Prohlašuji, že jsem svou magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny. vlastnoruční podpis

Transkript

1 Prohlašuji, že jsem svou magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny datum vlastnoruční podpis

2 Poděkování Děkuji Mgr. Tomáši Dvořákovi, Ph.D. Za odborné vedení předkládané magisterské diplomové práce a cenné rady při jejím vypracovávání. Dále děkuji zaměstnancům Archivu bezpečnostních složek Brno-Kanice za poskytnutí všech materiálů, zvláště pak Mgr. et Ing. Pavlu Vaňkovi, Ph.D., bez jehož rad by tato práce nemohla vzniknout.

3 Obsah. Úvod Dosavadní stav zpracování tématu Prameny fond Krátká historie ostrahy hranic Do roku Československá Finanční stráž..... Ostraha hranic po roce Vznik fenoménu pohraničí Počátky PS Další vývoj.... Organizační vývoj..... Vývoj počtů mužstva a sestavy brigády..... Vývoj názvu Velitelé českobudějovické pohraniční brigády Karel Průša Ilja Marcij Jindřich Rubáš Ženijnětechnická zařízení sloužící o ochraně státní hranice Drátěný zátaras Tzv. zpevnění DZ elektrifikací Drátěný zátaras na vodních tocích Minování Nástražná osvěcovadla Kontrolní orný a sněžný pás Průseky Pozorovatelny Další zařízení k ostraze hranic Vyhodnocení vývoje ženijnětechnického zabezpečení Pokusy o přechod státní hranice Metoda a prameny Usmrcené osoby I. Henryk Savinsky II. Tadeusz Golcz Usmrcené osoby I. Jan Král II. Štefanie Bindlerová (Štefanie Pindlerová, Hermine Winkler) Vyhodnocení přechodů státní hranice v úseku českobudějovické brigády za sledované období Závěr Seznam zkratek...89

4 8. Prameny a literatura Příloha dokumentace k případu usmrcení Henryka Savinského...9 4

5 . Úvod Od počátku vojskového střežení státní hranice Pohraniční stráží (PS) uplyne příští rok šedesát let. Víceméně také uplyne doba dvaceti let od zrušení Pohraniční stráže. Přestože se jedná o poměrně dlouhou dobu, naše znalosti této ozbrojené složky zatím nejsou nijak velké. Tato práce se snaží přispět k prohloubení poznání některých částí tohoto tématu. Zabývá se činností 5. českobudějovické pohraniční brigády (oddílu) v letech Z důvodu přílišného rozsahu bylo zvoleno toto časové rozmezí s ohledem dobré možnosti jeho logického ukotvení. Spodní časová hranice je vymezena přechodem na tzv. novou sestavu Pohraniční stráže. To v praxi znamenalo přechod na vojskový způsob střežení státní hranice, který s určitými obměnami zůstal v platnosti až do pádu komunistického režimu. Horní časová mez je spojena se změnou na Rakouské hranici, kdy dochází ke konci působení okupačních jednotek Rudé armády v severní části našich jižních sousedů. Přestože se jedná o nedlouhý časový úsek, i tak bylo možno v tomto období vysledovat uplatňování rozdílných trendů a koncepcí v ostraze státní hranice a dokonce bylo možno toto období i vnitřně dělit. Prostorové umístění naší práce do úseku střeženém právě českobudějovickou brigádou mělo více důvodů. Všechny pak souvisí s tím, že se úsek českobudějovické brigády nacházel na hranicích s Rakouskem. Z tohoto důvodu bylo možno použít našeho časového ohraničení a navíc zde byla velká možnost komparace se 4. znojemskou brigádou, díky čemuž nám byla dána možnost porovnávat dva úseky téže hranice. Při zpracování pramenů jsme volili analytický přístup. Sledovali jsme pouze některé části obrovského tématu ostrahy státní hranice. Vlastní práce je pak rozdělena do čtyř větších celků. První, úvodní část stručně popisuje vývoj ochrany státní hranice tak, jak vedl ke vzniku situace na počátku roku 95. Další tři části tvoří jakýsi celek. Jedná se o části zabývající se již přímo situací u českobudějovické brigády. První část z tohoto celku se zabývá vývojem struktury brigády a početním obsazením. Tato část pak tvoří východisko pro následující pasáž zabývající se vznikem a vývojem fenoménu ženijnětechnického zabezpečení státní hranice. Zjednodušeně se dá říci, že zde sledujeme vznik tzv. železné opony v úseku spadajícím pod působnost českobudějovické brigády. V závěrečné části jsme pak mohli sledovat činnost pohraničních jednotek. Tato část naší práce se zabývá ilegálními přechody státní hranice. Jejím účelem pak není popis jednotlivých případů, ale snaží se o formulování obecnějších závěrů a postižení tendencí přechodů hranic, které pak srovnává se situací u znojemské brigády. Cílem naší práce je tedy zachycení a popsání tendencí uplatňovaných při budování ostrahy státní hranice a kvantifikace pokusů o přechod hranic ve srovnání se znojemskou brigádou. 5

6 .. Dosavadní stav zpracování tématu Při bádání v oblasti Pohraniční stráže badatel narazí na dva hlavní problémy. Prvním z nich je okrajovost tématu. Hlavní zájem badatelů i veřejnosti se soustředí na oběti systému ochrany státní hranice. Vlastní téma Pohraniční stráže pak stojí ve stínu bádání o StB, což je pochopitelné, protože činnost StB postihla mnohem větší počet lidí, a navíc je práce StB i nyní politicky uplatnitelná. Dále se badatel bude pravděpodobně potýkat s nezpracovaností tématu. Edice dokumentů pocházející z doby před rokem 989 jsou poplatné své době a politickovýchovnému účelu, ke kterému byly vytvořeny. Velkým problémem je také to, že se, v naprosté většině, jedná o nezpracovaný materiál (do dnešního dne jsou zpracovány pouze tři brigády, a to 7. sušická,. karlovarská a 5. chebská). Zpracování tématu přechodů státní hranice je poměrně široké a zabírá prakticky celé literární pole od osobních vzpomínek účastníků přes romány až po vědecké publikace. Vlastní Pohraniční stráž pak má na poli literatury nepoměrně menší zastoupení. Při psaní této práce jsme se opírali hlavně o tyto knihy: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č., Praha 6. Tato publikace Martina Pulce je velice dobrou pomůckou zvláště pro svou druhou část zabývající se usmrcenými osobami při překonávání státní hranice. První část tohoto díla se zabývá stručnou historií Pohraniční stráže a dotýká se mnoha oblastí její činnosti, nevyhýbá se tématům služebních zvířat, ženijnětechnického zajištění ochrany státní hranice (ŽTZ), zpravodajské práce a dokonce i materiálních podmínek. Pohraniční stráž a přechody státní hranice v letech , Praha 8. Tato kniha Pavla Vaňka byla zásadní pro naši práci, protože díky ní jsme mohli námi zjištěné skutečnosti porovnávat s údaji znojemské a chebské brigády. Jedná se v podstatě o vydanou verzi jeho disertační práce (Střežení státní hranice Pohraniční stráží v letech (rkp. disertační práce ulož. na ÚK FF MU v Brně), Brno 5.), která však byla pro publikační účely zjednodušena. Kniha popisuje vývoj v letech v podmínkách znojemské a chebské brigády a je neocenitelným pomocníkem při bádání v tomto časovém úseku. Železná opona: Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu Praha 6. Tato populárně naučná kniha manželů Jílkových se formou autorských příspěvků věnuje dění na československých hranicích do roku 989. Kniha pojednává také o průniku pohraničnických témat do filmu a literatury. Velkým přínosem knihy je pak množství fotografií a map zprostředkující čtenáři atmosféru tehdejší doby. 6

