4. skladovací funkce v podkožním vazivu se ukládá tuk funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích

pokrývá tělo 1,6 1,8 m 2 funkce: 1. ochrana těla před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením 2. udržení stálé tělesné teploty prostřednictvím kožních cév a potních žláz 3. smyslová funkce receptory k vnímání mechanických, tepelných a bolestivých počitků 4. skladovací funkce v podkožním vazivu se ukládá tuk funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích 5. vylučovací mazovými a potními žlázami maz a pot chrání kůži, mají kyselou reakci omezují růst mikroorganismů slabé dezinfekční účinky 6. resorpční resorbuje látky rozpustné v tucích, zdravá kůže resorbce malá poškozená resorbce velká (např. při popálení) organismus může být zaplaven škodlivými mikroorganismy Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 5

ANATOMIE - STAVBA KŮŽE skládá se z 3 částí: POKOŽKA, ŠKÁRA, PODKOŽNÍ VAZIVO A. Pokožka (epidermis) mnohovrstevný dlaždicový epitel nejsvrchnější buňky rohovatějí, odumírají a odlupují se buňky hlubších vrstev se stále dělí, vytlačuje starší buňky k povrchu obsahuje kožní barvivo melanin chrání před UV zářením v pokožce se nachází další vrstvy: ZÁKLADNÍ VRSTVA (STRATUM BAZALE) OSTNITÁ VRSTVA (STRATUM SPINOSUM) ZRNITÁ VRSTVA (STRATUM GRANULOSUM) SVĚTLÁ VRSTVA (STRATUM LUCIADUM) ROHOVÁ VRSTVA (STRATUM CORNEUM) Vrstva základní: je tvořena jednou vrstvou zárodečných buněk válcovitého tvaru, kolmo uložených k bazální membráně (zákl.blána mezi pokožkou a škárou) tyto buňky svým dělením doplňují buňky výše položených vrstev pokožky nad jádry zárodečných buněk jsou drobná zrníčka pigmentu( barvivo), tento pigment je tvořen zvláštními buňkami MELANOCYTY, jsou to buňky nerv.původu, které umí vyrábět MELANIN (černé a hnědé barvivo) Ostnitá vrstva: je tvořena 4-8 řadami buněk, které jsou navzájem propojeny DESMOZOMY, prostory mezi buňkami jsou vyplněny tkáňovým mokem, který přivádí buňkám výživné látky a odvádí odpadové produkty, po obnažení tato vrstva vlhne a mokvá. Zrnitá vrstva: buňky se zplošťují, tvoří několik řad, začíná proces keratinizace v cytoplazmě buněk se objevují granulární struktury tvořené keratohyalinem dalším vyzráváním buněk směrem ke kožnímu povrchu se keratohyalin přeměňuje na keratin Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 6

Světlá vrstva: tvoří tenkou světlou vrstvu, je vidět na chodidlech, na rukou epidermální buňky postupně odumírají a ztrácejí své jádro buněčná struktura této vrstvy je patrná pouze v mikroskopu. Rohová vrstva tvoří povrch pokožky, buňky nemají jádra, jsou vyplněny rohovinou tzv. KERATINEM na povrchu se buňky stále olupují (stratum diskjunktun) a rohová vrstva je nejsilnější na chodidlech a dlaních KERATIN je hydrofobní (odpuzuje H2O ) je odolný proti chem. a fyz. vlivům výměna buněk od vrstvy základní až po vrstvu rohovou trvá 28-30 dní (pokožka se během 1 měsíce vymění) hranice mezi pokožkou a škárou je zvlněná výběžky směrem nahoru se nazývají PAPILY a dole ČEPY, umožňují pokožce pevnost a pružnost, mezi pokožkou a škárou je bazální membrána papilární linie jsou důležité při daktyloskopii (kriminalistika) důležitá je štěpitelnost (lékařství) B. Škára (corium) pevná, pružná vazivová vrstva kůže proti pokožce vysílá papily (výběžky) ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení papily zvětšují výživnou plochu pokožky, která je bezcévná přítomna nervová zakončení čidla bolesti terminální nervová tělíska, která patří k cerebrospinálnímu systému 1. hmatová (Meissnerova, Golgiho-Mazzoniho) tělíska dotykové čití 2. Krauseho tělíska receptory chladu (250 000 tisíc) 3. Ruffiniho tělíska receptory tepla, jsou uloženy hlouběji (30 000 tisíc) Vlákna vegetativního systému tvoří pleteň: jsou zde uložena potní, mazové a pachové žlázy, vlasové folikuly, krevní cévy a nervy, základy nehtů (nervy pronikají až do pokožky, ale cévy jdou jen do škáry) jsou zde vazivová vlákna, buněčné elementy Vazivová vlákna: kolagenní a elastická Kolagenní vytvářejí spleť, ve které se jednotlivá vlákna kříží ostrými úhly, tato vlákna zajišťují pevnost kůže Elastická jsou uspořádána ve směru štěpitelnosti kůže, podílejí se na pevnosti a pružnosti kůže Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 7

