VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. Ročník LVII Sešit 8 Srpen 2001 O B S A H. Část normativní

Transkript

1 VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Ročník LVII Sešit 8 Srpen 2001 O B S A H Část normativní - Rozhodnutí MŠMT podle 58 písm. a) zákona č.29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), o pokusném ověřování organizace, průběhu a ukončování studia v Německé škole v Praze s.r.o. Část metodická - Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání - Úprava učebních plánů výtvarného oboru základních uměleckých škol - Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k použití a kontrole účelově vázaných finančních prostředků přidělených státním, krajským a obecním školám, předškolním zařízením a školským zařízením na další vzdělávání pedagogických pracovníků normativně v rozpisu rozpočtu nebo v rámci rozvojového programu Další vzdělávání pedagogických pracovníků (Program vzdělávání v cizích jazycích, Program vzdělávání ředitelů a Program zpřístupnění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků malotřídním školám) Část oznamovací

2 - Vzor kolektivní smlouvy - Přehled platnosti učebních dokumentů pro výuku v učebních a studijních oborech středoškolského odborného vzdělávání - Informace o inovovaných učebních dokumentech studijního oboru L/012 Chemik operátor - průmyslová chemie - Informace o udělení schvalovacích doložek - Oznámení o přeřazení předmětů, jejichž obsahem je získávání řidičského oprávnění - Oznámení o tiskové chybě v některých tiskopisech Třídních výkazů pro 2. stupeň základních škol Poznámka : Texty neprošly korekturou.

3 ČÁST NORMATIVNÍ Rozhodnutí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle 58 písm. a) zákona č.29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), o pokusném ověřování organizace, průběhu a ukončování studia v Německé škole v Praze s.r.o. Č.j / V Praze dne 10. července 2001 Čl. 1 1) Německá škola v Praze s.r.o., se sídlem Skuteckého 1384, Praha 6, byla zařazena do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení ve smyslu 13a a násl. zákona č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j /2001 ze dne 26. června ) Německá škola v Praze s.r.o. je osmileté gymnázium ve smyslu 15 zákona č.29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) V Německé škole v Praze s.r.o. se vyučuje podle učebního plánu schváleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j /2001- ze dne V předmětech vyučovaných v českém jazyce se vyučuje podle učebních osnov schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j / ze dne , v předmětech vyučovaných v německém, popř. anglickém jazyce se vyučuje podle učebních osnov schválených Stálou konferencí ministrů školství Spolkové republiky Německo pro bavorská gymnázia, schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j /2001- ze dne Čl.2 1) Organizace a průběh studia v Německé škole v Praze s.r.o. se řídí právními předpisy platnými na území České republiky, pokud toto rozhodnutí, včetně příloh, které jsou jeho součástí, nestanoví jinak.

4 2) Vyučovacím jazykem je český jazyk a německý jazyk, a to za podmínek stanovených v učebním plánu schváleném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j /2001- ze dne ) Škola vydává vedle vysvědčení podle právních předpisů platných na území České republiky také vysvědčení podle německých právních předpisů. Klasifikační stupně jsou pro tento účel převáděny podle převodní tabulky uvedené v příloze k tomuto rozhodnutí. 4) Maturitní zkouška se ve školním roce 2004/2005 a letech následujících uskuteční podle Rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dle 58 písm. a) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších změn a doplňků, o experimentálním ověřování konání maturitních zkoušek ve třídách gymnázií s výukou vybraných předmětů v německém jazyce zřízených ve spolupráci se Spolkovou republikou Německo a maturitních zkoušek v Rakouské škole v Praze, č.j /95-24, ze dne 6. března 1995, ve znění Rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j /98- ze dne 8. března 1999 a Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j /2001- ze dne 13. března Konání maturitní zkoušky počínaje školním rokem 2009/2010 upraví zvláštní dohoda, která bude uzavřena nejpozději do Čl.3 1) Doba platnosti pokusného ověřování se stanoví na 16 let. Průběžné sledování pokusného ověřování průběhu, organizace a ukončování studia v Německé škole v Praze s.r.o. a jeho vyhodnocení provádí Výzkumný ústav pedagogický ve spolupráci s odborem středního a vyššího odborného vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rozhodnutí nabývá účinnosti dnem Čl. 4 Mgr. Eduard Zeman ministr školství, mládeže a tělovýchovy

5 ČÁST METODICKÁ čj / V Praze dne Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání V současné dynamické době dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí a ke změnám na trhu práce. V souvislosti s měnícími se podmínkami pracovního trhu se zvyšuje nezaměstnanost, která postihuje všechny věkové skupiny včetně mladistvých osob. Vzhledem k výraznému nárůstu počtu nezaměstnaných mladistvých absolventů základních a středních škol se dosavadní nástroje zaměřené na ovlivňování volby budoucí vzdělávací cesty a profesní orientace žáků jeví jako málo účinné. Jako jeden z důvodů selhávání mladistvých na trhu práce se ukazuje jejich nedostatečná připravenost na odpovědné rozhodování o volbě profesní dráhy a nízká schopnost realisticky hodnotit existující možnosti profesního uplatnění na trhu práce. Tato skutečnost vyvolala potřebu systematicky připravovat žáky na volbu povolání a na přechod do světa práce již během povinné školní docházky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto vydává tento metodický pokyn: S platností od 1. září 2001 zařazují základní školy podle svých možností do všech vzdělávacích programů pro základní vzdělávání vzdělávací oblast Výchova k volbě povolání, a to v podobě vybraných obsahových okruhů (témat) vymezených v dalším textu, který je přílohou k tomuto metodickému pokynu. V souvislosti s tím je třeba zpracovat pro vzdělávací program realizovaný školou konkrétní tematický plán, který stanoví způsob začlenění vymezených obsahových okruhů do odpovídajících vyučovacích předmětů, do dalších vzdělávacích aktivit i do jednotlivých ročníků. S platností od 1. září 2002 bude vzdělávací oblast Výchova k volbě povolání součástí vzdělávacích programů pro základní vzdělávání na všech základních školách (kromě škol s ročníky pouze 1. stupně). Proto doporučujeme školám, aby si postupně během školního roku 2001/2002 vytvářely potřebné podmínky pro plnění vzdělávacích cílů Výchovy k volbě povolání. Hlavním cílem zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do základního vzdělávání je zprostředkovat žákům důležité znalosti a dovednosti související s jejich budoucím uplatněním ve světě práce a vybavit je kompetencemi potřebnými při rozhodování o jejich další profesní a vzdělávací orientaci a při jejich vstupu na trh práce. Pojetí, cíle a obsah učiva vzdělávací oblasti jsou uvedeny v příloze. Zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do základního vzdělávání se uskuteční tak, že dále vymezené obsahové okruhy budou začleněny jednak do povinných předmětů uvedených v učebním plánu schválených vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, které mají k dané problematice nejblíže (především předměty občanská výchova, občanská a rodinná výchova, praktické činnosti), jednak do volitelných předmětů a dalších vzdělávacích aktivit realizovaných školou. Optimální