7 Kluk z Polenského zámku na hranicích vlasti. Ústí nad Orlicí 8. Kniha Jana Krátkého je souborem jeho vzpomínek na dobu služby u českobudějovické brigády právě v námi sledovaném období a jedná se tedy o unikátní pramen pro zkoumání každodennosti a mentality tehdejších vojáků Pohraniční stráže... Prameny Hlavní část naší práce je zpracována z archivních pramenů. Jedná se o prameny vzešlé z činnosti českobudějovické pohraniční brigády, Velitelství Pohraniční stráže (později jako Hlavní správa Pohraniční a Vnitřní stráže). Jedná se o fondy které jsou archivně nezpracované a navíc značně rozsáhlé (každý z nich má několik desítek běžných metrů (bm)), takže získávání informací z těchto pramenů je velmi náročné. Dále jsme použili fondů personálních spisů Archivu bezpečnostních složek a Správního archivu armády ČR Olomouc... Fond 48 českobudějovická pohraniční brigáda Celkem se skládá z 4 kartonů, 589 knih a 7 balíků v časovém rozsahu 95-99, přičemž horní časová mez může být pouze snížena a dolní mez nezahrnuje jednotliviny, které sahají až do roku 97, protože se jedná ve velké většině o opisy tehdejších materiálů majících vztah k tehdejší současnosti českobudějovické brigády, jako např. stavební materiály apod. Vzhledem k neuspořádanosti fondu však nemůže být vyloučeno, že při jeho pořádání budou nalezeny materiály, které pohnou i s touto časovou hranicí. Spodní časová hranice, bez již zmíněných jednotlivin, je spojena se vznikem českobudějovické brigády a hranice horní s její definitivní likvidací. Ta neproběhla v roce 989, neboť podobně rychlá změna ve státním aparátu by nebyla možná. Polistopadový politický vývoj sice nevyhnutelně směřoval k rozsáhlým změnám v koncepci ochrany státních hranic, ty však bylo nutno legislativně podložit. Celková metráž fondu činí 99,94 bm. Materiál fondu není zpracován a neexistuje k němu ani archivní pomůcka. Je srovnán po ročnících, ke kterým jsou napsány obecné, do hloubky nejdoucí, seznamy. Je rozčleněn na knihy, materiál zabývající se stavební činností u brigády, velice objemný stranický materiál a nakonec na tzv. spisovnu, která obsahuje zbytek fondu, hlavně materiál organizačního rázu. Prameny pro zvolené období prošly v průběhu existence PS silnou skartací, takže např. knihy jsou pro toto období pouze čtyři. Úplně chybí kronika brigády, což je velice citelná ztráta pro badatele, kteří by se chtěli zabývat historií této brigády. Pro jednotlivé části naší práce jsme použili následující druhy pramenů. Pro část zabývající se organizační strukturou českobudějovické brigády jsme použili výkazy počtů a organizační 7

8 tabulky. Organizační tabulky vznikaly při příležitosti větších organizačních změn a obsahují plánované počty, obsazení funkcí, složení útvarů a občas i seznamy plánovaného vybavení. První tabulky byly vydány pro všechny brigády a oddíly stejné, další jsou již vydávány pro konkrétní brigády. Výkazy počtů brigád pak dokládají k počátku každého měsíce (pro rok 95 tento údaj neplatí) plánované, kmenové a skutečné stavy pro každou jednotku, útvar či část velitelství. V části zabývající se ženijnětechnickým zabezpečením státní hranice jsme získávali informace převážně z výkazů činnosti za delší časová období měsíce či roky. Část zabývající se přechody státní hranice vychází z informací z měsíčních výkazů činnosti českobudějovické brigády a denních hlášení. Preferovali jsme použití měsíčních výkazů, protože, na rozdíl od vyhodnocení za delší časové úseky, mají bezprostřední vazbu udávaných informací na jednotlivé případy stejně jako denní hlášení, ale na rozdíl od nich jsou již jejich informace zpřesněny. Pro počáteční rok našeho zkoumání je nutno konstatovat absenci kvalitních pramenů, neboť z prvních tří měsíců chybí denní hlášení i měsíční výkazy, které jsou nahrazovány svými předchůdci přehledem zadržených osob a deníkem zpráv ministra. Tyto prameny však mají velkou nevýhodu v neuvádění úspěšných přechodů hranic. 8

9 . Krátká historie ostrahy hranic.. Do roku 945 Od úsvitu dějin tvořily prostorové hranice převážně výrazné krajinné prvky, nejčastěji ty, které bránily ve snadném postupu na další území. Tak tomu bylo například v případě hor či významnějších vodních toků, které často od sebe oddělovaly areály různých kultur. Tuto funkci měl např. Dunaj či hory obepínající českou kotlinu. První uměle vytvořenou hranicí o které máme dochovány informace, a která se dotýkala přímo našeho území, byl tzv. limes romanus, oddělující svět Říma a jeho provincií od nepodmaněného, a tedy barbarského světa. Prakticky celý jih našeho území se nachází v blízkosti limitu, a stává se tak jakýmsi rozsáhlým pohraničím, kde dochází ke vzájemným kontaktům a střetům obou světů. S příchodem středověku a se vznikem prvních státních útvarů na našem území se pomalu začínají utvářet historické české země, jejichž meze tvoří nejčastěji horské útvary. Po pádu Velké Moravy se státotvorné tendence přesouvají do Čech a vzniká přemyslovský stát. Do jeho hraničního území ve třináctém století významně zasahuje tzv. velká kolonizace, která přináší osídlení do té doby pustých pohraničních oblastí. Velmi významným faktorem, ovlivňujícím místní poměry prakticky až do dnešních dnů, je pak také to, že pohraniční území jsou nově dosídlena převážně německy hovořícím obyvatelstvem, které si s sebou přináší svou specifickou kulturu odlišnou od vnitrozemských oblastí státu. Tím dochází k situaci, kdy je pohraničí českých zemí až do roku 945 z velké části osídleno jiným, než majoritním obyvatelstvem. Tragický vliv na tuto skutečnost pak má vypjatý nacionalismus 9. století, který obě skupiny obyvatel vzdaluje od sebe a vzájemně je staví do nepřátelských pozic. V roce 667 vznikl speciální sbor nazývaný portáši, který měl za úkol na pomezí Uher, Polska a Moravy zabraňovat pašování levné soli z Polska. Z původních asi 4 mužů pak byl od počátku 8. století rozšiřován z řad vojenských vysloužilců a začal být vojensky organizován. Tyto jednotky pak byly dalším zvyšováním počtů stavu schopné pokrýt i hranice s Pruskem, Bavorskem a Saskem. Změněný systém ochrany hranic pak přinesla doba po napoleonských válkách. Metternichovský absolutismus přinesl nejen kontrolu v celní oblasti, ale i snahu o zamezení šíření Kol. autorů: Celnictví v Československu. Praha: Naše vojsko, 98, s. 4. Kol. autorů: Celnictví v Československu. Praha: Naše vojsko, 98, s

