Vojtěch Sidorin. Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Praha,
|
|
- Hana Pospíšilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Infračervené, optické a rentgenovské protějšky H i obálek v Mléčné dráze Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Praha,
2 Cíl práce Identifikovat protějšky H i obálek (plyn, prach, hvězdy) Ověřit teorie o souvislosti obálek s tvorbou hvězd
3 Struktura prezentace 1 H i obálky co jsou zač 2 Hledání protějšků H i obálek 3 Výsledky a jejich interpretace 4 Shrnutí a závěr
4 H i obálky co jsou zač
5 H i oba lky co jsou zac Hleda nı prote js ku H i oba lek Vy sledky a jejich interpretace Shrnutı a za ve r Obloha v c a r e H i (21 cm) Obr.: Snı mek por ı zeny pozemnı mi teleskopy v Nizozemı a Argentine. Intenzita je zpru me rovana pr es rychlostnı kana ly v intervalu ± 250 km/s. (Zdroj dat: LAB Survey, Kalberla et al., 2005) Vojte ch Sidorin Infrac ervene, opticke a rentgenovske prote js ky H i oba lek v Mle c ne dra ze Astronomicky u stav Univerzity Karlovy v Praze
6 Základní vlastnosti H i obálek Expandující struktury v neutrálním vodíku Uvnitř díra (snížená emise), obklopená jasnější slupkou Rychlost rozpínání až 20 km/s Průměr pc Stáří 1 10 Myr Energie erg Obr.: H i obálka GS
7 Základní vlastnosti H i obálek Expandující struktury v neutrálním vodíku Uvnitř díra (snížená emise), obklopená jasnější slupkou Rychlost rozpínání až 20 km/s Průměr pc Stáří 1 10 Myr Energie erg Obr.: H i obálka GS
8 Teorie vzniku H i obálek Možné zdroje energie pro vytvoření obálek Vítr a záření OB hvězd, zvláště OB asociací + exploze supernov Události spojené s gama záblesky (GRB) Kolize rychlých oblak (HVC) s galaktickým diskem Náhodné turbulentní struktury
9 Teorie vzniku H i obálek Možné zdroje energie pro vytvoření obálek Vítr a záření OB hvězd, zvláště OB asociací + exploze supernov Události spojené s gama záblesky (GRB) Kolize rychlých oblak (HVC) s galaktickým diskem Náhodné turbulentní struktury
10 Teorie vzniku H i obálek Možné zdroje energie pro vytvoření obálek Vítr a záření OB hvězd, zvláště OB asociací + exploze supernov Události spojené s gama záblesky (GRB) Kolize rychlých oblak (HVC) s galaktickým diskem Náhodné turbulentní struktury
11 Teorie vzniku H i obálek Možné zdroje energie pro vytvoření obálek Vítr a záření OB hvězd, zvláště OB asociací + exploze supernov Události spojené s gama záblesky (GRB) Kolize rychlých oblak (HVC) s galaktickým diskem Náhodné turbulentní struktury
12 Teorie vývoje H i obálek Obr.: Simulace expanze H i obálek v homogenním médiu. Plné čáry pro spojitý přísun enerige, přerušované pro jednorázový. (Z práce Efremov et al., 1999)
13 Teorie vývoje H i obálek Obr.: Simulace expanze H i obálek v nehomogenním médiu. (Z práce Ehlerová et al., 1997)
14 Teorie vlivu H i obálek na okolní prostředí H i obálky... Vytvářejí turbulentní struktury v mezihvězdné hmotě Spouštějí tvorbu nových hvězd Doplňují horký plyn do galaktického hala a do mezigalaktického prostoru Vytvářejí rychlé oblaky (HVC)
15 Teorie vlivu H i obálek na okolní prostředí H i obálky... Vytvářejí turbulentní struktury v mezihvězdné hmotě Spouštějí tvorbu nových hvězd Doplňují horký plyn do galaktického hala a do mezigalaktického prostoru Vytvářejí rychlé oblaky (HVC)
