Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva REALIZACE DÍLA, KONTROLA, ZKOUŠKY, PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA Diplomová práce Klára Ţáková 2009/2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Realizace, kontrola, zkoušky, předání a splnění díla zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. V Brně dne 28. června 2010 vlastnoruční podpis autora 2

3 Obsah ÚVOD ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SMLOUVY O DÍLO POJEM DÍLA PODSTATNÉ NÁLEŢITOSTI Určení účastníků smlouvy Určení předmětu plnění Cena díla a způsob jejího určení Dohodnutá cena za dílo Cena stanovená podle rozpočtu Cena stanovená jiným způsobem Smlouva o dílo bez určení ceny ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝSTAVBĚ POJEM STAVBY ČLENĚNÍ STAVBY Provozní celek Provozní soubor Provozní jednotka Základní jednotka ÚČASTNÍCI STAVBY, JEJICH PRÁVA A POVINNOSTI DOKUMENTACE, PROJEKTY STAVBY ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY SUBDODÁVKY A DODAVATELSKÝ SYSTÉM SUBDODÁVKY Volba subdodavatelských subjektů Odpovědnost zhotovitele za plnění subdodavatele DODAVATELSKÝ SYSTÉM Dodávka na klíč Investorský způsob výstavby Dodavatelský způsob výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami Dodavatelský způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY REALIZACE DÍLA

4 4.1 VĚCI URČENÉ K PROVÁDĚNÍ DÍLA ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY KONTROLA DÍLA PRŮBĚŢNÁ KONTROLA KONTROLA PRACÍ PŘED ZAKRYTÍM SPOLUPŮSOBENÍ STAVEBNÍ DENÍK ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY ZKOUŠKY ZKOUŠKY STANOVENÉ VEŘEJNÝM PRÁVEM ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY PŘEDÁNÍ A SPLNĚNÍ DÍLA ZPŮSOB SPLNĚNÍ ZÁVAZKU MÍSTO PLNĚNÍ DÍLA PŘEVZETÍ DÍLA ŘÁDNÉ UKONČENÍ DÍLA ZÁPIS O PŘEDÁNÍ DÍLA VLASTNICKÉ PRÁVO Výhrada vlastnictví ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ODSTOUPENÍ OBJEDNATELE PRO VADY SMLOUVY DÍLČÍ PLNĚNÍ ÚČINKY ODSTOUPENÍ ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY ZÁKONNÁ ÚPRAVA ŠVÝCARSKA ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

5 Úvod Název diplomové práce spadá pod reţim smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku, č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ nebo obch. zák.). V dnešní době je smlouva o dílo upravena, jak v zákoníku obchodním, tak i občanském. Vzhledem k tomu, ţe právní úprava je v obchodním zákoníku komplexní, tak se pro obchodní vztahy pouţijí ustanovení 536 aţ 565 ObchZ. Ustanovení mají dispozitivní charakter, vyjma základního ( 536 ObchZ). Strany se od nich mohou smluvně odchýlit, nebo je zcela vyloučit. Smlouva o dílo patří k druhému nejvíce pouţívanému smluvnímu typu, neboť jejím předmětem jsou věci vysoké hodnoty. První místo zaujímá kupní smlouva. A proč jsem si dané téma zvolila? V dnešní době povaţuji problematiku smluv o dílo za téma velmi aktuální, zejména v investiční výstavbě. Kontrolu, zkoušky a předání a splnění díla pokládám za nejdůleţitější, neboť kaţdá ze stran v nich můţe spatřovat jakýsi zajišťovací prvek. Jaké podmínky si klade objednatel, kdyţ má v úmyslu uzavřít smlouvu? Určitě chce mít dílo podle svých představ, co nejrychleji a za co nejméně peněz. A to mu instituty jako jsou kontrola a zkoušky mohou poskytnout. Co očekává zhotovitel? Ten si přeje, aby jeho dílo bylo provedeno řádně a bez vad, neboť je jeho vizitkou, a v dnešní konkurenční době mu řádné provedení díla pomůţe k lepší pověsti a tudíţ k perspektivním pracovním příleţitostem. Cílem práce je popsání a vysvětlení pojmů, které smlouva o dílo obsahuje, samozřejmě s větším důrazem na zadání práce. Pojmy kontrola, zkoušky, předání a splnění díla ve smlouvě povaţuji za klíčové, jejich precizní vymezení pomáhá předcházet dalekosáhlým soudním sporům. Budu se snaţit podat srozumitelný výklad jednotlivých ustanovení v ObchZ, zejména se zaměřením na význam pojmů z úvodních ustanovení zákonné úpravy. Kdyţ není pochopen správný význam slov, dochází později k velkým komplikacím. Je nutno mít na paměti, ţe účastníci smlouvy jsou partneři, kteří by spolu měli komunikovat o všem potřebném, a ne protivníci. Kaţdý z účastníků potřebuje toho druhého, jinak by nedocházelo k uzavírání smluv. Úvod práce je obecně zaměřen na vybrané pojmy, charakterizující smlouvu o dílo. Následující kapitola je věnována výstavbě a rozboru souvisejících pojmů. Kapitola třetí s názvem Zajišťování subdodávek a dodavatelský systém, popisuje moţnost vyuţití třetí osoby k provádění díla. Také popisuje jednotlivé dodavatelské systémy, které se v České republice realizují. Dále se práce zabývá prováděním díla a jeho kontrolou spolu se 5

6 zkouškami a je více zaměřena na oddíl předání a splnění díla, kde se snaţím o podrobnější vysvětlení. Následující kapitola se zabývá institutem odstoupení od smlouvy a jeho důsledky. Závěr práce obsahuje švýcarskou právní úpravu a pokus o její srovnání s českou podobou. Celková zhodnocení a také doporučení pro praxi a návrhy na úpravu v zákoně práci uzavírají. Při psaní práce vycházím z odborné literatury, ze zákonů a jejich komentářů, judikatury a dále časopiseckých článků a internetových zdrojů. Práce je členěna do jednotlivých kapitol, podkapitol a oddílů, kde v závěru kaţdé kapitoly navrhuji různá doporučení a návrhy de lege ferenda. 6

