Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava

Transkript

1 Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava Hodnocení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ( naturové hodnocení ) podle 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne , prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j /ENV/ /630/09) Kontakt: GeoVision s. r. o. Částkova Plzeň tel.: bilek@geovision.cz březen 2012 (úkol č )

2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Předmět hodnocení: Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava (Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnice č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný) Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice Lidická 49/110, České Budějovice Zpracovatel: RNDr. Ondřej Bílek autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí MŽP č.j. 630/519/05 ze dne , prodlouženo dne 22. prosince 2009 pod č.j /ENV/ /630/09) Kontakt: Geo Vision s.r.o., pracoviště Plzeň, Částkova 73, Plzeň, tel.: , ondrej.bilek@geovision.cz Spolupráce: RNDr. Vladimír Zýval GeoVision s.r.o. Mgr. Ondřej Simon Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. v Praze, v.v.i. Konzultace: Ing. Eva Zelenková Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk Bohumil Dort, Prachatice POUŽITÉ ZKRATKY AOPK ČR EVL IS EIA MŽP NP(Š) NV PO SAC SCI S CHKO VÚV T.G.M. ZOPK ZPV Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky evropsky významná lokalita informační systém EIA ministerstvo životního prostředí národní park (Šumava) nařízení vlády ptačí oblast zvláštní oblast ochrany ( Special Area of Conservation ) lokality v zájmu Evropských společenství ( Sites of Communities Importance ) Správa Národního parku a CHKO Šumava výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Foto na titulní straně: Silnice I/4 poblíž Vlčích jam (před křižovatkou s I/39 u Houžné). Trasa směřuje do Vltavické kotliny, v pozadí masiv Pažení, Basumského hřebene a Boubína (vpravo). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 2

3 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 POUŽITÉ ZKRATKY ÚVOD Zadání Cíl hodnocení Postup zpracování hodnocení STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU Základní údaje o záměru Kapacita (rozsah) a varianty záměru: Stručný popis technického a technologického řešení záměru Údaje o vstupech Výstupy Možnost kumulace s jinými záměry Možné přeshraniční vlivy ÚDAJE O LOKALITÁCH Identifikace dotčených lokalit Popis dotčených lokalit Zdůvodnění identifikace dotčených předmětů ochrany HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Hodnocení možných kumulativních vlivů ZÁVĚRY Závěr hodnocení Doporučovaná opatření k eliminaci či zmírňování vlivů LITERATURA A PODKLADY PŘÍLOHA RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 3

4 1. ÚVOD 1.1. Zadání Obsahem předkládané zprávy je posouzení významnosti vlivů níže popisovaného záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též jen ZOPK), ve znění pozdějších předpisů (dále též naturové hodnocení ). Předmětem hodnocení je Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnice č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný), zkráceně Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava. Celé území dotčené záměrem je součástí evropsky významné lokality CZ Šumava, zřízené nařízením vlády č. 132/2005 Sb., ve znění NV 371/2009 Sb., a následně rozhodnutím evropské komise ze dne schválené v rozšířeném evropském seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (Sites of Community Importance, SCI) pro kontinentální biogeografickou oblast. Část řešeného území je zároveň součástí ptačí oblasti CZ Šumava, vyhlášené nařízením vlády č. 681/2004. Povinnost posouzení tohoto záměru podle 45i ZOPK vyplývá ze stanoviska Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (viz stanovisko č.j. NPS 01435/2011 ze dne ), kterým nebyl vyloučen vliv záměru na území evropsky významné lokality (EVL). V odůvodnění stanoviska orgánu ochrany přírody jsou vyjmenovány některé předměty ochrany EVL Šumava, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny, především v důsledku změny chemických vlastností půd a vod v okolí komunikací, která může způsobit změnu ekosystémů a jejich druhového složení, případně až ztrátu naturových biotopů a druhů ). Zmíněné naturové biotopy lze přitom ztotožnit s některými typy přírodních stanovišť (např. rašelinné lesy, olšiny, horské trojštětové louky, makrofytní vegetace vodních toků atd.) a vybrané živočišné druhy (např. perlorodka říční, mihule potoční, vranka obecná), které jsou předmětem ochrany EVL Šumava. Za potenciálně dotčené předměty ochrany EVL lze dle citovaného stanoviska považovat: - stanoviště 3260 Nížinné až horské vodní toky - stanoviště 6520 Horské sečené louky - stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště - stanoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště - stanoviště 91D0 Rašelinný les - stanoviště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) - mihule potoční (Lampetra planeri) - vranka obecná (Cottus gobio) - perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 4

5 Předložené hodnocení podle 45i zákona se dále zabývá identifikací konkrétních vlivů záměru na potenciálně dotčené předměty ochrany EVL Šumava a podrobným posouzením jejich významnosti na tuto lokalitu. Vlivy na PO nejsou ve stanovisku orgánu ochrany přírody podrobněji zmíněny, vzhledem k tomu jsou dále prověřovány i možné vlivy na PO (a také na ostatní, přímo neuvedené předměty ochrany EVL např. střevlík Ménetriesův) *. Zpracování naturového posouzení záměru zadalo v roce 2011 Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice, zastoupené ředitelem Ing. Josefem Pešlem (dále také objednatel či oznamovatel ). Předkládané hodnocení je nedílnou součástí (samostatnou přílohou) oznámení záměru podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu přílohy č. 3 (dále též Oznámení). Dílo je u zpracovatele hodnocení (GeoVision s.r.o., regionální pracoviště Plzeň) vedeno pod číslem úkolu Cíl hodnocení Ptačí oblast i evropsky významná lokalita Šumava jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000, jejíž právní úprava vychází ze směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a směrnice 92/43/EHS (směrnice o stanovištích), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Cílem předkládaného naturového hodnocení je v souladu s požadavky článku 6 směrnice o stanovištích zjistit, zda může v důsledku realizace posuzovaného záměru dojít k významnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany evropsky významné lokality či ptačí oblasti Šumava nebo k narušení celistvosti (integrity) těchto lokalit, ať již samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry či koncepcemi. Předkládané hodnocení může v případě potřeby také nastínit vhodné způsoby eliminace či zmírňování méně významných negativních účinků na předměty ochrany či integritu dotčených lokalit soustavy Natura Postup zpracování hodnocení Podkladová data, konzultace Jako vstupní data pro hodnocení byly nejprve shromážděny základní dostupné údaje o dotčených lokalitách a o rozšíření předmětů ochrany v těchto územích, respektive v celé České republice (zdroje dat: Správa NP a CHKO Šumava, AOPK ČR, Podrobnější údaje o stavu lokality, aktuální výskyt předmětů ochrany i možné vlivy záměru na ně byly konzultovány se zástupci Správy NP a CHKO Šumava (Ing. Eva Zelenková) i s dalšími znalci dotčených lokalit a odborníky na danou problematiku (Mgr. Ondřej Simon Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha). Využita byla rovněž rešerše publikovaných informací o obecných biotopových ná- * Při posuzování vlivu záměrů není samotné stanovisko důvodem pro vyloučení dalších druhů z hodnocení. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 5

