KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA. Nádražní 28/3114, Ostrava Moravská Ostrava

Transkript

1 Nádražní 28/ Ostrava Moravská Ostrava Tel.: , Fax: IČO: DIČ: Zapsáno v OR KS v Ostravě, spisová značka B 348 KB Ostrava č.ú.: /0100 KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA Majitel infrastruktury: Statutární město Ostrava Provozovatel: Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Nádražní 28/3114, Ostrava Moravská Ostrava Vypracoval: Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Nádražní 28/3114, Ostrava Moravská Ostrava Schválil: Odbor ochrany vod a půdy Magistrátu města Ostravy

2 O B S A H 1. Popis území Charakteristika města Odkanalizování města Zvláštnosti v návaznosti na posuzovanou stokovou síť Cíle kanalizačního řádu 5 2. Technický popis kanalizace Stručný popis vývoje stokové sítě Druh kanalizace, rozsah spravovaného zařízení Situování kmenových stok Odlehčovací komory na kanalizační síti Důležité objekty na kanalizační síti Hydrologické a klimatické údaje města Ostravy Spotřeba vody 9 3. Čistírny odpadních vod Seznam ČOV na stokové síti Čistírny odpadních vod na stokové síti - základní údaje 9 4. Údaje o stávajícím a výhledovém množství, jakosti a rozd ělení odpadních vod Čištěné odpadní vody Nečištěné odpadní vody Hodnoty množství a znečištění s vyústěním do recipientu (údaje z roku 2002) Výustě drobných vodních toků do recipientů ve správě OVAK a.s Údaje o vodních recipientech Seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno Látky, které nesmí vniknout do kanalizace Zvlášť nebezpečné látky Nebezpečné látky Nejvyšší přípustná míra znečištění a nejvyšší přípustné množství odpadních vod Maximální hodnoty znečištění vypouštěného do kanalizace s odtokem do recipientu Maximální hodnoty znečištění vypouštěného do kanalizace zakončené ČOV 18 str. č. 2

3 7.3. Všeobecné požadavky na složení odpadních vod vypoušt ěných do kanalizace 18 Tabulka č Tabulka č Tabulka č Tabulka č Tabulka č Tabulka č Tabulka č Tabulka č Způsob a četnost měření množství odpadních vod u odběratelů Stanovení znečištění odpadních vod Měření průtoku a objemů vod Kontrola jakosti vod Opatření při poruchách a haváriích Opatření při havarijního úniku znečištění způsobeném uživateli kanalizace Opatření při poruše (havárii) na vlastním zařízení kanalizace pro veřejnou potřebu Kontrola dodržování podmínek stanovených kanalizačním řádem Použité podklady Aktualizace kanalizačního řádu 43 Příloha: 1. Schéma stokové sítě s vyznačením hlavních producentů odpadních vod, producentů s možností vzniku havarijního znečištění, míst pro měření a odběr vzorků, odlehčovacích komor a výustních objektů, čistíren odpadních vod kanalizace a čistíren odpadních vod a předčistících zařízení odběratelů. str. č. 3

