Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Případová studie: světová hospodářská krize a její vnímání obyvateli města Tábor Case study: world economic crisis and its perception of inhabitants of the city Tábor Jiří Sálus 184
Abstrakt Článek je zaměřen na případovou studii vnímání světové ekonomické krize obyvateli města Tábor. Byly zkoumány rozdíly v postojích respondentů na základě jednotlivých charakteristik s cílem odhalit, které skupiny obyvatel se cítí krizí nejméně ovlivněny a naopak. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření. Klíčová slova Světová hospodářská krize, postoje obyvatel, pohlaví, věk, vzdělání, město Tábor. Abstract The paper is focused on case study with target to world economic crisis and its perception of inhabitants of the city Tábor. There were investigated differencies in attitudes based on respondent s features with goal to reveal groups of inhabitants which perceive to be affected by crisis less or more. Based on this purpose it was made investigation according to questionnaire. Key Words World economic crisis, attitudes of inhabitants, gender, education, age, city Tábor Tento článek a výzkum vnikl na základě podpory grantu číslo: 11190/1312/11/3116 poskytovaný grantovou agenturou IGA ČZU v Praze ÚVOD V současné době doznívají dopady světové hospodářské krize, která (až na výjimky) citelně zasáhla celý svět včetně České republiky. Důsledky jejího průběhu se v jednotlivých zemích a regionech odrážejí různým způsobem. Každý region i stát podléhá různým sociálním, kulturním, politickým a ekonomickým vlivům, jež do určité míry předurčují i způsob vyrovnávání se se složitými obdobími, k nimž zmiňovaná krize náleží. Sociolog J. Habermas (Habermas 2000) hledí na krizi jako na stav, kdy již běžnými prostředky není možné zvládnout stávající vzniklou situaci. Naproti tomu J. Kabele (Kabele 1998) ve své teorii, spojené s konstrukcí sociálního dění, spatřuje v krizi jednu ze součástí procesu přetváření starého sociálního řádu v nový, kdy nefunkčnost starého řádu nazývá krizovým obdobím. V této souvislosti nelze opomenout ani dalšího českého sociologa P. Machonina (Machonin 1997), který spolu s dalšími kolegy prováděl rozsáhlé studie české společnosti během tzv. transformačního období, v nichž sledoval sociální změny nejen celé společnosti, ale také jednotlivých skupin. Oproti tomu ekonomové se s krizemi potýkají v rámci jednotlivých teorií hospodářského cyklu - jednu z fází hospodářského cyklu označují pojmem krize, recese anebo deprese. Výčet těchto teorií nabízí např. (Samuelson 1992) nebo (Klvačová 2009), přičemž diskusi nad keynesiánským a monetaristickým vysvětlením vzniku hospodářského cyklu nacházíme i u dalších autorů: (Foster 2009), (Krugman 2008), (Kohout 2009) nebo (Woods 2010). K jednomu ze zajímavých aspektů, ke kterým polemika o současné hospodářské krizi vyústila, patří otázka, zda regulovat či neregulovat chod tržní ekonomiky. Tato diskuze ISBN: 978-80-213-2169-4 185
není nikterak nová, neboť již v době (a následně po odeznění) Velké hospodářské krize z 30. let minulého století se našla řada ekonomů s protichůdnými postoji k této otázce, které byly později parafrázovány a do jisté míry i přeměněny do podob, s nimiž již originální autoři nemají nic společného. Např. J. M. Keynes (Keynes 1947) k samotné regulaci zaujímá realistický postoj a nabádá, abychom regulovali pouze ty části ekonomiky, které jsou během krizí zachraňovány. A právě P. Krugman ve svém díle (Krugman 2008) vybízí širokou veřejnost, aby se nesnížila k tzv. vulgárnímu keynesiánství a nepokřivila odkaz tohoto ekonoma. Na to, že regulace nemusí vždy přinášet prospěch, upozorňuje i E. Klvačová (Klvačová 2009) a uvádí to na příkladu užití potenciálů předních mozků v USA, kteří místo, aby vytvářely pro společnost