Strategie rozvoje regionálního svazku obcí VLTAVA

Regionální svazek obcí Vltava se sídlem 382 11 Větřní 191, tel./fax 0337/732225,tel.0337/732373 IČO 708 62 168, http://www.obecvetrni.cz Strategie rozvoje regionálního svazku obcí VLTAVA Březen 2002

Obsah 1 ÚVOD Orientační zákres území Regionálního svazku obcí "VLTAVA" (mikroregionu). 4 1.1 ZADÁNÍ... 5 1.2 Cíl projektu... 5 1.3 Zpracovatel projektu... 6... 2 ROZBOR SITUACE VE VZTAHU K HLAVNÍM ZÁMĚRŮM 8 2.1 POLOHA... 8 2.2 Základní charakteristiky obcí mikroregionu /NADMOŘSKÁ VÝŠKA, ROZLOHA/... 8 2.2.1 Bohdalovice... 8 2.2.2 Brloh... 8 2.2.3 Dolní Třebonín... 8 2.2.4 Holubov... 8 2.2.5 Chlum....9 2.2.6. Chvalšiny.. 9 2.2.7. Kájov.....9 2.2.8. Křemže.. 9 2.2.9. Mirkovice 9 2.2.10. Mojné 9 2.2.11. Nová Ves.. 9 2.2.12. Přídolí 9 2.2.13. Přísečná... 10 2.2.14. Srnín 10 2.2.15. Světlík. 10 2.2.16. Větřní.. 10 2.2.17. Zlatá Koruna. 10 2.2.18. Český Krumlov.. 10 2.2.19. Občanská vybavenost ( škola, zdrav. zařízení, policie, knihovny) 11

2.3. Přírodní podmínky 11 2.3.1. Přírodní rezervace 12 2.3.2. Ovlivnění přírody zemědělskou výrobou.. 12 2.4. Obyvatelstvo, domovní a bytový fond 12-17 2.5. Ekonomika.. 17 2.5.1. Průmyslová výroba 18 2.5.2. Stavebnictví 18 2.5.3. Zemědělství. 18 2.6. Cestovní ruch. 18 2.7. Infrastruktura 19 2.7.1. Stav vybraných inženýrských sítí.. 19 2.7.2. Doprava.. 20 2.7.3. Hospodaření s odpady. 20 2.8. Zaměstnanost obyvatelstva. 21 3 SWOT ANALÝZA. 22 3.1. Silné stránky 22 3.2. Slabé stránky 22 3.3. Příležitosti..23 3.4. Ohrožení 23 4. VIZE DALŠÍHO ROZVOJE... 24 4.1. Úvod 24 4.2. Průmysl. 24 4.3. Zemědělství.. 24 4.4. Cestovní ruch.. 24 4.5. Infrastruktura. 25 4.5.1. Inženýrské sítě v obcích...25

4.5.2. Doprava. 25 4.5.3. Zdravotnictví a sociální služby, školství, kultura a sport. 25 4.6. Životní prostředí.. 26 4.7. Přeshraniční spolupráce. 26 4.8. Občanská společnost 27 5. STRATEGIE REALIZACE VIZE..27 5.1. Základní přístup 27 5.2. Financování.. 27 5.3. Rozvoj průmyslu.. 28 5.4. Rozvoj zemědělství a lesního hospodářství..28 5.5. Cestovní ruch.29 5.6. Infrastruktura.29 5.7. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a sport 30 6. PRIORITY STRATEGIE..31 6.1. Průmysl, řemesla, služby 31 6.2. Zemědělství a lesnictví 31 6.3. Cestovní ruch 32 6.4. Infrastruktura 32 6.5. Zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura a sport, občanská společnost.32 7. POUŽITÉ PRAMENY 33