7 1 Základní charakteristika smlouvy o dílo Pokud chceme porozumět institutu smlouvy o dílo, je nejdříve nutné pochopit významu slov smlouva a díla. Smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon, z něhoţ vyplývají právní účinky smluvním stranám, tak i třetím subjektům, kde se jedná o smlouvu ve prospěch třetího. Smlouva je nejdůleţitější právní důvod vzniku závazkového právního vztahu a prvotním impulsem kaţdé smlouvy je vůle uzavřít ji a vymezit její účel. Smlouva stanoví pravidla, postupy a podmínky, které určují a utváří, jak se bude vzájemný vztah mezi stranami vyvíjet. Dvoustranná smlouva vzniká na základě dvou jednostranných právních úkonů účastníků. Skládá se z návrhu na uzavření smlouvy a její akceptace. Samozřejmostí kaţdé smlouvy musí být právní úkony vzájemně adresované a shodné, musí se dosáhnout smluvního konsensu. 1 Smlouva o dílo je upravena jak v obchodním, tak občanském zákoníku a jejich právní úprava spočívá na tzv. smluvní volnosti. Širší volnost pro obchodní smlouvy se projevuje v obchodním zákoníku, kde se nelze odchýlit od ustanovení, která jsou označena jako kogentní ustanovení. V našem případě se jedná jen o základní ustanovení ( 536 ObchZ ). ObchZ nechápe pojem dílo v obecné rovině, musí jím být vţdy určitá činnost a aţ výsledek dané činnosti je předmětem díla, tedy obecně chápaný pojem. Dílo je určité zhotovení věci, dále její montáţ, údrţba, provedení opravy či úpravy nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Z toho vyplývá, ţe dílo je určitá činnost. Výsledkem činnosti smlouvy o dílo jsou i jiné objekty činnosti lidí, avšak musí být vţdy zachyceny na hmotném médiu, jedná se např. o projekty, softwary a analýzy. 2 Literatura se zmiňuje i o předmětu díla, který znamená výsledek činnosti. Smlouva o dílo je smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení za jeho provedení. 3 Je upravena v obchodním zákoníku v ustanoveních 536 aţ 565 ObchZ. Řadíme ji mezi relativní obchody, coţ znamená, ţe se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli, a současně se bude týkat jejich podnikatelské činnosti, nebo jednou ze stran bude stát nebo samosprávná územní jednotka při zabezpečování veřejných potřeb. 4 1 Madar, Z. a kol. Slovník českého práva. II.díl, Praha: Nakladatelství Linde, 1995, s Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M. et al. Obchodní právo. Praha: Nakladatelství Aspi, Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4 Marek, K. Smluvní obchodní právo. Kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s

8 V zákoně není písemná forma smlouvy předepsána, můţe být uzavřena ústně či konkludentním jednáním. A to i způsobem, ţe část smlouvy můţe být písemná a druhá část ústní. Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována ( 272 odst. 1 obch. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně, zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy. 5 Znamená to, ţe k písemné smlouvě mohou být uzavřeny dodatky ústně a naopak. Smlouva ale musí být uzavřena v písemné formě, pokud druhá strana projeví vůli ji tak uzavřít, totéţ platí o dodatcích smlouvy. Stranám navrhuji, aby trvaly na písemné verzi smlouvy o dílo, coţ zajisté ušetří mnoho problémů v budoucnosti v oblasti dokazovaní toho, co bylo sjednáno. Výše jsem zmiňovala termín kogentní ustanovení, který znamená, ţe se od této úpravy nelze smluvně odchýlit. Konkrétně smlouva o dílo má zásadně dispozitivní charakter, vyjma základního ustanovení 536 ObchZ, a tak si strany mohou poţadavky upravit podle své vůle. Aby byla smlouva o dílo platná, musí být splněny její zákonné náleţitosti, které nám určuje ustanovení 536 ObchZ. Konkrétně se jedná o přesné určení předmětu díla, určení smluvních stran a určení ceny nebo vymezení způsobu jejího určení. Ale o takto projevenou vůli se nejedná, kdyţ si strany ve smlouvě ujednají, ţe dohodu o ceně uzavřou později, např. formou dodatku ve smlouvě. 6 Co se týká platnosti smlouvy, tak na ni nemá vliv, ţe byla uzavřena aţ v době, kdyţ uţ některé práce byly provedeny Pojem díla Zákon dílo charakterizuje jako zhotovení určité movité věci, ale nesmí spadat pod kupní smlouvu, dále montáţ, její údrţba, provedení dohodnuté úpravy nebo opravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Za dílo se vţdy pokládá zhotovení, montáţ, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části ( 536 odst.2 ObchZ). Rozlišující kritérium od kupní smlouvy je to, zda se jedná o činnost nebo o zhotovení věcí. Pokud se bude jednat o činnost, ale jen ve smyslu 536 ObchZ, pouţije se smlouva o dílo, a naopak bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišuje se, kdo opatřil podstatnou část věcí. 5 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Odo 14/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 32 Cdo 2295/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2173/1999 8

9 Pokud ji opatřil objednatel, bude se jednat o smlouvu o dílo, a je-li podstatná část věcí opatřená prodávajícím, bude se jednat o smlouvu kupní. 8 Případy, ve kterých se při zhotovení věci uzavírá kupní smlouva, upravuje 410 odst. 1 ObchZ, a to tak, že smlouva o dodání věcí, které mají být teprve vyrobeny, se považuje za kupní smlouvu, pokud podstatnou část věcí (zejména materiálu), potřebných k výrobě, které mají být dodány, opatřil kupující Podstatné náleţitosti Podstatné sloţky smlouvy o dílo jsou obsaţeny v základním ustanovení ( 536 odst.1 ObchZ). V kaţdé smlouvě o dílo musí být následující určení věcí, které definují samotnou smlouvu. Mezi ně patří určení smluvních stran, určení předmětu plnění a určení ceny, nebo způsobu jejího určení, ledaţe strany ve smlouvě projevily vůli uzavřít smlouvu bez dohody o ceně. 10 Tyto náleţitosti musí být minimálně splněny, jinak se nebude jednat o smlouvu o dílo a příslušná ustanovení nebudou aplikovatelná. To nám potvrzuje ustanovení 269 ObchZ, které obsahuje podmínky pro pouţití jednotlivých smluv v hlavě II. ObchZ. Předmětem smlouvy je dílo, kterým je zhotovení určité věci, údrţba, oprava nebo úprava movité věci, stavba, její zhotovení, montáţ, údrţba a hmotně zachycený výsledek jiné činnosti ( 536 odst. 2 ObchZ). Za úvahu by určitě stálo to, zda by do podstatných náleţitostí neměly patřit i závazky stran, které by spočívaly v provedení díla a zaplacení díla Určení účastníků smlouvy Neboli označení pro strany smlouvy. Konkrétně se jedná o osoby, které podepisují smlouvu. Rozlišuje se fyzická a právnická osoba, kdy fyzická osoba činí úkony pod svým jménem a příjmením a můţe pouţívat i dodatek, pozor však na odlišnost. Právnická osoba činí úkony pod svým názvem, který má zapsaný v obchodním rejstříku, a jedná za ni statutární orgán. 11 Obchodní zákoník strany označuje za objednatele a zhotovitele, kde kaţdý plní svou úlohu. Objednatel je osoba, která z logiky věci objednává dílo, a zhotovitel je osoba, která bude dílo provádět. Zároveň by to měl být profesionál se znalostmi příslušné normy týkající se smlouvy 8 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004, s Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání, 1998, č. 10, s Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2010, s Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 26 9

