Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji

Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji

Zpracovala CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce T. Ponocná a L. Hejná Autoři J. Mertl, T. Myšková, H. Pernicová, J. Pokorný, T. Ponocná, M. Rollerová, V. Vlčková Mapové výstupy Mapový podklad vytvořen na základě dat ArcČR 500 v. 3.0. Tematický obsah vytvořen z dat poskytnutých institucemi uvedenými jako zdroj u jednotlivých map. Autoři: L. Rejentová, Z. Stein Fotografie na straně 6 Horský hotel Ještěd, vrchol hory Ještěd Zdroj: wikimedia.org (autor: Zdeněk Fiedler) Autorizovaná verze Ministerstvo životního prostředí, Praha ISBN 978-80-87770-38-2 Kontakt CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 125 340 info@cenia.cz, http://www.cenia.cz Sazba a úprava Jakub Smolka 2

Obsah Úvod 4 Data a jejich dostupnost 5 1 Charakteristika kraje 6 2 Ovzduší 10 2.1 Emisní situace 11 2.2 Kvalita ovzduší 12 3 Voda 14 3.1 Jakost vody 15 3.2 Vodní hospodářství 17 4 Příroda a krajina 19 4.1 Využití území 20 4.2 Územní a druhová ochrana přírody 22 4.3 Natura 2000 23 5 Lesy 24 5.1 Druhová a věková skladba lesů 25 6 Zemědělství 27 6.1 Ekologické zemědělství 28 7 Průmysl a energetika 29 7.1 Těžba 30 7.2 Průmysl 32 7.3 Spotřeba elektrické energie 34 7.4 Vytápění domácností 35 8 Doprava 37 8.1 Emise z dopravy 38 8.2 Hluková zátěž obyvatelstva 40 9 Odpady 41 9.1 Produkce odpadů 42 Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje v oblasti životního prostředí 44 Seznam zkratek 49 3

Úvod Zprávy o životním prostředí v krajích ČR jsou počínaje rokem 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zprávy o životním prostředí v krajích ČR se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami. Představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky státní a veřejné správy, i pro širokou veřejnost na národní a regionální úrovni. Zpracováním těchto zpráv je pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Zprávy jsou zveřejněny v elektronické podobě (http://www.cenia.cz, http://www.mzp.cz) a jsou rovněž distribuovány na USB nosičích spolu se Zprávou o životním prostředí ČR 2016 a Statistickou ročenkou životního prostředí ČR 2016. 4

Data a jejich dostupnost Zprávy o životním prostředí v krajích ČR jsou zpracovány na základě rezortních a mimorezortních dat dostupných pro daný rok hodnocení. Vzhledem k systému získávání a zpracování dat nejsou některá data pro indikátory dostupná v době uzávěrky těchto zpráv. Využití území bylo vyhodnoceno dle souhrnných dat katastru nemovitostí, veřejného registru půdy LPIS a databáze CORINE Land Cover vytvořené pomocí metod dálkového průzkumu Země. Metodika pořizování dat z těchto tří zdrojů se liší, a proto výsledky nejsou zcela srovnatelné, dohromady ovšem poskytují komplexní a navzájem se doplňující informaci. Katastr nemovitostí představuje evidenční stav parcel, veřejný registr půdy LPIS stav zemědělské půdy, na kterou jsou žádány dotace, a databáze CORINE Land Cover představuje krajinný pokryv, avšak s tím omezením, že minimální velikost mapovací jednotky 25 ha může v důsledku generalizace poněkud zkreslit podíly jednotlivých kategorií. Průmysl IPPC Zařízení, která spadají do režimu IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění, z angl. Integrated Pollution Prevention and Control), jsou velké průmyslové a zemědělské podniky, výrobci potravin a krmiv, provozovatelé skládek, spaloven atd., které jsou definovány v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Pro provoz těchto zařízení je nutné integrované povolení. Integrované povolení je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení. Vydává se namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Integrovaná povolení reagují na aktuální situaci v zařízeních, proto jsou průběžně vydávána nová, jiná se mění, či zanikají. Data týkající se IPPC v těchto zprávách jsou aktuální k 14. 2. 2017. Emise z dopravy Data celkových emisí z dopravy, ze kterých je stanoven podíl dopravy na emisní bilanci, nezahrnují emise z nedopravních mobilních zařízení, které jsou však součástí kategorie zdrojů REZZO 4 sledované v rámci celkové emisní bilance zveřejňované ČHMÚ. Hluková zátěž obyvatelstva Data k hlukové zátěži byla pořízena v rámci 2. kola strategického hlukového mapování, které se provádí dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, kdy je ČR jako členský stát EU povinna pořizovat strategické hlukové mapy a navazující akční plány. Strategické hlukové mapy se pořizují v pravidelných pětiletých cyklech nebo i dříve, dojde-li k podstatnému vývoji hlukové situace v posuzovaném území. SHM se pořizují pro hluk v okolí stanovených hlavních pozemních komunikací, hlavních železničních tratí, hlavních letišť a v aglomeracích. Podrobné výsledky strategického hlukového mapování jsou dostupné v mapové aplikaci na stránkách http://www.mzcr.cz/hlukovemapy/ v rubrice Přehled kol SHM/Kolo 2012. Odpady Zdrojem dat je Informační systém odpadového hospodářství MŽP (ISOH). Zpracovatelem dat je CENIA. Pro výpočet indikátorů na obyvatele byl použit střední stav obyvatelstva ČR dle ČSÚ. 5

Charakteristika kraje

Charakteristika kraje 1 1 Charakteristika kraje Jihozápad Libereckého kraje je tvořen Ralskou a Jičínskou pahorkatinou (oblast Severočeská tabule), sever a severovýchod kraje je tvořen Lužickými horami, Frýdlantskou pahorkatinou, Žitavskou pánví, Jizerskými horami, Krkonošským podhůřím a Krkonošemi (Krkonošská oblast), Obr. 1.2. Územím kraje prochází hlavní evropské rozvodí. Jizera a Ploučnice odvodňují území prostřednictvím Labe do Severního moře, řeky Smědá a Nisa pak jako přítoky Odry do Baltského moře. Podnebí na severovýchodě kraje je velmi chladné a chladné, většina území náleží do mírně teplé podnebné oblasti. Nejnižší místa kraje patří do teplé klimatické oblasti (Obr. 1.3). Příhraniční poloha kraje poskytuje možnost vzájemné spolupráce jak v oblasti environmentální, tak hospodářské v rámci euroregionu Nisa. Tabulka 1.1 Liberecký kraj v číslech, 2016 Krajské město Liberec Rozloha [km 2 ] 3 164 Počet obyvatel 440 636 Hustota zalidnění [obyv.km -2 ] 139 Počet obcí 215 Z toho se statutem města 39 Největší obec Nejmenší obec Liberec (103 853 obyv.) Holenice (94 obyv.)/rakousy (94 obyv.) Zdroj: ČSÚ 7