užitečné hodnoty, zaměřily celý svůj potenciál k obcházení regulací. Mnohem dále v kritice regulací zachází např. T. E. Woods (Woods 2010), jenž schvaluje jako jedinou možnou regulaci omezení práv centrálních bank tisknout nadbytek peněz. Stejně tak autorka V. Hvozdíková (Hvozdíková 2009) upozorňuje na problémy spjaté se současnou krizí jako na problémy selhání systému a státu, zatímco v selhání tržního mechanismu problémy nespatřuje. Samotná otázka regulací a deregulací bude zřejmě zaměstnávat odborníky z mnoha vědních disciplín (ekonomie, sociologie, historie atd.) po delší čas. Vlastní rozsah této krize a zejména její dopady nabývající globálních měřítek dávají tušit, že lokální snahy o regulaci bez mezinárodní spolupráce nemohou naplnit očekávání jak představitelů jednotlivých států, tak také občanů samotných. Autor O. Suša (Suša 2010) jde ve svých úvahách o vlivu globálního světa na lokální prostor dokonce tak daleko, že považuje za globálního vítěze finanční kapitál, zatímco lokální podniky a občané (obyvatelé národních států) jsou odsouzeni k placení všeho - sociálním státem počínaje a fungující demokracií konče. V této souvislosti je zajímavé zaměřit se na výzkum postojů právě zmíněných plátců k současné krizi. Česká republika prošla navíc během posledních dvaceti let dalšími kritickými obdobími, ke kterým patří tzv. porevoluční období na počátku devadesátých let minulého století a finanční krize z konce devadesátých let minulého století. Uvedená obtížná období, včetně současné krize, vznikala na základě různých příčin a přicházela v dobách rozdílné úrovně vývoje české ekonomiky i společnosti. To s sebou přináší řadu nezodpovězených otázek objevujících se v samotných postojích naší společnosti. ZÁMĚR A CÍL VÝZKUMU Záměrem tohoto výzkumu se stalo šetření postojů populace k průběhu a především dopadům současné krize na území města Tábora a do určité míry ve srovnání s krizovými obdobími v minulosti. Dopady krize se liší nejenom region od regionu, ale též se liší zaujímané postoje k nim v závislosti na charakteristikách obyvatel, kteří žijí na území konkrétního regionu. Lze předpokládat, že určitý segment populace bude v závislosti na pohlaví, dosaženém vzdělání či věku vnímat krizi odlišně. I bez znalosti ostatních statusových charakteristik jako např. příjem, zaměstnání, rodinný původ atd., se lze pokusit o vyhledání rozdílných postojů, neboť např. vyšší věk s sebou přináší delší životní zkušenost ovlivňující jedincovo vnímání okolního světa anebo vyšší dosažené vzdělání s sebou do určité míry přináší předpoklad širšího náhledu na současnou realitu. Z těchto předpokladů by mohly vyplynout zajímavé skutečnosti, zejména při hodnocení situace respondentovy Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
domácnosti nebo při hodnocení připravenosti jednotlivých organizací působících na území Tábora a samozřejmě také při hodnocení negativních jevů, které s krizí souvisí a přímo či nepřímo zasahují do života jednotlivců i celé společnosti. Jako cíl bylo vytyčeno na vybraném případu města Tábor provést hodnocení postojů jeho obyvatel a najít charakteristiky, které jsou nápomocné k překonání krizových období. METODIKA K výzkumu bylo přistoupeno kvantitativním způsobem, který vychází z metody dedukce (Majerová 2007). Sběr dat se opíral především o primární data, přičemž pro lepší pochopení situace ve městě Tábor bylo užito dat zveřejněných na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Pro sběr primárních dat byl vypracován dotazovací nástroj v podobě dotazníku. Ke zpracování sesbíraných dat bylo užito statistických výpočtů, které umožnily vyhledat statisticky významné závislosti mezi charakteristikami respondentů a jejich postoji k dotazovaným skutečnostem. Bylo užito χ 2 testu při hladině významnosti α< 0,05. Jednotlivé