Dýchací systém švásana sansthána
|
|
- Přemysl Peter Esterka
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dýchací systém švásana sansthána
2 Dýchací systém švásana sansthána Dýchací systém patří mezi životně důležité orgánové systémy a jde o základním nástroj pro výměnu plynů mezi naším tělem a venkovním prostředím. Z pohledu áyurvédy má dýchací systém i přímý vztah k životní energii, které říkáme prána. Z toho důvodu bývý tento systém někdy označován jako pránavaha sansthána (vaha = nesoucí). Tento systém se skládá z: plic dýchacích cest - které dále dělíme na: Horní cesty dýchací zevní nos, nosní dutina a vedlejší nosí dutiny, nosohltan, hltan dolní cesty dýchací hrtan, průdušnice a průdušky Popis rozhraní mezi horními a dolními cestami se někdy mírně liší a hrtan bývá někdy řazen ještě k horním cestám dýchacím.
3 Nos a dutina nosní Zevní nos: Představuje začátek horních cest dýchacích, má kostěnou a chrupavčitou kostru a uvnitř je rozdělen na pravou levou polovinu nosní přepážkou. Vstup do nosu zprostředkovávají 2 nosní dírky. Dutina nosní: Je pokračováním dutiny zevního nosu uvnitř lebky. Nosní dutina je zde opět rozdělena přepážkou na 2 poloviny. Z přepážky po stranách vystupují do nosní dutiny 3 skořepy nosní (konchy), které rozdělují nosní dutinu na 3 nosní průchody - horní, dolní a spodní. Na nosní dutinu jsou napojeny 4 párové vedlejší nosní dutiny/sinusy a také slzovod. Nosní dutina se směrem dozadu otevírá do nosohltanu (nasofaryngu) prostředictvím 2 otvorů, které se nazývají choany. Nosní dutina je pokryta sliznicí, která má 2 typy: čichová pokrývá strop a horní třetinu dutiny, tvoří ji čichové buňky vtéto sliznici začínají vlákna čichového nervu (n.olfaktorius - 1.hlavový nerv) dýchací silně prokrvená, pokrytá řasinkovým epitelem, který slouží ktransportu hlenu na sliznici Sliznice je neustále zvlhčována hlenem produkovaným buňkami sliznice.
4 Nos a dutina nosní Výběžek horní čelisti Kost nosní Chrupavka hřbetu nosu Chrupavka hrotu nosu Nosní dírka Chrupavka nosních křídel Chrupavčitá část nosní přepážky
5 Nos a dutina nosní Čichová sliznice Dutina lební Nosní skořepy/konchy Nosní dutina Ústí Eustachovy trubice Tvrdé patro Měkké patro Čípek/uvula Čelní pohled na nosní dutinu a 3 nosní průchody
6 Vedlejší nosní dutiny Čelní/frontální dutiny Ethmoidální dutiny Sphenoidální dutiny Čelistní/maxilární dutiny Vyústění dutin do dutiny nosní: 1 - spenoidální 2 čelní 3/4 - ethmoidální 6 čelistní/maxilární
7 Nos a dutina nosní Funkce: čistí, zvlhčuje a ohřívá/ochlazuje vdechovaný vzduch to se děje prostřednictvím sliznice rezonanční prostor pro hlas vliv je dobře patrný při rýmě spojuje dýchací systém s centrálním nervových systémem (CNS) prostřednitvím čichové sliznice, řada látek je proto podávána nosem...a spojuje dýchací systém se systémem nádí s energetickými kanály těla, kterými proudí prána: levá nosní dírka ida (chandra nádí) ochlazující účinek pravá nosní dírka pingala (surya nádí) oteplující účinek Efekt dechu na proudění v těchto nádí se promítá i do aktivity mozku! ida pravá mozková hemisféra emoce, umělecké cítění atd. pingala levá mozková hemisféra logika, matematické myšlení Za normálních okolností dýcháme v cyklech střídavě jednou a druhou nosní dírkou a toto se během dne pravidelně opakuje. Narušení tohoto cyklu, např. díky křivé nosní přepážce může vést k celé řadě obtíží - slzení očí, bolesti hlavy, migrény, zimomřivost,
8 Nosohltan a hltan Nosohltan/nasopharynx: Představuje spojení mezi nosní dutinou a hltanem. Vjeho stropu umístěna tzv. nosní mandle (tonsilla pharyngea) a v oblasti nosohltanu ústí i tzv. Eustachova trubice, která spojuje nosohltan se středoušní dutinou. Nosohltan pokračuje hltanem kde se spojují dýchací a trávicí trakt, do té doby než se opět trvale rozdělí. Při neprůchodnosti Eustachovy trubice, např. při rýmě, nám může snadno při změně okolního tlaku vzduchu zalehnout v uchu. Další částech hltanu, ústní/oropharynx a hrtanové/laryngopharynx, pokračují dýchací cesty a trávicí trubice společně. Nosní dutina Nasopharynx Oropharynx Laryngopharynx
9 Hltan - pharynx... a při pohledu ze zadní strany Nosní přepážka a vstup do nosní dutiny Ústí Eustachovy trubice Měkké patro Čípek/uvula Patrová mandle/tonsilla Kořen jazyka Hrtanová záklopka s vstup do hrtanu
10 Hrtan/larynx Hrtan spojuje hltan a průdušnici a dochází zde kfinálnímu oddělení dýchací a trávicí trubice. Jeho celkový tvar připomíná přesýpací hodiny. Začínáširokým vchodem, zpředu ohaničeným hrtanovou příklopkou (epiglotis) a směrem dolů se kónicky zúžuje. Vmístě zúžení jsou potom rozepjaty hlasové vazy/hlasivky, mezi kterými zůstává tzv. hlasová štěrbina (glotis). Vesvé dolní části pod hlasivkami se pak hrtan opět rozšiřuje a plynule přechází do průdušnice. Stavba: Kostra hrtanu chrupavčitá a je díky tomu pevná a pružná. Jednotlivé chrupavky jsou spojeny kloubně a mezery mezi nim uzavírají vazivové blány a vazy. Kromě chrupavek tu nacházíme drobné svaly, které chrupavkami pohybují. Jak chupavky, tak i svaly jsou uloženy ve vazivu, které je na vnitřní ploše dutiny hrtanu kryto sliznicí. *Snadno hmatná je velká štítná chrupavka hrtanu, vyvtvářející na přední straně krku, zejména u mužů, typický ohryzek.
11 Hrtan/larynx Poloha: Hrtan leží v úrovni krčních obratlů C5-C6 a je zavěšen na jazylce. Protože ale jazylka je sama zavěšena na lebce je hrtan spolu s ní pohyblivou strukturou, která se pohybuje při polknutí, mluvení, zpěvu atd. Stejně jako jeho poloha, je měnlivá i jeho vnitřní šířka a tím průchodnost pro vzduch. Ta je kontrolována svaly hrtanu, které pohybují chrupavkami hrtanu, včetně hrtanové příklopky (epiglotis), a které ovládají i hlasivky a nastavují tak šířku hlasové štěrbiny. V oblasti hlasivek může dojít při podráždění (mechanickém, infekčním, alergickém atd.) ke křeči hlasivek a výsledkem toho je potom prakticky uzavření průchodnosti hrtanu a udušení. ** Tzv. mutace a sní spojená změna hlasu vpubertě u chlapců je dána prudkým růstem hrtanu a dále působením testosteronu a následným prodloužením hlasivek. Stav tridóša se odráží velmi dobře na našem hlase a mluvě. Např. tichý, chraplavý, jakoby zastřený hlas může upozorňovat na zvýšení VÁTa.