10 o dílo. 12 V praxi se však běţně vyskytují i jiné názvy, např. ve stavebnictví se můţeme setkat se zadavatelem, investorem a na druhé straně vystupuje dodavatel nebo finální dodavatel. Nejsou rozhodující jejich názvy, ale definování jejich práv a povinností Určení předmětu plnění Je základním bodem smlouvy, který musí být jasně a srozumitelně vymezen, bez něhoţ by byla smlouva nejasná, a tudíţ neplatná. Kdyţ není co plnit, není smlouva. Předmětem plnění podle smlouvy je zhotovení určité věci a její montáţ, údrţba, oprava, úprava, výsledek jiné činnosti, který je hmotně zachycen, a zhotovení, montáţ, úprava, oprava, údrţba stavby a její činnosti Cena díla a způsob jejího určení Je vyjádřením směnné hodnoty výrobků nebo sluţeb. A je povinností, kterou obchodní zákoník pro smlouvu o dílo vyţaduje. Cena za dílo musí být ve smlouvě dojednána, jinak musí být dohodnut způsob jejího určení. Třetí moţností je uzavření smlouvy o dílo bez ujednání ceny. I zde je smlouva platná, avšak z projevu obou stran musí být patrné, ţe se dohodly na platnosti smlouvy, i kdyţ cena nebyla sjednána. 15 Domnívám se, ţe by nebylo špatné do základního ustanovení včlenit čtvrtý odstavec, který by aspoň demonstrativně vyjmenovával typy projevů, které vedou ke způsobu určení ceny. A nezapomenout na nejdůleţitější bod smlouvy pro zhotovitele, a to jasně vymezit, kdy dostane zaplaceno. Zákon stanoví, ţe nárok na zaplacení vzniká provedením díla, ale smluvní strany se mohou dohodnout jinak, moţnosti jsou různé, např. formou záloh, ve formě splátek apod. 16 Cena se tedy dělí na cenu dohodnutou, cenu podle rozpočtu a cenu dohodnutou jiným způsobem Dohodnutá cena za dílo Ustanovení 546 ObchZ nám říká, ţe objednatel musí zaplatit zhotoviteli cenu, která je stanovena nebo nějakým způsobem určena ve smlouvě. Cena, která se uvádí ve smlouvě, je 12 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s Bejček, J.; Eliáš, K.; Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky. 3. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2003, s Marek, K. Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 16 Čáp, M. Smluvní vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992, s

11 cena daná a lze ji pozměnit jen oboustrannou dohodou partnerů, právně tedy změnou samotné smlouvy o dílo Cena stanovená podle rozpočtu Pokud strany nechtějí uzavřít smlouvu s dohodou o pevné ceně, mají moţnost vyuţít určení ceny na základě rozpočtu, to ale musí být přímo vyjádřeno ve smlouvě. A dále bych doporučovala včlenit do smlouvy, kdo a jakým způsobem se daný rozpočet bude měnit, protoţe určitě za doby činnosti dojde k jeho změně. Cena podle rozpočtu není tedy ve smlouvě stanovena částkou, ale odkazem na daný rozpočet. Obchodní zákoník rozeznává dva druhy rozpočtů, a to rozpočet s nezaručenou úplností a rozpočet nezávazný. Rozpočet s nezaručenou úplností znamená, ţe zhotovitel po objednateli můţe poţadovat přiměřené zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých. To ale spadá jen pod takové činnosti, které v době uzavření smlouvy byly nepředvídatelné. 18 Za rozpočet nezávazný se povaţuje, kdyţ zhotovitel můţe poţadovat po objednateli zaplacení ceny nákladů za stejné dílo, které do rozpočtu nebyly zahrnuté. Důleţitou podmínkou je ale to, ţe zhotovitel musí prokázat, ţe dané náklady byly účelně vynaloţeny, a musí to bez zbytečného odkladu to oznámit objednateli. Neučiní-li tak, dojde ke ztrátě nároku na zvýšení ceny, neboť tato lhůta je právně závazná. A na druhé straně má objednatel právo obrátit se na soud, pokud nesouhlasí se zvýšením ceny. A dále má právo odstoupit od smlouvy, pokud zvýšení ceny je vyšší, neţ 10 % ceny stanovené na základě rozpočtu Cena stanovená jiným způsobem Je další variantou určení ceny za dílo. Ale tento postup musí být výslovně ujednán ve smlouvě způsobem dostatečně určitým a samozřejmě nesmí být v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem. Další náleţitostí ujednání o ceně stanovené jiným způsobem by měla být objektivita a dohoda stran o určení způsobu při uzavírání smlouvy a ne aţ po dokončení díla. Smlouva s takto určeným způsobem můţe obsahovat různé taktiky, jak se dohodnout na ceně, buď na základě vyúčtování výkonů, pomocí faktur či jiných parametrů, hlavní je, to do té smlouvy zapsat Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s.91 11