charakteristiky respondentů jsou uvedeny v tabulce č. 1. Celkem bylo osloveno 242 respondentů s tím, že počet mužů a žen v každé zmíněné kategorii (věkové či vzdělanostní) odpovídal základnímu rozdělení: muži v intervalu 41-48 % a ženy v intervalu 51-59 % pro každou kategorii. V tomto intervalu se pohybuje i skutečné rozdělení táborské populace (dle ČSÚ). Vzorek víceméně není reprezentativní, neboť věková kohorta ani podíl rozdělení do jednotlivých vzdělanostních kategorií nerespektuje skutečné rozdělení populace města Tábor. Jedná se spíše o sondu do postojů obyvatel žijících na území města Tábor. Tabulka č. 1: charakteristiky respondentů. Charakteristika Kategorie Počet Podíl Pohlaví Věk Nejvyšší dosažené vzdělání VÝSLEDKY A DISKUSE Žena 134 55,4 % Muž 108 44,8 % 20-30 let 20 8,3 % 31-40 let 86 35,5 % 41-50 let 38 15,7 % 51-60 let 74 30,6 % 61 a více 24 9,9 % Základní 10 4,1 % Střední odborné bez maturity 82 33,9 % Střední odborné s maturitou 84 34,7 % Vysokoškolské a vyšší 66 27,3 % Ekonomická krize a domácnost respondenta Zdroj: autor sběr dat V otázce č. 9 1 se respondenti vyjadřovali k ovlivnění vlastní domácnosti během tří složitých obdobích, která Českou republiku postihla: porevoluční období (1989-1992); finanční krize na konci devadesátých let (1998-2000) a období současné světové hospodářské krize (2008-2010). Hodnocení respondenta bylo uskutečněno pomocí 4 bodové škály od 1 Otázka č. 9: Pokuste se rozhodnout u níže uvedených krizových období, jak významně postihla Vaši domácnost?: ISBN: 978-80-213-2169-4 187
Velmi významně až po Vůbec s tím, že jako pátá možnost byla respondentovi nabídnuta odpověď nedovedu posoudit. Zde se ukázalo, že respondenti jsou schopni především posoudit posledně zmiňované období, kdy volbu nedovedu posoudit zvolilo pouze 24 % respondentů, zatímco u období let 1989-1992 činily odpovědi 37,7 %. Současnou krizi považuje 39,6 % respondentů jako velmi významný nebo významný činitel ovlivňující negativním způsobem jejich domácnost oproti 36,4 % respondentům, kteří současnou krizi nehodnotí negativně. Z tohoto vyváženého poměru odpovědí můžeme usuzovat, že vnímání současné hospodářské krize a jejího vlivu na domácnosti nemá jednoznačnou negativní či pozitivní tendenci napříč vybranou společností, ačkoliv tvrdá statistická data vypovídají, i na území města Tábor, o zhoršení ukazatelů jako např. nezaměstnanost, HDP, pokles tržeb podnikatelů atd. Předchozí krizová období a jejich vliv na domácnosti jsou významnou většinou respondentů hodnocena jako málo anebo vůbec ovlivňující jejich domácnosti, ačkoliv existují četné studie, např. již zmiňovaný P. Machonin (Machonin 1997), které poukazují na fakt, že zejména devadesátá léta minulého století zasahovala celou českou společnost. Vysvětlení můžeme najít pod pojmem tzv. sociální paměť nebo historická paměť, o němž se zmiňuje např. P. Burke (Burke 2006). Jde o rozdíl mezi objektivním průběhem událostí let minulých i současných a jejich vnímáním určitou společností. Významné statistické rozdíly v odpovědích nenacházíme z pohledu rozdílu pohlaví. Ale jak ukazuje tabulka č. 2, dosažené vzdělání zdánlivě hraje roli při schopnosti respondenta posoudit poslední dvě krizová období, neboť s rostoucím vzděláním klesá počet odpovědí v kategorii nedovedu posoudit. Abychom potvrdili či vyvrátili toto tvrzení, bylo by zapotřebí vzorek respondentů rozšířit jednak co do počtu, tak také o další sledované charakteristiky, abychom se nedopustili falešné korelace, na kterou upozorňuje např. A. Giddens (Giddens 1999). Dále se projevuje tendence, že většina respondentů s vyšším dosaženým vzděláním nehodnotí vliv současné krize a krize v letech 1998-2000 jako významný pro jejich domácnosti. To koresponduje s názorem, že lépe připraveni na krizová období budou pravděpodobně lidé žijící ve městě s vyšším dosaženým vzděláním, zatímco obyvatelstvo s nižším dosaženým vzděláním bude pociťovat dopady krize významněji. Tabulka č. 2: Hodnocení vlivu krizových obdobích let 1998-2000 a 2008-2010 dle vzdělání respondentů. Období Kategorie Základní SO bez maturity SO s maturitou VŠ a vyšší 1998-2000 Ovlivnilo 1 0,0 % 24,4 % 11,9 % 21,4 % Neovlivnilo 40,0 % 46,3 % 61,9 % 57,6 % Nevím 3 60,0 % 29,3 % 26,2 % 21,2 % 2008-2010 Ovlivnilo 1 60,0 % 46,1 % 21,4 % 39,4 % Neovlivnilo 2 20,0 % 14,6 % 50,0 % 48,5 % Nevím 3 20,0 % 29,3 % 28,6 % 12,1 % 1. Velmi významně + významně; 2. Málo + vůbec; 3. Nedovedu posoudit Zdroj: autor Po vyhodnocení otázky č. 9 byly shledány rozdíly i na základě věku. Jak ukazuje tabulka č. 3., nejstarší respondenti ve skupině 61 let a více prokázali jednu z nejvyšších rozhodností ve všech třech obdobích a zároveň celá polovina z nich se cítí Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
být současnou krizí negativně zasažena, což kontrastuje s jejich míněním ohledně dvou předcházejících období. Šetření také ukázalo na fakt, že dnešní čtyřicátníci a padesátníci hodnotí vliv jednotlivých krizových období podobným, i když ne zcela vyhraněným způsobem. Naopak mladá generace, 20-30 let a 31-40 let, vyhodnocuje jednotlivá krizová období většinou jako málo nebo vůbec ovlivňující jejich domácnosti. Zde hraje podstatnou roli handicap v podobě dosaženého věku, neboť dřívější krizová období prožili buď ještě jako neplnoletí, anebo stáli na prahu své kariéry, což jim upírá schopnost hlubšího vhledu do událostí zejména minulých let. Tabulka č. 3: Hodnocení vlivu krizových obdobích let 1989-1992, 1998-2000 a 2008-2010 dle věku respondentů. Období 1989-1992 1998-2000 2008-2010 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61 a více let Ovlivnilo 1 0,0% 7,0% 16,7% 16,2% 33,3% Neovlivnilo 2 40,0% 58,1% 38,9 % 54,0% 50,0% Nevím 3 60,0% 34,9% 44,4 % 29,7% 16,7% Ovlivnilo 1 0,0% 16,3% 27,8 % 18,9% 25,0% Neovlivnilo 2 70,0% 60,4% 38,9 % 45,9% 66,7% Nevím 3 30,0% 23,0% 33,3 % 35,1% 8,3% Ovlivnilo 1 30,0% 37,2% 38,9 % 43,2% 50,0% Neovlivnilo 2 50,0% 48,9% 27,8 % 21,6% 33,4% Nevím 3 20,0% 14,0% 33,3 % 35,1% 16,7% 1. Velmi významně + významně; 2. Málo + vůbec; 3. Nedovedu posoudit Zdroj: autor Současná krize a připravenost organizací (institucí) města Tábor V otázce č. 13 2 respondenti vyjadřovali respondenti své postoje k připravenosti jednotlivých institucí a organizací na současnou krizi. Autor si je vědom skutečnosti, že v odborné literatuře je činěn kvalitativní rozdíl mezi pojmy instituce a organizace, avšak nebylo předpokládáno, že by respondent zkoumal a následně hodnotil např. úřad práce města Tábor odlišně jako instituci a jako organizaci. Jak vyplývá z tabulky č. 4, v případě posouzení vlastní domácnosti neměli respondenti větších problémů a navíc 70,9 % z nich hodnotilo svou domácnost jako dobře připravenou na současnou krizi. Druhý nejvyšší počet kladných hodnocení připravenosti obdržel sociální úřad 36,4 % respondentů. Ostatní organizace (instituce) již nedosahovaly takovéhoto vysokého počtu odpovědí. Naopak jako nejhůře připravené na současnou krizi hodnotili respondenti velké firmy (38,9 %) a úřad práce (29,3 %). To koresponduje s údaji ze statistického úřadu, který vykazuje během současné krize nárůst nezaměstnanosti, na čemž mají podstatný podíl velké táborské firmy, a dále úbytek počtu volných pracovních míst počet nezaměstnaných připadajících na jedno volné pracovní místo se za poslední dva roky zčtyřnásobil - odtud proto může pramenit záporné hodnocení připravenosti úřadu práce. Zde ovšem není jisté, zda byl úřad práce respondenty hodnocen komplexně, anebo, zda se respondenti nechali svést k negativnímu postoji nízkým počtem nabízených volných míst, aniž by uvážili skutečnost, že úřad práce je především jejich zprostředkovatelem a nikoliv tvůrcem. Zajímavým se také jeví 2 Otázka č. 13: Jak hodnotíte celkovou připravenost (dostatek financí, hmotných zdrojů, lidských zdrojů, informací atd.) u níže uvedených institucí a organizací na současnou krizi? ISBN: 978-80-213-2169-4 189