12 Hrtan/larynx Vazivová membrána Jazylka Hrtanová příklopka (epiglotis) Jazylka Štítná chrupavka Štítná chrupavka Prstencová chrupavka Průdušnice (trachea) Hlasivkové vazy Průdušnice (trachea) Hlasivková chrupavka Prstencová chrupavka
13 Hrtan/larynx Jazylka Hrtanová příklopka (epiglotis) Slizniční řasy Hlasivky Průdušnice (trachea) Jazyk Hrtanová příklopka (epiglotis) Hlasivky Průdušnice (trachea) Jícen
14 Průdušnice/trachea Začíná jako pokračování hrtanu a končí vmístě kde se průdušnice rozděluje na průdušky (bronchy). Svým průběhem se nachází jak vkrku, tak částečně i vhrudníku. Stavba: Jde o cca 12cm dlouhou trubici svyztuženou stěnou pomocí chrupavek. Chrupavky jsou podkovovitého tvaru a jsou otevřeny směrem dozadu. Navzájem jsou chupavky spojeny vazy. Kromě chrupavek, je stěna tvořena sliznicí na vnitřním povrchu a dále mělkkým podslizničním vazivem. Chrupavky v průdušnici jí dávají pevnost i pružnost a brání, aby během nádechu podtlakem nekolabovala a neuzavřela se. Za průdušnicí probíhá jícen, tyto dvě anatomické struktury jsou uloženy blízko sebe a vzájemně se ovlivňují. Toho se v áyurvédě využívá některé léky k ovlivnění dýchacích cest se podávají ústy a v takové podobě, aby se průchod jícnem zpomalil a mohlo dojít k přenesenému účinku na dýchací cesty.
15 Průdušky/bronchy Vznikají rozdělením průdušnice na 2 větve, pravou a levou průdušku (bronchus), které směřují kpravé a levé plíci. Tyto průdušky se před vstupem do plic a pak i vplicích postupně dále dělí na lalokové průdušky (lobární bronchy), dále na segmenální průdušky atd. Celé větvení průdušek připomíná větvení stromu. Stavba: Je obdobná jako u průdušnice a tvoří je chrupavčité prstence spojené navzájem vazivem, podslizniční vazivo a vlastní sliznice. Sliznice celého dýchacího traktu je specificky uspůsobena své funkci. Jednak obsahuje velké množství buněk produkujích hlen (avalambaka KAFa) a dále je na svém povrchu kryta tzv. řasinkovým epitelem, který vytvořený hlen posunuje směrem kústní dutině. Průdušky dále mají, ve srovnáním sjinými částmi dýchací trubice, velmi měnlivý průsvit. Ten se mění díky působením nervových vláken sympatiku a parasympatiku na hladkou svalovinu ve stěně průdušek, ale i působením chladného/teplého vzduchu. *Hlen produkovaný sliznicí má čistící funkci. Prachové částečky, které se na něj nalepí jsou potom spolu shlenem transportovány směrěm vzhůru a buď vykašlány nebo vyplivnuty.
16 Průdušnice a průdušky Hrtan (larynx) Štítná chrupavka Chrupavky průdušnice Průdušnice (trachea) Průřez stěnou trachey Pravý a levý brochus
17 Plíce/pulmo Jde o měkký, párový orgán uložený vhrudní dutině, ve kterém se odehrává vlastní výměna plynů mezi krví a zevním prostředím. Tkáň plic je houbovitá a naplněná vzduchem. Na plíci rozeznáváme tzv. plicní hilus, místo kde do plic vstupují bronchy a cévy, plicní hrot, horní část plíce vpodklíčkové oblastihrudní dutiny a konečně plicní bazi, uloženou dole při bránici. Každá plíce se dále skládá laloků na levé plíci jsou 2 laloky, na pravé 3. Na levé straně je o jeden lalok méně, protože je zde uloženo ještě srdce. Plíce jsou na povrchu pokryty tenkou vazivovou blánou, které říkáme poplicnice, a která sice obaluje plíce, ale zároveň vmístě plicního hilu přechází na stěny hrudníku, kde ji pak nazýváme pohrudnice. Tyto obě dohromady nazýváme souhrnně pleura a tenká, plášťovitá dutina mezi nimi je vyplněná filmem tekutiny podobně jako v osrdečníku. Funkcí pleury je fixovat plíce khrudní stěně a nedovolit, aby plíce při nádechu kolabovala, ale naopak aby se roztahovala spolu shrudníkem a vzniklým podtlakem do sebe nasávala vzduch. * Pokud se do pleurální dutiny dostane vzduch, plíce částečně nebo úplně kolabuje a mluvíme o pneumothroaxu. Podobný efekt může mít hromadění tekutiny vtéto dutině.
18 Plíce/pulmo Stavba: Plíce jsou tvořeny dalším větvením průdušek na drobnější a drobnější průdušinky (bronchioly) až nakonec je větvení ukončeno tzv. plicními sklípky (alveoly). Sklípky jsou mnohočetné dutinky naplněné vzduchem a navzájem oddělené pouze tenkými přepážkami, ve kterých probíhají cévy. Vprůdušinkách pokračuje transport vdechnutého vzduchu, ale na úrovni plicních sklípků probíhá vlastní výměna plynů. Plicní sklípky jsou uvnitř pokryty tenkým filmem tzv. surfaktantu, který snižuje jejich povrchové napětí, činí tím plíce snáz roztažnější a výrazně snižuje svalovou práci při dýchání. Snadná výměna plynů ve plicních sklípcích je umožněna jednak extrémně tenkou stěnou sklípku, takže vzduch a krev jsou ve velmi těsném kontaktu, a dále i velkou styčnou plochou. Sklípky totiž významně zvětšují plochu, kterou je krev vkontaktu se vzduchem. Pro funkci plic je důležité jejich krevní zásobení, které je zde dvojí. První je tzv. funkční a vrámci malého plicního oběhu zajišťuje přívod krve ke sklípkům tak, aby došlo kjejímu okysličení. Druhé zásobení je potom tzv. nutriční, je součástí velkého oběhu a okysličenou krví a vyživuje samotnou plicní tkáň.
19 Plíce/pulmo
20 Dýchání/švása Dýchání neboli respirace je proces výměny plynů mezi naším tělem a okolím a využití plynů vnašich buňkách. Tento proces je klíčový vudržení života. Důvodem je skutečnost, že většina energie produkované buňkami našeho těla vzniká vchemických reakcích, při kterých jsou živiny spalovány za spotřeby kyslíku O2 a produkci oxidu uhličitého CO2. Jak nedostatek kyslíku, tak i hromadění oxidu uhličitého představuje pro naše tělo závažný problém. Vlastní dýchání neprobíhá tedy pouze na úrovni dýchacího systému, ale naopak i naúrovni všech buněk. Mluvíme proto o 2 typech dýchání: Vnější dýchání/ventilace výměna plynů mezi vdechnutým vzduchem a krví vplicních sklípcích Vnitřní dýchání výměna plynů mezi krví a periferními tkáněni našeho těla a jednotlivými buňkami a využití dodaného kyslíku vmetabolických pochodech v mitochondriích.
