Seniorský Seniorský zpravodaj č. 30 1 zpravodaj Léto 2013 č. 30 Čtvrtletník uživatelů a zaměstnanců Domova pro seniory Kamenec Vážení uživatelé, nejmilejších. přejeme krásné prožití letních dnů, plné pohody strávené v kruhu těch Pracovníci Domova pro seniory Kamenec
Seniorský zpravodaj č. 30 2 Obsah Obsah... 2 Informace z našeho domova... 3 Co jsme společně prožili... 12 Sociální okénko... 21 Naši uživatelé píší... 27 Poděkování... 41 Vaše příběhy... 44 Básně, poezie, próza... 50 Ach ta paměť... 52
Seniorský zpravodaj č. 30 3 Informace z našeho domova Noví pracovníci Na vedoucí pozici pracovníka provozu nastoupil pan Martin Mintěl a dále pak na pozici pracovnice v sociálních službách, na první oddělení nastoupila slečna Hana Tyrková. Pracovníkům přejeme mnoho úspěšných dní a také štěstí ve svém osobním životě. Martin Mintěl Hana Tyrková
Seniorský zpravodaj č. 30 4 Životní jubilea v našem domově Adamčíková Antonie Nádherné, sté, životní jubileum slaví i paní Adamčíková, která se narodila na Moravě, v malém městečku Krunvíř jako Antonie Ostřišková. Měla tři sourozence, dvě sestry a jednoho bratra, sama děti neměla. Dlouhá léta pracovala v Městské nemocnici v Ostravě Fifejdách, jako skladnice, kde evidovala zdravotnický materiál. Maminka ji zemřela, když byla malá, a tak péče o domácnost a hospodářství zůstala na ni a jejích sestrách. Tatínek pracoval a paní Antonie se svými sourozenci vedli domácnost, chovali dobytek husy, krávy a obdělávali pole. V mládí se ráda věnovala četbě a péči o milovaná zvířátka. Také si pořídila pejska, který se jmenoval Šohaj. Jejím nejoblíbenějším jídlem jsou koláče s tvarohem a bábovka. Paní Adamčíková je v Domově pro seniory Kamenec Ostrava od července roku 2011 a mezi její nejoblíbenější činnosti patří muzikoterapie, při které vzpomíná na svá mladá léta, dále pak trénuje paměť nebo procvičuje motoriku různými činnostmi. V současnosti nejvíce preferuje projížďky podél řeky Ostravice. Za celý domov přejeme paní Adamčíkové hlavně hodně zdraví a spokojenosti do dalších let. Drahovzalová Miloslava Krásného životního jubilea sta let, se v Domově pro seniory Kamenec dožila v těchto dnech paní Miloslava Drahovzalová.
Seniorský zpravodaj č. 30 5 Paní Drahovzalová se narodila v okrese Nymburk, v malé obci Šlotava, jako Miloslava Nováková a vyrůstala v rodině rolníka. Poté se provdala, odstěhovali se v roce 1937 s manželem do Liberce, kde žili až do okupace. Během války se vrátili do jejího rodiště a po válce se vrátili zpět do Liberce, kde pracovala jako účetní u ČSD. Měla dvě dcery, Ivu a Libuši, má tři vnoučata a sedm pravnoučat. Když ovdověla, v roce 1996 se odstěhovala za svou dcerou Ivou do Ostravy. V době, kdy byla aktivní, se ráda věnovala ručním pracím. Nyní mezi její nejoblíbenější činnosti patří canisterapie a návštěvy zdravotních klaunů. Přejeme hodně zdraví a životní spokojenosti. Nové zvukové knihy Vážení uživatelé a zaměstnanci Domova pro seniory Kamenec Ostrava, dovolujeme si Vás upozornit na rozšíření nabídky půjčování. V knihovně si nyní můžete vypůjčit i tzv. zvukové knihy (audioknihy). Zvuková kniha (také audiokniha) je známými herci čtený či přednesený zvukový záznam literárního díla, které bylo vydáno v textové podobě, ale lidé nevidomí nebo s poruchou zraku si je nemohou v tištěné podobě sami číst. Mluvené slovo je někdy proloženo hudbou, aby vnímání čteného bylo příjemnější. K poslechu nahrávky mluveného slova se používá přehrávací zařízení, kterým jsou vybaveny i moderní radiopřijímače. Zvuková kniha je ve formátu CD, i v digitálním formátu MP3. 15 případů Sherlocka Holmese Anglické detektivní povídky Fulghum, Robert: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Seniorský zpravodaj č. 30 6 každodenního života Knížka svérázných filosofických humorně laděných úvah týkajících se Horníček, Miroslav: Dobře utajené housle svého života Úsměvné a laskavé vyprávění o lidech a věcech, které důvěrně známe ze Jirásek, Alois: Staré pověsti české. Pověsti z nejstarších dob a Pověsti doby křesťanské Klasické dílo o počátcích českého národa Klíma, Ivan: Moje první lásky Povídky, které se dají zjednodušeně nazvat milostné, o postupném citovém vyzrávání mladého hrdiny Klostermann, Karel: Na cesta k domovu Povídky klasika české literatury jsou zasazeny do autorovy oblíbené a milované šumavské krajiny Mácha, Karel Hynek: Cikáni a jiná próza Soubor romantických povídek českého klasika Neruda, Jan: Povídky malostranské Slavný povídkový soubor, v němž se autor vrací do dob svého mládí na pražské Malé Straně a na příbězích svérázných postav ukazuje, co se skrývá za idylou malebných domů a uliček Pověsti a písně českých, moravských a slezských hradů a zámků Kniha pověstí a strašidelných vyprávění z Čech, Moravy a Slezska Skácel, Jan: Pohádky z Valašského království Moravské lidové pohádky podle Beneše Metoda Kuldy Sníh, Ježíšek a panáčci
Seniorský zpravodaj č. 30 7 Výbor tří vánočních povídek, které představují Vánoce třikrát jinak. Povídky jsou doplněny písničkami Těsnohlídek, Rudolf: Příhody lišky Bystroušky Příběh vypráví o lištičce, která byla jako mládě uloupena hajným pro jeho malého vnuka, ale po mnoha peripetiích se jí podařilo uprchnout zpět do lesa, kde našla svůj nový domov To nejlepší z české humoresky. Hašek, Herrmann, Čapek-Chod, Bass Výběr z českých humoresek 19. a počátku 20. století z období, kdy byla tato literární forma velmi žádaná To nejlepší z české povídky 1. Neruda, Hašek, Čapek, Pavel, Hrabal Výběr z českých povídek známých autorů Vančura, Vladislav: Rozmarné léto Lyrický, humoristicky laděný příběh, v němž autor s jemnou ironií zachytil pohodu malých lázní, kam zavítal na své pouti kouzelník s krásnou partnerkou. Mgr. Ilona Nemeškalová Vážení uživatelé! Prostřednictvím Seniorského zpravodaje Vás informujeme, že máte možnost využít místa na zahradě, např. k samostatnému pěstování květin nebo zeleniny. Pro více informací kontaktujte vedoucí oddělení nebo aktivizační pracovnice na daném oddělení. Těšíme se na Váš zájem!
Seniorský zpravodaj č. 30 8
Seniorský zpravodaj č. 30 9 Získali jsme ocenění v projektu Dobrá duše Firma HARTMANN RICO a. s. přišla v roce 2012 s nápadem smysluplného zapojování seniorů do aktivního života. Vznikl tehdy projekt Dobrá duše, jehož cílem je vyhledávání a ocenění seniorů, kteří pomáhají druhým překonat samotu a obtíže na cestě životem. Zároveň oceňuje také zařízení, která těmto seniorům vytvářejí pro jejich činnost podporující prostředí. Naše zařízení DPS Kamenec bylo v tomto projektu nominováno a na tiskové konferenci konané 28. 05. 2013 v Praze v Klášteře Minoritů sv. Jakuba převzalo čestné uznání za vytváření výjimečného prostředí pro dobrovolnickou pomoc v roce 2012, podporu projektů pro seniory a ochotu být lidský v každé chvíli. Ocenění projektu Domova pro seniory Kamenec Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia ocenil dne 13. 06. 2013 na slavnostním českopolském setkání v kulturním domě na Rybníčku v Opavě realizovaný projekt Domova pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, příspěvková organizace. Domov získal od fondu ocenění ve vyhlášené kategorii pod názvem Nejzajímavější projekt pro nejstarší. Projekt, realizovaný Domovem pro seniory Kamenec, byl ze strany hodnotící komise vysoce oceněn také z důvodu, že šlo o jedinečný projekt čtyř partnerů, vždy dvou domovů pro seniory na české a polské straně, kteří v průběhu dvou let realizovalo celkem dvanáct kulturních a společenských akcí pro seniory s cílem poznat region partnera, jeho tradice, zvyky, jazyk, kulturu, historii.
Seniorský zpravodaj č. 30 10 Ocenění ze strany fondu si vysoce vážíme, komentoval dosažení ocenění ředitel Domova pro seniory Kamenec, Ing. Juraj Chomič. Díky realizaci projektu se setkávání zúčastněných partnerů projektu stalo již v tomto roce tradicí. Aktivizací seniorů a jejich vtažením do kulturního a společenského života posilujeme u našich klientů jejich sebevědomí a také tím zlepšujeme jejich psychický a fyzický stav. Na straně zaměstnanců usilujeme o vzájemnou výměnu zkušeností v oblasti sociální práce a podporu vzniklých přátelství. Náplní projektu se nám také podařilo rozšířit profesní vědomosti zaměstnanců, navázat profesní kontakty a dosáhnout na spolupráci s managementy domovů pro seniory zapojených do projektu a to při odstranění společenských a jazykových barier. Domov pro seniory Kamenec je Senior centrem roku 2012 V divadelním sále Emauzského Opatství v Praze proběhlo v úterý slavnostní vyhlášení celostátních výsledků projektu Senior Centrum Roku 2012. Cílem projektu bylo zmapovat seniorská zařízení i organizace v ČR a pomocí nominace do soutěže zjistit jejich úroveň v péči o seniory (přístup ke klientům, poskytování sociálních, zdravotních služeb a možnosti dalších nadstandardních služeb). Hodnocení jednotlivých nominovaných seniorských zařízení provedla odborná komise. V rámci projektu Senior Centrum Roku 2012 nejvyšší ocenění ve vyhlášené zvláštní kategorii Nejlepší domov pro seniory certifikovaný značkou kvality získal Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, jehož zřizovatelem je Statutární město Ostrava. Udělené ocenění bylo spojeno i s udělením hlavní věcné ceny. Co pro nás takové ocenění znamená? Je především ocenění kvality poskytované služby všemi zaměstnanci domova, která vyjadřuje
Seniorský zpravodaj č. 30 11 spokojenost našich uživatelů, jejich rodinných příslušníků a široké veřejnosti. Je to také hrdost nad tričkem s nápisem Domov pro seniory Kamenec a také pomyslný doping do žil, abychom práci, kterou děláme, dělali dobře, řekl ředitel domova Juraj Chomič.