10 liberálních myšlenek ze zahraničí či volné vycestování osob bez vědomí státních orgánů. Tak vznikla ve dvacátých letech 9. století Grenzwache, tedy pohraniční stráž. Nově byly zavedeny přísné podmínky pro přijetí, a to jak ohledně fyzického stavu, tak věku (- let), ale i gramotnosti v němčině a místních jazycích. Služba trvala pět let a v případě osvědčení mohla být podána žádost o prodloužení na dalších pět let. Roku 85 vznikla ještě Gefällenwache, tzv. důchodková stráž, která na mostech a při vstupech do měst dohlížela na potravinovou a tabákovou daň a podobné záležitosti. V roce 84 byly oba sbory sloučeny do jediného s názvem Finanzwache, finanční stráže. Jednalo se o ozbrojený uniformovaný sbor organizovaný vojenským způsobem, ale podléhající ministerstvu financí, a tedy i civilní jurisdikci....československá Finanční stráž V době vzniku československého státu došlo k výraznému prodloužení hranice, která na Slovensku a Podkarpatské Rusi vlastně nově vznikala. Systém její ochrany byl předpisem /98 Sb. z. an. převzat z doby rakouské monarchie a její ochrana byla svěřena Finanční stráži (FS), která spadala pod ministerstvo financí. FS byla definována odst., zákona č. 4/97 Sb. z. an. jako ozbrojený, uniformovaný (Služební stejnokroj byl khaki barvy s tmavě zelenými výložkami a vycházkový tmavě ocelově zelený s černými kalhotami a tmavě zelenými výložkami. Hodnostní označení bylo umístěno na levém rukávu a od roku 98 i na límci.)4 sbor určený ke střežení celní hranice, vykonávající dozor nad pohybem osob a zboží na celní hranici a hraničních vodách, odhalování a zabraňování přestupků a konající i pomocné služby u celních úřadů. Ve službě pak podléhala vojenskému i civilnímu právu. Užití zbraně u nich bylo povoleno v případě sebeobrany, k odvrácení hrozícího útoku, a nebyla-li jiná možnost, tak i k překonání odporu směřujícího ke zmaření výkonu jejich služby a v případě, že nešlo jinak zastavit prchajícího podloudníka. V celním pohraničním pásmu též proti osobám, které nezastavily ani po opakované výzvě (přičemž nesměla být ohrožena bezpečnost nezúčastněných osob). Dle vládního nařízení číslo /9 Sb. měla FS též, v případě ohrožení, spolupůsobit při obraně státních hranic. V polovině. let. století v řadách FS sloužilo asi 4 mužů. V roce 9 měla FS asi 6 mužů (dalších asi v důchodkové kontrole a v celní službě). V průběhu tohoto roku byla ještě o 64 mužů posílena. Koncem roku 96 pak její počty činily bezmála 7 mužů a značného zvýšení počtů se dočkala ještě v roce 98. Po vzniku Stráže obrany státu (SOS) došlo k Kol. autorů: Celnictví v Československu. Praha: Naše vojsko, 98, s Macek, P. - Uhlíř, L.: Dějiny četnictva II. Československá republika (98-98). Praha 999, s..

11 začlenění FS do jejích řad. Původní plány na zařazení 8 mužů do SOS vzaly za své a ještě v roce 96 sem bylo zařazeno 5 5 mužů a do září 98 pak téměř 6 5 z celkového počtu 8 příslušníků Finanční stráže. Po mnichovském diktátu byla FS uvolněna ze svazku SOS jako první a zaujala pozice na nově vzniklých hranicích.5 V období od léta 98 do jara 99 bylo zabito či zemřelo v souvislosti se zářijovými událostmi 4 příslušníci finanční stráže.6 Připojením Sudet k německé říši zanikly hranice našich zemí, vycházející z historických zemských hranic, a tím i Československá republika. Průběh nových česko-německých hranic, které se s původními kryly jen málokde (např. na Náchodsku), byl stanoven. listopadu 98, nicméně krátký život těchto narychlo vytvořených hranic přinesl 5. březen 99. Instituce československé Finanční stráže byla zrušena. září 94.7 Z obsazených území pak proudí z bezpečnostních důvodů uprchlíci (hlavně české a židovské obyvatelstvo a němečtí antifašisté a komunisté) směrem do vnitrozemí. Živelnému ničení symbolů Československa a majetku českých institucí, spolků i místních občanů, pak udělalo přítrž ustanovení vojenské správy. Bývalé české okresy připojené k Říši nevytvořily samostatná území, ale byly včleněny do již fungujícího systému. Tak byl kaplický okres přičleněn k Hornímu Rakousku (Oberdonau) a novohradský k Dolnímu Rakousku (Niederdonau).8 Sudetští Němci doufali, že jim připojení k německé říši přinese zlepšení životní úrovně, což se však nenaplnilo, takže zejména mladší lidé cestovali do Německa (hlavně do jeho průmyslových oblastí) za lépe placenou prací... Ostraha hranic po roce 945 Česko-rakouská hranice opět jakoby vzniká a získává na novém významu po porážce nacistického Německa a osvobození pohraničí spojeneckými vojsky. Přibližně kolem železniční trati Dolní Dvořiště Velešín prochází západní osou Novohradských hor demarkační linie mezi americkou a sovětskou zónou. Na té se zastavil 4. května sovětský generál V. Sokolov a o čtyři dny později jeho americký protějšek W. S. Paul.9 Dochází k anulaci mnichovské smlouvy a hranice českých zemí se tak vrací do své historické podoby. 5 Macek, P. - Uhlíř, L.: Dějiny četnictva II. Československá republika (98-98). Praha 999, s Podrobný seznam viz. Marek, J.: Smrt v celním pásmu. Historické reportáže o ostraze čs. hranic v letech Cheb, s Marek, J.: Smrt v celním pásmu. Historické reportáže o ostraze čs. hranic v letech Cheb, s Polák, P.: Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam? Česko-rakouská hranice v oblasti Novohradských hor v letech (rkp. diplomové práce ulož. na FF Jihočeská Univerzita) České Budějovice, 9, s Více viz. Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 945. Praha 995, ÚSD.