4 1. Popis území 1.1. Charakteristika města Město Ostrava má v současné době okolo 350 tisíc trvalých obyvatel. Stupněm koncentrace obyvatelstva se řadí v rámci ČR k nejhustěji zalidněným velkoměstům se značně rozvinutým průmyslem. Charakteristickým pro Ostravu byl zejména báňský, hutní, strojírenský a chemický průmysl. Přes silný útlum těžkého průmyslu zůstávají některé závody v provozu a kanalizační síť je rovněž ovlivňována starou ekologickou zátěží. Množství pracovních příležitostí a regionální charakter města má za následek periodické narůstání obyvatel s trvalým bydlištěm mimo území města. Městem Ostrava protéká řeka Odra, jejími největšími přítoky jsou Opava a Ostravice s přítokem Lučinou. Dále se na území města nachází desítky drobných vodních toků. Roční průměrný úhrn srážek se pohybuje okolo 769 mm, kdy větší množství srážek připadá na letní období. Průměrný 355 denní průtok Odry v Hrušově pod soutokem s Ostravicí činí Q 355 = 5,83 m 3.s Odkanalizování města Převážná část kanalizace pro veřejnou potřebu je jednotná. S budováním oddílné kanalizace se začalo u některých nově budovaných sídlišť. Z hlediska odkanalizování je na území města vytvořeno několik kanalizačních systémů s čištěním odpadních vod na ČOV nebo s odváděním odpadních vod přímo do recipientu. Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou rozšířenou ÚČOV, na ní jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Hrabůvky, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic a Svinova a rovněž odpadní vody z Vratimova. Některé okrajové a částečně i vnitřní části města jsou řešeny jako bezodtokové systémy s žumpami. V rámci asanace staré zástavby vnitřní části města dochází k postupnému rušení žumpového systému. V provozu OVAK jsou ČOV Heřmanice 1 (HYDROVIT), Heřmanice 2 a ve zkušebním provozu je ČOV Michálkovice Zvláštnosti v návaznosti na posuzovanou stokovou síť Ke zvláštnostem z hlediska návaznosti na stokovou síť patří poddolování některých částí města způsobené těžbou černého uhlí. Poklesy v těchto částech města způsobují lokální změny spádových poměrů. Na kanalizaci pak dochází v těchto lokalitách ke zmenšování kapacity a vytváření protisklonů. Na rozhraní větších poklesů dochází k porušení kanalizace tzv. střihem. Z uvedených důvodů je nutno věnovat na poddolovaném území kanalizačních sběračů vyšší pozornost z hlediska proměřování sklonu, čištění a oprav poruch. str. č. 4

5 1.4. Cíle kanalizačního řádu Kanalizační řád stanoví podmínky a pravidla, kterým je podřízeno vypouštění vod do kanalizační sítě pro veřejnou potřebu Statutárního města Ostravy. Současně upravuje právní vztahy mezi správcem kanalizace a uživateli, respektive chrání p řed: ohrožením jejího provozu,včetně ohrožení provozu objektů na kanalizaci pro veřejnou potřebu, (čistíren odpadních vod apod.) ohrožením kvality vod ve vodních tocích a kvality podzemních vod zhoršováním pracovních podmínek pracovníků zajišťujících její řádný provoz s cílem zajistit maximální bezpečnost. Údaje v kanalizačním řádu jsou základem řady dalších smluvních a technickoekonomických vztahů. 2. Technický popis kanalizace 2.1. Stručný popis vývoje stokové sítě Teprve v roce 1928 se začalo s výstavbou jednotné kanalizace, která měla být v nejnižším místě zakončena čistírnou odpadních vod. Práce však byly přerušeny v roce 1940 v důsledku války. V poválečném období byla výstavba kanalizace zaměřena pouze na nově budovaná sídliště. Tak vznikly dočasné samostatné kanalizační systémy i s čištěním odpadních vod na ČOV Poruba, ČOV Zábřeh a na ČOV Třebovice, tyto jsou nyní připojeny na sběrač D, kterým jsou odpadní vody přiváděny na ÚČOV a uvedené ČOV jsou mimo provoz. S realizací koncepce tzv. Soustavné kanalizace města Ostravy (SKO) bylo započato v roce SKO tvoří v současné době největší kanalizační systém na území města. Tento kanalizační systém byl zakončen ČOV uvedenou do provozu v roce V osmdesátých létech došlo k dalšímu rozšiřování kanalizační sítě a k přípravě výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod. Tím byla na území města vytvořena koncepce jednotného systému odkanalizování aglomerace. Úst řední čistírna odpadních vod v Ostravě Přívoze byla uvedena do zkušebního provozu v polovině roku Druh kanalizace, rozsah spravovaného zařízení Kanalizace na území města je z převážné většiny jednotná, pouze malá část nové zástavby má kanalizaci oddílnou. Údaje k : Celková délka stokové sítě 723 km z toho odlehčovacích stok...19,5 km Počet dešťových oddělovačů...32 ks Počet kanalizačních přípojek ks Délka kanalizačních přípojek km Počet ČOV na stokové síti...4 ks Počet přečerpávacích stanic odpadních vod 19 ks str. č. 5

