na klášterní zahradě. Vítán je každý, kdo má chuť společně posedět, popovídat a dát si něco dobrého k jídlu a pití. Přejeme všem farníkům požehnané Velikonoce. Farní charita u Panny Marie Růžencové ZPRAVODAJ FARNÍ CHARITY U PANNY MARIE RŮŽENCOVÉ Milí farníci! Vše dobré a hojnost Božího požehnání do roku 2015 přeje Farní charita u Panny Marie Růžencové. Toto je čtvrté číslo zpravodaje, který informuje o aktivitách naší farní charity a farnosti v době, kdy nevychází náš farní časopis O nás pro nás. Charitní občasník, který držíte v ruce, obsahuje: - přehled akcí farní charity v roce přehled příjmů a výdajů farní charity v roce vzpomínku na vánoční aktivity farní charity - narozeninovou gratulaci Ing. Šlajsovi - kázání Prof. PhDr. Petra Piťhy na festivalu Mene Tekel - povídku Jiřího Barhoně: Růženec - nejbližší akce v naší farnosti (Velikonoce 2015) Marta Ovsjannikova Zpravodaj Farní charity u Panny Marie Růžencové číslo 4 vychází nepravidelně. Vydává Farní charita u P.Marie Růžencové Plzeň, Jiráskovo náměstí 30, Plzeň. Zpracování a tisk : Jaroslav Grim. POUZE PRO VNITŘNÍ POTŘEBU NEPRODEJNÉ! 20 1

2 Přehled akcí Farní charity u P. M. Růžencové v Plzni v roce Modlitební shromáždění: březen - Za + bratra Tomáše Zemana. (P. Tomáš) listopad - Za překonání zla ve světě. (P. Tomáš) Pouti: duben - Planiny, poutní mše svatá v kapli sv. Vojtěcha (P.Martiš) září - Svatá Hora u Příbrami a klášter Svatá Dobrotivá v Zaječově Další činnosti: leden - vánoční návštěva dětí z dětského domova ze Zbůchu v lednu 2014 v našem kostele březen - uspořádání Křížové cesty v postní době v Památníku obětem zla na zahradě Hrušků. - návštěva nemocných v Hospici sv. Lazara, obyvatel v Domově pokojného stáří sv. Alžběty v Hlavanově ulici a v Domově sv. Aloise v Hradišťské ulici v čase Velikonočním prosinec - návštěva nemocných v Hospici sv. Lazara v čase Vánočním - vánoční návštěva s nadílkou v Domově pokojného stáří sv. Alžběty v Hlavanově ulici, v Domově sv. Aloise v Hradišťské ulici a v Domově sv. Zity ve Sladkovského ulici. - obdarování potřebných lidí v naší farnosti balíčky s ovocem a vánočním cukrovím z darů našich farníků Účast na akcích Městské charity Plzeň: leden Aktivní účast na celostátně vyhlášené Tříkrálové sbírce Z naší farnosti koledovalo za městský obvod Slovany 10 skupinek, kteří vybírali do 14ti kasiček. Výtěžek ze 14ti kasiček za naši farnost byl ,- Kč. Dále za tento obvod koledovalo ještě 5 koledníků. Výtěžek z 19ti kasiček za obvod Slovany byl ,- Kč. V celé Plzni se vybralo do kasiček cca ,- Kč. V celé plzeňské diecézi se vybralo do kasiček cca ,- Kč V celé republice se vybralo do kasiček cca ,-Kč. 2 Nejbližší akce pořádané naší farností (březen, duben 2015) Pobožnost Křížové cesty se koná v našem kostele Panny Marie Růžencové v postní době každý pátek od hodin a každou neděli od 15 hodin. Zveme vás na Postní biblické rozjímání otce Tomáše Pospíšila OP na téma smíření. Koná se v postní době každý čtvrtek (mimo slavnost sv. Josefa) po nešporách v zimní kapli. Tj. 26. února, 5. března, 12. března a 26. března V neděli, dne 22. března 2015 pořádá naše farní charita další nedělní setkání nazvané Čaj o třetí. Na