21 Dýchání/švása Dýchání je cyklický proces, který bychom mohli popsat asi takto: dechové centrum vnašem mozku dá pokyn ke kontrakci vdechových/inspiračních svalů (hlavně bránice, zevní mezižeberní svaly a skaleny) svaly následně jednak zvednou žebra vzhůru a jednak poklesne bránice, tím se zvětší objem hrudníku a klesne vněm tlak resp. vznikne zde podtlak vůči okolí. plíce pasivně následují pohyb hrudní stěny a tím vzniká podtlak i uvnitř plic a dojde knasávání vzduchu. vzduch nasátý do plic se dostane do sklípků a zcela pasivně proběhne výměna plynů. uvolnění svalů vede k poklesu žeber, vzestupu bránice a tím i opětovnému zmenšení hrudní dutinya obrácení tlaku. Vzduch je nyní vypuzován ven zplic a tomu ještě napomáhají výdechové svaly (zejm. vnitřní mezižeberní svaly). Celý tento cyklus se neustále opakuje sčetností, kterou udává tzv. dechová frekvence. Ta je u dospělého cca 16 dechů/ min. a skaždým vdechem se mezi plícemi a okolím vymění cca 0,5 litru vzduchu. Tento objem označujeme tzv. dechový objem.
22 Dýchání/švása Při výdechu se zplic nedostane všechen vzduch a ten co zůstává představuje tzv. mrtvý prostor plic. Je zřejmé, že míru ventilace můžeme ovlivnit a to jak prostřednitvím dechové frekvence, tak i dechového objemu (hloubky dechu). Během zátěže k takovému ovlivnění běžně dochází. Nejenže se zrychlí náš dech, ale stejně tak se dech prohlubuje. Výměna plynů vplicích probíhá prostou difuzí mezi vzduchem vplicních sklípcích a krví. Oxid uhličitý je zde uvolňován zkrve do vzduchu plic a kyslík naopak přechází do krve. Následný transport kyslíku kcílovým tkáním potom zajišťuje krev, resp. červené krvinky a jejich krevní barvivo/hemoglobin. To vtkáních směňuje kyslík za oxid uhličitý, zajišťuje tak přísun kyslíku kbuňkám a naopak odvod oxidu uhličitého ztkání. Oxid uhličitý je potom skrví transportován do plic kde může být vydýchán a tak vyloučen ztěla. Některé plyny, např. oxid uhelnatý, mohou hemoglobin zablokovat pro přenos kyslíku a vyvolat tak dušení až smrt.
23 Dýchání/švása Nádech Objem hrudi se zvětšuje Zvedají se žebra Výdech Objem hrudi se zmenšuje Žebra klesají Bránice klesá Bránice se vyklenuje vzhůru Nádech je aktivní dej, zatímco výdech probíhá pasivně!
24 Dýchání/švása Typy dýchání: Na dýchání se může podílet celá řada svalů tak jak již bylo popsáno. Jde o svaly jejichž činnost se odráží na pohybech 2 základních částech našeho trupu, a sice břicha a hrudníku. I když by se dalo očekávat, že všichni lidé budou tyto svaly využívat přibližně stejně a pohyby hrudi a břicha budou u všech obdobné, není tomu tak. Podle části těla, na které se dech odráží nejvíce, a která se při dechu nejvíce pohybuje potom dělíme dýchání na několik typů: hrudní dýchání při nádechu se výrazně zvedá hrudník zatímco břicho se zapojuje jen minimálně, častěji takto dýchají ženy, dech bývá mělčí a rychlejší, dlouhodobé hrudní dýchání obvykle vede časem ke zvýšené stimulaci sympatiku se všemi negativními důsledky *Vědomé dýchání do hrudi vjóze tento negativní efekt nemá. paradoxní dýchání dominuje pohyb břicha, ale to se při nádechu paradoxně nevyklenuje, ale naopak zatahuje dovnitř, tento typ dýchání vede kještě výraznější stimulaci sympatiku než dýchání hrudní břišní dýchání častější u mužů, při nádechu se vyklenuje břicho zatímco hruď se příliš nepohybuje, tento typ dýchání je obecně prospěšný a eliminuje negativní účinky předchozích 2 typů.
25 Dýchání/švása Řízení dechu: Dýchání je pečlivě regulovaným procesem a cílem této regulace je sladit transport plynů do tkání a znich zpět spotřebami našeho organismu. Základní řízení dechu zajišťuje zcela automaticky náš mozek, resp. dechová centra vmozkovém kmeni, která bez našeho vědomí generují rytmické povely pro dýchací svaly. Jejich spontální aktivita je ovlivňována jak mechanicky (informace o roztažení/napnutí plíce při nádechu), tak i chemicky (informace o množství kyslíku/oxidu uhličitého vkrvi atd.). Paradoxně, naše tělo reaguje citlivěji na nárůst množství oxidu uhličitého vkrvi než na pokles kyslíku. Nárůst oxidu uhličitého je provázen nejen pocitem nedostatku vzduchu, ale současně i prohloubením dechu a zvýšením dechové frekvence. Pokud ale nedojde tímto intenzivnějším dýcháním kpoklesu oxidu uhličitého a naopak jeho dalšímu vzestupu nad určitou hodnotu, dechová centra jsou utlumena a dojde kdechové zástavě. Na pokles kyslíku naše tělo reaguje také zvýšenou ventilací, ale ne tak silně jako u oxidu uhličitého. *Při zvýšené poptávce po kyslíku vnašich tkáních (např. při fyzické aktivitě) se první prohlubuje dech, a teprve poté stoupá dechová frekvence. **Poškození dechových center mozku není slučitelné se životem.
26 Dýchání/švása Kromě zmíněné mechanické a chemické regulace, působí na naše dechová centra i celá řada dalších faktorů: aktuální psychický stav Emoce jako strach, hněv a pod. dokáží snadno dýchání zrychlit a znepravidelnit, zatímco uklidnění naší mysli a celkové uvolnění působí zcela opačně. Kromě všech těcho automatických regulací máme ale i možnost do dýchání zasahovat zcela vědomým způsobem a to především ovlivňováním našich dýchacích svalů. To nám dovoluje mít nad naším dechem značnou kontrolu. Ta je velmi důležitá, protože tak jak je dech ovlivňován naším tělem, tak i dech sám významně naše tělo ovlivňuje. Nesprávné dýchání může napomáhat stavům úzkosti až paniky a může vést kchronické stimulaci sympatiku se všemi jejími důsledky. Naopak klidné, hluboké dýchání má pozitivní vliv na řadu funkcí našeho organismu.
