OBCE RAČICE - PÍSTOVICE

Transkript

1 Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, Vyškov IČ: KANALIZAČNÍ ŘÁD veřejné kanalizace OBCE RAČICE - PÍSTOVICE září 2014 Investor: Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Schválil: Ing. Karel Hájek

2 OBSAH 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU POPIS ÚZEMÍ CHARAKTER LOKALITY ODPADNÍ VODY TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD KAPACITA ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A LIMITY VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚN SOUČASNÉ VÝKONOVÉ PARAMETRY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH KONTROLA ODPADNÍCH VOD ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÉ VODY KONTROLNÍ VZORKY PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPAD. VOD KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU SEZNAM DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH KONTAKTŮ...20 str.: 1

3 str.: 2

4 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV OBCE A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ : RAČICE-PÍSTOVICE IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ: Račice / / /2 Pístovice / / / /1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČOV: /1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Račice-Pístovice zakončené čistírnou odpadních vod v k. ú. Pístovice. Vlastník kanalizace (88%) a ČOV: Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. Brněnská 13, Vyškov Vlastník kanalizace (12%) : Obec Račice-Pístovice Provozovatel kanalizace a ČOV : Identifikační číslo (IČ) : Račice 72, Račice-Pístovice Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. Sídlo : Brněnská 13, Vyškov Zpracovatel provozního řádu : Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Datum zpracování : září 2014 Kanalizační řád byl schválen podle 14 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění, rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu MÚ OŽP Vyškov č. j.... ze dne razítko a podpis schvalujícího úřadu str.: 3

5 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění a zákonem č. 254/2001Sb., o vodách, v platném znění a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu : - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35), v platném znění, - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16), v platném znění, - vyhláška č. 428/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26), v platném znění VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona č. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. str.: 4

6 2.2. CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Račice-Pístovice tak, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů, c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu, d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě. 3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. CHARAKTER LOKALITY V obci Račice-Pístovice je v současné době 1146 trvale žijících obyvatel. Z tohoto počtu je na kanalizaci je napojeno osob. V obci se nachází pouze drobný průmysl. Jedná se o dvě dřevařské pily, jednu dřevovýrobu a drobná provozovna strojní. Tyto podniky neprodukují průmyslové ani technologické odpadní vody. Zemědělské družstvo se zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou. Zemědělské družstvo není napojeno na veřejnou kanalizaci. Odpady ze zemědělské výroby se likvidují v bezodtokých jímkách s následnou aplikací na pole. Dále se v obci nachází objekty občanské vybavenosti. Objekty občanské vybavenosti produkují pouze komunální odpadní vody. V části Pístovice se nachází rekreační oblast, která je využívána převážně v letním období. Toto území není odkanalizováno. V obci je vybudován veřejný vodovod, na který jsou napojeni prakticky všichni obyvatelé obce. V obci je vybudována stoková síť jednotné kanalizace. Do této kanalizace jsou napojeny i extravilánové vody. Recipientem kanalizace je potok Rakovec, do kterého vyúsťuje pod hrází Pístovického rybníka stoka vyčištěné vody z ČOV. V obci se nachází tyto subjekty: AKURA - rehabilitační, relaxační a masážní pomůcky AKURA - smíšené zboží Úklidová firma KOSMETICKÉ SLUŽBY Občerstvení R I V I E R A Pístovice, kemp Penzion Rakovec u Pastorků PILA RAČICE SPOL. S R.O., CHMELAŘ ŠILER. PRODEJ RYB Restaurace Laguna Pístovice VODOINSTALATÉRSTVÍ - TOPENÁŘSTVÍ Základní škola, Odborné učiliště a Dětský domov Hasičská zbrojnice str.: 5

