Výukový materiál. April 07, KNI 1_11 Knihovnictví v letech 1959_2001.notebook. Knihovnictví v letech Hlavní body nového programu:

Transkript

1 Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Tábor, Bydlinského 2474 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Šance pro ICT Pořadové číslo projektu: reg. č. CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: 1.5, prioritní osy 1 Počáteční vzdělávání, OP VK Sada: KNI 1/11 Datum vytvoření: :31 Knihovnictví v letech Předmět: Knihovnictví Klíčová slova: Jméno autora: dějiny knihovnictví, dějiny knihoven, socialismus, knihovní zákon PhDr. Daniela Novotná :31 1. Sjezd českých a slovenských knihovníků Brno, květen 1948 jednání pracovníků všech typů knihoven formují se principy poválečného knihovnictví vyhlášen socialistický program přestavby knihovnictví v Československu: Hlavní body nového programu: všeobecná dostupnost knihoven jednotná síť knihoven všech typů princip stranickosti knihoven, propagace režimu očištění fondů knihoven od škodlivé literatury (ve smyslu ideologickém i estetickém) odstranění reakční, protisocialistické a protisovětské literatury i literárního braku 1

2 Hlavní rysy knihovnictví v období socialismu: stranickost vedoucí úlohu v rozvoji knihovnictví hrála komunistická ideologie cenzura (státem řízený výběr informací) jako nástroj masového ovlivňování obyvatelstva centralizace jako princip organizaci a řízení knihoven stranickost vedoucí úlohu v rozvoji knihovnictví hrála komunistická ideologie ve skladbě fondů stranění vědeckému světovému názoru, ateismu a myšlenkám socialismu a komunismu v činnosti knihoven aktivní propagace literatury, formující osobnost uvědomělého socialistického občana cenzura (státem řízený výběr informací) jako nástroj masového ovlivňování obyvatelstva kontrola a řízení kultury, vydavatelské činnosti, seznamy zakázané literatury kontrola a řízení kultury včetně hromadných sdělovacích prostředků byly v rukou tzv. kulturně propagačních oddělení KSČ (na úrovni ústředí, krajů a okresů) knižní publikační činnost spadala pod lektorskou radu ÚV KSČ tyto instituce tedy rozhodovaly o vzniku a zániku časopisů, novin, jejich nákladu, obsahovému zaměření a v neposlední řadě obsazení vedoucích funkcí v redakcích 2

3 Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury sloužil jako kontrolní pomůcka při provádění očisty veřejných knihoven vznikl v roce 1954 na tvorbě se podíleli odborníci krajského národního výboru v Praze a Ústřední lidové knihovny v Praze (Městská knihovna v Praze) cca 7a půl tisíce položek (titulů) včetně odůvodnění příklady ze seznamu Schwerin Otto: Presidentův kurýr Fašistická tendence Beneš Buchlovan B.: Krymský zajatec Nesprávné líčení Velké říjnové revoluce Černý Adolf: President Osvoboditel Nevhodně oslavná literatura Doyle A. Con.:Pes Baskervillský Úpadková detektivní literatura Hilton James: Díky, pane profesore Literatura, podávající vzory anglického buržoazního myšlení Hall Rad.: Studna osamění Úpadková mravně zvrácená literatura Proč byly uvedené knihy považovány za nebezpečné pro komunistický režim? Jakou literaturu bys ze současného knihovního fondu vyřadil ty? Zákon 53/1959 o jednotné soustavě knihoven ze dne 9. července knihovnický zákon 3

4 Úvodní ustanovení knihovny definovány jako důležitá součást socialistické výchovy poslání knihoven: > přispívat ke vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru > přispívat k rozvoji vědy a techniky > pomáhat při řešení politických a hospodářských úkolů Jednotnou soustavu knihoven tvoří všechny knihovny ať je zřizuje kdokoliv ať jsou organizačně samostatné nebo jsou součástí nějaké instituce (školy, vědeckého ústavu, muzea, výrobního podniku) tvoří ji všechny knihovny zřizované a řízené ústředními úřady, národními výbory a jinými státními orgány, orgány společenských organizací sdružených v Národní frontě jednotnými zemědělskými družstvy hospodářskými a rozpočtovými organizacemi vědeckými a kulturními institucemi ať již jsou tyto knihovny organizačně samostatnými zařízeními, nebo složkami jiných zařízení Úkoly knihoven účelné shromažďování literatury (profilování KF) práce se čtenářem (zejména propagace) spolupráce knihoven v oblasti MVS, v oblasti doplňování knihovních sbírek při nákupu nebo výměně literatury, dále v oblasti informační a bibliografické činnosti, v otázkách metodických, při dovozu literatury ze zahraničí a při propagaci literatury přednostní právo knihoven při získávání knih, časopisů a jiných sbírkových materiálů povinnost přihlásit se do jednotné celostátní evidence 4