Seniorský zpravodaj č. 30 12 Co jsme společně prožili Soutěž AZ kvíz Nejprve bychom se chtěli omluvit za pozdržení článku o AZ kvízu. Z technických důvodů, které vznikly při zpracování Seniorského zpravodaje č. 29, došlo k omylu, a proto článek vychází nyní. Děkujeme za pochopení. Dne 25. 02. 2013 proběhlo v našem domově soutěžní kvízové odpoledne. Soutěže se zúčastnili uživatelé ze všech pater domova. Otázky, obsahující AZ kvíz byly z různých oborů, např. historie, zeměpis nebo filmy a umění. Soutěžní odpoledne probíhalo v přátelském i humorném duchu. První tři příčky obsadily tyto uživatelky; paní Drahomíra Koudelková, Anna Čížková a krásné třetí místo patřilo paní Červenkové. Odpoledne se všem líbilo a už teď se moc těšíme, až si to všechno zopakujeme. Renáta Rychlíková Malování mandal Malování mandal se uskutečnilo 5. dubna 2013 dopoledne. Do velké multifunkční místnosti jsme pozvaly uživatele, kteří se chtějí s technikou malování mandal seznámit. Malování vedla p. Eva Pochylová, která zároveň uživatelům vysvětlovala, co jsou
Seniorský zpravodaj č. 30 13 mandaly a co znamenají. Před tím než uživatelé usedli na svá místa, vybrali si mandalu, která se jim nejvíc líbila, vzali si pastelky a ponořili se do jejich tvorby. Atmosféra tohoto dopoledne byla úžasná, protože uživatelé vzájemně spolupracovali, usmívali se a povzbuzovali se. Čas utekl velmi rychle. Bylo překvapením, že někteří uživatelé si sedli k malování, aniž by jindy něco malovali. Výsledek je velmi potěšil. Malování mandal chceme zase někdy zopakovat. Dagmar Masopustová Den zdraví na Kamenci Na dnešní den 9. 4. byla domluvena návštěva zástupců firmy Svět zdraví LIFESTYL, která nabídla našim seniorům vyšetření fyzického stáří, poměr tuku a svalové hmoty a další věci. Dostavily se dvě usměvavé mladé dámy. Svou práci měly rozdělenu. Jedna z nich pomáhala našim obyvatelům postavit se přístroj, který se podobá váze. Druhá pak z papírku, který měřicí přístroj vytiskl, překládala výsledky měření do lidské řeči. Na papírku totiž byly zkratky a to navíc v angličtině. Proto bylo zapotřebí vše uvést na pravou míru - co a jak pro své zdraví dělat, či nedělat. Toto měření absolvovalo 18 uživatelů našeho Domova. Protože zůstalo ještě trochu času, přišlo i několik našich zaměstnanců, včetně pana ředitele. Děvčata zde odvedla dobrou práci a poradila všem zúčastněným, jak se dostat a udržet v kondici. Možná že někdy zase přijdou Bc. Petr Polášek Turnaj v magnetických šipkách Turnaj proběhl v uplynulých měsících ve dvou dnech, kde z každého kola postoupili tři nejlepší účastníci. První den, tj. 10. dubna 2013, se utkala proti sobě patra D1 a
Seniorský zpravodaj č. 30 14 D3. Další termín, tj. 17. dubna 2013, se utkala patra D2 a D4. Turnaj vítězů se uskutečnil posléze a to 10. května 2013. Účastnicí s sebou válčili o medailové pozice a obsadili je následovně: 1. místo p. Rakušanová, 2. místo p. Hrbáčová, 3. místo p. Jelínková. Medailové pozice byly odměněny diplomem a medailí. Byl to nový způsob trávení volného času a příjemná změna. Jistě toto klání uskutečním znovu. Renata Chodurová Brigáda na zahradě Dne 17. dubna 2013 se na naší zahradě konala brigáda. Uživatelé o ni neměli zájem. Některým uživatelům se většinou nechtělo, některé odradilo špatné počasí. Děkujeme tímto alespoň dvěma uživatelům manželům Dočkalovým, kteří pomohli zaměstnancům sociálního útvaru při hrabání starého listí po zimě. Těšíme se příště na Vaši účast. Petra Šlachtová Soutěž o nepečený dort Jako loňského roku byla uspořádána mezi patry našeho domova soutěž o Nejchutnější nepečený dort. Soutěž byla spojena s již každoroční vaječinou. Den před uskutečněním tradiční vaječiny a to 15. května 2013 jsme se pustili do výroby
Seniorský zpravodaj č. 30 15 nepečené pochutiny. Jednotlivá patra připravili nepečené dobroty za pomocí aktivizačních pracovnic. V průběhu vaječiny měli uživatelé možnost ochutnávat jednotlivé dorty. Nepečený dort vyhrály dvě patra. A to patro první a patro třetí. Bylo to rozptýlení pro všechny zúčastněné i vzpomínka na domácí pečení. Renata Chodurová Vaječina s harmonikářem Edou Rakusem Dne 16. května 2013 se v našem Domově uskutečnila již tradiční akce Vaječina. Někteří uživatelé dorazili na místo konání sami, jiní za doprovodu zaměstnanců. Rozesadili po menších, či větších skupinkách vesměs ve stínu stromů, nebo slunečníků a očekávali, co se bude dít. A dělo se. V dohodnutý čas se dostavil harmonikář, pan Eda Rakus. Hnedle vybalil nástroj a dal se do hraní a zpěvu. Jeho písničky zaujaly, troufnu si napsat, všechny obyvatele a rovněž mnohé pracovníky. Zazněla spousta lidových písní, takže drtivá většina našich seniorů se k jeho sytému hlasu a veselému podání přidala. Jeho koncertování bylo umocněno i tím, že se u jednotlivých skupinek zastavoval a hrál i na přání. Během jeho produkce pracovníci roznášeli vaječinu, čaj, kávu a vodu ochucenou mátou a citronem. Součástí této akce byla rovněž soutěž o nepečený dort, které se zúčastnila oddělení D1- D4. Všichni zúčastnění se velice dobře bavili, ale čas plynul a vystoupení pana Edy se chýlilo ke konci. Zahrál ještě pár písní a rozloučil se s námi. Osazenstvo se rovněž postupně vytrácelo. Nadšení zůstalo a je docela pravděpodobné, že pana harmonikáře v budoucnu ještě uvidíme a uslyšíme. Poděkování patří všem, kteří se zhostili svých úkolů se ctí kuchyň, PSS, PS AČ, sociální pracovnice. Bylo příjemné sledovat 75 spokojených uživatelů, kteří si celou akci užili. Bc. Petr Polášek
Seniorský zpravodaj č. 30 16 Výlet na Pustevny V sobotu 18. května 2013 jsme s pomocí organizace Adra jeli na Pustevny. Spolu s námi jeli i další dva domovy. Jednalo se o Domov pro seniory Sluníčko a Domov pro seniory Slunovrat. Z našeho domova na tento výlet vyrazilo osm uživatelů a jedna aktivizační pracovnice. V 8:15 hod. nás vyzvedl autobus. Když jsme dorazili na místo, počasí nám moc nepřálo. Byla mlha. Došly jsme tedy od restaurace, kde byl na oběd objednán guláš. Po obědě jsme se prošly po Pustevnách, po hodině procházky nás vyhnal déšť do připraveného autobusu, kde jsme se s účastníky dohodli, že pojedeme nazpět. I když nám počasí nepřálo, myslím si, že se jednalo o povedený výlet. Více takových možností. Renata Chodurová Lidé lidem Dne 20. června 2013 proběhla přehlídka poskytovatelů sociálních služeb na Masarykově námětí v Ostravě. Náš domov se také zúčastnil, prezentoval se svými službami a ukázkou tvorby našich uživatelů papírové květiny, keramika. Dagmar Masopustová
Seniorský zpravodaj č. 30 17 Kuželkový turnaj v DPS Korýtko V kulturním sále Domova Korýtko se dne 21. 5. 2013 uskutečnil 16. ročník Kuželkového turnaje, kterého jsme se zúčastnili ve složení paní Dusová, pan Kněžík, pan Chobot. Účast na turnaji v ruských kuželkách byla opravdu velká, kromě nás se zúčastnily Dps Zlaté slunce, Dps Slunovrat, Dps Sluníčko, Dps Slunečnice, Dps Iris, Dps Magnólie, Charitní dům svaté Alžběty, zdaleka přijeli z Kyjovic Dps Na zámku a samozřejmě družstvo domácích Dps Korýtko. Hned po příjezdu jsme byli usazeni a vylosovali jsme si pořadové číslo 9. Družstva byla tříčlenná. Kola byly čtyři a v každém kole měl jednotlivec tři hody. Po prvním kole, kdy nikdo neuhrál devět bodů, byla vyhlášena sladká odměna, pro prvního šťastlivce. A štěstí se usmálo na nás. Prvním hráčem se shozeným počtem devíti bodů se stala paní Dusová, čímž protrhla i smůlu ostatních a devítky už padaly celkem často. První místo jak v jednotlivcích tak i celkově si však odneslo výborné družstvo z Kyjovic Dps Na zámku. Cenu (dárkový balíček)jim osobně předal starosta MO Ostrava - Jih Mgr. Karel Sibinský a ředitel Dps Korýtko pan Mgr. Marek Kyjovský. Ostatní účastníky, potěšili pěknou pamětní medaili, kterou pro nás vyrobili. Odjížděli jsme s pocitem, že do příště musíme natrénovat, abychom příště mohli zazářit a titul mistrů v ruských kuželkách přivést na Kamenec. Radka Řezaninová Letnice Orlová Dne 04. června 2013, proběhla v Orlovském Domově pro seniory Pohoda, letní akce s názvem Letnice. Letnice označuje seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes) Je to křesťanský svátek,
Seniorský zpravodaj č. 30 18 slavený 50 dní po Velikonocích a 10 dní po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů. V českých zemích se Letnice slavily od příchodu křesťanství. Zvyky, které přetrvávají na slavení Letnic jsou např. střílení ku ptáku střílelo se na tyč, na které byl uvázán původně živý pták, později jeho atrapa. Střílelo se z kuše, později z pušek, kdo se trefil, stal se králem, a nebo škračení (smažení) vajec v přírodě - valašský zvyk. Posezení se účastnily Domovy pro seniory z polských Gorzyc a Rybnika, Sociální služby města Orlová nebo právě náš Domov pro seniory Kamenec Ostrava aj. Počasí nám sice nepřálo, ale na náladě nám to neubralo, tančilo se, soutěžilo, dokonce jsme shlédli taneční vystoupení mažoretek či folklórního souboru. Nálada byla výborná, odpoledne jsme strávili v kruhu známých a přátel, a proto nám nezbývá než se těšit na další letní posezení, snad už i s trochou sluníčka. Mgr. Jana Dungelová Vítání léta Gorzyce Náš domovy byl pozván dne 11. června 2013 na krásnou společenskou akci pod názvem Vítání léta do domova v Gorzycích. Sešlo se tam několik zástupců z různých domovů. Jeli jsme tam dvěma auty, které řídil p. Ing. Chomič a Mgr. Malůšková. Akce se zúčastnili, p. Štefková, p. Dusová, p. Kukučová, p. Vinčková, p. Kněžík a p. Obrusník. Doprovodila je jedna volnočasová pracovnice p. Masopustová.