16 Teorie vlivu H i obálek na okolní prostředí H i obálky... Vytvářejí turbulentní struktury v mezihvězdné hmotě Spouštějí tvorbu nových hvězd Doplňují horký plyn do galaktického hala a do mezigalaktického prostoru Vytvářejí rychlé oblaky (HVC)
17 Teorie vlivu H i obálek na okolní prostředí H i obálky... Vytvářejí turbulentní struktury v mezihvězdné hmotě Spouštějí tvorbu nových hvězd Doplňují horký plyn do galaktického hala a do mezigalaktického prostoru Vytvářejí rychlé oblaky (HVC)
18 Shrnutí důležité body z první sekce H i obálky co jsou zač Expandující bubliny v neutrálním vodíku Většina vznikla pravděpodobně jako důsledek činnosti OB asociací Nehomogenní prostředí odchylky od sférického tvaru Mohou spouštět tvorbu nových hvězd
19 Hledání protějšků H i obálek
20 Metody aneb Jak na to Fáze I Hledání protějšků mezi infračervenými smyčkami (anglicky far-infrared loops ) Výběr 12 H i obálek pro podrobnější studium Fáze II (pro 12 vybraných H i obálek) Rozbor snímků obálek v různých oborech vlnových délek (anglicky multiwavelength study ) Hledání mladých hvězdných objektů (YSO) v bĺızkosti obálek Odhad energie obálek.
21 Metody aneb Jak na to Fáze I Hledání protějšků mezi infračervenými smyčkami (anglicky far-infrared loops ) Výběr 12 H i obálek pro podrobnější studium Fáze II (pro 12 vybraných H i obálek) Rozbor snímků obálek v různých oborech vlnových délek (anglicky multiwavelength study ) Hledání mladých hvězdných objektů (YSO) v bĺızkosti obálek Odhad energie obálek.
22 Fáze I protějšky mezi IR smyčkami 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: H i obálky versus IR smyčky. (červeně H i obálky, modře IR smyčky; z katalogů: Ehlerová & Palouš, 2005; Kiss et al., 2004; Könyves et al., 2007; počet H i obálek: 628, počet IR smyček: 462)
23 Fáze I protějšky mezi IR smyčkami Výběr odpovídajících si párů H i obálka IR smyčka 1 Program findcan algoritmus výběr kinematicky bĺızkých H i obálek porovnání souřadnic středů porovnání ploch 2 Ruční pročištění seznamu
24 Fáze I protějšky mezi IR smyčkami Výběr odpovídajících si párů H i obálka IR smyčka 1 Program findcan algoritmus výběr kinematicky bĺızkých H i obálek porovnání souřadnic středů porovnání ploch 2 Ruční pročištění seznamu
25 Fáze I protějšky mezi IR smyčkami 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: Kandidátské páry H i obálka IR smyčka na protějšky. (červeně H i obálky, modře IR smyčky; celkem 52 párů)
26 Fáze I protějšky mezi IR smyčkami 90 Galaktická šířka [ ] GS GS GS GS GS GS GS GSS GS GS GS GS Galaktická délka [ ] Obr.: Dvanáct H i obálek vybraných pro podrobnější studium; včetně příslušejících IR smyček. (červeně H i obálky, modře IR smyčky; popisky patří k H i obálkám)
27 Fáze II H i obálky v různých vlnových délkách Použité přehledy Rádiový čára neutrálního vodíku (21 cm) Rádiový čára CO (2,6 mm) Infračervený kontinuum prachu (100 µm) Optický čára Hα (656 nm) Rentgenový kontinuum horkého plynu (0,25 kev)
28 Fáze II H i obálky v různých vlnových délkách Použité přehledy Rádiový čára neutrálního vodíku (21 cm) Rádiový čára CO (2,6 mm) Infračervený kontinuum prachu (100 µm) Optický čára Hα (656 nm) Rentgenový kontinuum horkého plynu (0,25 kev)
29 Příklad H i obálka v Orionu Obr.: Identifikovaná H i obálka GS (zelená elipsa) v čáře neutrálního vodíku. Intenzita v kelvinech.