6 Drobné vodní toky...17 km Počet obyvatel napojených na kanalizaci osob z toho s čistírnami odpadních vod osob 2.3. Situování kmenových stok Kmenové stoky tvoří sběrače A, A I a A II odvádějící odpadní vody z Moravské Ostravy a Přívozu, sběrač B a B II odvádějící odpadní vody ze Slezské Ostravy a Muglinova, sběrač D I přebírající odpadní vody sběračů C a CIII odvádějící odpadní vody z Mariánských Hor a Hulvák, Ostravy jih, Hrabové a Vratimova a sb ěrač D situovaný podél řeky Odry a odvádějící odpadní vody ze západní a jižní části města. Hlavními přítoky sběrače D jsou sběrače D IV, K a L odvádějící odpadní vody z Poruby, Pustkovce, části Plesné, Martinova a Třebovic, sběrač D VI odvádějící odpadní vody ze Svinova, jižní části Poruby, Lázní Klimkovic, připravuje se jeho prodloužení do Krásného Pole. Dále je to sběrač D IX odvádějící odpadní vody ze starého Zábřehu, sběrač D XI odvádějící odpadní vody z nového Zábřehu a sběrač D XII odvádějící odpadní vody z Výškovic. Připravuje se realizace prodloužení sběrače D do Staré Bělé a Proskovic a výstavba sběrače Z pro napojení Polanky a Klimkovic. Povodí jednotlivých kmenových stok a jejich situování je zřejmé ze schématu stokové sítě, uvedené v příloze tohoto KŘ. Pro výstavbu hlavních stok bylo použito především železobetonu, v menší míře bylo použito trub zhotovených z vibrolisovaného betonu. Stoky provád ěné tunelováním byly sestavovány z betonových segmentů s vnitřním obkladem. K výstavbě stok menších profilů bylo použito taktéž trub z kameniny, PVC a laminátů. Část starších stok v oblasti Ostravy-Vítkovic je provedena z cihel Odlehčovací komory na kanalizační síti Výčet odlehčovacích komor, jejich rozmístění, poměr ředění a výustě do recipientů je uveden v následující tabulce: str. č. 6

7 Dešťové oddělovače na stokové síti podle zaústění do toku Zaústění do toku číslo Situování odlehčovací komory Profil odlehčovací stoky (mm) Poznámka Souč. poměr Název toku km přítok odtok odlehčení ředění ODRA 21, Sběrač DXI , Pavlovova - Výškovická 1100/ ,0 20, Sběrač D IX Říční x 1000 zaústěno Zábřežkou 18, DVI - Svinovské mosty ,0 16, DIV - bývalá ČOV Třebovice ,0 13, odlehčení ÚČOV - MPV 2x x , Sokola Tůmy I do Odry zaústěno 3,5 II Černým příkopem 2,5 11, Novoveská - Novinářská I / "- II ,0 11, Slovenská sběrač A přepad. šachta - "- 11, Slovenská sběrač D I "- 11, Odlehčení před ÚČOV - sběrač D "- OSTRAVICE 12, Vratimovský sběrač ul. Mostní , ČSOV Hrabová zaústěno ZIFem 10, Vratimovský sběrač "- 8, Sběrač C Moravská /1350 2,8 7, Sběrač C Strusková ,8 4, Sběrač B - Sýkorův most / ,6 7, Sběrač B Dědičná / ,7 2, ČSOV Bohumínská / ,4 1, Sběrač A - Sad B. Němcové I.-2400/ /2200 3,7 II.-2640/2200 PORUBKA 5, listopadu - U domu sester ,5 5, Sběrač DVI listopadu ,0 5, Sběrač D VI - Vřesinská , Nábřeží SPB - Klimkovická ,2 4, Nábřeží SPB - U oblouku ,5 4, Dělnická ,4 4, Dělnická 11 - Bytostav 800/ /700 3,5 Plesenský potok 28. Na Svobodě I Na Svobodě II OPAVA 1, Martinovská - ČS PHM /2700 3,4 1, Martinovská - Pustkovecká / ,5 1, Třebovická - Na valech str. č. 7