12 Koncem května a počátkem června 945 přijíždí do pohraničí první jednotky československé armády, které zde nahrazují dřívější jednotky zmobilizovaných záložníků, polovojenské skupiny, jako byly například revoluční gardy či pluky svobody, a jednotky vítězných armád. Tím se dostává ochrana hranic pod jednotné československé velení. K. červnu 945 pak byly rozpuštěny partyzánské skupiny. Přibližně do listopadu 945 dochází k obnově Finanční stráže v její podobě z roku 98. Mezi její úkoly patřilo uzavření a ostraha hranice, tradiční boj proti pašeráctví a podloudnictví, ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku a nově i protidiverzní akce (hlavně proti organizaci Wehrwolf a zbytkům Freikorpsu; často však za diverzními akcemi stáli neorganizovaní jednotlivci, u kterých tak šlo o výraznou ukázku osobního odporu k novým poměrům) a pomoc při shromažďování a transportu Němců. Od července 945 vzniká nový bezpečnostní útvar, Sbor národní bezpečnosti (SNB). Tvoří jej převážně mladí muži do 5 let. Mezi nimi a znovuobnovenou FS jsou již od počátku patrné rozbroje, způsobené důvody generačními a názorovými, či, lépe řečeno, politickými. Příslušníci SNB vyrostli v době Mnichova, světové války a byli ovlivněni poválečným příklonem doleva na politické ose, který prostupoval prakticky celou společností, a obdivem k Sovětskému svazu, jehož armáda osvobodila převážnou část Československa, a také byla výrazným faktorem porážky nacistického Německa. V SNB zakrátko převažovali komunisté, takže principielní konflikty s FS, která stála na prvorepublikové demokratické tradici se daly očekávat. SNB také navíc spadalo pod ministerstvo vnitra, které bylo v rukou KSČ. Následně byl do pohraničí vyslán Pohotovostní pluk Národní bezpečnosti, který jako nová jednotka Sboru národní bezpečnosti byl určen speciálně pro službu v pohraničí.. srpna 945 byl na základě dohody mezi ministerstvem financí, ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra vytvořen systém ozbrojených jednotek zajišťujících obranu a ochranu státních hranic a pohraničního území. Vnitřně byl členěn do sledů. I. sled tvořil Sbor Finanční stráže zabezpečující chod hraničních přechodů a provádějící pochůzkovou strážní službu se zaměřením na hospodářskou trestnou činnost ve spojení s přechody hranic (a takto vlastně přímo navazovala na své působení v předmnichovském Československu), II. sled pak tvořily příhraniční stanice SNB a roty Pohotovostního pluku NB umístěné při hranicích ve městech jako např. Aš, Broumov, Karlovy Vary, Liberec, Tachov apod.. III. sled byl tvořen armádními asistenčními oddíly praporů divizí I. sledu. IV. sled tvořily rychlé divize ve funkci záloh. Vojenské jednotky také působily na požádání Kol. autorů: Vojenské dějiny Československa V. díl ( ), Praha 989, 9. Dekretem presidenta republiky ze dne. října 945 o znovuvybudování finanční stráže v zemích České a Moravskoslezské a o úpravě některých služebních a platových poměrů příslušníků finanční stráže. Tento útvar byl samozřejmě opět silně prostoupen mladými a nadšenými stoupenci KSČ. Více viz Kol. autorů: Vojenské dějiny Československa V. díl ( ), Praha 989, 8.

13 v I. a II. sledu a některé jejich oddíly kontrolovaly citlivá místa v pohraničních oblastech. Síť příhraničních stanic SNB však nedosahovala hustoty četnických stanic do roku 98. Příslušníci SNB, stejně jako jednotky Pohotovostního pluku NB také byli plně zaměstnáni problémy souvisejícími s poválečným odsunem německého obyvatelstva a s novým osídlováním pohraničí, takže nemohli plnit povinnosti pohraniční strážné služby. Proto došlo k rozhodnutí vytvořit z příslušníků SNB speciální útvar, jehož hlavní náplní by byla právě pohraniční strážní služba. Podzim roku 945 byl dobou odchodu Rudé armády z československého pohraničí, díky čemuž tak získávají plnou kontrolu nad bezpečnostní situací v pohraničí domácí bezpečností složky. Polovina roku 946 přinesla zrušení Pohotovostního pluku NB a místo něj byl zřízen Pohraniční útvar 96 se třemi pohotovostní pluky se sídly v Liberci, Plzni a Brně, které podléhaly Hlavnímu velitelství SNB v Praze. Tento útvar se dále dělil na 9 praporů (Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Znojmo, Olomouc, Frýdek a Hradec Králové), 9 rot a 4 čet se sedmadvaceti jezdeckými družstvy.4 V září téhož roku bylo do jeho názvu pak ještě přidáno SNB. Střežení hranic probíhalo již jen ve třech sledech. I. sled nadále tvořila Finanční stráž, II. sled byl tvořen stálými útvary SNB a konečně III. sled se skládal z vojenských jednotek. Pluky SNB se v únoru 948 postavily na stranu Komunistické strany Československa a v jejich tradicích byla tato skutečnost vždy náležitě vyzdvihována.5 Příslušníci těchto útvarů poté tvořili kádrový základ pro budoucí Pohraniční stráž. Je nutné si uvědomit, že získání převahy v bezpečnostních složkách tvořilo navíc nutný předpoklad k převzetí moci komunisty v poválečném Československu. K prvnímu lednu roku 949 byla zrušena Finanční stráž, čímž také dochází ke konci nevojenského střežení státní hranice,6 jako politicky nespolehlivá (v jejích řadách bylo zastoupeno velké procento národních socialistů) a její úkoly převzal nový útvar s názvem Pohraniční stráž SNB. Z původního počtu 5 5 členů Finanční stráže jich do nového útvaru po prověrkách nastoupila necelá polovina celkem 5,7 což rozhodně nebyl počet nedostačující tak náročnému úkolu, jako byla ostraha celého pohraničí Československa. PS SNB byla organizována do 5 brigád (Cheb, Planá, Poběžovice, Sušice a Volary) a čtyř oddílů (Karlovy Vary, České 4 Kol. autorů: Kronika ochrany československých hranic v letech Praha 4. 5 Citát ze znojemské kroniky: f. 4, k., Vojenská kronika V historických únorových dnech, které patří k nejslavnějším stránkám v životě pohraničních útvarů, ozývalo se častokrát Ať žije SNB!. Toto bylo jasným důkazem lásky našeho pracujícího lidu ke Sboru národní bezpečnosti. Za zásluhy o vítězství lidové demokracie v únoru, dostalo se příslušníkům vojenského svazku vyznamenání Řádem 5. února. 6 Na základě zákona č. 75/948 Sb. z. prosince 948, o přenesení působnosti finanční stráže v celním pohraničním pásmu na Sbor národní bezpečnosti. 7 Kol. autorů: Vojenské dějiny Československa V. díl ( ), Praha 989, 47 Z FS přešlo do SNB 65, prověrkami prošlo 5, ostatní byli zařazeni k Civilní obraně či jiným složkám MV.

