D O TEK Říjen 2018 Informace pro farnost Vlašim Náklady na vydání 8 Kč Maria není cílem naší cesty, ale je znamením na cestě. (Joachim kardinál Meisner)
Co je to růženec Modlitba růžence v sobě obsahuje stále se opakující volání po Mariině přímluvě; zahrnuje v sobě všechnu bídu doléhající na člověka a obsahuje rozjímání a přemítání o jejím životě, který byl naplněný Bohem. Toto rozjímání je zaměřeno na život Kristův. R. Guardini z knížky O modlitbě Co to je růženec Růženec je především modlitba rozjímavá, niterná. Je to modlitba kristologická, směřuje ke Kristu, který je ve středu růžence, a tedy i ve středu rozjímání. Podkladem růžence je uvažování o událostech z jeho života. Nejde tedy o jednotlivá slova zdrávasů, ale o události z života Ježíšova. Je k tomu ale potřeba šňůrky s růžencovými zrnky? A nejsou zde slova zbytečná? Růženec je modlitba pro ty (či pro ty chvíle), které by rušilo absolutní ticho. Slova zdrávasu se stávají jakýmsi řečištěm, kterým plyne proud myšlenek, stávají se pomůckou k lepšímu soustředění. Jsou jako břeh, na který naše prchavé myšlenky narážejí a vracejí se zpět do řečiště. Šňůra růžence a její zrnka jsou k tomu, aby nás vedly. (Naše víra, s. 233 234 ) Vznik růžence Modlitba růžence má svůj kořen v modlitbě žalmů. Křesťané hned od počátku přejali žalmy jako podklad pro svou modlitbu. V žalmech totiž každý člověk snadno poznává Boha, jako svého nejvyššího dobrodince a spasitele, ke kterému je možno se obracet s díky a od něhož se může s důvěrou žádat milost, pomoc, milosrdenství a odpuštění hříchů. Zvláště poustevníci a řeholníci se hojně modlili žalmy. V jejich společenství se každý zavázal alespoň jednou týdně pomodlit se nad všemi 150 žalmy. Časem se vžilo, že se ke každému žalmu přidávalo jedno tajemství z Ježíšova života. Tak vznikl soubor 150 tajemství k jednotlivým žalmům. Protože ale někteří bratři neuměli číst, vyvinul se časem zvyk modlit se místo 150 žalmů 150 otčenášů a zdrávasů". Tato modlitba se prokládala velebením Nejsvětější Trojice ve zvolání: Sláva Otci. Později se počet tajemství snížil na patnáct, takže bylo možné se je naučit nazpaměť. Křesťanská víra začala později nahlížet na tajemství Ježíšova života Mariiným pohledem, tedy 2
pohledem té, která Boha plně přijala do svého života, jeho slovo slyšela, uchovávala ho ve svém srdci a zachovávala ho (srv. Lk 2,51; 11,28). Růženec tak lidem připomíná, z pohledu lidí, nejvýznamnější Boží činy. Růženec by neměl být samoúčelnou modlitbou, ale modlitbou, která křesťana učí, podněcuje a pomáhá se otevřít Bohu a jen na Něm založit osobní život a naději. Toto vše je zvláště zřejmé ze závěrečné modlitby v růženci: Bože, Tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu; dej nám, prosíme, abychom na přímluvu Panny Marie podle těchto tajemství žili a dosáhli toho, co slibují. Skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen. (Podle prof. Dr. L. Rupčiče: Zprávy z Medžugorje, č. 10/94) Mariiny vzpomínky Maria žije s očima upřenýma na Krista a každé jeho slovo je pro ni pokladem: Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom (Lk 2,19; srov. 2,51). Vzpomínky na Ježíše, pevně vtištěné do jejího ducha, ji provázely za všech okolností, když ve své mysli znovu prožívala rozličné okamžiky svého života po Synově boku. Právě tyto vzpomínky jsou v jistém smyslu podstatou růžence", který Maria během dnů svého pozemského života neustále recitovala. Také nyní, uprostřed radostných zpěvů v nebeském Jeruzalémě, je příčina jejích díků a její chvály stejná. Právě ona inspiruje její mateřskou péči o putující církev, ve které Maria šiřitelka evangelia děj svého vyprávění dále rozvíjí. Maria věřícím stále