Seniorský zpravodaj č. 30 19 Slavnost proběhla v krásně vyzdobeném společenském sále. Dopolednem provázeli hudbou a zpěvem dva muzikanti a vystoupili tři tanečnice s exotickými a břišními tanci. Ty zaujaly opravdu každého. Dopoledne proběhlo v příjemné atmosféře, s chutným občerstvením opravdu rychle. Domů jsme se vrátili v dobré náladě. Dagmar Masopustová Vystoupení Hašlerovy písně Vystoupení pěveckého souboru pod vedením p. Míčkové vystoupil v našem Domově dne 13. června 2013 v 15.30 ve velké multifunkční místnosti. Sešlo se hodně seniorů, kteří milují Hašlerovy písničky. Seniorům byl představen celý životní příběh Karla Hašlera a jeho tvorba. Mluvené slovo prokládali písničkami, které byly doprovázeny klavírem a kytarou. Písničky byly tak podmanivé, že jsme se neubránili tomu, abychom si se zpěváky nezazpívali společně. Všem se vybavily vzpomínky z mládí, kdy se s písničkami K. Hašlera setkávali buď na filmovém plátně, divadle nebo v rozhlasu. Odpolední představení se velmi líbilo a určitě se těšíme na jejich další vystoupení. Dagmar Masopustová Výlet do Rožnova pod Radhoštěm, skanzen Dne 17. června 2013 pořádala dobrovolnická organizace Adra výlet do dřevěného městečka v Rožnově
Seniorský zpravodaj č. 30 20 pod Radhoštěm, které je nejstarším muzeem v přírodě v celé střední Evropě. Byli pozváni klienti domova Korýtko a DpS Kamenec. Tohoto výletu se účastnilo 6 uživatelů z našeho domova. Výlet se velmi vydařil, počasí nám vyšlo. Sluníčko sice pořádně hřálo, ale my jsme si našli cestičky ve stínu a bylo nám příjemně. Ve skanzenu je kromě starobylých budov také tzv. Valašský Slavín se symbolickými hroby osobností z regionu Moravské Valašsko. V poledne jsme se všichni sešli na oběd v restauraci U posledního groše, která je součástí městečka, kde se podával vynikající hovězí guláš s chlebem. K tomu se samozřejmě hodilo jedině vychlazené pivo. Po obědě jsme se někteří procházeli, ale většinou jsme si sedli do stínu pod stromy a užívali. Navštívili jsme také rozsáhlou historicko-etnografickou expozici s názvem Městečko pod Radhoštěm, kde jsme se pomocí nejmodernější muzejnické techniky seznamovali s historií města. Nakonec nás unavené, ale šťastné poutníky odvezl autobus zpět do našich domovů. Renata Rychlíková
Seniorský zpravodaj č. 30 21 Sociální okénko Dobrovolnictví v našem Domově Co je to dobrovolnictví? Dobrovolnictví můžeme označit za svobodně zvolenou činnost, kterou člověk koná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolnictví má řadu forem a můžete se s ním setkat na mnoha místech, aniž byste věděli, že se jedná o dobrovolnictví, např. pomoc sousedovi s nákupem, pomoc člověku přejít silnici a mnoho dalších drobností, které mnozí bereme jako samozřejmost a naprostou součást našeho života takto někomu pomáhat. Neuvědomujeme si, že i těmito drobnými skutky se stáváme jakýmisi dobrovolníky, kteří věnují omezeně svůj čas, energii a schopnosti pro dobrou věc. V našem zařízení dobrovolnický program funguje již třetím rokem, a to ve spolupráci s občanským sdružením Adra. Během období května 2012 až dubna 2013 se do dobrovolnictví v našem zařízení zapojilo celkem 24 dobrovolníků, kteří s mnohými z Vás strávili více než 270 hodin. Cílem dobrovolnictví je zejména snaha dobrovolníků udržet seniory ve styku s přirozeným prostředím, narušit stereotyp, posílit mezilidské vztahy, motivovat seniory k aktivnímu prožití stáří. K jejich činnostem v našem zařízení patří především vedení PC kroužku, četba knih, procházky, luštění křížovek, povídání si a mnoho jiných aktivit dle potřeb uživatele a schopností dobrovolníka. Protože je ze strany uživatelů o dobrovolnické služby velký zájem, probíhají školení a nábory nových dobrovolníků. Ti stávající jsou dále vzděláváni a je jim poskytnuta podpora tak, aby svou dobrovolnickou činnost dělali stále rádi a co nejlépe.
Seniorský zpravodaj č. 30 22 Pokud projevíte zájem o dobrovolníka, který by za Vámi docházel, prosím oslovte vedoucí vašeho oddělení. Bc. Soňa Rúberová Tekutiny a organismus Tekutiny jsou pro život nezbytné, ať už je vypijeme ve formě obyčejné čisté vody nebo jiných nealkoholických nápojů. Nápoje plní v našem životě celou řadu funkcí. Mimo jiné mají tekutiny schopnost dodat nám vitalitu, napomáhají urychlit regeneraci organismu po zátěži, po nemoci nebo v jejím průběhu. Tekutiny zajišťují zejména dobrou funkci ledvin i zažívacího traktu a vylučování škodlivých látek a zplodin, které v lidském těle vznikají. K zajištění dobré pohody a tělesné i duševní činnosti vyžaduje organizmus dostatečný příjem tekutin, což znamená vypít alespoň dva litry denně (10 hrníčků po 200 ml za den). Optimální rovnováha tekutin ovlivňuje fyzické i mentální schopnosti bez ohledu na to, zda se jedná o špičkového sportovce nebo průměrnou osobu. Dostatečný příjem tekutin denně je nezbytný, neboť je nutné nahradit ztráty vzniklé pocením, dýcháním a vyměšováním. Voda je nejdůležitější tělesnou složkou a organizmus nemůže bez ní správně fungovat déle než přibližně 3 dny. Starší osoby patří navíc do skupiny, které přijímají menší množství tekutin pro ztrátu pocitu žízně, dochází u nich k poklesu regulačních mechanizmů žízně. Navíc je překvapivé, že i při dosažení deficitu tekutin kolem 2 % tělesné hmotnosti se zejména u starších osob nezvyšuje pocit žízně. Lidé v pokročilém věku patří mezi nejohroženější skupiny obyvatelstva s nedostatečným příjmem tekutin. Je proto vhodná u těchto osob kontrola nad příjmem tekutin za den (např. zapisováním počtů vypitých hrníčků)
Seniorský zpravodaj č. 30 23 Nedostatek tekutin je příčinou, že ledvinami je odstraňováno jen velmi malé množství moče a není tak zajištěno dostatečné odstraňování odpadních produktů z těla, to negativně ovlivňuje zdraví a tělesnou pohodu. Nedostatek tekutin se může podílet na vyšší únavnosti, způsobit poruchy ledvin, přispívat k bolestem hlavy, kloubů, zad, poruchám střevní pasáže (chronická zácpa) apod. Nedostatečný příjem tekutin má vedlejší účinky = snížený průtok krve k srdci a to je příčinou horšího zásobování těla, orgánů krví a kyslíkem. Při nedostatku vody nemohou řádně fungovat mozek, svaly a ostatní orgány a může dojít k dlouhodobým zdravotním potížím, k závratím, pádům. Předpokládá se, že řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních i oběhových poruch, jsou buď prvním příznakem, nebo následkem trvalého nedostatku tekutin. Dbejte prosím tedy na dostatek tekutin během dne! K dispozici máte termosky s čajem nebo se šťávou, kterou Vám donesou pracovníci přímo na pokoj a varnice se stejnými tekutinami na chodbách nebo jídelnách, které jsou určeny přímo pro Vás. Romana Knoppová Potvrzení certifikátu nutriční péče pro Domov pro seniory Kamenec Dělený talíř pro klienta s mechanicky upravenou stravou Potvrzením výsledku šetření jmenovaných zástupců společnosti NUTRICIA, zabývající se dlouhodobě programem klinické výživy NUTRICEPT za odborné spolupráce s Českou asociaci sester a Společnosti pro výživu a intenzivní metabolickou péči byla v Domově pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, příspěvková organizace dne 24. 05. 2013 ukončena obhajoba Standardu