8 2.5. Důležité objekty na kanalizační síti Shybky Na kanalizační síti je několik shybek pod vodními toky. Shybkami pod řekou Opavou a Odrou prochází sběrač D IV, pod Odrou sběrač D VI, pod Porubkou kanalizace z ulic Jelínkova, Záhumenní, Klimkovická a z Lázní Klimkovice a sběrač D VI, pod Plesenským potokem 2 kanalizace z ulice Na Svobodě Kanalizační šoupátka Kanalizační šoupátka jsou součástí shybek pod Odrou a Opavou a na sběrači A za odlehčovací komorou v Sadu Boženy Němcové a na sběračích D I a C v rozdělovací komoře na ul. Mariánskohorské Měrné šachty Měrné šachty jsou součástí kanalizačních přípojek nebo zároveň revizní šachty na kanalizační síti a musí splňovat podmínky ČSN , zejména musí kdykoliv umožňovat odběr vzorků a měření objemu protékajících odpadních vod Čerpací stanice na kanalizační síti Čerpací stanice odpadních vod umožňují odvádění těchto vod z členitého terénu, kdy je nerealizovatelné jejich odvádění gravitačně. Součástí kanalizační sítě jsou tyto ČSOV: Číslo ČS Označení a umístění čerpací stanice odpadních vod 1. ČSOV NOVÁ VES I ul. Bartošova, Ostrava Nová Ves 2. ČSOV PROSKOVICE ul. Proskovická, Ostrava - Výškovice 3. ČSOV HRABOVÁ ul. Mlýnská, Ostrava - Hrabová 4. ČSOV MEXIKO ul. Mexická, Ostrava - Muglinov 5. ČSOV U JEZU ul. Bohumínská, Ostrava - Hrušov 6. ČSOV HEŘMANICE I ul. Orlovská, Ostrava - Heřmanice 7. ČSOV VESLAŘSKÁ ul. Veslařská, Ostrava - Hrušov 8. ČSOV WINTROVA ul. Wintrova, Ostrava - Přívoz 9. ČSOV PAŠEROVÝCH ul. Pašerových, Ostrava Mar. Hory 10. ČSOV - PETŘKOVICE I ul. Hlučínská, Ostrava - Petřkovice 11. ČSOV PETŘKOVICE II ul. Pod Landekem, Ostrava - Petřkovice 12. ČSOV NA SVOBODĚ ul. Na Svobodě, Ostrava - Martinov 13. ČSOV PLESNÁ I ul. Hrábek, Ostrava - Pustkovec 14. ČSOV MARTINOV ul. Provozní, Ostrava - Třebovice 15. ČSOV LIPKA ul. Lipka, Ostrava - Hošťálkovice 16. ČSOV - ŽLEBY ul. Žleby, Ostrava - Hošťálkovice 17. ČSOV - VČELÍNEK ul. Včelínek, Ostrava - Hošťálkovice 18. ČSOV LHOTKA ul. U Splavu, Ostrava Lhotka 19. ČSOV HEŘMANICE II ul. Orlovská, Ostrava - Heřmanice str. č. 8

9 2.6. Hydrologické a klimatické údaje města Ostravy nadmořská výška území m n.m. roční teplota ovzduší: průměr 8,0 C maximum 34,9 C minimum 23,2 C roční srážkový úhrn 769 mm intenzita 15-ti minutového deště při p = 1: 128 l/s/ha intenzita 15-ti minutového deště při p = 0,5: 157 l/s/ha průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou: 57,1 dnů/rok 2.7. Spotřeba vody Průměrná spotřeba pitné vody na území Ostravy v 90. letech letech klesala, v sou časné době je stabilizovaná. V roce 2002 bylo spotřebitelům dodáno celkem m 3 pitné vody, průměrná spotřeba činí 180 litrů na osobu a den. Domácnostem bylo dodáno m 3, což odpovídá 122 litrů na osobu a den. Údaje o počtu obyvatel a kanalizačních přípojkách jsou uvedeny v bodu Čistírny odpadních vod 3.1. Seznam ČOV na stokové síti ÚČOV Ústřední čistírna odpadních vod Ostrava. ČOV Heřmanice 1 ČOV Heřmanice 2 ČOV Michálkovice ve zkušebním provozu 3.2. Čistírny odpadních vod na stokové síti - základní údaje: Všechny čistírny odpadních vod na stokové síti spravované správcem kanalizace pro veřejnou potřebu jsou mechanicko - biologické s anaerobní stabilizací čistírenských kalů. Všechny čistírny jsou před vstupem odpadních vod vybaveny odlehčovacími komorami, dešťové vody na ÚČOV Přívoz jsou do recipientu vypouštěny po mechanickém předčištění. Hlavní části technologické linky a projektované parametry: a) ÚČOV Přívoz ČOV uvedena do zkušebního provozu v roce Hlavní části technologické linky: česle hrubé a jemné stroj. lapák štěrku 2+2 ks 2 ks str. č. 9