1 Charakteristika kraje Obr. 1.1 Přírodní poměry! R! R! R! R! R! R! R! R 200! R 300! R 400 500! R! R! R 600 800 1000 1250 m Zdroj: CENIA Obr. 1.2 Geomorfologické členění 50 3 53 52 8 2 1 6 9 44 0 30 10 57 43 45 19 20 24 47 46 26 29 64 72 63 62 32 35 28 31 86 41 37 38 39 88 78 85 81 79 82 73 89 91 90 92 87 80 40 16 17 76 75 74 14 77 69 39 36 30 72 67 68 61 93 ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV Vídeňská pánev Jihomoravská pánev 93 Dolnomoravský úval ZÁPADNÍ BESKYDY 66 65 49 33 27 70 71 59 48 34 25 15 hranice kraje Středopolské nížiny Slezská nížina 72 Opavská pahorkatina 60 22 STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA 90 km 58 21 12 60 56 18 23 11 55 42 7 5 4 hranice kraje 54 51 83 84 Vněkarpatské sníženiny Západní Vněkarpatské sníženiny 73 Dyjsko-svratecký úval 74 Vyškovská brána 75 Hornomoravský úval 76 Moravská brána Severní Vněkarpatské sníženiny 77 Ostravská pánev Vnější západní Karpaty Jihomoravské Karpaty 78 Mikulovská vrchovina Středomoravské Karpaty 79 Ždánický les 80 Litenčická pahorkatina 81 Chřiby 82 Kyjovská pahorkatina Slovensko-moravské Karpaty 83 Vizovická vrchovina 84 Bílé Karpaty 85 Javorníky Západobeskydské podhůří 86 Podbeskydská pahorkatina Západní Beskydy 87 Hostýnsko-vsetínská hornatina 88 Rožnovská brázda 89 Moravskoslezské Beskydy 90 Jablunkovská brázda 91 Slezské Beskydy 92 Jablunkovské mezihoří ČESKÝ MASIV Krušnohorská subprovincie 12 Podčeskoleská Krušnohorská hornatina 1 Smrčiny 2 Krušné hory 3 Děčínská vrchovina Podkrušnohorská oblast 4 Chebská pánev 5 Sokolovská pánev 6 Doupovské hory 7 Mostecká pánev 8 České středohoří Karlovarská vrchovina 9 Slavkovský les 10 Tepelská vrchovina Šumavská subprovincie Českoleská oblast 11 Český les pahorkatina 13 Všerubská vrchovina Šumavská hornatina 14 Šumava 15 Šumavské podhůří 16 Novohradské podhůří 17 Novohradské hory Poberounská subprovincie Brdská oblast 18 Džbán 19 Pražská plošina 20 Křivoklátská vrchovina 21 Hořovická pahorkatina 22 Brdská vrchovina Plzeňská pahorkatina 23 Rakovnická pahorkatina 24 Plaská pahorkatina 25 Švihovská pahorkatina Česko-moravská subprovincie Středočeská pahorkatina 26 Benešovská pahorkatina 27 Vlašimská pahorkatina 28 Táborská pahorkatina 29 Blatenská pahorkatina Jihočeské pánve 30 Českobudějovická pánev 31 Třeboňská pánev Českomoravská vrchovina 32 Křemešnická vrchovina 33 Hornosázavská pahorkatina 34 Železné hory 35 Hornosvratecká vrchovina 36 Křižanovská vrchovina 37 Javořická vrchovina 38 Jevišovická pahorkatina Brněnská vrchovina 39 Boskovická brázda 40 Bobravská vrchovina 41 Drahanská vrchovina Česká tabule Severočeská tabule 42 Ralská pahorkatina 43 Jičínská pahorkatina Středočeská tabule 44 Dolnooharská tabule 45 Jizerská tabule 46 Středolabská tabule Východočeská tabule 47 Východolabská tabule 48 Orlická tabule 49 Svitavská pahorkatina Krkonošsko-jesenická subprovincie Krkonošská oblast 50 Šluknovská pahorkatina 51 Lužické hory 52 Ještědsko-kozákovský hřbet 53 Žitavská pánev 54 Frýdlandská pahorkatina 55 Jizerské hory 56 Krkonoše 57 Krkonošské podhůří Orlická oblast 58 Broumovská vrchovina 59 Orlické hory 60 Podorlická pahorkatina 61 Kladská kotlina Jesenická oblast 62 Zábřežská vrchovina 63 Mohelnická brázda 64 Hanušovická vrchovina 65 Kralický Sněžník 66 Rychlebské hory 67 Zlatohorská vrchovina 68 Hrubý Jeseník 69 Nízký Jeseník Krkonošsko-jesenické podhůří 70 Vidnavská nížina 71 Žulovská pahorkatina Zdroj: MŽP 8

1 Charakteristika kraje 9 Obr. 1.3 Klimatické oblasti Velmi chladná Velmi chladná na srážky bohatá Chladná Chladná na srážky chudá Chladná na srážky bohatá Mírně teplá Mírně teplá na srážky chudá Mírně teplá na srážky bohatá Teplá Teplá na srážky chudá Teplá na srážky bohatá Velmi teplá Velmi teplá na srážky chudá Zdroj: VÚMOP, v.v.i.

Ovzduší

Ovzduší 2 2.1 Emisní situace Emise znečišťujících látek se v Libereckém kraji v období 2000 2016 snížily (Graf 2.1.1). Největší pokles v průběhu hodnoceného období byl zaznamenán u emisí SO2, a to o 68,2 %, výrazně také poklesly emise NOx, o 53,8 %. Obecně má Liberecký kraj mírně podprůměrnou emisní zátěž na jednotku plochy kraje. Emise TZL vyprodukované v Libereckém kraji (celkově 1,4 tis. t v roce 2016) pocházely především z malých zdrojů prezentovaných zejména lokálním vytápěním domácností (74,8 %), stejně tomu bylo i u emisí CO, kdy vytápění domácností představovalo 83,6 % z celkového objemu 17,3 tis. t. Emise SO2 (celkově 1,4 tis. t) byly v kraji produkovány především malými zdroji, tedy hlavně vytápěním domácností (77,9 %), emise NOx (jejichž celková produkce činila 3,1 tis. t) byly emitovány především mobilními zdroji, resp. dopravou (64,2 %). Emise NH3 s celkovou produkcí 1,8 tis. t souvisely v kraji zejména se zemědělskou činností, především s chovem hospodářských zvířat (95,9 %). Vznik emisí VOC (5,0 tis. t) byl vázán na používání a výrobu organických rozpouštědel (79,0 %). Graf 2.1.1 Vývoj emisí znečišťujících látek [index, 2000 = 100], 2000 2016 index (2000 = 100) 150 100 50 0 NH3 CO TZL VOC NOx SO2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 *2016 Emise TZL, VOC a NH3 z plošných zdrojů byly do krajů rozpočteny odborným odhadem. * Předběžná data. Zdroj: ČHMÚ 11

2 Ovzduší 2.2 Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší v Libereckém kraji je dlouhodobě ovlivňována především vývojem v sektoru dopravy a také lokálním vytápěním domácností. Aktuální situace je pak podmíněna meteorologickými podmínkami. Imisní limit (1 ng.m - 3) pro roční průměrnou koncentraci B(a)P byl v kraji v roce 2016 překročen na 1 lokalitě Liberec-Rochlice. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích státní sítě imisního monitoringu v kraji překročeny. Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území Libereckého kraje v roce 2016 udává mapa oblastí s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu 1 (Obr. 2.2.1). Dle tohoto vymezení došlo v roce 2016 na celkem 13,2 % území kraje k překročení imisního limitu pro alespoň jednu znečišťující látku. Při hodnocení kvality ovzduší se zahrnutím přízemního ozonu 2 se v roce 2016 jednalo o 17,6 % území kraje (Obr. 2.2.2). Hlavním nástrojem pro řízení kvality ovzduší v Libereckém kraji je tzv. Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severovýchod CZ05 3. Obr. 2.2.1 Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2016 Lužická Nisa Smědá Česká Lípa Ploučnice LIBEREC Jizera Jablonec nad Nisou Kamenice Semily 0 10 20 km Území s překročením imisního limitu pro ochranu zdraví (bez zahrnutí přízemního ozonu) Zdroj: ČHMÚ 1 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha č. 1, bod 1+2+3: překročení imisního limitu bez přízemního ozonu pro alespoň jednu uvedenou znečišťující látku (SO2, CO, PM10, PM2,5, NO2, benzen, Pb, As, Cd, Ni, benzo(a)pyren). 2 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha č. 1, bod 1+2+3+4: překročení imisního limitu včetně přízemního ozonu pro alespoň jednu uvedenou znečišťující látku (SO2, CO, PM10, PM2,5, NO2, benzen, Pb, As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3). 3 Programy zlepšování kvality ovzduší jsou dostupné na webové adrese MŽP: http://mzp.cz/cz/programy_zlepsovani_kvality_ovzdusi. 12