6 rocích některých druhů a o stavu populací vybraných předmětů ochrany (zejména perlorodky říční), připravená při řešení dřívějších naturových hodnocení na zájmové lokalitě. Postup vlastního hodnocení Jako základní metodický rámec byla respektována Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., publikovaná ve Věstníku MŽP (11/2007). Významnost uvažovaných vlivů na předměty ochrany a celistvost lokalit byla hodnocena podle stupnice doporučené v Metodice (Tab. 1), jen s úpravou spočívající v unifikaci hodnocení pozitivních vlivů (v praxi se již nerozlišuje intenzita případného pozitivního vlivu záměrů, tj. hodnoty +1 a +2, s čímž počítá i připravovaná novelizace Metodiky hodnocení MŽP, pers. comm.). Hodnota Termín -2-1 Významný negativní vliv Mírně negativní vliv Tab. 1. Stupnice hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany. Popis vlivu Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Záměr nemá žádný prokazatelný vliv. +1(+2) Pozitivní vliv Příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Dále byla provedena rešerše dostupných údajů vztahujících se k historii používání posypových materiálů na řešených úsecích komunikací I/4 a I/39 a dosud udělených výjimek pro používání chemických posypových materiálů na území NP a CHKO Šumava (podklady poskytli objednatel a Správa NP a CHKO Šumava). Vlastní terénní návštěvy lokality byly prováděny jednak v rámci hodnocení vlivu zimní údržby silnic na kontaktní ekosystémy NP a CHKO Šumava (Pyšek & Zýval 1993, Zýval et al. 1999) a především v rámci pravidelného monitoringu probíhajícího od r (Zýval et al. 2011). V roce 2011 bylo terénní šetření za účelem posouzení vlivů stávající údržby silnic na vegetaci doplněno o některé lokality odběru vzorků pro rozbory kvality povrchových vod v okolí křížení komunikací a vodotečí pro zjištění konkrétních změn v chemismu vod. Dále byly využity analýzy údajů o vybraných ukazatelích kvality vod v okolních tocích (Teplá Vltava, Řasnice, Olšinka, Jedlový, Žlebský a Volarský potok), které poskytl a zpracoval VÚV T.G.M. (Mgr. Ondřej Simon). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 6

7 Všechny zjištěné skutečnosti vztahující se k záměru byly konfrontovány se stávajícím stavem biotopů a populací předmětů ochrany a následně byla vyhodnocena významnost jednotlivých dopadů samotného záměru. Možnosti případných kumulací záměru s dalšími vlivy byly uvažovány podle dostupných údajů o dalších záměrech v dotčeném území soustavy Natura 2000 (zdrojem byl informační systém EIA spravovaný Českou informační agenturou pro životní prostředí CENIA); zohledněny byly i některé další aktivity a koncepce v řešeném území, které zvyšují potenciál vzniku kumulativních dopadů (územně plánovací dokumentace apod.). V závěrečné fázi hodnocení byla navržena opatření a doporučení, která mají přispět k dalšímu zmírňování případně přetrvávajících mírně negativních vlivů záměru a k dosažení maximální úrovně prevence nežádoucích stavů. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 7

8 2. STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU 2.1. Základní údaje o záměru Název záměru Název je v rámci této zprávy zjednodušeně nazýván Použití chemických posypových materiálů při zimní údržbě silnic I/4 a I/39 v NP a CHKO Šumava, (celým názvem jde o Použití chemických posypových materiálů při provádění zimní údržby silnic č. I/39 v úseku hranice okresů Český Krumlov / Prachatice (km 45,900) až křižovatka se silnicí č. I/4 (km 71,985) a dále silnice č. I/4 v úseku Vimperk až státní hranice s Německem (hraniční přechod Strážný) Oznamovatel Ředitelství silnic a dálnic, správa České Budějovice Lidická 49/110, České Budějovice Lokalizace záměru Kraj: Jihočeský Obce: Horní Vltavice, Kubova Huť, Lenora, Nová Pec, Strážný, Vimperk, Volary, Želnava. Celkem se jedná o cca 48,5 km komunikací, ležících na území NP Šumava nebo CHKO Šumava (řešené úseky jsou vyznačeny na Obr. 1 v Oznámení záměru). Charakter záměru Záměr je ve skutečnosti formulován žádostí o udělení výjimky z 43 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v 16 odst. 1 písm. l) a 26 odst. 1 písm. h) zákona. Předmět záměru, resp. posuzovanou činnost, tak představuje udělení výjimky z ochranných podmínek národních parků a chráněných krajinných oblastí uvedených v citovaných ustanoveních zákona, konkrétně pro použití chemických posypových materiálů. Vzhledem k tomu, že na uvedené úseky silnic je dosud platná výjimka udělení usnesením vlády ČR č ze dne , která končí zimní sezónou 2011/2012, předpokládá se platnost případné výjimky od počátku zimní sezóny 2012/2013. V rámci žádosti o výjimku není charakter záměru podrobně specifikován, bližší údaje o záměru nicméně vychází ze stávajícího stavu a praxe údržby dotčených komunikací (viz níže) Kapacita (rozsah) záměru: Rozsah záměru je dán hlavně délkou dotčených komunikací. Délka silnic I/4 a I/39 v úseku definovaném v žádosti o výjimku činí celkem 52,6 km, z toho na území NP a CHKO (pro nějž je udělení výjimky z ochranných podmínek požadováno) leží cca 48,5 km. Kapacita záměru je dále ovlivněna počtem zásahových dnů a množstvím posypových materiálů použitých v konkrétní zimní sezóně. Tyto faktory však nelze předem stanovit (závisí na chodu počasí v dané sezóně). Teoretická úprava kapacity tak může spočívat pouze v regulaci dávky posypového materiálu na jednotku plochy. Pro ilustraci jsou v Tab. 2 shrnuty údaje o použití posypových materiálů v uplynulých sezónách. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 8

