GEOGRAFIE ČR doprava GER2, přednáška 4 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz
DOPRAVA silniční doprava železniční doprava letecká doprava vodní doprava potrubní doprava
DOPRAVA kde získat informace? www.rsd.cz Ředitelství silnic a dálnic www.dalnice.com nadšenec Jan Slovík z Trutnova www.ceskedalnice.cz podobné ŘSD www.dalnice-silnice.cz pěkné mapy www.koridory.wz.cz zajímavosti o železničních koridorech www.plavba.cz vše o lodní dopravě Jednotlivé stavby lze nalézt na stránkách stavebních firem (Metrostav, Subterra )
většina osobní či nákladní dopravy se realizuje po silnicích do výstavby a údržby komunikací jdou desítky miliard Kč ročně z rozpočtu EU, státu, krajů i obcí významná oblast zaměstnanosti více než 55 000 km silnic od roku 2007 kamionová přeprava po dálnicích a rychlostních silnicích zpoplatněna mýtným, dříve dálniční známky význam městské hromadné dopravy
Dálnice v České republice 2008 D1 Brněnská dálnice 257,4 km D2 Bratislavská dálnice 60,7 km D3 Budějovická dálnice 15,6 km D5 Plzeňská dálnice 151,0 km D8 Ústecká dálnice 76,9 km D11 Hradecká dálnice 87,0 km D47 Ostravská dálnice 44,0 km
Dálnice D1 Praha Brno Lipník nad Bečvou zatím postaveno 257 km, ve výstavbě 18 km, v plánu 24 km nejstarší dálnice, úsek Praha Mirošovice v provozu od roku 1971 původní plány a výstavba již od roku 1938, zastaveno 1950, opět obnoveno 1967 měla vést až na hranice s býv. SSSR navazující úsek D47 do Ostravy bude po dokončení přeznačen na D1
Dálnice D1 nejvytíženější komunikace v ČR mimo obce, zejména prvních 11 km u Prahy (80-95 tis. vozidel/den) do roku 2009 se D1 dostane až za Kroměříž (chybí 6 km u Kojetína) z původního plánu trasy (severem Slovenska na Ukrajinu) se D1 stáčí ještě více na sever a cílem je pak Ostrava na Hané dálnice kličkuje D1 vede přes Českomoravskou vysočinu, členitým terénem s rozdílnými klimatickými podmínkami časté dopravní nehody a uzavírky budování alternativní trasy přes Hradec Králové (D11 a R35) je v nedohlednu, existují návrhy na rozšíření o další pruh
Dálnice D2 Brno Břeclav - Bratislava rozdělením ČSFR se stala první dokončenou dálnicí, celkem 60 km postavena v letech 1974-1980, od roku 2003 v Bratislavě až na hranici s Maďarskem po rozdělení na ČR a SR dobudován hraniční přechod Lanžhot, zpočátku jen provizorní, nyní opět opuštěný velká dálniční křižovatka na jižním okraji Brna (viz mapka)
Dálnice D3 Praha Tábor České Budějovice -? nejproblematičtější dálnice, spory zda ano či ne a kudy v provozu 16 km, ve stavbě či ½ profil 44 km a v plánu 90 km první obchvat Tábora v roce 1991, další úsek 2004 a část 2007 vše ve střední části od 10/2008 zahájena výstavba úseku Tábor Veselí nad Lužnicí ostatní úseky jsou předmětem sporů obcí, ochránců přírody, státu trasa mnohokrát měněna, citlivá krajina dolního Posázaví, stále několik variant variantně možnost rozšířit stávající silnici I/3, úsek z Budějovic na hranice s Rakouskem výhledově jen rychlostní silnice R3 (dalších 25 km)
Dálnice D5 Praha Plzeň Rozvadov od října 2006 zcela dokončená celá dálnice v délce 151 km po roce 1989 se výstavba D5 na západ stala maximální prioritou postupně zprovozňována od roku 1982, na okraj Plzně v roce 1995, k Rozvadovu 1997 dokončení obchvatu Plzně trvalo 11 let! průjezd centrem Plzně byl zcela nevyhovující, přesto se obě strany sporu dopustily mnoha chyb a umožnily (resp. způsobily) průtahy a odklady výstavby úsek Černice Útušice (3,5 km) s tunelem skrz kopec Valík hlavním sporným bodem