14 Budějovice, Znojmo, Bratislava).8 PS SNB pak hlídá SH od ledna 949 do prosince 95. Státní hranice byla rozdělena na úseky západní (od Bratislavy po Liberec) a východní. Západní hranice byla pro komunistický režim, vzhledem k sousedství nesocialistických států, prioritní, proto zde byly jednotky lépe vybaveny a dosahovaly větších počtů.9 Zaměřovaly se hlavně proti osobám prchajícím přes hranice a na tzv. agenty-chodce (kurýři západních zpravodajských služeb v žargonu StB), zatímco jednotky na východním úseku hranice se soustředily hlavně na boj s pašeráky (čímž se náplň jejich činnosti přibližovala funkci bývalé Finanční stráže). Jednotky západního úseky podléhaly Velitelství Pohraniční stráže, zatímco jednotky úseku východního byly podřízeny krajským velitelstvím Národní bezpečnosti. Západní úsek pak postupně přešel na nový systém střežení hranice, a to na vojskový způsob, zatímco východní úsek stále zůstával věrný starému pochůzkovému způsobu....vznik fenoménu pohraničí Velmi významným faktorem, ovlivňujícím poměry v pohraničí českých zemí prakticky až do dnešních dnů, je to, že tato území jsou v době tzv. velké kolonizace ve třináctém století nově dosídlena převážně německy hovořícím obyvatelstvem, které si s sebou přináší svou specifickou kulturu odlišnou od vnitrozemských oblastí státu. Tím dochází k situaci, kdy je pohraničí českých zemí až do roku 945 z velké části osídleno jiným, než majoritním obyvatelstvem. Tragický vliv na tuto skutečnost pak má vypjatý nacionalismus 9. století, který obě skupiny obyvatel vzdaluje od sebe a vzájemně je staví do nepřátelských pozic. České obyvatelstvo je pak jakoby obklíčeno ve své vlastní zemi cizím národem. Výsledky I. světové války dávaly naději na demokratický vývoj ve velké části Evropy, avšak ve většině států tento proces podlehl jiným tlakům, takže na počátku 4. let byly v Evropě již jen tři demokratické státy. Nemalý podíl na tomto neblahém vývoji měla i velká hospodářská a sociální krize. Versailleský mír, stejně jako všechny předchozí mírové dohody, odrážel přání vítězů a Francie pak svou příliš tvrdou politikou vůči výmarské republice zajisté také přispěla k radikalizaci v německé společnosti. Čeští Němci pak, patrně jako všechny ostatní evropské německé menšiny, soucítili s vlastí a vkládali své naděje (i na vyřešení vlastních problémů) v Hitlera. Z budoucího 8 f. 57, k. 7, Situační zpráva štábu velitelství pohraniční stráže z března Výstižné srovnání uvádí Vaněk, P.: Střežení státní hranice Pohraniční stráží v letech (rkp. disertační práce ulož. na ÚK FF MU v Brně), Brno 5, 7: Na jeden kilometr státní hranice připadalo v úseku chebské brigády,7 pohraničníků, přičemž na stejný délkový úsek státní hranice bylo v případě znojemské brigády počítáno pouze se 4, pohraničníky. Kol. autorů: Stručný přehled dějin Pohraniční stráže, Praha 986, 45. 4

15 československého sudetoněměckého prostředí pak vzklíčilo německé nacionálněsocialistické hnutí, které však až do nástupu Hitlera k moci nebylo v Československu náležitě reflektováno. I poté však čeští nacisté působili v demokratickém duchu a teprve události roku 98, spojené se stupňovaným nátlakem na československou vládu, násilnými akcemi Sudetendeutsche Freikorps, kterým padlo za oběť asi československých občanů a otevřené spojenectví s Hitlerem, však postavily silnou hráz mezi sudetskými Němci a drtivou většinou ostatních obyvatel Československa. Hitler sice zprvu nepřikládal českým Němcům a jejich problémům v Československu moc velký význam, ale nakonec jich využil k politické destabilizaci a mezinárodnímu očerňování Československa. Mnichovská dohoda, tzv. druhá republika, následný Protektorát Čechy a Morava, válečné události následujících let a osvobození velké části republiky sovětskými vojsky pak vytvořily vhodné podmínky pro radikalizaci poměrů v československé společnosti, která se s problematickými obyvateli pohraničí vypořádala jejich odsunem za hranice státu. Poválečnému odsunu německých obyvatel z českého pohraničí nebyly položeny žádné zásadní překážky ze strany vítězných mocností. Ihned v prvních měsících po skončení války dochází k tzv. divokému odsunu. Jednalo se o vládou neorganizované, spontánní a vesměs i násilné akce namířené proti německému obyvatelstvu, které nesly punc pomsty a vybíjení si nahromaděné frustrace za válečné křivdy. Nezřídka při tom docházelo i k přehmatům, neboť byl uplatněn princip kolektivní viny, a spolu s nacisty byli v mnoha případech postihováni i jejich nepřátelé. Pro Čechoslováky byli nejprve Němci, pak teprve demokraty či antifašisty. Prameny dokládající problematičnost poválečného soužití Čechoslováků s Němci se nachází i ve fondech Pohraniční stráže. I zde lze najít bezpočet záznamů, kdy výbušné situace vznikaly spíše kvůli majetku, závisti a pohoršení Československých občanů, než kvůli válečným křivdám, které však dávaly punc legality prakticky jakémukoliv zásahu proti Němcům. Novým poválečným Československem byl majetek Němců zkonfiskován a oni si mohli s sebou vzít pouze kg osobních věcí. Proto často docházelo k případům, kdy Němci své majetky radši ničili, než aby je Sudety jméno snad keltského původu, překládané jako les divočáků, objevující se na Ptolemaiových mapách střední Evropy a pravděpodobně označující Jeseníky, Krkonoše či Krušné hory. Zvýšený nacionalismus 9. století mu pak dal nový význam, kdy jím začaly být označovány všechny oblasti osídlené českými Němci. Název sudetští Němci se v němčině objevuje až na počátku. století a byli jím odlišeni čeští Němci od Němců v jiných zemích, viz Hahnová, E.: Mnichov v kontextu (sudeto)německých dějin. In: Hazdra, Z. a Vlček, L. (eds.) Mnichov 98 a česká společnost. Praha 8, s. 6. Po odsunu Němců pak termín ztratil v Československu na významu a pro bývalé Sudety se začalo užívat běžné označení pohraničí. Hahnová, E.: Mnichov v kontextu (sudeto)německých dějin. In: Hazdra, Z. a Vlček, L. (eds.) Mnichov 98 a česká společnost. Praha 8, s. 5-. Hahnová, E.: Mnichov v kontextu (sudeto)německých dějin. In: Hazdra, Z. a Vlček, L. (eds.) Mnichov 98 a česká společnost. Praha 8, s.. 5