Ovzduší 2 Obr. 2.2.2 Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2016 Lužická Nisa Smědá Česká Lípa Ploučnice LIBEREC Jizera Jablonec nad Nisou Kamenice Semily 0 10 20 km Území s překročením imisního limitu pro ochranu zdraví (se zahrnutím přízemního ozonu) Zdroj: ČHMÚ 13

Voda

Voda 3 3.1 Jakost vody Jakost vody v tocích Libereckého kraje se v období 2015 2016 oproti předchozímu hodnocenému dvouletí 2014 2015 zhoršila. O jednu třídu jakosti, tedy na znečištěnou vodu (III. třída jakosti), se zhoršila Smědá, horní tok Jizery i některé úseky Ploučnice. Lužická Nisa byla hodnocena dokonce jako silně znečištěná voda ve IV. třídě jakosti. Její tok ovlivňují dva výrazné zdroje znečištění dle IRZ, a to firma DOV, s.r.o. zabývající se nakládáním s nebezpečnými odpady a ČOV v Liberci. Jakost vody v Ploučnici ovlivňuje těžba uranu ve Stráži pod Ralskem. Významný je také vliv nedostatečného odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v menších obcích nebo plošných zdrojů znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků a zastavěných i nezastavěných území (Obr. 3.1.1). V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Libereckém kraji v koupací sezoně 2016 sledováno 34 profilů. Voda nevhodná ke koupání byla z důvodu bakteriálního znečištění ojediněle zjištěna na koupalištích Hejnice a Český Dub. Ze stejného důvodu mělo zhoršenou jakost vody při některých měřeních také koupaliště Sluníčko v Chrastavě. Přemnožení sinic pak vedlo ke zhoršené jakosti vody na všech pěti sledovaných profilech Máchova jezera a na Hamerském jezeře (Obr. 3.1.2). Obr. 3.1.1 Jakost vody v tocích, 2015 2016 Smědá Lužická Nisa Česká Lípa Ploučnice LIBEREC Kamenice Jablonec nad Nisou Mohelka 0 10 20 km Jizera Semily I. a II. tř. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. tř. znečištěná voda IV. tř. silně znečištěná voda V. tř. velmi silně znečištěná voda Zdroje znečištění dle IRZ 2015 Mapa je sestavena na základě výsledného zatřídění jednotlivých profilů podle normy ČSN 75 7221, které je dáno nejhorší třídou z následujících ukazatelů: BSK5, CHSKCr, N-NH4 +, N-NO3, Pcelk. Bodové zdroje znečištění jsou uvedeny dle IRZ (úniky do vody a přenosy v odpadních vodách) za ohlašovací rok 2015. V legendě jsou pro úplnost znázorněny všechny třídy hodnocení jakosti vody v tocích. Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. z podkladů s.p. Povodí 15

3 Voda Obr. 3.1.2 Kvalita koupacích vod, koupací sezona 2016 Česká Lípa Ploučnice L. Nisa 0 10 20 km Smědá LIBEREC Jizera Kamenice Jablonec nad Nisou Semily Souhrnné hodnocení kvality neprovedeno Voda vhodná ke koupání Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi Zhoršená jakost vody Voda nevhodná ke koupání Voda nebezpečná ke koupání V mapě je znázorněno nejhorší dosažené hodnocení kvality koupacích vod na jednotlivých profilech z jednotlivých měření v průběhu celé koupací sezony. V legendě jsou pro úplnost znázorněny všechny kategorie hodnocení kvality koupacích vod. Zdroj: SZÚ 16

Voda 3 3.2 Vodní hospodářství Liberecký kraj má vzhledem ke svým geografickým podmínkám nejnižší podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV v rámci ČR. V roce 2016 činil 69,0 % pro kanalizaci celkově a 67,8 % pro kanalizaci zakončenou ČOV, a dlouhodobě stagnuje. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu je v kontextu ČR mírně podprůměrný a v roce 2016 dosahoval 92,7 % (Graf 3.2.1). V kraji bylo v roce 2016 v provozu celkem 83 ČOV, což je o 4 více než v roce 2015. Na jednu z nich bylo připojeno průměrně 3 596 obyvatel. Terciární stupeň čištění mělo v roce 2016 pouze 34,9 % ČOV v kraji, což je druhá nejnižší hodnota v rámci ČR. Pro zlepšení situace bylo v Libereckém kraji v roce 2016 realizováno několik vodohospodářských akcí (Tabulka 3.2.1). V Libereckém kraji bylo v roce 2016 vyrobeno celkem 25,8 mil. m 3 vody. Spotřeba vody na jednoho obyvatele, zásobovaného vodou z veřejného vodovodu, činila 173,2 l.obyv. -1.den -1. Meziročně došlo k poklesu o 3,5 l.obyv. -1.den -1, ale stále se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v rámci krajů ČR. Spotřeba vody v domácnostech s určitými výkyvy postupně klesala až do roku 2013, po kterém došlo k opětovnému navýšení, a v letech 2014 následovala stagnace spotřeby. Její výše v roce 2016 činila 86,8 l.obyv. -1.den -1 (Graf 3.2.2). Na snížení spotřeby má vliv především růst cen vody, který pokračoval i v roce 2016, kdy dosáhla průměrná cena vodného 42,2 Kč.m - 3 bez DPH a stočného 41,9 Kč.m - 3 bez DPH, tj. po Ústeckém kraji nejvyšší ceny vody v ČR. Spotřeba vody ostatních odběratelů, mezi něž se řadí např. služby, zdravotnictví, školství či menší průmyslové podniky připojené na veřejný vodovod, byla v roce 2016 v rámci ČR podprůměrná a činila 37,5 l.obyv. -1.den -1 (Graf 3.2.2). Ztráty pitné vody ve vodovodní síti, které jsou ovlivněny především stářím a stavem této sítě, v roce 2016 činily 23,2 % a jsou tak nejvyšší v ČR. Graf 3.2.1 Podíl obyvatel připojených na vodohospodářskou infrastrukturu [%], 2000 2016 % 100 90 80 70 60 50 Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu průměr ČR Podíl obyvatel připojených na kanalizaci Podíl obyvatel připojených na kanalizaci průměr ČR Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s ČOV Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s ČOV průměr ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČSÚ 17

3 Voda Tabulka 3.2.1 Nejvýznamnější akce vedoucí ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách, ukončené v letech 2014 2016 Vodohospodářská akce Vlastník Rok realizace/ukončení Nová ČOV Kořenov Obec Kořenov 2014 Nová ČOV Osečná Město Osečná 2015 Nová ČOV Vítkovice v Krkonoších Obec Vítkovice v Krkonoších 2015 Rekonstrukce ČOV Vysoké nad Jizerou Město Vysoké nad Jizerou 2015 Rozšíření kanalizační sítě města Hejnice Město Hejnice 2015 Nová ČOV Jablonec nad Jizerou (náhrada za starou původní) Město Jablonec nad Jizerou 2016 Nová ČOV Košťálov Svazek obcí Košťálov Libštát 2016 ČOV Rovensko pod Troskami VHS Turnov 2016 Rekonstrukce ČOV Zlatá Olešnice SVS, a.s. 2016 Rekonstrukce ČOV Tříč Město Vysoké nad Jizerou 2016 Odstranění ČOV Vesec (50 EO) a výtlak na veřejnou kanalizaci SVS, a.s. 2016 Zdroj: KÚ Libereckého kraje Graf 3.2.2 Spotřeba pitné vody [l.obyv. -1.den -1 ], 2000 2016 l.obyv. -1.den -1 120 100 80 60 40 20 0 Spotřeba vody v domácnostech Spotřeba vody ostatních odběratelů Spotřeba vody v domácnostech průměr ČR Spotřeba vody ostatních odběratelů průměr ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČSÚ 18

