TISKOVÁ ZPRÁVA Výstava Odkaz Tibetu Exkluzivní výstavu s názvem Odkaz Tibetu připravilo plzeňské Západočeské muzeum ve spolupráci s Buddhistickým centrem Plzeň, o.s. Expozice, na níž se představí vzácné sošky, tibetské svinovací obrazy thangky i rituální předměty, bude přístupná pro veřejnost od 2. března do 15. dubna 2007. Výstava představí historii i současný vývoj umění tibetského buddhismu. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout jedinečné sošky, ručně malované svinovací obrazy thangky, které jsou stále vyráběny přímo v Nepálu, i rituální předměty. Nejvzácnější sošky budou zapůjčeny z tzv. Blohmeyerovy sbírky, životního díla německého diplomata Johanna Blohmeyera (1912 2000), které budou veřejnosti zpřístupněny v historii teprve potřetí, říká Michaela Píchová, kurátorka výstavy. Druhá část vystavovaných exponátů pochází z větší části z Nepálu a je v současné době ve vlastnictví buddhistických center a privátních sbírek ze střední Evropy, zvláště z Německa a ČR. Preciznost vystavovaných exponátů bere dech, nicméně buddhistické umění ve své podstatě nabízí širší rozměr nemá jen samotný umělecký a historický význam, ale je především ztělesněním hluboké symboliky. Všechny sošky, které zobrazují různé buddhovské aspekty, byly naplněny a požehnány buddhistickými mistry. Navštívit tuto výstavu znamená setkat se s trvalými hodnotami, které jsou zdrojem opravdového štěstí, vysvětluje Michaela Píchová. Expozici doplní moderované prohlídky, speciální programy pro školy, přednášky nebo promítání filmů. Na programu jsou také projekce dokumentů, po jejichž skončení budou moci diváci diskutovat s režiséry snímků, Martinem Kratochvílem či Viliamem Poltikovičem. Vstupné je 50 a 20 Kč. Otevřeno bude denně kromě pondělí od 10:00 do 18:00 hodin.
Buddhistické centrum Plzeň, o.s., které výstavu pořádá, patří mezi padesát meditačních center a skupin, které organizačně zastřešuje Společnost Diamantové cesty (SDC). Jedná se o tzv. laický směr buddhismu, který si dnes získává oblibu hlavně u moderních, nezávislých a samostatných lidí. Ti se jeho praktikování běžně věnují při studiu nebo civilním zaměstnání. Ve všech meditačních centrech se pravidelně schází několik set lidí. Také díky tomu patří mezi jednu z největších buddhistických komunit v České republice. Na výstavě se podílí také německá nadace Buddhismus Stiftung Diamantweg, která organizovala výstavu Raum und Freude v Mnichově na přelomu let 2004 2005. Organizátoři výstavou chtějí podpořit i mezinárodní Den pro Tibet, který je každoročně připomínán 10. března. PROGRAM VÝSTAVY: Promítání filmů Promítání filmů proběhne vždy v kinosálu Měšťanské besedy. 4. března 19:00hod. Samsára 5. března 19:00hod. Tibet K posvátné hoře Kailás + beseda s režisérem Martinem Kratochvílem 18. března 19:00hod. Kundun život Dalajlamy 19. března 19:00hod. Dotek z druhého břehu + beseda s režisérem Viliamem Poltikovičem Přednášky 8. března 18:00hod. Počátky buddhismu v Tibetu (Peter Sauer) Buena Vista Club 15. března 18:00hod. Tibetský buddhismus (Daniel Wysocki) kavárna Vídeňka 22. března 18:00hod. Buddha, dharma, sangha (Radek Růžička) kavárna Vídeňka 29. března 18:30hod. Buddhismus na Západě (Roman Virt) kavárna Vídeňka 5. dubna 18:00hod. Tibetské umění (Jakub Kadlec) Západočeské muzeum 12. dubna 18:00hod. Himaláje (s fotoprojekcí, Martin Uhlíř) Západočeské muzeum Moderované prohlídky Každou sobotu a neděli od 14:00 a 16:00hod. (nebo po domluvě kdykoli).
