O B S A H ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1 Předmět úpravy ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. 2 Programy celoživotního vzdělávání

Transkript

1

2 O B S A H ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy ČÁST DRUHÁ - OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 2 Programy celoživotního vzdělávání Čl. 3 Podmínky přijetí ke studiu Čl. 4 Účastníci celoživotního vzdělávání Čl. 5 Studium v rámci celoživotního vzdělávání Čl. 6 Pedagogický vedoucí kurzu a asistent seminární skupiny Čl. 7 Přerušení a ukončení studia v rámci celoživotního vzdělávání Čl. 8 Matrika účastníků celoživotního vzdělávání ČÁST TŘETÍ - KARIÉROVÉ KURZY Čl. 9 Určení kariérových kurzů Čl. 10 Základní učební dokumentace Čl. 11 Plán studia předmětu Čl. 12 Kontrola studia a kritéria hodnocení Čl. 13 Hodnocení studijních výsledků Čl. 14 Zpracování a obhajoba závěrečné práce ČÁST ČTVRTÁ - ODBORNÉ KURZY Čl. 15 Určení odborných kurzů Čl. 16 Způsob zakončení odborných kurzů ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 17 Platnost a účinnost 2

3 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy Tato směrnice ředitele Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií (dále jen směrnice ) v souladu s čl. 1 odst. 3 písm. b) Řádu celoživotního vzdělávání Univerzity obrany stanoví bližší podrobnosti o studiu v programech celoživotního vzdělávání, které uskutečňuje Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií (CBVSS). ČÁST DRUHÁ OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 2 Programy celoživotního vzdělávání (1) Programy celoživotního vzdělávání jsou orientovány na výkon povolání, a to zejména na výkon středních a vrcholových manažerských (velitelských a štábních) funkcí v Armádě České republiky (AČR) a středních a vrcholových manažerských funkcí v orgánech veřejné moci. (2) Programy celoživotního vzdělávání se člení na: a) vojenské kariérové kurzy (dále jen kariérové kurzy ), b) odborné kurzy. (3) Studium v rámci celoživotního vzdělávání může být uskutečňováno prezenční, distanční nebo kombinovanou formou. Čl. 3 Podmínky přijetí ke studiu (1) Podmínky přijetí ke studiu v kariérových kurzech stanoví na základě požadavku organizačního útvaru Ministerstva obrany (MO), který je gestorem kariérového kurzu, nebo příslušné mezinárodní smlouvy ředitel Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií (dále jen ředitel ). (2) Podmínky přijetí ke studiu v odborných kurzech stanoví na základě požadavku organizačního útvaru MO, který je gestorem odborného kurzu, ředitel. (3) Maximální počty účastníků přijímaných ke studiu stanoví s ohledem na kapacitní možnosti ředitel, který rovněž stanoví termín zahájení a dobu studia. Čl. 4 Účastníci celoživotního vzdělávání (1) Účastníky celoživotního vzdělávání mohou občané České republiky a na základě mezinárodních smluv i cizí státní příslušníci. 3

4 (2) Účastníci celoživotního vzdělávání, kteří jsou vojáky v činné službě, jsou ke studiu kurzu vysíláni výnosem ve věcech personálních a po dobu studia zůstávají příslušníky svého vojenského útvaru (vojenského zařízení, vojenského záchranného útvaru). Ostatním účastníkům celoživotního vzdělávání je studium nabízeno prostřednictvím Sekce personální MO (SP MO). Čl. 5 Studium v rámci celoživotního vzdělávání (1) Obsah studia je určen základní učební dokumentací příslušného kurzu. (2) Účastníci celoživotního vzdělávání jsou povinni plnit studijní úkoly stanovené studijní plány jednotlivých kurzů a respektovat pokyny vyučujících, pedagogických vedoucí kurzů a asistentů seminárních skupin. (3) Výuka v rámci celoživotního vzdělávání se uskutečňuje podle rozvrhu hodin, který schvaluje ředitel. (4) Účast na výuce je pro účastníky celoživotního vzdělávání povinná. (5) Účastník celoživotního vzdělávání v prezenční formě studia nemůže čerpat řádnou dovolenou, absolvovat preventivní rehabilitaci nebo být vyslán na služební cestu, která nesouvisí s obsahem celoživotního vzdělávání. (6) Z účasti na výuce jsou uvolněni účastníci celoživotního vzdělávání, kteří jsou dočasně neschopni ke službě pro nemoc nebo úraz nebo kterým bylo uděleno služební volno při překážkách ve službě. Účastníkovi celoživotního vzdělávání, který byl z důvodů uvedených ve větě první uvolněn z výuky, může vyučující uložit splnění náhradních studijních požadavků. (7) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá ředitel jeho účastníkům osvědčení; toto osvědčení je absolventům předáváno zpravidla formou slavnostního aktu. Čl. 6 Pedagogický vedoucí kurzu a asistent seminární skupiny (1) Pro každý kurz určuje ředitel pedagogického vedoucího kurzu. (2) Kurz je po dobu studia rozdělen do seminárních skupin vedených asistenty. (3) Pedagogické vedoucí kurzů a asistenty seminárních skupin určuje ředitel z řad akademických pracovníků CBVSS. (4) Hlavním obsahem jejich činnosti je organizační a metodické vedení účastníků ke splnění studijních úkolů stanovených studijními plány jednotlivých kurzů. Čl. 7 Přerušení a ukončení studia v rámci celoživotního vzdělávání (1) Studium v rámci celoživotního vzdělávání, s výjimkou studia v odborných kurzech, lze přerušit. (2) Pokud účastník celoživotního vzdělávání pokračuje ve studiu do dvou let od přerušení studia, jsou mu uznány dosažené studijní výsledky. 4