16 nechali v Československu.4 Celkové počty odsunutých se dnes jen těžko rekonstruují, neboť divoký odsun samozřejmě nebyl podložen žádnou administrativou a i pozdější záznamy o počtech odsunutých se často nedochovaly, nebo představují jen zlomky původních počtů.5 Odsunutí Němci si s sebou nemohli odnést žádné cennosti, což pak bylo častou příčinou ilegálních přechodů hranic, kdy se tito lidé pro své cennosti vraceli, aby mohli začít důstojnou existenci v novém domově. Tak dochází prakticky hned po skončení války ke vzniku skupin převaděčů, kteří umožňovali odsunutým tajný návrat do jejich bývalých domovů. Ti si zde nebrali pouze cennosti, ale i dobytek a zařízení domů. Dochází také k nárůstu pašeráctví, kdy byly pašovány nejen cennosti, ale i potraviny a předměty denní potřeby. FS tak roku 946 evidovala 46 tun zabaveného materiálu a 65 případů použití zbraně proti pašerákům a ilegálně se vracejícím Němcům.6 Přes hranice také přecházeli vojenští zběhové a váleční zločinci, kteří se snažili dostat do americké okupační zóny. Odsun způsobil několik velmi významných změn. Úplně změnil národnostní strukturu nejen v pohraničí, ale dokonce i v celém Československu. Vylidněnost pohraničních oblastí navíc působila citelné hospodářské problémy. Bylo tedy rozhodnuto o dosídlení pohraničí reemigranty, mladými lidmi, ale i vojáky přišlými s Rudou armádou apod. Tak se do Československa dostávají Volyňští Češi, skupiny reemigrantů z Rumunska či Jugoslávie.7 Ani tyto skupiny osob však nemohly plně nahradit masu odsunutých sudetských Němců. Díky tomu zůstalo v českém pohraničí obrovské množství neobydlených domů, zemědělských a hospodářských objektů, ale také kulturních a turistických staveb či staveb historicky cenných. Tyto objekty pak bez údržby postupem času chátraly a rozpadaly se. Československý stát po válce zkonfiskoval majetek odsunutých, aniž by měl možnost se o něj nějak účinně postarat. Dosídlení pohraničí do jeho původní zalidněnosti se ukázalo jako nemožné, a tak bylo nutno přikročit k likvidaci zkonfiskovaného majetku. Do roku 948 tak Národní pozemkový fond prováděl demoliční či zalesňovací akce, avšak na kvantitu chátrajících budov v pohraničí nestačil a zalesňovací akce nakonec ustoupily novému chápání státní hranice po roce Opuštěné a chátrající budovy pak 4 Bylo zjištěno, že v případě, kdy Němcům, kteří měli být odsunuti, byla několik dnů /8 dnů/ předem oznámena doba odsunu s tím, že se mají připravit věci do kg, spalovali a ničili věci, které si nemohli vzít s sebou. Tím byl ničen cenný národní majetek. f. PS, k. 5, Odsun Němců výnos, aby nebyly vydány předem vyhlášky o tom, že odsun bude proveden. 5 Polák, P.: Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam? Česko-rakouská hranice v oblasti Novohradských hor v letech (rkp. diplomové práce ulož. na FF Jihočeská Univerzita) České Budějovice, 9, s.,. 6 Jirák, J.: Na stezkách krále Šumavy. Domažlice 5, Vaculík, J.: Dějiny volyňských Čechů III. ( ). Brno.; Vaculík J.: Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech Brno 984,. vyd. 987.; Vaculík J.: Reemigrace zahraničních Čechů a Slováků v letech Brno 99.; Nosková, H.: O původu Slováků v Čechách. Praha. apod. 8 Kovařík, D.: Proměny českého pohraničí v letech Demoliční akce v českém pohraničí se zřetelem k 6

17 nejenže byly špatnou vizitkou při pohledu z druhé strany hranice, a tudíž mohly vyvolávat pochybnosti o míře blahobytu v táboře socialismu, ale mnohdy byly i nebezpečné pro obyvatele pohraničí. Velice významným faktorem pak byl jejich neblahý strategický účinek pro ostrahu státních hranic, kdy se stávaly místy úkrytu tzv. narušitelů či jejich ruiny sloužily jako mrtvé schránky. V průběhu 5. let bylo v důsledku vzniku hraničního a zakázaného pásma z příhraničních oblastí, hlavně těch sousedících s nesocialistickými státy, Spolkovou republikou Německo a Rakouskem, vystěhováno několik tisíc zdejších obyvatel a následně zaniklo několik stovek obcí, samot, hospodářských objektů i kulturních památek a turistických objektů, které pohraničníkům překážely ve ostraze hranic... Počátky PS Rok 948, a s ním spojená změna režimu, přinesl markantní zvýšení počtu ilegálních přechodů přes státní hranici. Ani všemožné reorganizace a přesuny sil z, co do tehdejšího významu, druhotných hranic s ostatními socialistickými státy nebyly schopné efektivně pokrýt nově vzniklé potřeby ostrahy státních hranic a zamezit tak silně zvýšeným počtům nežádoucích emigrací či přechodů protirežimních nepřátel v opačném směru. Přechod na vojskový způsob střežení státní hranice dle sovětského vzoru měl být řešením tohoto problému. Bylo tedy nutno od základů zreorganizovat celý systém OSH a výrazným způsobem navýšit počty nových strážců hranic. K prvnímu lednu 949 ministerstvo vnitra zrušilo velitelství SNB útvaru 96 a podřízené útvary, tedy zvláštní útvary určené k ostraze státní hranice. Jejich úkoly pak přešly na nově vzniklou Pohraniční stráž SNB. Bylo vytvořeno Velitelství Pohraniční stráže SNB se štábem a velitelstvím v Praze; systém podřízených útvarů obsahoval prapory, roty, čety a stanice.9 V dubnu 949 je PS SNB posílena novými příslušníky po tříměsíčním kurzu, a také nově nabraných mužů nastoupilo. dubna do půlročních škol. Tito pak k PS nastoupili k 5. říjnu 949 v nově vytvořené hodnosti mladších strážmistrů.. října 949 dále nastoupily vybrané 4 vojáků základní služby do výcvikových středisek s určením pro pohraniční stráž. Prošli zde půlročním výcvikem pro službu na hranici a k pohraničním jednotkám byli definitivně přiřazeni v průběhu dubna 95. vývoji od roku 945. Brno 6, s.. 9 Kol. autorů: Vojenské dějiny Československa V. díl ( ), Praha 989, s. 47. Vorlík, E.: Historie, vznik a vývoj SNB, vojsk MV při zabezpečení OSH a zajištění bezpečnosti naší vlasti, Holešov 977, s. 48. Kol. autorů, Vývoj SNB a Vojsk MV v letech , Praha 978, s. 56.; Vorlík, E.: Historie, vznik a vývoj SNB, vojsk MV při zabezpečení OSH a zajištění bezpečnosti naší vlasti, Holešov 977, s