TIBET Země uprostřed Himálají, kde je buddhismus již od 7. století n.l. neoddělitelnou součástí duchovního i společenského života. V roce 1950 došlo k okupaci Tibetu čínskou armádou a k masivnímu přesidlování čínského obyvatelstva do Tibetu. Navzdory ostrým represím trvá úsilí Tibeťanů o větší kulturní, národnostní i politickou emancipaci, která nalézá určitou podporu i v zahraničí nejen díky aktivitě Dalajlámy, ale i dalších představitelů škol tibetského buddhismu. TIBETSKÉ UMĚNÍ Tibetské umění najdeme při pohoří Himálaje. Rozprostírá se od západu indické provincie Ladakh, přes Tibet, severní horské kraje Nepálu, Dolpo, Manang a Mustang. Dále pokračuje přes údolí Káthmandú k jihozápadní Číně, Sikkimu a Bhútánu a dotýká se až Mongolska. Jeho styl a ikonografie jsou neměnné. Liší se jen menšími místními a historickými variantami. Tak jako na většině území Asie je i zde náboženství ve své specifické himálajské podobě společným prvkem působícím na umělecký vývoj, který spojuje bhútánské, ladakhské a tibetské styly. Můžeme tedy hovořit o himálajském tibetském umění. BUDDHISTICKÉ SOŠKY Sochy a sošky se po staletí vyráběly z různých materiálů, jako jsou bronz, mosaz, dřevo i kámen. Jejich velikosti se různí od několika centimetrů až po obrovské sochy buddhů vytesané ve skalách. Nejčastěji se však setkáváme se soškami vysokými 20 30 centimetrů. Sochaři obecně vytvářejí sošky rozdělené na mírné a hrozivé formy, které buď ztělesňují soucit (mírné) nebo ochranu všech bytostí (hrozivé). Ty jsou pak dále rozděleny na ženské a mužské buddhovské formy a na sochy, jež manifestují párové spojení ženského a mužského aspektu. Sošky a jiné vyobrazení buddhů slouží jako meditační pomůcky a jsou vyjádřením našich vnitřních kvalit, naší mysli. Výroba sošek je náročný a dlouhý proces. Žádná ze sošek není vyráběna sériově a tak každá z nich je unikátní originál. SVINOVACÍ OBRAZY THANGKY Thang-ka v doslovném překladu znamená něco, co je možné svinout. Jsou to svinovací obrazy malované podle tibetské tradice, které jsou důležitou součástí buddhistického umění. Umění malování thangk patří k vědnímu oboru umění a umělecké řemeslo a spolu s filosofií, logikou, gramatikou sanskrtu a lékařstvím tvoří celek tradičních nauk tibetské kultury.
Malíři se museli dlouhá léta věnovat studiu. Navíc je tu význam thangk jako mocného prostředku pro praktikující buddhisty proniknutí k vyšším stupňům sebepoznání. Jen velmi vzácně sloužily thangky k čistě dekorativním účelům. Nacházejí-li se proto thangky v meditačních místnostech, zdobí-li stěny klášterů, nejsou pouhou dekorací, ale zachovávají svůj význam, protože obyvatelé kláštera nemohou opomenout jejich prvořadou funkci. Každá thangka by měla být opatřena tenkým, nejčastěji žlutým, hedvábným ochranným přehozem, který je přišit podél horní lišty. Rozměry originálních thangk se různí, jsou velké cca 100 x 70 centimetrů. BUDDHISMUS Existuje více než 2500 let. Zahrnuje v sobě prvky náboženství, filozofie a psychologie. Pracuje s lidskou zralostí, kritičností, našimi zkušenostmi a přímo se dotýká naší každodenní skutečnosti. Na buddhismus můžeme pohlížet jako na soubor nástrojů, které nám umožňují vidět věci takové, jaké doopravdy jsou, vyhnout se utrpení a dosáhnout stavu trvalého štěstí.