10 lapák písku provzduš. usazovací nádrž aktivační nádrž dosazovací nádrž vyhnívací nádrž plynojem uskladňovací nádrž odvodňovací stanice kalu Projektované parametry: Q denní m 3.den -1 t.j l.s -1 BSK 5 přítok kg.den -1 t.j. 208 mg.l -1 BSK 5 odtok kg.den -1 t.j. 14,7 mg.l -1 čistící efekt 92,9 % počet ekvivalentních obyvatel b) ČOV Heřmanice 1 (HYDROVIT 650S) EO 2 ks 4 ks 3 ks 10 ks 3 ks 2 ks 1 ks 1 ks ČOV uvedena do trvalého provozu v roce Hlavní části technologické linky: česlový koš 1 ks lapák písku 1 ks štěrbinová nádrž 1 ks aktivační nádrž s nitrifikací a denitrifikací 1 ks dosazovací nádrž 1 ks uskladňovací nádrž kalu 1 ks kalová pole 5 ks Projektované parametry: Q denní 370 m 3.den -1 t.j. 4,3 l.s -1 BSK 5 přítok 73,3 kg.den -1 t.j. 198 mg.l -1 BSK 5 odtok 5,55 kg.den -1 t.j. 15 mg.l -1 čistící efekt % počet ekvivalentních obyvatel EO Odtok z ČOV zaústěn do drobného vodního toku Korunka. c) ČOV Heřmanice 2 (MČ 3750 HYCO BLAVA). ČOV uvedena do trvalého provozu v roce Hlavní části technologické linky: česle aktivační nádrž dosazovací nádrž kalojem Projektované parametry: Q denní m 3.den -1 t.j. 12,2 l.s -1 BSK 5 přítok 202,5 kg.den -1 t.j. 193 mg.l -1 BSK 5 odtok 22 kg.den -1 t.j. 21 mg.l -1 čistící efekt 89 % počet ekvivalentních obyvatel EO 1 ks 2 ks 4 ks 2 ks str. č. 10

11 Odtok z ČOV zaústěn do drobného vodního toku Korunka. d) ČOV Michálkovice ČOV uvedena do zkušebního provozu v roce Projektované parametry: Q denní 792,5 m 3.den -1 t.j. 9,2 l.s -1 BSK 5 přítok 163,0 kg.den -1 t.j. 274 mg.l -1 BSK 5 odtok 11,9 kg.den -1 t.j. 20 mg.l -1 čistící efekt 92,7 % počet ekvivalentních obyvatel EO Odtok z ČOV zaústěn do drobného vodního toku Michálkovický potok. 4. Údaje o stávajícím a výhledovém množství, jakosti a rozdělení odpadních vod 4.1. Čištěné odpadní vody Údaje o množství,jakosti a rozdělení čištěných odpadních vod vypouštěných do toků z roku 2002 jsou uvedeny v tabulce č.1. TABULKA č. 1 ÚČOV - množství, jakost a rozdělení čištěných odpadních vod vypouštěných do toku (údaje za rok 2002) Ukazatel Jednotka Rozdělení Obyvatelstvo Průmysl Přítok na ČOV Odtok z ČOV m 3.r Q m 3.d l.s t.r ,9 819, ,3 195,9 BSK 5 kg.d , , ,3 536,7 mg.l ,1 t.r , , ,7 268,9 NL kg.d , , ,6 736,7 mg.l Nečištěné odpadní vody. Údaje o množství a jakosti znečištěných odpadních vod vypouštěných do toků z roku 2002 jsou uvedeny v tabulce č.2. TABULKA č. 2 Výustě - množství, jakost a rozdělení vypouštěných odpadních vod do toku (údaje za rok 2002) str. č. 11

12 Ukazatel Jednotka Rozdělení Vypouštěno celkem Obyvatelstvo Průmysl m 3.r Q m 3.d l.s t.r , ,5 CHSK CR kg.d , ,6 mg.l -1 58,6 0 58,6 t.r -1 72,7 0 72,7 NL kg.d , ,2 mg.l -1 21,8 0 21,8 str. č. 12