12 Smlouva o dílo bez určení ceny Zde je pochopitelné, ţe nás napadá, jak tedy dostat své peníze? Na řadu přichází srovnatelnost a obvyklost, která se platí za dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek, kde se vše samozřejmě ověřuje znaleckými posudky, které působí jako podpůrný důkaz. Klíčové je zde slovo obdobné. Pozor, nemá se na mysli stejné dílo. Porovnává se např. způsob provádění, druh materiálu, obdobná doba plnění atd. 1.3 Závěrečné poznámky Smlouva vzniká přijetím návrhu, obsahem je vţdy určitý předmět, který je výsledkem činnosti a měl by být řádně vymezen, jinak můţe dojít k neplatnosti smlouvy pro její neurčitost. Právě na vymezení předmětu smlouvy bych chtěla upozornit, jako na důleţitý prvek smlouvy. V praxi se často objevuje, ţe se strany sice dohodnou na nějakém předmětu díla, do smlouvy to ale napíší velmi obecně, a nakonec z toho vyjde, ţe kaţdý účastník měl jiné představy. A to vede k hádkám a podávají se ţaloby k soudu. Obzvláště při výstavbě bych kladla důraz na projektovou dokumentaci, která by uţ ve smlouvě obsahovala jakostní a výkonnostní podmínky díla. Podstatnými částmi smlouvy, jak jsem uvedla výše, je určení smluvních stran, určení předmětu díla a určení ceny za dílo. K ceně za dílo bych doporučila stanovení záloh v zákoně a také, aby si účastník mohl vybrat, zda je chce poskytovat či dostávat na základě časového harmonogramu, nebo ve vazbě ukončených dílčích prací. Výše a jejich poskytování by byly uţ na domluvě účastníků. Co se týká smluvních stran, zde pozor na přesné jejich vymezení. Neboť pokud se účastníci smlouvy jednoznačně neurčí, můţe dojít k tomu, ţe jedna strana uzavře smlouvu se stranou, která vůbec nemusí existovat. Stačí ale do smlouvy začlenit, ţe se strany při určení jejich identifikace budou řídit ustanovením 13a ObchZ. A jako návrh na začlenění do podstatných náleţitostí smlouvy bych doporučila přiřazení doby plnění pro zhotovení díla. Tato doba by stanovila okamţik, odkdy by byl zhotovitel v prodlení. A strany by měly na výběr, zda se doba plnění začíná počítat od určitého data, nebo např. předáním staveniště, nebo dodáním poslední součástky, nebo od úplně jiné události. A dále bych do zákona zakomponovala úpravu fakturace, kdy by se samozřejmě musely dohodnout další náleţitosti jako např. lhůta pro její splatnost. 12

13 2 Základní pojmy ve výstavbě Obchodní zákoník nevymezuje definice pojmů, které se pouţívají ve stavebnictví, ale uţ v ustanovení 1 odst.2 odkazuje na obchodní zvyklosti jako nástroj smluvní úpravy. Z toho vyplývá, ţe pokud některé pojmy nebudou upraveny smlouvou, budou se řídit obchodními zvyklostmi. Zejména v oblasti výstavby je počet pojmů velmi obsáhlý, je na uváţení stran, zda je do smlouvy přímo definují, nebo jen odkáţí na příslušné slovníky. A hlavně nezapomenout odkázat na ustanovení 264 odst. 2 ObchZ, kde se stanoví, ţe obchodní zvyklosti mají přednost před ustanoveními zákona, která nemají donucovací povahu. Některé obchodní zvyklosti se vytvořily ještě před vydáním právního předpisu, jiné byly utvářeny teprve za pomoci právního předpisu a i po jeho zrušení zůstávají v platnosti. Některé vznikají bez vztahu k právnímu předpisu Pojem stavby Jedná se o nejdůleţitější pojem, neboť smlouva o dílo se hlavně pouţívá ve výstavbě. Určitě pro její definici se nás jako první napadne podívat do stavebního zákona, kde v ustanovení 2 odts. 3 je daný pojem vymezen. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. 22 Literatura však podává různé definice, tak např. stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, včetně dodávek stavebních hmot, dílců, popřípadě dodávek strojů a technologického zařízení s montáţí, prováděných zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase. 23 Dále stavba je popsána jako umělá materiální struktura, spojená pevně se zemí, nebo jakou souhrn dodávek různého druhu, stavebních materiálů, stavebních prací, výrobků nebo vyšších dodávek Členění stavby Stavba se pravidelně rozděluje na část stavební, která zahrnuje i např. světelné instalace, vodovodní rozvody a rozvody ústředního výtápění, a na část technologickou, která se také 21 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 23 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha Informační centrum České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000, s

14 označuje za strojnětechnologickou část stavby. Stavební část stavby se dělí na stavební objekty, které se definují jako prostorově ucelené části stavby, které jsou její základní částí Provozní celek Provozní celek je komplex vzájemně funkčně navazujících provozních souborů. Povaţují se za něho technologická zařízení, např. zařízení pro spalovnu odpadů, slévárnu a cukrárnu a pekárnu. Dělí se na provozní soubory a u sloţitých výrobních staveb se provozní celek dělí na dílčí provozní celky, které jsou charakterizovány stejně jako provozní celek, jen vykonávají dílčí část úplného technologického postupu. A taktéţ se dělí na provozní soubory Provozní soubor Provozní soubor definujeme jako funkčně ucelenou část provozního celku, dílčího provozního celku nebo technologické části stavby. Tvoří ho souhrn technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces. Provozní soubor se dělí na provozní jednotky a na dílčí provozní soubory. Za dílčí provozní jednotku povaţujeme funkčně ucelenou část provozního souboru, tvořenou souhrnem technologických zařízení a vykonává samostatný dílčí technologický postup. Člení se na provozní jednotky Provozní jednotka Provozní jednotka je opět funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, vykonávající část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Můţe se členit na základní jednotku Základní jednotka Konečně základní jednotka je výrobek, který má charakter kusové dodávky. Jedná se o samostatný stroj, který plní konkrétní funkci a je označován za konstrukčně uzavřenou jednotku, kterou nelze dále členit Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

15 2.3 Účastníci stavby, jejich práva a povinnosti Na prvním místě bych zmínila osobu investora (objednatele), který stavbu připravuje a obstarává buď pro sebe nebo jinou osobu. V oblasti výstavby můţe být investor povaţován zároveň za stavebníka. Investor by měl být znalostně vybaven, pokud ale tomu tak není, nic se neděje a na základě mandátní či nepojmenované smlouvy o investorské činnosti můţe činnost vykonávat někdo jiný. 30 Investorem můţe být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Podle mého názoru, obzvláště u smluv týkající se výstavby, nezapomenout na přesné označení podle ustanovení 13a ObchZ. Dále doporučuji ve smlouvě uvést i kontakty jako jsou telefonní čísla a ové adresy. Zrychlí to vzájemnou komunikaci. Generální projektant je subjekt vykonávající pro stavbu projekty, které odpovídají rozsahu stavební a technologické části stavby. 31 Pojem dodavatelé chápeme jako osoby, které obstarávají dodávky pro stavby. Můţeme je dále označovat za generální dodavatele (vyšší dodavatele), finální dodavatele a finální poddodavatele. Dodavatelé, kteří jsou označeni jako kusoví, zabezpečují dodávky pro stavby na základě kupní smlouvy, kdy se jedná o prodávající nebo kupující. A dodavatelem můţe být i subjekt, který dodává plnění na základě jiných kontraktů či inominátů. 32 Dodavatelem rovněţ můţe být fyzická nebo právnická osoba a opět se nesmí zapomenout na přesné vymezení subjektů. U právnických osob je třeba pamatovat na osobu, která bude jednat jejím jménem. 2.4 Dokumentace, projekty stavby Dokumentace stavby v sobě obsahuje souhrn dokladů, které se pro stavbu zhotovují v souladu s účely, které budou plnit. 33 Projektová dokumentace slouţí pro provádění stavby. Obsahuje jednotlivé kroky provádění práce. A realizační projekty jsou takovým stupněm projektové dokumentace a zahrnují v sobě takové podrobnosti, které jsou mají slouţit pro výrobní připravenost dodavatelů a provádění stavby Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s Tamtéţ, s Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Marek, K. K pojmům ve výstavbě. Stavitel, 1995, č. 12, s. 6 15