Seniorský zpravodaj č. 30 24 nutriční péče. Výsledek šetření potvrdil vysokou připravenost domova na obhajobu Standardu nutriční péče a byl zakončen kladným hodnocením poskytované nutriční péče bez jakýchkoliv zjištěných nedostatků. Domov pro seniory Kamenec, jako jedno z mála domovů pro seniory v České republice, již pátým rokem poskytuje svým klientům vysoce kvalifikovanou nutriční péči, na základě uděleného Certifikátu standardizace nutriční péče a tím významně naplňuje cíle nutriční péče ve spojení se zvyšováním kvality života seniorů. Certifikát standardizace nutriční péče byl Domovu pro seniory Kamenec udělen společnosti NUTRICIA již 18. dubna 2008. Platnost Certifikátu je stanovena vždy na dva roky a jeho prodloužení je podmíněno kontrolním šetřením poskytované nutriční péče, které domov úspěšně absolvoval už v roce 2009, 2011. V uplynulých dvou letech Domov pro seniory Kamenec nutriční péči trvale zkvalitňoval a to zaváděním nových diet dle potřeb klientů, zaváděním nových receptur, rozšiřováním výběru obědů a večeří, využíváním kompenzačních pomůcek u klientů k sebesycení (např. speciální příbory), pořízením dělených talířů pro klienty s nastavenou mechanicky upravenou stravou. Zavedení výdeje stravy klientům kuchaři, pak přispělo ke zlepšení estetiky podávané stravy, minimalizaci stížností na stravu a také vedlo k dosažení okamžité zpětné vazby stravovacímu útvaru, který stravu připravuje. Strava klientům je připravována kuchaři v daný den, z čerstvých potravin a surovin, bez využití polotovarů. Nutriční terapeut využívá u rizikových klientů všech dostupných prostředků k zajištění enterální výživy, kteří jsou trvale sledování a v případě potřeb ihned operativně řešeni. Součástí nutriční péče je i systém spolupráce nutričního terapeuta s praktickými lékaři klientů a dále odborným lékařem nutricionistou, samozřejmostí je výborně vedená veškerá dokumentace týkající se výživy klientů. Na otázku Proč podstupujeme opakované kontrolní šetření nutriční péče a jaký to má přínos pro náš domov? odpovídá Miluše Čihařová, vedoucí ošetřovatelského útvaru: Reaudit Standardu nutriční péče nevnímáme jako kontrolu, jde o pracovní setkání odborníků, kteří mají stejný cíl a to zajišťovat nutriční péči v domově na nejvyšší možné úrovni a tím předcházení vzniku rizika podvýživy u seniorů. Pracovní setkání přináší zhodnocení námi poskytované
Seniorský zpravodaj č. 30 25 nutriční péče erudovanými externími odborníky v oblasti výživy a zároveň přináší zpětnou vazbu vedení organizace, že požadavky Standardu nutriční péče jsou plnohodnotně naplňovány. Prodloužení Certifikátu standardu nutriční péče na následující dva roky je pro nás vždy závazek, ale i naše vysoká odpovědnost poskytovat i nadále našim klientům kvalifikovanou nutriční péči, která se tak stává významnou součástí kvality poskytované sociální služby našeho domova. Monika Šafrancová, DiS. Cvičná evakuace v našem zařízení V rámci preventivních opatření proběhla dne 27. 5. 2013 cvičná evakuace uživatelů na oddělení D2, sekci B, tedy pokojů 314 až 319. Dle navrhovaného námětu mělo být evakuováno celkem 9 osob do prostor multifunkční místnosti v přízemí. Cvičná evakuace byla provedena podle zpracovaného námětu, na kterém se podílela vedoucí oddělení D2 S. Večeřová ve spolupráci s tehdejším vedoucím provozního útvaru Ing. T. Richtarem. Zpracovaný námět vycházel z evakuačního řádu zařízení a platných směrnic popisujících krizové a havarijní situace. Dne 27. 5. 2013 v 9:30 hodin byl ohlášen simulovaný požár na jednom z pokojů tohoto oddělení. Požár ohlásila vedoucí oddělení D2 strážní službě na vrátnici. Pracovnice strážní služby oznámila požár hasičskému záchrannému sboru v Ostravě a panu řediteli. Po chvilce se evakuace ujal pan ředitel a instruoval vedoucí oddělení D2, jak evakuaci provést. Uživatelé byli za pomocí personálu transportování evakuačním výtahem v sekci A, který v případě požáru a dokonce i při výpadku elektrické energie funguje na záložní energii a je možné jej v těchto situacích využívat. Některé uživatele nahradili stážisté a zaměstnanci (figuranti), hlavně ty, které jsme evakuovali na transportní (evakuační)
Seniorský zpravodaj č. 30 26 podložce. Transport pomocí evakuační podložky není snadná záležitost, o tom by Vám mohl přivolaný personál vyprávět. Vyzkoušeli jsme také evakuaci nouzovým schodištěm v sekci D až k únikovému východu v suterénu, sekci F. Evakuaci uvedených osob provedl přivolaný personál z oddělení D2. Ostatní oddělení neměli v žádném případě volno, protože v případě vzniklé havarijní situace je ohroženo celé zařízení. Ostatní oddělení měla za úkol spočítat všechny osoby v budově a zajistit, aby neopouštěli budovu. Cvičnou evakuací jsme chtěli eliminovat rizikové situace, které mohou nastat. Jsme ji povinni provádět dle zákona č.133/1985 Sb. o požární ochraně, vyhlášky č.246/2001 Sb. o požární prevenci a na základě akreditačních standardů. Cvičná evakuace prověřila spolupráci personálu DS Kamenec a příslušníků Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Ostrava, kterému byl požár ohlášen. Do zařízení sice záchranné hasičské jednotky nepřijeli, ale přesto byla celá akce zorganizovaná tak, aby simulovala skutečnou evakuaci. Celou cvičnou evakuaci řídil pan ředitel, prověřil během ní schopnost personálu pohotově reagovat na vzniklé nebezpečí a v maximální možné míře zajistit bezpečí všech uživatelů a personálu v zařízení. Děkujeme všem zúčastněným: uživatelům a jejich rodinným příslušníkům za spolupráci a samozřejmě personálu za ochotu a schopnost na situaci pohotově reagovat. Během cvičné evakuace jsme zjistili, jak už to v praxi bývá, že máme stále co zdokonalovat. Akce byla ukončena po cca 35 minutách, což není vůbec špatné číslo, ale mohlo být i lepší. Proto si myslím, že se výhledově dočkáme podobné akce s daleko lepším výsledkem. Milí čtenáři, pevně doufám, že cvičných evakuací zorganizujeme v naše domově více, ale že k té necvičné, skutečné, nikdy nedojde. Přeji všem krásné prožití letních měsíců. Bc. Silva Večeřová
Seniorský zpravodaj č. 30 27 Naši uživatelé píší Ohlédnutí za prožitým životem Já, níže podepsaný Lešínský Jaroslav píši životní ohlédnuté pro své spolubydlící seniory na Kamenci, ke dni 05. května 1945, to je v den Pražského povstání. 05. května 1945 jsem už dospěl 21 let plnoletosti. Na základě poptávky po řemeslnících jsem počátkem května 1945 nastoupil jako vyučený kovář do firmy RINKHODER TATRA v Praze na Smíchově, kde se vyráběly vagony pro nákladní a osobní přepravu a tramvaje. Postupně jsem byl přidělen k tavící peci, pak k lisu a následně bucharu. Tyto práce byly velmi těžké a vysilující. 05. 05. 1945 mi byl předán členský průkaz R. O. H., který mám stále, tj. 68 let. Den 08. 05. 1945 se stal dnem osvobození od fašismu. Byli jsme osvobození. Celý národ jásal, i když převládala chudoba. Stále platily potravinové lístky na kuřivo, obuv, textil, mouku, cukr a jiné nedostatkové zboží. V Praze jsem už dlouho nepobyl, byl jsem na společné ubytovně okraden o peníze a oblečení. Proto jsem na inzerát nastoupil na statek a lihovar do Sezimového Ústí, který patřil vážené paní Haně Benešové, manželce prezidenta Eduarda Beneše. Byl jsem tady zaměstnán jako traktorista. S traktorem jsem sekal trávu, řezal dřevo, oral a mlátil obilí. Paní Benešová byla přímá, čestná paní. Zaměstnanci ji měli rádi, byla při týdenních výplatách spravedlivá. V roce 1946 jsem nastoupil vojenskou službu, k druhé tankové brigádě ve Vysokém Mýtě. Cvičili jsme v oblečení po německé armádě na cvičení, vycházkové bylo už české, až o něco později jsme měli kompletní české stejnokroje. Z Vysokého Mýta nás přestěhovali do Milovic (Lysá nad Labem), kde jsem se seznámil s Emilem Zátopkem, který byl desátník aspirant na důstojnické škole. Po rozkaze v 17:00 hodin, Zátopek
Seniorský zpravodaj č. 30 28 denně běhal kolem kasáren, a to až do večerky ve 22:00 hodin denně. Měl silnou vůli, a co chtěl docílit, to taky docílil. Velitel všech vojenských útvarů se sídlem v Milovicích byl armádní generál, Ludvík Svoboda. Později prezident České a Slovenské republiky. Byl všem vzorem jako hrdina. Z Milovic brigádu přestěhovali do Moravské Třebové, kde jsme sloužili vojenskou přísahu Eduardovi Benešovi, prezidentovi Česko Slovenského státu. Z Moravské Třebové se tanková brigáda přestěhovala do Dědic u Vyškova. Po složení řidičských zkoušek na všechny druhy vozidel, krom autobusů, jsem dostal přidělenou sanitku. Se sanitkou jsem jezdil do vojenské nemocnice Zabrdovice v Brně, i 10 x denně. V Dědicích byly 3 vojenské útvary. Denně byly úrazy na převoz, a proto jsem osvobozen od jakýchkoliv cvičení. V Dědicích jsme s kamarády navštívili rodinný dům, kde se učil stolařem prezident Gottwald. V roce 1948 jsem nastoupil do okresního uhelného průmyslu, kde jsem prošel manuálními pracemi, různými školeními a praxí. Oceněním poctivé práce celého našeho kolektivu bylo pozvání k prezidentovi Novotnému s manželkami na Pražský hrad. Dostalo se nám tam uznání i ocenění (Bylo nás 3 autobusy). Všechny události při návštěvě u prezidenta Novotného můžu doložit novinami i fotografiemi. V průběhu 50. až 60. let přibylo mnoho různých změn, jak v denním životě člověka, tak v různých oborech společnosti. Ve výrobě se uplatnilo mnoho vynálezců, ale také přibylo hodně nezdravých názorů na život. Naštěstí byli lidé, kterým dělalo radost, že něco stvořili, zhotovili, co je k potřebě každému a všemu. Ale také lidé, kteří žili jako příživníci, drancovali, kradli, co jiní stvořili. Toto dle mého názoru je platné i dnes. Vláda by se měla zbavit pochybnosti a různých nezdravých názorů na život, neboť toto vzrůst ušlechtilých vlastností znemožňuje. Jsou lidé, kteří vědí, co je radost, že je to požehnání, že máme práci, kde můžeme tvořit, zvelebovat, zušlechťovat. Za svůj život jsem mnoho zkusil, užil si ponížení i povýšení. V průběhu mého života jsem poznal mnoho hrdinů a jsem smutný, že už nežijí. Čest jejich památce. Myslím, že na Kamenci v Domově seniorů, je co obdivovat. Přirovnávám náš Domov seniorů