programu je hudebně-literární pásmo: Až se zvony vrátí z Říma. Začátek pásma je kvůli Křížové cestě mimořádně až v 16 hodin. Setkání se uskuteční ve velkém sále našeho kláštera. Těšíme se na Vaši návštěvu. V sobotu před Květnou nedělí, dne 28. března 2015 v 15 hodin se koná Křížová cesta v Památníku obětem zla na zahradě Hrušků v Plzni - Doudlevcích. Autobus pro účastníky odjíždí ve hodin od našeho kostela. Autobus bude přistaven ve hod. K dopravě lze použít i linkový autobus č. 30 a vystoupit na zastávce u Tyršova mostu. V pondělí, dne 30. března 2015, ve 14 hodin navštíví pracovníci naší farní charity obyvatele Hospice sv. Lazara ve Sladkovského ul. č. 66 a předají jim malé dárky, aby je potěšili před nadcházejícími Velikonocemi. V úterý, dne 31. března 2015, v 10 hodin navštíví členové naší farní charity obyvatele Domova pokojného stáří sv. Alžběty v Hlavanově ulici č. 15 s přáním požehnaných Velikonoc. Totéž úterý, dne 31. března 2015, v 15 hodin stejně navštívíme Domov sv. Aloise v Hradišťské ulici č. 30. A přání požehnaných Velikonoc přineseme i ve středu, dne 1. dubna 2015, v 10 hodin do Domova sv. Zity ve Sladkovského ulici č.16 Je vítán každý, kdo se k nám chce při těchto akcích připojit a navázat tak kontakt s klienty těchto ústavů, z nichž mnozí se cítí osamělí. 19

3 náhrdelník s mnoha korálky a jedním šperkem. Těch korálů je padesát a ještě nějaké k tomu, aby to nebylo málo. Ten šperk je kříž. Bez kříže to nejde. V životě ani v růženci. Jím se růženec začíná a také končí. Dejte si zvláštní pozor, abyste ho během modlitby neztratili, jinak totiž nikdy neskončíte. Pán Ježíš sice říká, že je třeba se modlit neustále, ale za jeho dob ještě růženec nebyl. Dále je třeba dát si pozor, aby se nepřetrhla šňůrka s korálky neboli zrnky. Co to dá práce je potom všechny najít, sesbírat a navléknout zase zpátky. Mně se to přihodilo jednou večer v obýváku. To, co jsem pak zažil, nikomu nepřeji. Hledal jsem je pod stolem a za skříní, kam se potvůrky zakutálely, celou noc. Malou satisfakcí mi bylo aspoň to, že jsem přitom našel i brýle, klobouk a dva knedlíky (brýle a klobouk jsem použil hned následující den, knedlíky ne, mám raději rýži). Padesát zrnek je padesát zdrávasů. Jsou rozděleny do pěti desátků, aby se člověk stačil aspoň čtyřikrát nadechnout, když někam pospíchá. Spěch ale při růženci není na místě. Lepší je modlit se pěkně v klidu a pomalu. Dobře se vžít do každého tajemství, prožívat je v duchu s Pánem Ježíšem a s Pannou Marií a nemyslet přitom na nic jiného. Například taková žena v domácnosti, která zrovna připravuje oběd. Dá ráno kachnu do trouby a pak se může klidně a bezstarostně začít růženec modlit. Když už je všude plno kouře a začíná se dusit, ví, že je na čase, aby otevřela okno, kachnu podlila a přešla na druhý desátek. Pokračuje pak v pohodě dál a než se naděje, kolem poledne, když houkají sirény a jedou hasiči, má růženec za sebou a může servírovat. Jak potom, po takovém dobře pomodleném růženci, kachna na černo zachutná! Svatý otec Jan Pavel II. říká, že modlitba svatého růžence je jeho nejoblíbenější modlitbou. Je překrásná ve své jednoduchosti a hloubce. Já si to myslím také. I když se ho nemodlím jako František, Hyacinta a Lucie z Fatimy nebo Matka Tereza z Kalkaty, modlím se ho tak, jak umím. Alespoň jednou denně. Rád bych i častěji, jen kdyby mi netrvalo vždycky hodinu, než zjistím, kam jsem si ho položil. (Z knihy: Pane faráři, já Vás budu muset zabít.) 