1 ÚVOD 1.1 Zadání Potřeba zpracování tohoto rozvojového projektu vznikla po dohodě zástupců členských obcí Regionálního svazku obcí Vltava dále jen (RSOV), se snahou stanovit základní strategické směry rozvoje spravovaného území. Projekt je sestaven jako celek, ale předpokládá, že v budoucnu budou hledány cesty pro realizaci jednotlivých dílčích cílů, s možností převést je do formy vhodné k zajištění prostředků na jejich realizaci z rozvojových fondů ústředních orgánů ČR, eventuelně Evropské unie. Vzhledem ke svému významu má mezi členskými obcemi zcela výjimečné a výsadní postavení okresní město Český Krumlov. Výrazem tohoto postavení je i zpracování samostatného strategického plánu rozvoje města. Dále v rámci RSOV působí mikroregion Podkletí, který má rovněž z roku 2000 zpracovánu samostatnou strategii rozvoje. Výše zmíněné dokumenty nejsou v rozporu s tímto rozvojovým projektem, naopak jejich výstupy budou beze změn použity a v jednotlivých kapitolách umožní nerozebírat detailně veškerou problematiku. 1.2 Cíl projektu Základním cílem projektu je zajistit rozvoj venkovského mikroregionu RSOV, ležícího na uzemí okresu Český Krumlov, a napomoci ochraně životního prostředí, rozvoji podnikatelských aktivit v oblasti zemědělské a lesnické výroby, turistiky, průmyslové výroby a služeb. Při návrhu a realizaci tohoto rozvojového projektu se bude vycházet ze zkušeností a pravidel uplatňovaných uvnitř EU a projekt tak napomůže připravit daný region na vstup do EU. Projekt vychází z pravidel uplatňovaných v EU při respektování platné legislativy ČR, navrhovaná opatření jsou v souladu s prioritami projektu Rozvoje venkova Ministerstva pro místní rozvoj, SAPARD a opírá se i o některé další rezortní materiály. Projekt hodlá napomoci adaptaci mikroregionu na pravidla EU a nabízí možnost konfrontace situace programů uplatňovaných v rozvoji venkova v ČR a v EU. Projekt předpokládá zároveň spolupráci expertů při jeho realizaci. Hlavní cíle projektu budou zaměřeny na řešení sociálních problémů lokality, otázky životního prostředí, zemědělství, lesnictví, obnovu kulturních tradic venkova, rozvoj turistického ruchu, především pak agroturistiky a venkovské turistiky a na vyhledávání potenciálních investorů pro zajímavé projekty. Projekt bude řešit tyto problémy jak v rámci celého regionu, tak na území zvolených obcí a to i s ohledem na konkrétní podnikatelské subjekty. Projekt podává ucelený návrh na řešení dané problematiky. Při jeho realizaci jako celku dává vhodný základ pro to, aby bylo možno použít kombinovaného financování celého projektu z následujících zdrojů: Za pomocí národních a mezinárodních projektů Zahraniční finanční výpomoci, Prostřednictvím dotací a rozvojových programů Vlastními investicemi podnikatelů Pomocí bankovních úvěrů Realizace projektu jako celku umožní minimalizovat veškerá finanční rizika a umožní při tom i vybudování základu pro budoucí rozsáhlou mezinárodní spolupráci jak v oblasti podnikatelské, tak i v oblastech společenských a kulturních. Projekt si klade následující základní cíle:

V rámci mezinárodní spolupráce napomoci podnikatelským subjektům v oblasti venkova v rozvoji jejich aktivit při vstupu do Evropské unie Rozvinout mezinárodní spoluprácí v oblasti venkovského života a to jak na poli oficiální tj. veřejné správy, tak v oblasti kontaktu mezi jednotlivými obcemi Analyzovat komplexně situaci v daném regionu v oblasti sociální, kulturní, životního prostředí a dalších a navrhnout možnosti rozvoje Zaměřit se na ochranu kulturního dědictví venkova Zaměřit se na zkvalitnění infrastruktury, především v oblasti nevyhovujících a chybějících inženýrských sítí a komunikací Přínosem projektu bude jednak zajištění konkrétního rozvoje v daném mikroregionu, ale i rozvoj mezinárodní spolupráce a nápomoc při začleňování ČR do EU. Rozvoj bude zaměřen jak na zajištění zemědělské a lesnické výroby, tak na sociální a kulturní rozvoj v daném regionu. Cílem je jednak vytvořit nové pracovní příležitosti, ale i v moderním pojetí oživit tradiční způsob života na venkově, zvyky, kulturní tradice a podobně, a tím přilákat na venkov mladé lidi. Pro realizaci těchto cílů budou uplatněny následující nástroje: Zajištění informovanosti obyvatelstva, podnikatelů a představitelů obcí o možnostech podpor spojených se vstupem ČR do EU formou konferencí a propagačních akcí Financování rozvojových projektů ve vybraných lokalitách a u vybraných subjektů v souladu s pravidly EU Spolupráce se statní správou, samosprávou a místními rozvojovými agenturami Vybudování pilotních pracovišť v regionu na obcích nebo u podnikatelských subjektů, které umožní obyvatelstvu napojení na siť Internet Komplexní analýza regionu, která bude vycházet z existujících územních plánů, ale která bude tyto plány dále rozvíjet o prvky, jež v nich nejsou podchyceny, především v oblasti sociální, podpoře rozvoje zaměstnanosti, obnově kulturních tradic apod. Etapy, které budou řešit jednotlivé úkoly, budou dále charakterizovány v dalším textu. 1.3 Zpracovatel projektu Představenstvem RSOV bylo doporučeno zapojit do zpracování této strategie široký okruh místní veřejnosti, zejména z řad podnikatelů, zástupců veřejné správy a občanských sdružení. Jmenovitě se podíleli: Miloš Michálek, Ing. Jaroslav Rytíř město Český Krumlov Ing. Jiří Peterka JIP Papírny Větřní a.s. Ing. Pavel Štindl soukromý podnikatel v oboru obchodu a služeb Marie Jiříčková, Josef Pirný, Petr Laisek obec Větřní Petr Němec soukromý podnikatel v oboru stavebnictví Ladislav Muk soukromý podnikatel v oboru projekční a inženýrské činnosti Ing. Erich Schinko soukromý podnikatel v oboru projekční a inženýrské činnosti Zpracovatelé si kladou následující cíle: a) podpora rozvoje českého strategického myšlení a českých strategických zájmů v konfrontaci s mezinárodním strategickým myšlením, b) maximální využití domácího odborného společenského, politického a ekonomického potenciálu odborníků, c) aktivní zapojení odborného strategického potenciálu České republiky do mezinárodní sítě institucí, které se zabývají oblastmi strategických studií,