30 Příklad H i obálka v Orionu IR Hα RTG CO Obr.: H i obálka GS v různých oborech vlnových délek.
31 Příklad H i obálka v Orionu IR Hα CO Obr.: H i obálka GS s konturami emise v jiných vlnových délkách.
32 Příklad H i obálka v Orionu Obr.: Mladé hvězdné objekty (YSO) v bĺızkosti H i obálky GS
33 Shrnutí důležité body ze druhé sekce Hledání protějšků H i obálek Fáze I protějšky mezi IR smyčkami s pomocí programu findcan Fáze II snímky dvanácti vybraných obálek v různých oborech vlnových délek + mladé hvězdné objekty + odhad energíı
34 Výsledky a jejich interpretace
35 Výsledky Protějšky mezi IR smyčkami 628 H i obálek versus 462 IR smyček 52 sdružených párů potencionálních protějšků Energie a rozměry studovaných dvanácti obálek Energie: až erg, pro většinu méně než erg Rozměry: 3 až 400 pc, pro většinu jednotky až desítky pc Mladé hvězdné objekty U čtyřech obálek (z dvanácti studovaných)
36 Výsledky Studium snímků obálek v různých oborech vlnových délek Prach je rozložen velmi podobně jako neutrální vodík. H ii oblasti jsou mimo obálky nebo zdánlivě v jejich stěnách. Molekulární vodík je často ve fragmentech podél stěn obálek. RTG emise od horkého plynu je negativně korelována s emisí plynu a prachu.
37 Interpretace výsledků Rozbor snímků obálek v různých oborech vlnových délek podporuje teorii hvězdné tvorby indukované H i obálkami. Odhadnuté energie a rozměry dvanácti studovaných obálek ukazují, že jsou zřejmě v ranných stádíıch svého vývoje, a vznikly pravděpodobně v důsledku činnosti OB hvězd a jejich asociací. Efekt stínění RTG záření podporuje teorii galaktického hala vyplněného horkým plynem.
38 Shrnutí a závěr
39 Shrnutí a závěr H i obálky Pravděpodobně hrají důležitou roli při šíření hvězdné tvorby v galaxíıch. Cílem práce bylo Identifikovat protějšky H i obálek Ověrit teorie o vztahu obálek s ostatními složkami mezihvězdné hmoty Závěr U části H i obálek lze protějšky pozorovat. Pozorované protějšky podporují představu o přímém vztahu obálek s tvorbou hvězd v Mléčné dráze.
40 Kontakty Web: Jan Palouš vedoucí práce Astronomický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
41 Přílohy
42 Reference I Boulanger, F. 1999, in Astronomical Society of the Pacific Conference Series, Vol. 168, New Perspectives on the Interstellar Medium, ed. A. R. Taylor, T. L. Landecker, & G. Joncas, Brand, J., & Blitz, L. 1993, A&A, 275, 67 Dame, T. M., Hartmann, D., & Thaddeus, P. 2001, ApJ, 547, 792 Efremov, Y. N., Ehlerová, S., & Palouš, J. 1999, A&A, 350, 457 Ehlerová, S., & Palouš, J. 2005, A&A, 437, 101 Ehlerová, S., Palouš, J., Theis, C., & Hensler, G. 1997, A&A, 328, 121 Finkbeiner, D. P. 2003, ApJS, 146, 407 Kalberla, P. M. W., Burton, W. B., Hartmann, D., Arnal, E. M., Bajaja, E., Morras, R., & Pöppel, E. G. L. 2005, A&A, 440, 775 Kiss, C., Moór, A., & Tóth, L. V. 2004, A&A, 418, 131
43 Reference II Könyves, V., Kiss, C., Moór, A., Kiss, Z. T., & Tóth, L. V. 2007, A&A, 463, 1227 Miville-Deschênes, M.-A., & Lagache, G. 2005, ApJS, 157, 302 Snowden, S. L., Egger, R., Freyberg, M. J., McCammon, D., Plucinsky, P. P., Sanders, W. T., Schmitt, J. H. M. M., Truemper, J., & Voges, W. 1997, ApJ, 485, 125 Tenorio-Tagle, G., & Bodenheimer, P. 1988, ARA&A, 26, 145 Walter, F., & Brinks, E. 1999, AJ, 118, 273
