Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE ( ) 1. část: Říšská župa Sudety

Transkript

1 Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE ( ) 1. část: Říšská župa Sudety

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_25 Historie české správy Správa v období nacistické okupace Říšská župa Sudety Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 v odtrženém českém pohraničí (1938) byl starý buržoazně demokratický systém správy nahrazen říšskoněmeckým systémem vycházejícím z vůdcovského principu a byly odstraněny všechny zbytky volitelnosti orgánů územní samosprávy (dochází k vytvoření modifikovaných říšskoněmeckých správních orgánů) po odtržení českého pohraničí od ČSR mnichovským diktátem byla svěřena veškerá výkonná moc armádě

5 ve vývoji sudetské správní organizace je doba od 21. října 1938 do 30. dubna 1939 nejvýznamnějším obdobím celé území tzv. říšské župy sudetské (Reichsgau Sudetenland) bylo rozděleno na tzv. venkovské nebo městské okresy (Landkreise a Stadtkreise)

6 Venkovských okresů vzniklo 53 a městských pět, byla to města Liberec, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary a Opava

7 ve venkovských okresech byly vytvořeny úřady landrátů (Landratsamt), které prakticky navazovaly na prvorepublikové okresní úřady do landrátů byly začleněny i okresní školní úřadovny a zdravotní úřadovny v čele venkovského úřadu stál Landrát, působili zde i tzv. okresní radové, kteří byli jmenováni do svých funkcí na šest let župním vedoucím nacistické strany NSDAP v čele městského okresu stál vrchní starosta

8 druhou instancí politické správy byli vládní prezidenti jejich úřady byly vytvořeny tři, a to v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Opavě úřady vládního prezidenta dozorovaly nad venkovskými a městskými okresy

9 třetí instancí byl úřad říšského místodržitele v Liberci v čele stál říšský místodržitel, který vykonával funkci župního vedoucího NSDAP Říšské místodržitelství se dělilo na dva samostatné úřady spojené pouze osobou místodržitele (Konrád Henlein): na říšské místodržitelství pro státní správu a na říšské místodržitelství pro župní samosprávu Stálým zástupcem místodržitele ve funkci hlavy župní samosprávy byl župní hejtman

10 velmi významnou úlohu ve veřejné správě hrála nacistická strana NSDAP stálými zástupci starostů byly tzv. přidělenci (z řad NSDAP) první přidělenec byl podle zákona prvním, stálým zástupcem starosty ostatní přidělenci byli stálými zástupci starosty ve svých pracovních oborech (v oboru sociální péče, policie, zdravotnictví, školství apod.)

11 dalším obecním orgánem byli obecní radové měli za úkol zajistit trvalý styk obecní správy se všemi vrstvami obyvatelstva kromě obecních radů existovali i tzv. poradci (jako jednotlivci vykonávali poradní činnost pro starostu) o zajištění souladu mezi obecní správou a nacistickou stranou pečoval zmocněnec NSDAP

12 nejvyšší instancí finanční správy se sídlem v odtrženém pohraničí se staly úřady vrchních finančních prezidentů v Karlových Varech a Opavě nejvyšší instancí soudnictví, která působila v odtrženém pohraničí, byl vrchní zemský soud v Litoměřicích z prvorepublikových krajských soudů vznikly zemské soudy

13 nejnižší jednotkou soudnictví byly úřední soudy s věcnou působností zhruba našich okresních soudů při některých úředních soudech byly zřízeny úřady zemských desek, zdravotní nebo také rasové soudy, které rozhodovaly o sterilizaci, a dědické soudy

14 k mimořádným civilním soudům patřily pracovní soudy v pohraničí pracovaly i mimořádné trestní soudy, a to zejména zvláštní soudy při všech druzích soudů byly vybudovány instituce státních zástupců

15 Zdroje: