MASARYKOVA UNIVERZITA FILOSOFICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV Historie mezinárodních vztahů Bc. Hana Steinhauserová ZAPOMENUTÁ OSOBNOST ALEŠ HRDLIČKA 1869 1943 Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. 2014
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně, 20. 4. 2014...
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu magisterské práce PhDr. Liboru Vykoupilovi, Ph.D. za inspiraci, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dík patří také všem vyučujícím, kteří výbornými přednáškami a semináři významně obohatili můj život a změnili pohled na svět.
Obsah Úvod... 6 1. Dětství a mládí... 10 1.1. Dětství... 10 1.2. Studia a aktivity... 12 1.3. Cesta k antropologii... 12 1.4. Smithsonův institut... 13 2. Vědecká dráha... 14 2.1. Hrdličkovy sbírky a jejich osud... 21 2.2. Shrnutí vědecké činnosti... 22 3. Nejvýznamnější díla Dr. Aleše Hrdličky... 23 4. Vědecká ocenění... 24 4.1. Člen National Academy of Sciences... 24 4.2. Huxley Memorial Medal... 24 4.3. Čestný doktorát Univerzity Karlovy... 25 4.4. Cena Amerického ústavu pro blaho přistěhovalců... 25 4.5. Čestný doktorát Brno... 26 5. Hrdlička aktivista, vlastenec a mecenáš... 26 5.1. Kontakty s bývalou vlastí... 27 5.2. Americký ústav v Praze... 29 5.3. Fond Dr. Aleše Hrdličky a jeho manželky Marie... 31 5.3.1. Stanovy fondu... 32 5.3.2. Vyplácení podpor z fondu... 33 5.4. Antropologické muzeum v Praze... 35 5.5. Hrdličkova nadace Humpolci... 39 5.6. Pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky... 40 6. Hrdličkovo slovanství... 41
6.1. Přednášky v Československu v roce 1922... 41 6.1.1. Hrdličkovy přednášky... 42 6.2. Hrdličkovy přednášky v Praze... 50 6.3. Hrdličkova přednáška v Brně... 51 6.4. Přednáška v Bratislavě... 53 7. Hrdlička jako zastánce Slovanů na mezinárodní úrovni... 53 7.1. Mediální působení ve Spojených státech... 54 7.2. Názor na česko-německé vztahy... 57 7.3. Kritické období před druhou světovou válkou... 60 Závěr... 67 Prameny a literatura... 69
Úvod V historii lidstva existuje mnoho příkladů osobností, které se zasloužily o posun v dějinách nebo o pokrok. Některým z nich byly jejich zásluhy uznány za života, jiným posmrtně, ale mnoho významných lidí upadlo neprávem v zapomnění. Mezi takové zapomenuté velikány patří i český rodák Aleš Hrdlička. Tato magisterská práce by měla přiblížit alespoň omezenému okruhu čtenářů významného vědce, antropologa, z období první poloviny dvacátého století a popsat velkého zastánce Slovanů ve Spojených státech, donátora, antinacistu a světoobčana českého původu. Češi patřili a stále patří mezi národy nepočetné, a proto má smysl připomenutí velikosti každého jednotlivce, na kterého se v průběhu času zapomnělo. Osud antropologa Aleše Hrdličky je nadmíru zajímavý po vědecké stránce, neboť doslova založil obor antropologie ve Spojených státech a zanedlouho potom i v nově vzniklém Československu. Hrdlička analyzoval společenské jevy v československém i mezinárodním rozměru v období mezi světovými válkami. Jako humanista hledal příčiny stavu, v jakém se Evropa nacházela, i způsob nápravy světa, který se nezadržitelně řítil do druhé světové války. Jako demokrat, který nasál demokracii ve Spojených státech, se snažil napomoci vývoji mladé demokracie v Československu. Usilovně pomáhal rozvoji věd a ve vzdělanosti lidstva viděl řešení nejpalčivějších světových problémů první poloviny dvacátého století. Pevně věřil v oprávněnost existence nově vzniklého československého státu, což obhajoval vědecky při každé příležitosti v zahraničí i v rodné vlasti. To je ústřední těžiště a hlavní zaměření této práce. Pozornost je věnována vědecké dráze světově proslulého antropologa, ale pouze v omezeném měřítku. Obšírnější záběr antropologické činnosti, popis obsahu stovek vědeckých publikací, vědeckých výprav a dalších mnoha aktivit, by několikanásobně překročil doporučený rozsah magisterské práce. Stručně je vykresleno období dětství, studentských let a rodina. Cílem je otevřít znovu kapitolu jeho života a to hlavně v rovině, jak ho svět nezná. Jako vlastence, donátora a věrného Čecha. Zmíněné Hrdličkovy zásluhy jsou doloženy archivními prameny a fakty z literatury. Existující publikace vznikly v období po druhé světové válce. Jsou skromné 6
a rozporuplné a zejména po roce 1968 silně podbarvené komunistickou ideologií. V porovnání s prameny je vědec popisován povrchně a knihy většinou obsahují pouze výčet vědeckých výprav, jejich výsledky a z nich vzešlé publikace. Zdrojem informací pro popis Hrdličkovy vědecké dráhy je kniha Viktora Palivce Aleš Hrdlička z roku 1947. Obsahuje základní fakta a výsledky Hrdličkových výzkumných projektů i mnoha vědeckých výprav. Byla napsána krátce po Hrdličkově smrti a autor si vědce živě pamatuje. Tento titul lze hodnotit jako nejobjektivnější a obsahově nejčistší. Palivcova kniha představuje biografickou osnovu ověřující správnost údajů uvedených v literatuře. Další zdroj, ze kterého bylo čerpáno, je fakty nabité dílo autora Vojtěcha Fettera vydané v roce 1954 s názvem Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel ve vědě o člověku. Kniha taktéž popisuje Hrdličkovy vědecké cíle a antropologickou činnost, množství výprav, i dosažené badatelské výsledky. Oba zmínění autoři byli antropologové a karierní údaje lze tudíž považovat za důvěryhodné. Pováleční autoři se obsáhle prosovětsky věnují Hrdličkovu pobytu v Sovětském svazu, popisu setkání s vesničany, krásnému životu lidí na Sibiři, nezištné pomoci místních obyvatel a podobně. V publikacích z komunistické éry bylo často zdůrazňováno, že Hrdlička s hrdostí prohlašoval, že byl původně dělník. Nemuselo to být v rozporu se skutečností, ale v mnoha případech se jednalo o manipulaci s relevancí faktů. Hrdlička byl často popisován jako sovětofil. Z těchto pasáží nebylo v práci čerpáno vůbec. V neposlední řadě je pro zpracování tématu důležité dobové periodikum Anthropologia z let 1923 a 1929, ze kterého je také čerpáno a citováno. Určitá čísla byla věnována zakladateli a donátorovi časopisu a byla poměrně obsáhlá. Anthropologia je odborný antropologický časopis, ve kterém lze najít podrobnosti o Hrdličkově vědecké činnosti. Další informace o Hrdličkově kariéře se nacházejí v jubilejním sborníku, v části s názvem Osobnost a dílo Dr. Aleše Hrdličky z roku 1969. Život, rodina a studia jsou popsány v publikacích s názvy Chlapec s arnykou od autorů Františka Brzoně a Jiřího Rychetského z roku 1983, kde autoři mimo jiné rovněž vyzdvihují Hrdličkovu lásku k Sovětskému svazu, jeho přínos sovětské vědě a podobně. Existuje ještě několik dalších menších publikací, které jsou uvedeny v seznamu literatury, ale obsáhlejší vědecká literatura k osobnosti Aleše Hrdličky neexistuje. Jeho donátorskou činnost ani jeho politické názory autoři nezdůrazňují, jeho slovanství je dezinterpretováno ve smyslu oficiální ideologie československo-sovětského přátelství. V knihách autoři 7
nepopisují Hrdličku vůbec jako donátora, ani jako demokrata. Jeho obhajoba Slovanů v zahraničí je zkreslena a proměněna v náklonnost Čechů a Slováků k Sovětům. Naprosto sporadicky se objevují zmínky o pobytu ve Spojených státech, které zformovaly jeho osobnost a kde Hrdlička strávil většinu života. Pro hlavní část magisterské práce jsou důležité zejména archivní prameny. V Národním archivu se nachází krabice výstřižků o Hrdličkovi z dobového tisku natolik zajímavá, že se stala rozhodující pro výběr tématu. Obsahuje články hlavně z českého, německého, amerického, ale i britského, polského a slovenského tisku z období let 1920 až do Hrdličkovy smrti v roce 1943. Kultivovaná dobová periodika informovala o vědci hojně a informacemi z nich jsou doplněna fakta z dalších archivů. Nejbohatší prameny se nacházejí v Archivu Univerzity Karlovy, který nabízí množství dokumentů s detaily o Hrdličkově donátorství, způsob fungování a správu jím založených nadací, systému rozdělování finančních prostředků, udělení čestného doktorátu Univerzity Karlovy, založení muzea a další informace. V Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR se nacházejí doklady o působení v zahraničí v souvislosti s obhajobou Slovanů, kopie dopisu prezidentu Masarykovi a další archiválie. Ve fondech Národního archivu byly nalezeny doplňující informace k Americkému ústavu v Praze a několik zajímavostí se nachází ve fondu Ministerstva vnitra ČR. Ke kompletaci magisterské práce přispěly i prameny z Archivu Masarykovy univerzity. Za důležité je nutno považovat některé Hrdličkovy vlastní publikace. Nejpřínosnější pro pochopení Hrdličkova myšlení a životní filozofie je kniha s titulem O původu člověka i budoucnosti lidstva z roku 1924, ze které je hojně čerpáno a citováno. Zachycuje přesný obsah jeho univerzitních přednášek z roku 1922 v Československu. Z množství Hrdličkových odborných antropologických pojednání nebylo čerpáno vůbec, neboť se podrobně věnují výzkumným cílům a problémům v oboru, což by mohlo odvádět čtenáře od tématu. V magisterské diplomové práci jsou uvedené faktické údaje ověřeny vždy z více zdrojů. V mnoha případech se jedná o komparaci jednotlivých drobných skutečností z literatury s články z dobového tisku. Vždy byla dána přednost archivním pramenům a odborným dobovým publikacím před literaturou. Jelikož se jedná o kompilaci z mnoha pramenů, prioritou byla interpretace, která není zkreslená, a proto nebyla věnována pozornost některým pasážím výše uváděné literatury. Zdrojem i oporou pro 8
dané téma jsou původní zprávy a dokumenty, kterých bylo v archivech nalezeno překvapivé množství. Práce se nezaměřuje pouze na životní dráhu Aleše Hrdličky. Je zde popsána snaha o dobré mezinárodní vztahy mezi Spojenými státy a Československem. Na pozadí se zobrazuje nálada v Československu v době mezi dvěma světovými válkami, přesvědčení o rovnocennosti Slovanů s ostatními národy a o životaschopnosti samostatného slovanského státu. Patrné jsou i obavy z další války. Citelná je snaha implementovat fungující americké modely ve vědeckých a vzdělávacích institucích. Hrdlička prosazoval aplikaci moderních vědeckých postupů, americké způsoby financování projektů a identická pravidla založených nadačních fondů jako ve Spojených státech. Usiloval o stejnou organizaci nových československých vědeckých pracovišť, či antropologického muzea, jako je ve Washingtonu. V českých dějinách je doba mezi první a druhou světovou válkou pozoruhodné období v novodobé historii, ať už se jedná o národní pospolitost, navazování nových mezinárodních vztahů, zakládání vědeckých pracovišť, nebo kladení důrazu na vzdělávání v češtině. Tato práce by měla přispět do debat, do jaké míry si společnost váží jednotlivců, kteří se podíleli na rozvoji vědy a na šíření dobrého jména Československa v mezinárodním měřítku. Faktem zůstává, že o Hrdličkovi toho nebylo v českém prostředí napsáno mnoho. Magisterská práce může čtenáři poskytnout nový obraz vlastenectví vzdělaného Čechoameričana. Historické bádání na toto téma je skládáním jednotlivostí do pestrého portrétu krátkého období od vzniku samostatného Československa do druhé světové války s mezinárodním propojením na Spojené státy. Je zde vykreslena jedna zapomenutá osobnost Aleš Hrdlička, rodák z Humpolce. 9
1. Dětství a mládí Dr. Aleš Hrdlička byl vědcem, který se prosadil ve světové antropologii na konci devatenáctého století, zejména však v období první poloviny dvacátého století. Dříve než se stal světovým, musel projít mnohými životními zkouškami. Hrdlička v rozhovorech mnohokrát zmiňoval, že morální zásady získal v raném dětství. Toto období formovalo malého chlapce Aleše v charakterního člověka. Byla to rodina a škola v rodném Humpolci, které mu vštípily životní principy, aby mu v dospělosti pomohly dosáhnout nejvyšších met. 1.1. Dětství Aleš Hrdlička se narodil 30. března 1869 v Humpolci v čísle popisném 393. Následující den, 31. března byl pokřtěn kaplanem Ludolfem Pejčochem jménem Alois Ferdinand Hrdlička. Na jméno Aleš si své jméno úředně změnil až v Americe, ale od dětství mu říkali Alošek, či Aloš, později Aleš. 1 Jeho otec Maxmilián byl katolík, truhlářský mistr, matka Karolína byla také katolička. Rod Hrdličkův patřil v Humpolci k nejstarším a nejpočetnějším. Počátkem devatenáctého století žilo v Humpolci šest rodin tohoto jména. Alešův děd Jan Hrdlička byl soukenický mistr a stejně jako jeho otec byl z hlediska sociálního a společenského postavení plnoprávným svobodným měšťanem města Humpolce. 2 Hospodářská situace rodiny byla zpočátku dobrá. Otec Maxmilián Hrdlička patřil k nejlepším truhlářům a jeho nábytek měl uměleckou hodnotu. O dobrém postavení svědčí rozhodnutí městské rady z roku 1872 o udělení měšťanského práva. 3 Do života rodiny zasáhla hospodářská krize z let 1872 73. V roce 1874 opustil Maxmilián truhlářskou dílnu již se dvěma dětmi, Alešem a Anastázií. Rodina se stěhuje do domu děda, Jana Hrdličky na Zichpil, číslo popisné 349. Zde se narodili další Alešovi sourozenci Jindřich, Maxmilián a Josef, zatímco šestý Jan a sedmý Karel se již narodili v Americe. Finanční situace rodiny se stále zhoršovala a po smrti děda Jana 1 Brzoň, F., Rychetský, J.: Chlapec s arnykou. Plzeň 1983, s. 8. 2 Daněk, K.: Aleš Hrdlička, syn Vysočiny. Praha 1976, s. 6. 3 Rychetský, J.: Aleš Hrdlička, žák humpoleckých škol. In: Bečvář, J. (ed.): Hrdličkův jubilejní sborník. Humpolec 1969, s. 25. 10
v roce 1880 byl dům prodán a Maxmilián Hrdlička žádá 8. srpna 1881 o vydání cestovního pasu. Dne 12. srpna byl sepsán protokol na Městském úřadě v Humpolci o důvodech vystěhování se do Ameriky. Nejprve odjel otec s nejstarším synem a později matka se čtyřmi dětmi. Matka Karolína Hrdličková požádala protokolárně o vystavení průvodního listu k vystěhování 21. dubna 1882. 4 Pro zámořskou cestu naverbovali rodinu koncesovaní agenti firmy Postdampfschiffs und Segelschiffs Expedition, Ernst Meyer Co, Bremen. 5 Zatímco se v šedesátých letech devatenáctého století ještě pokoušely rakousko-uherské úřady bránit vystěhovalectví, v době odjezdu Hrdličkovy rodiny již nejsou žádné vážné překážky a počet vystěhovalců roste rok od roku. Ústavním zákonem z roku 1867 byla dána úplná svoboda stěhování. 6 Základní charakterové vlastnosti získal Hrdlička v rodině již v dětství. Jeho matka Karolína se objevuje ve Zlaté knize humpolecké školy mezi premianty. 7 Prvorozeného syna Aleše učila číst od čtyř let a do školy nastoupil hned od druhé třídy. Až do odchodu z Humpolce byl vždy nejlepším žákem a byl každoročně uváděn ve Zlaté knize premiantů. 8 V Obecné a měšťanské škole v Humpolci dostal solidní základ pro další studium a vědeckou dráhu. Hrdlička velmi oceňoval podíl humpoleckých škol na svých pozdějších úspěších, které ho připravily na těžké situace v osobním i profesním životě. Byly mu vštípeny principy, které ho přivedly k pozdější kariéře v jedné z největších amerických vědeckých institucí. Aleš Hrdlička byl dvakrát ženatý. První sňatek uzavřel v roce 1896. Jeho žena Marie, rozená Strickler-Diedudonne původem z Paříže, žila v New Yorku. Byla to inteligentní bytost, vždy stála po jeho boku a se zájmem sledovala manželovy vědecké úspěchy. Velmi bolestně ho zasáhla její smrt v roce 1918. V roce 1920 se oženil podruhé. Jeho druhá žena Vilemína Mansfeldová, zvaná Mína, byla Češka, se kterou měl vědec rovněž harmonický vztah. Obě manželství byla bezdětná. 9 Všichni Alešovi sourozenci se dobře uplatnili v profesním životě. Anastázie se stala ředitelkou konzervatoře v New Yorku, Josef byl primářem nemocnice v Kansas 4 Brzoň, F., Rychetský, J.: Chlapec s arnykou..., s. 17. 5 Rychetský, J.: Aleš Hrdlička, žák humpoleckých škol..., s. 28. 6 Tamtéž, s. 29. 7 Tamtéž, s. 31. 8 Tamtéž, s. 32. 9 Palivec, V.: Aleš Hrdlička. Praha 1947, s. 21. 11
City, Jindřich mistrem v továrně na cigarety, Maxmilián lékárníkem. Nejmladší bratři Jan a Karel promovali v USA jako lékaři. 10 1.2. Studia a aktivity Hrdličkova rodina se přestěhovala do Ameriky, když bylo Alešovi třináct let. Otec pracoval v tabákové továrně, ale jeho výdělek nestačil pro početnou rodinu. Oba rodiče i starší děti musely pracovat. Aleš docházel po práci do večerních kurzů a připravoval se k vyššímu vzdělání. Po složení externí maturity onemocněl tyfem, ke kterému se přidal zápal plic a zánět pohrudnice. 11 Tři měsíce byl ošetřován lékařem, který vzbudil jeho zájem o studium medicíny. V roce 1889 se dal zapsat na Eclectic Medical College v New Yorku. V roce 1892 jako první mezi kolegy graduoval a zahájil v New Yorku lékařskou praxi. 12 Přitom dále studoval francouzštinu a také Homeopathic College v New Yorku. Hrdlička nejen léčil choroby, ale i pátral po jejich příčinách. Často konal patologicko-anatomické pitvy. Lékařská praxe se Hrdličkovi rozrostla tak, že začala brzdit jeho další studia. Přinášela mu hmotné výhody, ale Hrdlička nikdy netoužil po bohatství. Povolání praktického lékaře brzy vyměnil za místo ve vědeckém ústavu. 1.3. Cesta k antropologii Věda o člověku antropologie, vznikla v první polovině devatenáctého století ve Francii. Jejím úkolem je studovat člověka jako organismus, který je součástí živočišné říše, od které se člověk v průběhu svého specifického vývoje odloučil. Aleš Hrdlička nastoupil do psychiatrického ústavu v Middletownu, kde se mohl začít věnovat vědecké práci. 13 Do psychiatrie byly zaváděny antropologické metody, protože se věřilo, že existuje vztah mezi tělesnými a duševními vlastnostmi člověka. Takto přišel Hrdlička poprvé do styku s vědou o člověku. 10 Trčková, B.: Aleš Hrdlička. Malá regionální bibliografie. Edice Krajské knihovny Č. Budějovice. České Budějovice 1969, nestránkováno. 11 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel ve vědě o člověku. Praha 1954, s. 5. 12 Tamtéž, s. 7. 13 Národní archiv, fond Ministerstva zahraničních věcí, výstřižkový archiv. Čech objevitelem amerického pravěku. Telegraf 14. 11. 1943, karton 3338. 12
Dále se vzdělával na homeopatické koleji, kterou ukončil v roce 1894 a složil State Board Examination. 14 Hrdličkovy píle si všiml Dr. Carlos McDonald, který v té době zakládal Patologický ústav v New Yorku a nabídnul Hrdličkovi pozici vědeckého pracovníka. Hrdlička nabídku přijal a vymínil si možnost dalšího studia v Evropě. V roce 1896 odjel studovat antropologii do Francie, kde byli v té době nejslavnější badatelé v daném oboru. Jeho učitelem antropologických metod byl slavný francouzský vědec Léonce-Pierre Manouvrier. Navíc studoval také fyziologii a soudní lékařství. 15 Od francouzských učitelů získal Hrdlička pevné vědecké základy k řešení antropologických problémů. Po návratu z Evropy přijal místo ve Státním patologickém ústavu, kde zřídil laboratoř a vypracoval výzkumný plán. Hlavním cílem bylo stanovit normální měřítko pro americký lid, anebo alespoň takové měřítko, pokud ho bylo možno dosíci, pro domácí obyvatelstvo a stát new yorkský. 16 Během dvou let zaznamenal vyšetření jedenácti tisíc duševně chorých, epileptiků, idiotů a zločinců a soustředil se na získávání norem. Hrdlička na tomto základě již píše vědecké publikace. Patologický ústav se však dostal do finančních potíží, neboť došlo ke značnému snížení státní podpory. Ústav zastavil výzkum a propustil příslušné zaměstnance. Koncem roku 1909 byla vědecká činnost zastavena. 17 Výzkum tělesné stavby nemocných přivedl Hrdličku k poznání variability tělesných znaků. Tímto se zabývá fyzická antropologie, která Hrdličku zajímala nejvíc. V letech 1898 1902 se vypravil mezi indiánské kmeny a do roku 1903 prostudoval všechny kmeny od Utahu a Colorada až do mexických států Colina a Morelos. Na těchto výpravách se naučil španělsky. 1.4. Smithsonův institut Již v době před zastavením vědecké činnosti Státního patologického ústavu od roku 1903 byl Aleš Hrdlička požádán profesorem W. H. Holmesem o řízení oddělení 14 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2. Antropologický ústav Karlovy univerzity v Praze. Praha 1929, s. 7. 15 Prokopec, M.: Osobnost a dílo..., s. 7. 16 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 10. 17 Tamtéž, s. 21. 13
pro fyzickou antropologii. Profesor Holmes byl přednostou Buerau of Ethnology 18 a prosadil důležitost zřízení Oddělení pro fyzickou antropologii Smithsonova institutu, které bylo nově založeno při Národním muzeu Spojených států ve Washingtonu. Angličan James Smithson, který v Americe nikdy nebyl, odkázal v poslední vůli milion dolarů na zřízení institutu na podporu a rozvoj vzdělanosti. V čele ústavu bylo představenstvo, v němž osobně předsedal každý viceprezident Spojených států, prezident Nejvyššího soudu, tři senátoři, tři kongresmani a dalších šest významných osob. Hrdličkovi byla nabídnuta pozice vědecké hlavy a ředitele institutu. 19 Náplň jeho práce spočívala jednak v administrativní činnosti spojené s pozicí kurátora, dále pak ve vybudování antropologického oddělení. Každoročně podnikal výzkumné cesty a field works 20 a v neposlední řadě se účastnil amerických a mezinárodních vědeckých sjezdů. Školil nové antropologické pracovníky ve speciálních kurzech. K náplni jeho práce patřily také přednášky ve vědeckých sdruženích a akademiích, přednášky pro veřejnost a konečně pořádání antropologických výstav. V tomto rozsahu pracoval Hrdlička čtyřicet let, od 1. května 1903 až do konce života. 21 Vybudoval oddělení s mnohatisícovými sbírkami antropologických exponátů. Vytvořil zcela nový vědní obor moderní americkou antropologii a sám se propracoval na její světovou špičku. 22 2. Vědecká dráha Hrdličkovy vědecké úspěchy v antropologii se vztahují zejména ke třem hlavním zájmům: 1. Podrobný výzkum rozsahu normálu tělesných znaků, koster a zubů různých lidských plemen u obou pohlaví v různém věku. 2. Sbírání a publikování dat tělesných znaků tří velkých skupin obyvatel Ameriky. Účelem bylo stanovit základní standardy pro srovnání bělošské, indiánskoeskymácké a černošské populace. 18 Úřad pro národozpyt (přel. aut.). 19 Nejslavnější Čech za mořem. Venkov z 29. 3. 1939. 20 Vykopávky (přel. aut.). 21 NA, MZV-VA I. Čech objevitelem amerického pravěku. Telegraf 14. 11. 1943, karton 3338. 22 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel..., s. 15. 14
3. Sebrání přesných údajů o všech nálezech, které byly připisovány pračlověku, jejich vyšetření a kritické zhodnocení. 23 Hrdličkovo vědecké bádání bylo podmíněno množstvím cest a výprav. Na počátku roku 1905 se zabýval kmenem Apačů a kmenem Pima v Jižní Arizoně a v Novém Mexiku. Řada indiánů byla měřena a od některých byly provedeny odlitky obličeje. Kromě fyzických a fyziologických studií těchto etnik měl možnost sesbírat bohatou sbírku archeologických a národopisných předmětů. 24 V únoru 1906 Hrdlička odcestoval do Ospery na Floridě, kde zkoumal místa fosilních nálezů. Pro přesnější určení stáří fosilií zjišťoval podmínky fosilizace. Pro srovnání získal mladší kosterní zbytky indiánů. V souvislosti se svými výzkumy a také za účelem zajištění předmětů pro sbírky Národního muzea Spojených států byl vyslán do Jamestownu. Zde také vyšetřil a provedl sádrové odlitky Eskymáků, indiánů z Panamy a z kmene Oglala Sioux. 25 Od července do září 1908 navštívil spolu s bakteriology kmeny Menominee, Sioux, Quintault, Hupa a Mohave. Důvodem byla šířící se nákaza tuberkulózy. Výsledkem Hrdličkova zkoumání bylo zjištění, že úmrtnost indiánů na tuberkulózu je daleko vyšší než u bělochů a černochů. Nejvíce jsou postiženy kmeny, které byly trvale v kontaktu s bělošskou civilizací. 26 Hrdlička výsledky výzkumu prezentoval na Mezinárodním kongresu proti tuberkulóze ve Washingtonu. 27 Při této příležitosti uspořádal výstavu, která ukázala na diagramech, mapách, fotografiích a figurínách změny způsobu života původních obyvatel přibližně od roku 1850 a souvislosti s nemocností tuberkulózou. Tato výstava byla odměněna zlatou medailí a byla ještě několikrát opakována na různých místech USA. Výsledky výzkumů tuberkulózy byly zpřístupněny odborníkům ve zvláštní publikaci pod titulem Contribution to the Knowledge of Tuberculosis in the Indian. 28 23 Palivec, V.: Aleš Hrdlička. Praha 1947, s. 18. 24 Vlček, E.: Hrdlička s Theory Concerning the Asiatic Origin of Indians and Contemporary Mongole. In: Novotný, V. (ed): Antropological Congress Dedicated to Aleš Hrdlička. Praha 1970, s. 20. 25 Tamtéž, s. 21. 26 Úspěch práce českého učence v Americe. České slovo z 30. 10. 1908. 27 Konal se od 21. září do 12. října 1908 (pozn. aut.). 28 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 16. 15
V březnu 1910 byl Aleš Hrdlička vyslán Smithsonovou institucí do Jižní Ameriky a Panamy za účelem zjištění, kdy byly tyto oblasti osídleny člověkem. 29 Argentinští badatelé publikovali výsledky bádání o osídlení Jižní Ameriky, které však Hrdlička vyvrátil a dokázal, že jejich nálezy časově neodpovídají. O svých výzkumech podal podrobnou zprávu pod titulem Pračlověk v Jižní Americe. 30 Po ukončení výzkumů v Argentině sbíral kostrový materiál v Peru, Panamě a Mexiku. V Mexiku také zhotovoval obličejové odlitky čistokrevných Aztéků. Během zimy 1908 1909 povolilo Hrdličkovi Metropolitan Museum of Art v New Yorku připojit se ke skupině, která zajišťovala vykopávky v Egyptě. Kostry několika set odkrytých hrobů starých Egypťanů pečlivě označil a připravil na přepravu do New Yorku. Část pobytu strávil v oáze Kharga, kde provedl antropologická pozorování populace sto padesáti žijících mužů. Zjistil, že následkem izolace jsou blízcí svým staroegyptským předchůdcům. 31 V létě roku 1910 navštívil Hrdlička zříceniny chrámů a města Pachacamac. 