d) aktivní poskytování strategických informací, prognóz, expertíz, projektů a služeb zejména z oblasti společenského a sociálního vývoje, politiky a ekonomiky pro potřeby uživatelů, např. podnikatelů, podnikatelských subjektů a jejich institucí, odborných a vědeckých institucí, státních, veřejných a veřejnoprávních institucí, politických stran a institucí, a to jak ve vnitrostátním, tak i mezinárodním měřítku, e) zprostředkování strategických kontaktů, vztahů a vazeb včetně propojování, prosazování a ovlivňování strategických zájmů členských obcí, f) zprostředkované ovlivňování řešení vnitrostátních i mezinárodních lokálních i globálních problémů. Zpracovatelský tým se shodl na časovém programu, podle nějž chce konečný výstup tohoto rozvojového programu dokončit do šesti měsíců od zahájení a to nejpozději do dubna r. 2002. Kromě sběru statistických dat, chce jako základní metodu zpracování použít formu vzájemných konzultací členů pracovní skupiny s využitím znalostí místní problematiky v jednotlivých obcích oblasti a jejich postupné projednávání s občany formou skupinových i individuálních pohovorů.

2. ROZBOR SITUACE VE VZTAHU K HLAVNÍM ZÁMĚRŮM 2.1 Poloha Regionální svazek obcí Vltava (dále jen RSOV) je tvořen 18 členskými obcemi: Bohdalovice, Brloh, Dolní Třebonín, Holubov, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Křemže, Mirkovice, Mojné, Nová Ves, Přídolí, Přísečná, Srnín, Světlík, Větřní, Zlatá Koruna a město Český Krumlov. Celková plocha správního území představuje 39 971 ha na níž žije celkem 29 099 trvale hlášených obyvatel ( pramen sčítání lidu domů a bytů k 1.3.2001 ). Zcela výjimečné postavení mezi členskými obcemi má město Český Krumlov. Předmětná lokalita se nachází ve střední a severní části okresu Český Krumlov. Geologickou stavbou se jedná o území velmi členité, oblast netvoří žádnou samostatnou geologickou jednotku. Polohopisně jsou dominantními částmi od jihu k severu jednak údolí řeky Vltavy s navazujícími vrchy od Přídolí po Světlík, dále město Český Krumlov a v neposlední řadě chráněná krajinná oblast Blanský les s nejvyšším vrcholem Kleť o výšce 1084 m.n. Mikroregion se rozkládá v nadmořské výšce od 418 m.n.m. do již zmíněných 1084 m.n.m. Průměrná nadmořská výška je cca 580 m.n.m. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Vltava protékající jihovýchodní částí mikroregionu. 2.2 Základní charakteristiky obcí mikroregionu 2.2.1 Bohdalovice Nadmořská výška: 680 m.n.m. Rozloha: 3076 ha Části obce: Bohdalovice, Kaliště, Slavkov, Suš, Svéraz 2.2.2.Brloh Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 573 m.n.m. 4618 ha Brloh, Janské Údolí, Jaronín, Kovářov, Rojšín Rychtářov, Sedm Chalup 2.2.3. Dolní Třebonín Nadmořská výška: 492 m.n.m. Rozloha obce: 2065 ha Části obce: Čertyně, Dolní Svince. Dolní Třebonín, Horní Svince Horní Třebonín, Prostřední Svince, Štěkře, Záluží 2.2.4.Holubov Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce: 509 m.n.m. 1556 ha Holubov, Krasetín, Třísov