6 rozsah Výchovy k volbě povolání je 60 hodin v období posledních 2-3 let povinné školní docházky. Nejedná se o navýšení celkového týdenního počtu vyučovacích hodin, ale o zařazení obsahu tématických okruhů do současného učebního plánu vzdělávacího programu. O způsobu začlenění jednotlivých obsahových okruhů do obsahu vzdělávání rozhodne ředitel školy. Přihlíží přitom k souvislostem mezi obsahem témat Výchovy k volbě povolání a obsahem příslušných vyučovacích předmětů. Konkrétní způsob zařazení dané vzdělávací oblasti do výuky a vhodné formy práce závisí především na materiálních, organizačních a personálních podmínkách školy. K realizaci Výchovy k volbě povolání se doporučuje využít disponibilních hodin pro navýšení časové dotace některého ze zvolených předmětů, uplatňovat projektové formy výuky, organizovat besedy s představiteli rozmanitých profesí (případně oborů spojených se zaměstnáváním lidí) či exkurze do vybraných podniků apod. Osvědčené metody a formy výuky jsou velmi pestré a jsou podrobněji popsány v příručce pro učitele (materiál 2 v příloze). Doporučuje se, aby ředitel školy pověřil jednoho pedagogického pracovníka (nejlépe výchovného poradce nebo školního psychologa) zajišťováním potřebné koordinace aktivit souvisejících se zaváděním Výchovy k volbě povolání do školní praxe (např. zprostředkování kontaktů školy s úřadem práce, koordinování práce vyučujících realizujících výuku jednotlivých obsahových okruhů dané vzdělávací oblasti, zajišťování exkurzí apod.). Způsob zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání a vyhodnocení dosažených vzdělávacích cílů bude součástí výroční zprávy školy. PaedDr. Jaroslav Müllner, v.r. náměstek ministra Příloha: Výchova k volbě povolání - Vzdělávací cíle a obsah - Doporučené didaktické prostředky pro realizaci výuky

7 Výchova k volbě povolání Vzdělávací cíle a obsah Pojetí a charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast výchova k volbě povolání si klade za cíl vypěstovat u žáků dovednosti důležité při rozhodování o významných životních krocích a při plánování vlastní budoucnosti. Zaměřuje se na utváření a rozvíjení praktických dovedností a žádoucích osobních vlastností žáků, které jsou předpokladem pro jejich budoucí úspěšné začlenění do pracovního života. Připravuje žáky na přechod ze základní školy na školu střední a do světa práce, učí je optimálně posuzovat své možnosti vzhledem k požadavkům a situaci na pracovním trhu, odpovědně se rozhodovat o své budoucí profesní orientaci a pružně reagovat na případné změny v rámci svého rozhodnutí či na změny budoucí životní situace. Výchova k volbě povolání učí žáky orientovat se v důležitých profesních informacích a na základě dostupných informací se správně rozhodovat o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání. Rozšiřuje poznatky žáků o světě práce, přibližuje jim existující pracovní příležitosti i reálné možnosti uplatnění absolventů škol na trhu práce, koriguje jejich představy a očekávání ve vztahu k vybranému povolání a ukazuje jim vhodné cesty vedoucí k dosažení stanovených profesních cílů. Seznamuje je s významem osobnostních předpokladů pro výkon vybraných povolání a učí je přebírat osobní odpovědnost za vlastní rozhodování o své budoucí vzdělávací a profesní dráze. Se zřetelem k vývojovým možnostem a předpokladům žáků by měla vzdělávací oblast výchova k volbě povolání vytvářet dostatek příležitostí a vhodné podmínky pro to, aby se žáci naučili poznávat a realisticky hodnotit vlastní přednosti, možnosti a omezení ve vztahu k vybraným povoláním a osvojili si strategie vedoucí k osobnostnímu a profesnímu růstu. Žáci by měli mít příležitost poznat více oborů a profesí a měli by se naučit orientovat v různých informačních zdrojích, samostatně vyhledávat a vyhodnocovat profesní informace a služby a efektivně využívat informace důležité pro rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání. Vzdělávací cíle Cílem vzdělávání v dané oblasti by mělo být vybavit žáka kompetencemi, které mu umožní: uvědomit si podstatný podíl vlastní odpovědnosti při rozhodování o volbě budoucího profesního zaměření a o výběru vhodného povolání; využívat poznatků z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti při vytyčování a dosahování stanovených životních cílů; realističtěji nahlížet na vlastní osobnost a korigovat svůj náhled na vlastní potenciál i na možnosti svého budoucího profesního uplatnění; pochopit souvislost mezi požadavky na výkon vybraného povolání, svými reálnými osobními předpoklady a konkrétními možnostmi výběru vhodného povolání; hodnotit své osobní šance na trhu práce v souladu s reálnými požadavky vybraného povolání a v konfrontaci s vlastními osobnostními předpoklady; plánovat si významné životní kroky, stanovovat si realistické životní cíle a nacházet vhodné způsoby a strategie jejich dosahování; přiměřeně se adaptovat na nové životní situace, vhodně reagovat na potřeby, požadavky a očekávání druhých lidí a konstruktivně se vyrovnávat s případným neúspěchem. orientovat se v profesní nabídce a v informačních zdrojích pro volbu povolání.

