Podobné dokumenty
ELEKTRONICKÉ PRVKY 7 Výkonové a spínací aplikace tranzistorů 7.1 Ztrátový výkon a chlazení součástky První a druhý průraz bipolárního










Jan Humlhans NÁBOJOVÉ PUMPY funkce, pøehled a použití Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmno


Učební osnova předmětu ELEKTRONIKA






David Matoušek ÈÍSLICOVÁ TECHNIKA základy konstruktérské praxe Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována ne

4 DIELEKTRICKÉ OBVODY ZÁKLADNÍ POJMY DIELEKTRICKÝCH OBVODŮ Základní veličiny a zákony Sériový a paralelní


Spínače s tranzistory řízenými elektrickým polem. Používají součástky typu FET, IGBT resp. IGCT






Učební osnova předmětu ELEKTRONIKA




Učební osnova předmětu ELEKTRONIKA


Učební osnova vyučovacího předmětu elektronika Volitelný vyučovací předmět. Pojetí vyučovacího předmětu M/01 Strojírenství

Podìkování: Výsledkù publikovaných v této knize bylo dosaženo také za podpory projektù GAÈR 101/06/P108 Výzkum simulaèního a experimentálního modelová






Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzku

Kapitola 3 UNIPOLÁRNÍ TRNZISTORY 3.1 Obecný popis Unipolární tranzistory s pøechodovým hradlem (JFET) MOSFET MOSFET zvláštní k


PROGRAMOVÁNÍ V JAZYCE C V PŘÍKLADECH 11 Dynamické datové struktury 11.1 Spojové struktury Příklad PROG_

Autor by chtìl podìkovat všem svým spolupracovníkùm a kolegùm, kteøí mu pomohli s pøípravou textu. K vydání knihy pøispìla firma Newport Electronics s


Jan Hájek ELEKTRONICKÉ HLEDAÈE Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou


ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY

Publikace prezentuje nìkteré poznatky z obsáhlé oblasti analogových soustav, které v poslední dobì prodìlávají rozvoj. Z toho dùvodu ani nemùže podat



Monografie poskytuje v pøehledné a praktické formì znalosti a výpoèetní nástroje pro modelování šíøení rádiových vln v zástavbì, tedy vnì i uvnitø bud

Komerèní využití stavebních návodù je povoleno jen s písemným souhlasem autora a nakladatelství. Soubory na CD ROM mající pøímo vztah ke knize, které

APLIKACE MIKROKONTROLÉRŮ PIC32MX

Kniha je urèena všem zájemcùm o teorii elektrických obvodù Poslouží jako pøíruèka pro praxi, ale i jako uèebnice pro studenty støedních a vysokých ško





OBJEKTOVÉ PROGRAMOVÁNÍ V C++ V PŘÍKLADECH 8 Proudová knihovna 8.1 Hierarchie proudů Standardně zavedené proudy


Součástky s více PN přechody

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

APLIKACE ALGORITMŮ ČÍSLICOVÉHO ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ 1. DÍL

2. Pomocí Theveninova teorému zjednodušte zapojení na obrázku, vypočtěte hodnoty jeho prvků. U 1 =10 V, R 1 =1 kω, R 2 =2,2 kω.

Základy ultrazvuku A. ZÁKLADY ULTRAZVUKU 10

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, polovodiče

ALGORITMY ČÍSLICOVÉHO ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ

Učební osnova předmětu. Elektronika. studijního oboru M/01 Elektrotechnika (silnoproud)

MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA 9 Událostní systém 9.1 Události Síť ERN Časování událostí Filtrace

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky diody. Pro obor M/01 Informační technologie


ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky tranzistory, tyristory, traiky. Pro obor M/01 Informační technologie


FEKT VUT v Brně ESO / P9 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / P9 / J.Boušek 2. Uzemněné hradlo - závislost na změně parametrů

Otázka č.4. Silnoproudé spínací polovodičové součástky tyristor, IGBT, GTO, triak struktury, vlastnosti, aplikace.




TRANZISTORY TRANZISTORY. Bipolární tranzistory. Ing. M. Bešta

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_16_Unipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl


1 ÚVOD DO PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OBVODY...14



Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016


Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017


Roman Neruda a Tomáš Holan C++ BUILDER V PØÍKLADECH Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožo

3. Diody, tranzistory, tyristory, triaky, diaky. Použitá literatura: Jan Kesl: Elektronika I. a II. Internet

Neřízené polovodičové prvky

MIKROKONTROLÉRY PIC PRO POKROČILÉ

Gergelitsová, Holan: Zlatý řez pravítkem a kružítkem

IGBT Insulated Gate Bipolar Transistor speciální polovodičová struktura IGBT se používá jako spínací tranzistor nejdůležitější součástka výkonové



Řízené polovodičové součástky. Výkonová elektronika

Transkript:

Jaroslav Doleèek MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. díl Polovodièové prvky a elektronky dioda bipolární tranzistor unipolární tranzistor tyristor triak diak trioda vícemøížkové elektronky obrazovka Hallova sonda magnetorezistor magnetodioda termistor varistor Praha 2005

Jaroslav Doleèek Moderní uèebnice elektroniky 2. díl Lektor Ing. Jiøí Hozman Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou (tisk, fotokopie, mikrofilm nebo jiný postup), zadána do informaèního systému nebo pøenášena v jiné formì èi jinými prostøedky. Autor a nakladatelství nepøejímají záruku za správnost tištìných materiálù. Pøedkládaná zapojení a informace jsou zveøejnìny bez ohledu na pøípadné patenty tøetích osob. Nároky na odškodnìní na základì zmìn, chyb nebo vynechání jsou zásadnì vylouèeny. Veškerá práva vyhrazena. Ing. Jaroslav Doleèek, 2005 Nakladatelství BEN technická literatura, Vìšínova 5, Praha 10 Jaroslav Doleèek, MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY BEN technická literatura, Praha 2005 ISBN 80-7300-161-6

STRUÈNÝ OBSAH obsah 1. dílu Základní pojmy, R, L, C 1 ZÁKLADNÍ ELEKTRICKÉ VELIÈINY A POJMY 2 IDEÁLNÍ ELEMENTÁRNÍ AKTIVNÍ A PASIVNÍ LINEÁRNÍ PRVKY 3 ODPOROVÉ OBVODY A VÝKONOVÉ PØIZPÙSOBENÍ 4 EKVIVALENCE PASIVNÍCH JEDNOBRANÙ 5 ANALÝZA LINEÁRNÍCH ELEKTRONICKÝCH OBVODÙ 6 SLOŽENÉ JEDNOBRANY OBSAHUJÍCÍ IDEÁLNÍ OBVODOVÉ PRVKY 7 PØENOSOVÉ VLASTNOSTI DVOJBRANÙ 8 REÁLNÉ LINEÁRNÍ SOUÈÁSTKY ELEKTRONICKÝCH OBVODÙ 9 PØÍLOHA MATICE A DETERMINANT obsah 2. dílu Polovodièe a elektronky 1 POLOVODIÈOVÉ SOUÈÁSTKY S JEDNÍM PØECHODEM PN 2 TRANZISTORY A POLOVODIÈOVÉ VÝKONOVÉ A SPÍNACÍ PRVKY 3 ELEKTRONKY 4 POLOVODIÈOVÉ SOUÈÁSTKY BEZ PØECHODU PN obsah 3. dílu Optoelektronika 1 O SVÌTLE 2 DIODY LED 3 LASEROVÉ DIODY 4 DETEKTORY SVÌTELNÉHO ZÁØENÍ 5 OPTOELEKTRONICKÉ VAZEBNÍ ÈLENY OPTRONY 6 ZOBRAZOVACÍ JEDNOTKY DISPLEJE 7 OBRAZOVÉ SENZORY 8 OPTICKÁ VLÁKNA