18 leden Aktivní účast na celostátně vyhlášené Tříkrálové sbírce Z naší farnosti koledovalo za městský obvod Slovany 14 skupinek, kteří vybírali do 17ti kasiček. Výtěžek ze 17ti kasiček za naši farnost byl ,- Kč. Dále za tento obvod koledovalo ještě 6 koledníků. Výtěžek z 23 kasiček za obvod Slovany byl ,- Kč. V celé Plzni se vybralo do kasiček cca ,- Kč. V celé plzeňské diecézi se vybralo do kasiček cca ,- Kč V celé republice se vybralo do kasiček cca ,-Kč. celoročně - Pokračování v projektu Adopce na dálku. V současné době přispíváme na vzdělání bolivijské dívky jménem Arcelia Semo Moye a bolivijského chlapce jménem Ariel Noe Arias. V Bolivii končí školní rok okolo Vánoc. Arcelia pokračuje ve studiu na universitě v San Ignacio de Mojos a předpokládáme, že úspěšně ukončila druhý ročník. Ariel o Vánocích 2013 úspěšně složil maturitu a v současné době by měl mít za sebou první ročník oboru Veřejné účetnictví. - Uspořádání posezení s názvem Čaj o třetí přibližně jednou za měsíc. Během roku jsme přivítali v sále kláštera tyto hosty: = Mgr. Pavel Janouškovec - ředitel Městské charity Plzeň přednášel o aktivitách charity v našem městě, = paní Anna Srbová vyprávěla o svých zkušenostech z práce v městské charitě, = pan Pablo Chacón Gil - styčný pracovník Diecézní charity Plzeň v projektu Adopce na dálku, nám přiblížil život v Latinské Americe, = naše farnice paní Eva Svejkovská vyprávěla o své nedávné cestě po Svaté Zemi a promítala obrázky z této cesty, = P. Jiří Barhoň - duchovní věnující se hlavně nemocným, nás potěšil humornými příhodami, které i při své náročné práci zažívá. V listopadu, kdy jsme vzpomněli nedožitých devadesátin P. Antonína Hýži, jsme si v rámci pořadu Čaj o třetí poslechli ze zvukového záznamu první část jeho vzpomínek (dětství). Dalších pět částí jeho životních vzpomínek uvedeme postupně v roce

4 V prosinci jsme v rámci pořadu Čaj o třetí uvedli hudebně-literární pásmo s názvem Vánoční vzpomínky. Přednášeli paní Ludmila Ševčíková, paní Libuše Fišerová, pan Zdeněk Malina a klavírní doprovod měla slečna Anna Baborová - Zasílání finančních příspěvků z darů věřících naší farnosti na charitní akce doma i ve světě viz vyúčtování. Všem, kteří na charitním díle pracovali, ať už praktickou pomocí, finančně nebo modlitbou, upřímné Zaplať Pán Bůh. Děkujeme také otcům a bratrům dominikánům za spolupráci a prostor, který nám poskytují pod střechou konventu. Srdečně zveme každého na naše pravidelné úterní schůzky od 17 do 19 hodin v sále vedle dominikánské knihovny. Farní charita u P.M.Růžencové v Plzni 4 Jsem člověk, jmenuji se Petr Piťha a nejsem nějaké rodné číslo ani identifikační číslo oprávnění, ani PIN ani VIPN ani jakékoli jiné číslo. Jsem člověk, protože mám svědomí a nesu zodpovědnost. Jsem člověk a jako člověk chci také zemřít. Amen. Podle textu stránek internetu: zpracovala Marta Ovsjannikova *********************************************************** V loňském roce jsme pozvali v rámci pořadů Čaj o třetí na návštěvu P.Jiřího Barhoně. Potěšil nás příběhy, které zažívá ve své kněžské praxi. Pro Vaše potěšení uveřejňujeme povídku Růženec z jeho knížky: Pane faráři, já Vás budu muset zabít. Jiří Barhoň: Růženec Někdo ho má pověšený v autě na zrcátku (což je pořád lepší než na hřebíčku), někdo ho nosí po kapsách a jiný ani neví, co to je. Já ho mám uložený v malém pouzdru na poličce, na stole nebo někde jinde, kam ho zrovna položím. Vždycky, když ho vezmu do rukou, vzpomenu, jak se ho modlili blahoslavení František, Hyacinta a Lucie z Fatimy nebo Matka Tereza z Kalkaty, kterou jsem při tom jednou viděl. Rád bych se ho modlil, jako oni, ale zatím mi to moc nejde. Modlím se ho jako Jiří Barhoň z Touškova. Někdy popletu počty zdrávasů, jindy zase pořadí tajemství. Například páté přes deváté. Chudák Pán Ježíš, ten při tom trpí skoro víc než na Golgotě. Sotva se narodí, hned je ukřižovaný, sotva sestoupí do vody Jordánu, hned zase vystoupí na nebesa, zatímco Panna Maria, než si ji tam vezme k sobě, ho marně hledá na Hoře Proměnění, kde ještě není, protože je mu teprve dvanáct let, sedí v Jeruzalémském chrámě a všichni nad ním žasnou. Neméně žasnul jeden člověk, kterého jsem před časem růženec nějak takto učil: Teda, pane faráři, ten Ježíš měl ale dobrodružnej život, to vám povím. Je to vůbec možný? Co by nebylo, odpověděl jsem mu. U Boha není nic nemožného, neznáte Písmo svaté? Naučit se růženec modlit je velmi záslužná a bohulibá věc, naučit to i někoho druhého, dvojnásob. Jak je z předchozích řádků patrné, mám v tom určitou praxi, a proto si mohu dovolit něco k tomu říci. Nejprve pár technických věcí pro toho, kdo růženec vůbec nezná. Vypadá trochu jako 17

5 připravujeme a přivodíme. Našimi nepřáteli nejsou ani Arabové ani Ukrajinci ani Rusové a vůbec nikdo. Stačíme si sami, protože si nevážíme zákona života, zapomněli jsme, že život je láska a láska je oběť. Život bez nich nedává smysl. A to je, na co můžeme zahynout. Neměli bychom žádné nepřátele, kdybychom byli jako tato katedrála, poutáni k sobě pevným řádem, a byli bychom váženi a ctěni jako tvůrci. Jenže my nic nevytváříme, protože za sebe necháváme jedny pracovat a druhé myslet. Podle pokynů shora jen posunujeme dílo těch zdola. Nemáme proč žít. Jsme tu zbyteční. Kdybychom takoví nebyli a byli platnými lidmi, neodvážili by se nás nepřátelé ohrozit, protože bychom byli pevnější, než oni. Naší cestou je návrat k rozumu a jeho zkáznění a důsledné, věrohodné, hluboce žité křesťanství. Nemohu mlčet. Byl jsem vyzván, abych promluvil před Bohem a mrtvými předky, a to ve chvíli, kdy se nás cizinci s úsměškem ptají: Co vy jste vlastně zač? Nemohu mluvit za druhé, ale odpovím za sebe, byť se chvěji: Vyznávám, že jsem běloch, uznávám odlišnost lidských ras, a tudíž lidskou důstojnost všech, ale odmítám zčernat či zežloutnout a změnit proporci a barvu svých očí. Jsem muž, který může zplodit, ale nemůže porodit dítě, a proto trvám na spořádané, trvající rodině, neboť je to základ společnosti a záruka výchovy. Trvám na tom, že muž a žena