Příroda a krajina

4 Příroda a krajina 4.1 Využití území V roce 2016 dle katastru nemovitostí zaujímala v Libereckém kraji zemědělská půda 139 350 ha, což je 44,0 % území kraje (Obr. 4.1.1), rozloha orné půdy pak činila 63 416 ha, tedy o 744 ha méně než v roce 2015. Od roku 2000 klesla výměra celkové zemědělské půdy o 1,2 % a výměra orné půdy o 11,0 %. Kraj má vzhledem k reliéfu a chladnějšímu klimatu značnou rozlohu trvalých travních porostů, která v roce 2016 činila 66 881 ha, což představuje 48,0 % celkové zemědělské půdy. Rozloha zastavěných ploch a nádvoří a ostatních ploch od roku 2000 vzrostla o 1,0 % na 31 164 ha v roce 2016 (9,9 % území kraje). Vodní plochy zaujímaly v Libereckém kraji 4 817 ha, tj. 1,5 % území kraje. Lesnatost kraje v roce 2016 byla 43,1 %, šlo tedy o nejlesnatější kraj v ČR. V databázi LPIS bylo v roce 2016 registrováno 103 363 ha zemědělské půdy (tj. 74,2 % zemědělské půdy evidované v katastru nemovitostí). Dle databáze CORINE Land Cover z roku 2012 4 (Obr. 4.1.2) tvoří lesy a polopřírodní oblasti 46,4 % území kraje (nejvíce v ČR). Mezi roky 2006 a 2012 došlo na území kraje ve srovnání s celou ČR k výraznějším změnám krajinného pokryvu, největší podíl změn na celkové ploše byl registrován v okrese Jablonec nad Nisou (5,0 %), kde se jednalo převážně o změny v lesních porostech (zalesňování, odlesňování, změna druhové skladby). Obr. 4.1.1 Struktura využití území v kraji a podíl zemědělské půdy na ploše okresu [%], 2016 Struktura využití území dle druhů pozemků Orná půda Trvalé travní porosty Trvalé kultury Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Podíl zemědělské půdy na ploše okresu [%] 0 30 60 90 km < 40,0 40,1 50,0 50,1 60,0 60,1 65,0 65,1 75,0 Zdroj: ČÚZK 4 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. 20

Příroda a krajina 4 Obr. 4.1.2 Krajinný pokryv dle databáze CORINE Land Cover, 2012 Urbanizovaná území Zemědělské plochy Lesy a polopřírodní oblasti Humidní území Vodní plochy Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj: CENIA, EEA 21

4 Příroda a krajina 4.2 Územní a druhová ochrana přírody Na území Libereckého kraje se v roce 2016 nacházelo nebo do něj zasahovalo 6 velkoplošných zvláště chráněných území (Obr. 4.2.1) s celkovou rozlohou 111 093 ha. Jedná se o NP Krkonoše, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko Máchův kraj, CHKO Český ráj a CHKO Jizerské hory. V roce 2016 se na území Libereckého kraje nacházelo 127 (126 v roce 2015) maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 5 761 ha. Mezi tato území patřilo 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 127 přírodních památek (126 v roce 2015). V Libereckém kraji byl v roce 2016 nejvyšší podíl zvláště chráněných území na území kraje (35,1 % z rozlohy kraje) v rámci ČR. Celková rozloha zvláště chráněných území v roce 2016 činila, vzhledem k vzájemnému překryvu velkoplošných a maloplošných chráněných území, 111 093 ha. Na území Libereckého kraje probíhala v roce 2016 realizace záchranných programů pro sysla obecného a rdest dlouholistý. Dále byly realizovány záchranné programy programy péče o bobra evropského a vydru říční. Obr. 4.2.1 Zvláště chráněná území, 2016 Lužická Nisa Smědá Česká Lípa Ploučnice 0 10 20 km LIBEREC Jizera Jablonec nad Nisou Kamenice Semily Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace Přírodní (PR) rezervace (PR) Přírodní památka Přírodní (PP) památka (PP) Národní park Národní (NP) park (NP) Chráněná krajinná Chráněná oblast krajinná (CHKO) oblast (CHKO) Zdroj: AOPK ČR 22

Příroda a krajina 4 4.3 Natura 2000 V roce 2016 se v Libereckém kraji nacházelo nebo do něj zasahovalo 53 lokalit soustavy Natura 2000 (Obr. 4.3.1). Jednalo se o 3 ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory, Krkonoše) s celkovou rozlohou 34 174 ha a 50 evropsky významných lokalit s rozlohou 42 438 ha. Lokality soustavy Natura 2000 pokrývaly, vzhledem k vzájemnému překryvu ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, celkem 16,8 % území kraje (53 215 ha). Obr. 4.3.1 Lokality národního seznamu soustavy Natura 2000, 2016 Lužická Nisa Smědá Česká Lípa Ploučnice LIBEREC Jizera Jablonec nad Nisou Kamenice Semily 0 10 20 km Evropsky významná Evropsky lokalita významná lokalita Ptačí oblastptačí oblast Zdroj: AOPK ČR 23

Lesy

Lesy 5 5.1 Druhová a věková skladba lesů Liberecký kraj byl v roce 2016 krajem s nejvyšší lesnatostí v rámci ČR. Lesy v Libereckém kraji pokrývaly 136 472 ha, tj. 43,1 % z jeho celkové rozlohy. Největší podíl plochy 62,9 % zaujímaly hospodářské lesy, následovaly lesy ochranné s podílem 35,5 % a lesy zvláštního určení se 4,6 % porostní plochy. Nejpočetněji byly v lesích Libereckého kraje v roce 2016 zastoupeny porosty ve věku 21 40 let (Graf 5.1.1), přičemž průměrný věk listnatých dřevin byl 68 let a jehličnanů 64 let. Přestože přirozená druhová skladba lesa v kraji by měla být tvořena zejména listnáči (především buky), byly zde ze 49,2 % zastoupeny porosty smrku. Nejvíce zastoupenými listnáči byly buky s podílem pouze 9,1 %. Od roku 2000 je ale možné pozorovat mírný trend postupného přibližování se doporučenému stavu (Graf 5.1.2), přestože v obnovovaných porostech i nadále přetrvává vyšší podíl jehličnanů (62,7 %). Jehličnaté dřeviny jsou ale také častěji těženy, na těžbě se v roce 2016 podílely z 81,3 %, což vede k posilování podílového zastoupení listnáčů. Graf 5.1.1 Vývoj porostní plochy a věkové struktury lesů [tis. ha], 2000 2016 tis. ha 150 100 50 0 Nezjištěný věk 141 < 121 140 101 120 81 100 61 80 41 60 21 40 1 20 Holina 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ÚHÚL 25

5 Lesy Graf 5.1.2 Vývoj druhové skladby lesů [%], 2000, 2010, 2016 % 60 50 40 30 20 10 0 2000 2010 2016 Smrk Borovice Modřín Ostatní jehličnaté Dub Buk Bříza Ostatní listnaté Zdroj: ÚHÚL 26