16 Zákon o územním plánování a stavebním řádu v ustanovení 125 ustanovuje povinnost vlastníka stavby uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci odpovídající provedení stavby. Pokud dokumentace pro stavbu nebyla pořízena nebo není v náleţitém stavu či byla zničena, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení. 35 Rozsah dokumentace skutečného provedení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je zákon č. 499/2006 Sb., kde v jeho příloze č. 3 jsou popsány body, které dokumentace skutečného provedení stavby obsahují. Konkrétně se jedná o údaje o účelu a místu stavby, jméno vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv, údaje o rozhodnutích o stavbě, situační výkres skutečného stavu, stavební výkresy a technický popis stavby Závěrečné poznámky Domnívám se, ţe přesná definice pojmů je velmi důleţitá. Účastníci smlouvy, tak předejdou mnohým problémům. Pojmy se buď mohou objevit přímo ve smlouvě, nebo v její příloze, anebo smlouva bude odkazovat na příslušné obchodní zvyklosti. Smluvní strany mají moţnost ve smlouvě si nadefinovat pojmy podle svého uváţení a mohou dokonce vytvořit i novou obchodní zvyklost. Jako přínosné pro praxi bych určitě uvítala, kdyby smlouva o dílo obsahovala ustanovení týkající se stavby, která by obsahovala přesné vymezení stavební parcely, platné stavební povolení, údaje o vlastnickém právu a hlavně velkým přínosem by byla prokazatelnost finančních prostředků objednatele. 35 Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů 36 Beck online [online databáze]. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. [cit ]. Dostupné z : < 6#selected-node>. 16

17 3 Subdodávky a dodavatelský systém 3.1 Subdodávky Specifikem smlouvy o dílo je moţnost vyuţití subdodávek. Jde o to, ţe zhotovitel můţe pověřit provedením díla třetí osobu. Ale pozor! Slovo třetí osoba nezahrnuje jakoukoli osobu, musí to být podnikatel ve smyslu ustanovení 2 ObchZ, nikoli zaměstnanci zhotovitele. Subdodávky se nejvíce objevují v investiční výstavbě, kde není fyzicky moţné, aby vše zvládl jeden člověk. Zhotovitel pověří třetí osobu k provedení části či celého díla, která se označuje podle obchodních zvyklostí jako poddodavatel a ve vztahu k ní je zhotovitel v pozici koordinačního a kontrolního charakteru. 37 Ujednaní mezi nimi vznikají na základě další smlouvy o dílo, kupní, mandátní nebo inominátní. Dodávky od třetích osob lze rozdělit na dodávky výchozích materiálů, stavebních hmot, označených souhrnně jako dodávky pro stavební a výrobní spotřebu. Vedle nich stojí ještě dodávky strojů, zařízení a přístrojů včetně stavebních a montáţních prací. Subdodávky jsou jiţ pravidelně určeny v projektové dokumentaci a poţadavky na jejich plnění se mohou měnit podle daného technologického procesu. 38 Původní zhotovitel odpovídá za provádění díla jakoby ho prováděl sám, neboť v ustanovení 538 ObchZ je řečeno, ţe odpovědnost zůstává v nezměněném rozsahu. Proto doporučuji ve smlouvě ujednat jejich vzájemné povinnosti, včetně otázek ohledně vzniku odpovědnosti. Je vhodné si ve smlouvě určit podmínky, které se budou shodovat s ujednáními mezi zhotovitelem a objednatelem. Na druhé straně můţe zhotovitel od svého subdodavatele uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, prodlení nebo za škodu, které vznikly k jeho tíţi v důsledku porušení povinností ze strany jeho subdodavatele Volba subdodavatelských subjektů Je zvykem, ţe ve smlouvě je konkrétně stanoveno, které práce se budou provádět pomocí subdodavatelského zajištění a kdo bude jmenovat subdodavatele. U jednodušších staveb je volba ponechána na zhotoviteli a u sloţitějších staveb toto místo zaujímá objednatel, neboť má oprávněný zájem, aby dané práce byly prováděny lidmi, kteří mají v oboru potřebné zkušenosti a dostatečné kapitálové zdroje. Je dobré uţ při psaní smlouvy vytyčit přesná jména subdodavatelů. Předejde se tak problémům, které by mohly vyústit k nesplnění termínů. Kdyţ 37 Tobeš, T. Způsob provádění díla. Právní rádce, 2000, č. 11, s Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č. 2, s Tamtéţ, s. 3 17

18 je subdodavatel jmenován aţ v průběhu stavby, zdrţí se další práce a můţe dojít k prodlení. Literatura se zmiňuje o tzv. určovacím systému, který opravňuje objednatele přímo rozhodnout, se kterým subdodavatelem uzavře zhotovitel smlouvu. Tento způsob se více uplatňuje v zahraničních obchodech a výhody jsou spatřovány ve větší moţnosti kontroly ze strany objednatele Odpovědnost zhotovitele za plnění subdodavatele Ustanovení 538 odst. 2 ObchZ jasně vymezuje odpovědnost zhotovitele, i kdyţ dílo provádí třetí osoba. Zhotovitelova odpovědnost je stejná, jako by dílo prováděl sám. Subdodavatel tak odpovídá jenom zhotoviteli, a to v rámci podmínek, které si stanovili ve smlouvě. Převáţně se bude jednat o smlouvu o dílo, kde původní zhotovitel bude nyní vystupovat jako objednatel. Původní objednatel tak můţe, a taky ţe bude, uplatňovat práva po zhotoviteli, i kdyţ vady vznikly z důvodu pochybení ze strany subdodavatele. Výše zmíněné ustanovení je dispozitivní, strany si tak ve smlouvě mohou zvolit odlišnou úpravu Dodavatelský systém Profil dodavatelského systému určuje soustavu smluvních vztahů mezi objednatelem a dodavatelskými organizacemi a zároveň se stanoví, kolik dodavatelských subjektů bude ve vztahu s objednatelem a jakým způsobem se bude dodávat. Chtěný dodavatelský systém uţ je zpravidla vymezen objednatelem a musí být dohodnut v projektové dokumentaci. 42 Další definice zní jako způsob realizace výstavby, míra účasti stran a jejich vzájemné vztahy. V České republice jsou zavedeny tyto formy dodavatelsko-odběratelských závazkových vztahů: dodávka na klíč, investorský způsob výstavby, dodavatelský způsob výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami a dodavatelský způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami. Rozlišujícím kritérium mezi nimi jsou různá plnění, rozsah činnosti a stupeň odpovědnosti. A kaţdá smlouva by měla obsahovat ve svém zadání návrh dodavatelského systému Dodávka na klíč Specifikem této úpravy je to, ţe zde nevystupuje projektant, ale samozřejmě pokud investor o jeho účast ţádá, můţe zde figurovat a pracuje na vypracovávání dokumentace o umístění 40 Vích, J. K problematice zajišťování subdodávek pro stavbu. Obchodní právo, 2004, č.2, s.5 41 Tamtéţ, s Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online] Nakladatelství Sagit [cit ]. Dostupné z:< 18