32 Bylo to náboženské středisko, podobně jako egyptské Théby, kde se scházeli poutníci z různých částí Peru. Zde nashromáždil tři tisíce čtyři sta lebek a jiného kostrového materiálu. Význam získaného materiálu spočívá v tom, že lebky nebyly na rozdíl od starších nálezů uměle deformovány a byly vhodnější k antropologickému bádání. Počátkem roku 1912 vykonal druhou cestu do Peru. Zkoumal sto starých pohřebišť a dokázal, že dvě nejvyspělejší kultury na daném území, Chimu a Nasca jsou podle fyzických znaků identické. Doložil způsob osidlování Peru. 33 V roce 1915 se měla v San Diegu konat Světová výstava a Dr. Hrdlička dostal za úkol zajistit prezentaci výzkumů, které se týkaly původu amerických indiánů. To byl zároveň největší problém americké antropologie. Hrdlička byl přesvědčen, že tajemství původu amerických indiánů nalezne na územích Mongolska, Tibetu a Sibiře. Za tímto účelem tam v létě 1912 odcestoval. Porovnával znaky Burjatů, kmeny žijící na řekách Jenisej a Abakan, Mongoly, Tibeťany a Číňany. Významné a časté fyzicky shodné rysy těchto kmenů a amerických indiánů nemohly být podle Hrdličky náhodné. Možnost, že 29 NA, MZV-VA I. Nature Forged Present Man in Rigors of Ice Age. Cleveland Press 20. 1. 1930, karton 3338. 30 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 17. 31 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel..., s. 20. 32 Asi 10 km jižně od Limy v Peru (pozn.aut.). 33 Hrdlička, A.: Úkoly a potřeby anthropologie. Anthropologie I., č. 1. Antropologický ústav Karlovy univerzity v Praze. Praha 1923, s. 3. 16
by byla Asie osídlena z Ameriky byla vyloučena tvrzením, že stěhování se děje podle pravidla nejmenšího odporu, nebo největší výhody. Tyto podmínky byly dány více pro směr z Asie do Ameriky než opačně. 34 V souvislosti s přípravami na výstavu v San Diegu zorganizoval Dr. Hrdlička během roku 1914 další dvě výpravy. Tentokrát pod vedením Dr. Poniatowského, přednosty etnologické laboratoře ve Varšavě. Předmětem byla návštěva zbytků domorodých kmenů ve východní Sibiři. Výprava nalezla dva kmeny, které měly stejné fyzické znaky jako američtí indiáni. Druhou výpravu měl na starosti Dr. Suk, antropolog z pražské Univerzity Karlovy. Účelem bylo studium černošského dítěte v poměrech jeho domova a vytvoření srovnávacích kritérií pro studium černošského dítěte v Americe. Dalším úkolem bylo získat antropometrická data Křováků. Obě expedice byly přerušeny první světovou válkou. 35 Antropologická expozice na Panamsko kalifornské výstavě v roce 1915 v San Diegu byla Alešem Hrdličkou připravována po dobu tří let. Obsáhlá výstava se nacházela v pěti sálech, které byly věnovány sekci Věda o člověku. V první místnosti byla návštěvníkům představena fylogenie. 36 Druhá místnost byla zaplněna výstavou na téma ontogenie. 37 V dalších prostorách se předváděl vývoj lidského mozku, lebky a různých částí těla, jevy stárnutí atd. Pozornost byla věnována úmrtnosti v různých zemích, hlavním příčinám smrti a rozšíření nejobecnějších nemocí po zeměkouli. Návštěvnosti se těšila expozice řady lebek se stopami předkolumbijských operací (trepanací). Hrdlička v San Diegu osobně na instalaci výstavy dohlížel. Mezitím se konal ve Washingtonu s velkým úspěchem Devatenáctý mezinárodní kongres amerikanistů, kde zastával funkci generálního sekretáře kongresu. 38 V květnu roku 1915 byl Hrdlička vyslán vládou do rezervací White Karth a Leech Lake. Kongres totiž přijal zákon o vlastnictví půdy a nevymezil dostatečnou definici míšence. Běloši přemlouvali indiány, aby jim prodali půdu, k čemuž nebyli čistokrevní indiáni podle zákona oprávněni. Docházelo k podvodům při převodech majetku a Hrdličkova antropologická rozpoznání čistokrevných indiánů odstranila mnoho nespravedlností. Vlivem jeho zásahu byly neoprávněné prodeje v mnoha 34 Hrdlička, A.: Úkoly a potřeby anthropologie. Anthropologie I., č. 1. Antropologický ústav Karlovy univerzity v Praze. Praha 1923, s. 25. 35 Tamtéž, s. 37. 36 Věda, která se věnuje vývoji člověka jako druhu (pozn. aut.). 37 Věda o původu a vývoji člověka, který spěje k dospělému jedinci (pozn. aut.). 38 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 24. 17
případech zrušeny a půda byla indiánům vrácena. 39 Takto začal nový obor forensní antropologie. 40 Hrdlička měl několik způsobů ověřování plemenné čistokrevnosti. Například zjistil, že čistokrevní indiáni nemají nikdy mateřská znaménka. Dále zjistil, že podráždění kůže hrudníku u nich nevyvolává nikdy žádnou reakci, kdežto u míšenců dochází k překrvení podrážděného místa a objevil i specifika chrupu a tvaru lebky. 41 V roce 1916 byl na Floridě zjištěn nález lidských fosilií, které naznačovaly výjimečně vysoké stáří. Zároveň byly ve stejné lokalitě nalezeny kosti vyhynulých zvířat, jako mastodonta a tapíra. Dr. Hrdlička byl povolán stáří lidských kostí vyhodnotit. Domněnka, že lidské zbytky byly stejného stáří jako zvířecí, nebyla antropologickým studiem případu potvrzena. Dokázal, že k předčasnému zkamenění kostí značně přispělo vápenné prostředí, ve kterém byly fosilie uloženy. 42 Dr. Aleš Hrdlička na popud Americké asociace pro pokrok vědy zkoumal v srpnu 1917 mizící indiánské kmeny. Zjistil, že přestože celkový počet indiánů stoupá, čistokrevní indiáni mizí. Kmen Shawnee měl pouze tři čistokrevné zástupce a to značně pokročilého věku. Kmen Kickapoo měl pouze jednu čistokrevnou ženu středního věku. Bylo zjištěno, že oba poměrně významné kmeny můžou být považovány za ztracené pro vědu, pokud se týká čistokrevnosti. Stejné výsledky bádání byly dosaženy na Floridě v listopadu 1918 u Semionolů, kde byli nalezeni pouze čtyři čistokrevní zástupci tohoto indiánského kmene. 43 V roce 1919 podniknul Dr. Hrdlička cestu do Japonska, severní Číny, jižního Mongolska a navštívil Koreu. Byl pozván lékařskou fakultou Peking Union Medical College in China k pořádání řady přednášek. Bylo projednáno, že se v Číně začne organizovat antropologický výzkum, a také se jednalo o zřízení Čínského muzea pro přírodní vědy. Tato Hrdličkova cesta obohatila sbírky Národního muzea Spojených států o dva tisíce předmětů. 44 V srpnu 1922 odjel Hrdlička do Rio de Janeira, kde předsedal XX. mezinárodnímu kongresu amerikanistů. Mimoto vedla cesta do Brazílie, též k obohacení sbírek Národního muzea Spojených států. Ještě téhož roku odjel na důležitá 39 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 26. 40 Soudní antropologie (pozn.aut.). 41 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel..., s. 19. 42 Tamtéž, s. 13. 43 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 32. 44 Tamtéž, s. 34. 18