2.2.5. Chlumec Namořská výška: Rozloha obce: Části obce: 500 m.n.m. 316 ha Chlumec, Krnín 2.2.6. Chvalšiny Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.7.Kájov Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.8.Křemže Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce: 570 m.n.m. 2 793 ha Borová, Červený Dvůr, Hejdlov, Chvalšiny 564 m.n.m. 4 642 ha Kájov, Kladenské Rovné, Kladné, Křenov, Lazec, Mezipotočí Novosedly, Přelštice, Staré Dobrkovice 523 m.n.m. 3 685 ha Bohouškovice, Chlum, Chlumeček, Chmelná, Křemže, Lhotka, Loučej, Mříč, Stupná, Vinná 2.2.9. Mirkovice Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.10. Mojné Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.11.Nová Ves Nadmořská výška: Rozloha obce : Části obce: 540 m.n.m. 1 545 ha Chabičovice, Malčice, Mirkovice, Svachova Lhotka, Zahrádka Žaltice 550 m.n.m. 823 ha Černice, Mojné, Záhorkovice 675 m.n.m. 993 ha Nová Ves, České Chalupy 2.2.12. Přídolí Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 650 m.n.m. 4 005 ha Dubová, Práčov, Přídolí, Sedlice, Spolí, Zahořánky, Záluží

2.2.13. Přísečná Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce 2.2.14. Srnín Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.15. Světlík Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.16. Větřní Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.17.Zlatá Koruna Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 2.2.18. Český Krumlov Nadmořská výška: Rozloha obce: Části obce: 535 m.n.m. 626 ha Přísečná 540 m.n.m. 672 ha Srnín 798 m.n.m. 2 694 ha Světlík 607 m.n.m. 2 766 ha Dobrné, Hašlovice, Lužná, Nahořany, Němče, Větřní, Zátoň, Zátoňské Dvory 473 m.n.m. 881 ha Plešovice, Rájov, Tlatá Koruna 550 m.n.m. 2 215 ha Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádražní předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Slupenec, Vnitřní město, Vyšný 2.2.19. Občanská vybavenost v místě

(základní škola, knihovna, policie, zdravotnické zařízení) O b e c Škola Knihovna Policie Zdravot. zařízení Bohdalovice 0 1 0 0 Brloh 1 1 0 1 Český Krumlov 1 1 1 1 Dolní Třebonín * 1 0 1 Holubov * 1 0 1 Chlumec 0 0 0 0 Chvalšiny 1 1 0 1 Kájov * 1 0 1 Křemže 1 1 1 1 Mirkovice 0 1 0 0 Mojné 0 1 0 0 Nová Ves 0 1 0 1 Přídolí * 1 0 0 Přísečná 0 0 0 0 Srnín 0 1 0 0 Světlík * 1 0 1 Větřní 1 1 1 1 Zlatá Koruna 0 1 0 1 CELKEM (18 obcí) 5/5* 16 3 11 Vybavenost obce: 1 ano, 0 ne (* školy pouze 1. Stupeň) 2.3 Přírodní podmínky Dominantními přírodními celky území je jednak údolí řeky Vltavy, nejvýznamnějšího vodního toku protékajícího předmětnou krajinou v délce více jak 30 km, a dále Chráněná krajinná oblast Blanský les. Údolní niva řeky Vltavy je z hlediska ochrany přírody klasifikována jako významný krajinný prvek a výrazně se podílí na vysoké přírodní a estetické hodnotě krajinného rázu. Průtokové poměry jsou ve značném rozsahu regulovány přehradní hrází tvořící údolní nádrž v prostoru Lipna nad Vltavou. Chráněná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena v roce 1990 a zaujímá plochu 212,35 km2. Většina území CHKO spadá do okresu Český Krumlov, menší část na severu a západě do okresů České Budějovice a Prachatice. Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek v širším předhůří Šumavy s četnými cennými lokalitami. Blanský les je vrchovina, dosahující nejvyšší nadmořské výšky vrcholem Kletě 1084 m. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají cca 57 % území. Lesní porosty jsou v převážné většině tvořeny jehličnany s převahou smrku, téměř nikde však nejde o čisté monokultury. Určitou výjimku tvoří úbočí Kletě kde téměř výhradně převládají porosty buku. Přírodní bohatství je doplněno některými nerostnými surovinami, z nichž se těží převážně grafit a granulit, v menší míře také rašelina. Významnějšími ložisky jsou pro těžbu tuhy Český Krumlov Lazec, pro těžbu kamene Plešovice a Zrcadlová Huť, pro rašelinu Světlík.