jsou odlišní ve stavbě těla i biologické funkci, že žena je slabší a vzácnější než muž, který ji má chránit, milovat a vážit si jí. Jsem zatím zdravý a budu pomáhat nemocným, ale odmítnu fňukání slabochů, kteří se na nemoc jen vymlouvají. Jsem zároveň bohatý i chudý. Svůj chléb si dosud vydělávám a mám ho dost, abych se podělil, ale odmítám živit lenochy. Mám mnohem méně než skutečně majetní, nezávidím jim a radoval bych se, kdyby svůj majetek užívali rozumně. Jsem Evropan, protože jsem Čech. Narodil jsem se českým rodičům, vyrostl v české zemi a beru vážně bídu i slávu svého národa. Odmítám se rozplynout v bezduché uniformitě konzumní multikultury. Jsem křesťan, uctivý k lidem jiného náboženství či názoru, a vím s určitostí, že se jimi budou řídit v celém svém jednání. Ale hlásím se pevně ke svému křesťanskému Bohu a řádu, který stanovil, protože je moudrý, spravedlivý a k lidem soucitný. Jsem člověk, vděčný za své lidství a hrdý na svou tvář. 16 Příjmy a výdaje Farní charity u Panny Marie Růžencové v Plzni - rok 2014 Příjmy z darů farníků ,00 Kč Příjmy celkem Výdaje Příspěvek na misie do Indie (P.Med a jeho spolupracovníci) Příspěvek na Fond zrakově postižených (Lumen Christi) Příspěvek na konto Likvidace Lepry Příspěvek pro Hnutí pro život - pro nenarozené děti Příspěvek na Mezinár. křesť. solidaritu - vykupování otroků Příspěvek na charitní dům pro kněze ve Staré Boleslavi Příspěvek na vzdělání našich dvou adoptivních dětí v Bolivii Pravidelný příspěvek Městské charitě Plzeň *) Příspěvek městské charitě na setkání koledníků TS 2014 Příspěvek městské charitě na setkání vozíčkářů Příspěvek na autobus na pouť na Planiny Příspěvek na autobus do Meditační zahrady v Doudlevcích Občerstvení pro děti ze Zbůchu při návštěvě v lednu 2014 Dary pro děti ze Zbůchu při návštěvě v lednu 2014 Dary pro děti ze Zbůchu při návštěvě v lednu 2015 Květiny do Hospice sv. Lazara Velikonoční balíčky do Domovů sv. Aloise a sv. Alžběty Vánoční balíčky pro potřebné (ovoce) Vánoční balíčky pro potřebné (čokoláda) Tácky, stužky a sáčky pro vánoční balíčky Pohledy Potřeby pro Tříkrálovou sbírku 2014 Potřeby pro Tříkrálovou sbírku 2015 Dar duchovnímu Foto do Bolivie Poštovní známky Příspěvek na pohledy malované tělesně postiženými Kopírování Poštovné z balíčků a peněžních poukázek Výdaje celkem ,00 Kč 1 000,00 Kč 1 000,00 Kč 500,00 Kč 1 000,00 Kč 500,00 Kč 1 000,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč 3 000,00 Kč 3 000,00 Kč 2 081,00 Kč 1 815,00 Kč 690,00 Kč 1 235,00 Kč 499,00 Kč 1 410,00 Kč 958,00 Kč 1 944,00 Kč 2 441,00 Kč 654,00 Kč 283,00 Kč 303,00 Kč 76,00 Kč 720,00 Kč 18,00 Kč 260,00 Kč 200,00 Kč 613,00 Kč 444,00 Kč ,00 Kč

6 *) Všechny farní charity v Plzni odevzdávají každý měsíc část vybraných finančních prostředků Městské charitě Plzeň, jejíž jsou součástí. Tím přispívají na sociální střediska, která Městská charita provozuje. V Plzni jsou to tato zařízení: - Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Polední 11 - Osobní asistence pro zdravotně postižené Polední 11 - Tísňová péče Polední 11 - Domov sv. Zity - Sladkovského 16 - chráněné bydlení - Domov sv. Aloise - Hradišťská 30 - domov se