Věra Brodecká vera.brodecka@irtn.cz www.irtn.cz První rozúčtovací topných nákladů
kopírování, rozšiřování a publikování této prezentace (ať v písemné nebo digitální podobě), stejně jako vytváření kompilátů semináře - pouze s písemným souhlasem I.RTN První rozúčtovací topných nákladů
téma prezentace 15.11.2016: Zákon č. 67/2013 Sb. versus Vyhláška č. 269/2015 Sb., Metodický pokyn MMR k vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: Zákon č.67/2013 Sb. ze dne 19.února 2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Byl novelizován zákonem č. 104/2015 Sb. Účinnost novelizace od 1. ledna 2016
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Tato vyhláška stanoví a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební.
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (2) Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Vyhláška č.269/2015 Sb.: 3 Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (2) Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou (pozn.: na toto ustanovení jste byli zvyklí ve vyhlášce č.372/2001 Sb. teď už není uvedeno v nové vyhlášce č. 269/2015 Sb., ale v zákoně č. 67/2013 se změnou č. 104/2015 Sb.)
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. (pozn.: mezní hranice (-20% /+100%) přípustných rozdílů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 269/2015 Sb.)
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: platná od 1.1.2016: 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20% nižší a hodnotu o 100% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: platná od 1.1.2016: 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (2) Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Pozn: sama vyhláška uvádí, že úpravu výpočtové metody provedeme jen tam, kde došlo k překročení limitních hranic
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto: a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztaženou na 1m 2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1m 2 započitatelné podlahové plochy, tedy 80% průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech kdy nebyla dodržena spodní hranice 20%, nebo 200% průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100%,
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: platná od 1.1.2016: 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené. Příklad: průměrný náklad Kč/1 m 2 započ.podl. plochy (ZPP) - 100Kč Minimální náklad Kč/1m 2 ZPP - 80Kč Maximální náklad Kč/1m 2 ZPP - 200Kč Plocha bytu 65m 2 u kterého musíme provést dopočet na min. platbu 65 x 80 = 5 200Kč náklad za vytápění (celkem základní i spotřební složka)
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: platná od 1.1.2016: 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce c) takto upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb dle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období Ukázka výpočtu je uvedena v Metodickém pokynu MMR k zákonu č. 67/2013 Sb. a vyhlášce č. 269/2015 Sb.
Příklad z metodického pokynu MMR PŘÍKLAD VÝPOČTU Z METODICKÉHO POKYNU K VYHLÁŠCE č. 269/2015 Sb. ZADÁNÍ celkové m2 1000 m2 celkové náklady 200 000,00 Kč základní složka 40% základní složka 80 000,00 Kč 80,00 Kč na 1m2 spotřební složka 60% spotřební složka 120 000,00 Kč průměrný náklad 200,00 Kč na m2-20% 160,00 Kč 100% 400,00 Kč První rozúčtovací topných nákladů Vyhláška č. 269/2015 Sb.:
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Příklad z metodického pokynu MMR LEGENDA 1 byt 65 m 2 2 byt 45 m 2 3 byt 65 m 2 4 byt 45 m 2 vykázal náklady stanovené standardním způsobem o 25% nižší oproti průměru zúčtovací jednotky vykázal náklady stanovené standardním způsobem o 50% nižší oproti průměru zúčtovací jednotky vykázal náklady stanovené standardním způsobem o 125% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky vykázal náklady stanovené standardním způsobem o 150% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky
Příklad z metodického pokynu MMR nejprve se stanoví náklady pro byty, které by překročily limitní hranice ať už směrem dolů nebo nahoru viz vyhl. 3 odst. (2) PRVNÍ SK m2 Kč na 1m2 ZN ZÁKLADNÍ NÁKLADY SPOTŘEBNÍ CELKOVÉ NÁKLADY PO NÁKLADY PO PRŮMĚRNÝ KOREKCI KOREKCI NÁKLAD % od ZJ 1 byt 65 80,00 Kč 5 200,00 Kč 5 200,00 Kč 10 400,00 Kč 13 000,00 Kč -20,00% 2 byt 45 80,00 Kč 3 600,00 Kč 3 600,00 Kč 3 byt 65 80,00 Kč 5 200,00 Kč 20 800,00 Kč 26 000,00 Kč 13 000,00 Kč 100,00% 4 byt 45 80,00 Kč 3 600,00 Kč 14 400,00 Kč 18 000,00 Kč 220 17 600 Kč 7 200,00 Kč 44 000 Kč 61 600,00 Kč 9 000,00 Kč -20,00% 9 000,00 Kč 100,00% První rozúčtovací topných nákladů Vyhláška č. 269/2015 Sb.:
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Příklad z metodického pokynu MMR Z uvedeného 4 byty nesplňovaly limity přípustné odchylky od průměrného nákladu v celé zúčtovací jednotce, zbývajících 6 bytů limity splňuje. Od celkových nákladů na vytápění se odečtou náklady stanovené upraveným výpočtem pro byty, které jsou mimo limity tj: 200 000 10 400 7 200-26 000 18 000 = 138 400Kč Částka 138 400Kč se mezi zbývajících šest bytů rozdělí standardním způsobem Pozn: podle uvedeného příkladu, je změněna výpočtová metoda u zbývajících 6 bytů, které limity splňovaly???