C. Podkožní vazivo (tela subcutanea) nachází se pod škárou bohaté na tukové tkáně, tepny, žíly, mízní cévy a nervová vlákna obsahuje Vater Paciniho tělíska receptory tahu a tlaku řídké podkožní vazivo umožňuje značnou pohyblivost kůže na některých částech těla (na krku, na čele atd.) ukládá se přebytečný tuk, který nám mnohdy vadí D. Přídatné kožní orgány kožní deriváty vlasy, chlupy, nehty a kožní žlázy 1. Vlasy a chlupy vyrůstají z vlasových váčků ústí zde mazové žlázy s váčky spojeny snopečky svalových vláken skládají se z volné a kořenové části kořen vlasu se nazývá FOLIKUL, nejspodnější částí vlas.folikulu, se nazývá cibulka, zde se množí buňky a tím dochází k růstu vlasů, vlasová cibulka je vyhloubena a dosedá na ni vlasová papila, ta je tvořena vazivem cévami a nervy. kořen vlasu obalují epitelové a vazivové pochvy šupinky rohoviny jsou na povrchové blance uspořádány jako tašky na střeše. silnější chlupy mají dřeň po celé délce vlas je v kůži uložen šikmo v místě kde vlas svírá v kůži ostrý úhel, je tenký hladký sval, jeden jeho konec se upíná do vlasového kořene a druhý do kůže, tento sval nazýváme VZPŘIMOVAČ ke každému vlasu je připojena mazová žláza vlasový pigment je uložen ve vlas. kůře. Druhy vlasů: 1. chmýří LANUGO vlasy jemné, krátké, slabé, málo pigmentu, nemají dřeň 2. vlasy konečné krátké řasy, obočí, chlupy ve zvukovodu, v nose jsou silnější a tmavší, ve stáří houstnou a rostou do větší délky 3. vlasy konečné dlouhé vlasová kštice, ochlupení ohanbí, chlupy v podpaží, vousy: během života se další folikuly nevytvářejí, naopak ubývají vlas roste rychlostí 1,5 2 cm za měsíc v mládí roste rychleji denně se obnoví až 100 vlasů rozdělení 1. mongoloidní - orientální průměr vlasu 120 µm (mikrometr), silné, rovné vlasy Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 8