44 Cyklus hvězdného vývoje Obr.: Předpokládaná role H i obálek (dolní segment) v cyklu hvězdného vývoje. (Z práce Tenorio-Tagle & Bodenheimer, 1988)
45 Radiální rychlosti v okoĺı Slunce Obr.: Změřené radiální rychlosti objektů v okoĺı Slunce. (Z práce Brand & Blitz, 1993)
46 H i obálky v galaxii IC 2574 Obr.: H i obálky identifikované v trpasličí galaxii IC V pozadí emise ionizovaného vodíku (Hα). (Z práce Walter & Brinks, 1999)
47 Emise prachu Obr.: Emisní spektrum prachu. V pravé části termální emise od velkých zrn s teplotou kolem 17,5 K. V levé části netermální emise od malých zrn. (Z práce Boulanger, 1999)
48 Zdroje dat Fáze I Katalogy H i obálky (Ehlerová & Palouš, 2005) infračervené smyčky (Kiss et al., 2004; Könyves et al., 2007) Fáze II Katalog mladých hvězdných objektů (SIMBAD) Snímky rádiové čára neutrálního vodíku (Kalberla et al., 2005) rádiové čára CO (Dame et al., 2001) infračervené kontinuum prachu (Miville-Deschênes & Lagache, 2005) optické čára Hα (Finkbeiner, 2003) rentgenové kontinuum horkého plynu (Snowden et al., 1997)
49 Zdroje dat snímky Obr.: Emisní čára molekuly CO, rádiový obor, 2,6 mm. (Zdroj dat: Dame et al., 2001)
50 Zdroje dat snı mky Obr.: Emise prachu v kontinuu, infrac erveny obor, 100 µm. (Zdroj dat: satelit IRAS; Miville-Desche nes & Lagache, 2005) Vojte ch Sidorin Infrac ervene, opticke a rentgenovske prote js ky H i oba lek v Mle c ne dra ze Astronomicky u stav Univerzity Karlovy v Praze
51 Zdroje dat snímky Obr.: Emisní čára ionizovaného vodíku, optický obor, Hα, 656 nm. (Zdroj dat: Finkbeiner, 2003)
52 Zdroje dat snı mky Obr.: Emise horke ho plynu v kontinuu, me kke rentgenove za r enı, 0,25 kev. (Zdroj dat: satelit ROSAT; Snowden et al., 1997) Vojte ch Sidorin Infrac ervene, opticke a rentgenovske prote js ky H i oba lek v Mle c ne dra ze Astronomicky u stav Univerzity Karlovy v Praze
53 Zdroje dat katalogy 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: H i obálky z katalogu Ehlerová & Palouš (2005).
54 Zdroje dat katalogy 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: H i obálky pozice z katalogu Ehlerová & Palouš (2005).
55 Zdroje dat katalogy 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: Infračervené smyčky z katalogu Kiss et al. (2004); Könyves et al. (2007).
56 Zdroje dat katalogy 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: Infračervené smyčky pozice z katalogu Kiss et al. (2004); Könyves et al. (2007).
57 H i obálky versus IR smyčky pozice 90 Galaktická šířka [ ] Galaktická délka [ ] Obr.: H i obálky versus infračervené smyčky pozice.
58 Technické poznámky k dokumentu Tato prezentace je psána za účelem obhajoby diplomové práce. Tato prezentace byla vysázena programem TEX/L A TEX 2ε za použití baĺıčku beamer. Datum kompilace: June 4, 2008
O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 10. duben 2009
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 10. duben 2009 F. Hroch (ÚTFA MU, Brno) Kroužíme kolem černé díry? 10. duben 2009 1 / 22 Před lety... pohyb objektů kolem
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VíceBatse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.
GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela
VíceVÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
Více- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují
Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů
VíceSluneční fyzika. Vojtěch Sidorin. Praha,
Sluneční fyzika OHŘEV KORÓNY Vojtěch Sidorin Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze Praha, 29.4.2008 Struktura prezentace 1 V čem je problém 2 Navrhnutá řešení 3 Které řešení je správné 4 Není to
VíceObjev gama záření z galaxie NGC 253
Objev gama záření z galaxie NGC 253 Dalibor Nedbal ÚČJF, Kosmické záření (KZ) Otázky Jak vzniká? Kde vzniká? Jak se šíří? Vysvětlení spektra? Paradigma KZ ze supernov (SN) Pokud platí, lze očekávat velké
VíceJak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra
Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova
VíceKoróna, sluneční vítr
Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106 K) Nehomogenní,
VíceNaše Galaxie dávná historie poznávání
Mléčná dráha Naše Galaxie dávná historie poznávání galaxie = gravitačně vázaný strukturovaný a organizovaný systém z řeckého γαλαξίας Galaxie x Mléčná dráha Mléčná dráha antika: Anaxagoras (cca 500 428
VíceVzdálenosti ve vesmíru
Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby
VíceVESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceKoróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015
Koróna, sluneční vítr Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (10 4 K) a korónou (10 6 K) Nehomogenní, pohyby (doppler-shift), vývoj S výškou
VíceStudium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku
Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
VíceGalaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47
GALAXIE Základy astronomie 2 16.4.2014 Galaxie 1/47 Galaxie 2/47 Galaxie 3/47 Hubbleův systém klasifikace 1936 1924 Hubble rozlišil okraje blízkých galaxií, identifikoval v nich hvězdy klasifikace zároveň
VíceMezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách
MEZIHVĚZDNÁ HMOTA Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách Myšlenka existence mezihvězdné hmoty je velice stará již v 5. stol. př. n. l.
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního
VíceHvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno
Hvězdný vítr Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Hvězda stálice? neměnná jasnost stálé místo na obloze vzhledem k ostatním hvězdám neměnná hmotnost Hvězda stálice?
VíceDUM č. 19 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 19 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 20.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace se zabývá historií astronomických pozorování
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceEta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.
Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila
VíceStatistické zpracování družicových dat gama záblesků
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků Statistické zpracování družicových dat gama záblesků obsah diplomové práce Předmluva 1. Úvod 2. Družice Fermi 2.1 Popis družice Fermi 2.2 GBM detektory
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceO původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceUrychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum
Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra
Více11 milionů světelných let od domova...
11 milionů světelných let od domova...... aneb tady je Kentaurovo Michal Vlasák (FJFI ČVUT) 11 milionů světelných let od domova... EJČF Workshop 2013 1 / 21 původ kosmického záření stále nejasný z interakce
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceVY_12_INOVACE_115 HVĚZDY
VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Astronomie - hvězdy Michal Doležal Školní rok 2011/2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceVirtual Universe Future of Astrophysics?
Future of Astrophysics? Robert Klement a Pet oš 8. Listopadu 2009 1 Virtuální Observatoře: Co to je a k čemu jsou? 2 Pár slov k 3 Jak se s pracuje 4 5 6 Vlastní článek Vědecké metody Proč VO? Každé tři
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceVývoj Slunce v minulosti a budoucnosti
Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.
VíceSvˇetelné kˇrivky dosvit u
Světelné křivky dosvitů. Filip Hroch Světelné křivky dosvitů p. 1 Charakteristiky dosvitů Dosvit (Optical Afterglow) je objekt pozorovaný po gama záblesku na větších vlnových délkách. Dosvit je bodový
VíceFyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)
Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star) fyzické proměnné hvězdy reálné změny charakteristik v čase: v okolí hvězdy v povrchových vrstvách, většinou projevy hvězdné aktivity, astroseismologie
VíceKosmické záření. Dalibor Nedbal ÚČJF nedbal(at)ipnp.troja.mff.cuni.cz.