odlišný pohled mužů a žen. Zatímco ženy nedokázaly posoudit připravenost zastupitelstva města Tábora na současnou krizi, muži jej vyhodnotili ve 42,0 % jako nepřipravené. Důvodem může být nezájem o místní politiku ze strany žen. U mužů nepřipravenost velkých firem předběhlo hodnocení malých a středních podnikatelů (46,3 %). Muži oproti ženám počtem svých odpovědí umístili úřad práce jako nepřipravený až na 5. místo ze 7. možných, což může napovídat o faktu, že v daném regionu se nedaří najít práci zejména ženám, zatímco muži, byť s určitými obtížemi, mají o něco lepší vyhlídky na získání práce i během současné krize. Ovšem stejně tak může tento údaj vyjadřovat rozdílnost ve způsobech hledání zaměstnání mezi muži a ženami. Ti pasivnější z nich (v tomto případě by se mohlo zdát, že ženy) budou hledět na úřad práce jako na toho, jenž jim nenabídl žádné zaměstnání, zatímco aktivnější z nich nebudou chápat úřad práce jako jediný způsob hledání zaměstnání. Rozdíly při hodnocení připravenosti nacházíme rovněž u různých vzdělanostních skupin. Všechny vzdělanostní skupiny nejpozitivněji ohodnotily ze všech 7 organizací (institucí) svou domácnost s tím, že s výší dosaženého vzdělání u respondenta stoupá i poměr respondentů, kteří vyhodnotili připravenost domácnosti na krizi kladně. Respondenti s nižším vzděláním dali jako druhý nejpřipravenější sociální úřad, zatímco respondenti s vyšším vzděláním hodnotili kladně připravenost malých a středních podnikatelů (SO s maturitou) a velké firmy (VŠ a vyšší) s tím, že připravenost sociálního úřadu byla i u nich hodnocena vysoko u obou skupin hned na třetím místě. To, že kladného hodnocení malých a středních podnikatelů se dostalo zejména od respondentů se vzděláním SO s maturitou, zatímco u ostatních vzdělanostních kategorií se tito objevují jako nepřipravení, může spočívat ve faktu, že tato vzdělanostní skupina představuje pracovníky s kvalifikovanými řemesly a dále pracovníky ve veřejné správě a ti v této době nemusejí být vnímáni jako ohroženi současnou krizí oproti jiným skupinám. Velké množství respondentů v jednotlivých skupinách (věk, vzdělání či pohlaví) nedokázalo zaujmout stanovisko k připravenosti neziskových organizacích. Činnost těchto organizací není zřejmě pro táborskou populaci viditelná, anebo je pro ni obtížné dávat jejich aktivity do souvislosti se současnou krizí. Také srovnání podle věku přináší rozdíly v odpovědích. Všichni na první místo sice svým počtem odpovědí umístili jako nejpřipravenější svoji domácnost, avšak dále se to liší v závislosti na věku respondenta. Mladší generace hodnotí zejména velké firmy jako dobře připravené na současnou krizi, zatímco starší generace (41 let a více) se soustředila na úřad práce. Naopak jako nepřipravené tato vyšší věková skupina od 41 let a výše shledává především malé a střední podnikatele a velké firmy. Zatímco mladší generace v tomto ohledu není zcela vyhraněna. Vyšší věková generace zřejmě správně chápe úlohu úřadu práce jakožto zprostředkovatele zaměstnání a na velké či malé firmy pohlíží jako na skutečného poskytovatele, který během krize příliš volných pracovních míst nenabízí, což je těmito respondenty vnímáno jako jeden z nejvýznamějších problémů z pohledu připravenosti. Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Tabulka č. 4: Výsledky hodnocení připravenosti organizací a institucí na současnou krizi (číselné hodnoty v závorkách jsou vyjádřeny v %). Rozdělení Kategorie Připravenost Nepřipravenost Nedovedu posoudit Respondenti celkem Pohlaví Vzdělání Věk Respondenti celkem Ženy Muži Základní SO bez mat. SO + mat. VŠ a vyšší 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61 a více let (70,9), 2. soc. úřad (36,4) (59,7), 2. velké firmy (35,8) (64,9), 2. soc. úřad (37,0) (40,0), 2. soc.úřad (20,0) (50,1), 2. soc. úřad (34,7) (69,1), 2. malí a stř. podnikat. (45,2) (63,7), velké firmy (39,7) (100), 2. Velké firmy (80) (67,5), 2. Velké firmy (46,5) 1-3. domácnost respondenta, soc. úř., prac. úř. (50) (54,0), 2. úřad práce (35,1) (58,4), 2-3. soc. úřad a zastupitelstvo (33,3) 1. velké firmy (38,9), 2. úřad práce (29,3) 1. velké firmy (35,8), 2. úřad práce (29,9%) 1. malí a stř. podnikatelé (46,3), 2. zastupitelstvo (42,0) 1.úřad práce (80,0), 2. velké firmy (40,0) 1. velké firmy (48,3), 2. malí a stř. podnikatelé. (41,5) 1.-2. velké firmy a zastupitelstvo (26,6) 1. malí a stř. podnikatelé (48,5), 2. zastupitelstvo (36,4) 1. úřad práce (60), 2. malí a stř. podnik (30) 1, malí a stř. podnikatelé (37,3), 2. velké firmy (34,6) 1. zastupitelstvo (61), 2.-3. malí a stř. podnikatelé a velké firmy (38,9) 1. velké firmy (45,9), malí a stř. podnikatelé. (40,5) 1. velké firmy (50,0), 2. malí a stř. podnikatelé (41,6) (65,7), 2. úřad práce (40,5) (60,4), 2. zastupitelstvo (42,3) (53,7), 2. úřad práce (46,3) 1.-2. neziskové org. a velké firmy (40,0) (63,4), zastupitelstvo (48,8) (54,8), 2. úřad práce (47,6) (66,7), zastupitelstvo (45,5) (50), 2. soc. úřad (40) (58,1), 2. zastupitelstvo (48,8) (55,6), velké firmy (38,9) (70,3), zastupitelstvo (54,1) 1.-2. úřad práce a neziskové org. (58,3) Zdroj: autor ISBN: 978-80-213-2169-4 191
Současná krize a její negativní dopady Na základě socio-ekonomické analýzy bylo zjištěno, případně predikováno, celkem 11 negativních dopadů pro město Tábor, které s sebou přinesla, nebo by mohla přinést, současná krize: ; 2. snižování platů ve firmách; 3. zhoršení situace ohrožených skupin obyvatel (senioři, zdravotně postižení atd.); 4. snížení finančních zdrojů domácností; 5. zmenšování nabídky volnočasových aktivit; 6. snížení tržeb malým a středním podnikatelům; 7. úbytek turistů; 8. zhoršení životního prostředí; 9. zvýšení nepořádku ve městě; 10. zvýšení kriminality ve městě; 11. odkládání městem naplánovaných projektů. V otázce č. 14 3 byli respondenti dotazováni na vnímání těchto negativních dopadů z pohledu významnosti či nevýznamnosti pro město Tábor (viz tabulka č. 4). Za nejvýznamnější negativní dopady respondenti považují zvýšení nezaměstnanosti (83,5 %), snížení finančních zdrojů domácností (80,1 %) a v neposlední řadě snížení platů ve firmách (74,4 %). Jako dopady s krizí nesouvisející, anebo související pouze okrajově, vybrali respondenti zmenšování nabídky volnočasových aktivit (51,3 %), zhoršení životního prostředí (40,5 %) a zvýšení nepořádku ve městě (39,6 %). Je tedy zřejmé, že respondenti vnímají současnou krizi zejména z pohledu ekonomického a ostatní oblasti života ponechávají až jako druhořadé, ačkoliv ekonomická krize nezasahuje pouze do ekonomického systému, ale ovlivňuje i další skutečnosti patřící do oblasti např. sociologie. Pokud srovnáme odpovědi mužů a žen, nedostaneme žádné statisticky významné rozdíly. V případě rozdělení respondentů dle vzdělání se ukázalo, že respondenti s vyšším vzděláním nevybočují z celkového průměru všech respondentů, zatímco respondenti s nižším vzděláním shledávají podstatnou většinou jako tíživý krizový dopad jednak životní prostředí a také negativní ovlivnění ohrožených skupin obyvatelstva. Ani v případě rozdělení respondentů do věkových skupin se nevyskytlo mnoho rozdílností, oproti celkovému průměru respondentů. Jen u věkové skupiny 20-30 let byl označen jako jeden z nejvýznamnějších dopadů pro město Tábor nárůstu kriminality, s čímž se již u starších věkových skupin nesetkáváme. Lze tedy konstatovat, že až na výjimky byli respondenti ve vnímání dopadů krize na město Tábor ve vzácné shodě bez rozdílu věku, vzdělání a pohlaví. 