PODROBNÝ OBSAH O KNIZE... 8 1 POLOVODIÈOVÉ SOUÈÁSTKY S JEDNÍM PØECHODEM PN... 9 1.1 Úvod... 10 1.1.1 Základní vlastnosti polovodièového materiálu... 10 1.1.2 Vodivost polovodièù... 11 1.2 Vlastní polovodièe (intrinsické)... 11 1.3 Nevlastní polovodièe (extrinsické)... 13 1.3.1 Polovodièe typu N... 13 1.3.2 Polovodièe typu P... 14 1.3.3 Vliv teploty na vodivost polovodièe... 15 1.4 PN pøechod... 15 1.4.1 PN pøechod bez pøiloženého napìtí... 15 1.4.2 PN pøechod s pøiloženým napìtím... 16 1.4.2.1 Pøechod PN polarizovaný v závìrném smìru... 16 1.4.2.2 Pøechod PN polarizovaný v propustném smìru... 17 1.5 Polovodièová dioda... 18 1.5.1 Náhradní zapojení (model) diody... 19 1.5.1.1 Kapacita a indukènost PN pøechodu diody... 20 1.5.2 Teplotní závislost PN pøechodu... 21 1.5.3 Prùrazy PN pøechodu... 22 1.5.3.1 Zenerùv prùraz... 22 1.5.3.2 Lavinový prùraz... 22 1.5.3.3 Tepelný prùraz... 23 1.5.4 Typy diod... 23 1.5.4.1 Hrotové diody... 24 1.5.4.2 Plošné diody... 25 1.5.5 Parametry diod... 27 1.5.5.1 Mezní parametry diody... 27 1.5.5.2 Provozní parametry diod... 28 1.5.5.3 Dynamické parametry diod... 28 1.5.6 Typy diod z hlediska funkce... 30 1.5.6.1 Diody pro všeobecné použití... 30 1.5.6.2 Usmìròovací diody... 30 1.5.6.3 Vysokofrekvenèní (signálové) diody... 33 1.5.6.4 Stabilizaèní a referenèní diody... 33 1.5.6.5 Transil a trisil... 34 1.5.6.6 Kapacitní diody varikapy a varistory... 36 1.5.6.7 Tunelová dioda (Esakiho)... 39 1.5.6.8 PIN dioda... 39 1.5.6.9 Schottkyho dioda... 40 4 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. DÍL A

1.5.7 Pøíklady obvodù s diodami... 42 1.5.7.1 Jednocestný usmìròovaè... 42 1.5.7.2 Dvojcestný usmìròovaè zapojení do hvìzdy... 43 1.5.7.3 Graetzovo zapojení dvojcestného usmìròovaèe... 45 1.5.7.4 Použití Zenerových diod... 46 2 TRANZISTORY A POLOVODIÈOVÉ VÝKONOVÉ A SPÍNACÍ PRVKY... 53 2.1 Tranzistory... 54 2.2 Bipolární tranzistor... 54 2.2.1 Základní uspoøádání a princip èinnosti bipolárního tranzistoru... 54 2.2.2 Hlavní vlastnosti NPN a PNP tranzistorù v aktivním režimu... 58 2.2.2.1 Základní zapojení tranzistoru... 59 2.2.2.2 Proudové zesilovací èinitele a a b... 59 2.2.2.3 Porovnání hlavních vlastností Si tranzistorù NPN a PNP... 61 2.2.2.4 Statické charakteristiky a parametry bipolárních tranzistorù... 61 2.2.2.5 Zatìžovací pøímka... 63 2.2.2.4 Hlavní vlastnosti základních zapojení tranzistorù... 66 2.2.2.5 Ètyøpólové parametry tranzistoru pro malé signály... 67 2.2.2.6 Teplotní závislost parametrù bipolárních tranzistorù... 71 2.2.2.7 Dùležité mezní parametry bipolárních tranzistorù... 73 2.2.3 Principy využití bipolárních tranzistorù... 74 2.2.3.1 Tranzistor pracuje v lineárním režimu... 74 2.2.3.2 Tranzistor ve spínacím režimu v zapojení SE... 78 2.2.4 Darlingtonovo a Sziklaiovo zapojení... 80 2.2.4.1 Darlingtonovo zapojení... 80 2.2.4.2 Sziklaiovo zapojení (komplementární Darlingtonovo zapojení)... 81 2.3 Unipolární tranzistory... 83 2.3.1 Princip tranzistoru øízeného polem... 83 2.3.1.1 Nìco z historie... 83 2.3.1.2 Základní idea FET... 84 2.3.2 Tranzistory øízené elektrickým polem typu JFET... 85 2.3.2.1 Úvod... 85 2.3.2.2 Princip èinnosti... 86 2.3.2.3 Konstrukèní uspoøádání JFET... 90 2.3.2.4 Dùležité parametry tranzistorù JFET... 90 2.3.2.5 Využití tranzistorù JFET... 91 2.3.3 Tranzistory s izolovaným hradlem (IGFET)... 93 2.3.3.1 Tranzistor MOSFET s indukovaným kanálem... 93 2.3.3.2 Tranzistor typu MOSFET s vodivým kanálem (se zabudovaným kanálem, s trvalým kanálem)... 96 2.3.3.3 Teplotní závislost tranzistorù MOSFET... 99 2.3.3.4 Dùležité parametry tranzistorù MOSFET... 100 2.3.4 Mikrovlnné unipolární tranzistory... 101 2.3.4.1 Tranzistor MESFET... 101 2.3.4.2 Tranzistor HEMT... 101 2.3.5 Zapojení s unipolárními tranzistory... 103 2.3.5.1 Unipolární tranzistor jako spínací prvek... 103 A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. DÍL 5