naleziště pračlověka v západní a střední Evropě, doprovázen skupinou amerických vysokoškolských studentů. Navštívili Anglii, Holandsko, Belgii, Francii, Německo, Československo, Rakousko a Jugoslávii. Během této cesty objevil v nalezištích předměty, kterými opět obohatil sbírky Národního muzea Spojených států. V říjnu 1922 byl Hrdlička pozván na univerzity do Prahy, Brna a Bratislavy, kde přednesl sérii přednášek o úkolech a potřebách antropologie a o původu a vývoji člověka a budoucnosti lidstva. 45 Roku 1924 bylo vydáno dílo Staroameričani. Zveřejnil studie celkem tisíce devíti set osob z let 1910 1924. Jednalo se o muže a ženy, jejichž předkové, tedy oba rodiče a všichni čtyři prarodiče, byli narozeni v Americe. Tito vyšetření jsou v knize pokládáni za reprezentanty národa. Bylo zaznamenáno dvanáct skupin nových přistěhovalců do Spojených států. Jsou rozlišeni podle výsledků měření, pigmentace, morfologie 46 a fyziologie. 47 Byly vyvozeny závěry o budoucnosti člověka amerického typu. 48 Výsledky vědeckého bádání přednesl Hrdlička odborné veřejnosti na Sjezdu eugeniků v New Yorku 27. září 1924. Jeho projev na téma Staroameričani přítomné překvapil novými poznatky. Uvedl například, že mezi skupinami žijících bělochů jsou lidé žijící po čtyři generace ve Spojených státech nejvyššího vzrůstu a další fakta, která odlišovala lidi usídlené v Americe od ostatních. 49 V březnu 1925 se Dr. Hrdlička vydal na velkou sedmiměsíční výpravu. Výzkum se zaměřil na otázky původu člověka a na příbuznost Mongolů a indiánů. Cílem byla Indie, Ceylon, Jáva, Austrálie, Jižní Amerika a Evropa. Americký tisk věnoval výpravě značnou pozornost a očekávaly se senzační objevy. O výpravě učence po stopách pračlověka informovaly i české noviny. 50 V Dardžilingu vyšetřil mongolské kmeny, které obývají sever Indie. Podle Hrdličkových slov: Často byly nalezeny pravé typy amerických indiánů tak věrné, že kdyby byly přeloženy do Ameriky, nikdo by je nemohl pokládat za něco jiného než indiány. Tito lidé se podobali indiánům v jednání, šatu i v intonaci řeči. 51 Podle svých dlouholetých pečlivých výzkumů, srovnávání 45 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 36. 46 Disciplína, která se zabývá vnější stavbou organismů (pozn. aut.). 47 Disciplína, která se zabývá funkcí organismů (pozn. aut.). 48 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s 36. 49 NA, MZV-VA I, Na Sjezdu eugeniků. Odpolední Národní politika. 29. 9. 1924, karton 3338. 50 NA, MZV-VA I, Výprava českého učence po stopách pračlověka. Večerní České slovo. 13. 5. 1925, karton 3338. 51 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel..., s. 14. 19
a měření dospěl badatel k vlastní teorii o vzniku a vývoji člověka. Poté co vyšla 24. istopadu 1859 Darwinova kniha Původ druhů, otřásla světem nová rušivá teorie o původu člověka. K tomuto tématu přispěl i britský vědec anatom Arthur Keith, který tvrdil, že člověk má řadu shodných anatomických znaků s různými opicemi. Dalším důkazem byla shoda ve složení krve člověka a opice. Hrdlička soudí, že člověk nevzešel ani z opice, ani z lidoopa, nýbrž z příbuzných tvorů, které nazval předchůdci člověka. Z těchto předchůdců se během půl milionu let vyvinul dnešní člověk. 52 Konečné řešení otázky původu amerických indiánů přinesly cesty na Aljašku a do Beringovy úžiny. Tato místa jsou místa nejmenší vzdálenosti Asie a Ameriky. Hrdlička sledoval rozdíly mezi indiány a Eskymáky a vyhodnotil, že jsou jednoho původu. Nabyl přesvědčení, že stěhování z Asie do Ameriky bylo možné a snadné. Při této cestě získal pro Národní muzeum ve Washingtonu množství odlitků obličejů žijících domorodých obyvatel a koster indiánů a Eskymáků. V letech 1926 1938 podniknul deset výzkumných cest na Aljašku. Jedné z výprav v roce 1929 se zúčastnil Jiří Malý, profesor antropologie Univerzity Karlovy, který byl Hrdličkův přítel. 53 Jižně od Yukonu na řece Kuskokwim objevili kuskokwimské Eskymáky, kteří byli identičtí se sibiřskými Eskymáky. 54 V průběhu let byly prozkoumány rozsáhlé oblasti Bristolského zálivu, poříčí Nushagaku, osady na řece Naknek, území podél řeky Kvichak a kolem jezera Iliamna. Byla objevena zvláště bohatá naleziště s kitchenrefuse. 55 Z kosterních pozůstatků byly zjištěny změny, které nastaly během historického vývoje. 56 Při další cestě na Aljašku, která začala 13. května 1937, prozkoumal Dr. Hrdlička se sedmičlennou výpravou Aleutské a Komandérské ostrovy. Objevil lebku s druhou největší mozkovou dutinou o objemu 2005 krychlových centimetrů. 57 Dr. Hrdlička poté odjel do Nikolska v tehdejším SSSR. Zmapoval populaci z hlediska národností, počtu obyvatelstva, přírůstky obyvatelstva jednotlivých národností a snažil se vysvětlit osídlení Sibiře. 58 Výpravy na Aljašku a do SSSR přinesly řadu dokladů 52 Šimpanz má 89 znaků společných s člověkem. Expres z 23. 1. 1940. 53 Czerwonoskórzy byli Mongolami? Glos Narodu z 22. 6. 1929. 54 Brzoň, F., Rychetský, J.: Chlapec s arnykou. Plzeň 1983, s. 141. 55 Odpadní jámy (přel. aut.). 56 Dopis Dra A. Hrdličky profesoru Dru J. Matiegkovi z výpravy mezi Indiány. Anthropologie VII., č. 1 2. Antropologický ústav Karlovy univerzity v Praze. Praha 1929, s. 255. 57 NA, MZV-VA I. Druhá největší známá lebka objevena krajanem. Večerní. České slovo. 25. 7. 1940, karton 3338. 58 Hrdlička, A.: The Peoples of the Soviet Union. Washington 1942, s. 47. 20
o původu amerických indiánů a fakt, že jsou jednoho druhu. Dospěl k tomu na základě rozsáhlého antropologického bádání. Fakt, že indiáni nejsou v Americe autochtoni, 59 byl dokázán tím, že nebyly nikde nalezeny žádné lidské kostry, které by dokázaly existenci pleistocenního člověka. Hrdlička odhaduje, že aleutský lid se usadil na severním americkém pobřeží asi před dvěma tisíci let. 60 Na zpáteční cestě se antropologická výprava zastavila v Chicagu, kde Hrdlička poskytnul rozhovor novinářům. Sdělil, že účelem cesty bylo přivézt důkazy jeho teorie, že americké obyvatelstvo je asijského původu, což se podařilo a potvrzují to nálezy, které přiváží. Hrdlička prohlásil: Letošní výprava byla poslední mojí cestou na Aljašku. On mi to už nikdo ve Washingtoně nevěří. 61 2.1. Hrdličkovy sbírky a jejich osud Přínos Dr. Aleše Hrdličky americké vědě spočívá mimo jiné také v nashromáždění a uspořádání sbírek obrovského rozsahu pro Národní muzeum ve Washingtonu. Sbírky jeho zásluhou obsahovaly deset tisíc lebek a koster, tisíc pět set mozků lidských i zvířecích, tisíce odlitků, fotografií a jiných předmětů, které se vztahují k fyzické antropologii. Jsou využívány k vědeckým pracím a pro srovnání ve forenzní antropologii. Ze skromné kanceláře byl vytvořen výzkumný ústav s vybavenou antropologickou laboratoří pro účely studia medicíny a antropologie. 