27 Dech vs prána Prána je energií, díky které žjeme. Z pohledu tridóša je prána prvním a základnímm typem VÁTa a je tedy složena z nejsubtilnějších z elementů prostoru (ákáša) a vzduch (váyu). Tak jako i všude jinde jemnější ovládá hrubé, tak i v našem těle má prána/váta kontrolu nad oběma hrubějšími dóšami PITTa a KAFa. Sídlo prána: Hlavním sídlem (tzv. ášraya-sthána) je hlava, vedlejšími pak hrdlo, hruď, ústa, jazyk a nos. Funkce prána: Obecnou funkcí je tzv. déha-dharana neboli udržování těla při životě. Z konkrétních pochodů je to potom dýchání, kašlání, kýchání a řada funkcí mimo dýchací systém jako polykání, smyslové funkce, mysl, intelekt atd. Prána a její ovlivnění pomocí dechu představuje mocný nástroj pro práci s vlastním tělem a myslí. Dech je tak pro nás možností jak vědomě zasahovat do jinak autonomních funkcí našeho organismu. Toho využívá yóga při pránáyáma (prána + ayáma/kontrola)
28 Dýchací systém švásana sansthána 1
29 Dýchací systém švásana sansthána Dýchací systém patří mezi životně důležité orgánové systémy a jde o základním nástroj pro výměnu plynů mezi naším tělem a venkovním prostředím. Z pohledu áyurvédy má dýchací systém i přímý vztah k životní energii, které říkáme prána. Z toho důvodu bývý tento systém někdy označován jako pránavaha sansthána (vaha = nesoucí). Tento systém se skládá z: plic dýchacích cest - které dále dělíme na: Horní cesty dýchací zevní nos, nosní dutina a vedlejší nosí dutiny, nosohltan, hltan dolní cesty dýchací hrtan, průdušnice a průdušky Popis rozhraní mezi horními a dolními cestami se někdy mírně liší a hrtan bývá někdy řazen ještě k horním cestám dýchacím. 2
30 Nos a dutina nosní Zevní nos: Představuje začátek horních cest dýchacích, má kostěnou a chrupavčitou kostru a uvnitř je rozdělen na pravou levou polovinu nosní přepážkou. Vstup do nosu zprostředkovávají 2 nosní dírky. Dutina nosní: Je pokračováním dutiny zevního nosu uvnitř lebky. Nosní dutina je zde opět rozdělena přepážkou na 2 poloviny. Z přepážky po stranách vystupují do nosní dutiny 3 skořepy nosní (konchy), které rozdělují nosní dutinu na 3 nosní průchody - horní, dolní a spodní. Na nosní dutinu jsou napojeny 4 párové vedlejší nosní dutiny/sinusy a také slzovod. Nosní dutina se směrem dozadu otevírá do nosohltanu (nasofaryngu) prostředictvím 2 otvorů, které se nazývají choany. Nosní dutina je pokryta sliznicí, která má 2 typy: čichová pokrývá strop a horní třetinu dutiny, tvoří ji čichové buňky vtéto sliznici začínají vlákna čichového nervu (n.olfaktorius - 1.hlavový nerv) dýchací silně prokrvená, pokrytá řasinkovým epitelem, který slouží ktransportu hlenu na sliznici Sliznice je neustále zvlhčována hlenem produkovaným buňkami sliznice. 3
31 Nos a dutina nosní Výběžek horní čelisti Kost nosní Chrupavka hřbetu nosu Chrupavka hrotu nosu Nosní dírka Chrupavka nosních křídel Chrupavčitá část nosní přepážky 4
32 Nos a dutina nosní Čichová sliznice Dutina lební Nosní skořepy/konchy Nosní dutina Ústí Eustachovy trubice Tvrdé patro Měkké patro Čípek/uvula Čelní pohled na nosní dutinu a 3 nosní průchody 5
33 Vedlejší nosní dutiny Čelní/frontální dutiny Ethmoidální dutiny Sphenoidální dutiny Čelistní/maxilární dutiny Vyústění dutin do dutiny nosní: 1 - spenoidální 2 čelní 3/4 - ethmoidální 6 čelistní/maxilární 6
34 Nos a dutina nosní Funkce: čistí, zvlhčuje a ohřívá/ochlazuje vdechovaný vzduch to se děje prostřednictvím sliznice rezonanční prostor pro hlas vliv je dobře patrný při rýmě spojuje dýchací systém s centrálním nervových systémem (CNS) prostřednitvím čichové sliznice, řada látek je proto podávána nosem...a spojuje dýchací systém se systémem nádí s energetickými kanály těla, kterými proudí prána: levá nosní dírka ida (chandra nádí) ochlazující účinek pravá nosní dírka pingala (surya nádí) oteplující účinek Efekt dechu na proudění v těchto nádí se promítá i do aktivity mozku! ida pravá mozková hemisféra emoce, umělecké cítění atd. pingala levá mozková hemisféra logika, matematické myšlení Za normálních okolností dýcháme v cyklech střídavě jednou a druhou nosní dírkou a toto se během dne pravidelně opakuje. Narušení tohoto cyklu, např. díky křivé nosní přepážce může vést k celé řadě obtíží - slzení očí, bolesti hlavy, migrény, zimomřivost, chronická rýma atd. 7
35 Nosohltan a hltan Nosohltan/nasopharynx: Představuje spojení mezi nosní dutinou a hltanem. Vjeho stropu umístěna tzv. nosní mandle (tonsilla pharyngea) a v oblasti nosohltanu ústí i tzv. Eustachova trubice, která spojuje nosohltan se středoušní dutinou. Nosohltan pokračuje hltanem kde se spojují dýchací a trávicí trakt, do té doby než se opět trvale rozdělí. Při neprůchodnosti Eustachovy trubice, např. při rýmě, nám může snadno při změně okolního tlaku vzduchu zalehnout v uchu. Další částech hltanu, ústní/oropharynx a hrtanové/laryngopharynx, pokračují dýchací cesty a trávicí trubice společně. Nosní dutina Nasopharynx Oropharynx Laryngopharynx 8
36 Hltan - pharynx... a při pohledu ze zadní strany Nosní přepážka a vstup do nosní dutiny Ústí Eustachovy trubice Měkké patro Čípek/uvula Patrová mandle/tonsilla Kořen jazyka Hrtanová záklopka s vstup do hrtanu 9
37 Hrtan/larynx Hrtan spojuje hltan a průdušnici a dochází zde kfinálnímu oddělení dýchací a trávicí trubice. Jeho celkový tvar připomíná přesýpací hodiny. Začínáširokým vchodem, zpředu ohaničeným hrtanovou příklopkou (epiglotis) a směrem dolů se kónicky zúžuje. Vmístě zúžení jsou potom rozepjaty hlasové vazy/hlasivky, mezi kterými zůstává tzv. hlasová štěrbina (glotis). Vesvé dolní části pod hlasivkami se pak hrtan opět rozšiřuje a plynule přechází do průdušnice. Stavba: Kostra hrtanu chrupavčitá a je díky tomu pevná a pružná. Jednotlivé chrupavky jsou spojeny kloubně a mezery mezi nim uzavírají vazivové blány a vazy. Kromě chrupavek tu nacházíme drobné svaly, které chrupavkami pohybují. Jak chupavky, tak i svaly jsou uloženy ve vazivu, které je na vnitřní ploše dutiny hrtanu kryto sliznicí. *Snadno hmatná je velká štítná chrupavka hrtanu, vyvtvářející na přední straně krku, zejména u mužů, typický ohryzek. 10