Dálnice D8 Praha Lovosice Ústí nad Labem Petrovice SRN dokončeno 77 km, zbývá prostředních 16 km skrz CHKO České Středohoří jediná dálnice přes velkoplošné CHÚ část od Prahy postupně zprovozňována 1993-2001, část okolo Ústí na Labem 2003-2006, na hranice se SRN v prosinci 2006 zcela první byl zprovozněn úsek Řehlovice Trmice (4,6 km) v roce 1990, ovšem jako přeložka silnice II/613 Teplice Ústí nad Labem součástí přechodu Krušných hor stavebně významné prvky tunel Panenská 2020 m, tunel Libouchec 480 m, Knínická estakáda 1500 m, most Rybenské údolí 350 m s výškou 53 m úsek přes české Středohoří je také technicky náročný a má být dokončen v letech 2010-2011 (již několikráte odsunuto), součástí dva menší tunely, původně ekology požadovaný 13 km dlouhý či později 3 km byly zamítnuty
Dálnice D11 Praha Hradec Králové Trutnov PL dokončeno 90 km, rozestavěno 4 km u Hradce Králové, plánu 23 km s výhledem na dalších 42 km (možná spíše R11) část od Prahy postupně zprovozňována 1984-1990 k Poděbradům, k Hradci pak celkové zprovoznění v prosinci 2006 k Libišanům silnice I/11 byla do doby dokončení D11 extrémně vytížená (=přetížená), časté nehody, dopravní zácpy v obcích opět problémy s trasou NPR Libický luh a pole u Sedlic prozatímní sjezd u Libišan (v těchto místech bude křižovatka s R35) byl v prosinci 2008 posunut o cca 3 km a cesta na kraj Hradce vede po silnicích II. třídy (zákaz nákladní dopravy) D11 bude pokračovat k severovýchodu až severu na Jaroměř (dostavba nejdříve 2011-2012) úsek od Jaroměře na Trutnov a dále ke státní hranici je v současnosti plánován jako rychlostní komunikace (dostavba v nedohlednu)
Dálnice D11 současné zakončení
Dálnice D47 Lipník nad Bečvou Ostrava Bohumín PL z dopravního hlediska prioritní stavba, stávající rychlostní silnice R48 prochází obcemi a často nemá střední dělící pás zatím zprovozněno 44 km (1/2009), staví se i zbylých 36 km z celkově plánovaných 80 km politická stavba, oblíbené poklepávání na základní kámen dokončení postupně v letech 2009-2010, podle původních slibů to mělo být o několik let dříve první snaha o vstup soukromého kapitálu skončilo ostudou a stamiliónovým penále (izraelská firma bez stavebního zázemí) po dokončení se D47 převede na D1 v oblasti Ostravy složitý systém estakád, přivaděčů a nájezdů, u Klimkovic tunel 1080 m cena v tomto úseku 1 mld. Kč/km)
Dálnice D47 (=D1) schéma dopravy východní Moravy
Rychlostní komunikace v České republice 2008 čtyřproudé komunikace se stejnými dopravními předpisy jako dálnice, liší se pouze ze stavebního hlediska (poloměry oblouků, šířka vozovky, stoupání ) výstavba je levnější a snazší, doplňují dálniční síť na méně důležitých tazích mezi nejvýznamnější patří R10/R35 Praha Liberec, R4 Praha - Příbram či R46 Vyškov Olomouc prioritní dostavba se týká pražských městských okruhů, R6 Praha Karlovy Vary, R48 Bělotín, Tošanovice Žukov či křižovatka Nová Hospoda na R4 často jsou rychlostní silnice budovány přednostně jako obchvaty měst v lednu 2008 diskuze o přeřazení některých na dálnice (harmonizace s parametry dálnic v EU)
Rychlostní silnice MO městský okruh v Praze, jako jediná rychlostní komunikace nemá číslo z dopravního hlediska velmi důležitá stavba vzhledem ke komplikovaným poměrům v terénu i zástavbě je část vedena tunely (1997 - Strahovský tunel 2,1 km, 2004 - tunel Mrázovka 1 km), velmi nákladné stavby (momentálně se staví tunely Blanka a Stromovka) kvůli neexistenci propojeného vnějšího okruhu jsou některé úseky přetížené nejen místní, ale i tranzitní evropskou dopravou (Jižní spojka přes 100 000 aut/den) chybí dostavět de facto celou severní část městského okruhu, termín není stanoven, patrně v letech 2012-2020 omezení rychlosti na 50-80 km/h
Rychlostní silnice MO tunel Blanka www.tunelblanka.cz výstavba 2007-2011, délka tunelu 2,23 km
