KANALIZAČNÍ ŘÁD OKOVÉ ÍĚ MĚA ROVENKO POD ROKAMI

Transkript

1 KANALIZAČNÍ ŘÁD OKOVÉ ÍĚ MĚA ROVENKO POD ROKAMI Březen 2004

2 OBAH 1. i#$lní lis# kanalizačního řád$ 2. Úvodní $s#anovení kanalizačního řád$ 2.1. Vybrané povinnos#i pro dodržování kanalizačního řád$ 2.2. Cíle kanalizačního řád$ 3. Popis území 3.1. Charak#er lokali#y 4. echnický popis s#okové sí#ě 4.1. Popis a hydro#echnické údaje 4.2. Hydrologické údaje 4.3. Grafická příloha č. 1 B. Údaje o recipien#$ C. eznam lá#ek, k#eré nejso$ odpadními vodami 7. Nejvyšší příp$s#né množs#ví a znečiš#ění odpadních vod vypo$š#ěných do kanalizace G. Měření množs#ví odpadních vod H. Opa#ření při por$chách a haváriích a mimořádných $dálos#ech 1 Kon#rola odpadních vod $ sledovaných odběra#elů 11. Kon#rola dodržování podmínek, s#anovených kanalizačním řádem 12. Ak#$alizace a revize kanalizačního řád$

3 1. IULNÍ LI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍLUŠNÉ OKOVÉ ÍĚ : Rovensko pod Troskami INTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJTKOVÉ VINC STOKOVÉ SÍTĚ (POL VYHLÁŠKY č / Sb.) : 5/ / Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě města Rovensko pod Troskami. Vlastník kanalizace : Město Rovensko pod Tr. Identifikační číslo : Sídlo : Provozovatel kanalizace : Náměstí /, 5/2 63 Rovensko p.tr. SčVK a.s.teplice Identifikační číslo : / Sídlo : Zpracovatel provozního řádu : Přítkovská /689, 4/5 5. Teplice František Šimek atum zpracování : březen 2..4 Záznamy o platnosti kanalizačního řádu : Kanalizační řád byl schválen podle /4 zákona č / Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Městský úřad Turnov č. j. : dne : razítko a podpis schvalujícího úřadu

4 2. ÚVODNÍ UANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č / Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č / Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu : - zákon č / Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména 9, /., /4, /8, /9, 32, 33, 34, 35) - zákon č / Sb., o vodách (zejména /6) - vyhláška č / Sb., ( 9, /4, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely VYBRANÉ POVINNOI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( /. zákona č / Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona č / Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky / Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) alší povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě města Rovensko pod Troskami tak, aby zejména : a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů,

5 c) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě CHARAKER LOKALIY 3. POPI ÚZEMÍ Ve městě Rovensko pod Troskami bylo podle posledních oficiálních statistických údajů v roce 2..3 celkem trvale bydlících obyvatel. Zásobení pitnou vodou je realizováno z převážné části ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů (studní místního zásobování). Na skupinový vodovod je napojeno 2.42 trvale bydlících obyvatel. V období roku 2..3 představovalo množství pitné vody fakturované - tj. odebrané ze skupinového vodovodu průměrně 374 m3-d. Ve stejném období pak představovalo množství odpadních vod fakturovaných - tj. odvedených kanalizací průměrně 75 m3-d ODPADNÍ VODY V městské aglomeraci vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace : a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti ( městská vybavenost ), c) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací), d) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o předčištěné splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 696 obyvatel, bydlících trvale na území města Rovenska p. Tr. a napojených přímo na stokovou síť. Odpadní vody změstské vybavenosti jsou(kromě srážkových vod) vody z části splaškového charakteru,jejichž kvalita se může přechodně měnit podle momentálního použití vody.patří sem producenti předčištěných odpadních vod ze sféry činností (služeb),kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod. Tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