13 4.3. Hodnoty množství a znečištění s vyústěním do recipientu (údaje z roku 2002) Výustě jednotné kanalizace Recipient Ř.km Název výpustě Q Koncentrační Bilanční Povolené hodnoty Číslo hodnoty hodnoty povolení CHSK NL CHSK NL Q CHSK CR NL m 3.r -1 mg.l -1 mg.l -1 t.r -1 t.r -1 m 3.r -1 mg.l -1 t.r -1 mg.l -1 t.r -1 OSTRAVICE 7,46 Strusková ,5 14,8 2,6 1, , ,0 826/93 7,20 Návozní ,8 9,1 0,9 0, , ,2 826/93 4,18 Frýdecká ,1 5,5 1,0 0, ,2 5 0,7 688/02 3,18 Sadová ,6 25,5 4,3 1, , ,8 661/99 1,42 Keramička ,8 29,6 12,1 4, , ,8 826/93 0,65 Elektrárna Svoboda ,5 22,7 28,3 7, , ,5 826/93 MITROVICKÝ POTOK 0,88 Mitrovická ,4 32,9 10,3 2, ,9 50 7,9 688/02 SLEZSKOMLÝNSKÝ 5,90 Škrobálkova ,4 26,3 1,7 0, ,1 18 1,1 688/02 NÁHON 6,70 Výhradní ,7 35,3 8,8 2, ,8 50 6,3 688/02 LUČINA 3,89 Dalimilova ,8 24,6 11,8 3, , ,5 826/93 3,55 Lihovarská ,6 22,5 5,1 2, , ,0 826/93 3,45 Hvězdná ,7 85,1 2,6 1, ,8 98 2,5 688/02 3,06 Hranečník ,3 37,0 3,9 2, ,2 31 2,9 688/02 MOŠŇOK 0,37 Těšínská ,8 36,8 6,2 1, ,7 35 2,2 688/02 BEZEJMENNÝ DVT 2.5 1,10 Zvěřinská ,1 48,0 8,2 2, ,4 46 4,4 688/02 PODLESKÝ POTOK 1,67 Lejskova ,3 29,6 2,9 0, , ,3 661/99 ANTOŠOVICKÝ POTOK 1,30 Antošovická ,9 22,3 1,9 0, ,2 60 4,8 661/99 ČERNÝ PŘÍKOP 1,46 Hlučínská ,5 23,8 5,1 1, ,4 60 4,3 661/99 1,71 Černá strouha ,3 25,8 5,9 2, , ,7 124/96 BEZEJMENNÝ DVT ,83 Františky Stránecké ,7 43,9 6,7 2, , ,7 688/02 ČERNÝ POTOK 0,78 Vršovců ,3 20,3 8,1 2, ,6 22 3,5 688/02 str. č. 13

14 Výustě jednotné kanalizace Recipient Ř.km Název výpustě Q Koncentrační Bilanční Povolené hodnoty Číslo hodnoty hodnoty povolení CHSK NL CHSK NL Q CHSK CR NL m 3.r -1 mg.l -1 mg.l -1 t.r -1 t.r -1 m 3.r -1 mg.l -1 t.r -1 mg.l -1 t.r -1 MICHÁLKOVICKÝ POTOK 2,50 Eldorado ,1 27,8 3,1 1, ,2 50 4,0 133/01 PORUBKA 0,40 Polanecká ,6 8,8 2,4 1, , ,7 448/98 0,98 Bratří Sedláčků ,0 30,0 4,7 1, ,1 33 3,1 688/02 5,50 Vřesinská Pod smyčkou ,6 7,3 1,8 0, ,0 40 4,0 744/02 6,07 Vřesinská Pod lávkou ,5 22,8 3,4 1, ,4 50 8,0 744/02 POLANČICE 2,55 Hraničky ,2 66,4 4,3 1, ,0 48 2,3 688/02 ČERVENÝ POTOK 0,03 Grmelova ,3 2,5 0,3 0, ,5 45 1,35 447/98 1,70 Plzeňská ,3 14,8 9,7 11, , ,1 688/02 LUDGEŘOVICKÝ POTOK 0,45 Petřkovice U Jana ,1 33,8 1,2 1, ,9 20 3,16 688/02 0,64 Údolní ,0 5,5 0,8 0, ,8 4 0,4 688/02 1,50 Koblovská ,4 18,2 5,9 1, ,0 20 3,2 688/02 1,68 Hluboká ,9 39,8 13,2 3, ,5 51 9,7 688/02 VÝŠKOVICKÝ POTOK 1,44 Husarova ,6 26,1 0,4 0, , ,48 132/01 1,55 K Jezeru ,9 30,8 0,3 0, , ,4 132/01 ODRA 18,81 Svinov ,7 10,5 1,1 0, ,5 45 6,75 131/01 9,78 Hrušov ,1 11,6 4,5 1, ,6 45 8,55 3/98 str. č. 14