62 V roce Hrdličkova úmrtí, v roce 1943, vyšel sedmý díl Katalog lidských lebek Národního muzea Spojených států. Dílo, na kterém pracoval mnoho let. Celá série Hrdličkových katalogů představuje jeden z nejobsáhlejších pramenů základních antropometrických údajů, který existuje. Katalogy obsahují rozměry více než sedmi tisíc pěti set lebek. 63 Podle amerických zákonů z roku 1989, podepsaných prezidentem Bushem dne 28. listopadu 1989, mají představitelé jednotlivých domorodých kmenů na území Spojených států právo vyžádat si z muzeí předměty, které byly v minulosti těmto kmenům odňaty. Spadají do toho i kosterní pozůstatky. Tímto zákonem byla nejvíce postižena Hrdličkova kolekce. Tato z vědeckého hlediska zdánlivě negativní situace 59 Původní obyvatelé (pozn.aut.). 60 Původní obyvatelstvo amerického severu. Lidové noviny z 7. 6. 1940. 61 Rozhovor s Drem Hrdličkou. Nedělní svornost z 12. 9. 1937. 62 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 46. 63 Prokopec, M.: Osobnost a dílo..., s. 14. 21
vyústila paradoxně v pozitivní závěr. Před vrácením se kosti a lebky vědecky detailně zdokumentovaly z rozpočtu amerického kongresu, který repatriaci platil. Tímto způsobem byla Hrdličkova sbírka vědecky zpracována. 64 2.2. Shrnutí vědecké činnosti Náročné výpravy po celém světě, které Dr. Aleš Hrdlička během života podnikl, daly světu mnoho nových poznatků a odpovědí na dosud nezodpovězené otázky. V dějinách americké i světové antropologie ho vynesly na přední místo. Pro americkou antropologii má Hrdlička zvláštní význam. Dokázal vědecky doložit způsob osídlení Severní a Jižní Ameriky obyvatelstvem Asie. Přispěl ke zmapování četných indiánských kmenů těsně před jejich vyhynutím. Kriticky zodpověděl otázku pračlověka v Americe, stáří a autochtonnost indiánů. Zmapoval typy dnešních Američanů, kteří byli ve Spojených státech usazeni minimálně po tři generace. Stanovil a ustálil výzkumné antropologické metody a upravil některé konzervační metody. 65 Národnímu muzeu ve Washingtonu nashromáždil obrovské množství dokladů o tělesné povaze různých skupin lidstva. 66 Založil a řídil americký časopis pro fyzickou antropologii American Journal of Physical Anthropology, který se stal hlavní sběrnou výsledků antropologických prací a řídil společnost fyzických antropologů v USA. 67 Hodnota výsledků Hrdličkovy práce se neomezuje pouze na Ameriku, nýbrž je cenná pro antropologii v celosvětovém měřítku. Viděl ve fyzické antropologii vědu použitelnou v jiných oborech jako je lékařství, psychologie, sociologie, archeologie, ale 64 Konárková, M.: Aleš Hrdlička (1869-1943). Praha 2011, s. 35. 65 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII, č. 1 2. Antropologický ústav Karlovy Univerzity v Praze. Praha 1929, s. 47. 66 Fetter, V.: Význam Hrdličkových oslav v roce 1969. In: Bečvář, J. (ed.): Hrdličkův jubilejní sborník, Humpolec 1969, s. 6. 67 Lípa, J: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII, č. 1 2. Antropologický ústav Karlovy Univerzity v Praze. Praha 1929, s. 49. 22
i v tělovýchově, umění, či soudnictví. Tyto vědy vzájemně propojil ve výsledcích výzkumů. 68 3. Nejvýznamnější díla Dr. Aleše Hrdličky Hrdlička byl zcela oddán vědě. Během svého života napsal více než tři sta vědeckých prací. Většina z nich je v angličtině. V souvislosti s hlavními badatelskými směry byly vydány tyto nejdůležitější publikace. 69 O osídlení Ameriky z Asie: Původ a stáří lidstva v Americe, 70 vydáno roku 1928 O příchodu lidí z Asie ve světle nových objevů, 71 vydáno roku 1932 O vývojové jednotě lidstva: Kostrové pozůstatky pračlověka, 72 vydáno roku 1930 Neandrtálská fáze člověka, 73 vydáno roku 1927 O vyvrácení domněnky existence pračlověka na americkém kontinentu: Pračlověk v Jižní Americe, 74 vydáno roku 1912 Pračlověk a jeho předchůdcové v Jižní Americe, 75 vydáno roku 1913 Soubor nových pracovních metod v antropologii: Fyzická antropologie, 76 vydáno roku 1919 Praktická antropometrie, 77 vydáno roku 1938 68 Fetter, V.: Význam Hrdličkových oslav v roce 1969. In: Bečvář, J. (ed.): Hrdličkův jubilejní sborník, Humpolec 1969, s. 8. 69 Fetter, V.: Dr. Aleš Hrdlička, světový badatel...,s. 21. 70 The Origin and Antiquity of Man in America (původní název, pozn. aut.). 71 The Coming of Man from Asia in the Light of Recent Discoveries (původní název, pozn. aut.). 72 The Skeletal Remains of Early Man (původní název, pozn. aut.). 73 The Neandrtal Phase of Man (původní název, pozn. aut.). 74 Early Man in South America (původní název, pozn. aut.). 75 Early Man and his Precursors in South America (původní název, pozn. aut.). 76 Physical Anthropology (původní název, pozn. aut.). 23
Publikace v českém jazyce: O pathologii snů, vydáno v roce 1898 O původu a vývoji lidstva, vydáno v roce 1923 Bibliografický seznam Hrdličkových publikací vykazuje tři sta sedm vědeckých prací a pojednání, množství různých menších článků, referátů a podobně. 78 4. Vědecká ocenění Badatelská a vědecká činnost Aleše Hrdličky od počátku rostla a jeho zásluhy o antropologii a o vědu vůbec byly mnohokrát oceněny. Stal se členem několika akademií ve Spojených státech, v Československu i v jiných zemích. Zaujal přední místo mezi americkými i světovými zástupci fyzické antropologie. 4.1. Člen National Academy of Sciences Dr. Aleši Hrdličkovi se vzhledem k jeho významným badatelským antropologickým úspěchům podařilo dosáhnout největší vědecké pocty, jakou Amerika může udělit. V květnu 1921 byl Dr. Aleš Hrdlička, přednosta Antropologického národního muzea ve Washingtonu, zvolen členem National Academy of Sciences. 79 4.2. Huxley Memorial Medal Hrdlička byl za badatelskou činnost v oboru antropologie oceněn nejvyšší britskou cenou Huxleyovou pamětní medailí za vědecké výkony prvého řádu. Dr. Aleši Hrdličkovi bylo zasláno prohlášení prezidenta královského antropologického institutu v Londýně: Koncil tohoto institutu je přesvědčen, že jste si zasluhoval více než tuto cenu za vaše velké služby na poli antropologické vědy nejen v Americe, ale i v ostatním 77 Practical Anthropometry (původní název, pozn. aut.). 78 NA, MZV-VA I. Dr. Aleš Hrdlička zemřel. Čas 7. 11. 1943, karton 3338. 79 Pocta československému učenci v Americe. Čas z 28. 5. 1921. 24