Rozhovor s Michaelou Píchovou, kurátorkou výstavy Odkaz Tibetu Michaela Píchová je členkou občanského sdružení Buddhistické centrum Plzeň, o.s. Podílí se na pořádání veřejných přednášek českých i zahraničních cestujících učitelů a meditačních kurzů v Těnovicích u Plzně. Zároveň se zabývá plněním buddhistických sošek. Pracuje jako vedoucí oddělení Traffic Coordination v jedné plzeňské firmě. 1. Jakým způsobem jste koncipovala výstavu? V expozici návštěvníci naleznou vzácné buddhistické sošky, tibetské svinovací obrazy thangky, rituální předměty a tradiční oltář v tibetském duchu. Pojetí výstavy vychází ze struktury tzv. buddhistického stromu útočiště, který je typický pro učení Diamantové cesty (skt. Vadžrajány). Sošky jsou ve vitrínách rozmístěny tak, aby vyjadřovaly uspořádání buddhovských aspektů, které jsou zobrazeny právě na tomto stromu útočiště. 2. Kolik exponátů bude představeno? Celkem bude vystaveno 57 exponátů, z toho 37 soch a sošek, 6 thang tibetských svinovacích obrazů a další rituální předměty. Nejmenší soška bude cca 14 cm vysoká a největší bude měřit 75 cm. 3. Jaké je přibližné stáří sošek? Stáří u sošek není důležité, mnohem důležitější je kvalita jejich provedení. Nejedná se o sošky, které se běžně prodávají turistům, ale o exponáty, na které jejich majitelé čekali i několik let. Proces výroby sošky, která má sloužit jako podpora v meditaci, je velmi zdlouhavý, protože soška musí splňovat spoustu kritérii. Dá se říci, že v požadované kvalitě se povede 1 soška z 1000. 4. Proč jste si pro výstavu vybrali prostory Západočeského muzea? Hledali jsme místo, které bude dostatečně reprezentativní a dostupné široké veřejnosti. Zároveň jsme chtěli mít co nejlepší zázemí pro výstavu a její bezproblémový průběh. Jsme proto velmi rádi, že jsme výstavu mohli uspořádat právě v těchto prostorách. 5. Z jakých zdrojů je expozice financována? Část prostředků jsme jako hlavní organizátor výstavy, Buddhistické centrum Plzeň, o.s., uhradili sami. Dále jsme podali několik žádostí o granty. Také jsme oslovili firmy a společnosti s nabídkou spolupráce buď ve formě finanční nebo reciproční podpory.
6. Jak tibetské umění souvisí s buddhismem? Himalájské umění, umění buddhismu Diamantové cesty (skt. Vadžrajána) v sobě obsahuje hluboký význam. Tento symbolismus je postaven na základu Buddhových učení, které umožňují rozpoznání podstaty naší vlastní mysli. Umění v kontextu tibetského buddhismu hraje nejčastěji roli meditačních pomůcek. 7. Je možné, aby měli lidé podobné exponáty doma, nebo se pro laiky vůbec nehodí? Samozřejmě to možné je. Přesto je důležité je mít uložené na místě vybraném k tomuto účelu. Děláme to tak i v případě, pokud si zakoupíme nějaký vzácný obraz či sošku od slavného umělce. 8. Bude výstava prodejní? Bohužel nebude. Nicméně pokud by měl někdo zájem, může si objednat sošky a tibetské svinovací obrazy v našich meditačních centrech. 9. V březnu je vždy připomínán osud okupovaného Tibetu. Souvisí s tímto dnem i vaše výstava? Ano. Jde o výjimečnou příležitost seznámit návštěvníky výstavy s uměním a odkazem této, v současné době tak zkoušené, asijské země, ve které vzniklo ojedinělé umění tibetského buddhismu. Kontakt pro média: Dana Homolková tel. +420 605 521 590 e-mail: dana.homolkova@bdc.cz url: www.odkaztibetu.cz url: www.bdc.cz