Zemědělství

6 Zemědělství 6.1 Ekologické zemědělství Liberecký kraj má poměrně hornatý charakter a v zemědělské půdě proto převažují trvalé travní porosty. To je jedním z hlavních důvodů vysokého podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše zemědělské půdy kraje. V roce 2016 činil 24,5 %, což je druhý nejvyšší podíl po Karlovarském kraji, a celková rozloha ekologicky obhospodařované půdy byla 34 130 ha (Graf 6.1.1). V oboru hospodaření ekologického zemědělství převažuje extenzivní chov zvířat, ale rozvíjí se i ekologické ovocnářství nebo chov drůbeže. Počet ekofarem v roce 2016 činil 260 z celkových 4 243 v ČR (Graf 6.1.1). Meziročně přibylo 13 ekofarem. Počet producentů biopotravin, evidovaný dle místa jejich sídla, byl v roce 2016 v kontextu ČR podprůměrný a činil 26 výrobců z celkových 607 v ČR. Trend ekologického zemědělství v kraji byl v období mezi roky 2006 2011 rostoucí, ve zpomalení nárůstu ekologického zemědělství po roce 2011 se projevil zejména vliv uzavření vstupu nových žadatelů do titulu Ekologické zemědělství v rámci agroenvironmentálních opatření od roku 2011. Důvodem byl blížící se konec programového období a vyčerpání prostředků v dotačním titulu. Projevilo se rovněž uplynutí pětiletého období trvání závazků od vstupu jednotlivých žadatelů do dotačního titulu. Pro období 2014 2020 bylo v rámci nové SZP vyčleněno jako samostatné opatření Ekologické zemědělství, v jehož rámci je možné uzavírat nové pětileté závazky. Graf 6.1.1 Vývoj ekologického zemědělství [počet, %], 2006 2016 počet 300 % 30 250 25 200 20 150 15 100 50 0 10 5 0 Počet ekofarem (levá osa) Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje (pravá osa) Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje průměr ČR (pravá osa) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: MZe 28

Průmysl a energetika

7 Průmysl a energetika 7.1 Těžba Celkový objem těžby v Libereckém kraji v roce 2016 činil 2,7 mil. t a meziročně tak poklesl o 19,6 %, přičemž dlouhodobý vývoj kolísá dle stavu národní ekonomiky. V Libereckém kraji není těžební činnost příliš rozvinutá, neboť se zde nachází jen málo vhodných ložisek pro těžbu. Jedná se o kraj s 3. nejnižším objemem těžby v rámci ČR po Zlínském kraji a Hl. m. Praha. Na území kraje se těží převážně stavební suroviny stavební kámen a štěrkopísky. Roční těžba stavebního kamene dlouhodobě kolísá kolem 2 mil. t. V roce 2016 se ho vytěžilo 1,8 mil. t, což je o 16,1 % méně než v předchozím roce 2015 (Graf 7.1.1). Dalšími důležitými surovinami jsou slévárenské a sklářské písky. Sklářský průmysl má v Libereckém kraji dlouholetou tradici. Tyto písky se těží v lokalitě Srní a objem jejich těžby v roce 2016 činil jak u sklářských, tak u slévárenských písků shodně 266,0 tis. t. Meziročně v roce 2016 nárůst těžby sklářských písků představoval 3,9 %, u slévárenských písků byl zaznamenán pokles o 15,3 %. V kategorii Ostatní je jen nepatrný objem produkce. Je zde zahrnut kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a také uran, který se v současné době již netěží, ale je získáván jako vedlejší efekt čištění podzemních vod a technologických roztoků v rámci likvidačních prací a rekultivací po těžbě in situ loužením uranových rud. V roce 2016 bylo tímto způsobem získáno zhruba 30 t uranu. Objemem nevýznamná, ale z hlediska tradice důležitá je těžba tzv. pokrývačských břidlic na ložisku Bratříkov. V roce 2016 činila plocha dotčená těžbou v Libereckém kraji 1 939,6 ha, což odpovídá 0,6 % rozlohy kraje. Dále zde v tomto roce bylo 187,6 ha rozpracovaných rekultivací a 391,2 ha ukončených rekultivací (Graf 7.1.2). Graf 7.1.1 Vývoj těžby [tis. t], 2000 2016 tis. t 6 000 4 000 2 000 0 Ostatní Písky sklářské Písky slévárenské Štěrkopísky Stavební kámen 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČGS 30

Průmysl a energetika 7 Graf 7.1.2 Plocha dotčená těžbou a rekultivace po těžbě [ha], 2016 ha 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Plocha dotčená těžbou Rekultivace rozpracované Rekultivace ukončené Zdroj: ČGS 31

Jizera 7 Průmysl a energetika 7.2 Průmysl V Libereckém kraji je provozováno 55 průmyslových zařízení IPPC (Obr. 7.2.1) z celkového počtu 1 544 v celé ČR. Tato zařízení jsou lokalizována především v povodí toků Nisa a Ploučnice. Do kategorie Energetika spadají 2 zařízení, obě jsou v provozu pro teplárenské účely. Do kategorie Výroba a zpracování kovů je zařazeno 17 zařízení, mezi něž patří slévárny, zařízení pro povrchovou úpravu materiálů či výroba autobaterií. Nerosty se zpracovávají ve 3 zařízeních, jedná se o dva závody na výrobu skla a jednu pec na sušení a vypalování keramiky. Chemický průmysl v kraji zastupuje 6 zařízení, např. výroba autopříslušenství, výroba a zpracování PUR pěny, výroba sanačních materiálů, výroba síranu hlinitého atd. Mezi Ostatní průmyslové činnosti (11 zařízení) jsou zařazeny zejména farmy na výkrm prasat a drůbeže, výroba krmiv, výroba lepenky, lakování, výroba autodílů či odstraňování živočišného odpadu. Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 (velké stacionární zdroje znečištění) 5 v Libereckém kraji (Graf 7.2.1) měly ve sledovaném období 2000 2016 klesající nebo alespoň stagnující trend, což je důsledkem aktuálního vývoje národního hospodářství, plnění legislativních povinností, dodržování emisních limitů a neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí. Obr. 7.2.1 Průmyslová zařízení IPPC, 2016 L. Nisa LIBEREC Česká Lípa Jablonec nad Nisou Ploučnice 0 10 20 km Smědá Kamenice Semily Energetika Výroba a zpracování kovů Zpracování nerostů Chemický průmysl Nakládání s odpady Ostatní průmyslové činnosti Zdroj: MŽP 5 Ne všechna zařízení pod IPPC jsou současně velkým zdrojem znečišťování ovzduší REZZO 1. Některá zařízení jsou navíc provozována pod IPPC dobrovolně, aniž by spadala pod integrovanou prevenci ze zákona. 32

Průmysl a energetika 7 Graf 7.2.1 Vývoj emisí z velkých zdrojů znečišťování (REZZO 1) [tis. t.rok 1 ], 2000 2016 tis. t.rok -1 4 3 2 1 0 NOx VOC SO2 CO TZL 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: ČHMÚ 33