18 V květnu 95 přešla Pohraniční stráž pod působnost nového ministerstva národní bezpečnosti (MNB) a v říjnu téhož roku byly provedeny rozsáhlé změny. Byla vytvořena nová velitelství brigád Pohraniční stráže, pod které přešly stávající prapory. Ministerstvem národní obrany bylo vyčleněno 4 vojáků druhého ročníku a 4 nově nastoupivších pro posílení řad Pohraniční stráže, kteří putovali do výcvikových středisek umístěných v prostoru budoucích brigád Cheb, Planá u Mariánských lázní, Poběžovice, Sušice a Volary. Přese všechny snahy a změny ve struktuře a organizaci Pohraniční stráže však nebylo dosaženo očekávaných výsledků, proto bylo rozhodnuto o provedení zcela zásadní změny koncepce ostrahy hranic v roce 95. Přípravy na zaujetí nové sestavy však logicky probíhaly již roce října 95 proběhla v Bystřici u Domažlic porada vybraných funkcionářů PS a sovětských poradců zaměřená na přípravu vojenského systému OSH. Na ní připravované principy se staly základem pozdějšího chápání OSH a zahrnovaly, kromě vlastního střežení hranic například i sledování sociálního, národnostního a politického rozložení obyvatelstva v místech dislokací jednotek a dokonce i sledování jeho smýšlení a nálad. Zaujetí nové sestavy rot v brigádách bylo připravováno od. prosince 95 a započalo o týden později. Bylo dbáno na přísné utajení. V Českých Budějovicích, stejně jako v případě Karlových Varů, Znojma a Bratislavy, došlo k zaujetí nové sestavy ke dni 6. ledna 95. První nováčkové z řad vojáků základní služby pak k nově vytvořeným útvarům nastupují k. únoru 95.4 Nová sestava byla budována za přímé účasti sovětských poradců. Začátek jejich působení leží v roce 95, nejvíce však působili v letech října 95 došlo na základě domluvy s MNO k předání. pěší divize a 64. pěšího pluku do sestavy PS SNB. Všechny pluky byly přiděleny s veškerým materiálem, avšak bez techniky.6 Pěší pluk Aš k vznikající brigádě Cheb Pěší pluk 5. - Hamerník k vznikající brigádě Planá u Mariánských lázní Pěší pluk. - Cheb k vznikající brigádě Sušice f. 57, k. 7, Zvláštní ustanovení, hlava I. Pulec, M.: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č., Praha 6, s f. 57, k 7, Situační správa Srov. s působením sovětských poradců v jiných oblastech, např. při přípravě politických procesů. 6 Vorlík, E.: Historie, vznik a vývoj SNB, vojsk MV při zabezpečení OSH a zajištění bezpečnosti naší vlasti, Holešov 977, s

19 Pěší pluk Poběžovice k vznikající brigádě Poběžovice Pěší pluk Sokolov k vznikající brigádě Volary Předpokladem nové sestavy bylo vytvoření pěti pohraničních brigád na hranici s NSR a čtyřech pohraničních oddílů na hranici s Rakouskem, NDR a MLR. Pohraniční brigáda měla podřízeny tři a více praporů a různý počet rot, které byly základními taktickými jednotkami při OSH. Předběžně byly brigády číslovány zprava doleva podle pořadí, ale definitivního označení se jim dostalo rozkazem ministra národní bezpečnosti č. 9 ze dne Toto označení pak nesly po celou dobu své existence. Tab. Číselné označení brigád Brigáda Číslo Děčín 9 Karlovy Vary Cheb 5 Planá u Mariánských Lázní Poběžovice 9 Sušice 7 Volary České Budějovice 5 Znojmo 4 Bratislava Komárno 5 Všechny brigády pak byly podřízeny Velitelství PS Praha.7 Plánovaný maximální stav počtů příslušníků PS byl stanoven na 8, přičemž počet osob s hodností vyšší než poddůstojnickou neměl přesahovat 4 5, tedy 5% z celkového počtu.8 Ke. říjnu 95 byl stav následující: celkový počet příslušníků PS SNB byl 4 6 osob (tedy dosahoval 78% plánovaného počtu), z čehož 8 bylo vojáků základní služby, 94 příslušníků SNB a zbytek byl tvořen nově přivtělenými armádními jednotkami, které tak tvořily 58% z tohoto 7 Vorlík, E.: Historie, vznik a vývoj SNB, vojsk MV při zabezpečení OSH a zajištění bezpečnosti naší vlasti, Holešov 977, s f. 57, k. 7, Zvláštní ustanovení, hlava I. 9

20 celkového počtu. Zbývajících % pak byl doplněn. února 95 novými odvedenci. Od. července 95 pak byly stavy každý rok doplňovány novými ročníky odvedenců, kteří nahrazovali své kolegy odcházející zpět do civilního života po splnění základní vojenské služby (ZVS).9 Od dubna 95 byla OSH prováděna vojáky ZVS. Budoucí PS byla pravidelným doplňováním stavů odvedenci zajištěna personální samostatnost. Vzhledem k tomu, že pro službu na hranicích bylo vyžadováno silné prostranické myšlení, byli do služby k PS často zařazováni odvedenci, u nichž byl předpoklad ztotožnění se s režimem, tedy kandidáti či členové KSČ, svazáčtí funkcionáři a jiní angažovaní a politicky spolehliví jedinci.4 Odvedenec k PS prošel tříměsíčním základním vojenským výcvikem. Dále pak byla možnost absolvování sedmiměsíční poddůstojnické školy, která pak byla přetvořena v důstojnické Vojenské učiliště. K. lednu 95 došlo ke zřízení Vojenská akademie Pohraniční stráže v Praze.4 V srpnu 95 došlo k jejímu přejmenování na Vojenské učiliště Pohraniční stráže, při němž byla rovněž vytvořena Škola na důstojníky v záloze. V souvislosti se zformováním útvarů Vnitřní stráže došlo v květnu 95 k přejmenování Vojenského učiliště Pohraniční stráže na Vojenské učiliště Pohraniční stráže a Vnitřní stráže. V září téhož roku proběhlo přemístění učiliště z Prahy do Olomouce. Cílem těchto vzdělávacích procesů pak byla výchova nové generace velitelů, kteří měli nahradit starou garnituru a strážmistrovské hodnosti poddůstojnickými a důstojnickými,4 a tím plně přejít na vojenský systém hodností.4 V zimě 95 bylo pro potřebu ubytování nově navýšených počtů mužstev postaveno dřevěných ubikací, neboť dosud používané objekty v pohraničí svými kapacitami nedostačovaly. Ubikace byly stavěny svépomocí jednotek, přičemž při zdůraznění ročního období a problematické dopravy pracovních sil a materiálu je jasné, že se v žádném případě nejednalo o lehký úkol.44 K posvěcení změn v ostraze hranic došlo přijetím Zákona o ochraně státních hranic Národním shromážděním. července 95 69/95 Sb.45 Tento zákon stanovil ochranu hranic jako povinnost každého občana, přičemž výkonnými orgány bezprostředně provádějícími OSH, byly určeny orgány PS. Jejich příslušníci měli kromě práv a povinností shodných s právy a povinnostmi příslušníků armády navíc, při výkonu povolání, právní postavení příslušníků SNB.46 Dále došlo k 9 f. 57, k. 7, Situační zpráva štábu velitelství pohraniční stráže z března f. 57, k. 7, Statut Pohraniční stráže SNB. Všeobecná ustanovení, 5. 4 f. 57, k. 7, Situační zpráva štábu velitelství pohraniční stráže z března f. 57, k. 7, Zvláštní ustanovení, hlava IV. 4 Jílek, T. - Jílková, A. (eds.): Železná opona: Československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu Praha 6, s Tamtéž. 45 Tento den pak byl slaven jako Den Pohraniční stráže. 46 Vorlík, E.: Historie, vznik a vývoj SNB, vojsk MV při zabezpečení OSH a zajištění bezpečnosti naší vlasti, Holešov