9 Tab. 2. Použití posypových materiálů v řešených úsecích za uplynulé zimní sezóny (zdroj: SÚS Prachatice a Správa NP a CHKO Šumava). sezóna 96/97 97/98 99/00 02/03 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 Solná Lhota Strážný státní hranice (22 km) (Rozvodí u Volar) Volary Lenora Houžná (10 km) Volary Želnava hranice okr. Č. Krumlov (15,5 km) 396 t 294 t 262 t 309 t 427 t 391 t 407 t 368 t 440 t 540 t 542 t 582 t 550 t 240 t 185 t 154 t * 173 t * 252 t * 243 t * 241 t ** 68 t ** 125,4 t ** 196 t ** 167 t ** 176 t ** 179 t **??????? 3 t *** 6 t *** 9,5 t *** 14,7 28,5 11,5 t *** t *** t *** * V sezónách 1996/97 a 1997/98 byl chemicky udržován i úsek Soumarský most žel. přejezd u Lenory (cca 2 km); od r se tento úsek chemicky neudržuje. Délka chemicky udržovaných komunikací v úseku Rozvodí u Volar Houžná tak činila 13 km. ** Do r byl do spotřeby posypových materiálů v tomto pořadí údržby započítáván i úsek silnice II/141 Rozvodí u Volar Volary (cca 3 km), před r byl udržován i úsek Soumarský most žel. přejezd u Lenory. Celková délka udržovaných komunikací v úseku Volary Houžná tak v minulosti byla až 15 km. *** Od r je úsek Volary Želnava hranice okresu Č. Krumlov udržován chemicky pouze v případě kalamitních situací (vzniku ledovky nebo hladké ledové vrstvy v celé délce komunikace a v celé šíři vozovky, kdy aplikace inertního materiálu selhává viz podmínky usnesení Vlády ČR č ze dne ). Tento úsek se běžně chemicky neudržoval ani před rokem Varianty záměru Vzhledem ke stávajícímu stavu údržby a posuzovanému záměru znění předložené žádosti o udělení výjimky jsou posuzovány dvě aktivní varianty: 1. Varianta maximální, tedy teoretický stav, kdy by na posuzovaných komunikacích platila výjimka podle 43 ZOPK a v celém úseku silnic I/4 a I/39 by bylo povoleno ošetřování komunikací za použití chemických prostředků běžným způsobem bez dalších omezení; 2. Varianta omezená, tedy stav, který v základním obrysu vychází z dosud platné výjimky ze zákazů podle 43 ZOPK udělené usnesením Vlády ČR č ze dne Silnice I/4 by měla být stejně jako dosud chemicky udržována v celém úseku Vimperk Strážný st. hranice bez omezení. V žádosti o udělení výjimky na nadcházející období je nově doplněn požadavek na umožnění omezené chemické údržby i v úseku žel. přejezd u Lenory křižovatka Soumarský most (podle platné výjimky zcela bez chemického ošetřování) a upřesnění režimu v úseku Volary hranice okresu Č. Krumlov. Oba tyto úseky by měly být chemicky ošetřovány pouze v případě kalamitních situací (vznik ledovky, tj. souvislé ledové vrstvy, kdy aplikace inertního materiálu selhává) a maximální dávka chemického posypu má být omezena na 25 t za jedno zimní období (Volary hranice okresů PT/ČK), resp. 4 t soli za jedno zimní období (Lenora Soumarský most). Zbývající úsek I/39 (křiž. s I/4 Volary) by měl být udržován stejně jako dosud bez omezení. Teoretickou alternativou zůstává varianta (super)nulová, tedy stav, kdy by nebyla výjimka udělena a na základě zákazů v 16 a 26 ZOPK by nebylo možné chemický posyp komunikací provádět. Taková situace je však vzhledem ke stávající situaci velmi obtížně představitelná, a pro- RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 9

10 to není posuzována jako plnohodnotná varianta. Obecně lze pouze spekulovat o tom, že by měla nulový vliv na životní prostředí (včetně předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000) Stručný popis technického a technologického řešení záměru Organizace zimní údržby dotčených silnic je stanovována každoročně Krajským operačním plánem údržby silnic pro okres Prachatice. Organizací provádějící zimní údržbu (správce komunikací) je Krajská správa a údržba silnic Jihočeského kraje závod Prachatice. Legislativně je zimní údržba silnice vymezena následujícími předpisy: zákonem č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Na základě uvedených předpisů jsou stanoveny obecné podmínky platnosti a účinnosti Plánu zimní údržby (dále PZÚ): zimní údržbou vozovek se podle stanoveného pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací ( 41 odst. 1, vyhlášky č. 104/1997 Sb.), správce komunikace podle připraveného plánu zimní údržby odstraní, nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti komunikace ve stanoveném časovém limitu ( 45 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb.), termínově je uvedenou vyhláškou stanovenou zimní období od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti komunikace bez zbytečných odkladů, přiměřeně ke vzniklé situaci ( 41 odst. 4, vyhlášky č. 104/1997 Sb.). Pro organizaci zimní údržby podle PZÚ se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti: I. pořadí silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy, II. pořadí zbývající silnice II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy, III. pořadí ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a udržované zpravidla jen pluhováním, neudržované silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich malý dopravní význam provádět zimní údržbu. Řešené úseky silnic I/4 a I/39 jsou zařazeny v I. pořadí údržby a platí pro ně následující pravidla: I. pořadí udržuje se celá šířka a délka vozovky, - náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály mimo úseky ochranných pásem, - náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů a v úsecích ochranných pásem se zdrsňuje posypem zdrsňujícími materiály, Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti silnic Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů. Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 10