znovu a znovu předkládá tajemství svého Syna s přáním, aby je kontemplovali, a Kristova tajemství tak mohla prokázat veškerou svoji spasitelnou moc. Křesťanské společenství se modlitbou růžence vlastně slaďuje se vzpomínkami a pohledem Mariiným. (Apoštolský list o růženci, 11) Proč se modlím růženec? Lidé se mě často ptají, jestli se modlím růženec. Myslí si, že já jako moderní kněz, co jde s dobou, to přenechávám bigotním ženským. Modlím se ho každý den a rozjímám o něm. Růženec mám nesmírně rád. Modlím se ho na malinkém kulatém růženci je to praktické a přitom nenápadné. 3
Rodinné album Panny Marie Růženec je rozjímání o dvaceti zásadních okamžicích Ježíšova života, které prožívá také jeho matka. S růžencem můžeme rozjímat o Kristově životě a o nejzávažnějších momentech v životě jeho matky. Je to skvělé rodinné album. Střídá se v něm radost s utrpením a končí nádherným oslňujícím světlem: vzkříšením. Otevřme rodinné album Panny Marie a uvažujme o velkých okamžicích jejího života! Vzývejme ji v modlitbě růžence. Mějme stále v kapse růžencové kolečko, které nám ulehčí kdykoliv a kdekoliv říkat prostě jako dítě: Zdrávas Maria Omílání stále stejné modlitby Jednou z námitek proti růženci je tvrzení, že je to omílání stále stejné modlitby, což unavuje, a člověk při tom pak myslí na jiné věci. Myslím si ale, že opakuješ-li modlitbu Zdrávas Maria soustředěně, pak, i když se občas v mysli odchýlíš, zůstáváš v proudu, v dechu lásky, který tě nese a oživuje. Růženec tě tak uvádí do povznášejícího ovzduší. Modlitba totiž nepřitahuje nebesa k zemi. Je to povznesení tvého srdce k Bohu, který ví lépe než ty, co potřebuješ. Bůh počítá i s (námi) malými Bůh vždycky vykonal velké věci s malými a bezvýznamnými. Nedává přednost hrdinům, jako je Rambo nebo Schwarzenegger. V televizi vidíš chlapy svalnaté, pěkné na pohled, jak překonávají všechna nebezpečí a překážky. A ty jim věříš! Sdělovací prostředky ti říkají: Nejsi-li krásný ani prachatý, ani svalnatý, mimořádně inteligentní, platíš za blbce. Bůh si však naštěstí počíná jinak! Proč se vůbec obracet k Marii? Pokud měl člověk milující mámu, něžnou, pozornou, vždycky k dispozici, mazlivou, ráznou i laskavou, spravedlivou a schopnou říci i ne, dostal tak parádní výbavu. Moje máma je taková. A taková byla Maria. Jestli ale tvá matka nebyla taková, jakou jsi chtěl mít, tím spíše a více se obracej k Marii! Podle knihy Setkání s Marií od Guy Gilberta 4
Učedníci: Kdo patřil mezi těch dvanáct? Kristovi učedníci/apoštolové byli základními kameny Jeho církve. Ve Zjevení 21,14 se říká, že hradby nového Jeruzaléma byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů. Je tedy patrné, že náš Pán připisuje těmto mužům velkou důležitost. Studium životů těchto odvážných mužů prvního století a poznávání toho, co znamenalo učednictví v Kristově době, nám může velmi pomoci v rozvíjení Ducha zaměřeného na učednictví v jednadvacátém století, tak jak ho zamýšlel Kristus. Následující informace o těchto 12 mužích byly čerpány nejen z novozákonních výpovědí, ale také z nejuznávanějších legend a tradice. Nemíníme z toho vyvozovat, že legendy a tradice představují historická fakta. Přesto však cítíme, že mají svoji hodnotu pro studium životů těchto mužů, kteří tak zásadně změnili myšlení tohoto světa. 