2.3.5.2 Pøíklady zapojení s tranzistory JFET... 105 2.3.5.3 Pøíklady zapojení s tranzistory MOSFET... 107 2.3.6 Model tranzistorù øízených elektrickým polem pomocí ètyøpólových parametrù... 109 2.3.7 Tranzistory MOSFET s dvojitým hradlem (Dual Gate MOS FET)... 109 2.3.8 Komplementární MOS technologie (CMOS)... 110 2.3.9 Zásady pro manipulaci s tranzistory øízenými elektrickým polem... 111 2.3.10 Porovnání charakteristik tranzistorù øízených polem... 112 2.4 Výkonové polovodièové souèástky... 114 2.4.1 Výkonové unipolární tranzistory... 114 2.4.1.1 Výkonové tranzistory JFET a SIT tranzistory... 114 2.4.1.2 Výkonové tranzistory MOSFET... 115 2.4.1.3 Buzení výkonových spínacích tranzistorù... 119 2.4.1.4 Ztrátový výkon PDS výkonových tranzistorù... 121 2.4.1.5 Nìkteré aplikace výkonových tranzistorù MOSFET... 121 2.4.2 Bipolární výkonové tranzistory... 126 2.4.3 Tranzistory IGBT... 127 2.4.3.1 Nìkteré dùležité parametry tranzistorù IGBT... 131 2.5 Porovnání vlastností bipolárních a unipolárních tranzistorù... 134 2.5.1 Prùrazy tranzistorù... 134 2.5.1.1 Prùrazy tranzistorù MOSFET... 134 2.5.1.2 Prùrazy bipolárních tranzistorù... 135 2.5.2 Pøednosti a nedostatky unipolárních tranzistorù vùèi bipolárním... 136 2.6 Vícevrstvé spínací polovodièové souèástky... 139 2.7 Tyristory... 140 2.7.1 Dùležité parametry tyristoru... 141 2.7.2 Spínání tyristoru... 144 2.7.2.1 Spínání tyristoru napìtím mezi anodou a katodou spínacím napìtím U(B0)... 144 2.7.2.2 Spínání proudovým impulzem do øídicí elektrody... 144 2.7.2.3 Sepnutí kapacitním proudem... 145 2.7.3 Vypínání tyristoru... 146 2.7.3.1 Vypínání tyristorù v obvodech støídavého proudu... 146 2.7.3.2 Vypínání v obvodech stejnosmìrného proudu... 147 2.7.4 Dvouhradlový tyristor... 148 2.8 Triak... 149 2.9 Diak... 152 2.10 Vypínací tyristory... 154 2.10.1 Vypínací tyristor GTO... 154 2.10.2 Vypínací tyristory IGCT... 154 2.10.3 MCT Mos Controlled Thyristor... 155 2.10.4 Tyristory SiC a GaN... 155 3 ELEKTRONKY... 157 3.1 Princip elektronky... 158 3.1.1 Katoda... 158 6 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. DÍL A