19 stavby, vyhodnocuje spolu s investorem nabídky jednotlivých vyšších dodavatelů a můţe i provádět technický dozor, ale to většinou bývá u sloţitějších staveb. Ve vztahu k investorovi zde vystupuje dodavatel označovaný jako vyšší dodavatel, který do svého plnění zahrnuje i zpracování investičního záměru, výběr stanoviště včetně příslušného geologického a ekologického průzkumu a poté zpracovává celkové projektové řešení. Vyšší dodavatel tak kompletně obstarává celou investici a uvedení do provozu, aniţ by vyuţil jakékoliv spolupůsobení objednatele Investorský způsob výstavby Uţ sám název napovídá, ţe hlavní roli bude zaujímat investor, vystupuje jako osoba, která přímo jedná s dodavateli. Tento způsob výstavby se objevuje u méně sloţitých staveb nebo staveb menšího rozsahu a vyţaduje vţdy spoluúčast projektanta, který zpracovává projekt, tzn. veškeré potřebné dokumentace. Dále můţe vykonávat dozor a jiné práce určené pro investora Dodavatelský způsob výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami Tento způsob výstavby je typizován účastí projektanta, zpracovává projekt a k tomu potřebnou dokumentaci. Investor můţe pověřit jednoho nebo více vyšších dodavatelů kompletovaných vyšších dodávek a oni stavbu provádějí. Pokud je jen jeden vyšší dodavatel, tak provádí stavbu sám, a pokud je jich několik, má kaţdý z nich na starosti svou část stavby Dodavatelský způsob výstavby s projektovanými vyššími dodávkami Zde vystupuje několik vyšších dodavatelů a kaţdý z nich provádí část stavby. Pouţívá se u členitých staveb, nebo kdyţ není moţné vyuţít dodávky na klíč. Investor zde pracuje s projektantem a zpracovávají projekty, které nabízejí vyšším dodavatelům, a ti reagují formou nabídnutého projektu. Projektant vytváří i dokumentaci o umístění stavby a provádí dozor Dodavatelský systém podle smlouvy o dílo [online] Nakladatelství Sagit [cit ]. Dostupné z:< 44 Matějka, V., Mokrý, J. Dodavatelské systémy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství ŠEL, 1995, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

20 3.3 Závěrečné poznámky Velmi často, hlavně v oblasti stavebnictví, se objevuje skutečnost, ţe zhotovitel ke své práci přizve ještě třetí osoby subdodavatele. Smlouva by sama měla určovat, jak bude probíhat jejich výběrové řízení. Jsem toho názoru, ţe hlavní a zároveň poslední slovo by měl mít zhotovitel, neboť je profesionál a dovede odhadnout, zda budoucí subdodavatel má předpokládanou kvalifikaci, coţ ale zároveň předpokládá zhotovitelovu znalost nabídek na trhu. Jednotlivé pracovní povinnosti vznikají na základě nových pracovních smluv, které mohou být smlouvami inominátními, mandátními, kupními nebo smlouvami o dílo. Praxe aplikuje přizvání třetích osob za účelem zrychlení, zjednodušení a ušetření práce, ale zde se musíme být ve střehu, aby se nesníţila kvalita výsledku. Třetí strana by měla být úzce specializována na konkrétní práce a můţe tak poskytnout kvalitní výsledky, kterých by původní zhotovitel nebyl schopen dostát. Ale pozor na výrazné navýšení rozpočtu! Zadavatel by měl veškeré práce odsouhlasit, aby věděl, jak moc se finanční stránka změní. Na závěr bych chtěla připojit jen pár poznámek ke stavbě na klíč, která je v dnešní době velmi často vyuţívána, hlavně u mladých rodin. Problematičnost spatřuji v tom, ţe zhotovitel má velkou míru volnosti ke zpracování, sice existují projektové dokumentace, ale zhotovitel se snaţí ušetřit na materiálu, proto doporučuji ve smlouvě ujednat dodrţení zadaných podmínek na základě kontrol a jejich nesplnění sankcionovat vysokými pokutami. 20

21 4 Realizace díla Zhotovitel při realizaci díla musí respektovat ustanovení 759 ObchZ, které se zmiňuje o jakosti díla v přípustné výši stanovené normami. Jedná se o tzv. minimální hranici, kterou je vţdy nutno respektovat. Způsob provádění díla je v obchodním zákoníku uveden v ustanoveních 537 a 538 pod názvem Provedení díla a 550 aţ 553 nazvaných Způsob provádění díla. Účastníci smlouvy mají na výběr dva způsoby provádění díla. Buď se budou řídit zákonnými ustanoveními, kde nám obchodní zákoník v ustanovení 537 odst.1, 3 obecně podává způsob provedení díla zhotovitel provádí dílo na svůj náklad a na své nebezpečí a při provádění díla postupuje samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaţe se k jejich plnění výslovně zavázal. Ustanovení 537 ObchZ chrání zhotovitele před neoprávněnými zásahy objednatele, neboť v praxi se usuzuje, ţe zhotovitel je profesionál, coţ ale nemusí platit o objednateli. 47 Anebo si zvolí svá vlastní pravidla. Zhotovitel provádí dílo sám nebo můţe pověřit jinou osobu, ale pozor, zde zhotovitel odpovídá jako by dílo prováděl sám. 48 Zajímavá by byla situace, kdyţ by zhotovitel neúmyslně přišel o schopnost provést dílo, nebo by umřel. Vyvstaly by otázky typu, zda dílo dokončí někdo jiný nebo je to důvod pro peněţitou pokutu, či ţe smlouva zanikne? Je určitě dobré i na tyto situace ve smlouvě pamatovat. Podle ustanovení 550 ObchZ je objednatel oprávněn provádět kontrolu díla. Ale je to jen moţnost, coţ znamená, ţe zjistí-li objednatel, ţe zhotovitel pochybil, má právo ho vyzvat k řádnému provádění díla a ještě předtím k odstranění vad, ale také nemusí, je to na jeho zváţení. Povinnosti zhotovitele musí být někde uvedeny, většinou je najdeme ve smlouvě samotné, kde jsou výslovně určeny, nebo smlouva odkazuje na různé technické normy či obchodní zvyklosti a obecně závazné předpisy. Podle ustanovení 264 ObchZ je nutno přihlíţet k obchodním zvyklostem, ale nesmí odporovat zákonu a smlouvě. A jejich pouţití předchází ustanovením zákona, jeţ nejsou kogentními. Je vhodné, aby se přímo v projektové dokumentaci uvedlo, které technické normy budou pouţívány a které ne. Předejde to pozdějším nedorozuměním, které mohou končit aţ ţalobou. U obecně závazných předpisů se předpokládá, ţe je zhotovitel zná. 49 Dále má zhotovitel povinnost upozornit objednatele na 47 Pomykalová, M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání. 1998, č. 10, s Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 49 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s