učeném světě. 80 Bylo to podruhé, kdy byla tato cena udělena Američanovi. Poprvé ji obdržel profesor Harwardské univerzity William Z. Ripley. Při předávání ceny v listopadu 1927 přednesl Dr. Hrdlička přednášku o vývoji prehistorického člověka, zvláště se zřetelem na fázi neandrtálskou. 81 Za největší přínos vědě byla vyzdvihnuta publikace Old Americans a jeho padesát tisíc mil dlouhá cesta po světě z roku 1925, kterou Hrdlička podnikl za účelem obohacení antropologických vědomostí. 82 4.3. Čestný doktorát Univerzity Karlovy U příležitosti šedesátých narozenin byl Dr. Aleši Hrdličkovi udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy za rozsáhlé a cenné vědecké práce a za povznesení české vědy. Návrh byl jednomyslně schválen a potvrzen usnesením ze dne 14. března 1929. Aleš Hrdlička byl jmenován Med. Dr., Doctor Rerum Naturalium honoris causa dne 29. března 1929. 83 Hrdličkovi byla při slavnostním banketu předána rektorem profesorem Horáčkem pamětní medaile Univerzity Karlovy. Banket pořádala univerzita v Obecním domě v Praze na počest slavného krajana. 84 4.4. Cena Amerického ústavu pro blaho přistěhovalců Dr. Aleš Hrdlička byl vyznamenán jako vynikající člen amerických přistěhovalců narozených v cizině. Cena byla udělována každoročně pouze třem americkým občanům přistěhovalcům, kteří se zasloužili o americký život. 85 Vyznamenání bylo předáno 22. dubna 1937. Cenu udělil za přítomnosti předních představitelů amerických kulturních institucí Dr. Harry W. Chase, kancléř New York University. 86 Při této příležitosti byl v hotelu Baltimore v New Yorku uspořádán slavnostní banket, který pořádal Americký ústav pro péči o vystěhovalce. Této pocty se 80 Dr. Aleš Hrdlička vyznamenán! Právo lidu z 27. 9. 1927. 81 Lípa, J.: Dr. Aleš Hrdlička. Životopisný nástin. Anthropologie VII., č. 1 2..., s. 42. 82 NA, MZV-VA I. Přednáška prof. Dra. Aleše Hrdličky v Royal Anthropological Institute v Londýně. Venkov 18. 11. 1927, karton 3338. 83 Archiv Univerzity Karlovy, inv. č. 1580, Fond Dr. A. Hrdličky 1923 1939, karton 57. 84 NA, MZV-VA I. Literatura a věda. Národní listy 14. 10. 1922, karton 3338. 85 Palivec, V.: Aleš Hrdlička. Praha 1947, s. 18. 86 NA, MZV-VA I. Vyznamenání našeho krajana. České slovo 30. 9. 1937, karton 3338. 25
podařilo dosáhnout pouze několika osobnostem, například americkému hudebnímu skladateli Dr. Waltrovi Damroschovi. 87 4.5. Čestný doktorát Brno Dne 28. 2. 1929 udělilo kolegium profesorů Masarykovy univerzity v Brně Hrdličkovi čestný doktorát. Byl jmenován Scientiarum Naturalium Doctor Honoris Causa. 88 V matrice doktorů chybí potvrzení o převzetí, takže diplom byl patrně doručen poštou. Další významná ocenění z řady světových vědeckých společností, které ho jmenovaly čestným členem, bylo například doživotní členství Americké akademie věd a umění, prezidentství Americké antropologické společnosti a prezidentství Akademie věd ve Washingtonu. 89 Bylo mu také uděleno čestné občanství rodného města Humpolce. 90 5. Hrdlička aktivista, vlastenec a mecenáš Hrdlička byl veřejně činný v krajanské komuně v Americe. Byl spoluzakladatelem dělnického Sokola pro Čechoameričany ve východní čtvrti v New Yorku. Jubilejní Sborník Sokolů v Americe 91 uvádí, že 21. března 1892 řídil ustavující schůzi tělocvičné jednoty Sokol v Americe Gustav Habrman 92 a stal se náčelníkem. Jeho tajemníkem byl Aleš Hrdlička. Habrman byl prvním ministrem školství v Československu v letech 1918 1920. V programu nedělních přednášek se objevuje Hrdličkova přednáška Nemoce proletáře. Když americký Sokol začal vydávat v roce 1894 čtvrtletník Besídky sokolské, stal se šéfredaktorem časopisu. 93 Aleš Hrdlička nikdy nezapomněl na svůj český původ. Po roce 1918 se stává velkým mecenášem české vědy. Z vlastních prostředků bohatě dotoval řadu projektů. 87 Ehrung Dr. A. Hrdličkas. Prager Presse z 30. 9. 1937. 88 Archiv Masarykovy univerzity, fond A1, Rektorát, úřední a pomocné knihy č. 45 Matrika doktorů, signatura XIX, karton 2. 89 Palivec, V.: Aleš Hrdlička. Praha 1947, s. 19. 90 Prokopec, M.: V kořeni jsem stále Váš Dr. Aleš Hrdlička a Československo v r. 1918 a 1038. Akademický bulletin, Oficiální časopis Akademie věd ČR, říjen 2004, s. 10. 91 Centenial of the Sokols in America (původní název, pozn. aut.). 92 1864 1932 (pozn. aut.). 93 Brzoň, F., Rychetský, J.: Chlapec s arnykou..., s. 163. 26
Jen Univerzitě Karlově daroval milion dvě stě padesát tisíc korun na podporu studia fyzické antropologie v Československu. 94 Vývoj v bývalé vlasti mu nebyl lhostejný a chtěl osobně přispět k tomu, aby se Češi zařadili mezi kulturně nejvyspělejší národy světa, kam podle Hrdličkova přesvědčení patří. 5.1. Kontakty s bývalou vlastí Hrdlička poskytnul v březnu 1939 ve své pracovně ve Washingtonu rozhovor českému novináři a vyjádřil upřímný stesk po milované vlasti: Bývám přepaden touto nemocí, pro kterou lékaři nemají jména, ani receptu jak léčiti, třebaže bývá krutější, než jiné. Časem podivná nemoc propuká tak silně, že postižený se vzdá všeho a jede na druhý konec světa, aby v zastrčené vísce mohl vídat alej starých třešní, spravované střechy šedesáti čísel a chudé borovice ve skalách nad nimi. 95 Dr. Aleš Hrdlička se do bývalé vlasti několikrát vrátil. V roce 1894 využil studijní cesty do Evropy k návštěvě Čech poprvé od vystěhování. Navštívil rodný Humpolec, příbuzné a učitele. V Praze se seznámil s Luborem Niederlem, 96 českým slavistou, antropologem, etnologem a zakladatelem moderní archeologie v Česku. Niederle byl v roce 1898 jmenován profesorem. Díky němu byl založen Státní archeologický ústav, jehož byl prvním ředitelem. K Hrdličkovým přátelům patřil také světově uznávaný biolog Bohumil Němec, děkan a poté rektor pražské filozofické fakulty, národovec, aktivista za národní demokracii, který měl v roce 1935 kandidovat na prezidentský úřad. 97 Blízkým přítelem a spolupracovníkem se stal Jindřich Matiegka, 98 zakladatel oboru fyzické antropologie v Československu, který později soustavně budoval Hrdličkou založené antropologické muzeum a redigoval Hrdličkův časopis Anthropologie. Matiegka byl jmenován profesorem na pražské univerzitě v roce 1904 a v letech 1929 1930 vykonával funkci rektora Univerzity Karlovy. Hrdlička znal 94 NA, MZV-VA I, Dr. Aleš Hrdlička. Nedělní svornost 12. 9. 1937, karton 3338. 95 NA, MZV-VA I. Nejslavnější Čech za mořem. Venkov 29. 3. 1939, karton 3338. 96 1865 1944. 97 Kárník, Z.: Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 1929) díl I., České země v éře První republiky (1918 1938). Praha 2000, s. 185. 98 1862 1941. 27