2. bělošský - indoevropský průměr vlasu 70 µm, průřez vlasu je eliptický 3. negroidní - africký průměr vlasu 90 µm, průřez vlasu je oválný, vlasy jsou kudrnaté. Struktura vlasu Medula dřeň (1) je kanálek uprostřed vlasu obsahující pigment a ovlivňující lesk vlasů. jemný vlas se skládá pouze z kutikuly a kortexových buněk (chybí medula) Kutikula (2) její funkcí je ochrana vlasu před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí. je velmi pevná, odolává mechanickým vlivům (česání). Díky ní se vlas leskne a vypadá zdravě. Kortex vlasová kůra (3) tvoří většinu vlasu (až 80 %) a určuje jeho sílu, pevnost a pružnost. je tvořena neživými zrohovatělými protáhlými buňkami, které se podélně seskupují do lamel a jsou spojeny mezibuněčným tmelem. obsahuje pigmentová zrna dávající vlasu barevnost. začíná již v časném stadiu embryonálního vývoje, kdy se vytváří vlasový váček počet a druh váčků je dán při narození a nedá se dále ničím ovlivnit, během života se už nevytvářejí žádné nové vlasové váčky nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20 30. rokem života, kdy máme na hlavě kolem 600 vlasových váčků na 1 cm2, kolem 50 let se jejich počet snižuje asi na 500 na 1 cm2 Fáze růstu vlasu: 1. ANAGENNÍ 2. KATAGENNÍ vlas roste, dřeň je zachována, fáze trvá, až 5 let a normálně se v něm nachází asi 85 % vlasů růst se zastaví, cibulka odumírá, tento proces trvá asi dvoutýdenní období a zahrnuje asi 1% vlasů Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 9

3. TELOGENNÍ trvá asi 3-4 měsíce, cibulka odumře, oddělí se od ní zárodečné tkáně a vzniká cibulka nová, vlasy se nově tvoří, tlačí odumřelý vlas k povrchu pokožky, zahrnuje 10 15 % vlasů na hlavě 2. Nehet 1. - volný okraj nehtu 2. - ploténka nehtová 3. - měsíček 4. - postranní val kožní 5. - nadnehtová blanka ( EPONYCHIUM) 6. - nehtový val 7. - lůžko nehtové (kořen nehtu) je to rohová nehtová ploténka, která je tvořena zrohovatělými buňkami vyrůstá z kořene nehtu, kde leží ještě nezrohovatělé mateřské buňky nehtu a posouvá se po nehtovém lůžku až k volnému okraji nehtu. vlastní nehet vyrůstá spod zadního nehtového valu směrem ku předu a vzniká nehtová ploténka ( ta se sestává ze 3 vrstev ) NEMOC Diabetes Játra Ledviny Srdce Plíce Anemie VZHLED žluté nehty, dole namodralé bílé nehty bílé nehty červené nehtové lůžko žlutý a ztluštělý nehet, roste velmi pomalu bledé nehtové lůžko 3. Mazové žlázy nejsou na dlani, plosce nohou výměšek kožní maz chrání před vysycháním, vlasy před lámavostí v kůži existuje 300 000 mazových žláz, u jednoho jedince nejsou rovnoměrně rozloženy největší počet je v místech: střední část obličeje (nos, čelo, nebo do tvaru motýlka), horní část zad, nad hrudním košem denně se vytvoří asi 2 gramy mazu, který je rozprostřen na povrchu pokožky, jako tzv. kožní plášť nebo lipidový film. Ten tvoří společně s potem důležitou ochranu těla Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 10