5 Státní knihovna Československé republiky (dnešní Národní knihovna) ústřední knihovna jednotné soustavy knihoven, plní tyto úkoly: trvalé uchování domácí literatury i ostatních bohemik a slovenik (konzervační funkce) bibliografické zpracovávání současné i minulé literární produkce (bibliografická funkce) shromažďování domácí a nejdůležitější světovou literaturu a její zpřístupňování veřejnosti (ústřední univerzální vědecká knihovna) (výpůjční funkce) výzkum v oboru knihovnictví a poskytování metodické pomoci knihovnám jednotné soustavy (metodická funkce) Sítě knihoven jednotlivé typy knihoven tvoří ucelené sítě > knihovny lidové > školní > vědecké > technické knihovny > knihovny akademií věd > zdravotnické knihovny > knihovny ozbrojených sil apod. odbornou knihovnickou práci usměrňují tzv. ústřední knihovny sítí Lidové knihovny jsou základem jednotné soustavy jsou zřízeny v každé obci zřizuje je příslušný národní výbor tvoří někalikastupňovou síť: místní knihovny (místní, městské a střediskové), okresní knihovny, krajské knihovny, Státní knihovna ČR (SR) 5

6 Řízení a koordinace knihoven na principu oborovém ústřední řízení a kontrolu knihoven provádí příslušná ministerstva (kultury, školství, zdravotnictví, zemědělství atd.) na principu regionálním národní výbory kontrolují činnost knihoven jednotné soustavy ve svém obvodu (zejména ideový obsah práce knihoven) všeobecnou kontrolu zabezpečuje ministerstvo školství a kultury jeho poradním orgánem je Ústřední knihovnická rada Pracovníci knihoven a hmotné zajištění knihoven obecné formulování nároků na vlastnosti knihovníka a jeho kvalifikaci (včetně politické) prostory a náklady na provoz knihovny poskytuje zřizovatel Důsledky zákona o JSK vytvoření sítí knihoven podle oborové působnosti (lidové, školní, zdravotnické, zemědělské, vojenské atd.) hierarchie (stupňovitost) v rámci jednotlivých sítí zavedení pojmu jednotná soustava knihoven v tomto rámci spolupráce knihoven a jednotné metodické řízení 6

7 Další vývoj v oblasti veřejných knihoven v 60. letech 20. stol. vytváření systému střediskových knihoven (centralizace) národní výbory v určité oblasti sdružily prostředky určené pro knihovny, jedna knihovna byla určena jako středisková a ostatní fungovaly jako pobočky postupně vedle úkolů osvětových plní i funkci informační a fondy původně převážně beletristické se mění na fondy univerzální období tzv. normalizace na poč. 70. let > vyřazování knih tentokrát podle neveřejných seznamů, svozy do Státní knihovny > personální čistky, členství v KSČ se stává podmínkou vykonávání řídící funkce, na druhé straně se knihovny a archivy stávají útočištěm ideově nepohodlných osob v 80. letech pokusy o vytváření centralizovaných systémů na úrovni okresů (další stupeň centralizace fondy, pracovníci,... Nový Jičín) systém organizované metodické pomoci (metodická oddělení v okresních a krajských knihovnách) > putovní soubory > faktická pomoc při revizích, vyřazování literatury, nákupu nových knih a periodik a přesunech knihoven > sběr statistických dat > zároveň funkce odborné (a mnohdy i ideové) kontroly Soutěž Budujeme vzornou lidovou knihovnu okresní, krajské a ministerské kolo hodnotil se vzhled a vybavenost knihoven, výpůjční doba, složení fondu, statistické údaje čtenáři, výpůjčky, kulturně osvětová činnost (besedy, výstavy atd.) přes nezbytnou ideovou náplň přinesla pozitivní výsledky v podobě zlepšení úrovně knihoven zejména v menších obcích a na vesnicích (určitý tlak na národní výbory) 7

8 V oblasti vědeckých a odborných knihoven vznik středisek vědeckých a technických informací (jiný název pro odborné knihovny) střediska VTEI dodržovala oborový princip (pedagogika, lékařství, technika atd.) i stupňovitost (hierarchii) > ODIS odvětvová informační střediska VTEI > OBIS oborová informační střediska VTEI > ZIS základní informační střediska VTEI Po roce po roce 1989 změny struktury orgánů státní správy a samosprávy, s tím souvisely více či méně koordinované změny v struktuře sítě zrušení krajů státní vědecké knihovny v krajských městech přechází pod ministerstvo kultury zrušení okresů jako správních jednotek mělo za následek zrušení okresních knihoven (nikoliv faktické, pouze funkce okresní knihovny, nadále pouze funkce městské knihovny) tzv. divoké přechody změny zřizovatelů, místo okresního úřadu městský úřad místo metodické činnosti tzv. regionální funkce (zcela nový způsob financování) zavedení nových správních jednotek krajů > státní vědecké knihovny přechází pod správu krajských úřadů a plní funkci krajských knihoven > někde zároveň i funkci městských knihoven pro příslušné krajské město (ČB, Liberec) > jinde fungují souběžně 2 knihovny krajská (SVK) a městská (Plzeň, Ostrava,...) > Havl. Brod kraj Vysočina zrušena síť středisek VTEI, odborné knihovny výrobních podniků hromadně rušeny, stejně tak knihovny ROH ostatní odborné knihovny (muzejní, vysokoškolské, výzkumných ústavů atd.) zůstávají, přizpůsobují se novým podmínkám v organizacích, které je zřizují 8

9 90. léta snaha o vydání nového knihovnického zákona, starý nevyhovuje především ideologickou náplní vydán v roce 2001 Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ze dne 29. června prováděcí vyhláška Použité zdroje Výukový materiál byl vytvořen v autorském programu SMART Notebook. Cejpek, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, s., [8] s. obr. příl. ISBN :31 IV 7 19:46 9