Rychlostní silnice R1 vnější rychlostní okruh okolo Prahy z dopravního hlediska prioritní stavba, odkloní tranzitní dopravu z Jižní spojky či z magistrály plánovaná délka okruhu je okolo 80 km (Berlín 220 km), zatím dokončeno 16 km (úseky Satalice Běchovice a Slivenec Ruzyně) staví se v úseku Jesenice - Lahovice Slivenec (23 km), kde je několik tunelů a dlouhá estakáda přes Vltavu, dokončení této etapy cca 2009-2010 před výstavbou je úsek Ruzyně Suchdol Březiněves Satalice (30 km) s předpokládaným dokončením 2012-2014 ostatní úseky budou dokončovány především v závislosti na financích, odhadem až v letech 2016-2020
Rychlostní silnice R3 Velešín Kaplice Dolní Dvořiště navazuje na D3 jižně od Českých Budějovic, levnější varianta v úseku s nižší dopravní zátěží celková délka cca 25 km, zatím hotov obchvat Dolního Dvořiště v ½ profilu (1,6 km) podle plánů měla začít výstavba v roce 2008, patrně se však zpozdí a navíc se bude stavět jen ½ profil z Rakouské strany má navazovat také rychlostní silnice, termín také neznámý v tomto úseku je místo tragické nehody autobusu (Nažidla, 8. 3. 2003, 20 mrtvých)
Rychlostní silnice R4 Praha Příbram Písek České Budějovice jedna z nejstarších rychlostnic, první úseky vznikaly v 70. letech, z Prahy k Příbrami je trasa kompletně hotova od roku 1985 z plánované délky 89 km (až do CBU 157 km) je hotovo 50 km zcela a 10 km částečně v roce 2008 dokončena velká křižovatka u Nové Hospody (I/4 a I/20) 800 metrů za 1,1 mld. Kč ve výstavbě úsek Mirotice Nová Hospoda (6 km) dokončení listopad 2010 v přípravě jsou zbylé úseky mezi Příbramí a Miroticemi (37 km), termín dokončení postupně cca 2011-2015
Rychlostní silnice R5 Praha (Radlická radiála) počátek D5 v úseku Zlíchov Butovice - Třebonice zhruba 10 km dlouhý úsek, který v budoucnosti propojí R1 a MO hotova vnější polovina z Butovic do Třebonic, podél komunikace velká nákupní centra termín dokončení zbylé vnitřní části není znám, nejdříve však po dokončení vnějšího okruhu R1
Rychlostní silnice R6 Praha Karlovy Vary Cheb SRN velmi důležitá komunikace, hotovy jen některé úseky, velké dopravní zatížení, průjezdy obcemi z celkové délky 167 km je v provozu cca 61 km, u Prahy to je Praha Nové Strašecí (32 km), část průjezdu skrz Karlovy Vary a na Chebsku úsek Kamenný Dvůr Pomezí nad Ohří nejvíce zatížený počátek R6 Praha Pavlov byl dokončen s předstihem v 12/2008 (obchvat obcí Hostivice, Jeneč a Pavlov) zbylá část R6 má být hotova 2012-2015, přestože se ještě ani nezačalo stavět
Rychlostní silnice R7 Praha Slaný Chomutov SRN spojení Prahy s významnými městy v SZ Čechách z celkových 99 km zcela hotovo 26 km (hlavně počátek z Prahy do Slaného), zbylá část je zatím I/7 a většinou tvoří ½ profil budoucí rychlostní silnice (38 km) v roce 2007 přibyl stavebně náročný úsek Chomutov Křimov (7 km/350 m převýšení), vystupující na hřeben Krušných hor po estakádách dokončení je plánováno 2009-2012, částečně už ve výstavbě na počátku je frekventovaná odbočka na letiště PrahaRuzyně a budoucí úsek okruhu R1 mezi Louny a Chomutovem vyrůstá rozsáhlá průmyslová zóna Triangl
Rychlostní silnice R8 Praha (severojižní magistrála) spojení mezi D1 a D8 mezi Spořilovem a Zdiby úsek měří cca 20 km, často nesplňuje parametry rychlostní silnice (semafory, úrovňové křižovatky, omezená rychlost na 50 km/h) nejvytíženější silniční úsek v ČR (až 115 000 aut/den), pravidelné celodenní kolony popojíždějících aut od března 2009 v Legerově ulici snížen počet pruhů ze 4 na 3 nadměrná zátěž obytných domů hlukem situaci pomohou vyřešit až plně dokončené R1 a MO