Seniorský zpravodaj č. 30 29 k velké lodi, která brázdí ve velkých mořských vlnách. Vše záleží na moudrosti a statečnosti kapitána lodi, aby každý člen na lodi správně a bezchybně plnil své úkoly do posledního dechu, aby se loď nepotopila. Tuto úlohu denně, obětavě a statečně plní stávající ředitel, Ing. Chomič Juraj s kolektivem všech zaměstnanců. Ing. Chomič je čestný, rozvážný, moudrý a nezištný. Je stále skromný a časem nešetří, k zajištění správného chodu domova. Děkuji všem, i jemu za svědomité plnění všech úkolů. Za svůj 90-ti letý život, který jsem dosud prožil, konstatuji, že za první republiky bylo dobře, občas někdy i za komunismu, teď je lépe, kéž by bylo trvalo dobře. S pozdravem Váš spolubydlící, bývalý důlní technik. Lešínský Jaroslav Konečně jaro! Druhá povelikonoční neděle je tady a my můžeme s hlasitou úlevou vydýchnout: Jaro už konečně nastalo! Během uplynulého týdne sníh, kterého o Velikonoční neděli napadlo u nás neuvěřitelných asi 15 cm a po mírných nočních mrazících se držel až do uplynulého týdne, konečně roztál a zmizel z povrchu zemského. Tání rychle postupovalo k horám, kde se zvláště ve vyšších polohách nějakou dobu sníh ještě udrží. Při pohledu z okna na řeku Ostravici vidíme, že hladina řeky vlivem rychlého tání se pochopitelně zvedla, avšak zdaleka nedosahuje výšky, která by se mohla nazývat nebezpečnou. Vždyť ani kamenné obložení břehů hrubými balvany není zcela zatopeno. Nebezpečné by bylo, kdyby nastal déletrvající déšť, který však, dle předpovědi meteorologů, nehrozí. Krátkodobé přeháňky však příroda zvládne s lehkostí jí vlastní. Na loukách okolo Odry a Ostravice i v zahrádkách už nedočkavě sněženky a bledule vystrkují své bílé hlavičky ze zeleného pažitu, na krajích lesů se objevují rozkvétající silně
Seniorský zpravodaj č. 30 30 vonné světle fialové květy lýkovce a v parcích nedočkavě vykukují bílé hlavičky kočiček. A tak jsme se po dlouhém čekání přece jen dočkali příchodu vytouženého jara. Nemůžeme však opomenout také zmínku o našich přátelích, ptáčcích, kteří nám po celou zimu zpestřovali svou návštěvou na parapetech či balkonech smutné, šedé zimní dny, odkud málokdy odcházeli s prázdnou. Nyní však mají jiné starosti. Už létají jen v párech a hledají místa, kde by mohli založit hnízda a vyvést své potomstvo, které je zárukou pokračování rodu. Ani člověk se tomu zákonu přírody nemůže vymknout. duben 2013, Ing. Jan Kostruch Májové dny jarní fejeton Měsíc květen je snad nejvíce očekávaným měsícem v roce. Zatímco v dubnu začíná sice váhavě a pozvolna ustupovat zima, jaro se projevuje jen náznakově a trvá tak zvané aprílové počasí : sníh, slunce, teplo, chladno se často střídají, v měsíci květnu čili máji již jaro nastupuje docela razantně. Stále častěji se v zahrádkách i v přírodě objevují jarní kytičky sněženky, bledule, hlaváčky, lýkovce, začínají rozkvétat ovocné i jiné stromy, aby později pomocí vzniklých semen zajistily svou reprodukci, čemuž se ostatně věnuje celá příroda včetně člověka. Z jižních krajin přiletěli holubi hřivnáči, z proudu Ostravice se vytratily kachničky, ze vzduchu nad proudem řeky zmizeli povykující rackové, vše, aby se usadilo na hnízdech a dalo vznik nové generaci potomstva. Pohled na kalendář ukazuje spoustu květnových dnů s červeným označením jako svátků. Již první den První máj slavený jako Svátek práce, byl dříve slaven velmi okázale průvody a slavnostmi; dnes sice také, ale už ne tak bombasticky. 5. květen 1945 vypuklo Pražské povstání proti nacistickým
Seniorský zpravodaj č. 30 31 okupantům, u Magdeburku se spojila sovětská a americká vojska, čímž bylo Německo prakticky rozděleno a následná kapitulace Německa nedala na sebe dlouho čekat. Uskutečnila se 08. května 1945, kterýžto den slavíme jako Den vítězství. 12. květen si připomínáme jako Den matek, kdy vzpomínáme na všechny ženy, které nám daly život, za což jim musíme být neskonale vděčni. Z našich domácích slavností je to neděle Svatodušní, 19. května, kdy rodiny s dětmi chodí do přírody, aby na malém ohníčku si v kotlíku osmažily pár čerstvých vajíček. My tady v Domově to oslavíme 16. května, kdy na svačinu dostaneme porci vajec smažených na másle nebo na cibulce. Venku už je vidět poletovat první motýly, jsou to samičky, které přezimovaly, aby teď na jaře mohly naklást vajíčka, z nichž se později vyvinou housenky, po napasení na příslušných rostlinách se zakuklí a dají vznik novým motýlům. A tak se koloběh života neustále opakuje. Zbývá nám ještě přežít ledové muže s deštivou Žofií a pak už nic nebrání v nástupu letních dnů. Těch pár červnových bouřek snad nějak přežijeme. A tak, čím vyšší květnové datum, tím více se blížíme nastupujícímu létu s jeho radostmi dovolenými doma i v cizině, odpočinkem k načerpání sil pro další pracovní dny. květen 2013, Ing. Jan Kostruch Měsíc červen Podle meteorologů, což jsou vědci zabývající se počasím a jeho vlivem na přírodu, Slunce svým postavením, dne 21. června u nás způsobuje nejdelší den a nejkratší noc. Stojí tedy na obloze v nejvyšším bodě. Od toho dne začíná jeho pokles a v důsledku něho ubývání dne a přibývání noci. Teplota dnů se poněkud opožďuje
Seniorský zpravodaj č. 30 32 za délkou dne a její maximum nastává v červenci a přesahuje někdy až do srpna. V květnu, jak už jméno ukazuje, rostliny se snaží vykvést, aby z květů vytvořily semena a zachovaly tak svou existenci pro časy budoucí. V následujících měsících pozvolna dozrávají plody zejména ovocných stromů. Stejně tak je to i s živočišstvem, kdy mláďata ptáků i savců nabírají sil k odletu do teplých krajin či shromažďují rezervy pro přečkání zimy. Vzpomenutí meteorologové mají v pražské stanici Klementinu zachovány téměř dvousetleté pravidelné záznamy o každodenním počasí. Dlouhodobě tak mají vysledováno, že měsíc červen je nejmokřejším měsícem roku, neboť tehdy spadne na naše území nejvíce dešťových srážek. Je to potvrzeno i lidovou pranostikou: Medardova kápě čtyřicet dní kape - (od 8. června). Nedojde-li k radikální změně počasí, tu datum 4. července nám oznamuje: Prší-li na Prokopa, zmokne mandel i kopa. V květnu vytvářená hnízda ptáků, se ozývají dětským pískotem, kdy mladí ptáčci, vysezení z vajíček, se dožadují svým hlasem pozornosti rodičů, aby jim do otevřených zobáčků vložili potravu mušky, broučky, housenky i žížaly a zajistili tak jejich další zdravý vývoj. Vysezené malé kachničky plují v doprovodu svých maminek vážně po hladině Ostravice a snaží se ulovit kousek rohlíku, který jim naši obyvatelé občas hodí. Některé rostliny už daly uzrát svým semenům, takže ve vzduchu můžeme pozorovat padáčky pampelišek či chomáčky bílé vaty s maličkými semínky topolů, vrb či osik nebo drobné vrtulky bříz. Všechna tato semena jsou tak lehká, že i slabý vítr je může odnést daleko i do neobvyklých míst střešních žlabů či cihelných spár ve zdech, kde mohou po zesílení svých kořenů narušit nebo i zničit dílo lidských rukou. Pro přípravu oběda či večeře si odskočíme na zahrádku pro hlávku salátu, nať petržele nebo pažitku zelenou, cibulku, libeček i trochu silně voňavého kopru. Největším nebezpečím pro budoucí úrodu ovoce bývá období mezi 12. až 15. květnem, tak zvaní ledoví muži Pankrác, Servác, Bonifác a deštivá Žofie. V tomto období dochází téměř pravidelně k zášlehu studeného vzduchu ze severu až k nám, což bývá doprovázeno i nočními mrazíky někdy až -5ºC.