5 (3) Studium v rámci celoživotního vzdělávání lze ukončit z důvodu: a) nesplnění stanovených studijních povinností, b) bránících účastníkovi řádně plnit jeho studijní povinnosti, c) vážného porušení vnitřních předpisů Univerzity obrany (UO), vojenských řádů a právních předpisů, d) že účastník neabsolvuje alespoň 70 % výuky. (4) K posouzení důvodů ukončení studia v rámci celoživotního vzdělávání uvedených v odst. 3 písm. b) až d) může ředitel jmenovat komisi. (5) Studium v rámci celoživotního vzdělávání přerušuje a ukončuje ředitel na návrh služebního orgánu, který účastníka celoživotního vzdělávání ke studiu vyslal. (6) Dnem přerušení nebo ukončení studia v rámci celoživotního vzdělávání je u účastníků celoživotního vzdělávání, kteří jsou vojáky v činné službě, den uvedený ve výnosu ve věcech personálních. Čl. 8 Matrika účastníků celoživotního vzdělávání (1) Zápisy do matriky účastníků celoživotního vzdělávání za SBVSS provádí osoba pověřená ředitelem. (2) Za správnost informací předávaných do matriky účastníků celoživotního vzdělávání odpovídá ředitel. ČÁST TŘETÍ KARIÉROVÉ KURZY Čl. 9 Určení kariérových kurzů (1) Kariérové kurzy jsou určeny k rozšíření vzdělání ke splnění základních kvalifikačních požadavků k výkonu služby v hodnostních sborech vyšších důstojníků a generálů 1) a jsou předepsány jako nezbytná podmínka pro kariérový postup v působnosti MO a AČR. (2) Kariérové kurzy zahrnují: a) kurz pro vyšší důstojníky (KVD) k výkonu služby v hodnosti major a podplukovník, b) kurz generálního štábu (KGŠ) pro plukovníky a generály. (3) Součástí kariérových kurzů je zpravidla obhajoba závěrečné práce. (4) Studium v kariérových kurzech CBVSS zajišťuje ve spolupráci s fakultami a ostatními součástmi UO. (5) Gestorem KVD je ředitel Sekce rozvoje a plánování schopností MO a KGŠ první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. 1) Čl. 2 a 3 RMO č. 9/2008 Věstníku. 5