zvláštním režimem - Domov sv. Františka Wenzigova 5 = Azylový dům, nízkoprahové denní centrum, noclehárny - Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Čermákova 29, - Domov pro seniory sv. Jiří v Doubravce - Mohylová 92 Pozn.1: Upozorňujeme všechny, jejichž dary farní charitě dosáhly během roku 2014 částky 1000,- Kč a více a jsou plátci daně, na možnost odpisu z daní. Vyžádejte si v tom případě u naší farní charity potvrzení o daru charitní organizaci. Pozn.2.: Rozdíl mezi příjmy a výdaji v rozpočtu byl hrazen z finanční reservy naší farní charity v pokladně Městské charity Plzeň. Farní charita u Panny Marie Růžencové v Plzni 6 jeden druhého vážit, ale oni si nás vážit nemohou, protože oni jsou schopni pro svou pravdu položit život, ale my budeme ustupovat a podle jejich diktátu zakročíme proti každému, kdo se přizná ke znamení Kristova kříže. Říkají nám, že nejsme tolerantní, a mají pravdu, protože nejsme tolerantní ani k sobě navzájem. A nedejme se mýlit, naši politici se vůbec nezajímají o Islám, ale o petrolej a prodej obnošených zbraní. My jim to nemůžeme vytknout, neboť je sice máme za krátkozraké hlupáky, ale nesmíme to přiznat, protože jsme je zvolili. Navíc cítíme, že to jsou ti nejhodnější z nás, protože na slovo poslouchají jiné, kteří jim, sami bez tváře, odněkud nařizují. Tušíme, že odněkud, kde se hraje ruleta s fiktivními penězi, které ovšem někdy musí být podloženy naší prací, popřípadě životy. Usilujeme o mír na Ukrajině, ale sami jsme připustili, aby byl ohrožen, a spěcháme se přiživit, protože nepřiznáme, že nejde ani o Ukrajince, ani o Rusy, ale opět o peníze a rovnováhy bank, které se rozkymácely jako lodě, když se zvednou vlny. Říkáme: musíme být silní, abychom uhájili mír, ale k čemu nám budou zbraně, když nemáme muže, kteří by je zvedli. Proč by to dělali, když nemají ideál? Ideál, za který by někdo byl ochoten zemřít. Jsme věru ubozí a směšní. Vzali jsme své oblasti vazebnost kultury a naše katedrály se hroutí a společenství lidí se mění v hromadu rozhádaných sobců. Ztratili jsme hodnotu a míru člověka, neboť je zcela logické, že když odhodíme své křesťanství a zbavíme se Boha, zbavíme se i člověka, protože přestaneme vědět, jak má vypadat. Jak si nás muslimové mohou vážit, když oni mají Boha a my žádného nemáme. A proč by se měli u nás chovat slušně a jednat s námi lidsky, když vidí, jak se chováme my k sobě navzájem. Hovoříme o míru, chceme ho bránit, ale sami ho nemáme. Ani v sobě, ani mezi sebou. Chceme zachránit spravedlnost, ale jen množíme zákazy. Jenže spravedlnost ani mír nikdo nezavede, protože vyrůstají ze slušnosti. Vím, co teď nastane, co uslyším. Má slova narazí na zeď sobecké spokojenosti, která je jako křivé zrcadlo. Všechno překroutí. Kdybych řekl jakoukoli moudrost, ozvěnou se ke mně vrátí fráze prázdnější než žvást opilce. I kdybych přinesl přímo z fronty usmrcené dítě, ozve se jen lživý nářek představitelů elit, a to takový, jaký si bude přát ke všemu lhostejný dav, který je má znovu postavit do čela. Nikdo se nezvedne, aby se šel pokusit zachránit sourozence či matku toho dítěte. Ozvou se proti mně hlasy: Na co si hraješ? Nečárej čerty na zeď!..., až zazní protest: Ten blázen nakonec způsobí válku umlčte ho! Ale já se hrozím toho, co si 15