Kosmické záření Dalibor Nedbal ÚČJF nedbal(at)ipnp.troja.mff.cuni.cz http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/~nedbal/cr Shrnutí E pole poh. náboje má dvě složky 1 E vel R [ závisí na Dominuje pro R ~ E rad n
VíceUrychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření
Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.
VíceProfily eliptických galaxíı
Profily eliptických galaxíı Pozorování a modely Filip Hroch, Kateřina Bartošková, Lucie Jílková ÚTFA, MU, Brno 26. říjen 2007 O galaxíıch Galaxie? gravitačně vázaný systém obsahuje hvězdy, hvězdokupy,
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceDUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky
VíceGeomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček
Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti Pavel Hejda a Josef Bochníček Úvod Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní
VíceNumerické simulace v astrofyzice
Numerické simulace v astrofyzice Petr Jelínek Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, Česká republika Astronomický ústav, Akademie věd České republiky v.v.i., Ondřejov, Česká republika
VíceAneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch
Mrtvé oázy vesmíru Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch ASTRO@BRNO.2006 Spirální galaxie NGC 1309 Eri, 2 2 Hubble Heritage Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, Eri, 7 4 Hubble Heritage Nepravidelná
VíceAstronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012
Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VíceV říši galaxií. pouhýma očima na celé hvězdné obloze M31, SMC, LMC velké množství galaxií => každý má aspoň jednu ; (ultra)hluboký pohled do vesmíru
V říši galaxií pouhýma očima na celé hvězdné obloze M31, SMC, LMC velké množství galaxií => každý má aspoň jednu ; (ultra)hluboký pohled do vesmíru galaxie rozdíly velikost, stavba => klasifikace - Edwin
VíceKosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,
Kosmologické kapitoly Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno, Seminář Vlachovice 2015 Kosmologie - věda o vesmíru jako celku Základní kosmologické otázky: jaká
Více11. Koróna, sluneční vítr
11. Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
Vícehrátky se spektrem Roman Káčer Michael Kala Binh Nguyen Sy Jakub Veselý fyzikální seminář ZS 2011 FJFI ČVUT V PRAZE
hrátky se spektrem Roman Káčer Michael Kala Binh Nguyen Sy Jakub Veselý fyzikální seminář ZS 2011 FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ 1.2.2012 1 / 27 obsah 1 úvod 2 míchání barev 3 absorpce světla 4 monochromátor 5 filtry
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z
VícePulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka
Pulzující proměnné hvězdy Marek Skarka F5540 Proměnné hvězdy Brno, 19.11.2012 Pulzující hvězdy se představují Patří mezi fyzicky proměnné hvězdy - ke změnám jasnosti dochází díky změnám rozměrů (radiální
Více3D spektroskopie, jak ji neznáte. astroseminář, 24. listopadu 2008
SAURON survey 3D spektroskopie, jak ji neznáte astroseminář, 24. listopadu 2008 Obsah Úvod základní princip(y) jak pořídit Přístroje obecně i konkrétně PMAS/PPAK - detailněji Věda a 3D spektroskopie Ivana
VíceHvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek
Hvězdy a černé díry Zdeněk Kadeřábek Osnova Vznik a vývoj hvězd Protohvězda Hvězda hlavní posloupnosti Červený obr Vývoj Slunce Bílý trpaslík Neutronová hvězda Supernovy Pulzary Černé díry Pád do černé
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceV říši galaxií. velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru
V říši galaxií velké množství galaxií => každý má aspoň jednu (ultra)hluboký pohled do vesmíru galaxie rozdíly velikost, stavba => klasifikace - Edwin Hubble (1926, 1936) Hubble ultra deep field Hubbleova
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceFotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí. Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov
Fotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov Zdroj našich informací Podle místa vzniku poskytují spektrální čáry informace
VíceFYZIKA Sluneční soustava
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Sluneční
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob sportovci na ZOH 2018 obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády
VícePOZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.
POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku
VícePlazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce
magnetosféra komety zbytky po výbuchu supernovy formování hvězdy slunce blesk polární záře sluneční vítr - plazma je označována jako čtvrté skupenství hmoty - plazma je plyn s významným množstvím iontů
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceLABOCA otevírá nové okno do vesmíru
LABOCA otevírá nové okno do vesmíru ESO European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere, zkráceně European Southern Observatory, Evropská jižní observatoř. Organizace založená
VíceÚvod. Zatmění Slunce 2006
Dynamika polárních paprsků během zatmění Slunce 2006 Marková, E. 1, Bělík, M. 1, Druckmüller, M. 2, Druckmüllerová, H. 2 1 Hvězdárna v Úpici 2 VUT Brno Abstrakt: Velmi jemné detaily koronálních struktur
VíceUrychlené částice z pohledu sluneční rentgenové emise
Urychlené částice z pohledu sluneční rentgenové emise Jana Kašparová Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov kasparov@asu.cas.cz Vybrané kapitoly z astrofyziky, MFF UK, 25. října 2006 sluneční erupce stručný
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Orientace na
VíceVznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
VíceJak se pozorují černé díry?
Vybrané kapitoly z astrofyziky díl 30. Jak se pozorují černé díry? Jiří Svoboda Astronomický ústav Akademie věd ČR Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, prosinec 2013 Osnova přednáškového
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie Plejády 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceSpektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla
Spektrum Spektrum zisk rozkladem bílého světla rozklad bílého světla pomocí mřížky rozklad bílého světla pomocí hranolu Spektrum Spektrum dějiny v kostce 1665 Isaac Newton - rozklad slunečního světla pomocí
VíceJak se vyvíjejí hvězdy?
Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
VíceSlunce ve vysokoenergetických oblastech spektra
Slunce ve vysokoenergetických oblastech spektra Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Podmínky ve svrchních vrstvách sluneční
VíceAstrooptika Jaroslav Řeháček
Astrooptika Jaroslav Řeháček katedra optiky, PřF Univerzity Palackého v Olomouci Obsah Historický vývoj Trochu teorie Refraktory Reflektory Katadioptrické systémy Moderní astrooptika Velké pozemské teleskopy
VíceZáklady fyzikálněchemických
Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé
VíceSezimovo Ústí Výroční zpráva 1999
Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Adresa: Hvězdárna Fr. Pešty, P.O.Box 48, Sezimovo Ústí Poloha: 49 23 10 s.š., +14 42 20 v.d., 420 m.n.m. Telefon: 0606 / 578648, 0361 / 262972, 275791, 0602 / 422166 E-mail:
VíceASTRONOMICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky, v. v. i. Fričova 298 251 65 Ondřejov e-mail: sekretariat@asu.cas.cz, telefon: 323 649 201
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky, v. v. i. Fričova 298 251 65 Ondřejov e-mail: sekretariat@asu.cas.cz, telefon: 323 649 201 Gama záblesk zachycen novým robotickým dalekohledem v Ondřejově
VíceEmisní mlhovina Roseta. Výuka astronomie na základních a středních školách, její současný stav a perspektiva
Emisní mlhovina Roseta Výuka astronomie na základních a středních školách, její současný stav a perspektiva Základní školy 1. - 3. ročník - Prvouka - kalendář, roční období 4. - 5. ročník - Přírodověda
VíceVlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem
BSP Multimedia Český multimediální CD-ROM Vlastníma očima Encyklopedie VESMÍRU Interaktivní průvodce vesmírem Copyright Dorling Kindersley 2002 DSP Multimedia s.r.o. ANOTACE Multimediální CD-ROM zpracovává
Více4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL
4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL V předchozích dvou podkapitolách jsme ukázali, že chorové emise se mohou v řadě případů šířit nevedeným způsobem. Připomeňme
VíceGSC (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. HJDmin = , , x E
GSC 2314-0530 (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. P. Dimitrov, P. Kjurkchieva MNRAS - 5/2010 V této práci jsou uvedeny výsledky V,R a I fotometrie nově objevené zákrytové dvojhvězdy
Více