2.3.1. Přírodní rezervace Na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les je vyhlášeno 14 přírodních rezervací (Vyšenské kopce, Kleť, Dívčí Kámen, Kalamandra, Bořinka, Holubovské hadce, Jaronínská bučina, Vysoká Běta, Šimečkova stráň, Dobročkovské hadce, Na lazích, Malá skála, Ptačí stěna). V katastru obce Světlík je zčásti situována přírodní rezervace Pláničský (Kozí) rybník, se středoevropským výskytem stulíku malého. Na území obce Bohdalovice, v části Slavkov se nachází přírodní památka Slavkovský chlumek s lokalitou bramboříku evropského (nachového). 2.3.2. Ovlivnění přírody zemědělskou výrobou Třebaže se krajina značným rozsahem zalesnění (57 %) pozitivně vymyká z celostátního průměru, byla v minulosti také značně narušena. Lesní porosty jsou soustředěny více ve vrcholových partiích krajiny, zatímco rozsáhlá území na svazích a v údolích jednotlivých povodí (Křemežský potok, Polečnice, Chvalšinský potok; většinou III. zóna) jsou dosud poměrně intenzivně zemědělsky využívána. Křemežská kotlina, poskytující v rámci území nejvýhodnější podmínky pro rostlinnou výrobu, nepochybně právě zde akumuluje i největší objem nevhodných melioračních zásahů. Vlivem jednostranného zemědělského hospodaření zde došlo k negativním změnám, vedoucím místy i k narušení funkcí krajiny. Důsledkem plošného odvodnění této pramenné oblasti a nevhodných úprav toků je značné omezení výskytu přirozených vodních, mokřadních i suchozemských společenstev, jež jsou nyní soustředěna v refugiích, většinou maloplošných chráněných územích. Neméně významným negativním faktorem bylo sjednocení pozemků, spojené s řadou všeobecně známých negativních zásahů do krajiny. V krajině někde chybí funkční protiodtokové a protierozní prvky na rozsáhlých svažitých pozemcích, včetně rozptýlené zeleně. Z pohledu ochrany přírody a působení zemědělské prvovýroby je obdobná situace také ve správních územích obcí Světlík, Bohdalovice, Větřní, Přídolí, Mirkovice, Mojné a Dolní Třebonín 2.4 Obyvatelstvo a bytový fond ( údaje k 1.3.2001). 2.3.2. Bohdalovice Obyvatelstvo celkem 256 Muži 128 Ženy 128 Ekonomicky činné 64 Bytový fond domů celkem 102 z toho trv. obydlených 59 z toho rod. domy 49 Byty celkem 127 z toho trv. obydlených 84 Obyvatelstvo celkem 1039 Muži 546 Ženy 493 2.3.3. Brloh

Ekonomicky činné 492 Bytový fond domů celkem 316 z toho trv. obydlených 252 z toho rod. domy 226 Byty celkem 457 z toho trv. obydlených 370 2.3.3. Dolní Třebonín Obyvatelstvo celkem 665 Muži 339 Ženy 326 Ekonomicky činné 284 Bytový fond domů celkem 230 z toho trv. obydlených 167 z toho rod. domy 154 Byty celkem 300 z toho trv. obydlených 237 2.3.4. Holubov Obyvatelstvo celkem 947 Muži 461 Ženy 486 Ekonomicky činné 424 Bytový fond domů celkem 333 z toho trv. obydlených 263 z toho rod. domy 255 Byty celkem 421 z toho trv. obydlených 327 2.3.5. Chlumec Obyvatelstvo celkem 55 Muži 26 Ženy 29 Ekonomicky činné 21 Bytový fond domů celkem 24 z toho trv. obydlených 17 z toho rod. domy 17 Byty celkem 29 z toho trv. obydlených 22 2.3.6. Chvalšiny Obyvatelstvo celkem 1116 Muži 580 Ženy 536 Ekonomicky činné 585 Bytový fond domů celkem 318

z toho trv. obydlených 272 z toho rod. domy 251 Byty celkem 462 z toho trv. obydlených 404 Obyvatelstvo celkem 1235 Muži 624 Ženy 611 Ekonomicky činné 584 Bytový fond domů celkem 375 z toho trv. obydlených 275 z toho rod. domy 245 Byty celkem 548 z toho trv. obydlených 424 2.3.7. Kájov 2.3.8. Křemže Obyvatelstvo celkem 2494 Muži 1248 Ženy 1246 Ekonomicky činné 1179 Bytový fond domů celkem 798 z toho trv. obydlených 625 z toho rod. domy 598 Byty celkem 1075 z toho trv. obydlených 864 2.3.9. Mirkovice Obyvatelstvo celkem 403 Muži 207 Ženy 196 Ekonomicky činné 178 Bytový fond domů celkem 129 z toho trv. obydlených 99 z toho rod. domy 93 Byty celkem 164 z toho trv. obydlených 127 2.3.10. Mojné Obyvatelstvo celkem 199 Muži 98 Ženy 101 Ekonomicky činné 87 Bytový fond domů celkem 99 z toho trv. obydlených 63