28. října svátek sv. Šimona a Judy Juda Juda je v seznamech apoštolů uveden jako Juda Jakubův (Lk 6,16; Sk 1,13) nebo Tadeáš (Mt 10,3*; Mk 3,18). Mimo seznam apoštolů je Juda Tadeáš zmiňován v Janově evangeliu, kde při Ježíšově řeči na rozloučenou mu položil otázku: Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu? Ježíš mu odpověděl: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (Jan 14,22-23). V odpovědi Ježíš Judovi i nám naznačuje, že toto poznání se má dít vnímáním srdcem. A otevřené srdce je hlavním předpokladem pro Boží vstup do našeho života. Dokonale milovat jsme schopni jen otevřeným srdcem, do kterého jsme přijali Boží lásku. Starobylá tradice Judu Tadeáše považovala za bratra apoštola Jakuba Ml. i za autora listu s jeho jménem v Novém zákoně. List začíná tímto veršem: Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, těm, kdo jsou povoláni, milováni Bohem Otcem a zachováni pro Ježíše Krista. Zdá se, že zde můžeme vidět 5
odraz diskuze při řeči na rozloučenou. Chce oslovit ty, kteří mají snahu reagovat na povolání od Boha otevřeným srdcem. Tradice hovoří o Judově apoštolské cestě ve společnosti Šimona Kananejského. Podle církevního historika Nikefora Kallisty jejich cesta hlásání evangelia vedla z Judeje přes Samaří, Idumej a Sýrii do Mezopotámie (dnešní Irák) a skončila prý mučednickou smrtí v Emmesse. Jinde se hovoří o Edesse na severovýchodě Řecka, kam podle legendárního vyprávění Juda přinesl králi desku s obrazem Krista. Přesné místo Judovy mučednické smrti, při níž dostal rány kyjem, neznáme. Většinou se má za to, že to bylo někde v Persii. Odtud prý byly ostatky obou umučených apoštolů přeneseny a jsou uloženy ve svatopetrské bazilice v Římě (pod oltářem sv. Josefa). Šimon Apoštol Šimon je evangelisty Matoušem a Markem nazýván Kananejský, Lukášem Zelóta Horlivec (Lk 6,13; Sk 1 13). Patřil tedy původně k náboženskonacionalistickému hnutí zelótů, kteří chtěli svrhnout cizí nadvládu, nebo alespoň projevoval velkou horlivost pro židovskou identitu (tzn. víru a Boží Zákon). Tím je Šimon označován za pravý opak celníka Matouše. Papež Benedikt XVI. to označil za jasné znamení toho, že Ježíš bez jakýchkoli zábran povolává své učedníky z nejrůznějších sociálních i náboženských vrstev. Při generální audienci uvedl v této souvislosti osobu Ježíše jako motiv soudržnosti, v němž všichni byli sjednoceni. V něm je nám nabízena síla k usmíření konfliktů. Jistá rozdílnost ve skupině dvanácti apoštolů, jak připomněl papež, je předobrazem Církve. Více spolehlivých informací se podle odborných úsudků o Šimonovi nedochovalo. Ostatní pocházejí z různých tradic, kde chybí záruka. Má se za to, že po smrti Jakuba byl biskupem v Jeruzalémě a potom v Pelle. Jeho působiště pak údajně bylo v Samaří. Uvádí se také tradice o apoštolské cestě společně s Judou Tadeášem. Procestovali prý Blízký Východ, působili v Egyptě, v Sýrii, v Mezopotámii a nakonec v Persii (na území dnešního Iráku 6
a Iránu), kde byl Šimon pohřben. Podle legendy šlo o mučednickou smrt pilou. Krom toho bývá jako mučednický nástroj při něm někdy zobrazována i sekera. V umění se někdy vyskytují jako další, ne zcela správné atributy člun, kniha nebo krátký meč, který prý snad pohanští kněží při jeho umučení použili. Za nejvěrohodnější je však pokládána pila. Charles Balvo se vrací do České republiky Dne 21. 9. 2018 oznámilo tiskové středisko Svatého stolce, že papež František jmenoval apoštolským nunciem v ČR Mons. Charlese Daniela Balva, Američana z Brooklynu, který mluví česky. Životopis nového apoštolského nuncia v České republice: Jeho Excelence Mons. Charles Daniel Balvo se narodil v Brooklynu ve Spojených státech amerických 29. června 1951. Na kněze byl vysvěcen 6. června 1976 v New Yorku. Vystudoval kanonické právo. Do diplomatických služeb Svatého stolce vstoupil 1. března 1987, působil postupně v diplomatických zastupitelstvech Svatého stolce v Ghaně, Ekvádoru, Chile, v České republice, Jordánsku a na Litvě. 