8 Obsahové zaměření tematických okruhů 1. Sebepoznání Žáci se naučí realističtěji hodnotit své osobní zvláštnosti, předpoklady, možnosti i omezení a pochopí, které faktory proces sebepoznání ovlivňují. Uvědomí si nutnost sebepoznání pro správnou volbu povolání. 2. Rozhodování Žáci si uvědomí svou roli v procesu rozhodování, zamyslí se nad faktory, které mohou jejich rozhodování ovlivňovat, a nad tím, jaké překážky jim v rozhodování mohou bránit; naučí se rozumně volit z daných možností. 3. Akční plánování Žáci si postupně navyknou po etapách plánovat důležité životní kroky a přehodnocovat dosažené cíle, naučí se stanovovat si realistické cíle a hledat účinné strategie k dosahování cílů a odstraňování překážek. 4. Adaptace na životní změny Žáci si uvědomí nevyhnutelnost změn v životě, zamyslí se nad změnami, se kterými se budou muset po odchodu ze základní školy vyrovnat, a poznají způsoby, jak se mohou na změny připravit a jak je mohou zvládnout. 5. Možnosti absolventa základní školy Žáci získají přehled o nabídkách vzdělávání, profesní přípravy a zaměstnání, poznají místní možnosti a příležitosti, které se v dané chvíli nabízejí a naučí se zamýšlet nad různými cestami k dosažení zvoleného cíle. 6. Informační základna pro volbu povolání Žáci pochopí nutnost spojovat rozhodování se znalostí svých osobních předpokladů a s vyhledáváním potřebných profesních informací. Naučí se vyhledávat, třídit a správně využívat informace o vhodných vzdělávacích a pracovních příležitostech. 7. Orientace v důležitých profesních informacích Žáci se naučí využívat důležité informace o různých povoláních a profesích pro svoji profesní volbu, zvažovat klady i zápory jednotlivých povolání a realisticky hodnotit své šance ve vybraném povolání na trhu práce. 8. Rovnost příležitostí na trhu práce Žáci získají přesnější a komplexnější představu o některých pracovních činnostech a profesích, naučí se rozpoznávat překážky, které jim mohou bránit v dosažení osobních a profesních cílů a nalézat vhodné způsoby, jak čelit profesní diskriminaci.

9 9. Svět práce a dospělosti Žáci se seznámí s postupy při přijímání uchazečů o studium na středních školách a při přijímání do zaměstnání, uvědomí si, co od nich potenciální zaměstnavatelé budou očekávat a jak lze tato očekávání naplnit. Poznámka: Tematické okruhy jsou vzájemně kompatibilní; pro dosažení požadovaného výchovného účinku je vhodné jednotlivá témata vzájemně kombinovat a obměnou forem a metod práce průběžně opakovat. Doporučené didaktické prostředky pro realizaci výuky Jako vhodné didaktické prostředky pro realizaci Výchovy k volbě povolání lze doporučit zejména následující: Metodické a pracovní materiály Níže uvedené texty obsahují pojetí vzdělávací oblasti a zahrnují podrobné rozpracování tematických okruhů i náměty na jejich prezentaci ve výuce. 1. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba povolání : pracovní sešit. Most : Hněvín, s. ISBN Interaktivní pracovní sešit, který přináší žákům i jejich učitelům řadu zajímavých námětů na samostatnou i skupinovou práci a přehled praktických podnětů pro výuku v oblasti výchovy k volbě povolání. 2. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba : příručka pro učitele. Most : Hněvín s. ISBN Metodická příručka, která obsahuje soubor užitečných námětů pro výuku v oblasti výchovy k volbě povolání, učební osnovy a přehled vhodných metod a forem výuky. Doplňující výukové prostředky Multimediální program Průvodce světem povolání, který je k dispozici na většině úřadů práce. Program obsahuje řadu rozmanitých výběrových postupů pro volbu povolání a zahrnuje testy zájmů a textové i obrazové informace o vybraných povoláních. Různé letáky, informační a metodické materiály apod., které jsou k dispozici v informačních a poradenských střediscích úřadů práce.

10 Úprava učebních plánů výtvarného oboru základních uměleckých škol (Schváleno MŠMT ČR dne pod č.j / s platností od ) P ř í p r a v n é s t u d i u m Přípravná výtvarná výchova Učební plán č. 1 Předmět Ročník Plošná tvorba Prostorová tvorba Objektová a akční tvorba 9 9 Výtvarná kultura Počet hodin není vymezen Volitelná náplň výuky 9 9 Celkový počet vyučovacích hodin Poznámky: a) Výuka probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně. b) Učební plán odpovídá všem studijním programům vyjma program č. 9 (Rozšířené studium). c) Podle pedagogických záměrů učitele lze část vyučovacích hodin ponechat jeho individuálnímu rozhodování (volitelná náplň výuky). Doplnění výuky se vyznačí

11 v třídní knize. d) Předmět Výtvarná kultura prolíná celou výukou a svou studijní látkou doplňuje ostatní předměty. Proto učební plán nevymezuje jeho hodinovou dotaci. Z á k l a d n í s t u d i u m - v a r i a n t a A I. stupeň studia Učební plán č. 2 Předmět Ročník Plošná tvorba Prostorová tvorba Objektová a akční tvorba Výtvarná kultura počet hodin není vymezen Volitelná náplň výuky Celkový počet vyučovacích hodin II. stupeň studia Učební plán č. 3 Předmět Ročník Plošná tvorba Prostorová tvorba Objektová a akční tvorba Výtvarná kultura Volitelná náplň výuky

12 Celkový počet vyučovacích hodin Poznámky: a) Výuka probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně. b) Učební plány odpovídají všem studijním programům s výjimkou programu č. 2 (Svět a jeho ztvárnění v materiálu) a programu č. 9 (Rozšířené studium). c) Podle záměrů učitele lze část vyučovacích hodin ponechat jeho individuálnímu rozhodování (volitelná náplň výuky). Způsob doplnění výuky se vyznačí v třídní knize. Volit lze i obsah výuky překračující předepsaný celkový počet 99 vyučovacích hodin. d) Projektové vyučování umožňuje volnější plnění učebních plánů. V jednom pololetí lze rozšířit hodinový rozsah některého předmětu a v dalším pololetí vzniklou disproporci vyrovnat. Tato změna počtu hodin se vyznačí v tematickém plánu. Předmět se sníženým počtem hodin se po tuto dobu neklasifikuje. e) Ve studiu I. stupně prostupuje předmět Výtvarná kultura ostatními předměty. Proto není vymezena jeho hodinová dotace. f) Ve studiu II. stupně je možné podle individuálního zaměření jednotlivých žáků rozšířit některý z předmětů na úkor jiného, přičemž musí být zachován počet 42 hodin plošné tvorby. Z á k l a d n í s t u d i u m - v a r i a n t a B I. stupeň studia Učební plán č. 4 Předmět Ročník Hlavní obor studia Doplňující činnosti Objektová a akční tvorba Výtvarná kultura Počet hodin není vymezen Volitelná náplň výuky Celkový počet vyučovacích hodin