38 Hrtan/larynx Poloha: Hrtan leží v úrovni krčních obratlů C5-C6 a je zavěšen na jazylce. Protože ale jazylka je sama zavěšena na lebce je hrtan spolu s ní pohyblivou strukturou, která se pohybuje při polknutí, mluvení, zpěvu atd. Stejně jako jeho poloha, je měnlivá i jeho vnitřní šířka a tím průchodnost pro vzduch. Ta je kontrolována svaly hrtanu, které pohybují chrupavkami hrtanu, včetně hrtanové příklopky (epiglotis), a které ovládají i hlasivky a nastavují tak šířku hlasové štěrbiny. V oblasti hlasivek může dojít při podráždění (mechanickém, infekčním, alergickém atd.) ke křeči hlasivek a výsledkem toho je potom prakticky uzavření průchodnosti hrtanu a udušení. ** Tzv. mutace a sní spojená změna hlasu vpubertě u chlapců je dána prudkým růstem hrtanu a dále působením testosteronu a následným prodloužením hlasivek. Stav tridóša se odráží velmi dobře na našem hlase a mluvě. Např. tichý, chraplavý, jakoby zastřený hlas může upozorňovat na zvýšení VÁTa. 11
39 Hrtan/larynx Vazivová membrána Jazylka Hrtanová příklopka (epiglotis) Jazylka Štítná chrupavka Štítná chrupavka Prstencová chrupavka Průdušnice (trachea) Hlasivkové vazy Průdušnice (trachea) Hlasivková chrupavka Prstencová chrupavka 12
40 Hrtan/larynx Jazylka Hrtanová příklopka (epiglotis) Slizniční řasy Hlasivky Průdušnice (trachea) Jazyk Hrtanová příklopka (epiglotis) Hlasivky Průdušnice (trachea) Jícen 13
41 Průdušnice/trachea Začíná jako pokračování hrtanu a končí vmístě kde se průdušnice rozděluje na průdušky (bronchy). Svým průběhem se nachází jak vkrku, tak částečně i vhrudníku. Stavba: Jde o cca 12cm dlouhou trubici svyztuženou stěnou pomocí chrupavek. Chrupavky jsou podkovovitého tvaru a jsou otevřeny směrem dozadu. Navzájem jsou chupavky spojeny vazy. Kromě chrupavek, je stěna tvořena sliznicí na vnitřním povrchu a dále mělkkým podslizničním vazivem. Chrupavky v průdušnici jí dávají pevnost i pružnost a brání, aby během nádechu podtlakem nekolabovala a neuzavřela se. Za průdušnicí probíhá jícen, tyto dvě anatomické struktury jsou uloženy blízko sebe a vzájemně se ovlivňují. Toho se v áyurvédě využívá některé léky k ovlivnění dýchacích cest se podávají ústy a v takové podobě, aby se průchod jícnem zpomalil a mohlo dojít k přenesenému účinku na dýchací cesty. 14
42 Průdušky/bronchy Vznikají rozdělením průdušnice na 2 větve, pravou a levou průdušku (bronchus), které směřují kpravé a levé plíci. Tyto průdušky se před vstupem do plic a pak i vplicích postupně dále dělí na lalokové průdušky (lobární bronchy), dále na segmenální průdušky atd. Celé větvení průdušek připomíná větvení stromu. Stavba: Je obdobná jako u průdušnice a tvoří je chrupavčité prstence spojené navzájem vazivem, podslizniční vazivo a vlastní sliznice. Sliznice celého dýchacího traktu je specificky uspůsobena své funkci. Jednak obsahuje velké množství buněk produkujích hlen (avalambaka KAFa) a dále je na svém povrchu kryta tzv. řasinkovým epitelem, který vytvořený hlen posunuje směrem kústní dutině. Průdušky dále mají, ve srovnáním sjinými částmi dýchací trubice, velmi měnlivý průsvit. Ten se mění díky působením nervových vláken sympatiku a parasympatiku na hladkou svalovinu ve stěně průdušek, ale i působením chladného/teplého vzduchu. *Hlen produkovaný sliznicí má čistící funkci. Prachové částečky, které se na něj nalepí jsou potom spolu shlenem transportovány směrěm vzhůru a buď vykašlány nebo vyplivnuty. 15
43 Průdušnice a průdušky Hrtan (larynx) Štítná chrupavka Chrupavky průdušnice Průdušnice (trachea) Průřez stěnou trachey Pravý a levý brochus 16
44 Plíce/pulmo Jde o měkký, párový orgán uložený vhrudní dutině, ve kterém se odehrává vlastní výměna plynů mezi krví a zevním prostředím. Tkáň plic je houbovitá a naplněná vzduchem. Na plíci rozeznáváme tzv. plicní hilus, místo kde do plic vstupují bronchy a cévy, plicní hrot, horní část plíce vpodklíčkové oblastihrudní dutiny a konečně plicní bazi, uloženou dole při bránici. Každá plíce se dále skládá laloků na levé plíci jsou 2 laloky, na pravé 3. Na levé straně je o jeden lalok méně, protože je zde uloženo ještě srdce. Plíce jsou na povrchu pokryty tenkou vazivovou blánou, které říkáme poplicnice, a která sice obaluje plíce, ale zároveň vmístě plicního hilu přechází na stěny hrudníku, kde ji pak nazýváme pohrudnice. Tyto obě dohromady nazýváme souhrnně pleura a tenká, plášťovitá dutina mezi nimi je vyplněná filmem tekutiny podobně jako v osrdečníku. Funkcí pleury je fixovat plíce khrudní stěně a nedovolit, aby plíce při nádechu kolabovala, ale naopak aby se roztahovala spolu shrudníkem a vzniklým podtlakem do sebe nasávala vzduch. * Pokud se do pleurální dutiny dostane vzduch, plíce částečně nebo úplně kolabuje a mluvíme o pneumothroaxu. Podobný efekt může mít hromadění tekutiny vtéto dutině. 17
45 Plíce/pulmo Stavba: Plíce jsou tvořeny dalším větvením průdušek na drobnější a drobnější průdušinky (bronchioly) až nakonec je větvení ukončeno tzv. plicními sklípky (alveoly). Sklípky jsou mnohočetné dutinky naplněné vzduchem a navzájem oddělené pouze tenkými přepážkami, ve kterých probíhají cévy. Vprůdušinkách pokračuje transport vdechnutého vzduchu, ale na úrovni plicních sklípků probíhá vlastní výměna plynů. Plicní sklípky jsou uvnitř pokryty tenkým filmem tzv. surfaktantu, který snižuje jejich povrchové napětí, činí tím plíce snáz roztažnější a výrazně snižuje svalovou práci při dýchání. Snadná výměna plynů ve plicních sklípcích je umožněna jednak extrémně tenkou stěnou sklípku, takže vzduch a krev jsou ve velmi těsném kontaktu, a dále i velkou styčnou plochou. Sklípky totiž významně zvětšují plochu, kterou je krev vkontaktu se vzduchem. Pro funkci plic je důležité jejich krevní zásobení, které je zde dvojí. První je tzv. funkční a vrámci malého plicního oběhu zajišťuje přívod krve ke sklípkům tak, aby došlo kjejímu okysličení. Druhé zásobení je potom tzv. nutriční, je součástí velkého oběhu a okysličenou krví a vyživuje samotnou plicní tkáň. 18
46 Plíce/pulmo 19
47 Dýchání/švása Dýchání neboli respirace je proces výměny plynů mezi naším tělem a okolím a využití plynů vnašich buňkách. Tento proces je klíčový vudržení života. Důvodem je skutečnost, že většina energie produkované buňkami našeho těla vzniká vchemických reakcích, při kterých jsou živiny spalovány za spotřeby kyslíku O2 a produkci oxidu uhličitého CO2. Jak nedostatek kyslíku, tak i hromadění oxidu uhličitého představuje pro naše tělo závažný problém. Vlastní dýchání neprobíhá tedy pouze na úrovni dýchacího systému, ale naopak i naúrovni všech buněk. Mluvíme proto o 2 typech dýchání: Vnější dýchání/ventilace výměna plynů mezi vdechnutým vzduchem a krví vplicních sklípcích Vnitřní dýchání výměna plynů mezi krví a periferními tkáněni našeho těla a jednotlivými buňkami a využití dodaného kyslíku vmetabolických pochodech v mitochondriích. 20
