Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze
Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance
Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob do skupin: Ekonomicky aktivní Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní
Zaměstnaní Za zaměstnané považujeme všechny osoby od určitého věku, které v průběhu tzv. referenčního období pracovaly alespoň jednu hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo měly formální vztah k zaměstnání. Jsou zde zahrnuty i osoby na mateřské dovolené.
Rozdělení zaměstnaných Placení zaměstnaní Zaměstnaní ve vlastním podniku
Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce
Třídění nezaměstnaných Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti
Ekonomicky neaktivní Osoby, které nebyly zaměstnány a nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané např. děti předškolního věku, žáci, nepracující studenti, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní, evidovaní uchazeči neschopní do práce nastoupit,
Kritéria zařazování základním a rozhodujícím kritériem je skutečná aktivita na trhu práce, nikoli obvyklé postavení aktivita má přednost před neaktivitou zaměstnání má přednost před hledáním
Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost
Registrovaná nezaměstnanost Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle
Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní 26 000 bytů (0,7 %), 70 000 resp., z toho 58 000 starších 15 let
Konstruované ukazatele Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) N u Z N Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity
Vývoj nezaměstnanosti v ČR Počet uchazečů, volných pracovních míst (v tis.) a míra nezaměstnanosti (v %) 600 12 500 10 400 300 8 6 Voln Uch Míra 200 4 100 2 0 0 I/93 IV/93 VII/93 X/93 I/94 IV/94 VII/94 X/94 I/95 IV/95 VII/95 X/95 I/96 IV/96 VII/96 X/96 I/97 IV/97 VII/97 X/97 l/98 lv/98 Vll/98 X/98 I/99 IV/99 VII/99 X/99 I/00 IV/00 VII/00 X/00 Měsíc
Míra nezaměstnanosti v ČR
Inflace Inflací rozumíme všeobecný růst cenové hladiny v čase Toto ale není reálně možné měřit (příliš mnoho údajů) V praxi se zjišťuje jako změna hladiny spotřebitelských cen (což neznamená, že se kromě toho nezjišťují např. výrobní ceny)
Využití indexů cenové hladiny přímá výpověď nepřímá výpověď
Vymezení indexu spotřebitelských cen Pro konstrukci ISC je třeba jej nejprve časově a prostorově vymezit, tj. vybrat výrobky a služby, u nichž budeme ceny pravidelně zjišťovat a stanovit jejich váhy, vybrat zpravodajské jednotky, tj. místa, kde budeme změnu ceny zjišťovat stanovit periodicitu zjišťování, tj. kdy resp. jak často budeme změnu ceny zjišťovat
Výběr výrobků a služeb Při sestavování souboru výrobků, tzv. reprezentantů nejprve definujeme relativně homogenní skupiny výrobků (např. potraviny, bydlení apod.) a v rámci každé skupiny pak vybereme výrobek, který v dané skupině považujeme za typický U výrobku bychom měli předpokládat stabilitu cenového vývoje V současné době spotřební koš obsahuje 775 reprezentantů (klesající počet v čase) Problém: zvyšování kvality výrobků
Stanovení váhového systému Každému výrobku je přisouzena určitá váha Váhy jednotlivých reprezentantů jsou odvozeny ze struktury výdajů domácností zjištěných na základě statistiky rodinných účtů a doplňkových šetření Pravidelně (cca po 5 letech) se spotřební koš včetně nastavených vah reviduje