7 Našimi nepřáteli jsme my sami Lidé, lidé, Dovoluji si vás oslovit tímto nejvyšším možným titulem, protože člověk je obrazem Boha a je ozdoben výsostnými znaky: rozumem, svědomím a zodpovědností. Sešli jsme se tu, abychom vzpomenuli obětí válek a totalitních režimů, zejména toho, který je nám historicky nejblíže. Dnešní pietní slavnost dostala jméno Mene Tekel. Tato tajemná slova se objevila na zdi paláce Nabukadnesorova syna, když hodoval a zneuctil posvátné nádoby odcizené z Jeruzalémského chrámu. Oznámila pád jeho říše, protože se nepoučil z příběhu vlastního otce. Jsme přitom na místě, které je symbolem našich národních dějin. Je to chrám, který po staletí vznikal podle přesně stanoveného řádu a stal se ztělesněním ideálu, který vedl naše otce a dědy. Sama o sobě tato katedrála oním ideálem není, protože ten stojí vysoko nad ní směrem označeným odvážně vzpřímenými věžemi. Odtud k lidem promluvil Bůh. Slyšeli jsme jeho slova platná pro Izraelity v zajetí stejně jako pro stavitele tohoto chrámu. Jsou bolestně platná i dnes. Odtud k nám poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby nám ukázal, kdo jsme. Že jsme lidé, jen lidé spěchající ke smrti. Ale také, aby nám zvěstoval, že ideálem člověka je být obrazem Boha. Podobat se Kristu. To je pravda života, celý jeho smysl - jít k tomuto ideálu. Pokaždé tu někdo mluví. Dnes ten úkol připadl mně. Je mi úzko, protože mluvím před Vševědoucím, a uvědomuji si, že nestojím před vámi, ale před těmi, kdo pro tento ideál, pro pravdu života, byli schopni svůj pozemský život nasadit. Dělat to pro sebe by nedávalo smysl. Život se pokládá za druhé. Ti, na něž tu myslíme, to udělali kvůli nám. Je mi určeno promluvit. Zde jsem, abych konal, co mám konat. Více než vzpomínat, je třeba se poučit. Ti, o nichž přemýšlíme, zemřeli především proto, že si lidé včas nepřipustili, že jsou ohroženi. Je třeba se poučit, neboť jsme opět ohroženi a opět si to nechceme přiznat. Říkáme: Žijeme víru, přitom se bojuje, útočí a zabíjí. Ve své hlouposti a pýše poučujeme celý svět. Říkáme: Náboženské války jsou středověký nesmysl. Očekáváme, že všichni odhodí svého Boha, protože my jsme to udělali. Ale oni to neudělají, protože na nás vidí, kam to vede naše kultura se rozpadá a vymíráme. Říkáme, že s nimi musíme vést dialog, ale oni nás nebudou poslouchat, protože chtějí mluvit o náboženství a my žádné nemáme, protože jsme nekonečně liberální. Říkáme, že si máme 14 Vzpomínka na vánoční aktivity farní charity V předvánočním období jsme již tradičně navštívili obyvatele těchto zařízení: Hospice sv. Lazara ve Sladkovského ulici, kde nás doprovázela zaměstnankyně, paní Anna Bystřická, Domova sv. Zity ve Sladkovského ulici, kde nás doprovázela vedoucí, paní Průchová, Domova pokojného stáří sv. Alžběty v Hlavanově ulici, kde nás doprovázela sestřička Homolková a Domova sv. Aloise v Hradišťské ulici, kde nás doprovázela pečovatelka, paní Marie Švarcová. Po Vánocích nás navštívily děti z domova ze Zbůchu. Přinášíme několik fotografií z těchto akcí na dokreslení atmosféry návštěv. Návštěva farní charity v Domově pokojného stáří sv. Alžběty Paní Ludmila Ševčíková se vítá se svou dobrou známou klientkou Domova. 7