7 3.2. ODPADNÍ VODY Odpadní vody v obci mohou mít původ: a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) při výrobní činnosti průmyslová výroba, c) v zařízeních občanské vybavenosti a státní vybavenosti d) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací), e) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území). Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 1025 obyvatel, bydlících trvale na území obce Račice-Pístovice. Odpadní vody z občanské vybavenosti jsou (kromě srážkových vod) vody zčásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb). Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do občanské vybavenosti zahrnují zejména : základní a mateřská škola integrovaná škola pekárna restaurace Rakovec s vývařovnou tři restaurace s letním provozem v rekreační oblasti Tyto odpadní vody jsou komunálního charakteru a neovlivňují významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti. 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1. POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny stokovou sítí do ČOV ležící v části Pístovice. Recipientem je potok Rakovec. Kanalizační potrubí je provedeno z trub betonových, železobetonových a z PVC. Průměr potrubí se pohybuje mezi profily DN 150 a DN 1000 mm. Část stokové sítě byla postavena v letech 1974 až 1984 a na tuto část navazují nové stoky vybudované v letech 1997 a Stará kanalizace je ve špatném technickém stavu, který odpovídá stáří a realizaci. Do této kanalizace proniká kvůli její netěsnosti velké množství balastních vod. Hlavní kostru stokové sítě tvoří kmenová stoka A (Ar Račice, Ap Pístovice), která prochází obcí od severu k jihovýchodu. Stoka začíná v Račicích na křižovatce u hasičské zbrojnice. Trasa vede po hlavní komunikaci kolem restaurace a sokolovny, potom se stáčí a kolem fotbalového hřiště vede směrem k potoku. Podél str.: 6

8 potoka Rakovec pak pokračuje k Pístovicím, kde pokračuje do středu obce a vede kolem hasičské zbrojnice a autobusové zastávky až na ČOV, která leží u Pístovického rybníka. Objekty : Na stokové síti se nachází revizní šachty a uliční vpusti. Extravilánové vody jsou do kanalizace napojeny přes lapače splavenin. Na stokách se nachází pět odlehčovacích komor. Komora OK1 leží na stoce Ap, OK2 na stoce ApA, OK3 a OK4 na stoce Ar a OK na stoce ArA2. IČME NÁZEV ŘADU MATERIÁL DN Račice-Pístovice, Pístovice /1 AC-3 PP /2 A-1 PVC PP /3 AE PVC /1 3-2 PVC PE PVC A PVC PVC PVC BET BET AA PVC AA-1 PVC AB PVC AC PVC PVC BET BET AG PVC AE PVC PVC PP AF BET AH BET AC-1 BET AC-2 PVC OS (OK1) PVC OS (OK2) BET AD BET Celkem 4797 délka potrubí (m) str.: 7

9 IČME NÁZEV ŘADU MATERIÁL DN délka potrubí (m) Račice-Pístovice, Račice /1 AH PVC PVC AH-1 PVC /1 1 BET BET BET A PVC PVC PVC BET BET BET SKL AA PVC PVC PVC AA-1 PVC AB PVC BET BET AB-1 PVC AB-2 PVC AC PVC AG BET AG-1 PVC AE PVC AE-1 PVC AF PVC BET AH BET BET BET AH-1 PVC BET OS-4 BET BET OS-5 BET AD PVC AD-1 PVC /2 AB PVC Celkem str.: 8

10 4.2. HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : Pro obec Račice-Pístovice je směrodatná intenzita přívalového deště (t = 15 min., p = 1) 130 (l/s.ha). Průměrný srážkový úhrn je 700 mm/rok, průměrný počet srážkových událostí je 71, průměrný (celoplošný) odtokový koeficient je 0,05. Počet připojených ekvivalentních obyvatel: EO. Množství vypouštěné vody v současnosti m 3 /d. 5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická ČOV s dlouhodobou aktivací s nízkým zatížením kalu. Kal je stabilizován a zahušťován v uskladňovacích nádržích. ČOV je rozdělena na mechanickou část a biologickou část. Mechanická část se skládá z přečerpávací stanice, česlí, lapáku písku a dešťové zdrže. Biologická část je tvořena dvěma aktivačními nádržemi, dosazovacími nádržemi a jímkami pro uskladnění kalu. Přečerpávací stanice má na vtoku osazený česlicový koš a její součástí je i integrovaný lapák písku. Z této stanice jsou splašky čerpány na ČOV a dešťové vody do dešťové zdrže. V čerpací stanici jsou osazena tři čerpadla. Povolení k nakládání s povrchovými vodami vypouštění OV do vod povrchových - bylo vydáno dne pod č.j.: MV/65103/2011/Ha vydal MÚ Vyškov, Odbor životního prostředí KAPACITA ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A LIMITY VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ Základní projektové kapacitní parametry: Počet připojených ekvivalentních obyvatel (dle BSK 5 ) 1450 Celk. denní průtok Q 24 (m 3 /d) 210,0 Průtok za hodinu (m 3 /h) 8,75 Denní průtok Q v (m 3 /den) 279,6 Max. průtok splaškových vod za hodinu (m 3 /d) 23,83 Max. průtok dešťových vod (l/s) 68,5 Denní zatížení BSK 5 60 g/obyv/den (kg/d) 87,0 Denní zatížení CHSK 120 g/obyv/den (kg/d) 174,0 Denní zatížení N celk 11 g/obyv/den (kg/d) 16,0 Denní zatížení P celk 2,5 g/obyv/den (kg/d) 3,6 Denní zatížení NL 55 g/obyv/den (kg/d) 80,0 Nakládání s vodami dle vodoprávního povolení Limity vypouštěného znečištění: str.: 9