z toho rod. domy 62 Byty celkem 107 z toho trv. obydlených 71 2.3.11. Nová Ves Obyvatelstvo celkem 396 Muži 196 Ženy 200 Ekonomicky činné 187 Bytový fond domů celkem 148 z toho trv. obydlených 113 z toho rod. domy 110 Byty celkem 188 z toho trv. obydlených 145 2.3.12. Přídolí Obyvatelstvo celkem 561 Muži 275 Ženy 286 Ekonomicky činné 230 Bytový fond domů celkem 185 z toho trv. obydlených 99 z toho rod. domy 85 Byty celkem 263 z toho trv. obydlených 174 2.3.13. Přísečná Obyvatelstvo celkem 198 Muži 101 Ženy 97 Ekonomicky činné 92 Bytový fond domů celkem 63 z toho trv. obydlených 53 z toho rod. domy 48 Byty celkem 85 z toho trv. obydlených 75 2.3.14. Srnín Obyvatelstvo celkem 224 Muži 119 Ženy 105 Ekonomicky činné 110 Bytový fond domů celkem 88 z toho trv. obydlených 67 z toho rod. domy 65

Byty celkem 103 z toho trv. obydlených 78 2.3.15. Světlík Obyvatelstvo celkem 263 Muži 139 Ženy 124 Ekonomicky činné 92 Bytový fond domů celkem 49 z toho trv. obydlených 37 z toho rod. domy 29 Byty celkem 89 z toho trv. obydlených 72 Obyvatelstvo celkem 3827 Muži 1920 Ženy 1907 Ekonomicky činné 1644 Bytový fond domů celkem 479 z toho trv. obydlených 415 z toho rod. domy 309 Byty celkem 1463 z toho trv. obydlených 1367 2.3.16 Větřní 2.3.17. Zlatá Koruna Obyvatelstvo celkem 639 Muži 304 Ženy 335 Ekonomicky činné 301 Bytový fond domů celkem 217 z toho trv. obydlených 183 z toho rod. domy 171 Byty celkem 289 z toho trv. obydlených 235 2.3.18. Český Krumlov Obyvatelstvo celkem 14582 Muži 7197 Ženy 7385 Ekonomicky činné 7243 Bytový fond domů celkem 1825 z toho trv. obydlených 1598 z toho rod. domy 1109 Byty celkem 6017

z toho trv. obydlených 5421 Stav obyvatelstva se podařilo v poslední době v mikroregionu relativně stabilizovat. 2.5 Ekonomika Současná struktura hospodářství mikroregionu je průmyslově zemědělská, kde podstatnou část zaujímá sektor obchodu a služeb. O b e c Počet podnikatelských subjektů Celkem práv.osob fyz.osoby v zeměď. v v obchodu ostatní y průmyslu Bohdalovice 37 12 25 13 2 12 10 Brloh 189 29 160 43 46 67 33 Český Krumlov 3 172 563 2 609 87 348 1 832 905 Dolní Třebonín 117 23 94 21 15 55 26 Holubov 163 21 142 12 27 73 51 Chlumec 9 4 5 2 0 5 2 Chvalšiny 195 17 178 26 34 76 59 Kájov 207 37 170 20 31 91 65 Křemže 476 51 425 65 84 196 131 Mirkovice 69 12 57 10 16 27 16 Mojné 37 11 26 7 3 13 14 Nová Ves 40 5 35 6 10 10 14 Přídolí 87 18 69 27 8 23 29 Přísečná 50 15 35 12 4 19 15 Srnín 53 9 44 7 7 21 18 Světlík 56 10 46 15 9 15 17 Větřní 522 60 462 24 75 254 169 Zlatá Koruna 119 19 100 11 14 70 24 CELKEM (18 obcí) 5 598 916 4 682 408 733 2 859 1 598 Počet subjektů z registru zpravodajských jednotek vyjadřuje počet právnických a fyzických osob, kterým bylo vydáno identifikační číslo (IČO) a mají sídlo v obci. Výběr byl proveden k 31.5.2001 podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (zemědělství skupina A-B, průmysl skupina C-E, obchod skupina G-H). 2.5.1. Průmyslová výroba Průmyslová výroba je v převážné míře soustředěna především v Českém Krumlově a Větřní. Z hlediska výše počtu zaměstnanců stále dominuje firma JIP Papírny Větřní a.s. a to i přesto, že došlo v posledních letech k razantnímu snížení stavu pracovních míst. V okresním městě i jednotlivých obcích dále působí řada menších firem a drobných podnikatelů, jejichž výroba zahrnuje rozmanitý sortiment výrobků, zejména v oblasti zpracování dřeva, papíru a lehké kovovýroby. Rozsah průmyslové výroby má v posledních letech poměrně stabilizovaný charakter a v dohledné době není očekáván nárůst masivními investicemi.