Rychlostní silnice R10 Praha Mladá Boleslav Turnov původní plány vedly R10 až na hranice s Polskem u Harrachova délka hotových úseků 71 km je konečná, část do Mladé Boleslavi funguje od roku 1982, o 10 let později dostavěn úsek ke křižovatce s R35 u Turnova v letech 1999-2001 proběhla komplexní rekonstrukce (14-66 km) za 1,4 mld. Kč na počátku je ve stavbě křižovatka s okruhem R1
Rychlostní silnice R11 SR Jablunkov Třinec Ostrava Opava Krnov - PL zatím neexistující rychlostní komunikace s nízkou prioritou (nejdůležitější částí je úsek Ostrava- Opava) hotovy obchvaty Jablunkova, Mostů u Jablunkova a průtah Ostravou a Opavou vše se zatím staví v polovičním profilu jako silnice I/11
Rychlostní silnice R12 Praha (Štěrboholská radiála) úsek ze Strašnic do Úval hotova část do Běchovic v délce cca 6 km, spojuje vnitřní a vnější pražský okruh R12 může v budoucnosti pokračovat směr Kolín a Čáslav Rychlostní silnice R13 Karlovy Vary Most Děčín Liberec Podkrušnohorská magistrála některé úseky již existují (obchvat Ostrova, Řehlovice), ale pouze jako 4-proudá silnice I/13 dokončení je v nedohlednu
Rychlostní silnice R14 Liberec Jablonec nad Nisou nevyhovující současné komunikace první úsek hotov od roku 2005, další budou realizovány v letech 2007-2011 Rychlostní silnice R23 Brno (Pisárecká radiála) spojka vnitřního brněnského okruhu s D1 na západě Pisárecký tunel 0,5 km, návaznost na Výstaviště BVV
Rychlostní silnice R27 Plzeň (jižní přivaděč) zatím bez označení R rozšířená část silnice I/27, vedoucí z Ejpovic do Plzně nyní čtyřproudá komunikace v délce 8 km spojující Plzeň s D5 pokračující cca 4 km směrem na Klatovy Rychlostní silnice R28 Postoloprty Most Mníšek - SRN pouze návrh z roku 1999, podmínkou navazující spojení na Německé straně
Rychlostní silnice R34 Uvažován pouze úsek České Budějovice Třeboň, ostatní má zůstat jako I/34 zatím hotova část u Budějovic obchvat Hlinska, Vráta a Rudolfova v délce 6 km a malý kousek za Třeboní směr Jindřichův Hradec obchvat Stráže nad Nežárkou dokončen 2007 (I/34)
Rychlostní silnice R35 SRN Liberec Turnov Hradec Králové Svitavy Olomouc Valašské Meziříčí nejdelší plánovaná rychlostní silnice, celkem 252 km hotové úseky Liberec Turnov a Mohelnice Lipník nad Bečvou některé části postupně budovány, avšak souvislé spojení nebude dříve než po roce 2020 (sporné úseky, nižší priorita)
Rychlostní silnice R37 Hradec Králové Pardubice Slatiňany část původní trasy bude suplovat D11, resp. R11 (Trutnov) v provozu přes 20 km, další se postupně staví, případně rozšiřují na 4 pruhy Rychlostní silnice R38 Jihlava Znojmo Hatě čtyřproudý úsek pouze mezi D1 a Jihlavou včetně obchvatu města v ½ profilu, ostatní je zatím pouze v návrhu (např. obchvat Moravských Budějovic do roku 2012)
Rychlostní silnice R42 Brno (vnitřní městský okruh) Rychlostní silnice R43 Syrovice Brno Moravská Třebová tzv. Hitlerova dálnice spojka z Wroclavi do Wien v letech 1939-1942, stavba nedokončena některé úseky a stavby v terénu patrné, jiné využívá stávající silnice I/43
varianty R43 okolo Brna historické plány R43
Rychlostní silnice R44 Mohelnice Šumperk? (Podjesenická dálnice) zatím hotov čtyřproudý obchvat Postřelmova (3 km) obtížný přechod Hrubého Jeseníku (1013 m n.m.) Rychlostní silnice R46 Vyškov Prostějov Olomouc spojka mezi D1 a R35 celých 37 km dokončeno, zatím jediná funkční trasa z Brna do Ostravy (značně přetížená) otvírána v letech 1975-1992 doslova po kouskách, na závěr pak obchvaty Prostějova, Drysic a Držovic výhledový plán protažení Olomouc - Šternberk