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Příklad z metodického pokynu MMR PO ODEČTENÍ 4 BYTŮ SE DLE METODICKÉHO POKYNU ZBYLÉ NÁKLADY ROZDĚLÍ celkové m2 780 m 2 celkové náklady 138 400,00 Kč základní složka 40% základní složka 55 360,00 Kč 70,97 Kč na 1m 2 spotřební složka 60% spotřební složka 83 040,00 Kč původně 80Kč/1m 2 Ovšem částka za základní náklady jak z první i druhé skupiny z původních celkových nákladů na ZJ činí (17 600+55 360) = 72 960,00 Kč Což je jen SVJ se však dohodlo na 40% základních nákladů 36,48% z celkových nákladů
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Nesrovnalosti v příkladu z metodického pokynu MMR 1) Zákon č. 67/2013 Sb. v 6 odst. (2) jasně definuje, jak se počítá základní složka nákladů: Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Toto ustanovení ze zákona (nadřazeného předpisu vyhlášce) je v metodickém pokynu a bohužel i náznakově ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. naprosto opominuto!!!!
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Základní složka ale teď, na rozdíl od příkladu v metodickém pokynu, určíme základní složku na 30% (v příkladu v metodickém pokynu je 40%) stále jednáme dle vyhlášky, která toto umožňuje, protože: základní složku určuje poskytovatel služeb
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Základní složka CELÝ OBJEKT Základní složka/m2 Základní složka BYTY 1-4 220 m2 60,00 Kč 13 200 Kč BYTY 5-10 780 m2 53,23 Kč 41 520 Kč Σ 1 000 m2 54 720 Kč PRVNÍ SKUPINA DRUHÁ SKUPINA
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Základní složka CELÝ OBJEKT Celková započitatelná plocha Základní složka NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ CELKEM BYTY 1-10 1 000 m2 54 720 Kč 200 000,00 Kč základní složka=54.720/200.000x100= 27% S pomocí předepsaného postupu dle metodického pokynu MMR jsme se dostali na základní složku 27% - což je pod hranicí stanovenou vyhláškou
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Nesrovnalosti v příkladu z metodického pokynu MMR Učinili jsme (jménem naší kolegyně) dotaz na MMR Zkrácený text dotazu: zkusila jsem si podle uvedeného příkladu v Metodickém pokynu k zákonu č. 67/2013 a k vyhlášce č.269/2015 Sb. provést vyúčtování. To znamená, že jsem nejprve vyúčtovala první skupinu bytů 1-4 včetně úpravy výpočtové metody. Ovšem druhá skupina bytů, na kterou zůstal náklad ve výši 138 400Kč, přičemž základní složka činí 55 360Kč a spotřební složka činí 83 040Kč, již nemá průměrný náklad u základní složky 80Kč/1m2, ale jen 70,97Kč/1m2 Jak si mám vysvětlit vámi uvedený příklad. Není zachován jednotný náklad na 1m2 započitatelné podlahové plochy u základních nákladů. Děkuji
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Odpověď z informačního centra MMR Vážená paní, po prvotním rozdělení nákladů na vytápění se provede opakované rozdělení na zbylé příjemce služeb, při kterém se, oproti výchozímu stavu, mění jak hodnoty základní, tak i spotřební složky. Základním kritériem je totiž opět kontrola hodnoty průměrného nákladu na vytápění vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy. Jiné hodnoty nelze ani porovnávat, protože jsou neporovnatelné právě z důvodu změn všech zpracovávaných hodnot. Přejeme Vám příjemný den Informační centrum MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Nesrovnalosti v příkladu z metodického pokynu MMR Mezi tím jsme učinili dotaz na ARTAV, kde jsme se dotazovali na to samé jako na MMR a obdrželi tuto odpověď: z 14. 09. 2016, Odpoved: O tomto problému víme. Postup rozúčtování uvedený ve vyhlášce 269/2015 Sb. evidentně nebyl domyšlen a bude v mnoha případech nepoužitelný. Ministerstvo pro místní rozvoj, přes naše naléhání, nedalo návrh vyhlášky Asociaci rozúčtovatelů k posouzení a byli jsme s vyhláškou seznámení až po jejím vyjití. Tím došlo k tomu, že ve vyhlášce je několik zřejmých chyb. Chyba, na kterou upozorňujete, je z nich nejzávažnější. Odpovídal: -japo-
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: Nesrovnalosti v příkladu z metodického pokynu MMR 2) Jak zdůvodnit, že některý příjemce služeb bude mít v základní složce hodnotu za 1m 2 ve výši 80Kč a jeho soused jen 70,97Kč, v některých případech to však může i vyjít i naopak 3) Když základní složka vyjadřuje určitý podíl nákladů, které jsou vynakládány bez ohledu na to, jak velká je spotřeba příjemců služeb, to znamená v jednotlivých bytech a nebytových prostorech Základní složka tedy vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb. viz metodický pokyn MMR str. 6 k 3 rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce k odst. 1