7 Průmysl a energetika 7.3 Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické energie v Libereckém kraji je po krajích Karlovarském a Pardubickém třetí nejnižší. Ve sledovaném období 2001 2016 výše spotřeby s občasnými výkyvy mírně roste. V roce 2016 činila spotřeba elektřiny v tomto kraji 2 494,7 GWh, což je o 3,2 % více než v roce 2015 a o 30,9 % více než v roce 2001. Největší podíl spotřeby v kraji zaujímal průmysl (983,2 GWh v roce 2016), v jehož rámci je nejvýznamnějším odvětvím výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků a také výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Vývoj spotřeby elektřiny v průmyslu má ve sledovaném období (2001 2016) kolísavý charakter, v letech 2008 a 2009 se zde projevila hospodářská krize snížením výroby a s tím souvisejícím snížením spotřeby elektrické energie. Poté se spotřeba v tomto sektoru opět zvýšila. Druhou významnou skupinou odběratelů jsou domácnosti (715,3 GWh v roce 2016), přičemž v tomto sektoru je spotřeba v celém sledovaném období víceméně vyrovnaná bez větších výkyvů. V kraji je významný také cestovní ruch, což se projevuje velkým podílem spotřeby v sektoru Obchod, služby, školství, zdravotnictví (Graf 7.3.1). Graf 7.3.1 Spotřeba elektrické energie [%], 2016 0,6 % 0,7 % 0,4 % 4,4 % 25,9 % 28,7 % 39,4 % Průmysl Domácnosti Obchod, služby, školství, zdravotnictví Energetika Doprava Zemědělství a lesnictví Stavebnictví Zdroj: ERÚ 34

Průmysl a energetika 7 7.4 Vytápění domácností Způsob vytápění domácností se v jednotlivých krajích ČR výrazně liší. V regionech s velkými aglomeracemi bývá zavedeno centrální zásobování teplem, naopak v menších obcích jsou častěji rozšířena lokální topeniště, kde se domácnosti vytápějí individuálně (Graf 7.4.1). V Libereckém kraji byly v roce 2016 domácnosti vytápěny nejčastěji dálkově (33,2 %), druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je dlouhodobě zemní plyn (28,3 %). Tyto dva způsoby vytápění jsou příznivé pro životní prostředí, neboť jejich emise jej příliš nezatěžují. Zatímco vytápění zemním plynem je v Libereckém kraji oproti průměru ČR (34,8 %) nižší, podíl tuhých paliv (uhlí a dřevo) je v kraji vyšší (12,1 %, resp. 8,0 %), než průměr ČR (8,1 %, resp. 6,9 %). Tato paliva se často kombinují, velkou roli ve výběru paliva pro domácnosti hraje jeho cena. S cenou paliva však často klesá i jeho kvalita, a tak se stává, že obyvatelé ve snaze ušetřit náklady na vytápění se často vrací k palivům ekologicky méně příznivým. Tyto způsoby vytápění se pak velkou měrou projevují na emisích z vytápění. Poměr způsobu vytápění v domácnostech se s časem mění jen velmi pomalu. Přestože má Liberecký kraj oproti ostatním krajům srovnatelnou hustotu zalidnění (55 domácností.km -2 oproti průměrnému počtu 54 domácností.km -2 ), byly zde měrné emise z vytápění oproti průměru ČR velmi vysoké (Graf 7.4.2). Důvodem je vyšší podíl tuhých paliv a jejich případná horší kvalita. Velmi důležitým faktorem, ovlivňujícím emise z vytápění v jednotlivých letech, je délka a průběh topné sezony. V období, kdy je chladnější topná sezona, narůstají úměrně i emise z vytápění a naopak. V roce 2015 6 byla topná sezona chladnější, a tudíž více náročná na vytápění než v roce 2014. Tento vývoj se projevil i na emisích z vytápění domácností v roce 2015. Meziročně (2014 2015) došlo v kraji ke zvýšení všech sledovaných emisí z vytápění domácností. Emise tuhých částic vzrostly o 5,5 %, emise PM10 a PM2,5 o 5,6 % a emise PAU se zvýšily o 5,9 %. Graf 7.4.1 Způsob vytápění domácností v krajích ČR [tis. domácností], 2016 tis. domácností 600 500 400 300 200 100 0 Ostatní Tepelná čerpadla Propan-butan Topný olej Dřevo Uhlí Elektřina Zemní plyn Dálkové vytápění PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK MSK ZLK Zdroj: ČHMÚ 6 Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. 35

7 Průmysl a energetika Graf 7.4.2 Měrné emise z vytápění domácností [t.rok -1.km -2, kg.rok -1.km -2 ], 2015 t.rok -1.km -2 0,3 kg.rok -1.km -2 0,4 0,2 0,3 0,2 0,1 0 0,1 0 Liberecký kraj Průměr ČR TZL PM10 PM2,5 PAU Data pro rok 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj: ČHMÚ 36

Doprava

8 Doprava 8.1 Emise z dopravy Liberecký kraj jako celek patří v celostátním kontextu mezi kraje s nižší emisní zátěží z dopravy, emise NOx na jednotku plochy (377,5 kg.km -2 ) i na obyvatele (2,7 kg.obyv. -1 ) byly v roce 2016 v rámci ČR podprůměrné. Jelikož však na území kraje neleží významnější velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, patří i přesto doprava mezi významné faktory ovlivňující kvalitu ovzduší. Zejména se jedná o emise NOx, na jejichž celkové emisní bilanci se v roce 2016 doprava podílela 39,0 %, což představuje druhý nejvyšší podíl po kraji Hl. m. Praha. Problémem kraje je malé množství obchvatů na silnicích 1. třídy, což zvyšuje intenzity dopravy a dopravní zátěž obcí, kterými tyto silnice procházejí. V roce 2016 však byl zprovozněn obchvat Dubé na silnici I/9 v celkové délce 3,0 km. Ve struktuře emisí dle druhů dopravy převažovala u emisí NOx, VOC a suspendovaných částic nákladní silniční doprava s podíly okolo 40 % (Graf 8.1.1), největším zdrojem emisí skleníkových plynů a CO byla v roce 2016 individuální automobilová doprava. Trend sledovaných znečišťujících látek z dopravy v kraji byl v období 2000 2016 klesající, emise NOx poklesly v průběhu tohoto období o 67,6 % a emise CO o 80,8 % (Graf 8.1.2), pokles emisí souvisí s modernizací vozového parku a růstem zastoupení vozidel splňujících vyšší emisní EURO normy. V závěru hodnoceného období klesající trend přešel do stagnace, případně i do mírného nárůstu, vývoj emisí ovlivnil růst výkonů v silniční dopravě. V meziročním srovnání k roku 2016 emise NOx poklesly o 0,9 %, emise CO však vzrostly o 0,6 % a suspendovaných částic o 0,4 %. Emise skleníkových plynů navázané na vývoj spotřeby energie v dopravě v období 2000 2016 mírně narostly, v závěru období se dynamika růstu emisí skleníkových plynů z dopravy zvýšila, meziročně v roce 2016 vzrostly emise CO2 o 4,0 % a N2O o 4,3 %. Graf 8.1.1 Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z jednotlivých druhů dopravy a podíl dopravy na celkové emisní bilanci v kraji v roce 2016 [%] % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Letecká Vodní Železniční motorová trakce Silniční nákladní Veřejná silniční (autobusy) Individuální automobilová Podíl dopravy na emisní bilanci CO2 N2O NOx VOC CO PM Data celkových emisí skleníkových plynů se nesledují na krajské úrovni, z tohoto důvodu nejsou stanoveny podíly dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v krajích. Zdroj: CDV, v.v.i. 38

Doprava 8 Graf 8.1.2 Vývoj emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů z dopravy [index, 2000 = 100], 2000 2016 index (2000 = 100) 140 120 100 80 60 40 20 0 N2O CO2 PM NOx CO VOC 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: CDV, v.v.i. 39