Rychlostní silnice R48 Bělotín Nový Jičín Frýdek-Místek Český Těšín celková délka 74 km, dokončeno přes 40 km, ovšem v často nevyhovujícím profilu (bez středového pásu, obce) prozatím hlavní tah Brno - Ostrava 11/2008 dokončeno napojení na D47 u Bělotína v plánu obchvat Frýdku-Místku v délce 15 km, nahrazující sice čtyřproudový úsek, ale skrz město Rychlostní silnice R49 Hulín Fryšták Horní Lideč - SK má nahradit původní plánovanou D1 na Slovensko z dob socialismu prvních 17 km jako severní přivaděč ke Zlínu již ve výstavbě, zbylých cca 40 km v plánu návaznost na Slovenskou R6 (spojka na SR D1 Púchov)
Rychlostní silnice R50 Brno (Židenická magistrála) spojení vnitřního brněnského okruhu s D1 u Šlapanic délka 5,5 km, bez dalších plánů na prodloužení Rychlostní silnice R52 Brno Rajhrad Mikulov Rakousko částečně dostavěná jižní větev Hitlerovy dálnice celkem 39 km, od roku 1996 je hotovo 20 km výstavba zbylého úseku Pohořelice státní hranice začne nejdříve v roce 2010 z rakouské strany má navazovat dálnice A5 s přímým napojením na Vídeňský okruh
Rychlostní silnice R55 Olomouc Přerov Otrokovice Hodonín Břeclav plán z roku 1993, z 86 km hotovy pouze 4 km (Olomouc a obchvat Otrokovic) výstavba dalších úseků začne nejdříve 2010-2012 (není prioritou, část povede společně v trase D1) Rychlostní silnice R56 Ostrava Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí propojení měst, prozatím však do dokončení D47 součást hlavního tahu (Praha - ) Olomouc Ostrava v provozu 12 km úsek Ostrava Frýdek a navazuje dalších 12 km čtyřproudé komunikace na Frýdlant do Ostravského Švýcarska
Rychlostní silnice R63 Teplice - Řehlovice spojka z Teplic k dálnici D8 ve kterou prozatím plynule přechází celkem 8 km v provozu od roku 1985, 3 km ještě v ½ profilu Rychlostní silnice R243 Praha (Spořilovská spojka) nejkratší rychlostní silnice v délce 1700 m, spojka mezi D1 a MO, součást tahu E55 a E65
Plán výstavby dálnic a rychlostních silnic 2008-14 ŘSD 2/2008
Mezinárodní silnice celoevropský systém průjezdních tahů severojižní tahy značeny Ex5, západovýchodní Ex0, ostatní pak obecně Exx (x=1 až 9) vedlejší tahy značeny Exx v ČR je celkem 13 tahů (9 hlavních a 4 vedlejší) v délce 3020 km (2600 km samostatně) většina dálnic a rychlostních silnic je tady zahrnuta E48 E49 E50 E53 E55 E59 E65 E67 E75 E442 E461 E462 E551 každá E silnice má samozřejmě i své národní značení, což může vést ke zmatkům (např. v Německu mezinárodní značení příliš nepoužívají)
Intenzita dopravy 2000
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA železniční tratě v ČR 9500 km tratí, z toho 1850 km vícekolejných a 3000 km elektrifikovaných 1250 km kolejí s rychlostí 120 km/h a více stále přibývají 155 tunelů a 6750 mostů hustota železniční sítě 0,12 km/km2 je téměř na trojnásobku průměru EU spolu s Německem nejhustší síť přepravní výkony (osobní i nákladní) se v posledních letech stabilizují, jsou však výrazně nižší než v 80. letech přechod k automobilové přepravě úvahy o rušení nerentabilních tratí jsou momentálně neaktuální existují soukromí provozovatelé tratí (Viamont, JHMD), 1997 Trutnov - Svoboda nad Úpou, 1998 Sokolov - Kraslice hranice, 1997 JH - Obrataň a JH - Nová Bystřice
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA železniční koridory optimalizace hlavních tahů pro vyšší rychlosti původně se vlaky pohybovaly od 60 do 120 km/h, po optimalizaci má být rychlost minimálně 90 km/h a v rovných úsecích 160 km/h např. rychlovlak SC Pendolino má ujet trasu mezi Prahou a Ostravou za necelé tři hodiny, čímž úspěšně konkuruje automobilové a teoreticky i letecké přepravě nákladná stavba 1 km stojí 100-200 mil. Kč, v případě změny průběhu trasy i více (nové tunely a mosty), na III. koridoru plánován dokonce až 19 km dlouhý tunel existují návrhy na superrychlé tratě po vzoru TGV či Shikanzenu, nicméně cena zcela nových tratí by byla v řádu stovek miliard nereálné, zvlášť po snížení cen v letecké přepravě