13 II. stupeň studia Učební plán č. 5 Předmět Ročník Hlavní obor studia Doplňující činnosti Objektová a akční tvorba Výtvarná kultura Volitelná náplň výuky Celkový počet vyučovacích hodin Poznámky: a) Výuka probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně. b) Učební plány odpovídají pouze variantám studijního programu č. 2. Název hlavního oboru studia si učitel volí podle náplně předmětu, a to buď keramika, nebo grafika, nebo textilní tvorba, nebo plastika, nebo fotografování, nebo video. c) Studium je určeno žákům I. a II. stupně základního studia. Některé jeho prvky mohou být uplatněny i v PVV. d) Podle záměrů učitele lze část vyučovacích hodin ponechat jeho individuálnímu rozhodování (volitelná náplň výuky). Způsob doplnění výuky se vyznačí v třídní knize. e) Doplňující činnosti jsou obsaženy v předmětech Plošná tvorba a Prostorová tvorba, učební plán - varianta A. f) Ve studiu I. stupně prostupuje předmět Výtvarná kultura ostatními předměty. Proto není vymezena jeho hodinová dotace. R o z š í ř e n é s t u d i u m

14 I. stupeň studia Učební plán č. 6 Předmět Ročník Studijní kresba, malba a modelování Výtvarné postupy zařazené do výuky podle požadavků škol Výtvarná kultura Individuální náplň výuky Celkový počet vyučovacích hodin II. stupeň studia Učební plán č. 7 Předmět Ročník Studijní kresba, malba a modelování Výtvarné postupy zařazené do výuky podle požadavků škol Výtvarná kultura Individuální náplň výuky Celkový počet vyučovacích hodin Poznámky:

15 a) Výuka probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně. b) Učební plány odpovídají pouze studijnímu programu č. 9 a doplňují kterýkoli studijní program č. 1 až 8 o přípravu ke studiu na středních a vysokých školách s výtvarným zaměřením. c) Studium je určeno žákům od 4. ročníku I. stupně základního studia a žákům všech ročníků II. stupně základního studia. Zařazení do rozšířeného studia podmiňují pracovní výsledky žáků v základním studiu. d) Výtvarné okruhy zařazené do učebního plánu zahrnují požadavky středních a vysokých škol s výtvarným zaměřením. Příprava žáků se liší podle zvolené odborné školy. e) Individuální náplň výuky zohledňuje úroveň dovedností žáka a poskytuje mu možnost individuálně se vyrovnat s nedostatky. f) Rozšířené studium se vyučuje buď podle skupinového, nebo podle individuálního programu, který je v obou případech dán tematickým plánem činnosti. Všeobecné poznámky 1. Doporučené zkratky pro předměty: P-plošná tvorba, M-prostorová tvorba, O-objektová a akční tvorba, VK-výtvarná kultura. 2. Roční počty hodin u učebních plánů přípravného studia, I. a II. stupně základního studia varianty A i B odpovídají třem vyučovacím hodinám týdně. Ve výjimečných případech je maximální snížení povoleno na dvě hodiny týdně (v tom případě se úměrně snižují roční počty hodin). 3. Studium I. a II. stupně základního studia se uzavírá závěrečnou prací, která žáky opravňuje k získání závěrečného vysvědčení. Závěrečná práce systematicky rozpracovává větší výtvarný celek. 4. Po ukončení II. stupně základního studia mohou žáci pokračovat ve studiu pro dospělé. Studium pro dospělé užívá učební plán II. stupně základního studia, variantu A nebo B. 5. Vyučování se organizuje takto: a) ve skupině devíti až patnácti žáků v přípravném studiu a v základním studiu - variantě A b) ve skupině pěti až patnácti žáků v základním studiu - variantě B c) ve skupině čtyř až osmi žáků v rozšířeném studiu d) ve skupině čtyř až deseti žáků ve studiu pro dospělé.

16 6. Nově přijatí žáci ve věku do 8 let jsou zařazeni do PVV. Při zahájení docházky do 3. třídy základní školy přecházejí žáci z PVV do 1. ročníku I. stupně základního studia. Nově přijatí žáci starší 8 let jsou zařazováni do ročníků podle věku, v souladu s docházkou do příslušné třídy v základní škole. Toto opatření respektuje mentální zralost dětí, která je podmínkou pro skupinovou spolupráci a pro způsoby motivace žáků při výuce. Nově přijatí žáci starší 15 let, jejichž mentální vývoj nevykazuje již takové rozdíly, jsou zpravidla zařazováni do 1. ročníku II. stupně základního studia. Důležité upozornění: Vzdělávací program výtvarného oboru ZUŠ umožňuje zařadit i nové studijní programy. Každý nový program však musí být opatřen schvalovací doložkou MŠMT. Učitel připravuje tematický plán vždy na dobu, po kterou žáci plní logický blok učební látky, například na rozvržení výtvarných řad a projektů nebo na osvojení obtížného výtvarného postupu. Tematický plán lze podle situace nebo potřeb žáků aktualizovat. Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k použití a kontrole účelově vázaných finančních prostředků přidělených státním, krajským a obecním školám, předškolním zařízením a školským zařízením na další vzdělávání pedagogických pracovníků normativně v rozpisu rozpočtu nebo v rámci rozvojového programu Další vzdělávání pedagogických pracovníků (Program vzdělávání v cizích jazycích, Program vzdělávání ředitelů a Program zpřístupnění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků malotřídním školám) č.j / Pro koordinovaný postup k použití účelově vázaných finančních prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP ) stanovím:

17 Čl.1 Pokyn se vztahuje na ředitele škol, předškolních zařízení a školských zařízení (dále jen ředitel školy ) zřizovaných MŠMT (dále jen ministerstvo ), kraji a obcemi. Čl.2 (1)Ředitel školy odpovídá za řádné využití účelově přidělených finančních prostředků, které mu byly na DVPP přiděleny ministerstvem, krajem, okresním úřadem, resp. magistrátem v souladu s metodikou ministerstva. Čl. 3 (1) Ředitel školy zpracovává plán personálního rozvoje pedagogických pracovníků školy (dále jen plán), který je součástí plánu činnosti školy, v následující struktuře: vzdělávání vedoucích pracovníků školy (ředitel, zástupce ředitele, zejména v oblasti školského managementu), vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků, vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti státní informační politiky ve vzdělávání (financováno v samostatném režimu) vzdělávání pedagogických pracovníků v dalších prioritních oblastech stanovených ministerstvem financovaných pomocí finančních prostředků účelově vyčleněných na tyto priority, vzdělávání v ostatních oblastech DVPP vedoucích k prohloubení odbornosti učitelů ve specializaci, kterou vyučují. (2) Plán zahrnuje jednak dlouhodobé cíle školy v oblasti rozvoje pedagogických pracovníků (horizont 3 4 let), jednak cíle na konkrétní školní rok, tj. potřebné vzdělávání jednotlivých pedagogických pracovníků školy a vymezení vztahu k plánu činnosti školy. Při vypracovávání návrhu plánu školy v oblasti DVPP zohledňuje ředitel školy priority vyhlášené ministerstvem a potřebou zajistit optimální personální podmínky pro uskutečňování vzdělávacího programu školy. Ředitel školy tento plán projedná s pedagogickými pracovníky školy a následně s ním seznámí radu školy. Čl.4 (1) Účelově přidělené finanční prostředky na DVPP (normativně nebo v rámci rozvojového programu DVPP) ředitel školy použije na vzdělávací programy a akce DVPP, v případě malotřídních škol na zastupování za pedagogické pracovníky, kteří se účastní těchto vzdělávacích programů a akcí. Jen ve výjimečných případech hradí z těchto prostředků nákup odborné literatury pro učitele, a to zejména k dočerpání

18 zbývajících prostředků, nebo pokud se plánovaná akce neuskutečnila. Nákup odborné literatury je třeba zdůvodnit ve zprávě předkládané podle Čl.5. (2) Ředitel školy volí vzdělávací programy a akce v rámci DVPP z nabídky akcí, které mají platnou akreditaci a získaly osvědčení na základě doporučení Akreditační komise pro DVPP. Seznam akreditovaných programů a vzdělávacích akcí je zveřejňován ve Věstníku MŠMT a na internetových stránkách ministerstva ( Finanční prostředky účelově vázané na DVPP lze použít rovněž na plnou či částečnou úhradu kvalifikačního a rozšiřujícího studia, zejména v oblasti jazykového vzdělávání, výchovného poradenství a školského managementu. Čl.5 (1) Ředitel školy zpracuje do konce kalendářního roku zprávu o použití prostředků na DVPP ve vztahu k plánu personálního rozvoje pedagogických pracovníků školy. Tato zpráva bude součástí výroční zprávy školy a její finanční část bude obsažena i ve výroční zprávě o hospodaření školy. Informace o použití prostředků na DVPP ve výroční zprávě školy obsahuje zejména: údaje o jednotlivých akcích DVPP s uvedením jejich souladu s plánem školy, tematického zaměření, časového rozsahu, školící instituce a finanční náročnosti, počet zúčastněných pedagogických pracovníků na akcích DVPP, údaje o jejich aprobaci, účelově vázaná finanční částka použitá na DVPP (v členění podle plánu DVPP), celková částka použitá na DVPP (v případě, že byly použity další prostředky, uvést jejich objem a zdroj) hodnocení DVPP ve škole zejména s ohledem na hodnocení efektivnosti využití v práci školy. Čl. 6 Rozvojový program DVPP Program vzdělávání v oblasti cizích jazyků Zásady nakládání s finančními prostředky: Finanční prostředky jsou označeny jako účelově vázané a mohou být školami nebo školskými zařízeními užity výhradně na jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků (cizí jazyky). Finanční prostředky vyčleněné v rámci Programu vzdělávání v oblasti cizích jazyků mohou být čerpány i na kurzy vzdělávacích zařízeních bez osvědčení MŠMT o způsobilosti k pořádání akcí v systému DVPP (akreditace pro DVPP).

19 Program je rozčleněn do tří oblastí. Pedagogičtí pracovníci mohou čerpat prostředky ke studiu v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných vysokými školami vedoucí k získání další aprobace a ke zvýšení vybavenosti vedoucí k získání jazykového certifikátu. Zvlášť je vyčleněna Aktivita 3, určená učitelům cizích jazyků jako specifické cílové skupině. Aktivita 1 vysokoškolské vzdělávání pedagogických pracovníků Úhrada nákladů spojeným s VŠ studiem vedoucím k doplnění, rozšíření kvalifikace učitelů (s odbornou a pedagogickou způsobilostí i bez ní). Finanční prostředky mohou být použity na úhradu studia nebo jeho části, na úhradu učebnic nezbytných k tomuto studiu, dále na úhradu cestovních náhrad podle zákona č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění. Aktivita 2 - Zvýšení jazykové vybavenosti pedagogických pracovníků vedoucí k jazykovým certifikátům Úhrada nákladů na studium vedoucím k nabytí certifikátů, jejichž přehled je uveden v příloze č.1. Finanční prostředky mohou být použity na úhradu školného nebo jeho části, úhradu učebnic nezbytných k tomuto studiu, dále na úhradu poplatků za vykonání jazykové zkoušky, úhradu cestovních náhrad podle zákona č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění. Aktivita 3 Zlepšování jazykových dovedností učitelů cizích jazyků V rámci tohoto programu je možno hradit učitelům cizích jazyků kurzovní poplatky v kurzech cizího jazyka (konverzační, rozšiřující, zdokonalující atd.) v souladu s aprobací učitele. Finanční prostředky mohou být použity na úhradu kurzovného, úhradu učebnic nezbytných k tomuto studiu, dále na úhradu cestovních náhrad podle zákona č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění. Čl.7 Rozvojový program DVPP Program vzdělávání ředitelů Zásady nakládání s finančními prostředky: Finanční prostředky jsou vyčleněny jako účelově vázané na systematické vzdělávání ředitelů škol a školských zařízení, popř. jejich zástupců. Takto vyčleněné prostředky může škola nebo školské zařízení čerpat na úhradu nákladů spojených se studiem školského managementu organizovaným vysokými školami nebo s návštěvou cyklu kursů školského managementu ve vzdělávacích zařízeních s osvědčením MŠMT o způsobilosti k pořádání akcí v systému DVPP (náklady na studium, ubytování a stravování apod.). Pokud ředitel nebo zástupce ředitele školy či školského zařízení neprojeví zájem o studium či kurz z oblasti školského managementu, použije ředitel školy tyto prostředky na vlastní vzdělávání (např. jazykové či jiné).