11 na silnicích zařazených do I. pořadí v časové lhůtě od výjezdu posypových mechanismů do 3 hodin. Uvedené lhůty platí a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin (pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu do v pracovních dnech a od 5.00 do ve dnech pracovního klidu). Na úsecích komunikací, kde je hodnocen vliv na předměty ochrany EVL a PO Šumava, je zimní údržba aktuálně organizována do celkem 3 tras: I/4 Vimperk Strážný, st. hranice, úsek Strážný - st. hranice (nedělený čtyřpruh) byl zprovozněn v roce 2005, úsek Strážný Vlčí Jámy byl zprovozněn v roce chemická údržba, I. pořadí; I/39 Volary Houžná I/4 - chemická údržba (úsek Soumarský most Přejezd u Lenory bez chemické údržby), I. pořadí; I/39 Želnava - Volary - posyp zdrsňujícími materiály (chemická údržba jen v případě kalamitních situací), I. pořadí. V úsecích, kde se používají posypy chemickými rozmrazovacími materiály, jsou nasazovány posypové vozy, které dávkují posypový materiál řízeně v závislosti na rychlosti pohybu vozidla a umožňují skrápění posypové soli na rozmetacím talíři. Nová technika je obměňována průběžně dle finančních možností SÚS. Používána je sůl kamenná (chlorid sodný, NaCl), ke skrápění roztok chloridu sodného. V úsecích s posypem zdrsňujícím materiálem jsou používána vozidla, které dávkují posypový materiál řízeně v závislosti na rychlosti pohybu vozidla. K jednotlivým úsekům jsou přidělována plánem zimní údržby konkrétní vozidla s dvousměnným provozem osádek Údaje o vstupech Záměr nevyžaduje žádné podstatné environmentální vstupy (zábor ploch, čerpání vody, těžbu surovin apod.), jedná se pouze o údržbu stávajících silnic I. třídy. Co se týká energetických požadavků či nároků na infrastrukturu, lze uvažovat pouze nároky na provozování mechanizace údržby silnic, které však nejsou z hlediska předmětů ochrany dotčené lokality relevantní Výstupy Z hlediska výstupů představuje záměr liniový zdroj znečišťování prostředí negativní vlivy v okolí komunikací se projevují zvýšením obsahu iontů, především Cl -, Na +, případně zvýšením ph, s následnými dopady na rostlinná či živočišná společenstva. Iontové látky (soli) z chemicky ošetřovaných komunikací se do prostředí šíří následujícími transportními cestami: a) přímým rozptylem při aplikaci a technologickou nekázní při zimní údržbě komunikací (zpravidla do vzdálenosti max. několika m); b) odhrnováním sněhu s obsahem solí sněhovými radlicemi / pluhy (v závislosti na rychlosti pracovního stroje a místních podmínkách cca 10 m daleko a 3-4 m vysoko); c) odklízením sněžnými frézami (v závislosti na nastavení stroje a místních podmínkách cca 5 15 m daleko, přičemž se jedná zpravidla o již zmrzlý starší sníh s vyšším obsahem solí); RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 11

12 d) tavnými vodami, které stékají v závislosti na odvodnění komunikace i na makro- a mezoformách reliéfu za příhodných podmínek je možno pozorovat vliv takto transportovaných solí na vzdálenost i vyšších stovek m (Obst et al. 1998); následně stoupá celková mineralizace v tocích (obsah některých iontů až několikanásobně zvýšen oproti přirozenému geologickému pozadí); e) vsakováním tavných vod do vhodných hydrogeologických struktur na vzdálenosti do 400 m (Obst et al. 1998); f) rozstřikováním tavných vod z vozovky projíždějícími vozidly a s tím spojené tvorby jemných kapiček roztoku až aerosolu, které jsou unášeny tlakovou vlnou vyvolanou průjezdem vozidel a větrem (cca do vzdálenosti 50 m viz např. Pyšek & Zýval 1993); g) vířením solného prachu ze suchých vozovek projíždějícími vozidly a jeho unášení větrem (vliv obou posledně jmenovaných způsobů šíření sledován na mnoha komunikacích v celé ČR na vzdálenost několika desítek metrů cf. např. Zýval et al. 1999). Rozpustnost solí obecně vede k jejich značné mobilitě, resp. velmi rychlému odtoku z tajícího sněhu do vodotečí zejména na jaře jsou prokázány v tavných vodách z komunikací extrémně vysoké koncentrace v řádu stovek mg/l Cl - a Na + (cf. Pyšek & Zýval 1993 Cl - až 920 mg/l, Na + až 490 mg/l). Nezanedbatelná část iontů se ovšem zadržuje v půdním prostředí (vsakování v místech, kde neprobíhá soustředěný odtok) a v následujícím období dochází k jejich postupnému vymývání. Dosud zjištěné údaje naznačují, že ke kumulaci solí může někdy docházet v závislosti na klimatických faktorech či na reliéfu i po delší dobu (až několik let, např. v obdobích méně intenzivních srážek) a k následnému nárazovému uvolnění do prostředí dojde až např. při výjimečných srážkových úhrnech (tedy často v letním období). Závažný vliv na prostředí přitom mohou způsobit změny chemismu půd zvláště v rašelinných biotopech v blízkosti komunikací, případně změny chemismu vod v horských tocích obývaných citlivými organismy, adaptovanými na přirozeně velmi nízkou mineralizaci. V případě zvýšení obsahu solí ustupují v přirozeném vegetačním krytu přítomné glykofyty (druhy nesnášející zvýšené koncentrace látek iontové stavby) a jsou nahrazovány druhy subhalofilními až obligátními halofyty. Tento proces je charakterizován v prvé fázi vznikem mezernatých porostů, které umožňují navíc ecesi větrem se šířících druhů, produkujících velké množství semen. Uvedené výstupy a jimi potenciálně dotčené předměty ochrany jsou podrobněji charakterizovány v následujících odstavcích Možnost kumulace s jinými záměry V současné době v povodí Teplé Vltavy probíhají nebo se připravují další záměry evidované v informačním systému EIA vedeném podle zákona č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), který spravuje MŽP a CENIA, Česká informační agentura životního prostředí (dále jen IS EIA - Koncepce jsou obdobným způsobem vedeny v informačním systému SEA ( nespadají sem však územně plánovací dokumentace, které zpracovatel ověřoval prostřednictvím webových stránek obcí či dotazem na příslušný stavební úřad (Volary). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 12