15 4.4. Výustě drobných vodních toků do recipientů ve správě OVAK a.s. Recipient Zaústění Ř. km Název Profil Q (l/s) Délka toku ve správě OVAK a.s. Označení ODRA zprava 20,25 Zábřežka Otevřené kamenné koryto m DVT 3.8 zprava 23,00 Výškovický potok DN beton m DVT 3.7 DVT 1.3 zleva 0,09 Lhotecký potok DN 1000 beton m DVT ČERNÝ PŘÍKOP 5,00 Červený potok DN beton m DVT 1.8 zprava 3,85 Bezejmenný potok /Ostramo/ Obdélník 2 x 4 m m DVT 1.9 ČERVENÝ POTOK zprava 0,30 Černý potok Otevřené kamenné koryto m DVT DVT 1.9 zleva 0,40 Bezejm. pot. /Pod dolní kolonií/ DN 1000 beton m DVT LUDGEŘOVICKÝ POTOK zleva 1,80 Petřkovický potok Otevřené přirozené koryto m DVT PODLESKÝ POTOK zprava 1,45 Ráček Otevřené kamenné koryto m DVT zprava 1,25 Bezejmenný potok /Radova/ DN 600 beton m DVT LUČINA zprava 4,48 Bezejmenný potok /Krištofova/ DN 400 beton m DVT 2.18 zprava 3,89 Mošňok Otevřené přirozené koryto m DVT 2.2 zprava 2,50 Salmovská stoka Otevřené přirozené koryto m DVT 2.4 zprava 2,35 Zvěřina Otevřené přirozené koryto m DVT 2.5 PLESENSKÝ POTOK zprava Plesenka Otevřené dřevěné koryto m DVT str. č. 15

16 5. Údaje o vodních recipientech Hlavním recipientem, do něhož jsou vypouštěny odpadní vody na území města Ostravy, je řeka Odra s přítoky Porubkou, Opavou a Ostravicí s přítokem Lučinou a s přítoky desítek drobných vodních toků. Průměrný 355 denní průtok Odry v Hrušově pod soutokem s Ostravicí činí Q 355 = 5,83 m 3.s -1. Příklady charakteristických hodnot C 90 pro vybrané ukazatele a profily v roce 1997: Tok - profil BSK 5 mg/l CHSK CR mg/l RL mg/l NL mg/l N-NH 4 mg/l P C mg/l Odra Polanka 5, ,58 0,61 Odra Svinov 6, ,26 0,65 Odra Petřkovice 6, , Odra Bohumín 6, ,25 0,87 Ostravice Vratimov 4, ,31 0,40 Ostravice nad Lučinou 7, ,61 0,54 Ostravice Muglinov 7, , Seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno Látky, které nesmí vniknout do kanalizace. Do kanalizace pro veřejnou potřebu musí být zabráněno vniknutí těchto látek: 1. a) radioaktivní, infekční a jiné, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popřípadě obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach, b) narušující materiál stokové sítě nebo čistírny odpadních vod, c) způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz čistírny odpadních vod, d) hořlavé, výbušné, popřípadě látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi, str. č. 16