Seniorský zpravodaj č. 30 33 Nebývá vzácností ani slabá sněhová pokrývka. U kvetoucích stromů dochází tak ke spálení semeníků mrazem a to bývá veta po úrodě ovoce. Pokud ovocné stromy přežily ledové muže bez úhony, začíná se objevovat první ovoce, bývají to koncem května třešně májovky, na záhoncích se začínají rdít první jahody, nastupují maliny i rybíz, dochází ke zrání drobného ovoce i v přírodě, maliny, lesní jahody, na pasekách a okrajích lesů se začínají modrat borůvky. Největší radost mají děti, neboť jim již brzy začnou dvouměsíční prázdniny. Zajímavé je i stanovení církevních svátků. Některé jsou stabilní, jiné pohyblivé. Od Vánoc, slavených 25. a 26. prosince, se odvíjejí Velikonoce, které přicházejí po prvním jarním úplňku, jenž letos vyšel 27. března, neděle pak je 31. března a pondělí 1. dubna. Nanebevstoupení Páně bylo stanoveno na 40. den po Velikonocích, kdy po tuto dobu se Ježíš, který vstal z mrtvých, zjevoval apoštolům, což vyšlo na 10. května. Další svátky Svatodušní čili Letnice se slavily 50 dní po Velikonocích, což připadlo na 19. a 20. května. Boží tělo, dnes téměř zaniklý svátek, slavený letos dne 30. května, vzpomínaný katolickou církví zejména ještě za císaře pána. Ten den byly, zejména na vesnicích, ozdobeny vjezdy do některých statků čerstvými břízkami a upraveny jako provizorní oltáře, k nimž směřoval slavnostní průvod věřících, a sloužily se u nich kratší mše. Cestu průvodu posypávaly bíle oděné děti družičky, plátky květů zejména pivoněk a růží, ale i jiných květin, nošených v ozdobených košíčcích. Tyto svátky vešly do povědomí lidí a zachovaly se v příslovích, souvisejících se stavem počasí, např. Po Božím duchu, skoč do vody v kožuchu, po Božím těle, skoč do vody směle, a již dříve vzpomenutý Medard a Prokop. Příští měsíc to bude 26. červenec - Svatá Anna, chladno z rána. Délky dne ubývá a Slunce se sklání na své pouti oblohou, což věští, že léto ustupuje a nezadržitelně se blíží podzim. Ing. Jan Kostruch Jak bylo? Teď, když začíná měsíc červen, už můžeme bilancovat počasí v měsíci
Seniorský zpravodaj č. 30 34 květnu. Dá se to komentovat dvěma slovy: Nic moc. Až na pár slunečných, skutečně téměř letních dnů, mezi něž patří opravdu vydařená Vaječina, bylo dost chladno a i poněkud deštivo. Lidová pranostika to komentuje slovy: Studený máj, v stodole ráj, takže zemědělci by mohli být spokojeni. Pokud se však v červnu počasí nevyvede, zase mnohaleté zkušenosti rolníků nám říkají: Měsíc červen studený, sedlák krčí rameny. A ty člověče, si vyber, případně poruč větru, dešti. Nakonec nám nezbude nic jiného, než čekat, jak to všechno dopadne. Máme šanci ovlivnit nějak počasí? Vědci prý na tom už pracují, nějaké změny se snad dokonce objevují, ale jak ukazují současná tornáda v americké Oklahomě, na velkoplošné výsledky si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Ing. Jan Kostruch 6. červenec, den věrozvěstů Cyrila a Metoděje Východořímský císař Michail III. vyhověl žádosti Velkomoravského knížete Rastislava a vyslal roku 863 dva bratry ze Soluně (Thesaloniki) na Moravu. Letos uplyne 1150 let od jejich příchodu. Nebyli prvními. Předcházely je různé misie z Itálie, Řecka i Německa. Dochovaly se i Slovinské texty staroslověnské, psané latinkou, nalezené roku 1803 ve frisinském klášteře. Cyrilovi se podařili vytvořit slovanskou alfabetu (cyrilici, později hlaholici), což byla výchozí forma i pro pozdější azbuku. Pozoruhodné je, že v Rumunsku se až do 19. stol. psalo cyrilicí. Solunští bratři přinesli s sebou
Seniorský zpravodaj č. 30 35 na Moravu ostatky sv. Klementa, římského biskupa, které obdrželi při předchozí misii v zemi Chazarů, v oblasti Krymu, kam byl Klement poslán počátkem 2. století císařem Trajanem do vyhnanství. Těmito relikviemi si Solunští bratři naklonili přízeň papeže Mikuláše I., když byli k němu povoláni, že neuznávají římský primát. Ostatky sv. Klementa pak v době baroka (18. stol.) byly přeneseny z Říma k nám a darovány nově založenému královéhradeckému biskupství, kde jsou podnes vystaveny v kapli. Papežem Hadrianem II. byl způsob misie uznán za správný a navíc, slovanský jazyk byl vedle latiny, řečtiny a hebrejštiny uznán za bohoslužebný. Metoděj pak byl vysvěcen za biskupa pro Moravu a Panonii, později povýšen na arcibiskupa a vrátil se na Moravu. Cyril zůstal v Římě, kde v kláštěře 14.02.869 umírá. Po návratu na Moravu nepřátelští němečtí biskupové, solnohradský a pasovský, využívají německého vpádu na Moravu, zajmou Metoděje a po 3,5 letém vězení na zásah papeže Jana VIII. jej propouštějí. Panonské arcibiskupství přechází pak k arcibiskupství Solnohradskému. Latinští kněží nadále obviňují Metoděje z kacířství. Kníže Svatopluk pozve na Moravu českého knížete Bořivoje i s manželkou Ludmilou a spolu s 30 jejich průvodci je Metoděj pokřtí. Zpět do Čech odchází Bořivoj i s knězem. Po smrti Metoděje jsou jeho žáci z Moravy vyhnáni, Velká Morava je vpádem Maďarů rozvrácena a spojuje se s Čechami, Slovensko pak až do roku 1918 náleží k Uhrám. Metodějovi žáci přecházejí pak šířit křesťanství na Kyjevskou Rus a na Balkán. Pozoruhodné je i ocenění mise Soluňských bratří Janem Amosem Komenským: Čechové, národ Slovanský, v modlářství až do léta Kristova 894 pohříženi, bez pravého Boha a náboženství byli. Ale toho vlastně léta kníže jejich Bořivoj, hostem byl u Svatopluka, moravského krále, divným Božím řízením známosti Kristovy Boží nabyl a ihned tam na Velehradě křest s třiceti vývodami křest svatý přijav s radostí se domů vrátil. Podle Jana Kašpara ze Zpravodaje CČE č. 6/2013, upravil Ing. Jan Kostruch
Seniorský zpravodaj č. 30 36 Jarní nálada i v budově Teď, téměř na vrcholku jara, už rozkvetly všechny kytičky v trávnících i na záhoncích. Při pohledu okolo sebe vidíme, že to nejsou jen rostliny, které se rozvily do plné krásy, ale i naše milé pečovatelky, ba celý dívčí personál už nenosí je fádní bílé uniformy s fialovým lemováním, ale oblekly si velmi pestrý rovno šat. Lze je připodobnit jak k pestrým květinám, tak k barevným motýlkům. Ty ve žluté uniformě připomínají žluťásky nebo princezny Pampelišky, případně slunečnice, jiné jsou pestrobarevné karafiáty, opět jiné zelenými mikinami připomínají tyrkysové vřetenušky a ostatní zase různé druhy modrásků či pestrokřídlých, baboček ba dokonce perleťovců. Dá se mezi nimi rozeznat i batolec duhový. Vypadá to, jako by se člověk ocitl na rozkvetlé louce plné motýlků a květinek, což je ten pravý balzám pro oko i duši. Přidáte-li k tomu zelené uniformy našich uklízeček, jsme tu v kompletní přírodě i s roztomilými rosničkami. Lze si jen přáti, aby tuto barevnou svěžest a k tomu stále dobrou náladu si naše milé dívky uchovaly i pro budoucí časy. Ing. Jan Kostruch Vaječina 2013 Konečně nastal dlouho očekávaný den, na který se těšili téměř všichni obyvatelé. Je to vlastně národní svátek Slezanů, o kterém nevíme, že by se slavil i jinde než tady. Svátek se slaví o Letnicích, tedy
Seniorský zpravodaj č. 30 37 svátcích Svatodušních, které letos vycházejí na 19. a 20. května; z provozních důvodů jsme jej oslavili 16. května odpoledne. Na nádvoří a zahradě se shromáždila asi ½ obyvatel; kdo mohl, přišel pěšky, těžce se pohybující obyvatele svezly obětavě na vozících volnočasové pracovnice. Návštěvníci byli usazeni pokud možno ve stínu altánku a pod slunečníky, aby byli chráněni před ostrými paprsky slunce, které se ukázalo v plné kráse, takže na tvářích i pažích dokázalo vykouzlit i trochu bronzu. Slavnost začala přesně ve 14,00 hod. profesionální hrou pana Edy Rakuse na harmoniku, kterou sám doprovázel zpěvem hraných písní, k čemuž se přidávaly i hlasy obyvatel. Většinou to byly národní písně nebo hudební šlágry z dob našeho mládí. Obětavé pracovnice roznášely v kelímcích dobrou černou kávu, byla podávána i studená voda s několika mátovými lístky a kolečky citronu, což bylo velmi osvěžující. Úderem 14,30 hod. byla na táccích roznášena vejce smažená na másle nebo na cibulce a k tomu pro zachování pitného režimu káva a mátovo-citronová limonáda. Zakončení slavnosti bylo vskutku velkorysé. Každé poschodí se pochlubilo nepečeným dortem, jehož chuť měli obyvatelé vyhodnotit. Z celkem 4 druhů dortů kivi, banán, meruňky, nektatinky, bylo vyhodnoceno toto pořadí: 1. místo D 1, D 3 2. místo D 4 3. místo D 2 Písničkou Nikdy se nevrátí, pohádka mládí byla slavnost ukončena a my se můžeme těšit na další rok. Za obětavou přípravu těchto krásných chvil vybočujících z denního stereotypu patří všem, kteří se o to zasloužili, náš upřímný dík. Ing. Jan Kostruch Vzpomínky na Karla Hašlera Ve čtvrtek 13. června 2013 hostila v 15,30 hod. multifunkční