8 Paní Ludmila Šarišská, která není členkou naší farní charity, nám velmi pomohla rozveselit klienty Domova. Paní Karla Koldovská se zdraví s jednou klientkou Domova. Kázání Prof. PhDr. Petra Hyťhy na festivalu Mene Tekel Dne 1. března 2015 se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze konala ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně, která završila devátý ročník tradičního festivalu Mene Tekel. Bohoslužbě, na níž vystoupili představitelé křesťanských církví, předsedal Dominik Jaroslav kardinál Duka OP. Velkou pozornost upoutalo níže uvedené kázání Prof. PhDr. Petra Piťhy. Prof. Petr Piťha, (* 1938, Praha) je český katolický kněz, bohemista, lingvista a pedagog. V letech zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky. Mimo to sepsal řadu životopisů významných osobností katolické církve, např. sv. J. N. Neumanna, Zdislavy z Lemberka či Jana Sarkandera. Paní Ludmila Ševčíková přednášela klientům Domova své veselé básničky. 8 13

9 Kdo v zlaté struny zahrát zná V letošním roce se dožívá neuvěřitelných 75ti let, varhaník našeho kostela Panny Marie Růžencové, pan Ing. Václav Šlajs. Na svém kontě má ještě dvě jubilea: šedesát let varhanické činnosti a padesát let je sbormistrem. Chrámový sbor pod jeho vedením dokáže rozeznět prostory našeho kostela, až srdce usedá. Naši farníci mají radost, že máme tak skvělý soubor. Ing. Václav Šlajs je nesmírně pracovitý. Každou volnou chvíli věnuje opravám varhan a úpravě kůru. Jako poděkování mu věnujeme trochu poezie: Desítky let už rozeznívá varhan hlas v našem kostele. Pod jeho prsty nástroj zpívá, tu velebně, tu vesele. Jásavou hudbou Boha chválí, na kůru sbor mu pomáhá. Nádherný tón se nese v dáli, našeho Pána oslava. A kdo je onen kouzelník, co v zlaté struny zahrát zná? Václav Šlajs, skvělý varhaník, kterého každý rád tu má. K narozeninám, co v brzké době oslaví, máme pro něj tohle přání: Štěstí a také pevné zdraví a k tomu Boží požehnání. Vážený pane varhaníku, hodně zdraví a Boží požehnání na všech cestách Vašeho života přeje za farní charitu Ludmila Ševčíková Milá sestřička Homolková nás při naší návštěvě doprovázela po pokojích klientů. A na závěr nás všechny vyfotografovala a pohostila kávou a výborným vánočním cukrovím. Návštěva dětí z dětského domova ze Zbůchu v našem klášteře Děti u jesliček kostele. 12 9

10 P.Vojtěch vypráví dětem o významu kostelů. Děti pozorně poslouchaly. O tom svědčí i to, že při zmínce o důležitosti ticha v kostele a v životě lidí vůbec, se rozpředl živý dialog mezi P. Vojtěchem a Dominikem sedícím ve druhé lavici. Děti v sále kláštera při svém vánočním vystoupení. Jako vždy děti sklidily zasloužený potlesk. Paní ředitelka dětského domova ze Zbůchu ukazuje dárek farní charity- knihu pohádek a písniček od Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Děti zpívají známé písně z této knihy za kytarového doprovodu pana doktora Petra Lejčka. Vánoční pohoda v sále kláštera. Děkujeme všem, kdo se těchto návštěv zúčastnili a kdo pomohli při jejich přípravě