21 udělení mimořádných pravomocí MNB při vytyčování pohraničních území s režimem zvýšené ostrahy. 4. července 95 pak byl přijat zákon č. 7/95 Sb. Nařízení ministra národní bezpečnosti o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně, který umožňuje použití zbraně proti osobám, které přešly, či se pokouší přejít hranici a na výstrahu nezastaví. Rok 95 přináší první revizi a změny v dosavadním systému OSH na základě zkušeností z právě proběhlého roku. Oddíly jsou přeměněny na brigády a dochází k vytvoření nových detašovaných čet, které jsou následujícího roku přeměněny v roty. U většiny brigád dochází k vytvoření zakázaného pásma a postupně dochází i k instalaci ŽTZ47 Roku 954 dochází k přesunu sil od 9. poběžovické a. volarské brigády k brigádám 5. českobudějovické a 4. znojemské. Roku 955 dochází k ukončení okupace Rakouska sovětskou armádou, která v mnoha případech byla zárukou toho, že úspěšný přechod československé státní hranice ještě nemusel nutně znamenat úspěšný přechod na Západ, neboť se nezřídka stávalo, že přeběhlíky chycené na území Rakouska Rudá armáda vracela zpět na území Československa. Období okupace Rakouska končí přijetím ústavních zákonů, které uznávají samostatnost Rakouska, vylučují jeho budoucí sloučení s Německem a do budoucnosti též zaručují trvalou rakouskou neutralitu. Ztrátou spojence na jižní hranici dochází k reorganizaci a posílení všech jednotek sousedících s Rakouskem..4. Další vývoj Systém dislokace jednotek vytvořený v roce 95 pak prakticky beze změny přetrval až do roku 96, kdy je funkce volarské brigády z ostrahy státní hranice přeměněna na školicí a její úsek střežení je pak rozdělen mezi českobudějovickou a sušickou brigádu.48. prosince 989 začíná demontáž ŽTZ (nejprve v úseku bratislavské a znojemské brigády), která pak pokračuje do roku prosince dochází k symbolickému společnému přestřižení drátů ministrů zahraničních věcí ČSSR a SRN.. prosince končí svou činnost v orgánech PS a OSH organizace KSČ. 977, s Pulec, M.: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č., Praha 6, s Polák, P.: Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam? Česko-rakouská hranice v oblasti Novohradských hor v letech (rkp. diplomové práce ulož. na FF Jihočeská Univerzita) České Budějovice, 9, s Polák, P.: Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam? Česko-rakouská hranice v oblasti Novohradských hor v letech (rkp. diplomové práce ulož. na FF Jihočeská Univerzita) České Budějovice, 9, s. 47.

22 . dubna 99 je ukončena činnost pomocníků PS. 6. července 99 Federální shromáždění ČSFR ruší zákon číslo 69/95, Nařízení MNB o právu příslušníků PS použít zbraně a další, čímž také dochází k zániku Pohraniční stráže. Od 7. září téhož roku se pak tyto skutečnosti odráží v Zákonu o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

23 . Organizační vývoj.. Vývoj počtů mužstva a sestavy brigády K. lednu 95 dochází k přeměně původního praporu PS České Budějovice na. pohraniční oddíl České Budějovice. Původní PS-útvar 896 měl následující strukturu: Prapor se skládal ze šesti rot, z nichž každá disponovala čtyřmi četami.. rota Nová Bystřice (PS-ú 58) měla čety Staré Město, Romava, Artoleč a Peršlák,.rota Suchdol nad Lužnicí (PS-ú 58) spravovala úsek čet Chlum u Třeboně, Františkov, Krabonoš a České Velenice. Třetí rota Stropnice (PS-ú 58) pak čety Nové Hrady, Stropnice, Terčí Ves a Pohoří na Šumavě.Čety 4. roty Kaplice (PS-ú 548) byly Cetviny, Rychnov nad Malší, Dolní a Horní Dvořiště, u 5. roty Frymburk (PS-ú 558) to byly Vyšší Brod, Loučovice, Přední Výtoň a Rychnůvek a poslední 6. rota Horní Planá (PS-ú 568) disponovala četami Kyselov, Stögenwald, Josefův důl Jelení Vrchy a Nová pec.5 Nově vzniklý oddíl se pak skládal ze čtyř praporů a rot. Hlavní velitelství sídlilo v Českých Budějovicích. Je zajímavé si povšimnout, že stará sestava byla číslována v opačném směru než sestava nová, jejíž číslování ubíhá ze západu na východ. Tab. Sestava rot leden 95 březen 95 Prapor I. Vyšší Brod Roty. Dolní.. Přední Vltavice Rychnůvek Výtoň 4. Spáleniště Mlýnce / Loučovice Mnichovice / Vyšší Brod II. Kaplice 7. Český 8. Dolní Heršlák Dvořiště 9. Cetviny. Dolní. Terčí Ves.Žofín Přibrání / Pohoří III. Suchdol. Šejby / 4. Nové 5. České n. Lužnicí Stropnice Hrady Velenice Krabonoš Františkov IV. Nová 8. Chlum u 9. Peršlák. Artoleč. Romava. Staré Bystřice Třeboně Město Pro každou rotu byl plánován počet 4 pohraničníků a na každý prapor 94. Velitelství praporu se skládalo ze záložní a spojovací čety a vlastního užšího velitelství. Velitelství oddílu pak 5 f. PS, k. 4, inv. j. 4.

24 bylo připsáno tabulkových míst, které se dělily mezi vlastní velitelství a jednotky mu přímo podřízené, kam patřila velitelská četa dělící se do tří družstev, ženijní, dopravní a spojovací četa, ve které pak byla družstva radistů, telefonistů a telegrafistů. Vlastní velitelství se skládalo z tzv. užšího velitelství, štábu, týlu, politického oddělení a oddělení finančního. Toto schéma bylo univerzálně použito u všech oddílů a podobné bylo vypracováno i pro brigády.5 Tab. Početní stavy ke dni 5. února 95.5 Důstojníci Strážmistři Mužstvo Celkem Tabulkový stav Skutečný stav Předchozí tabulka ilustruje početní naplněnost českobudějovického oddílu. Všeobecně se dá říci, že po celý rok 95, a vlastně i po celé námi sledované období, trpěl českobudějovický oddíl nedostatkem mužstva. Na to ostatně vzpomíná ve své knize i Jan Krátký.5 Skutečné početní obsazení rot se pohybovalo od 8 mužů (7. rota Český Heršlák a. rota Romava) do 4, což byl případ pouze jediné roty, a to 8. Chlum u Třeboně. Je zajímavé si povšimnout skutečnosti, že druhá početně nejsilnější rota (. Staré Město) měla pouze 5 mužů, přičemž početní stavy ostatních rot českobudějovického oddílu dosahovaly i počtu 4 osob.54 V následujících tabulkách je zachycen početní vývoj brigády za celé námi sledované období. Tab. 4 Početní stav k. prosinci Důstojníci Poddůstojníci Mužstvo Celkem Tabulkový stav Skutečný stav Důstojníci Poddůstojníci Mužstvo Celkem Tabulkový stav Skutečný stav Tab. 5 Početní stav k. dubnu f. 57, k., příslušné organizační tabulky. 5 f. 57, k. 5, Početní stavy hlášení. 5 Krátký, J.: Kluk z Polenského zámku na hranicích vlasti. Ústí nad Orlicí 8, s f. 57, k. 5, Výkaz počtu brigád a oddílů ke dni. prosince f. 57, k. 9, Výkaz počtů ke dni. prosince 95, 5. brigáda. 56 f. 57, k. 5, Výkaz počtů ke dni. dubna 95, 5. brigáda. 4