2.5.2. Stavebnictví Zde následkem odstátnění velkých stavebních firem došlo k vytvoření menších stavebních organizací, specializovaných na určité stavební práce. Dá se říci, že firmy působící v mikroregionu svou kapacitou a odbornostmi v zásadě pokrývají veškeré potřeby stavební údržby i investic. Vzhledem k existenci Městské památkové rezervace Český Krumlov zapsané v seznamu UNESCO a řadě dalších významných kulturně historických památek, nacházejí v mikroregionu uplatnění i vysoce specializované firmy zaměřené na restaurátorské práce. 2.5.3. Zemědělství Zemědělská výroba má v rámci hospodářských odvětví, která se podílejí na ekonomickém profitu mikroregionu, své důležité a nezastupitelné místo. Zemědělství je zdrojem pracovních příležitostí a obživy pro cca 9 10 % ekonomicky aktivních obyvatel. Význam zemědělství spočívá mimo jiné i ve výrazném podílu na tvorbě životního prostředí. Po roce 1989 byl vytvořen tlak na značné strukturální změny v zemědělství, kdy se projevily především tyto trendy: 1. snížení počtu pracovníků 2. růst produktivity práce ( využívání nové a výkonnější zemědělské techniky ) 3. zatravňování méně úrodné půdy 4. snižování stavu skotu 5. změna ve struktuře pěstovaných plodin 2.6 Cestovní ruch Oblast má velký potenciál pro další rozvoj turistického ruchu, který dosud není zcela dostatečně a rovnoměrně využíván. Na území RSOV existuje řada přírodních i kulturních zajímavostí. Dominantní postavení má Město Český Krumlov zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vedle něj je však nutné zmínit například klášterní komplex Zlatá Koruna, zříceninu Dívčí Kámen, nejstarší rozhlednu na území České republiky na vrcholu hory Kleť, poutní kostel v Kájově, nedostavěný klášter Kuklov a celou řadu významných sakrálních staveb. Z přírodních priorit je třeba zdůraznit CHKO Blanský les, Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce a údolí řeky Vltavy. Na území je však řada dalších přírodních památek, viz. kap. 2.3.1.Cenné přírodní partie a kulturní památky nesporně předurčují tuto oblast k širokému turistickému využívání. Vysoká návštěvnost je v sezóně dlouhodobě registrována především ve městě Český Krumlov. V prázdninových měsících dochází ke značné koncentraci turistů vodáků, sjíždějících řeku Vltavu, kdy se jejich počet pohybuje v průměru okolo 1000 osob denně a za sezónu červen září činí absolutně 80 90 tisíc. Tato množství se, podle odborných studií, přibližují maximu, při němž se ještě významně nezhorší situace na řece. V některých dnech se však počty kumulují již za hranicí únosnosti. Mikroregion poskytuje dobré podmínky i pro rozvoj dalších druhů aktivní turistiky jako cykloturistika nebo hippoturistika. Svým charakterem je vhodný i pro rekreaci rodin s dětmi i starší generace. Nabízí řadu možností pro vyžití v přírodě (sběr hub apod.). Nedostatkem jsou omezené možnosti koupání. V oblasti nejsou ani dostatečně rozvinuty formy venkovské turistiky (agroturistika apod.). Toto je zapříčiněno poměrně nevhodnou strukturou zástavby, většina objektů v obcích byla vystavěna v období socialismu a neposkytují tedy vhodné možnosti jak pro rozvoj rodinné zemědělské výroby, tak i pro návazné turistické aktivity. V budoucnosti může být pro rozvoj turistiky omezující i to, že některé obce budou ve větší míře získávat charakter satelitních městeček. Omezující pro rozvoj turistického ruchu je někde i intenzivní zemědělská výroba, která se může dostávat v některých případech do konfliktu se zájmy turistiky.