22 nevhodnost pokynů či nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, a to bez zbytečného odkladu. O dobu, která se spotřebuje na přerušení provádění díla se prodluţuje termín pro dokončení díla, neboť zhotovitel po zjištění vady je povinen dílo přerušit a vyčkat, co na to objednatel. Kdyby tak neučinil, nemůţe se později dovolávat na nevhodnost. Zákon počítá s tím, ţe zhotovitel je odborník a profesionál a musí tak rozpoznat, které pokyny a věci jsou vadné. Tím, ţe zhotovitel se ozve kvůli nevhodnosti, odpadá jeho odpovědnost za to, ţe dílo nelze dokončit. Důkazní břemeno samozřejmě nese zhotovitel. Co se týká skrytých překáţek, je opět zhotovitel povinen oznámit bez zbytečného odkladu objednateli své námitky a zmínit se, jak by postupoval dál. Neţ se účastníci smlouvy dohodnou, je zhotovitel oprávněn přerušit provádění díla ( 552 ObchZ). Dohoda by měla obsahovat změnu předmětu díla, změnu dokončení díla a samozřejmě změnu ceny. 50 Doba plnění je stanovena ve prospěch zhotovitele. Objednatel musí převzít dílo, které bylo splněno před sjednanou dobou, tak i v době sjednané. Nebude výjimkou, hlavně v oblasti výstavby, ţe bude stanoveno několik dob, takzvané dílčí, na které budou navazovat jednotlivá protiplnění. Ve smlouvě určitě doporučuji upravit otázky týkající se předání staveniště, stavební a montáţní připravenosti. Předání staveniště znamená, ţe ve smlouvě bude určeno, kdy dojde k faktickému předání objednatelem zhotoviteli, musí jít ale o staveniště, které bude umoţňovat začít se stavebními pracemi. Stavební připravenost pak znamená, ţe stavba jiţ pokročila a umoţnila tak zahájení plynulosti dodávek a montáţních prací dodavatelem technologické části stavby. 51 Nebo-li jde o smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který poskytuje provést montáţ technologického zařízení staveb a montáţ technického zařízení budov. Určené prostory by měly být vyklizeny a vyčištěny, stěny nabíleny a také připraveny dané montáţní otvory podle příslušné dokumentace. 52 A na provedenou montáţ obvykle navazuje montáţní připravenost, která znamená velmi pokročilou míru montáţních prací v oblasti technologické části stavby, která tak umoţní dodavatelům dokončení stavebních prací. Jedná se o finální práce jako jsou obklady, malby či omítky. 53 Je vhodné do smlouvy zakomponovat ujednání ohledně předání stavebního povolení, pokud se o jedná stavbu. Nejpozději však při předání a převzetí stanoviště. Dále je dobré se 50 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle odchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Matějka, V., Mokrý, J. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha Informační centrum České komory autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000, s Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s

23 dohodnout na předání náhradních dílů a na jejich dodávkách a na záručním servisu. 54 Domnívám se, ţe nejdůleţitějším bodem smlouvy, by měla být dohoda o předání stavebního povolení a doba plnění a také příslušné projektové dokumentace. Povinnosti zhotovitele 55 Co se stalo Povinnost Nevhodní povaha Věcí převzatých od objednatele Pokynů objednatele Přerušit provádění díla Skryté překáţky týkající se Věcí, na které má být provedena úprava nebo oprava Místa, kde má být dílo provedeno Oznámit to objednateli a navrhnout změnu 4.1 Věci určené k provádění díla Úprava v obchodním zákoníku je stanovena tak, ţe pokud není dohodnuto jinak, je zhotovitel povinen opatřit věci určené k provádění díla ( 539 odst. 3 ObchZ). Úprava je dispozitivní, účastníci konkrétní smlouvy se tak mohou dohodnout, kdo z nich bude opatřovat věci určené k provádění díla. Obsah pojmu je velmi široký. Co si pod ním představit? Praxe ukazuje, ţe se jedná o veškerý materiál plus nástroje a nářadí, která budou pouţita při provádění díla. Ale právní úprava ( 540 odst. 1 ObchZ), která nám sděluje, ţe objednatel je vlastníkem věcí, které opatřil a zůstává jejich vlastníkem, neţ se stanou součástí díla. Z toho vyplývá, ţe se jedná pouze o věci, které se zapracovávají do díla. Paní I. Štenglová je toho názoru, ţe slovní spojení obsaţené v ustanovení 539 odst.3 ObchZ zahrnuje i věci, které pomáhají zhotoviteli dílo provést, tedy nástroje i nářadí, za předpokladu, ţe zhotovitel má opatřit veškerý materiál, který se k provedení díla pouţívá. 56 V oblasti výstavby bývá zvykem, ţe součástí díla je i projektová dokumentace. Lze ji však povaţovat za věc potřebnou k provedení díla? Domnívám se, ţe ano, i kdyţ slouţí jako tzv. návod jak na věc. V zákoně bych daný termín 54 Marek, K., Průcha, P. Nové stavební právo. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s Práţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s