8 Doprava 8.2 Hluková zátěž obyvatelstva Aglomerace Liberec 7, která kromě krajského města zahrnuje i Jablonec nad Nisou a dalších 6 přilehlých obcí, měla v roce 2012 8 nejnižší hlukovou zátěž ze silniční dopravy ze všech aglomerací ČR nad 100 tis. obyvatel. Celodenní, tj. 24hodinové hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 50 db bylo exponováno 59,8 % obyvatel aglomerace, z toho nad mezní hodnotu 9 2,8 tis. osob, což představuje 1,7 % obyvatel aglomerace. V noci (22 06 hod.) hluk ze silniční dopravy přesahující mezní hodnotu 60 db obtěžoval 4,4 tis. osob, tj. 2,7 % obyvatel aglomerace (Obr. 8.2.1). V samotném Liberci bylo exponováno hlukové zátěži nad mezní hodnotu celodenně 1 900 osob, tj. 1,9 % obyvatel města, k nižší hlukové zátěži přispívá vedení tranzitní dopravy po silnici E442 (I/35), která v centru města prochází tunelem. Rovněž mimo aglomeraci je v Libereckém kraji hluková zátěž z hlavních silnic 10 v kontextu ostatních krajů nízká, celkově bylo v roce 2012 exponováno celodenní hlukové zátěži 34,6 tis. osob (7,9 % obyvatel kraje), z toho nad mezní hodnotu 1,6 tis. osob, tj. 0,4 % obyvatel kraje žijících v celkem 20 obcích. Hlukovou zátěž ze silniční dopravy v kraji způsobuje zejména mezinárodní silniční tah E442 z Turnova přes Liberec na Děčín a silnice I/13 z Liberce do Frýdlantu, například v Mníšku bylo celodenně exponováno hluku nad mezní hodnotu 7,5 % obyvatel. Hluková zátěž ze železniční dopravy nebyla v Libereckém kraji kvůli nízké intenzitě provozu vůbec hodnocena, v aglomeraci Liberec byla minimální. Obr. 8.2.1 Hluková zátěž obyvatelstva ze silniční dopravy překračující mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro celodenní (Ldvn) a noční (Ln) hlukovou zátěž [%, počet obyvatel], 2012 3 675 3 911 5 231 5 829 17 500 22 900 7 313 9 280 6 200 8 500 9 084 10 903 93 300 98 900 13 120 15 388 2 700 4 300 1 574 1 703 4 063 4 746 12 816 16 408 8 634 9 721 30 500 37 500 4 941 7 057 5 554 7 129 2 900 4 700 5 095 7 675 9 992 11 708 20 600 26 200 Podíl obyvatel celodenně exponovaných hluku ze silniční dopravy nad mezní hodnotu [%] < 1,0 1,0 1,9 2,0 4,9 7,0 7,9 > 9,0 Počet obyvatel exponovaných hluku ze silniční dopravy nad mezní hodnotu 0 30 60 90 km L dvn L n Data pro období 2013 2016 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. Zdroj: NRL pro komunální hluk 7 Aglomerace jsou definovány vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. 8 Data byla pořízena v rámci 2. kola strategického hlukového mapování, které se provádí dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. V letech 2016 2017 probíhalo zpracování výsledků 3. kola hodnotícího stav hlukové zátěže v roce 2016, kvůli zpoždění projektu však výsledky v době uzávěrky publikace nebyly k dispozici. 9 Mezní hodnoty hlukových indikátorů jsou stanoveny vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování pro indikátory celodenní (24hodinové) hlukové zátěže Ldvn a noční hlukové zátěže Ln (22 06 hod.). Překročení mezních hodnot je iniciačním mechanismem pro tvorbu akčních plánů na snížení hlukové zátěže. 10 Silnice s intenzitou dopravy vyšší než 3 mil. vozidel za rok. 40

Odpady

9 Odpady 9.1 Produkce odpadů Celková produkce odpadů na obyvatele 11 v Libereckém kraji poklesla mezi lety 2009 a 2016 o 9,6 % a meziročně 2015 2016 o 29,9 % na 2 224,9 kg.obyv. -1, tj. na nejnižší hodnotu v rámci ČR. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo ve sledovaném období v roce 2015 (Graf 9.1.1), zejména z důvodu souběžného nárůstu celkové produkce ostatních odpadů na obyvatele. Ta, kvůli snížení produkce stavebních a demoličních odpadů, klesla od roku 2009 o 11,5 % na 2 048,3 kg.obyv. -1, tedy rovněž na nejnižší hodnotu v rámci ČR. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele se mezi lety 2009 2016 zvýšila o 20,3 % na celkových 176,6 kg.obyv. -1. Nárůst je spjat především se stavební a demoliční činností i se sanací starých ekologických zátěží. Podíl celkové produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů na obyvatele tak mezi lety 2009 2016 vzrostl z 6,0 % na 7,9 %. Celková produkce komunálních odpadů 12 na obyvatele se od roku 2009 snížila o 10,8 % na 463,5 kg.obyv. -1 v roce 2016, tj. na nejnižší hodnotu v rámci ČR (Graf 9.1.2). Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009 2016 poklesla o 23,1 % na hodnotu 271,1 kg.obyv. -1 a její podíl na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele se ve sledovaném období snížil z 67,9 % na 58,5 %. Graf 9.1.1 Celková produkce odpadů na obyvatele, celková produkce ostatních a nebezpečných odpadů na obyvatele [kg.obyv. -1 ], 2009 2016 kg.obyv. -1 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČSÚ je zdrojem dat o počtu obyvatel ČR (střední stav). Zdroj: CENIA, ČSÚ 11 Součet celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů na obyvatele. 12 Produkce komunálních odpadů od občanů včetně produkce komunálních odpadů vznikajících při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání na území obce (https://www.mzp.cz/cz/soustava_indikatoru_2016). 42

Odpady 9 Graf 9.1.2 Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele, celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele [kg.obyv. -1 ], 2009 2016 kg.obyv. -1 600 500 400 300 200 100 0 Celková produkce komunálních odpadů vyjma směsného komunálního odpadu na obyvatele Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ČSÚ je zdrojem dat o počtu obyvatel ČR (střední stav). Zdroj: CENIA, ČSÚ 43

Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje v oblasti životního prostředí Projektová činnost kraje v oblasti životního prostředí v roce 2016 Název projektu Odstranění ilegálního návozu odpadů z lokality Arnoltice sanace ekologické zátěže Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov škol a školských zařízení Významné aleje Libereckého kraje Cihelenské a Manušické rybníky Cíle projektu Odstranění odpadů nevezených v minulosti do areálu uhelných skladů v obci Bulovka Arnoltice a vyčištění této lokality ukončeno v roce 2016 (II. etapa), dotace NPŽP. Snížení spotřeby energie a emisí CO2, resp. snížení energetické náročnosti budov. Realizace ošetření 5 alejí v Libereckém kraji (alej ve Světlé pod Ještědem, alej Kalvárie ve Cvikově, dubová alej v Lomnici nad Popelkou, lipová alej ve Sloupu v Čechách a alej Buďárka v Pasekách nad Jizerou) v rámci projektu financovaného z OPŽP. Současná příprava 2. etapy tohoto projektu, která vyvrcholila podáním žádosti na financování 3 dalších alejí do OPŽP. Podpora vzácné kuňky ohnivé v evropsky významných lokalitách Manušické rybníky a Cihelenské rybníky. Byla zpracována kompletní projektová dokumentace na vybudování tůní a prosvětlení porostů v těchto chráněných územích. Dotační tituly kraje vyhlášené v roce 2016 Název dotačního titulu Lesnický fond Libereckého kraje, Program Podpora hospodaření v lesích Dotační program Podpora zmírnění následků sucha v lesích Fond ochrany vod Libereckého kraje, Program vodohospodářských akcí Libereckého kraje Dotační fond Libereckého kraje, Oblast podpory č. 8 Životní prostředí a zemědělství, Program 8.1 Podpora ekologické výchovy a osvěty Dotační fond Libereckého kraje, Oblast podpory č. 8 Životní prostředí a zemědělství, Program 8.2 Podpora ochrany přírody a krajiny Dotační fond Libereckého kraje, Oblast podpory č. 8 Životní prostředí a zemědělství, Program 8.3 Podpora včelařství Dotační fond Libereckého kraje, Oblast podpory č. 8 Životní prostředí a zemědělství, Program 8.4 Podpora dlouhodobé práce s mládeží v oblasti životního prostředí a zemědělství Kotlíkové dotace v Libereckém kraji Cíle dotace Podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích Libereckého kraje. Podpora opakované obnovy u kultur s vysokým nezdarem vlivem sucha v roce 2015 a dále podpora pokládání a asanace kůrovcových lapáků. Podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví obcí a svazků obcí v působnosti Libereckého kraje. Zvýšení ekologického povědomí obyvatel Libereckého kraje. Účel podpory: podpora činnosti středisek ekologické výchovy, podpora činnosti informačních středisek a škol v oblasti EVVO, osvětová a publikační činnost, školní a studentské práce s tématikou ochrany životního prostředí, organizace akcí směřujících ke zlepšování životního prostředí a za účasti veřejnosti. Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu, zvyšování druhové rozmanitosti a ekologické stability s důrazem na ohrožené druhy, ochrana krajinného rázu s dochovanými přírodními a estetickými hodnotami. Účel podpory: zakládání a ošetřování krajinářsky významné zeleně, praktická opatření k ochraně živočichů a rostlin, péče o biotopy, podpora činnosti zařízení poskytujících péči o zvířata v nouzi, zajišťování záchranných programů pro ohrožené druhy zvířat, údržba a obnova drobných památek v krajině. Zlepšení opylovací služby včelstev na kulturních i planě rostoucích rostlinách zvýšením zavčelení Libereckého kraje. Účel podpory: podpora začínajících včelařů, rozšíření a zkvalitnění chovu stávajících včelařů, umístění nových včelstev do oblastí, kde chov včel není nebo je rozšířen v nedostatečné míře, prevence onemocnění a obnova uhynulých včelstev, u kterých nebyla zanedbána prevence. Zvyšování zájmu dětí a mládeže o oblast životního prostředí a zemědělství a související obory. Účel podpory: dlouhodobá, pravidelná a systematická činnost s dětmi a mládeží v oblasti životního prostředí a zemědělství a v souvisejících oborech (z programu nejsou podporovány jednorázové aktivity, které nenavazují na dlouhodobou činnost): podpora skupin mládeže dlouhodobě pracujících v oblasti životního prostředí podpora mysliveckých kroužků podpora rybářských kroužků podpora včelařských kroužků. Cílem je snížit emise z lokálního vytápění domácností, které se významně podílejí na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím uvedených znečišťujících látek, a napomoci splnit legislativou stanovené podmínky v oblasti vytápění domácností. 44

Další environmentální aktivity kraje a EVVO v roce 2016 Aktivity v rámci EVVO Praktickou ekologickou výchovu zajišťoval odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje prostřednictvím své příspěvkové organizace Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje (STŘEVLIK, p.o.). Stěžejní činností organizace STŘEVLIK byly pobytové ekovýchovné programy pro školní kolektivy. Osvěta veřejnosti probíhala formou ekodnů (Vítání jara, Den Země, Den vlny, Den stromů). Metodická podpora učitelů základních a středních škol probíhala zejména prostřednictvím sítě M.R.K.E.V. (metodika a realizace komplexní ekologické výchovy), kterou v Libereckém kraji koordinuje Městské středisko ekologické výchovy při ZOO Liberec Divizna. Metodická podpora učitelů mateřských škol probíhala zejména prostřednictvím sítě Mrkvička, kterou v Libereckém kraji koordinuje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje (STŘEVLIK, p.o.). V rámci Kalendáře vzdělávacích akcí resortu životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje bylo během školního roku 2015/2016 připraveno celkem 35 akcí z oblasti EVVO a 28 akcí z oblasti zemědělství. Jednalo se o akce s celokrajskou působností (krajské konference k EVVO pro MŠ, ZŠ a SŠ, Ekologická olympiáda, soutěž Zlatý list, Festival Proměny v Geoparku Ralsko, Ekofestival Liberec Greenfest aj.) i s mikroregionálním významem (především ekodny pro rodiny s dětmi). Více na www.kalendar-akci-lk.cz. V roce 2016 pokračovalo Specializační studium pro školní koordinátory EVVO (ekologické výchovy a osvěty) z Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje, a to celkem pro 27 pedagogů. Jde o studium výkonu specializované činnosti v oblasti environmentální výchovy dle 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., které je předpokladem zařazení koordinátora do příslušného kariérního stupně. Studium pořádá SEVER Horní Maršov, Městské středisko ekologické výchovy DIVIZNA Liberec a Paleta Pardubice. Obsah studia v rozsahu 250 vyučovacích hodin je vytvořen dle Standardu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků EVVO. Studium probíhá formou vícedenních setkání pětidenní zahajovací kurz byl v srpnu 2015, během školního roku se uskutečnily 4 semináře, závěrečný pětidenní kurz proběhl v červenci 2016. Webové stránky Ekovýchova Libereckého kraje www.ekovychovalk.cz vznikly v rámci projektu ORSEJ podpořeného z grantového schématu Ministerstva životního prostředí ČR Síť environmentálních informačních a poradenských center. Po ukončení projektu pokračuje Liberecký kraj ve správě a editaci stránek. Ekologizace provozu budovy Libereckého kraje Od roku 2005 realizuje LBK projekt zeleného úřadování, od roku 2008 (aktualizace v roce 2011) je platná organizační směrnice ředitele, která stanoví povinnosti pro jednotlivé odbory i pro každého pracovníka v budově. Opatření se týkají nakládání s odpady, úspory energií, používání pracovních pomůcek, dopravy, zeleně a ochrany přírody, vzdělávání a komunikace a nákupu materiálů a služeb vč. zadávání veřejných zakázek. Směrnice je každoročně vyhodnocována. Třídění komunálních odpadů v kraji LBK dlouhodobě spolupracuje s AOS EKO-KOM. V rámci společného projektu se trvale rozšiřuje síť barevných kontejnerů v obcích LBK, velký důraz je kladen také na motivaci obyvatel k třídění. Obce soutěží o Zlatou popelnici v roce 2016 proběhl již 12. ročník této soutěže. Zároveň je kraj partnerem v projektech se společnostmi (kolektivními systémy) ASEKOL a ELEKTROWIN, které sdružují výrobce elektrozařízení a plní za ně povinnosti zpětného odběru elektrozařízení. Plánování v oblasti vod Plánování v oblasti vod je hlavním nástrojem k dosažení dobrého stavu vod (nejpozději do roku 2027), které probíhá ve třech šestiletých obdobích. Od roku 2013 probíhá příprava na 2. plánovací období (kdy jsou plány z 1. období aktualizovány), které bude platit pro období 2016 2021. Krajský úřad LBK spolupracuje s MZe, MŽP a správci povodí na pořizování těchto plánů, LBK se týkají 2 Národní plány povodí (povodí Labe a povodí Odry), 3 Plány dílčích povodí (Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe; Horního a středního Labe; Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry) a 2 Plány pro zvládání povodňových rizik (v povodí Labe a v povodí Odry). Národní plány povodí a Plány pro zvládání povodňových rizik byly v roce 2015 schváleny vládou ČR. Zastupitelstvo kraje dne 31. 5. 2016 usnesením č. 273/16/ZK schválilo pro území Libereckého kraje Plán dílčího povodí 45