20 Čl. 8 Rozvojový program DVPP Program zpřístupnění DVPP malotřídním školám Zásady nakládání s finančními prostředky: Finanční prostředky jsou vyčleněny jako účelově vázané na zpřístupnění DVPP malotřídním školám. Finanční prostředky jsou určeny na zajištění náhrady vyučujících v malotřídních školách v době účasti na akcích DVPP, neboť rozpočet určený na DVPP je dán počtem žáků školy a účast na akci DVPP znamená zvýšenou finanční zátěž. Jedná se zejména o úhradu poplatků a doprovodných plateb za DVPP (cestovní náklady, diety, nákup literatury), dále o úhradu suplování za učitele účastnícího se akce DVPP. Finanční prostředky na program zpřístupnění DVPP malotřídním školám přiděluje školám referát školství OkÚ v souladu se zásadami stanovenými MŠMT. Finační prostředky z tohoto programu může čerpat jen malotřídní škola s maximálně 5 třídami, kde přepočtený počet učitelů činí max. 6. Čl.9 (1) Nevyčerpá-li ředitel školy prostředky určené na oblast DVPP do 15.října kalendářního roku, ani není předpoklad, že budou tyto prostředky využity do konce roku, vrací tyto prostředky do rozpočtu úřadu, který mu je poskytl. Ředitel školy zřizované ministerstvem informuje o těchto prostředcích neprodleně odbor 46 ministerstva, který rozhodne o způsobu jejich vrácení (např. úpravou rozpočtu, na účet ministerstva, změnou účelu). Kraj, okresní úřad popř. magistrát informuje do 20 října odbor 45 ministerstva a po dohodě s ním vrátí nevyužité prostředky ministerstvu. (2) Vyúčtování účelově vázaných finančních prostředků bude provedeno k 31.prosinci kalendářního roku a souhrnnou informaci o využití těchto prostředků podá ministerstvu odbor školství krajského úřadu a ředitelé škol, zřizovaných ministerstvem, do 15.1.následujícího roku. (3) Informace o použití prostředků na rozvojový program DVPP je součástí zprávy o použití prostředků na DVPP, kterou zpracovává ředitel školy v rámci výroční zprávy školy. Čl.10 (1) Ministerstvo vyhodnocuje využívání účelově přidělených finančních prostředků školám na DVPP na základě informací z výročních zpráv o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu výchovně vzdělávací soustavy v kraji, kterou jsou kraje povinny ministerstvu každoročně zasílat. (2) Účelnost, věcnou a ekonomickou správnost využívání účelově přidělených finančních prostředků škole na DVPP kontroluje ministerstvo a ČŠI.

21 Čl.11 Přechodné ustanovení (1) Pro rok 2001 byly z Rozvojového programu DVPP na jednotlivé programy vyčleněny následující částky: Program vzdělávání v oblasti cizích jazyků: 350 Kč na pedagogického pracovníka Program vzdělávání ředitelů: Kč na vzdělávání ředitele školy, popř. jeho zástupce Program zpřístupnění DVPP malotřídním školám: 2200 Kč na pedagogického pracovníka malotřídní školy navýšení normativně rozepisované částky na oblast DVPP nad základní úroveň o 10 Kč na žáka. Dle metodiky rozpisu rozpočtu byly v roce 2001 vyčleněny z celkových disponibilních zdrojů přímých ONIV prostředky účelově vázané na základní úroveň DVPP ve výši Kč na žáka. (2) Konkrétní výši částky pro školy, předškolní zařízení a školská zařízení stanoví podle priorit v okrese (kraji) a podle konkrétních možností a potřeb v oblasti DVPP okresní nebo krajský úřad. Čl.12 Tímto pokynem se zrušuje Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k použití a kontrole účelově vázaných finančních prostředků přidělených státním a obecním školám na další vzdělávání pedagogických pracovníků (č.j /95-20). Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 24.července V Praze dne 24.července Mgr. Eduard Zeman v.r. ministr

22 Příloha 1 Seznam zkoušek a certifikátů pro aktivitu 2 Angličtina Zkouška BEC 1 The Business English Certificate 1 BEC 2 The Business English Certificate 2 FCE First Certificate in English IELTS 4,5-6 KET Key English Test PET Preliminary English Test Projekt G 1. modul Projekt G 3. modul

23 Projjekt G 2. modul státní základní jazyková zkouška Němčina Zkouška GBS DaF Grundbaustein Deutsch als Fremdsprache Projekt N 2. modul Projekt N 3. modul Projekt N 1. modul státní základní jazyková zkouška ZD Zertifikat Deutsch Francouzština Zkouška CEFP 2 Certificat d Etudes de Francais (Pratique 2) DELF 1 - Diplom élementaire de langue francaise DELF 2 Diplom élementaire de langue francaise DFA 1, DFA 2 Diplome de francais des affaires Diplome d études en langue francaise DL Diplome de Langue Francaise Osvědčení o základní znalosti jaz. francouzského (státní jazyková škola) státní základní jazyková zkouška ČÁST OZNAMOVACÍ

24 Č.j / Vzor kolektivní smlouvy Vzor kolektivní smlouvy byl vypracován odborovým svazem na základě článku I/7 Dohody o vzájemných vztazích Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, byl projednán se zástupci MŠMT a uznán oběma stranami jako doporučení pro regionální školství. Navazuje současně na předchozí vzor kolektivní smlouvy (publikovaný ve Věstníku MŠMT sešit 4/1999) a reaguje na změny, které nastaly v souvislosti s uskutečněnou reformou veřejné správy, novelizací školských právních předpisů, pracovněprávních a platových předpisů. Vydáním tohoto dokumentu vyjadřují obě strany svůj zájem na zachování a upevnění sociálního smíru na regionální úrovni a na tom, aby se kolektivní smlouvy staly vedle platných právních předpisů faktorem stability a standardním prostředkem úpravy pracovněprávních, platových a sociálních podmínek zaměstnanců v resortu školství v rámci daném právními předpisy podobně, jako je tomu ve vyspělých evropských zemích. Obě strany upozorňují, že vzor kolektivní smlouvy má pouze metodický charakter a nemůže omezovat smluvní volnost, vyplývající z příslušných právních norem. Jeho obsah je výrazem dohody obou stran o tom, která ujednání je možné, účelné a užitečné do kolektivní smlouvy zařadit. Jednotlivé formulace vycházejí z praxe obvyklé při uzavírání kolektivních smluv na regionální a místní úrovni. Vzor kolektivní smlouvy by měl být využitelný na všech typech škol a školských zařízení (okresních úřadech). Proto je formulován se značnou mírou obecnosti. Smluvním partnerům pak náleží konkretizace jednotlivých ustanovení, přičemž v rámci smluvní volnosti mohou též podle konkrétních podmínek některá ustanovení vypustit nebo naopak doplnit v rámci zákonných možností jiná, včetně toho, že mohou upravovat číselně vyjádřené parametry. Ustanovení vzoru kolektivní smlouvy považují obě strany za taková, která by z celorepublikového pohledu neměla být konfliktní a která jsou reálná v daných organizačních a finančních podmínkách. Eduard Zeman, v.r. MŠMT Jaroslav Rössler, v.r. ČMOS PŠ