Kladným faktorem je poměrně hustá síť udržovaných značených turistických cest a nově vybudované cyklotrasy. Závažným omezením je naprosto nevyhovující stav většiny místních komunikací a někde i zcela chybí místní silniční propojení částí obcí, což zcela znemožňuje jejich rekreační využití. Z hlediska cestovního ruchu je zásadním problémem oblasti časová sezónnost. V zimním období je zde naprosto nedostatečná nabídka kulturního a sportovního vyžití návštěvníků. 2.7. Infrastruktura Podstatnou součástí, která ovlivňuje život v mikroregionu je i rozvoj infrastruktury. Část obcí již byla plynofikována, zbylé stojí před otázkou řešení energetické situace. Zde je vhodné vzít v úvahu, vzhledem k charakteru regionu, potenciální možnost využití alternativních zdrojů obnovitelné energie. Vodovodní síť a kanalizace jsou budovány nebo v procesu rekonstrukcí. Většina obcí má i vlastní čističky odpadních vod. 2.7.1. Stav vybraných inženýrských sítí v jednotlivých obcích O b e c Kanal. S ČOV Vodovod Plyn Bohdalovice 1 1 0 Brloh 1 1 0 Český Krumlov 1 1 1 Dolní Třebonín 1 1 1 Holubov 0 1 1 Chlumec 0 1 0 Chvalšiny 1 1 1 Kájov 1 1 1 Křemže 1 1 1 Mirkovice 1 1 0 Mojné 0 1 0 Nová Ves 0 1 0 Přídolí 1 1 0 Přísečná 0 1 0 Srnín 1 1 1 Světlík 0 1 0 Větřní 1 1 1 Zlatá Koruna 0 1 1 CELKEM (18 obcí) 11 18 9 Vybavenost obce: 1 ano, 0 ne 2.7.2. Doprava Páteřní silniční síť je pro dané území v zásadě vyhovující. Je tvořena výhradně komunikacemi ve správě krajského úřadu prostřednictvím organizačních jednotek Správy a údržby silnic. Pokud se týká silnic I. a II. třídy jejich stav je většinou vyhovující. V této struktuře jsou však začleněny silnice III. třídy a u nich jsou povrchy často ve špatném stavu. Podstatně horší situace je u komunikací místních, spravovaných jednotlivými obcemi. V řadě případů jsou živičné povrchy silně zanedbány, někde i v naprosto dezolátním stavu. Některé tradiční propojovací komunikace mezi osadami v průběhu 40 let téměř zcela vymizely, nebo v lepším případě jsou opatřeny pouze prašnými, neudržovanými povrchy. Tento stav pochopitelně brání rozvoji veškerých aktivit. Územím prochází železniční trať České Budějovice Kájov Nová Pec s odbočkou železniční vlečky Kájov Větřní a dále Český Krumlov Domoradice. Transformace železnic není stále dokončena a objem přepravy na železnici má víceméně klesající tendenci.

Tento stav z více hledisek není žádoucí a je nutné hledat cesty k jeho změně a to jak v osobní, tak zejména v nákladní přepravě. Největší podíl v hromadné přepravě osob zaujímá autobusová doprava. Privatizace veřejné autobusové dopravy byla dokončena. Přepravu zajišťuje několik dopravních firem. Současní dopravci v zásadě pokrývají základní dopravní obslužnost území, tzn. dopravu do zaměstnání, škol, na úřady a zdravotnická zařízení. Nad rámec základní dopravní obslužnosti je rozsah veřejné hromadné dopravy velmi omezený. V některých případech na ztrátové spoje přispívají ze svých rozpočtů jednotlivé obce. V určitých případech jsou problémem návaznosti jednotlivých druhů dopravy a někdy i jednotlivých spojů. 2.7.3. Hospodaření s odpady Na území RSOV zajišťuje v převážné míře svoz a likvidaci odpadů společnost Služby města Český Krumlov s.r.o. Kromě této firmy působí v oblasti společnost A.S.A. ve Chvalšinách a svoz průmyslového odpadu smluvně zajišťuje v několika lokalitách firma GANSEWINKEL. Ve všech obcích svazku je zavedeno třídění komunálního odpadu se separací na papír, plasty a sklo. Zatím není zavedena separace bioodpadu s následným kompostováním a obalů typu TETRAPACK. Předtříděný odpad je dále separován na třídící lince SM ČK s.r.o. Vytřídění umožňuje efektivnější následné využití jednotlivých komodit. V mikroregionu jsou dvě řízené skládky. První je v majetku města Český Krumlov ve správě Služeb města Český Krumlov s.r.o. a druhá skládka průmyslového odpadu je ve vlastnictví a v provozování JIP-Papírny Větřní a.s. Skládka komunálního odpadu má pochopitelně omezenou životnost, podle hrubých odhadů může její použitelnost připadat v úvahu 3, max. však 12 let. Nejdelší časový termín připadá v úvahu jen za předpokladu možnosti investice do rozšíření skládky. Oblast hospodaření s odpady patří k životně důležitým aspektům života mikroregionu. Proto RSOV již před dvěma lety zadala dopracování studie této problematiky, kterou pro okresní úřad zpracovala firma RUMPOLD s.r o. v červenci roku 1999. Její aktualizaci a dokončení převzala Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a závěry by měly být k dispozici v druhé polovině roku 2002. 2.8. Zaměstnanost obyvatelstva Obec Pracovní síla Uchazeči % Český 7808 564 7,22 Krumlov Bohdalovice 124 16 12,90 Brloh 537 37 6,89 Dolní 312 24 7,69 Třebonín Holubov 451 25 5,54 Chlumec 21 0 0,00 Chvalšiny 652 49 7,52 Kájov 660 59 8,94