6 4. ECHNICKÝ POPI OKOVÉ ÍĚ 4.1. POPI A HYDROECHNICKÉ ÚDAJE Veškeré odpadní vody z výrobní činnosti, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou individuálně vyčištěny a spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny (veřejnou) stokovou sítí do potoka Veselka. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 2,966 km. Popis : Jak je uvedeno výše kopíruje zástavba údolnice místních vodotečí Václavský potok,veselka a Koudelka.Protože prostorové a výškové poměry nedovolují vybudování centrálního sběrače odpadních vod a jeho napojení na jednu čistírnu odpadních vod,skládá se kanalizace z řady jednotlivých větví,které jsou individuálně vyústěny do vodotečí. Celkový počet výustí na kanalizacích, které jsou předmětem tohoto kanalizačního řádu, je //. Z toho vzorkovatelné jsou 3 výusti, a to pod ulicí Komenského pravobřežní a levobřežní a výusť pod Příhonem. Ve snaze řešit systém odkanalizování obce včetně vybudování čistírny (čistíren) odpadních vod, bylo prováděno měření průtokových poměrů a množství znečištění vypouštěného do vodoteče v této lokalitě. Bylo zjištěno, že řada výustí je v místech nepřístupných a odtok z nich je prakticky nulový. Při měření bilance průtoků a množství znečištění vodoteče nad obcí a pod obcí a po odečtu vlivu samočištění v toku bylo zjištěno, že celkově produkované znečištění je menší než zpoplatňované 3 t BSK5 ročně. Tento fakt je dán i skutečností, že u jednotlivých domů v zástavbě musely být budovány žumpy nebo septiky, které eliminují značnou část znečištění. Pro podnikatelské účely musely firmy vybudovat malé domovní čistírny, mlékárna pak v minulosti postavila vlastní ČOV s oxidačním příkopem. ČOV mlékárny však nesouvisí s tímto kanalizačním řádem a řídí se vlastním vodohospodářským režimem. konomickým rozborem bylo zjištěno, že náklady na stavbu dvou menších čistíren odpadních vod nebo jedné a přečerpávací stanice, by byly neúměrně vysoké oproti výslednému čistícímu efektu. Na základě výsledků měření byly stanoveny i hodnoty znečištění, které jsou předmětem tohoto kanalizačního řádu a povolení k nakládání s odpadními vodami v lokalitě Rovensko pod Troskami HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : Pro město Rovensko pod Troskami je směrodatná intenzita přívalového deště (t = /5 min., p = /,.) /26 (l-s.ha). Průměrný srážkový úhrn je 864 mm-rok, průměrný počet srážkových událostí je 74, průměrný (celoplošný) odtokový koeficient je.,.5. Množství odebírané a vypouštěné vody : Celkový počet trvale bydlících obyvatel v odkanalizovaném katastrálním území je v současnosti / /.8, z toho na veřejnou kanalizaci je napojeno 696 obyvatel. Celkově jsou všichni současní uživatelé veřejné kanalizační sítě připojeni prostřednictvím 232 přípojek o celkové délce /,276 km.

7 Při současném, celkovém množství kanalizací odváděných odpadních vod fakturovaných - tj. průměrně 75 m3-d, představuje specifická produkce na / připojeného obyvatele /.8 l-d GRAFICKÁ PŘÍLOHA č. 1 Grafická příloha č. / obsahuje základní situační údaje o kanalizaci a významných zdrojů odpadních vod. B.Údaje o recipien#$ Vodní tok Veselka č.h.p. / /5-5 je recipientem ve smyslu vodoprávního povolení. Název recipientu : vodní tok Veselka Kategorie podle vyhlášky č / Sb.:ostatní vodní tok Číslo hydrologického profilu : / /5-5 IČ vypouštění odpadních vod : 432/52 Ř. km vypouštění OV : 2,5.. Správce toku : Lesy ČR a.s., Hradec Králové C. EZNAM LÁEK, KERÉ NEJOU ODPADNÍMI VODAMI o kanalizace nesmí podle zákona č Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami : A. Zvlášť nebezpečné lá#ky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné : /. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. 9. Kyanidy.