Seniorský zpravodaj č. 30 38 místnost 5 členný smíšený sbor Lidové konzervatoře Ostrava pod vedením pí prof. Drah. Míčkové. Ti nás vrátili téměř o století zpět do dob našeho mládí, kdy Karel Hašler měl již velký ohlas jako skladatel písní, které tehdy frčely a uchovaly si svou popularitu dodnes, jak se můžeme přesvědčit. Karel Hašler (narozen 31. 10. 1879) byl velmi populární již za císaře pána svými kabaretními písněmi. Možno o něm říci, že byl vlastně zakladatelem Pražského kabaretu a velkým českým vlastencem. Zachovala se fotografie, kde Karel Hašler kráčí v čele průvodu Prahou v den Osvobození, 28. října 1918. Za svého života procházel mnoha divadelními scénami, které obohacoval svými nostalgickými písněmi. V nich opěvoval zejména Prahu v téměř celé její rozmanitosti. Jeho písně mají dodnes u obyvatelstva velkou popularitu. Vzpomínám jich jen pár: Vltavo, Vltavo,, Strahováček, Po starých zámeckých schodech, Na císařské louce stojí řada topolů, Pětatřicátníci, Tulácká (Silnice bílá přede mnou) a snad nejznámější Ta naše písnička česká. Zazněla poprvé ve filmu Písničkář, ve kterém hrál Hašler hlavní roli a který sám režíroval. Hrál v něm dvojí úlohu: ve dne byl nekompromisním rakouským byrokratem-úředníkem, v noci s kytarou procházel pražskými hospůdkami, kde hrál a zpíval vlastenecké písně. Policie však na něj ne a ne přijít. Jednou v noci však, když se vrací po mostě domů, zjistil, že je z obou stran obklíčen policií. Neváhal, skočil přes zábradlí do Vltavy a zachránil se. Tuto koupel však odstonal silným nachlazením, ale zotavil se z toho. Ve třicátých letech min. století přišel za ním pražský výrobce cukrovinek pan Lhotský s nabídkou, zda by černé, balené, mentolové bonbony, které vyráběl, mohl nazvat Hašlerkami. Věnujme přitom tichou vzpomínku i Karlu Hašlerovi. V té době vycházel také týdeník Pražský ilustrovaný zpravodaj, který uvedl stránkový referát o oslavě narozenin Karla Hašlera. Na párty se sešli známí a přátelé, vesměs z uměleckých kruhů herci, spisovatelé, kolegové z branže a při dobré zábavě vznikl epigram, který si dodnes pamatuji: Klas je zrnat, tygr - skvrnat, Hašler - nekudrnat (pozn.: byl plešatý) Jeho manželkou byla sestra populárního skladatele operet,
Seniorský zpravodaj č. 30 39 Čechoameričana Rudolfa Frimla (Rose Marie, Španělská vyzvědačka, Král tuláků aj.), který v roce 1968 navštívil i Ostravu. Zdena Hašlerová-Frimlová i se svými dvěma syny emigrovala před Němci do Ameriky, což se Karlu Hašlerovi již nepodařilo. Byl zatčen Gestapem, odvezen do Mauthausenu, kde 22. prosince 1941 dotrpěl. Jeho žena se po válce vrátila a zemřela 6. prosince 1946; je pochována na Olšanech. Syn Gino, se vrátil po Únoru 1948 do Ameriky, kde již zůstal. Ing. Jan Kostruch Svatební telegram manželům Rúberovým V kostelíčku u oltáře pan farář Vám ruce sváže, vy si vymyslíte plán, deset čápů a pět vran, ať máte s čím si hrát. Hodně úspěchů a ať Vám to vydrží celý život! Už jsme si na Vás zvykli a jsme rádi, že Vás máme a za nic Vás nedáme! To vše Vám přeje 3. patro a zaměstnanci DpS Karel Havlíček Borovský (1821-1856) Publicista a významný český politik z let 1848, poslán rakouskou vládou do vyhnanství v Brixenu. Svými výroky a názory, uvedenými v epigramech a jeho nedokončené satirické básni Křest svatého Vladimíra, jak se zdá, předstihl ve své době naše dějiny o víc než 150 let, zvláště pak politické dění. Umírá 29. července 1856. Svět je stále stejný, lidé ho nezmění, plivni si do moře
Seniorský zpravodaj č. 30 40 ono se nezpění. Bůh, náš otec, pro pokání, dal nám deset přikázání, ale církev naše máť, zkrátila je v jedno: plať! Tak to chodí na tom světě už to nejde jinak, dneska tě ctí za svatého a zejtra seš sviňák. Dnes vám bozi, vy ubozí, kadidlo lid pálí a zejtra vás jako smetí v kalužinách válí. Ing. Jan Kostruch
Seniorský zpravodaj č. 30 41 Poděkování Poděkování pečovatelkám oddělení D1 Chtěla bych tímto velice poděkovat všem našim milým pečovatelkám a pečovateli a všem kteří se mi věnují a moc moc mi pomáhají ve všem, co v mé nemoci pro mne dělají. Byla jsem 6 let na vozíčku, v mých 91 letech jsem si stále říkávala, musíš musíš! Nyní jsem to slovo již vynechala, přesto, že jsem poznala že sama nic nemohu. Po mém pádu, kdy mě můj vozíček zklamal a ujel mi, jsem po operaci, která nemusela dopadnout dobře, srdce a chlopně mi nedovírají, nicméně to vydržely a já jsem pořád tady. Ležím a vidím denně, kolik práce a namáhání mají s ležícími pacienty, přitom jsou trpělivé, přívětivé a moc ochotné, každému moc pomáhají s úsměvem a dobrým slovem. Pochvalu si zasluhuje pečovatelka Monika Tomková, to je ta pravá na svém místě. Moc, moc srdečně děkuji všem. Hvězdoslava Grabiecová Kdo srdce své dává Je název jedné naší písně a já si myslím, že jsou to slova pravdivá. Žiji v našem domově druhý rok, poznala jsem spoustu spolubydlících,
Seniorský zpravodaj č. 30 42 vycházíme všichni spolu v dobrém. Mezi nimi jsem měla to štěstí, že jsem našla dvě ženy, které mají svá srdce na dlani. Jedna mi 2x při mém pádu na zem, přivolala pečovatelky, protože v sousedství slyšela ránu a volání o pomoc. Bez její pomoci jsem nebyla schopna ničeho. Druhá je žena tak dobrosrdečná, milá a ochotná, mě, nyní ležící, denně 2x navštívit. Pomáhá mi ve všem v mé bezmocnosti. Podává mi, co potřebuji, potěší mě, že bude zase dobře a já věřím tomu, že dobro bývá vždy odměněno dobrým. Z celého srdce jim oběma moc a moc děkuji! Kéž by se v naší době našlo více takových milých a obětavých lidí. Vím, že v životě na ně nezapomenu. Moc děkuje. Hvězdoslava Grabiecová Poděkování rehabilitaci Rád bych Vaším prostřednictvím poděkoval terapeutkám paní Evě Benešové a paní Martině Lánské za odbornou péči, kterou realizovali rehabilitací se mnou, doporučovanou odborným střediskem OSTEA. Nasazení elektroléčby pomocí impulsů bylo velmi prospěšné pro zmírnění mých obtíží v operované kyčli. S pozdravem, Ing. Jan Kostruch Pochvala stravovacímu útvaru Dne 06. června 2013 byla k obědu dršťková polévka. Bez nadsázky mohu sdělit, že její příprava a chuť byly na vysoké úrovni. Chci tímto upřímně poděkovat za její přípravu zásobovacímu i kuchyňskému personálu a popřát jim nejen za sebe, ale i za ostatní
Seniorský zpravodaj č. 30 43 spolustolovníky mnoho dalších takových úspěchů. Připočítáme-li k tomu i milý úsměv, kterým obdarovávají pracovnice, které nás obsluhují, je také naše spokojenost na vysoké úrovni. Jen houšť a větší kapky! S pozdravem Ing. Jan Kostruch Poděkování domovu a zaměstnancům Děkuji za blahopřání k narozeninám mé maminky, paní Marie Přecechtělové, Vám a celému pracovnímu kolektivu Domova pro seniory Kamenec. Blahopřání vyvolalo v duši mé maminky radost. MUDr. Dušan Přecechtěl Pochvala pí. Masopustové cvičení jógy. Děkuji paní Dáši, za vzorné Jan Tržil Pochvala pí. Šlachtové Vyslovuji pochvalu a poděkování paní Petře, za pořad diskuzní fórum. Jan Tržil
Seniorský zpravodaj č. 30 44 Vaše příběhy Auto bez řidiče Synovcovi jsme chtěli zaplatit při příležitosti promoce zájezd do Jugoslávie (tehdy byla v módě). On ale odmítl, že ještě nezná republiku a raději jel s námi cestovat po Slovensku. Jeli jsme hlavně cestovat, a proto jsme nocovali většinou pod stanem. Ve dne nás doprovázelo sluníčko svými zlatými hřejivými paprsky, v noci stříbrné hvězdičky se svým kamarádem měsíčkem. Byly to kouzelné noci. Brzy ráno jsme se vydávali na další cestu. Jednou jsme navštívili hrad, jehož jméno si už nepamatuji. Parkovali jsme na malém svahu přesně u brány u hradu. Po prohlídce a obědě v místní restauraci jsme šli k autu. Jaká byla naše reakce, když auto zmizelo, si asi dovedete představit. Rozhlížíme se kolem a překvapeni zíráme na naše auto, které stálo pod svahem jen pár metrů od prodejního stánku. Šťastní jsme seběhli dolů a prodavačka nám vše vysvětlila. Pozorovala, jak se auto rozjíždí a pomaloučku se blíží k jejímu stánku. Zjistila, že žádná srážka nehrozí a nechala věci volný průběh. Auto zastavilo a poslušně čekalo na svého majitele, který řízení přenechal provinilci a ten ještě neměl tolik zkušeností, aby postupoval správně, jak měl. Toho (novopečeného řidiče) událost velmi mrzela, ale vše chce čas. Řidič je z něho dnes velmi dobrý, spolehlivý a hlavně jezdí i bez nehod. Kéž by jezdil tak i dále. Vlasta Venclová UFO Tak jsme trávili dovolenou a cestovali autem od jedné zajímavosti (hradu, jeskyní) ke druhé. Jednou tak jedeme a co to? Před čelním sklem