3 Otázka č. 14: Jak byste hodnotil/a níže uvedené negativní dopady současné krize pro město Tábor? Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Tabulka č. 5: Hodnocení dopadů současné krize z pohledu věku, vzdělání a věku respondentů (číselné hodnoty v závorkách jsou uvedeny v %). Rozdělení Kategorie Významný dopad Nevýznamný dopad Nedovedu posoudit Respondenti celkem Pohlaví Vzdělání Respondenti celkem Ženy Muži Základní SO bez mat. SO + mat. VŠ a vyšší (83,5), 2. snížení fin. zdrojů domácností (80,1), 3. snížení platů ve firmách (74,4) (86,6),2. snížení platů ve firmách (78,8), 3. snížení finančních zdrojů domácností (72,1) (79,6), 2. snížení fin. zdrojů domácností (79,6), 3. snížení platů ve firmách (78,5) 1.-2. zvýšení nezaměstnanosti, snížení platů ve firmách (80,0), 3.-4. snížení fin. zdrojů domácností, životní prostředí (60,0) 1. snížení fin. zdrojů domácností (90,2), 2. zvýšení nezaměstnanosti (87,8), 3.ohrožené skupiny (75,6) (78,5), 2. snížení fin. zdrojů domácností (70,5), 3. snížení tržeb mal. podnikatelům (66,6) (84,9), 2. snížení fin. zdrojů domácností (84,8), 3. snížení tržeb mal. podnikatelům (75,5) (51,3), 3. životní prostředí (40,5), 3.nepořádek ve městě (39,6) (44,7), 2. nepořádek v ulicích (32,8), 8. životní prostředí (31,3) (59,2), 2. životní prostředí (51,8), 3. nepořádek ve městě (48,1) 1.-3. ohrožené skupiny, životní prostředí, úbytek turistů (40,0) 1.volnočasové aktivity (43,9), 2. nepořádek ve městě (29,3), 3. životní prostředí (26,9) (54,8), 2. životní prostředí (45,3), 3. nepořádek ve městě (45,2) (57,6), 2. životní prostředí (54,6), 3. nepořádek ve městě (48,5) 1. odklad projektů (38,8), 2. úbytek turistů (28,1), 3. snížení tržeb mal. podnikatelům (25,4) 1. odklad projektů (43,3), 2. snížení tržeb mal. podnikatelům (37,3), 3. úbytek turistů (32,8) 1.-3. úbytek turistů, životní prostředí, kriminalita ve městě (22,2) 1.-2. snížení tržeb mal. podnikatelům, odklad projektů (60,0), 3. ohrožené skupiny (40,0) 1. odklad projektů (46,3), 2.-3. snížení tržeb mal. podnikatelům,úbytek turistů (36,6) 1. odklad projektů (33,3), 2.-3. volnočasové aktivity, úbytek turistů (23,8) 1. odklad projektů (33,3), 2. úbytek turistů /21,2), 3.-4. zvýšení kriminality, snížení tržeb mal. podnikatelům (18,2) ISBN: 978-80-213-2169-4 193
20-30 let 1.-2. zvýšení nezaměstnanosti, snížení platů ve firmách (100), 3. zvýšení kriminality (90) (90), 2. úbytek turistů (50), 3.-4. ohrožené skupiny a nepořádek ve městě (40,0) 1. odklad projektů (40), 2.snížení tržeb mal. podnikatelům (10) Věk 31-40 let 41-50 let (81,2), 2. snížení fin. zdrojů domácností (79,1), 3.snížení tržeb mal. podnikatelům (74,4) (77,8), 2. - 3. ohrožené skupiny, snížení fin. zdrojů domácností (72,2) (65,1), 2. životní prostředí (62,8), 3.nepořádek ve městě (58,1) 1. nepořádek ve městě (33,4), 2. úbytek turistů (33,3), 3.-4. životní prostředí, volnočasové aktivity (27,8) 1. odklad projektů (39,5), 2. úbytek turistů (20,9), 3.-4. volnočasové aktivity, snížení tržeb mal. podnikatelům (16,3) (44,4), 2. úbytek turistů (38,9), 3.-4. odklad projektů, snížení tržeb mal. podnikatelům (33,3) 51-60 let 1. snížení fin. zdrojů domácností (89,2), 2. zvýšení nezaměstnanosti (83,8), 3. snížení platů ve firmách (78,4) (37,8), 2. nepořádek ve městě (29,4), 3. životní prostředí (21.6) 1. odklad projektů (40,5), 2. snížení tržeb mal. podnikatelům (37,8), 3. úbytek turistů (32,4) 61 a více let (83,4), 2. snížení fin. zdrojů domácností (75,0), 3.-4. ohrožené skupiny, snížení tržeb mal. podnikatelům (66,7) 1. životní prostředí (50,0), 2. volnočasové aktivity (41,6), 3. nepořádek ve městě (33,3) 1. úbytek turistů (50,0), 2.-3. volnočasové aktivity a odkládání projektů (41,7) Zdroj: autor Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