4. Potní žlázy nerovnoměrně po těle (2,5 miliónu) nejvíc čelo, podpaží, dlaně, chodidla pot 99 % vody, 0,6 % NaCl + rozpuštěné organické látky (močovina, mastné kyseliny, aminokyseliny), tvoří se z tkáňového moku množství potu závisí na teplotě, tělesné námaze 0,5 10 l za 24 hod. (horečka, strach) dělí se na dva typy: APOKRINNÍ, AROMATICKÉ Malé potní žlázy APOKRINNÍ jsou uloženy v kůži celého těla (3 000 000) nejsou pouze v okolí nehtového lůžka, na rtech, na žaludu mužs.pohlaví tvoří stočená klubíčka a jejich vývod ústí na povrch pokožky jsou uloženy hlouběji než žlázy mazové plní dva důležité úkoly vyrovnávají teplotu mezi organismem a vnějším prostředím produkují na povrch pokožky kyselý kožní plášť, ten spolu s mazovým pláštěm vylučovaný maz.žlázami vytváří hydrolipidový film, který má kyselou reakci (4,5 5,5 ph), tento film je první ochranou našeho těla Velké potní žlázy AROMATICKÉ jsou uloženy v podpaží, v okolí prsních bradavek, v okolí zevních pohl.orgánů, konečník jsou uloženy hluboko ve škáře, mají samostatný vývod co ústí do vlas.folikulu činnost těchto žláz začíná u člověka v době puberty a snižuje se ve stáří. aromatické potní žlázy jsou obdobou pach.žláz zvířat a tvoří pach každého jedince. 5. Mléčná žláza největší kožní žláza v těle embryonálně u obou pohlaví u dívek se rozvíjí v pubertě vlivem pohlavních hormonů stavba: 15 20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků obklopeny tukovým vazivem z lalůčků vycházejí mlékovody sbíhají se ústí na prsní bradavce ŘÍZENÍ POCENÍ mícha + mezimozek prostřednictvím vegetativního nervstva Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 11

FYZIOLOGIE KŮŽE Ochranná funkce kůže proti vlivům vnějšího prostředí a termoregulační funkce Ochrana proti mechanickým vlivům tlak, tah, tření, úder je zajištěn pevností, pružností a posunlivosti proti spodině (kolagenní, elastická vazivová vlákna) nejvíce jsou vystaveny dlaně, chodidla (silná rohová vrstva) Ochrana proti chemickým vlivům povrch pokožky pokrývá HYDROLIPIDOVÝ FILM, který je tvořen mazem a potem ph je kyselé 3,8 5,6, uvnitř pokožky je ph zásadité 6,7 7,3 po umytí se tento film obnoví po 1 2 hodině Ochrana proti mikrobiálním vlivům na povrchu pokožky je 1 cm2 až 30 tisíc choroboplodných zárodků zdravá pokožka je nepropustí do nitra kůže, tato schopnost se nazývá samočisticí i při drobném poranění vniknout tyto choroboplodné zárodky a je aktivována obranná reakce (odklízecí buňky) Ochrana proti tepelným vlivům proti teplu a chladu ochrana prokrvení, pocení, kožní maz, podkožní tuk, keratin, ochlupení Prokrvení při vysoké teplotě okolí, nebo při horečce se rozšiřují kapiláry, protéká více krve, kůže červená je teplá a odevzdává více tepla do okolí, tím se ochlazuje i celý organismus při chladu se kapiláry zužují, průtok krve se zmenšuje a výdej tepla kůží je snížen Pocení odpařování množství potu, tím se ochlazuje kůže i organismus Kožní maz promašťuje kožní povrch LIPIDOVÝM FILMEM při husí kůži (pilomotorický reflex), nastává při stahu vzpřimovače vlasu, jeho stlačením se dostává maz do folikulárního ústí následek psychických impulsů (strach, stres..) Podkožní tuk špatný vodič tepla je hustě protkán cévami a roztažení či zúžení těchto cév ovlivňuje rozvod tepla pomáhá izolovat svalstvo, kosti a vnitřní orgány Keratin špatný vodič tepla (pokud je suchý) vlhký chlad snášíme hůře než suchý Ochlupení udržuje se v něm vrstvička vzduchu, a ta izoluje kůži od vnějšího prostředí Kůže bez vlasů a chlupů by měla být chráněna jak v létě, tak i v zimě. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 12

Ochrana proti vlivům slunečního záření působení UV (ultrafialové) záření, ochranou je rohová vrstva a pigment (melanin), které propouští záření jen do určité vrstvy a v určitém množství Rohová vrstva zesiluje (vzniká tzv.světelný mozol), čím je silnější tím je ochrana před slunečním zářením lepší Melanin v melanocytech dochází k tvorbě MELANINU, uloženém v bazální vrstvě epidermis pohlcuje UV záření a přeměňuje ho na neškodné INFRAČERVENÉ zářeníuv záření: UVA = pigmentotvorná UVB = erytermatogenní (zčervenání) SMYSLOVÁ FUNKCE KŮŽE hmat, vnímání chladu, tepla, bolesti (při ztrátě např.zraku se zesiluje smysl hmatu či sluchu) teplota do 25 C reaguje na chlad teplota 30 40 C reaguje na teplo teplota nad 40 C opět na chlad (pocit chladu v horké lázni) je řízena centrálním nervovým systémem (mozkovou kůrou) pocity z kůže přicházejí zkříženě (levá polovina těla do pravé strany mozku a naopak) důležitý je pocit a vnímání bolesti (popálení.) při určitém onemocnění kůže, jsou postiženy nervová vlákna, postižený necítí bolest ani při popálení, říznutí (lepra.) DEPOTNÍ ČINNOST KŮŽE znamená zásobní činnost podkoží (tukový polštář = PANNICULUS ADIPOSUS), je bohatá zásobárna některých látek (tuk, cukr, chlorid sodný a voda) SEKREČNÍ ČINNOST KŮŽE hlavní produkty kůže jsou pot a maz, keratin a melanin Maz mužská kůže vylučuje více než ženská hlavní součást mazu jsou SQUALENY (nenasycené mastné kyseliny, triglyceridy a vyšší alkoholy) vytváří lipidový film Pot spolu s mazem tvoří HYDROLIPIDOVÝ FILM obsahuje vodu, soli, kyselinu mléčnou a močovinu normálně se vyloučí 500 1000 ml potu, při námaze 10 12 l vody, tato ztráta se musí nahradit roztokem obsahující sůl BARIÉROVÁ (OBRANNÁ) FUNKCE úzký vztah k propustnosti kůže (vstřebávání) látky, které bariéra zadrží, jsou postupně transportovány zpět na povrch pokožky, nebo metabolizovány (přeměněny) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 13

Kožní bariéru tvoří kožní povrch - 1. kožní film - 2. soudržnost lamel vrchní části rohové vrstvy - 3. SZAKALLOVA bariéra v dolní části rohové vrstvy dobře vyvinuté a fungující spodní vrstvy pokožky dobře fungující základní blanka dobře vyvinutá a fungující základní hmota pojiva pohotovost fce cévního a lymfatického systému 1. Kožní film má kyselé chemické složení a tím může zabránit slabým alkáliím a kyselinám, mikrobům a houbám průnik do kůže 2. Soudržnost lamel vrchní části rohové vrstvy je velice důležitá při velkém rohovatění se rohovina třepí v šupinkách a ztrácí svůj ochranný význam (lamely nedrží dohromady) 3. Szakallova bariéra v dolní části rohové vrstvy mezi zrohovatělými vrstvami pokožky (obsahují minimální množství vody) a vrstvami neúplně zrohovatělými (obsahují nitrobuněčnou vodu) obsah vody je výslednicí rovnováhy mezi množstvím vody, která proniká z hlubších vrstev a obsahem vody v atmosféře nad kožním povrchem při poruše bariérové fce dochází k výdeji až 20 l /24 hodin, při normální fci je výdej 2 l/ 24 hodin prostup vody není stejný, je ovlivněn vlhkostí, teplotou rohové vrstvy a její tloušťkou, nejvíce je propustná na krku, šourku, hřbetech rukou a nejméně na dlaních SPODNÍ VRSTVY POKOŽKY jsou odpovědny za buněčnou obměnu celé této části kůže (buňky se posouvají směrem vzhůru) některé nemoci ovlivňují stavbu buněk a tím je rovnováha bariéry narušena ZÁKLADNÍ BLANKA (bazální membrána) uložena mezi pokožkou a škárou výživu pokožky umožňuje tím, že obsahuje průduchy ZÁKLADNÍ HMOTA (substance pojiva) transport výživných a rozpadových látek zpomalení a zrychlení průniku látek, které pronikly pokožkou CÉVNÍ A LYMFATICKÝ SYSTÉM napomáhá bariérové fci kůže buňky FAGOCYTY mají vliv na odklizení proniklé látka Bariérová fce a kos.přípravky chrání před vysycháním a naopak před průnikem vody či ochrana před průnikem chemikálií do těla, při poškození kůže se propustnost zvyšuje zabraňuje průniku většiny kosmetických preparátů neumožňuje vstřebávání kosmetických složek např. vitamínů, elastinů, kolagenů, bylinných a rostlinných složek Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 14