8 B. Nebezpečné lá#ky : 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny : /. zinek 6. selen //. cín /6. vanad 2. měď 7. arzen /2. baryum /7. kobalt 3. nikl 8. antimon /3. berylium /8. thalium 4. chrom 9. molybden /4. bor /9. telur 5. olovo /.. titan /5. uran 2.. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty.

9 7. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUNÉ MNOŽVÍ A ZNEČIŠĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠĚNÝCH DO KANALIZACE /) o kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. / ab$lka č. 1 Ukazatel Symbol Max. konc. limit (mg/l) v 2 hod. směsném vzorku reakce vody ph 6,. - 9,. teplota T 4. C biochem. spotřeba kyslíku BSK chem. spotřeba kyslíku CHSK(Cr) 8.. nerozpuštěné látky NL / rozpuštěné anorg. soli RAS /... dusík amoniakální N-NH4+ 45 dusík celkový N celk 6. fosfor celkový P celk 8 kyanidy celkové CN celk.,2 kyanidy toxické CN tox..,/ nepol. extrah. látky NL /. extrahovatelné látky L 75 tenzidy aniontové PAL-A /. fenoly jednosytné FN / /. AOX AOX.,.5 rtuť Hg.,.5 měď Cu.,2 nikl Ni.,/ chrom celkový Cr celk.,3 chrom šestimocný Cr 6+.,/ olovo Pb.,/ arsen As.,/ zinek Zn.,5 kadmium Cd.,/ Uvedené koncentrační limity se ve smyslu 25 odst. g), vyhlášky č / Sb. netýkají splaškových odpadních vod. 2) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce /), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz /. zákona č / Sb. a /4 vyhlášky č / Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle zákona č / Sb.

10 G. MĚŘENÍ MNOŽVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v /9 zákona č / Sb., a v 29, 3., 3/ vyhlášky č / Sb. Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce přečištěných splaškových odpadních vod bude zjišťována z údajů fakturované vody. Městská vybavenost objemová produkce odpadních vod bude stanovována z údajů fakturované vody a počítána s použitím údajů o srážkovém úhrnu a odkanalizovaných plochách. H. OPAŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOECH Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na dispečink SčVK a.s. ve Vratislavicích na číslech : tel. :482 4/6 7.7 fax :482 4/6 7// Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů zejména provozního řádu kanalizace podle vyhlášky č. / Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 4. a 4/ zákona / Sb., podává hlášení: Hasičskému záchrannému sboru ČR tel.48/ Policii ČR tel.48/ Povodí Labe a.s. tel.48/ Vždy informuje : vodoprávní úřad tel.48/ 366 3/2 Českou inspekci životního prostředí tel // Vodohospodářské sdružení Turnov tel.48/ 3/3 48/ Český rybářský svaz tel.48/ Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. 1 KONROLA ODPADNÍCH VOD U LEDOVANÝCH PRODUCENŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními /8 odst. 2, zákona / Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky / Sb. Z hlediska kontroly odpadních vod lze producenty odpadních vod kontrolovat namátkově podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. 0

11 Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod : Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky : Podmínky : /) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech /5 minut. 2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. / k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování. PŘEHLED MEODIK PRO KONROLU MÍRY ZNEČIŠĚNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č / Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění : tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí Ukazatel znečištění Označení normy Název normy Měsí a rok vyání CHSK Cr TNV 0 Jako vod Sanovení chemické pořeby kylíku dichromanem (CHSK Cr ) RAS 0SN 1l. Jako vod Sanovení rozpušěných láek 1l. Gravimerické anovení zbyku po žíhání NL 0SN EN ( ) Jako vod Sanovení nerozpušěných láek Meoda filrace filrem ze kleněných vláken P 0SN EN ( ) 1l. a Jako vod Sanovení foforu Spekrofoomerická meoda molybdenanem amonným 1l. Sanovení celkového foforu po oxidaci peroxodiíranem a 1l. Sanovení celkového 0.