48 Dýchání/švása Dýchání je cyklický proces, který bychom mohli popsat asi takto: dechové centrum vnašem mozku dá pokyn ke kontrakci vdechových/inspiračních svalů (hlavně bránice, zevní mezižeberní svaly a skaleny) svaly následně jednak zvednou žebra vzhůru a jednak poklesne bránice, tím se zvětší objem hrudníku a klesne vněm tlak resp. vznikne zde podtlak vůči okolí. plíce pasivně následují pohyb hrudní stěny a tím vzniká podtlak i uvnitř plic a dojde knasávání vzduchu. vzduch nasátý do plic se dostane do sklípků a zcela pasivně proběhne výměna plynů. uvolnění svalů vede k poklesu žeber, vzestupu bránice a tím i opětovnému zmenšení hrudní dutinya obrácení tlaku. Vzduch je nyní vypuzován ven zplic a tomu ještě napomáhají výdechové svaly (zejm. vnitřní mezižeberní svaly). Celý tento cyklus se neustále opakuje sčetností, kterou udává tzv. dechová frekvence. Ta je u dospělého cca 16 dechů/ min. a skaždým vdechem se mezi plícemi a okolím vymění cca 0,5 litru vzduchu. Tento objem označujeme tzv. dechový objem. 21
49 Dýchání/švása Při výdechu se zplic nedostane všechen vzduch a ten co zůstává představuje tzv. mrtvý prostor plic. Je zřejmé, že míru ventilace můžeme ovlivnit a to jak prostřednitvím dechové frekvence, tak i dechového objemu (hloubky dechu). Během zátěže k takovému ovlivnění běžně dochází. Nejenže se zrychlí náš dech, ale stejně tak se dech prohlubuje. Výměna plynů vplicích probíhá prostou difuzí mezi vzduchem vplicních sklípcích a krví. Oxid uhličitý je zde uvolňován zkrve do vzduchu plic a kyslík naopak přechází do krve. Následný transport kyslíku kcílovým tkáním potom zajišťuje krev, resp. červené krvinky a jejich krevní barvivo/hemoglobin. To vtkáních směňuje kyslík za oxid uhličitý, zajišťuje tak přísun kyslíku kbuňkám a naopak odvod oxidu uhličitého ztkání. Oxid uhličitý je potom skrví transportován do plic kde může být vydýchán a tak vyloučen ztěla. Některé plyny, např. oxid uhelnatý, mohou hemoglobin zablokovat pro přenos kyslíku a vyvolat tak dušení až smrt. 22
50 Dýchání/švása Nádech Objem hrudi se zvětšuje Zvedají se žebra Výdech Objem hrudi se zmenšuje Žebra klesají Bránice klesá Bránice se vyklenuje vzhůru Nádech je aktivní dej, zatímco výdech probíhá pasivně! 23
51 Dýchání/švása Typy dýchání: Na dýchání se může podílet celá řada svalů tak jak již bylo popsáno. Jde o svaly jejichž činnost se odráží na pohybech 2 základních částech našeho trupu, a sice břicha a hrudníku. I když by se dalo očekávat, že všichni lidé budou tyto svaly využívat přibližně stejně a pohyby hrudi a břicha budou u všech obdobné, není tomu tak. Podle části těla, na které se dech odráží nejvíce, a která se při dechu nejvíce pohybuje potom dělíme dýchání na několik typů: hrudní dýchání při nádechu se výrazně zvedá hrudník zatímco břicho se zapojuje jen minimálně, častěji takto dýchají ženy, dech bývá mělčí a rychlejší, dlouhodobé hrudní dýchání obvykle vede časem ke zvýšené stimulaci sympatiku se všemi negativními důsledky *Vědomé dýchání do hrudi vjóze tento negativní efekt nemá. paradoxní dýchání dominuje pohyb břicha, ale to se při nádechu paradoxně nevyklenuje, ale naopak zatahuje dovnitř, tento typ dýchání vede kještě výraznější stimulaci sympatiku než dýchání hrudní břišní dýchání častější u mužů, při nádechu se vyklenuje břicho zatímco hruď se příliš nepohybuje, tento typ dýchání je obecně prospěšný a eliminuje negativní účinky předchozích 2 typů. 24
52 Dýchání/švása Řízení dechu: Dýchání je pečlivě regulovaným procesem a cílem této regulace je sladit transport plynů do tkání a znich zpět spotřebami našeho organismu. Základní řízení dechu zajišťuje zcela automaticky náš mozek, resp. dechová centra vmozkovém kmeni, která bez našeho vědomí generují rytmické povely pro dýchací svaly. Jejich spontální aktivita je ovlivňována jak mechanicky (informace o roztažení/napnutí plíce při nádechu), tak i chemicky (informace o množství kyslíku/oxidu uhličitého vkrvi atd.). Paradoxně, naše tělo reaguje citlivěji na nárůst množství oxidu uhličitého vkrvi než na pokles kyslíku. Nárůst oxidu uhličitého je provázen nejen pocitem nedostatku vzduchu, ale současně i prohloubením dechu a zvýšením dechové frekvence. Pokud ale nedojde tímto intenzivnějším dýcháním kpoklesu oxidu uhličitého a naopak jeho dalšímu vzestupu nad určitou hodnotu, dechová centra jsou utlumena a dojde kdechové zástavě. Na pokles kyslíku naše tělo reaguje také zvýšenou ventilací, ale ne tak silně jako u oxidu uhličitého. *Při zvýšené poptávce po kyslíku vnašich tkáních (např. při fyzické aktivitě) se první prohlubuje dech, a teprve poté stoupá dechová frekvence. **Poškození dechových center mozku není slučitelné se životem. 25
53 Dýchání/švása Kromě zmíněné mechanické a chemické regulace, působí na naše dechová centra i celá řada dalších faktorů: aktuální psychický stav Emoce jako strach, hněv a pod. dokáží snadno dýchání zrychlit a znepravidelnit, zatímco uklidnění naší mysli a celkové uvolnění působí zcela opačně. Kromě všech těcho automatických regulací máme ale i možnost do dýchání zasahovat zcela vědomým způsobem a to především ovlivňováním našich dýchacích svalů. To nám dovoluje mít nad naším dechem značnou kontrolu. Ta je velmi důležitá, protože tak jak je dech ovlivňován naším tělem, tak i dech sám významně naše tělo ovlivňuje. Nesprávné dýchání může napomáhat stavům úzkosti až paniky a může vést kchronické stimulaci sympatiku se všemi jejími důsledky. Naopak klidné, hluboké dýchání má pozitivní vliv na řadu funkcí našeho organismu. 26
54 Dech vs prána Prána je energií, díky které žjeme. Z pohledu tridóša je prána prvním a základnímm typem VÁTa a je tedy složena z nejsubtilnějších z elementů prostoru (ákáša) a vzduch (váyu). Tak jako i všude jinde jemnější ovládá hrubé, tak i v našem těle má prána/váta kontrolu nad oběma hrubějšími dóšami PITTa a KAFa. Sídlo prána: Hlavním sídlem (tzv. ášraya-sthána) je hlava, vedlejšími pak hrdlo, hruď, ústa, jazyk a nos. Funkce prána: Obecnou funkcí je tzv. déha-dharana neboli udržování těla při životě. Z konkrétních pochodů je to potom dýchání, kašlání, kýchání a řada funkcí mimo dýchací systém jako polykání, smyslové funkce, mysl, intelekt atd. Prána a její ovlivnění pomocí dechu představuje mocný nástroj pro práci s vlastním tělem a myslí. Dech je tak pro nás možností jak vědomě zasahovat do jinak autonomních funkcí našeho organismu. Toho využívá yóga při pránáyáma (prána + ayáma/kontrola) 27
Variace Dýchací soustava
Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje
VíceAnatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Anatomie dýchacích cest Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Související pojmy: Ventilace = výměna vzduchu
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,
VíceDýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.
Dýchací soustava - Umožňuje okysličování krve a odvod oxidu uhličitého z organismu - Dýchací trubice tvořená hladkou svalovinou s kostěnou (dutina nosní) nebo chrupavčitá výztuž (dýchací trubice, průdušnice),
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických
VíceDýchací soustava lov
Dýchací soustava člověka Vnější dýchání výměna plynů mezi krví a okolím (vzduchem) kyslík se dostává dýchacími pohyby vdechovaným vzduchem do plicních alveol (plicní ventilace) a odtud difúzí do krevního
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceStřední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b
Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Dýchací soustava Téma: Základy biologie orgánové soustavy člověka Autor: Mgr.
VíceDýchací systém - úvod
Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího
VícePULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška. Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu
PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška Mgr. Martina Pokorná Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu Ve tkáních dochází k oxidaci organických
VíceVY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava
1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,
VíceZpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek
Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a
Více15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Klarka93 15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA = dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD538 Mgr. Lucie
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceAnatomie I přednáška 10. Dýchací soustava.
Anatomie I přednáška 10 Dýchací soustava. Funkce dýchací soustavy Zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a zevním prostředím. Dýchání (výměna plynů) Dýchání zevní (plicní) výměna O 2 a CO 2 v plicích
Více1. vnější dýchání. 2. vnitřní dýchání
1. vnější dýchání plicní ventilace = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi výměna plynů (O 2, CO 2 ) mezi vzduchem a krví 2. vnitřní dýchání výměna plynů (O 2, CO 2 ) mezi krví a tkáněmi dýchací
Vícemáme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání
je děj, při kterém organismus získává kyslík a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý je složeno z 3 dějů 1. PLICNÍ VENTILACE = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi 2. VÝMĚNA
VíceRESPIRAČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace
RESPIRAČNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace MUDr. Josef Jonáš 1 Funkce dýchacího ústrojí Je to systém zabezpečující dodávku kyslíku do organismu a vyloučení oxidu uhličitého z organismu ven. Dýchání (respirace)
VíceDÝCHACÍ SOUSTAVA. Fylogeneze dýchací soustavy
DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkcí dýchací soustavy je příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého = dýchání, které úzce souvisí s uvolňováním energie Mgr. Aleš RUDA Fylogeneze dýchací soustavy Prvoci, houby, láčkovci:
VíceDÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE
EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná
Vícečinnost dých. ústrojí = DÝCHÁNÍ (RESPIRACE) musí být souhra dých. a a oběhové soustavy
Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Iveta zajišťuje přívod O 2 a odvádění CO 2 = výměna dých. plynů činnost dých. ústrojí = DÝCHÁNÍ (RESPIRACE) musí být souhra dých. a a oběhové soustavy
VíceKosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.
Anatomie pro účastníky kurzu ZZA Následující řádky jsou určeny těm z vás, kteří jste při hodinách biologie chyběli, už jste toho hodně zapomněli, nebo jste měli trvale otevřenou stranu s nejzajímavějšími
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14 Člověk II. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
VíceFYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :
FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: 78 % dusíku 21 % kyslíku 1 % vzácné plyny (nejvíc argon), vodní páry a oxid uhličitý, Toto složení vzduchu je
VíceRespirační systém. http://www.vscht.cz/kot/cz/studij ni-materialy.html
Respirační systém http://www.vscht.cz/kot/cz/studij ni-materialy.html Funkce respiračního systému Úzká spolupráce se srdcem a krví ve snaze extrahovat kyslík z vnějšího prostředí a zbavovat se nežádoucích
VíceDýchací soustava vyšších obratlovců
Dýchací soustava vyšších obratlovců Tematická oblast Datum vytvoření 14. 8. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceANATOMIE A A FYZIOLOGIE
ANATOMIE A FYZIOLOGIE Lidský organismus je složitý systém specializovaných orgánů. Anatomie se zabývá jejich stavbou a uspořádáním. Fyziologie se věnuje vzájemnému sladění činnosti orgánů, projevující
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE
1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceDechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy
Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně
VíceSrovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
Plicní objemy Srovnávac vací fyziologie Větev plicní žíly (okysličená krev) Větev plicní tepny (odkysličená krev) Terminální průdušinka HLTAN HRTAN JÍCEN PRŮDUŠNICE Pravá plíce Nosní dutina Levá plíce
VíceKOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
KOSTRA HLAVY Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Lebka - CRANIUM Obličejová část SPLANCHNOCRANIUM -u člověka je poměrně malá - spojení kostí mají přibližně klínový tvar - horní oddíl pevně spojené kosti
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Dýchací systém
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Dýchací systém Dýchací systém Test Dýchací systém probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
VíceSTAVBA A FUNKCE, PŘENOS KYSLÍKU A OXIDU UHLIČITÉHO, FYLOGENEZE. -dýchací soustava umožňuje sycení krve kyslíkem a odvod CO2 z organismu
Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): t.klodnerova STAVBA A FUNKCE, PŘENOS KYSLÍKU A OXIDU UHLIČITÉHO, FYLOGENEZE -dýchací soustava umožňuje sycení krve kyslíkem a odvod CO2 z organismu
Vícewww.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace
Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_13 Zdravověda somatologie
VíceAnatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.
Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní
VíceDýchací soustava. literatura: Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Machová, J.:Biologie člověka pro učitele. Rokyta : Somatologie
literatura: Dýchací soustava Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka Machová, J.:Biologie člověka pro učitele Rokyta : Somatologie Fce: výměna dýchacích plynů mezi krví a vnějším prostředím horní cesty
VíceMízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin
VíceOtázka: Dýchací soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barča
Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Barča Plicní ventilace: mechanický proces pohyb vzduchu do plic a z plic změny objemu vzduchu v plicích se řídí Boylovým Mariottovým zákonem: tlak
VíceVY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA. Časová dotace: 45 min Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_ORGANOVE_SOUSTAVY_LIDSKEHO_TELA Orgánové soustavy lidského těla Předmět: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 5. 4. 2012 Jméno
VíceDý D c ý h c ac a í c sy s s y t s é t m é
Dýchací systém Hlavní nádechové svaly: bránice, zevní mezižeberní svaly Pomocné dýchací svaly: m. sternocleidomastoideus, skupina skalenových svalů Výdechové svaly: vnitřní mezižeberní svaly, svaly přední
VíceUčební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze Jana SlavíKová JitKa Švíglerová Fyziologie DÝCHÁNÍ Karolinum Fyziologie dýchání doc. MUDr. Jana Slavíková, CSc. MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D. Recenzovali: prof.
VíceMasarykova univerzita Pedagogická fakulta. Didaktika přírodopisu s biologií člověka PŘÍPRAVY NA VYUČOVACÍ HODINY PŘÍRODOPISU
Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Didaktika přírodopisu s biologií člověka PŘÍPRAVY NA VYUČOVACÍ HODINY PŘÍRODOPISU Zpracovala: Lenka Mrhačová UČO: 105339 Obor: Bi Rv Semestr: podzim 2007 Téma:
VíceNervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Biofyzika dýchání. Spirometrie 1 Obsah přednášky Mechanismus výměny plynů mezi organismem a okolím (dýchací
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie
Více- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie
NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění
VíceLABORATORNÍ PRÁCE 4. Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy
LABORATORNÍ PRÁCE 4 Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy TEORIE Dýchací pohyby 1. Vdech (inspirum): aktivní děj objem hrudní dutiny se zvětšuje stahy bránice a mezižeberních svalů
VíceDÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_20_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE PLICNÍ VENTILACE Plicní ventilace: mechanický proces pohyb vzduchu do plic a z plic změny
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze dýchací
VíceHRDLO ÚSKALÍ DETOXIKACE
HRDLO ÚSKALÍ DETOXIKACE www.faqs.org MUDr. Josef Jonáš 1 Hlavní problém spočívá ve složitých anatomických poměrech hrdla Při detoxikaci je třeba rozlišit, ve kterém orgánu hrdla probíhá zánět. www.esg.montana.edu
Víceočekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.
č. 16 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 8. Lidské tělo oběhová a dýchací soustava V pracovních listech se žáci seznamují s oběhovou
VíceObsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................
Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
VíceOběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)
Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceŠablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka
Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.
VíceDýchací soustava - maturitní otázka z biologie (2)
Dýchací soustava - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - St?eda,?íjen 22, 2014 http://biologie-chemie.cz/dychaci-soustava-maturitni-otazka-z-biologie/ Otázka: Dýchací soustava P?edm?t:
VíceOkruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená
Okruh B: Orgánové soustavy (trávicí, dýchací, močová a pohlavní soustava, srdce, žlázy a kůže) zelená Trávicí soustava 1. Zuby Hlavní body: vnější a vnitřní stavba zubu, fixace zubu v čelisti, typy zubů,
VíceOBSAH: funkce,orgány,stavba,kapacita,onemocnění, řízení, procvičování-doplň věty,oprav text,doplň graf,křížovka, popis obrázku ROK: 2010/2011
DÝCHACÍ SOUSTAVA OBSAH: funkce,orgány,stavba,kapacita,onemocnění, řízení, procvičování-doplň věty,oprav text,doplň graf,křížovka, popis obrázku ROK: 2010/2011 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda PŘEDMĚT:
VíceEPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
VíceFyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová
Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání
VíceÚvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči
Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.
VíceTEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev
VíceČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
Víceročník 9. č. 20 název
č. 20 název Orgánové soustavy člověka anotace V pracovních listech si žáci opakují učivo z 8. ročníku. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je i správné
VícePRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd
Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceOběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce
Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,
VíceAnatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.
Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se
VíceVY_INOVACE_V/2_Sada01
Autor: Josef Kraus Datum: 4. 6. 2012 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠM Trnová,, Trnová 222, okres Plzeň - sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodnp rodních věd Číslo sady: 01 Vzdělávac
VíceVětšina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem
Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla
VíceDýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic
Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic Dýchací cesty (vedou a upravují vdechovaný vzduch): Dutina nosní Nosohltan Hrtan (larynx) Průdušnice (trachea) Průdušky (bronchy) Průdušinky
VíceZdravověda Eva Trnová
Zdravověda Eva Trnová Pedagogická fakulta MU 2015 Rozvrh So 28. 2. 11:10 12:50 učebna 57, So 21. 3. 11:10 12:50 učebna 57, So 25. 4. 7:30 9:10 učebna 57, So 2. 5. 9:20 11:00 učebna 57 test Možná výměna
VícePRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ
PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA2_P1-2 Číslo projektu: CZ
VíceHLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
VíceAnatomie a fyziologie - ORL
Anatomie a fyziologie - ORL Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára slouţí jako opakování učiva I. ročníku předmět
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
VíceNervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík
VíceProjekt Učíme se pro život. (EU peníze školám) Věcné učení. Pracovní listy. 7. 10. ročník základní školy speciální. Vypracovala: Mgr.
Projekt Učíme se pro život (EU peníze školám) Věcné učení Pracovní listy 7. 10. ročník základní školy speciální Vypracovala: Mgr. Lenka Dobrovolná Obsah DUM 1. Lidské tělo. Seznámení s hlavními částmi
VíceOběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem
Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Více- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna
Otázka: Svalová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Brabencová Svalová soustava - svaly hladké - příčně pruhované - srdeční - do svalové soustavy řadíme jen svaly příčně pruhované - orgány jsou svaly
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Dýchací systém
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Dýchací systém Dýchací systém Test Dýchací systém probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
VíceAnatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx
DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní
VíceDopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!
Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha
VíceDÝCHACÍ SOUSTAVA. ANATOMICKÉ SOUÁSTI DÝCHACÍ SOUSTAVY (viz obr.. 1 a 2)
DÝCHACÍ SOUSTAVA vysvtlí význam dýchací soustavy pro život lovka urí polohu a innost základních ástí dýchací soustavy orientuje se v základních chorobách dýchacích soustav chápe podíl kouení na vzniku
VíceTest z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)
1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme
Více