11 Povolené množství Qmax 12 l/s Povolené průměrné množství BSK 5 p 20 mg/l m 30 mg/l CHSK-Cr p 80 mg/l m 120 mg/l NL p 25 mg/l m 40 mg/l N-NH 4 prům. 12 mg/l m 20 mg/l Pcelk sledovat 5.2. SOUČASNÉ VÝKONOVÉ PARAMETRY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD V současné době je na čistírnu odpadních vod připojeno fyzických, v obci trvale bydlících obyvatel. Průměrné znečištění na přítoku: BSK 5 11 t/rok 60 mg/l CHSK Cr 27 t/rok 150 mg/l NL 13 t/rok 75 mg/l N-NH 4 4 t/rok 21 mg/l N anorg 4,3 t/rok 24 mg/l P 0,7 t/rok 3,3 mg/l Znečištění na odtoku: BSK 5 0,85 t/rok 4,6 mg/l CHSK Cr 2,81 t/rok 15,2 mg/l NL 1 t/rok 5,3 mg/l N-NH 4 0,2 t/rok 0,9 mg/l N anorg 2,8 t/rok 15,3 mg/l P 0,45 t/rok 2,4 mg/l 5.3. ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD V rámci celé stokové sítě je množství odpadních vod při větší srážkové události redukováno pomocí pěti odlehčovacích komor. Samotný přítok na ČOV je regulován pomocí dešťové zdrže, kde jsou vody akumulovány a podle potřeby pouštěny na ČOV. 6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Název recipientu : potok Rakovec Číslo hydrologického profilu : Profil : pod rybníkem str.: 10

12 Q 355 : 1,3 l/s Kvalita : BSK 5 = 3,5 mg/l CHSK = 12,0 mg/l NL = 8,0 mg/l Správce toku : Povodí Moravy s.p. 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami : A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné : 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. str.: 11

13 6. Minerální oleje nepersistentní a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. 2. Další zvlášť vyjmenované látky (dle svého charakteru mohou patřit do přehledu dle odst. 1): 1. Močůvka a hnojůvka 2. Radioaktivní, infekční a jiné látky, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, případně obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach. 3. Narušující materiál stokové sítě nebo ČOV (sírany, chloridy, kyseliny, zásady, sodík, draslík apod.). 4. Způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz (organických a nerozpustných látek, horké vody apod.). 5. Hořlavé, výbušné látky, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné dusivé či otravné směsi. 6. Jinak nezávadné látky, ale které smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, (kyanovodík, sirovodík, oxid uhelnatý, metan apod.). 7. Pesticidy, jedy omamné látky a žíraviny. 8. Soli, použité v údobí zimní údržby komunikací, v množství přesahující v průměru za toto období 300 mg/l, uliční nečistoty v množství přesahující 200 mg/l. 9. Odpadní vody, které nejsou předčištěny na přípustnou míru znečištění NH Látky trvale měnící barevný vzhled vyčištěné odpadní vody. 11. Vody s vysokou teplotou (nad 40 C). str.: 12