13 Zpracovateli jsou k datu provádění tohoto posouzení (březen 2012) známy následující záměry, lokalizované v blízkosti řešeného území (cca do vzdálenosti cca 5 km od záměru): - Autolakovna Urban s.r.o. Lenora (IS EIA kód JHC225); - Penzion - Chlum u Volar (kód JHC230); - Novostavba bioplynové stanice Vlčí Jámy (kód JHC386); - Revitalizace trati České Budějovice - Volary (kód JHC348) - Revitalizace provozního zařízení Soumarský most (kód OV2036). - Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most most u Pěkné (kód JHC477). Většina uvedených záměrů nepředstavuje vlivy, které by mohly spolupůsobit s posuzovaným záměrem; výjimkou je záměr Revitalizace provozního zařízení Soumarský most, kde hrozí kumulace výstupů (znečištění povrchových vod při uvažovaném vypouštění odpadních vod z navrhovaného apartmánového areálu do Teplé Vltavy), potenciální kumulace zcela rozdílných vlivů by mohly nastat i se záměrem Řízené splouvání Teplé Vltavy v úseku Soumarský Most most u Pěkné (možné spolupůsobení mechanického poškozování jedinců perlorodky říční a narůstání stresu prostředí pro tento druh způsobeného znečištěním vod). Z koncepcí, které by mohly přímo v dané lokalitě spolupůsobit na předměty ochrany EVL či PO Šumava, jsou zásadní tyto dokumenty: - Územní plán města Volary (nový ÚP schválen Zastupitelstvem města Volary dne a vydán opatřením obecné povahy č.1/2011; - Územní plán obce Lenora; - Územní plán obce Stožec území zasahuje do Vltavské nivy (zejm. místní část Dobrá), nebyly však zjištěny možné kumulace (resp. nové záměry navržené v blízkosti Teplé Vltavy); - připravovaný ÚP Horní Vltavice podle zjištěných skutečností by mohlo mít k záměru vztah případné umístění nové ČOV v prostoru Nové Horní Vltavice. Na úrovni ÚP je vždy zvláště důležitým aspektem likvidace odpadních vod v případě realizace záměrů na určených lokalitách, neboť kvalita vody v Teplé Vltavě a v jejích přítocích je jedním z klíčových parametrů, ovlivňující životaschopnost některých předmětů ochrany (perlorodka). Další konkrétní záměry a činnosti, které připadají v úvahu pro kumulaci nežádoucích vlivů na předměty ochrany či integritu dotčených lokalit, nejsou zpracovateli posouzení známy 2.8. Možné přeshraniční vlivy Nepředpokládají se žádné přeshraniční vlivy záměru, mj. i s ohledem na fakt, že za hranicí NP a CHKO Šumava (včetně státní hranice se SRN) dlouhodobě probíhá běžná chemická zimní údržba komunikací. Kontakt chemicky udržovaných vozovek s územím SRN na hraničním přechodu Strážný lze považovat za zcela zanedbatelný faktor, který nijak neovlivňuje životní prostředí za hranicí ČR. Možný složkový přenos znečištění (především tavnými vodami z odvodnění komunikací a nejbližšího okolí) pak směřuje výhradně na území ČR (resp. do území NP/CHKO Šumava, tedy i EVL a PO Šumava). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 13

14 3. ÚDAJE O LOKALITÁCH 3.1. Identifikace dotčených lokalit Jako záměrem dotčené lokality jsou obecně chápány ty EVL a PO, které: - jsou v přímém územním střetu se záměrem (zábor ploch, změny reliéfu, ), - jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy složkové přenosy (voda, ovzduší, hluk) - jsou ovlivněny v souvislosti s prováděním záměru (rušení předmětů ochrany) - jsou ovlivněny v souvislosti s provozem záměru (hluk, vibrace, ) Záměr se podle výše uvedených kritérií územně dotýká EVL CZ Šumava a potenciálně i PO CZ Šumava (lokalita záměru se nachází přímo v území EVL a PO). V blízkosti záměru, v návaznosti na NP Šumava na bavorské straně státní hranice, se nachází další lokalita evropského významu DE Moore bei Finsterau und Philippsreut. Tato lokalita nicméně nemůže být posuzovaným záměrem ovlivněna přímo (leží mimo území bezprostředně dotčené záměrem) ani nepřímo (veškeré vody z povodí zasaženého chemickou údržbou silnice I/4 odvádí Hraniční potok a je tak vyloučen přenos uvažovaných látek do ekosystémů za státní hranicí). Další lokality Natura 2000 se v okolí nevyskytují a nebudou ani jinak dotčeny Popis dotčených lokalit Území evropsky významné lokality Šumava se nachází v kontinentální biogeografické oblasti, zahrnuje pohoří na jihozápadě ČR při státní hranici s Rakouskem a Německem. Součástí EVL Šumava je NP Šumava, CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Jedná se o největší evropsky významnou lokalitu v ČR, její celková rozloha podle platného nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění novely NV 371/2009 Sb., je ha. Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají často jedinečnou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, oligotrofní toky, pralesovité porosty horských smrčin, rašelinných lesů i bučin, ale i druhově bohaté louky i další porosty sekundárního bezlesí ( Z pohledu druhové ochrany je pro soustavu Natura 2000 zvláště důležitá populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), rysa ostrovida (Lynx lynx), vydry říční (Lutra lutra), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi). Tito živočichové jsou společně s rostinnými druhy hořečkem českým (Gentianella bohemica), srpnatkou fermežovou (Drepanocladus vernicosus) a s devatenácti typy evropsky významných přírodních stanovišť předměty ochrany EVL Šumava. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 14