25 V Z O R KOLEKTIVNÍ SMLOUVA uzavřená mezi:... (název okresního úřadu, magistrátu, školy nebo školského zařízení), zastoupen ředitelem (přednostou, primátorem)... (dále jen zaměstnavatel ) a Oblastní radou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství v... (alternativa: základní organizací Českomoravského odborového svazu pracovníků školství při... (celý název ZOOS), zastoupen předsedou... (dále jen odbory ). 1. Předmět kolektivní smlouvy I. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, které se týkají pracovněprávních, platových a sociálních otázek a které je třeba řešit v zájmu práv, oprávněných potřeb a sociálních jistot zaměstnanců.

26 2. Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací Zaměstnavatel uzná jako své partnery při plnění této smlouvy řádně zvolené nebo pověřené odborové funkcionáře, a to i ty, kteří nejsou jeho zaměstnanci. Toto uznávání se vztahuje i na uplatňování oprávnění vyplývajících z 22 ZP. Zaměstnavateli budou písemně sdělena jména členů příslušného odborového orgánu a jakékoliv změny ve složení tohoto orgánu. Požádá-li odborový funkcionář zaměstnavatele o uvolnění z pracoviště v souvislosti s výkonem funkce nebo s plněním této smlouvy, bude mu v souladu s ustanovením 25c, odst. 5 ZP poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy v nezbytně nutném rozsahu. 3. Respektování společných stanovisek Zaměstnavatel a odbory se zavazují k respektování společných stanovisek ústředních orgánů státní správy a ČMOS PŠ. 4. Materiální a organizační zabezpečení činnosti odborů Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pro nezbytnou provozní potřebu odborů podle svých možností v přiměřeném rozsahu místnost pro pořádání porad a schůzí a zavazuje se hradit náklady spojené s její údržbou a technickým provozem. Zaměstnavatel umožní odborům podle svých možností a v nezbytně nutném rozsahu přístup ke kopírovací, výpočetní a spojovací technice, včetně elektronické pošty. Ředitel školy nebo školského zařízení umožní pověřenému zástupci příslušného odborového orgánu působícího ve škole nebo školském zařízení přístup k informacím a sdělením adresovaným odborům elektronickou poštou, a to do 48 hodin po jejich obdržení. Totéž platí pro korespondenci určenou odborům a doručenou na adresu školy nebo školského zařízení. Zaměstnavatel se zavazuje provádět srážkou ze mzdy úhradu členských příspěvků zaměstnanců-členů odborového svazu na základě jejich dohod s příslušným odborovým orgánem a poskytovat pověřeným zástupcům odborů ve smyslu těchto dohod informace nezbytné pro ověření správnosti výše těchto příspěvků za podmínky, že k těmto opatřením bude dán souhlas těchto zaměstnanců, a že si to nevyžádá náklady ze státního rozpočtu. Okresní úřad poskytne místnost pro potřeby oblastní rady odborového svazu (OROS), popř. se bude jiným dohodnutým způsobem podílet na organizačním a materiálovém zajištění činnosti OROS. 5. Vzájemná informovanost

27 Odbory se zavazují zvát zaměstnavatele na své plenární schůze, a zaměstnavatel se zavazuje zvát zástupce odborů na porady vedení školy (porady ředitelů škol a školských zařízení). Smluvní strany se zavazují umožnit na požádání účast druhé smluvní strany i na dalších jednáních svých orgánů či na poradách, a to k přednesení stanoviska k projednávaným otázkám, pokud se týkají zájmů druhé smluvní strany. Za tím účelem se smluvní strany předem informují o všech jednáních, na kterých by mohla vzhledem k jejich zaměření přicházet taková účast v úvahu. Smluvní strany se zavazují neprodleně se vzájemně písemně informovat o svých rozhodnutích dotýkajících se zájmů druhé smluvní strany. 6. Zajištění zaměstnanosti II. ZAMĚSTNANOST, PRACOVNÍ A SOCIÁLNÍ PODMÍNKY Zaměstnavatel se zavazuje zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti především svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s odbory, alespoň jedenkrát ročně nejpozději do způsob plnění tohoto závazku. 7. Informace o zamýšlených změnách v zaměstnanosti Zaměstnavatel se zavazuje předem informovat příslušný odborový orgán o zamýšlených strukturálních změnách a organizačních nebo racionalizačních opatřeních, v jejichž důsledku dojde ke změně většího počtu pracovních míst, a to minimálně tři měsíce před uskutečněním těchto změn. 8. Informace o rozvázání pracovního poměru S jinými případy rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, než jsou uvedeny v 46, 53 a 54 ZP seznámí zaměstnavatel příslušný odborový orgán dříve, než dojde k ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel se zavazuje pokynem stanovit ředitelům škol a školských zařízení bez právní subjektivity v jeho působnosti povinnost přizvat k jednání o skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele zástupce příslušného odborového orgánu, pokud ve škole nebo školském zařízení působí odborová organizace. 9. Nabídka pracovního místa Zřídí-li se nové pracovní místo nebo uvolní-li se pracovní místo již zřízené, nabídne je zaměstnavatel přednostně zaměstnancům, se kterými má být rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů (např. je v běhu výpovědní doba nebo byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru s pozdějším termínem jeho skončení). Podmínkou splnění tohoto závazku je kvalifikační způsobilost zaměstnance pro toto nové pracovní místo. Zaměstnavatel se zavazuje nabídnout plný pracovní úvazek přednostně těm zaměstnancům, kteří dosud pracují na snížený pracovní úvazek.