Srovnání spotřebních košů Tabulka 6.10 Srovnání struktury spotřebního koše ČR, Francie a Německa Skupina Váhy (v %) ČR Francie Německo Potraviny a nealkoholické nápoje 19,8 15,6 13,1 Alkoholické nápoje, tabák 7,9 3,7 4,2 Odívání a obuv 5,7 5,3 6,9 Bydlení, voda, energie, palivo 23,6 13,6 27,5 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 6,8 6,4 7,1 Zdraví 1,4 9,0 3,4 Doprava 10,1 16,9 13,9 Pošty a telekomunikace 2,3 2,6 2,3 Rekreace a kultura 9,6 8,7 10,4 Vzdělání 0,4 0,2 0,6 Stravování a ubytování 7,4 7,9 4,6 Ostatní zboží a služby 5,0 10,1 6,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 Pramen: Statistické úřady uvedených zemí
Výběr zpravodajských jednotek záměrný výběr neexistence opory výběru ceny jsou ovlivněny celou řadou faktorů vybíráme tedy tak, aby všechny typy jednotek byly ve výběru zastoupeny úměrně svému podílu šetření probíhá v 41 okresech
Periodicita zjišťování závisí na stabilitě cenového vývoje a na disponibilních prostředcích při stabilním vývoji (ČR) stačí jedenkrát měsíčně u rychleji se měnících cen probíhá 3x měsíčně a z toho se počítá průměr
Index spotřebitelských cen I p i w i, o L I P i w i, o i
Míra inflace Mírou inflace rozumíme přírůstek indexu spotřebitelských cen Každý měsíc konstruujeme meziměsíční míru inflace meziroční míru inflace průměrnou roční míru inflace
Meziměsíční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci oproti měsíci bezprostředně předcházejícímu vyjadřuje přírůstek indexu spotřebitelských cen mezi dvěma po sobě jdoucími měsíci M t I t I t,0 1,0 100 100
Meziroční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci ve srovnání s týmž měsícem loňského roku M t I t I t,0 12,0 100 100
Průměrná roční míra inflace na rozdíl od meziroční míry inflace zohledňuje i cenový vývoj během dvanácti sledovaných měsíců t I i,0 M t i t 11 t 12 I i,0 100 100 i t 23
Další míry inflace míra celkové inflace míra jádrové inflace míra čisté inflace
Index spotřebitelských cen (prosinec 1994=100) 160 150 140 130 120 110 100 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Meziměsíční míra inflace 5 4 3 2 1 0-1 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002-2
Průměrná roční míra inflace 14 12 10 8 6 4 2 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Přestávka
Hrubý domácí produkt hodnota statků (zboží a služeb) vyrobených na ekonomickém území
Metody měření HDP odvětvová (výrobní) metoda spotřební (výdajová) metoda důchodová metoda
Odvětvová (výrobní) metoda HDP = + Součet hrubých přidaných hodnot v odvětvích Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené + Daně na výrobky (SPD, DPH) Dotace na výrobky HDP = HPH FISIM + ČDV
Spotřební (výdajová) metoda HDP = + Konečná spotřeba (D,VI,NI) + Hrubá tvorba fixního kapitálu + Změna stavu zásob + Vývoz Dovoz
Důchodová metoda HDP = + Náhrady zaměstnancům (~mzdy) + Hrubý provozní přebytek (~zisky+odpisy) + Renty + Úroky + Čisté daně na produkci a dovoz
Vývoj HDP ČR, mld Kč b.c. 2500 2000 1500 1000 500 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Vývoj HDP ČR, mld Kč, s. c. 1995 1 500 1 450 1 400 1 350 1 300 1 250 1 200 1 150 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Vývoj HDP ČR (meziroční změna v %, s.c. 1995) 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 -12 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Platební bilance jeden z nejdůležitějších dokumentů CB informující o vývoji věřitelské či dlužnické pozice země vůči zahraničí podává systematický přehled o vývoji devizových pohledávek a závazků během sledovaného období
Struktura platební bilance A. Běžný účet (obchod, služby, výnosy, jednostranné převody) B. Kapitálový účet C. Finanční účet (přímé, portfoliové, ostatní investice) D. Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv A+B+C+D = -E
Vývoj běžného účtu PB (mld Kč) 20 0-20 -40-60 -80-100 -120 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Vývoj finančního účtu PB (mld Kč) 250 200 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
Děkuji za pozornost.