15 Souhrn předmětů ochrany EVL uvádí Tab. 3, na základě výše uvedených údajů (kap. 2.6) jsou zvýrazněny potenciálně dotčené předměty ochrany, tj. stanoviště vyskytující se do 50 m od komunikace a druhy vázané na vodní ekosystémy, v nichž může docházet k přenosu znečištění. Tab. 3. Předměty ochrany EVL Šumava. Hvězdičkou (*) jsou označeny prioritní stanoviště a druhy, tučně zvýrazněny jsou potenciálně dotčené předměty ochrany, tj. stanoviště a druhy, které vyskytující se v blízkém okolí předmětných komunikací a/nebo vázané na složky prostředí ovlivněné v souvislosti s výstupy záměru. Kód Předmět ochrany EVL CZ Šumava Rozloha v EVL (ha) Přírodní stanoviště Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a 3130 alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo 25,4939 Isoëto-Nanojuncetea 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 16,9546 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho Batrachion 58, Evropská suchá vřesoviště 74,1748 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících ,6924 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v 6230* kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 842,4379 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) ,6897 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 6430 stupně 361,0092 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion ,6415 nemoralis) 6520 Horské sečené louky 2760, * Aktivní vrchoviště 341, Přechodová rašeliniště a třasoviště 1041, Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 137, Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 15525, Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 2569, * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 217,9 91D0* Rašelinný les 3252,7008 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91E0* 185, Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 18258,969 mihule potoční (Lampetra planeri) netopýr velký (Myotis myotis) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) rys ostrovid (Lynx lynx) Živočichové * střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) vranka obecná (Cottus gobio) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) vydra říční (Lutra lutra) * hořeček český (Gentianella bohemica) Rostliny srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 15

16 I přes polohu záměru uvnitř ptačí oblasti Šumava lze vzhledem k charakteru posuzované činnosti a k biotopovým nárokům předmětů ochrany PO prakticky zcela vyloučit jejich ovlivnění. Žádný z předmětných druhů čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), chřástal polní (Crex crex), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) nemůže být posuzovanou údržbou silnic negativně dotčen. Většina z těchto druhů má silnou biotopovou vazbu na rozlehlé lesní celky čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek obecný, sýc rousný, tetřev hlušec) a v okolí komunikací se běžně nevyskytuje. Výskyt v území zasaženém potenciálními vlivy záměru nelze předpokládat ani v případě tetřívka obecného či chřástala polního (snad s výjimkou ojedinělých přeletů za potravou), podstatný je ale především fakt, že očekávané výstupy záměru nepředstavují pro žádný z těchto druhů jakékoliv ohrožení či negativní ovlivnění biotopu Zdůvodnění identifikace dotčených / ovlivněných předmětů ochrany Ve stanovisku orgánu ochrany přírody byly jako záměrem některé potenciálně dotčené identifikovány typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují v nejbližším okolí zmíněných komunikací I. třídy. Na základě dostupných informací o rozptylu znečištění iontovými látkami z chemické údržby komunikací (viz Pyšek & Zýval 1993) lze za potenciální dosah měřitelného ovlivnění chemismu půd záměrem považovat v terestrických biotopech vzdálenost cca 50 m od komunikace. Vodní biotopy, do nichž odtékají znečištěné tavné vody, resp. druhy v nich žijící, lze pak považovat za potenciálně dotčené ve všech případech. U takto široce vymezeného okruhu teoreticky dotčených předmětů ochrany je však evidentní různá míra citlivosti na uvažované výstupy především zatížení prostředí solemi, resp. ionty Na + a Cl -. Z tohoto důvodu jsou jako reálně ovlivněné dále uvažovány pouze ty typy přírodních stanovišť a evropsky významné druhy, u nichž existuje odborně podložený předpoklad odezvy na případnou změnu chemismu biotopu. Záměrem nebudou jakkoliv dotčeny následující předměty ochrany: stanoviště 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících, 7110* Aktivní vrchoviště, 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (v tomto případě lze navíc obecně vyloučit ovlivnění biotopu kumulací disociovaných látek v půdě či změnu chemismu půd) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, hořeček český (Gentianella bohemica) a srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus). RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 16

17 Přímé ovlivnění těchto předmětů ochrany lze vyloučit vzhledem k jejich poloze (v blízkosti posuzovaného záměru, resp. do vzdálenosti 50 m od předmětných komunikací se nevyskytují) a nelze očekávat ani jakékoliv zprostředkované působení na vzdálenější výskyty složkovými přenosy (např. ani možný přenos znečištění ve vodním prostředí se nedotkne stanovišť stojatých vod či vrchovišť z důvodu jejich sycení srážkovou vodou). Na rozdíl od stanoviska orgánu ochrany přírody považuje zpracovatel za prakticky vyloučený vliv na prioritní stanoviště aktivních vrchovišť (7110). Dotčeny nebudou ani druhy vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), rys ostrovid (Lynx lynx), netopýr velký (Myotis myotis), neboť záměr populace těchto druhů neohrožuje přímo ani nepřímo (např. nezpůsobuje takové změny prostředí, na něž by tyto druhy mohly být citlivé). Ze stejného důvodu nemůže záměrem reálně ovlivněna ani vydra říční (Lutra lutra), u níž i přes výskyt v celém širším okolí a vazby na vodní prostředí (potravní biotop) nelze předpokládat žádné přímé vlivy záměru ani reálné nepřímé vlivy či rizika poškození biotopu (i např. ovlivnění ryb jako hlavní potravy vydry změnou chemismu toků lze považovat za zcela zanedbatelné). Za záměrem potenciálně dotčené předměty ochrany jsou dále považovány: 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion tok Teplé Vltavy a Řasnice v úseku dotčeném řešeným záměrem hostí cenné porosty vodních makrofyt (Myriophyllum alternifolium, Batrachium fluitans, Potamogeton alpinus, Callitriche sp. ad.) a vodních mechorostů (Fontinalis antipyretica); 4030 Evropská suchá vřesoviště výskyt zjištěn i v blízkém okolí záměru, nelze a priori vyloučit ovlivnění záměrem, mj. s ohledem na fakt, že u vřesovištní vegetace s velkým podílem keříčkových druhů může docházet nejen k ovlivňování půdy, ale i k přímému působení (rozstřik Na + iontů na listy redukuje asimilaci); 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) výskyty tohoto předmětu ochrany jsou zaznamenány i v nejbližším okolí záměru; 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) vyskytují se v několika případech již ve vzdálenosti jednotek až prvních desítek m od okraje vozovky; 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně vyskytují se často ve vzdálenosti prvních jednotek m od okraje vozovky; 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) vyskytují se ve vzdálenosti několika m až desítek m od okraje vozovky; 6520 Horské sečené louky jedná se o nejběžnější typ travních porostů v okolí předmětných komunikací, jejichž porosty často navazují bezprostředně na silniční těleso. Výše uvedené typy luční a travinné vegetace se vyskytují v nejbližším okolí komunikací. Vzhledem ke své fenologii sice během vegetační sezóny běžně nepřicházejí do přímého styku s rozptylovanými ionty solí, lze však prokázat zprostředkované ovlivnění změnou chemismu půd. Z vegetačního hlediska dochází v důsledku zvýšení obsahu iontů Na + a Cl - v půdě ( zasolení ) ke změnám ve struktuře a složení rostlinných společenstev vznikají mezernaté porosty, v nichž se zvyšuje zvýšení podíl halofytů a subhalofytů; zároveň se jedná často o (semi)ruderální druhy, které produkují hodně semen a invadují do okolních porostů). Výskyt přírodního stanoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště je v okolí záměru vzácný (několik segmentů v okolí Strážného) a představuje vždy jen menšinovou složku v mozaice s vlhkými lučními biotopy (zpravidla pcháčové louky). Spíše teoretické ovlivnění tohoto typu vegetace připadá v úvahu v souvislosti se změnami chemismu prostředí (nejspíše ph, případně obsah Na + a Cl - ). Lesní typy přírodních stanovišť, které se vyskytují v nejbližším okolí řešených komunikací: 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 91D0* Rašelinný les RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 17