ZÁVĚR Šetření ukázalo, že současná světová hospodářská krize významným způsobem zasáhla do života táborské populace. I přes omezený počet charakteristik u jednotlivých respondentů si můžeme z jejich názorů a postojů dovodit určité závěry, které by při hlubším studiu této vybrané populace nebyly výrazně korigovány. Pokud měli respondenti posoudit vlastní domácnost a současnou krizi, nedošli k jednoznačnému závěru z pohledu významnosti ovlivnění - výjimku v tomto smyslu tvořila starší generace, která se cítí současnou krizí zasažená více než ostatní generace. Shoda ovšem panovala u podstatné většiny respondentů v otázce připravenosti domácností na současnou krizi. Respondenti všech věkových skupin, vzdělání a pohlaví stále cítí, že jejich domácnost znamená onen pověstný opěrný bod pro případ turbulencí ve vnějším světě. V případě hodnocení negativních dopadů, které současná krize městu Tábor přináší, se respondenti odpoutali od širšího vnímání aspektů a souvislostí, a podstatnou shodu napříč všemi skupinami nacházeli u problémů především v ekonomické rovině, reprezentované těmito negativními dopady: zvýšení nezaměstnanosti; snížení finančních prostředků domácností a snížení platů ve firmách. Je proto zřejmé, že v souvislosti se současnou krizí se pro šetřené respondenty jeví jako nejcitlivější úplná anebo částečná ztráta finančních příjmů, zatímco ostatní jevy objevující se během krize bude nutné zkoumat jinými způsoby, protože je respondenti nehodnotí jako významné. LITERATURA Burke, P.: Variety kulturních dějin, 1. české vyd. Praha 2006, 252 s., ISBN 80-7325-081-0 Foster, J., Bellamy, F., M.: Velká finanční krize: příčiny a následky, 1. české vyd. Všeň: Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4. Giddens, A.: Sociologie, Argo 1999, 594, ISBN 80 7203 124 4 Habermas, J., Problémy legitimity v pozdním kapitalismu, Praha: FÚ AV ČR, 2000. Hvozdíková, V.: Is the Finance Crisis Failure of the State, Market or Ethics? Ekonomický časopis, 2009, 57(5), 492 502. Kabele, J.: Přerody. Principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum, 1998. Keynes, J., M.: The general theory of employment interest and money / by John Maynard Keynes. London: Macmillan, 1947. 403 s. Klvačová, E.: Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize - Zvládání finančních krizí: evropský a americký model: souhrnná publikace z vědeckopopularizačního semináře, 1. vyd. Praha: Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2009. 182 s.: grafy, tab. ISBN 978-80-904281-2-6. Kohout, P.: Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál, Praha: Grada Publishing, 2009. 218 s. ISBN 978-80-247-3199-5. Krugman, P.: Návrat ekonomické krize = [Orig.: The return of depression economics and the crisis of 2008] / Paul Krugman ; z anglického originálu přeložila Eva Křístková. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 168 s. ( Moderní dějiny) ISBN 978-80-7021-984-3. ISBN: 978-80-213-2169-4 195
Majerová, M., Majer, E., Empirický výzkum v sociologii venkova a zemědělství - část II. Praha, 2007. Machonin, P.: Sociální transformace a modernizace. K výstavbě teorie společenských změn v evropských postkomunistických zemích, Praha Slon 1997. Samuelson, P., A.: Economics / Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus. 14. ed. New York : McGraw-Hill, 1992. 784 s. ISBN 0-07-054879-X. Suša, O.: Globalizace v sociálních souvislostech současnosti: diagnóza a analýza, Vyd. 1. Praha : Filosofia, 2010. 350 s., ISBN: 978-80-7007-320-9 Woods, T., E.: Krach: příčiny krize a nápravná opatření, která ji jen zhoršují. 1. čes. vyd. Praha: Dokořán, 2010. 222 s. ISBN 978-80-7363-273-1. Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/