Vyhláška č. 269/2015 Sb.: A tak se ptám: Proč nás MMR nutí porušovat zákon??? Opravdu úředníci chtějí metodickým pokynem zavést pohyblivou základní složku??? Kdyby si tvůrce příkladu v metodickém pokynu MMR zkusil vypočítat více příkladů, tak by zjistil: že v mnoha případech podle uvedeného postupu nezbude dost nákladů ani na dodržení minimální hranice úhrady tudíž uvedený výpočet nelze striktně dodržet už jen z matematických důvodů
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (3) Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky tzn. průměr + 200% výpočet, ale jiný uvádí vyhláška č. 269/2015 Sb. 3 odst. (5) a příloha č. 2 vyhlášky
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům (4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. (výpočet uvádí vyhláška č. 269/2015 Sb. 4 odst. (4) a příloha č. 2 vyhlášky opět to není průměr)
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 odst. (3) výpočet spotřební složky nákladů pro neodečtený prostor v daném zúčtovacím období A tady je další rozpor mezi tím co je uvedeno v zákoně a co uvádí vyhláška č. 269/2015 Sb. Vyhláška odkazuje na přílohu č. 2, kde je uveden výpočtový vzorec, avšak značně odlišný Než jak říká zákon č. 67/2013 Sb. Trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadají na 1m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky
Zákon o službách č.67/2013 Sb.: ZMĚNA platná od 1.1.2016: 6 odst. (3) výpočet spotřební složky nákladů pro neodečtený prostor v daném zúčtovacím období Příklad: Celková spotřební složka nákladů za ZJ 100 000Kč Celková započitatelná podl. plocha v ZJ 1 000m 2 Průměrná hodnota spotřební složky nákladů = 100 000Kč/1000m 2 100Kč/m 2 Trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů na 1m 2 = 100Kč*3 = 300Kč/m 2 Započitatelná podl.plocha odhadovaného bytu 90m 2 Spotřební složka nákladů podle zákona = 300Kč*90m 2 = 27 000Kč Ovšem vyhláška č. 269/2015 Sb. v příloze č. 2 uvádí jiný vzorec
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 269/2015 Sb.: Vzorec podle přílohy č. 2: Sni = X * Sc * Pni / (Pc + ( X-1 )) * Pn NEODEČTENÝ BYT- NAVÝŠENÍ 200% VYHL. 269/2015 Sb. 3 odst. 5) vytápění Sni spotřební složka nákladů za odhadovaný byt X násobek zvýšení 3 Sc celková spotř. složka nákladů za ZJ 100 000,00 Kč Pni plocha odhadovaného bytu 90 m2 Pc celková plocha v zúčtovací jednotce 1000 m2 X-1 násobek navýšení 3-1 Pn součet Pni - ploch odhadovaných bytů 90 m2 4 odst.4) TV 27 000 000,00 Kč 1180 podle zákona 27 000Kč spotřební složka 22 881,36 Kč průměrný náklad 9 000 Kč průměrný náklad 7 627,12 Kč
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Vyhláška č. 269/2015 Sb. 3 odst.5 pro vytápění a 4 odst. 4 pro TV uvádí: 3 odst. (5) Neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce 4 odst. (4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů, postupuje se při výpočtu spotřební složky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Pozn: vzorec v příloze č.2 shodný jak pro ÚT, tak pro TV je nejen vadný, ale i porušuje zákon
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Příklad: výpočet mezních hranic pro byt o rozloze 90m 2 celkové náklady 166 666,67 Kč 40% základní náklady 66 666,67 Kč 66,67 Kč na m2 60% spotřební náklady 100 000,00 Kč průměrný náklad na 1m2 min. náklad/m2 max.náklad/m2 166,67 Kč na m2 133,33 Kč na m2 333,33 Kč na m2 max. náklad pro byt 90m2 30 000,00 Kč
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Dopočet základní složky pro odhadovaných byt o velikosti 90m 2 započitatelné podlahové plochy z uvedeného příkladu Kdybychom ke spotřebnímu nákladu Dopočetli ještě základní složku Činil by náklad na vytápění celkem 27 000Kč 6 000Kč 33 000Kč Pokud provedeme odhad podle zákona, tak celkový náklad (základní i spotřební složka) na odhadovaný byt bude činit 33 000Kč. Ovšem v předchozím výpočtu jsme si ukázali, že pro byt s měřením o rozloze 90m 2, činí maximální náklad v našem příkladu 30 000Kč S odhadem podle zákona tedy odhadovaný byt překročí max. hranici.
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: Což však není na závadu, protože zákon č. 67/2013 Sb. uvádí: V 6 odst. (3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Pozn: náš odhadovaný byt v tomto daném zúčtovacím období není měřen, proto je mu spotřební složka nákladů dopočtena náhradním způsobem podle zákona
Zákon o službách č.67/2013 Sb. versus vyhláška č. 269/2015 Sb.: shrnutí můj osobní názor je následující: zahodit tento nekvalifikovaný metodický pokyn do koše a co nejrychleji na něj zapomenout metodický pokyn
Děkuji za Vaši pozornost Věra Brodecká vera.brodecka@irtn.cz