18 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) V případě těchto lesních typů stanovišť se již v současnosti projevují negativní účinky na jednotlivé stromy, které jsou v dosahu disperze látek (solí) z chemické údržby. Zvýšené obsahy iontů Na + a Cl - v půdách vyvolávají u rostlin změnu iontové rovnováhy ve tkáních (iontový stres), růst iontové síly roztoků (osmotický stres), což mimo jiné vede k poruchám dýchání rostliny a příjmu vody, k snížení vitality dehydratací až nevratnou destrukcí asimilačních pletiv (HORKÝ et al., 1980) a v konečném důsledku k usychání rostliny. Makroskopicky se poškození projevuje výskytem nekrotických změn pletiv žloutnutím až hnědnutím listů (i jehlic) a jejich předčasným opadem. Průvodním jevem zasolování půd je růst ph od slabě až středně kyselé k slabě až středně zásadité půdní reakci, což vede i ke změnám rozpustností některých biogenních a stopových prvků v půdním roztoku a k poruchám příjmu těchto látek rostlinami. Poškozováním a postupným odumíráním dřevin pláště lesa dochází k odkrývání lesních porostů, k přímému oslunění původně zastíněných jedinců smrku ztepilého (tím k jejich oslabování) a následně k snížení odolnosti porostů vůči silným a nárazovým větrům. Destrukce pláště lesních porostů umožňuje snadnější migraci solného aerosolu a solného prachu dále do lesních porostů. Živočišné druhy s vazbou na vodní toky, do nichž jsou odváděny disociované látky z údržby silnic: Z druhů, vázaných na vodní prostředí, je citlivost na obsah iontů (resp. na konduktivitu vody) známa v případě perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Druh může být dotčen v důsledku specifických nároků na nízkou mineralizaci vody, vyjádřenou hodnotou vodivosti (konduktivity). Při překročení optimálního obsahu rozpuštěných látek odpovídajícího konduktivitě 50 (max. 60) S/cm již dochází k poškození biotopu (Absolon & Hruška 1999). Toto narušení spočívá jednak ve srážení mikroskopických částic detritu, které perlorodky filtrují z vody jako potravu (dochází ke koagulaci těchto částic, které se pak stávají pro perlorodky nedostupnými). Vyšší vodivost však zároveň ohrožuje i senzitivní larvální vývojová stadia (glochidie). Vzhledem k unikátnímu významu Teplé Vltavy pro tento předmět ochrany a k jeho extrémní zranitelnosti, je v dalším textu problematice výskytu a ochrany perlorodky věnována i největší pozornost (v rámci kap. 4.2 je řešena na prvním místě). Existují opakované důkazy včetně komplexních balančních studií a modelů ukazující, že sůl (NaCl) není z půdy vymývána okamžitě, jak bylo původně uvažováno. Tato retenční schopnost solí způsobená různými mechanismy limituje vymývání z kontaminovaných ploch v okolí silnic při jarním tání a k uvolňování iontů může ve větších objemech docházet i kdykoliv v průběhu vegetační sezóny a v obdobích, kdy je biologická aktivita ekosystémů vyšší. Toto jednak prodlužuje dobu negativního ovlivňování biotopu perlorodek, ale zároveň i výrazně zvyšuje riziko negativního působení zvýšené mineralizace v letním období, kdy dochází k vypouštění glochidií (ohrožení rozmnožovacího cyklu). Pro hodnocení jsou využity aktuální údaje o stavu populace i biotopu perlorodek (Dort 2009a, 2011, data VÚV T.G.M. z období Mihule potoční (Lampetra planeri) a vranka obecná (Cottus gobio) se vyskytují dosti hojně v tocích v celém širším řešeném území (silné populace udávány např. z převážné části Teplé Vltavy, dolního toku Řasnice apod.). Účinky na tyto předměty ochrany lze však již předběžně odhadovat jako zanedbatelné (blíže viz kap. 4.2). Střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) je vázaný hlavně na nenarušené rašelinné biotopy, kde žije ve vrstvě živého rašeliníku. Část území potenciálně dotčeného chemickou údržbou silnic zasahuje i do oblastí vhodných k výskytu tohoto druhu (tzv. zvláštní oblasti ochrany, SAC, vymezené na základě odborných kritérií) Splavské rašeliniště, Vltavský luh. I pro tento druh je však potenciální ohrožení minimální (viz kap. 4.2). Očekávané ovlivnění jednotlivých předmětů ochrany je zvýrazněno tučně v Tab. 3, v následujících kapitolách je uveden bližší popis vlivů a vyhodnocena očekávaná významnost skutečných účinků záměru. RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 18