28 10. Závazky při vzniku pracovního poměru Zaměstnavatel se zavazuje: 1. Pravidelně písemně předkládat odborům zprávy o sjednaných nových pracovních poměrech, a to vždy k a Neuzavírat pracovní poměry na dobu určitou kromě případů uvedených v 30 odst. 2 písm. a) a b) ZP v těchto dalších případech: - jedná li se o opakovaně uzavíraný pracovní poměr s pedagogickým pracovníkem (to se netýká případů, kterými zaměstnavatel řeší dlouhodobou nepřítomnost svých zaměstnanců po dobu jejich mateřské dovolené, rodičovské dovolené, péče o dítě do 4 let a dlouhodobé pracovní neschopnosti), - jde-li o uzavření pracovního poměru s pedagogickým pracovníkem, se kterým rozvázal jeho předchozí zaměstnavatel pracovní poměr z organizačních důvodů a zaměstnanec předloží zaměstnavateli pracovní posudek 3. Při nástupu nového nepedagogického pracovníka do zaměstnání stanoví zaměstnavatel písemně jeho pracovní náplň jako podklad pro zařazení do platové třídy a stanoví rozvrh pracovní doby. To platí i u dosavadních nepedagogických pracovníků, kteří dosud nemají písemně pracovní náplň stanovenu. Zaměstnavatel písemně vymezí pedagogickým pracovníkům obsah přímé vyučovací nebo výchovné činnosti, pokud takové vymezení neobsahují pedagogické dokumenty. 11. Práce přesčas a pracovní pohotovost V kalendářním roce lze zaměstnanci nařídit práci přesčas pouze v rozsahu 150 hodin a dále dohodnout v rozsahu.. hodin. (Pozn.: V tomto čl. kolektivní smlouvy má smysl uvádět pouze nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu může zaměstnanec dát souhlas ve smyslu 96, odst. 2 ZP, tj. do výše max. 416 hodin veškeré práce přesčas v kalendářním roce.). Období, ve kterém celková práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, se stanovuje na.. po sobě jdoucích měsíců. Rozsah pracovní pohotovosti na pracovišti dohodnuté se zaměstnancem podle 95, odst. 2 ZP se stanovuje nejvýše na.. hodin v kalendářním roce. Rozsah pracovní pohotovosti mimo pracoviště se stanovuje nejvýše na.. hodin v kalendářním roce. (Pozn.: V tomto čl. kolektivní smlouvy má smysl uvádět jen nižší povolený rozsah dohodnuté pracovní pohotovosti na pracovišti, než jaké stanoví ZP tedy méně než 400 hodin ročně. Limit pro rozsah pracovní pohotovosti mimo pracoviště ZP nestanovuje vůbec, proto je účelné jej určit právě v kolektivní smlouvě.). 12. Zaměstnávání pracovníků vyslaných na kurzy a exkurze Výkon práce jiného druhu než je sjednána v pracovní smlouvě, kterou vykonává zaměstnanec vyslaný na vícedenní kurz nebo exkurzi, dohodne zaměstnavatel s tímto zaměstnancem formou vedlejší pracovní činnosti. 13. Pracovní doba a osobní očista

29 Po skončení práce se provozním zaměstnancům, u kterých to vyžaduje charakter vykonávané činnosti, započítává do pracovní doby doba... minut k provedení osobní očisty. 14. Dovolená Zaměstnavatel se zavazuje nejpozději do... předložit příslušnému odborovému orgánu ke schválení plán dovolených na kalendářní rok. Zaměstnavatel určuje dovolenou pedagogickým pracovníkům zásadně v době hlavních prázdnin s výjimkou individuálních odůvodněných případů. Při určení čerpání dovolené postupuje zaměstnavatel ve smyslu čl. 11 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení. 15. Překážky v práci na straně zaměstnance Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nad rámec stanovený v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb. v platném znění takto: 1. Při doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se poskytne pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na... pracovních dnů v kalendářním roce. 2. Zaměstnanci pečujícímu o rodinného příslušníka v době, kdy osoba, která jinak o rodinného příslušníka pečuje, je na vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, nebo v případě, kdy tato osoba doprovází rodinného příslušníka k vyšetření do zdravotnického zařízení a zaměstnanec musí zajistit péči o jiného rodinného příslušníka se poskytne pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na... den (dny). 16. Rozvrh pracovní doby a přestávky v práci Rozvržení týdenní pracovní doby včetně určení přestávek v práci jednotlivým profesním skupinám zaměstnanců se stanoví způsobem, který je obsahem přílohy č.. této kolektivní smlouvy. Rozvrh hodin přímé vyučovací nebo výchovné činnosti se považuje za rozvržení části týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků a je proto rovněž součástí uvedené přílohy této kolektivní smlouvy. 17. Rozvrh pracovní doby pedagogických pracovníků

30 Při stanovení počtu hodin přímé vyučovací nebo výchovné činnosti pedagogických pracovníků podle nařízení vlády č. 68/1997 Sb. v platném znění bude zaměstnavatel vycházet ze spodní hranice stanoveného rozpětí přímé vyučovací nebo výchovné činnosti týdně. Ke stanovení vyššího počtu hodin přímé vyučovací nebo výchovné činnosti v rámci rozpětí přistoupí zaměstnavatel pouze v případě skutečné potřeby provozu školy nebo školského zařízení. 18. Dělená směna Rozdělení směny na dvě části u vychovatelů, příp. dalších zaměstnanců, oznámí zaměstnavatel těmto zaměstnancům předem písemnou formou. 19. Pracovní volno po skončení rodičovské dovolené Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy zaměstnanci, který po skončení rodičovské dovolené ( 158 ZP), pobírá rodičovský příspěvek do 4 let věku dítěte, a o toto pracovní volno písemně požádá. 20. Odchod zaměstnanců do důchodu Se zaměstnanci, kteří splňují podmínky pro přiznání starobního důchodu, projedná ředitel školy nebo školského zařízení s ročním předstihem jejich další působení u zaměstnavatele. III. PLATOVÉ NÁROKY 21. Splatnost platu a výplata platu Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v ten den následujícího měsíce, který je určen jako termín výplaty platu. Jako termín výplaty platu se stanoví.. den v měsíci. Připadne-li termín výplaty na den pracovního klidu, vyplatí zaměstnavatel plat v nejbližším předcházejícím pracovním dnu.