6 (6) K organizačnímu zajištění kariérového kurzu vydává ředitel zvláštní nařízení 2). Čl. 10 Základní učební dokumentace (1) Obsah studia v rámci celoživotního vzdělávání je určen základní učební dokumentací kariérového kurzu, která obsahuje: a) studijní plán s uvedením názvu a typu kariérového kurzu, formy a doby studia, kódu kvalifikačního předpokladu, rámcového rozdělení časového fondu na výuku po předmětech, včetně examinace, b) profil absolventa kariérové kurzu s uvedením určení kariérového kurzu, vstupních podmínek a cíle programu celoživotního vzdělávání, c) charakteristiku předmětů s uvedením názvu předmětu, garanta předmětu, cíle předmětu a jeho návaznosti, rozsahu a obsahu předmětu, včetně vybrané studijní literatury, d) kapacitu kariérního kurzu a podmínky přijetí ke studiu. (2) Základní učební dokumentaci kariérového kurzu schvaluje po vyjádření gestora kariérového kurzu ředitel. Změny základní učební dokumentace v rozsahu do 20 % celkové hodinové dotace schvaluje ředitel bez vyjádření gestora kariérového kurzu. Čl. 11 Plán studia předmětu (1) Časovou a obsahovou posloupnost témat v předmětu a jeho bloku, způsob hodnocení, formu studia, místo výuky, jméno vyučujícího a materiální zabezpečení vymezují (komplexní) plány studia předmětu. (2) V případě potřeby může být zpracován i komplexní plán studia kariérového kurzu, který obsahuje časovou a obsahovou posloupnost témat všech předmětů kariérového kurzu a další náležitosti jako v (komplexním) plánu studia předmětu. Čl. 12 Kontrola studia a kritéria hodnocení (1) Kontrola studia se provádí formou konzultací, seminářů, testů, písemných prací, zpracování a prezentace samostatných a skupinových projektů, zápočtů, klasifikovaných zápočtů a obhajoby závěrečné práce. (2) Konkrétní formy kontroly studia a kritéria hodnocení jsou uvedeny v (komplexních) plánech studia předmětu, případně v komplexním plánu studia kariérového kurzu. 2) Nařízení ředitele CBVSS k organizaci KGŠ (KVD). 6

7 Čl. 13 Hodnocení studijních výsledků (1) Účastník je v průběhu studia hodnocen v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu a z obhajoby závěrečné práce 3). (2) Při zahájení studia musí být účastník seznámen se systémem a způsobem hodnocení studijních výsledků. (3) V případě, že účastník je hodnocen v předmětu započítávaném do celkového hodnocení kariérového kurzu klasifikačním stupněm nevyhovující, není připuštěn k obhajobě závěrečné práce a jeho studium je ukončeno z důvodu uvedeného v čl. 7 odst. 3 písm. a). (4) Celkové hodnocení kariérového kurzu, je-li součástí studia obhajoba závěrečné práce, se účastníkovi stanoví takto: a) prospěl s vyznamenáním 4) - pokud byl účastník při obhajobě závěrečné práce hodnocen alespoň klasifikačním stupněm výborně mínus (1,5; B) a v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu hodnocen alespoň klasifikačním stupněm velmi dobře (2; C), přičemž celkový průměr hodnocení v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu je maximálně 1,5, b) prospěl - pokud byl účastník při obhajobě závěrečné práce hodnocen alespoň klasifikačním stupněm dobře (3; E) a v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu hodnocen alespoň klasifikačním stupněm dobře (3; E), c) neprospěl - - pokud byl účastník při obhajobě závěrečné práce hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl (4; F). (5) Celkové hodnocení kariérového kurzu, není-li součástí studia obhajoba závěrečné práce, se účastníkovi stanoví takto: a) prospěl s vyznamenáním - pokud byl účastník v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu hodnocen alespoň klasifikačním stupněm velmi dobře (2; C), přičemž celkový průměr hodnocení v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu je maximálně 1,5, b) prospěl - pokud byl účastník v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu hodnocen alespoň klasifikačním stupněm dobře (3; E), c) neprospěl - pokud byl účastník v některém předmětu započítávanému do celkového hodnocení kariérového kurzu hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl (4; F). (6) Na základě celkového hodnocení se určuje pořadí účastníků v kariérovém kurzu. V případě dosažení stejného celkového hodnocení u více účastníků je rozhodující dosažený počet bodů, případně celková aktivita nebo dosažené výsledky v předmětech nezapočítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu. 3) Pokud se závěrečná práce nezpracovává, celkové hodnocení kariérového kurzu se stanoví na základě hodnocení započítávaných předmětů. 4) Pokud je účastník hodnocen v předmětech započítávaných do celkového hodnocení kariérového kurzu a z obhajoby závěrečné práce klasifikačním stupněm výborně (1; A), je mu při vyřazení absolventů hrána slavnostní fanfára. 7