14 8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 1) Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Ukazatel Symbol Maximální koncentrační limit (mg/l) v 2 hodinovém (směsném) vzorku tenzidy aniontové PAL-A 10 fenoly jednosytné FN 1 10 AOX AOX 0,05 rtuť Hg 0,05 měď Cu 0,2 nikl Ni 0,1 chrom celkový Cr 0,3 olovo Pb 0,1 arsen As 0,1 zinek Zn 0,5 kadmium Cd 0,1 rozpuštěné anorg. soli RAS kyanidy celkové CN- 0,2 extrahovatelné látky EL 75 uhlovodíky C10 C40 C10 C40 10 reakce vody ph 6,0-9,0 teplota T 40 C biochemická spotřeba kyslíku BSK5 400 chemická spotřeba kyslíku CHSK(Cr) 800 nerozpuštěné látky NL dusík amoniakální N-NH4+ 45 dusík celkový Ncelk. 70 fosfor celkový Pcelk. 15 Uvedené koncentrační limity se ve smyslu 25 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. 2) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz 10 zákona č. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění. str.: 13

15 9. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. 10. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Důležitá telefonní čísla: Tísňová voláni Hasiči 150 Policie158 Městská policie 156 Zdravotní služba 155 Obecní úřad Račice-Pístovice tel Hlášení poruch a havárií Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. dispečink tel.: Hlášení poruch a povodňových stavů Povodí Moravy s. p. dispečink tel.: Vodoprávní úřad Krajská hygienická stanice ČIŽP Brno MÚ Vyškov tel.: KHS Jihomoravského kraje Územní pracoviště Vyškov tel.: Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno tel Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli kanalizace možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální). Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., v platném znění, podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, případně Český rybářský svaz. Původce havárie je povinen poskytnout provozovateli kanalizace účinnou pomoc při likvidaci následků havárie. Co nejrychlejší odstranění příčin havárie str.: 14

16 Zabránění škodlivým následkům havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. Opatření k odstranění škodlivých následků havárie je zejména: Likvidace uniklých závadných látek zasypání sorbentem, vytěžení zasažené zeminy, proplachy sítí, likvidace látek odpovědnou osobou, oprávněnou k likvidaci nebezpečných odpadů. Uvedení zasaženého místa pokud možno do původního stavu. Základní stroje, přístroje a materiály potřebné k likvidaci havárií budou uloženy v areálu ČOV Račice Pístovice, popřípadě na ČOV Vyškov. O průběhu havárie a jejího odstraňování vede provozovatel kanalizace záznamy. 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb VÝČET A INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH V obci se nevyskytují žádní producenti odpadních vod, které by bylo nutné pravidelně sledovat a kontrolovat ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Četnost odběru kontrolních vzorků si volí provozovatel podle vlastního uvážení nebo při výskytu neobvykle vysokých koncentrací znečištění na přítoku na ČOV. Rozbor vzorků bude provádět akreditovaná laboratoř. Rozbor bude prováděn minimálně na tyto druhy znečištění: BSK 5 CHSK NL Dále dle pravděpodobného výskytu typu znečištění Měření množství vypouštěné vody Výpočet množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace se stanoví : U znečišťovatelů nenapojených na veřejný vodovod nebo těch, kteří vlastní doplňkový zdroj pitné vody vlastní studnu se stanoví podle 30 Vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2002 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. str.: 15

17 U znečišťovatelů napojených na veřejný vodovod bez doplňkových zdrojů pitné vody se zjišťuje přímo, shodně s množstvím vody dodané odběrateli z veřejného vodovodu zjištěným na vodoměru u odběratele U podnikatelů, kteří potřebují pro svoji činnost technologickou vodu odebíranou z jiného zdroje se k množství odebraném z veřejného vodovodu připočte i množství vody odebírané z jiných zdrojů a odpočítá voda, která zůstává v technologii. Měření množství vypouštěných odpadních vod z ČOV je měrným Venturiho žlabem, ultrazvukovou sondou a snímačem. Výpočet množství srážkových vod vypouštěných do jednotné kanalizace jednotlivými odběrateli se stanoví výpočtem podle přílohy č.16 k vyhlášce č.428/2001 Sb, kterou se provádí zákon č.274/2002 Sb o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Výpočet se provádí násobením součtu redukovaných ploch areálu odběratele v m 2 a dlouhodobého srážkového úhrnu v m/rok. Pro výpočet redukované plochy se odtokové součinitele stanovují podle druhu plochy v případě možnosti odtoku do kanalizace: Charakter povrchu plochy Odt. koeficient Zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy ( A ) 0,9 Lehce propustné zpevněné plochy ( B ) 0,4 Plochy kryté vegetací ( C ) 0,05 Vypočítaná plocha a množství vypouštěných srážkových vod za rok jsou uvedeny ve smlouvách mezi provozovatelem veřejné kanalizace a odběratelem Kontrolní vzorky Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační hodnoty) odváděných odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky : 1) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. str.: 16