12 N-NH 4 + TNV 0SN EN ISO ( ) 0SN ISO ( ) 0SN ISO 0- ( ) 0SN ISO 0- ( ) 0SN EN ISO ( ) foforu po rozkladu kyelinou dui1nou a írovou Jako vod Sanovení foforu po rozkladu kyelinou dui1nou a chloriou (pro anovení ve zne1išěných vodách) Jako vod Sanovení prvků aomovou eminí pekromerií induk1ně vázaným plazmaem (ICP AES) Jako vod Sanovení amonných ionů Odměrná meoda po deilaci Jako vod Sanovení amonných ionů 0á.: Manuální pekromerická meoda Jako vod Sanovení amonných ionů 0á.: Auomaizovaná pekromerická meoda Jako vod Sanovení amoniakálního duíku průokovou analýzou (CFA a FIA) a pekrofoomerickou deekcí Jako vod Sanovení amonných ionů poenciomerická meoda 00. 0SN ISO ( 0) N anorg (N-NH + )+(N-NO - )+(N-NO - ) - N-NO * 0SN EN ( ) N-NO + - 0SN EN ISO ( ) 0SN EN ISO 00- ( ) 0SN ISO 0- ( ) 0SN ISO 0- ( ) 0SN EN ISO ( ) Jako vod Sanovení duianů Molekulárně aborp1ní pekromerická meoda Jako vod Sanovení. duianového duíku a dui1nanového duíku a umy obou průokovou analýzou (CFA a FIA) e pekrofoomerickou deekcí Jako vod anovení. rozpušěných anionů meodou kapalinové chromaografie ionů 0á : Sanovení bromidů, chloridů, dui1nanů, duianů, orofofore1nanů a íranů v odpadních vodách Jako vod Sanovení dui1nanů 0á.: Spekrofoomerická deila1ní meoda fluorfenolem Jako vod Sanovení dui1nanů 0á.: Spekrofoomerická meoda kyelinou ulfoalicylovou Jako vod Sanovení duianového duíku. a dui1nanového duíku a umy obou průokovou analýzou (CFA

13 a FIA) e pekrofoomerickou deekcí Jako vod anovení 0SN EN ISO 00- ( ) rozpušěných anionů meodou. kapalinové chromaografie ionů 0á : Sanovení bromidů, chloridů, dui1nanů, duianů, orofofore1nanů a íranů v odpadních vodách AOX 0SN EN ( ) Jako vod Sanovení adorbovaelných organicky vázaných halogenů (AOX) Hg 0SN EN ( ) Jako vod Sanovení kadmia 0. TNV 0 aomovou aborp1ní pekromerií 0. Jako vod Sanovení prvků aomovou eminí pekromerií induk1ně vázaným plazmaem 0SN EN ( ) C 0SN EN ISO ( ) 0SN EN ISO ( ) Podrobnos#i k $vedeným normám : (ICP AES) a) u stanovení fosforu ČSN N //89 ( ) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN N //89 čl. 6 nebo podle ČSN ISO //885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN N //89 čl. 7 nebo podle TNV , b) u stanovení CHSK Cr podle TNV lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační, c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7/5.-/ (75 745/) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7/5.-2 (75 745/) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7/5.-/, ČSN ISO 7/5.-2 a ČSN N ISO //732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN N ISO / se vzorek navíc filtruje membránou.,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN N a ČSN N ISO /3395, e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO , ČSN N ISO /3395 a ČSN N ISO / jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO , který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia určuje ČSN N ISO 596/ (75 74/8) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen AAS ) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.

14 11. KONROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK ANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řád provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad. 12. AKUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.