19 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA LOKALITU NATURA Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Souhrn podkladů poskytnutých zadavatelem žádost o udělení výjimky z 43 zákona č. 114/1992 Sb., ze zákazů uvedených v 16 odst. 1 písm. l) a 26 odst. 1 písm. h) (ze dne ) údaje o rozsahu zimní údržby řešených komunikací a spotřebě posypových materiálů v sezónách 1996/97, 1997/98, 1999/2000, a dále v sezónách 2002/ /2010. stanovisko Správy NP a CHKO Šumava č.j. NPS 01435/2011 ze dne nevyloučen vliv na EVL Šumava. popis technologie zimní údržby předmětných silnic I. třídy Usnesení vlády ČR ze dne č o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek NP a CHKO Šumava, včetně podmínek udělení výjimky Další podklady data VÚV T.G.M. ze sledování vybraných ukazatelů kvality vod v tocích NP a CHKO Šumava ( údaje o koncentracích chloridů v profilu Pěkná a doplňující konzultace s pracovníky VÚV (Mgr. Ondřej Simon viz též Přílohy). Absolon K. & Hruška J. (1999): Záchranný program perlorodky říční v ČR Hruška J. (2010): Modelování dlouhodobých změn chemismu vod a jejich vliv na perlorodku říční v NP Šumava tok Teplé Vltavy. aktuální údaje o stavu a výskytu populace perlorodky říční v Teplé Vltavě (Dort 2009, 2011) poskytla Správa NP a CHKO Šumava informační systémy EIA / SEA ( Pro provedení tohoto hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné Hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany Možnost ovlivnění předmětů ochrany EVL Šumava byla shledána především u evropsky významného druhu perlorodky říční, a dále u některých typů přírodních stanovišť (např a 91D0*). Hodnoceny jsou ale i další předměty ochrany EVL, které nelze a priori považovat za záměrem neovlivněné ( nulová hodnota vlivu ve smyslu Tab. 1., tj. nelze úplně vyloučit negativní vlivy na ně se nepředpokládají žádné pozorovatelné) a nejsou s ohledem na jejich výskyt a charakter záměru dále hodnoceny. Jako vlivy záměru na tyto předměty ochrany jsou uvažovány především výstupy, popsané v kap. 2.6, tedy znečištění prostředí disociovanými látkami, pocházejícími z chemické údržby komunikací. Významnost vlivů na předměty ochrany je hodnocena následovně: Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Perlorodka říční je druhem chladných, čistých a málo úživných (oligotrofních) vod potoků a menších řek ve vyšších polohách. Téměř výlučně se jedná o toky, pramenící na geologickém podloží s nízkým obsahem vápníku i dalších dobře rozpustných iontů. Základním znakem všech vod, RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 19

20 obývaných perlorodkou říční, je nízká mineralizace, hodnocená konduktivitou (vodivostí) vody, která je v přímé závislosti na obsahu rozpuštěných iontů. Důležitým faktorem pro výskyt populací perlorodky je i mělké dno s štěrkovými lavicemi a náplavy, na nichž se uchycují dospělé perlorodky. Jedinci druhu se živí filtrací mikroskopického planktonu a detritu z vody (velikost částic filtrované potravy < 40 m). Reprodukceschopný samec vypouští spermie do vody, samička je při filtraci vody přijímá, čímž dochází k oplodnění. Z oplozených vajíček se vyvíjejí invazní larvy zvané glochidie, kterých v létě samice vypouští do vody velké množství. Výskyt perlorodky v daném území je dále závislý na výskytu pstruha potočního (hlavně mladá stadia), který je dočasným hostitelem larev. V minulosti byl jako hostitelský druh využíván přednostně losos atlantský, po vybudování migračních bariér na tocích (např. Vltavská kaskáda, vodní díla na středním a dolním Labi) losos z Vltavy zcela vymizel a hostitelskou funkci nyní plní výhradně pstruh. Největší životaschopná populace perlorodky ve střední Evropě (cca adultních jedinců) se aktuálně vyskytuje v Blanici, kde rovněž dochází (vedle polopřirozeného odchovu řízeného záchranným programem) k přirozené reprodukci druhu. V minulosti byl perlorodkou říční bohatě osídlen i celý horní tok Vltavy. V době, kdy byly v místech dnešních lučních lad produktivní louky, zde populace dobře prospívala. Po odlesnění krajiny mohla luční vegetace využívat zásobu kvalitního humusu, nahromaděného po staletí pod lesním porostem. Prudké oživení koloběhu látek a energií v ekosystému se odrazilo i na kvalitě organického detritu, smývaného z povodí do vodního toku, což byla zřejmě i doba populační exploze pro perlorodku. S vyčerpáním humusových zásob a ústupem hospodaření vznikala luční lada a perlorodka postupně opouštěla horní části povodí a udržela se až níže, kde jednotlivé přítoky přinášely vhodnou potravu ze smíšených lesů a z luk. Hlavní výskyt se nacházel mimo Teplou Vltavu, v oblasti současné záplavy nádrže Lipno a níže po toku. Vodní dílo Lipno tato stanoviště zatopilo, níže je řeka již nadměrně znečistěná (Hruška 2000, Hruška & Volf 2003, Simon et al. 2007). Zbytková populace perlorodky v EVL Šumava se vyskytuje i ve Zlatém potoce. Kromě Šumavy v ČR existují pouze tři další lokality výskytu (Horní Malše, Bystřina a Lužní potok) rovněž chráněné jako EVL. Výskyt druhu na území ČR shrnuje Obr. 1. Obr. 1. Aktuální rozšíření perlorodky říční v ČR. Převzato od AOPK ČR ( RNDr. Ondřej Bílek, GeoVision s.r.o., Částkova 73, Plzeň strana 20