17 e) jinak nezávadné, ale které smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, f) pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny, g) kaly z čistíren, úpraven a z předčistících zařízení. 2. soli, použité v údobí zimní údržby komunikací, v množství přesahujícím 300 mg v jednom litru vody Zvlášť nebezpečné látky. Odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné látky lze vypouštět do kanalizace pro veřejnou potřebu jen s povolením vodoprávního úřadu. Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: a) organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, b) organofosforové sloučeniny, c) organocínové sloučeniny, d) látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, e) rtuť a její sloučeniny, f) kadmium a jeho sloučeniny, g) persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného p ůvodu, h) persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, z ůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod, i) kyanidy. 6.3 Nebezpečné látky. Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: a) Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: zinek selen cín vanad měď arzen baryum kobalt nikl antimon berylium thalium str. č. 17

18 chrom molybden bor telur olovo titan uran stříbro b) Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. c) Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. d) Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňující ve vodě na neškodné látky. e) Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. f) Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného p ůvodu. g) Fluoridy. h) Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. i) Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. 7. Nejvyšší přípustná míra znečištění a nejvyšší přípustné množství odpadních vod 7.1. Maximální hodnoty znečištění vypouštěného do kanalizace s odtokem do recipientu. viz tabulka č.3,4,6,9 a Maximální hodnoty znečištění vypouštěného do kanalizace zakončené ČOV. viz tabulka č.3,5,6,7,9 a Všeobecné požadavky na složení odpadních vod vypoušt ěných do kanalizace. Požadavky na složení odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu vyplývají z ustanovení směrnice MLVH ČSR č.8/1975 ( respektive z přílohy této směrnice ze dne , č.j.13123/806/oss/75), vodního zákona č. 254/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. a ze zkušeností s aplikací kanalizačních řádů. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečistění stanovené tímto kanalizačním řádem vyžadují předchozí čistění, mohou být vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen str. č. 18

19 tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu. Jednotliví producenti odpadních vod, kteří mají vybudovaná předčistící zařízení, jsou povinni tato provozovat dle schváleného provozního řádu a udržovat je v dobrém provozním stavu. str. č. 19

20 Tabulka č. 3 Přípustné limity znečistění vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu I. II. příp.míra znečištění pří.míra znečištění s vyústěním do toku s vyústěním na ČOV 1. BSK 5 50 mg.l mg.l CHSK CR " "-- 3. NL 45 --" "-- 4. RL " "-- 5. ph 6-9 /bez jednot./ 6-9 /bez jednot./ 6. extrahov.látky 10 mg.l mg.l PAL A (tenzidy aniont.) 1,0 --" "-- 8. NEL 0,2 --" "-- 9. toxické kyanidy 0,1 --"-- 0,1 --" chloridové ionty " " rtuť 0,005 --"-- 0,04 --" měď 0,1 --"-- 0,5 --" nikl 0,1 --"-- 0,1 --" chrom /veškerý/ 0,2 --"-- 0,3 --" chrom /Cr VI / 0,05 --"-- 0,1 --" olovo 0,1 --"-- 0,1 --" arsen 0,1 --"-- 0,15 --" zinek 0,2 --"-- 2,0 --" 19. kadmium 0,005 --"-- 0,1 --" chlorované uhlovodíky 0,005 --"-- 0,005 --" teplota odp.vody 40 C 40 C 22. sulfan a sulfidy 0,02 mg.l veškeré železo 2,0 --" veškerý mangan 0,5 --" amoniakální dusík 2,5 --"-- 45 mg.l volný amoniak 0,5 --" N celk "-- 60 mg.l veškerý fosfor 5,0 --" " sírany " " vápník " hořčík " kobalt 0,1 --" vanad 0,1 --" 34. PAU (15) 10 µg.l µg.l PCB (6) 0,01 µg.l -1 0,01 µg.l -1 U vodních děl, jejichž výstavba byla povolena po a z nichž jsou odváděny odpadní vody do kanalizace ukončené recipientem se stanoví limit BSK 5-30 mg/l a NL 30 mg/l. Vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. je možné jen s povolením příslušného vodoprávního úřadu. PAU polycyklické aromatické uhlovodíky (suma acenaftenu, antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, dibenzo(a,h)antracenu, fenantrenu, fluoranthenu, fluorenu, chrysenu, indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, naftalenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluorantenu, benzo(k)fluorantenu a pyrenu. PCB polychlorované bifenyly (suma kongrenerů č. 28, 52, 101, 138, 153, 180) str. č. 20