8 (8) Řádné ukončení KGŠ opravňuje důstojníky používat označení důstojník generálního štábu (ve zkratce gšt. ) 5), uváděném za zkratkou vojenské hodnosti. Čl. 14 Zpracování a obhajoba závěrečné práce (1) Závěrečná práce se zpracovává v souladu s komplexním plánem studia kariérového kurzu. O zařazení závěrečné práce do komplexního plánu studia kariérového kurzu rozhoduje ředitel s ohledem na délku kariérového kurzu a formu studia. (2) Zadání závěrečné práce musí odpovídat formě studia a téma závěrečné práce je účastníkovi přiděleno v první polovině kariérového kurzu. Přidělení témat závěrečných prací účastníkům a určení vedoucích závěrečných prací se uveřejňuje v rozkazu rektora UO. (3) K závěrečné práci zpracovává oponentský posudek oponent, kterého na návrh vedoucího oddělení CBVSS jmenuje ředitel. Oponentský posudek obsahuje objektivní a kritické zhodnocení kladů a nedostatků závěrečné práce, doporučení či nedoporučení k obhajobě, navrhované hodnocení a zpravidla dvě otázky, na které má účastník při obhajobě závěrečné práce odpovědět. Oponentský posudek se účastníkovi doručí alespoň týden před dnem konání obhajoby závěrečné práce. (4) Obhajoby závěrečných prací se konají podle plánu, který stanoví ředitel. (5) Obhajoby závěrečných prací jsou veřejné, pokud tomu nebrání právní předpisy na ochranu utajovaných informací. (6) Obhajobu závěrečné práce může konat účastník, který úspěšně vykonal všechny plánované zápočty, resp. klasifikované zápočty, a splnil i ostatní studijní povinnosti stanovené komplexním plánem studia kariérového kurzu. (7) Zkušební komise pro obhajobu závěrečné práce (dále jen zkušební komise ) je nejméně tříčlenná. Předsedu zkušební komise a ostatní členy zkušební komise jmenuje na návrh ředitele rektor UO. V případě potřeby může být zřízeno více zkušebních komisí. (8) Organizační a administrativní záležitosti spojené s činností zkušební komise zajišťuje tajemník zkušební komise jmenovaný ředitelem. Tajemník zkušební komise není členem zkušební komise. Funkcí tajemníka zkušební komise může ředitel pověřit některého z členů zkušební komise. (9) Pro hodnocení obhajoby závěrečné práce se použije číselné a písmenné hodnocení uvedené v čl. 28 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu Univerzity obrany. (10) Při hodnocení obhajoby závěrečné práce se bere v úvahu: a) hodnocení uvedené v oponentském posudku, b) úroveň prezentace obsahu a výsledků závěrečné práce, c) hodnocení odborné rozpravy. 5) Čl. 7 písm. c) RMO č. 9/2008Věstníku. 8

9 (11) Kromě prokázaných znalostí zkušební komise hodnotí zpracování prezentace, verbální projev účastníka, používání správné terminologie, reakci účastníka na otázky zkušební komise, logickou skladbu a věcnost odpovědí, jakož i schopnost účastníka vyvozování závěrů pro teorii a praxi. (12) V případě, že účastník neodevzdal závěrečnou práci ve stanoveném termínu nebo se v určeném termínu nedostaví k obhajobě závěrečné práce a řádně se neomluvil, hodnotí se klasifikačním stupněm neprospěl. V případě, že účastník kurzu svoji neúčast na obhajobě závěrečné práce řádně omluví, stanoví ředitel nový termín pro konání obhajoby závěrečné práce v období mezi šedesátým a stodvacátým dnem od stanoveného prvního termínu konání obhajoby závěrečné práce. (13) Vyhlášení výsledků obhajoby závěrečné práce a celkového hodnocení studia jednotlivých účastníků provádí předseda zkušební komise veřejně na závěr obhajob závěrečných prací. (14) O obhajobě závěrečné práce vede zkušební komise zápis na stanoveném formuláři, který podepíší všichni členové zkušební komise. ČÁST ČTVRTÁ ODBORNÉ KURZY Čl. 15 Určení odborných kurzů Odborné kurzy slouží ke zvyšování profesní způsobilosti zejména příslušníků AČR v konkrétních odbornostech a činnostech. Čl. 16 Způsob zakončení odborných kurzů Způsob zakončení studia v odborných kurzech a způsob závěrečného přezkoušení jejich účastníků je stanoven základní učební dokumentací příslušného odborného kurzu. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 17 Platnost a účinnost (1) Tato směrnice nabývá platnosti dnem jejího podpisu ředitelem. (2) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. prosince