24 podřadila pod ustanovení 551 odst.1 ObchZ pod slovo pokyn, i kdyţ jde o konkrétní povahu. Ustanovení 539 ObchZ oznamuje, ţe věci, které objednatel má obstarat k provedení díla, je povinen dát zhotoviteli v době určené smlouvou nebo pokud není stanoveno, tak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dokonce ani zhotovitel nemusí ţádat o vydání věci. Nelze zde rozpoznat, zda je doba plnění stanovena ve prospěch dluţníka (objednatele), anebo ve prospěch obou. K tomu nám pomáhá ustanovení 340 odst. 2 ObchZ, ze kterého vyplývá, ţe pokud není ve smlouvě určena doba plnění, má právo zhotovitel poţadovat předání věci od objednatele bez zbytečného odkladu, kdy zhotovitel o předání poţádal. Coţ je ale velmi nevýhodné pro objednatele, kdy slovní spojení bez zbytečného odkladu můţe činit velké problémy, neboť takovéto plnění bývá někdy nerealizovatelné. A tak si myslím, ţe doba určení pro předání opatřovaných věcí objednatelem je velmi důleţitá. Doporučuji ve smlouvě stanovit například časový harmonogram. Dále ustanovení 539 ObchZ nám říká, ţe pokud objednatel včas neopatří dané věci, můţe mu zhotovitel poskytnout potřebnou lhůtu pro dodání a po uplynutí této lhůty můţe sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Jedná se však o právo, nikoli o povinnost zhotovitele a pokud toho nevyuţije, řídí se daný vztah ustanovením 370 a násl. ObchZ, který můţe končit i odstoupení od smlouvy zhotovitelem podle ustanovení 344 a násl. ObchZ. 57 Kdyţ proběhne vše včas a objednatel předá věci zhotoviteli, tak nadále je objednatel vlastníkem věci aţ do doby, neţ se zapracují do díla, a současně nese nebezpečí škody na věci. Zhotovitel se stává okamţikem předání věcí skladovatelem, kdy tato povinnost vzniká ze zákona. Škoda se řídí ustanovením 533 ObchZ, zprostí se jí jen, kdyţ prokáţe, ţe odvrátil škodu i přes vynaloţenou odbornou péči. Věci, které po skončení díla či zániku závazku zhotovitele provést dílo nebyly zapracovány do díla, musí zhotovitel bez zbytečného odkladu vrátit objednateli. Pokud věci opatřil k provádění díla zhotovitel, má podle obchodního zákoníku postavení prodávajícího a nese odpovědnost za věci. Cena těchto věcí je zahrnuta do ceny za provedení díla. To potvrzuje ustanovení 541 ObchZ, které říká, pokud jsou pochybnosti o tom, zda cena byla zahrnuta do ceny díla, má se za to, ţe zahrnuta byla Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s Tamtéţ, s

25 4.2 Závěrečné poznámky V obchodním zákoníku je nešťastně vyřešeno názvosloví, dochází k duplicitě názvů u ustanovení 537 a 554, tak bych de lege ferenda navrhla jejich změnu, a to ustanovení 554 pojmenovala např. Místo předání díla, neboť z logiky věci se jedná o ustanovení, který je pozdější a ve svém obsahu mluví o ukončeném díle, ne jako ustanovení 537 ObchZ, kdy dílo ještě neexistuje, a místech předání. Nebo jako druhý název mne napadá Ukončení díla, aby byl jasně vidět rozdíl. Jako velký problém zde spatřuji malou ochranu pro objednatele, neboť podle ustanovení 539 ObchZ musí objednatel věci určené k provádění díla dodat zhotoviteli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, pokud není stanoven jiný termín ve smlouvě. Obzvláště ve výstavbě takovéto plnění bývá nesplnitelné, objednatel se tak dostává do prodlení, protoţe neplnil řádně a včas. Zde přichází na řadu zhotovitel, kdy můţe dát objednateli dodatečnou lhůtu k opatření věcí a po uplynutí lhůty můţe po předchozím upozornění opatřit tyto věci sám a na účet objednatele. Jedná se zde o právo a pokud zhotovitel této moţnosti nevyuţije, nastupují ustanovení 370 a násl. ObchZ. Proto se domnívám, ţe vhodným východiskem z této situace by bylo stanovit ve smlouvě časový plán, který by přesně určoval termíny pro dodaní věcí. A bylo by tak jasné, kdy se má plnit, neboť si myslím, ţe spojení bez zbytečného odkladu si kaţdý z účastníků můţe vykládat jinak. 25

26 5 Kontrola díla Obecně se jedná o zjištění stavu daného objektu. V zákoně je výslovně uvedeno, ţe objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Kontrolu díla hodnotím velice kladně, neboť umoţňuje objednateli včas prohlédnout dílo a nasměrovat tak zhotovitele, aby vypadalo podle jeho představ. Kontrolu můţeme rozčlenit na průběţnou kontrolu a na kontrolu prací před zakrytím. 5.1 Průběţná kontrola Kontrola podle ustanovení 550 ObchZ opravňuje objednatele k provádění kontrol. Kontrola má v sobě zahrnutou nejen kontrolu prací, ale i to, zda práce začala včas. Je-li zjištěn nedostatek, je objednatel oprávněn poţadovat po zhotoviteli, aby vady odstranil a práci prováděl řádným způsobem. Jde o speciální oprávnění objednatele. Poţadavek odstranění vad a řádného provádění není z titulu odpovědnosti za vady, protoţe v době vzniku vady nedošlo k předání díla. Pokud zhotovitel objednatelovi poţadavky na odstranění vad a řádné práce nerespektuje, a to ani v přiměřené lhůtě, kterou mu objednatel poskytl a postup by dále směřoval k podstatnému porušení smlouvy, má objednatel právo od smlouvy odstoupit (obě podmínky: 1) nerespektování objednatelových poţadavků, 2) směřování k podstatnému porušení smlouvy, musí být splněny kumulativně) Kontrola prací před zakrytím Ustanovení 553 ObchZ nám sděluje, ţe pokud ujednání ve smlouvě stanoví, je zhotovitel povinen vyzvat objednatele na kontrolu díla, neboť je oprávněn předmět díla na určitém stupni zkontrolovat. Ke kontrole se objednatel zve ústně či písemně, zákoník to nestanoví. O co se jedná? Sám název nám napovídá, ţe se kontrola prací koná před jejich zakrytím. Vzniká otázka, proč tato kontrola existuje, neboť objednatel má přece právo kontrolovat věci kdykoliv chce. Ale tento institut je vhodný zejména ve výstavbě, neboť se jedná o kontrolu prací, které potom nebudou vidět, např. potrubí a kabely vedené v zemi, které budou posléze zasypány. A tento okamţik můţe objednatel promeškat a pozdější kontrola by nemusela být moţná. Je vhodné uţ ve smlouvě stanovit nějaký časový harmonogram kontrol a rovněţ forem pozvání Štenglová, I. Smlouva o dílo. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010, s Tamtéţ, s