Seniorský zpravodaj č. 30 45 šedivo a kolem cosi létalo. Rychle jsme zastavili, rozhlédli se kolem sebe, a co vidíme. Kapota zvednuta a kryla sklo. Zřejmě špatně zavřená a vítr ji nadzvedl. Kufry v autě neuzamčené se otevřely a začaly kolem sebe chrlit svůj obsah zejména ošacení. Že zákon schválnosti existuje, jsme se přesvědčili. Téměř vše našlo cíl v kukuřičném poli. Jak to vypadalo, si jistě dovedete představit. Běželi jsme za fusaklí a už, už ji měli v ruce, když se zvedla a letěla dál. To se chvílemi opakovalo a my se pěkně zapotili. Našli jsme téměř všechno a pokračovali dál. Tehdy nám do smíchu nebylo, ale když jsme potom vzpomínali na naše zážitky z mladších let, často jsme se naším příhodám zasmáli. Bylo důležité, že jsme si užili a různé eskapády přežili bez nehod a ve zdraví. Vlasta Venclová Mlsná koza Byly jsme dvě sestry. Moje sestra byla o rok mladší. Krásná modrooká blondýnka s půvabnými důlky ve tvářích. Líčka jako růžičky. Dnes by klidně mohla dělat reklamu zdravého, správně živeného dítěte. A já? Hubené, bledé podvyživené dítko. Rodiče nešťastní, starali se, jak jen mohli. Láhev rybího tuku střídalo oblíbené železité víno, Ovomaltina, atd. - výsledek se rovnal nule. Maminka mi občas uvařila, co jsem měla ráda a tak ze mne vychovávala pomalu ale jistě mlsouna. Sestra snědla, na co přišla. K snídani opečené brambory, knedlíky, k tomu 2 rohlíky a ½ l kávy. Já čaj a nějaké to pečivo. Stávala se z nás dospívající děvčata. Sestra se začala pomalu zaoblovat a já byla jak tyčka do plotu. Dostudovaly jsme, šly do zaměstnání. Pracovní doba za okupace dlouhá a
Seniorský zpravodaj č. 30 46 začalo stravování v závodních jídelnách. To ostatně všichni známe. Trochu lepší byl nedělní domácí oběd. Vaření bylo pro mne španělskou vesnicí a vůbec mě nelákalo. To trvalo až do doby, kdy jsem šla do důchodu. A tehdy jsme se začala zajímat o vaření. Jak jsem dříve vařila z nutnosti, tak nyní se vaření stalo mým koníčkem. Kuchařka od Santnerové a Brabce bylo moje nejoblíbenější čtení a zejména potom jídlo uvařené podle jejich receptů. V rodině brzy o mně mluvili jako o velmi dobré, ale i současně vybíravé mlsné kuchařce a tak není divu, že mi začali říkat mlsná koza. Bránila jsem se tomuto přirovnání, ale marně. Při jedné takové debatě mně dokonce zradil i můj manžel. Namítala jsem, že mlsná nejsem, že to jsou jen jejich výmysly, že vše co uvařím to i sním. S tím manžel souhlasil, ale současně dodal, že vařím to, co mám ráda. Obhajovala jsem se, že to není pravda, že vařím vše, ovšem v duchu jsem s ním souhlasila. Ostatně co bych vařila to, co mi nechutná. Ještě dnes cítím tu vůni domácího uzeného, kachničky, svíčkové, do červena vypečeného bůčku s česnekem atd. Inu byly to časy hojnosti, zdraví a dnes už jen vzpomínky nad talířem s pohádkou mládí. Vlasta Venclová Buchtičky Jednu dovolenou jsme se rozhodli poznat Slovensko. Spát pod stanem a cestovat. Zůstali jsme v Červeném Klášteře a odtud jezdili a poznávali okolí. Krásný zážitek nám poskytla plavba po Dunajci na pltích. Dověděli jsme se, že několik desítek kilometrů od našeho kempu je starý pravoslavný kostel. Ten nešlo vynechat. A také jsme nelitovali. Zastavili před kostelem auto a šli k faře. Otevřela nám stará žena a po vyslechnutí naší prosby nás pozvala dál. Jen jsme vešli dál, polechtala naše čichové buňky úžasná vůně vanilky. Uvedla nás do větší místnosti, zařízené ve venkovském stylu. Za masivním stolem s bílým ubrusem seděl starý muž (zdejší kněz) a před
Seniorský zpravodaj č. 30 47 ním tác s krásnými dozlatova upečenými buchtami. Oči se nám rozzářily, ústa reagovala zvýšením produktu slinných žláz a ruka jen těžko odolala, aby po jedné nechňapla. Ale to už nás průvodce vedl do kostela. Otevřel vrata a pustil nás dovnitř. Zůstali jsme stát jako omámeni. Sluneční paprsky osvětlovaly tu krásu a my nebyli schopni slova. Překrásný ikonostáz, záplava ikon, zlatých soch, obřadního náčiní atd. To co jsme viděli nelze slovy popsat. Dlouho jsme si připomínali tu krásu, která potěšila naše oči, ale i duši a srdce. Byl to prostě zážitek. Jen tu buchtičku nám přece jenom průvodce mohl nabídnout. Vlasta Venclová Můj školní výlet Narodila jsem se v hornické kolonii, tatínek byl horník a velice úspěšný hudebník. Hrával ve 24 členné kapele, rozepisoval noty pro každý hudební nástroj a učil mladé chlapce hraní, aby i oni uměli, až ti starší odejdou. Měla jsem sestru o 1 rok starší ode mne. Ve škole já měla od první třídy vždy samé jedničky, ona na tom byla o něco hůře. Udělala jsem 3 měšťanky na výbornou a měla jsem možnost tenkrát jít do 4. měšťanky, což jsem ráda učinila. Byly tam možnosti učit se psaní strojem nebo těsnopis. Vybrala jsem si psaní strojem, který mi rodiče koupili a já ho užívala, i když jsem byla vdaná, měla děti a ochotně jsem psávala sousedům různé žádosti dle potřeby. Nyní se ale vracím na konec školního roku 4. měšťanky. Maminka měla mladší sestru, která sloužila u bohatých pánů, kteří měli dcery, které se přepychově oblékaly. Starší věci dávali tetě, která to donesla nám. Maminka mi halenky zmenšila, aby byly na mě a totéž s hedvábnými punčochami, které měly děravá chodidla. Našila tam dle mé nohy látku, 3x drobným stehem obšila, aby to drželo. Přišel den výletu na konci roku. Seřadili jsme se před školou, maminka mě oblékla do bílé sukně, halenky
Seniorský zpravodaj č. 30 48 hedvábné sama krajka a sama ažura, hedvábné punčochy (nosily se ponožky) a boty o číslo větší. Do špičky nacpala vatu. Spolužáci na mě koukali a no ty ses dneska vyšňořila, samé krajky, samá ažura a hedvábné punčochy! Já mlčela, neměla jsem co říci. Výlet na hřišti pokračoval, každá třída předvedla své nacvičené a nakonec jsme cvičili my. Po cvičení jsme vždy dostali 2 koláče a párek, na co se každý těšil. Když jsem se šla postavit do řady, naše sousedka mi říká - děvče, ty máš punčochy od paty až pod kolena samou ažuru, ty to nevíš? Já byla, jakoby mě horkou vodou polil. Obrátila jsem se a s pláčem běžela domů. Od té doby jsem nic jiného nechtěla než obyčejné šaty, čisté a vyžehlené. Ale tenkrát, v té době byla velká nouze, lidé si pomáhali, jak mohli. Ale navzájem se měli všichni rádi, což už v dnešní době zůstalo jen ve vzpomínkách našich dožitých 91 let. Hvězdoslava Grabiecová Přišlo jaro zdaleka a všude plno vzpomínek Dívám se z okna, vidím vzrostlé stromy, jak se pomalu odívají do čerstvé zeleně, stejně jako vloni, jako předloni a dále do minulosti. Byly vysazeny v době mého dětství a ošetřovány spolu s trávníky a křivolakými cestami, potřebnými na dlouhé procházky v parku Komenského. Z okna vidím vzrostlé stromy. Pomalu se odívají do čerstvé zeleně, stejně jako vloni, předloni a dál do minulosti. Vzpomínám, jak v roce 1934 profesor Pletka vedl své studentíky rozšířeným sadem "Nová střelnice" u Nové radnice v Moravské Ostravě s rostlinným klíčem v ruce. Pochodujeme do nově založeného, prodlouženého
Seniorský zpravodaj č. 30 49 parku Komenského a poznáváme nové. Park je prodloužen asi o dva kilometry, čímž se mnozí z nás přibližují ke svému bydlišti. Co napadne nemyslícímu studentíkovi? Šetří svou fyzičku a zmizne; druhé dějství pokračuje příští den ve škole s náležitým závěrem. Potrestání. Druhá příhoda z roku 1934 předposlední rok druhé světové války, první ničivý nálet na Ostravu. Tramvaje zastavily mimo zastávky, nejely dál při hrůzném zvuku sirén a cestující spolu s řidičem a průvodčím lámali rychlostní rekordy v běhu směrem do Komenského sadu. Pod mohutnými stromy jsme našli vlahý stín a souvislý kryt. Ochránil nás, třebaže tentokrát padaly bomby na Ostravu poprvé a zničily takřka celou plochu dnešní Černé louky, Masarykovo náměstí, Zámeckou ulici a křižovatku u Textilie. Nejvíc to postihlo Vítkovické železárny, kde zničily celý ústřední sklad. A tak zjišťuji, že do třetice všeho dobrého. Dnes je ten park svou nesmrtelností a každoroční věčnou zelení a jarními květy útěchou nám obyvatelům domova na Kamenci na každé dobré ráno. Vlasta Hrbáčová
Seniorský zpravodaj č. 30 50 Básně, poezie, próza Letní idyla Čerpáno ze sbírky Zpověď mé duše od p. Elišky Brašové, pro empatii čili pro soucítění duší se za to na mě pousmály, i modrý zvonek horský, ze stráně na mě cinká. Miluji silnou vůni pokosených trav, vlhké země plsti A ještě objevili se dva kamarádi, motýli a brouček mandelinka. Najednou, nevím ani jak, chytila jsem cvrčka, mám ho v hrsti Otevřela jsem dlaň, aby vyskočil, jen si cvrčku cvrlikej, jen si cvrčku žij. Dnes mi bylo o víkendě přáno, na kraji lesa našla jsem hříbka. Každá radost i malá Tě potěší, čtyřlístek jsem si našla pro štěstí. Přírodo díky, že prožila jsem alespoň kousek romantiky. Ze zbylé louky kopretiny Eliška Brašová
Seniorský zpravodaj č. 30 51 Léto Konečně přišlo léto, jak má být. Jak je to krásné ráno, když slyšíte zpěv ptáčků, můžete si sednout na balkon a sledovat, jak vám kvetou kytky v truhlících. Svou malou balkonovou zahrádku mám nadevše ráda a dodává mi chuť do života, proto o ni s láskou pečuji. Lidia Hlubocká
Seniorský zpravodaj č. 30 52 Ach ta paměť Procvičováním k dokonalosti! Zapamatujte si deset níže uvedených pojmů. Vyberte si, jestli si je přiřadíte k prstům, seskupíte, abecedně seřadíte, rozdělíte podle počtu písmen, nebo slabik, několikrát napíšete, nakreslíte, dva až tři pojmy propojíte, budete si hrát s jejich rytmem. Záleží jen na Vás! profesionální hudebník ryba nemoci výkonnost léky bolest duše citát takt univerzita Pokud jste si pojmy zapamatovali, logicky je doplňte do následujícího textu.