Látky, které jsou schopny překonat tuto bariéru Lypozomy mikrotělíska podobné strukturou buněčné membráně, jsou 300 x menší než bazální buňka mnoho druhů (liší se tvarem, velikostí.) kosmetické firmy používají i tyto názvy: VITAZOMY= lysozomy s vitamíny zvyšují pružnost asi o 30 45 % pojímají látky, které jsou rozpustné ve vodě látky rozpustné v tucích nepojmou (vit. A, D, E, K a F) Urychlovače transdermální penetrace látky, které mění strukturu pokožky, aby byla propustnější i pro další látky nejsou univerzální Hyaluronany velice dobře překonávají bariéru mají výrazný hydratační efekt (dokáže navázat až 90% vody, buňky nasáknout vodu jako houba), vyhlazení drobných vrásek nejčastěji se používá HYALURONÁT SODNÝ (derivát kys.hyaluronové) v kosmetických přípravcích je koncentrace 0,005-0,2 % v těle se vyskytují přirozeně (oční sklivec, kloubové kapaliny, pokožka, pupeční šňůra, srdeční chlopně, šlachy.) Lysozym nejmodernější složka kosmetických přípravků regenerační, protizánětlivý, protivirový, protiplísňový efekt obsažen v lidských tkáních (nevyšší koncentrace v slzách) má vliv na snížení výskytu rozšířených žilek (teleangiektázie) je bílkovinné povahy, dostupný, ale velice drahý VZHLED KŮŽE Kožní povrch: rýhy, vrásky Rýhy jemné i hlubší, tvoří tvz. KOŽNÍ RELIÉF struktura kožního povrchu se nemění, protože jsou vrozená jsou charakteristické linie na bříškách prstů nazývané PURKYŇOVY OBRÁZKY v místech největšího napínání a stahování se tvoří hlubší rýhy (lokty, kolena..) Vrásky stařecké ve stáří dochází ke snížení pružnosti a to podmiňuje tvorbu vrásek tvorba je individuální (dědičnost, způsob života, choroby, psychika) mimické - podmíněny mimikou obličejových svalů turgor (napětí), je dán obsahem tekutiny v buňkách snižuje se ve stáří, chorobách Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 15

Zabarvení kůže je dán výslednicí několika složek množstvím kožního barviva (melaninu) prosáknutí tkáňovým mokem hustoty pojiva síly rohové vrstvy červené zabarvení = prokrvení (u srdečních chorob - odkysličená krev = modrošedé zabarvení) hnědé zabarvení = melanin žlutohnědá = rohová vrstva bílá = tkáňový mok a pojivo Tloušťka kůže není všude stejná, kolísá mezi 0,5 4 mm (bez tukové vrstvy) kolísá i podle stáří ( atrofie- ztenčení) nejsilnější na chodidlech nejslabší na očních víčkách Stárnutí je přirozený proces zabývá se obor GERONTOLOGIE studuje řešení problémů ve stáří oddálení stárnutí (otužování, pohyb, správná výživa, pravidelná kosmetická péče, psychická vyrovnanost) příznaky prořídnutí kostí ztížení pohybu v kloubech a svalech lomivost cévních stěn zhoršení sluchu a zraku zvýšená únava ztráta duševní pohotovosti slábnutí fci žláz snížení turgoru špatná hojivost snížená tvorba protilátek nehty se kalí a štěpí, na nohou zesilují a mají drápovitý tvar vlasy řídnou, chloupky v obočí, nose i zvukovodu naopak zesilují Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 16