18 3) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPAD. VOD Ukazatel znečištění CHSK Cr RAS Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění ČSN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSK Cr ) - Metoda ve zkumavkách ČSN ISO 6060 ( ) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku ČSN Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních vodách - Gravimetrická metoda po filtraci filtrem ze skleněných vláken NL ČSN EN 872 ( ) Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken P celk N-NH 4 + ČSN EN ISO 6878 ( ), čl. 7 a čl. 8, Jakost vod - Stanovení fosforu - Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP- OES) ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 1: Metoda průtokové injekční analýzy (FIA) ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 2: Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA) ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků ČSN ISO 5664 ( ) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci ČSN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1: Manuální spektrometrická metoda ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN ISO 6778 ( ) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Potenciometrická metoda ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných str.: 17

19 kationtů Li +, Na +, NH 4 +, K +, Mn 2+, Ca 2+, Mg 2+, Sr 2+ a Ba 2+ chromatografií iontů - Metoda pro vody a odpadní vody N anorg (N-NH + 4 ) + (N-NO - 2 ) + (N-NO - 3 ) - N-N0 2 ČSN EN ( ) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda N-NO 3 - AOX Hg Cd ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Fotometrická metoda s 2,6-dimethylfenolem - Metoda ve zkumavkách ČSN EN ISO 9562 ( ) Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) ČSN EN 1483 ( ) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové absorpční spektrometrie ČSN Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií ČSN EN ( ) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metody po zkoncentrování amalgamací ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie ČSN EN ISO 5961 ( ) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP- OES) ČSN ISO 8288 ( ) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků str.: 18

20 Vysvětlivky: U stanovení fosforu podle ČSN EN ISO 6878 je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 7 nebo podle ČSN EN ISO je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 8 nebo podle TNV U stanovení amoniakálního dusíku je odměrná metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda podle ČSN ISO pro nižší koncentrace. Před spektrometrickým stanovením podle ČSN ISO a ČSN EN ISO ve znečištěných vodách, v nichž nelze snížit rušivé vlivy filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO U stanovení dusitanového a dusičnanového dusíku podle ČSN EN ISO se vzorek před analýzou filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze použít i před stanovením podle ČSN EN a ČSN EN ISO U stanovení kadmia je metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (AAS) vhodná pro stanovení vyšších koncentrací, metody AAS s grafitovou kyvetou, ICP-OES a ICP-MS jsou vhodné pro stanovení nižších koncentrací. ČSN EN ISO 5961 obsahuje dvě metody AAS, plamenovou i s grafitovou kyvetou. Mez stanovitelnosti má laboratoř stanovenu při validaci metody. Pro účely stanovení poplatků se rozbory zpoplatněných znečišťujících látek s výsledkem pod mezí stanovitelnosti považují za rovné nule. 12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v 19 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad. 13. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. str.: 19

21 14. SEZNAM DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH KONTAKTŮ Tísňová voláni Hasiči 150 Policie 158 Městská policie 156 Zdravotní služba 155 Obecní úřad Račice-Pístovice tel Hlášení poruch a havárií Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s. dispečink tel.: Hlášení poruch a povodňových stavů Povodí Moravy s. p. dispečink tel.: Vodoprávní úřad Krajská hygienická stanice ČIŽP Brno MÚ Vyškov tel.: KHS Jihomoravského kraje Územní pracoviště Vyškov tel.: Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno tel Zpracovala Ing. Alena Hanulíková vodohospodář společnosti září 2014 str.: 20