3.1.2 Anoda... 160 3.2 Dioda... 160 3.3 Trioda... 162 3.4 Vícemøížkové elektronky... 166 3.4.1 Tetroda... 166 3.4.2 Pentoda... 167 3.4.3 Smìšovací elektronky hexoda a heptoda... 169 3.5 Obrazové elektronky obrazovky... 170 3.5.1 Konstrukèní uspoøádání obrazovek... 170 3.5.1.1 Elektronová tryska... 170 3.5.1.2 Vychylovací obvody elektronového paprsku... 171 3.5.1.3 Barevné obrazovky... 173 4 POLOVODIÈOVÉ SOUÈÁSTKY BEZ PØECHODU PN... 177 4.1 Úvod... 178 4.2 Souèástky z monokrystalických polovodièù... 179 4.2.1 Hallova sonda... 179 4.2.1.1 Hallùv jev princip... 179 4.2.1.2 Polovodièová Hallova sonda... 180 4.2.1.3 Využití Hallova jevu... 183 4.2.2 Magnetorezistor... 184 4.2.3 Magnetodioda... 185 4.3 Souèástky z polykrystalického materiálu... 186 4.3.1 Termistory... 186 4.3.1.1 Termistory se záporným teplotním koeficientem termistory NTC... 186 4.3.1.2 Termistory s kladným teplotním koeficientem termistory PTC... 189 4.3.1.3 Dùležité parametry termistorù... 190 4.3.2 Varistory... 191 LITERATURA... 195 ODBORNÁ LITERATURA A ÈLÁNKY... 197 REJSTØÍK... 200 KNIHY NAKLADATELSTVÍ BEN TECHNICKÁ LITERATURA... 204 KONTAKTY NA PRODEJNY TECHNICKÉ LITERATURY... 207 A J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. DÍL 7

O KNIZE Zaèátkem 60. let vedly ke snížení rozmìrù a spotøeby první èíslicové integrované obvody. V roce 1971 zaèíná nová éra rozvoje elektroniky vyrobením prvního mikroprocesoru. Zdokonalování technologických výrobních pochodù vedlo k soustavnému zmenšování rozmìrù a spotøeby elektøiny a zároveò ke zvyšování množství polovodièových prvkù v jednom integrovaném obvodu, ke zmenšování jejich rozmìrù. Známý Moorùv zákon øíká, že se poèet tranzistorù, které mohou být umístìny na jeden èip každých 18 mìsícù zdvojnásobí. Nové objevy v oblasti fyziky dávají pøedpoklad, že se tento trend podaøí udržet i v následujících letech, kdy se rozmìry jednotlivých prvkù integrovaných obvodù zmenší do oblasti nanometrù. Pro technika v praxi je velmi obtížné být prùbìžnì informován o vìtšinì novinek, které jsou výsledkem souèasného rychlého rozvoje. Konstruktér elektronických zaøízení musí øešit široký komplex otázek poèínaje volbou základní koncepce celého zaøízení, návrhem dílèích blokù a jejich schémat a konèe zpùsobem jejich realizace, vèetnì typových zkoušek. Pro rozbor, návrh, èi použití elektronického obvodu je nutná znalost chování jeho souèástek z hlediska pùsobení rùzných vnìjších vlivù. Technik v praxi musí, podle svého zaøazení, držet krok s dosaženým pokrokem v oboru svého pùsobení nepøetržitým sledováním dostupných technických informací uveøejòovaných v technické literatuøe a na Internetu. Schopnost porozumìt je založena na znalostech. Dobrý elektronik umí na pøíslušné úrovni kombinovat využívání potøebného matematického aparátu, poznatkù pøírodních vìd a elektroniky. Hlavní úlohou tìchto textù je na úrovni prùmyslové školy dát základní pøehled možností využití a øešení moderních elektronických souèástek. 8 J. DOLEÈEK: MODERNÍ UÈEBNICE ELEKTRONIKY 2. DÍL A