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA I. koridor 378 km za 36,5 mld. Kč páteřní trať evropského významu, první část už 1993 velká přestavba úseku v Praze
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA II. koridor 209 km za 31,5 mld. Kč kromě nádraží v Břeclavi a v Přerově hotovo
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA III. koridor 76 km za 14,5 mld. Kč úsek Praha Česká Třebová a Přerov Ostrava je společný s I., resp. II. koridorem Tunel Krasíkov
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA IV. koridor severní část společná s I. koridorem, v jižní se začalo stavět v roce 2005 část trasy je pouze jednokolejná
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA metro od roku 1974 v Praze, v současnosti 54,7 km s 54 stanicemi velmi drahá stavba, ale pro městskou dopravu v Praze nezbytná
SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
LETECKÁ A VODNÍ DOPRAVA
LETECKÁ DOPRAVA letecká přeprava prodělala v posledním desetiletí bouřlivý rozvoj, objemy přeprav jsou několikanásobně větší (1993 1,4 mil. osob, 2006 11,5 mil osob) v oboru jasně dominuje Letiště Praha, které realizuje cca 95% objemu osobní, resp. 85% nákladní přepravy rozvoji prospěly charterové lety pro cestovní kanceláře a vstup nízkonákladových aerolinií na český trh nízké ceny letenek v ČR je 9 mezinárodních letišť a zhruba 150 dalších je určeno pro vojenskou, zemědělskou či sportovní činnost (většinou jen travnaté dráhy do 1 km)
LETECKÁ DOPRAVA
VODNÍ DOPRAVA vodní přeprava vnitrozemní poměrně málo významný obor, zaměstnává cca 1000 osob, pro lodě do 1000t je celkem 300 km splavných hlavní úseky Chvaletice - Hřensko a Slapy Mělník přeprava uhlí, písky a štěrkopísky maximum přepravy v roce 1986 (9 mil. tun), nyní jen zlomek menší vodní cesty jsou nespojité a slouží spíše pro rekreační plavbu (Odra, Morava, Baťův kanál, Lipno, Orlík, Vranov ) snahy o lepší splavnost Labe ekologicky a ekonomicky silně kontroverzní projekt
VODNÍ DOPRAVA vodní přeprava mezinárodní doprava zboží po Labi do Hamburku málo pružný a geograficky omezený způsob dopravy je vytlačen silniční a železniční dopravou
POTRUBNÍ DOPRAVA
POTRUBNÍ DOPRAVA
POTRUBNÍ DOPRAVA ropovody původní surovinová závislost na dodávkách ze SSSR je kompenzována možností ropovodu Ingolstadt z Bavorska MERO ČR a.s. (Mitteleuropäische Rohölleitumg), jediný přepravce do ČR zajišťuje i státní ropné rezervy dva ropovody IKL (Ingolstadt Kralupy Litvínov) a Družba (Slovensko Brno Kolín Litvínov) oba vedou do CTR Nelahozeves, Družba navíc pokračuje do Litvínova a má ještě odbočku do Pardubic přepravní kapacita 1510 m3/hod, potrubí o průměru 70 cm
POTRUBNÍ DOPRAVA CTR Nelahozeves státní ropné rezervy (až 800 000 m3) zde se stýkají ropovody IKL a Družba zásoby na vystačí na výpadek dodávky cca 3-4 měsíce přísně střežený strategický objekt, ekologická opatření
POTRUBNÍ DOPRAVA plynovody i u plynovodu je možné získávat surovinu ze dvou zdrojů - kromě dodávek z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko je k dispozici norský plyn z Německa dopravovanou surovinou je zemní plyn, těžba v ČR dosahuje cca 1% spotřeby, která činí 9,5 mld.m3/rok (stabilně v letech 2001-2006) ruský plyn přes Lanžhot na Břeclavsku, norský přes Horu Sv. Kateřiny v Krušných horách průměr plynovodu až 140 cm a tlak 10 MPa, v místní rozvodné síti adekvátně nižší
POTRUBNÍ DOPRAVA plynovody společnosti RWE Tranasgas a.s.