1. dubna 2005 byl jmenován apoštolským nunciem na Novém Zélandu, Cookových ostrovech, ostrově Fidži, Marshallových ostrovech, Kiribati, ve Federativních státech Mikronésie, Nauru, Palau, na ostrově Samoa, Tongu a Vanuatu a apoštolským delegátem Oceánie. 17. ledna 2013 byl jmenován apoštolským nunciem v Keni a stálým pozorovatelem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a pro lidská sídla (UN-Habitat). 21. prosince 2013 byl jmenován apoštolským nunciem v Súdánu. Hovoří anglicky, italsky, španělsky, francouzsky a vzhledem k tomu, že v minulosti působil jako rada Apoštolské nunciatury v České republice (v době, kdy v čele stál Giovanni Coppa), disponuje i znalostmi češtiny. Přejme jeho Excelenci, aby jeho mise v naší zemi byla požehnaná. 7
Pro děti 8
Ze života farnosti V novém školním roce opět začíná výuka náboženství. Rozpis hodin náboženství je již na nástěnkách a internetových stránkách naší farnosti. Rodiče, dejte výuce náboženství přednost před ostatními aktivitami vašich dětí! Přihlášky si můžete vyzvednout buď ve školách, nebo v kostelích na stolečku pod kůrem. Dále zveme všechny rodiče, aby přihlašovali své děti k přípravě na 1. svaté přijímání. Přihlášky přijímá pan farář. Zájemci o přípravu na křest dospělých se mohou přihlašovat rovněž u pana faráře. Zájemci o přípravu na biřmování se mohou přihlašovat u pana kaplana. Poutní mše sv. v kapličce v Pavlovicích bude až v neděli 28. října v 15 h s požehnáním hasičského praporu. Misijní setkání děti Milí, ráda bych vás pozvala na Misijní setkání dětí (nejen) pražské arcidiecéze. Letos se uskuteční v sobotu 6. října v Kolíně, městě s krásnou gotickou katedrálou a bohatou historií. Program bude zahájen v 10 hod. a potrvá do cca 16 hod. Hlavním tématem setkání je KŘEST. Předpokládáme, že se setkáme při mši sv. s misionářem P. Makonzo, který k nám přišel až z Demokratické republiky Kongo. Při programu bude také 9
čas na katechezi a společné hry spojené s procházkou městem. Setkání je určeno pro všechny děti. Těším se na všechny! S. Angelika Pintířová, diecézní ředitelka PMD Misijní koláč Papežská misijní díla ve spolupráci s Římskokatolickou farností Vlašim pořádají akci MISIJNÍ KOLÁČ na záchranu dětí trpících hladem Upečte jakýkoli koláč, bábovku, buchtu, tyčinky, sušenky, věnečky či jiné snadno porcovatelné dobroty a přineste v sobotu 20. 10. 2018 mezi 14. a 15. hodinou do farní besídky u kostela sv. Jiljí ve Vlašimi. V neděli 21. 10. 2018 od 10:30 do 11 hodin před kostelem sv. Jiljí balíčky s napečenými dobrotami nabídneme za dobrovolný příspěvek. Celý výtěžek odešleme na konto Papežských misijních děl, která akci koordinují. Letos podporujeme projekt v Bangladéši: Výživový program pro děti domorodců v diecézi Mymensingh. Výpomoc se zajištěním jídla a výživy pro děti domorodců z kmene Garo (Mandi), kteří jsou velmi chudí. Mnozí z nich opustili své země, aby uprchli do Indie během politických nepokojů. Žijí ve vzdálených kopcovitých vesnicích. Z důvodu nedostatku zdravotnických zařízení zde život ztrpčují vysoká kojenecká úmrtnost, podvýživa a mnoho smrtelných nemocí. Pomoc je určená cca 12 000 dětí, které ji nejvíce potřebují. Děkujeme všem, kteří pomáháte. 10
Farní charita Vlašim Program říjen 2018 2. 10. 2018 14:00 Trénování paměti 3. 10. 2018 16:00 Posezení u kávy pro pečující 4. 10. 2018 15:00 Přednáška PhDr. Ireny Lesové Téma: Mezilidské vztahy 5. 10. 2018 9:00 Akademie třetího věku První republika vzestup a rozkvět mladého státu 9. 10. 2018 14:00 Trénování paměti 11. 10. 2018 13:30 Univerzita třetího věku Meteorologie a současná společnost 16. 10. 2018 14:00 Trénování paměti 17. 10. 2018 13:30 Univerzita třetího věku Geometrie v architektuře a malířství 18. 10. 2018 15:00 Klub seniorů Arteterapie 19. 10. 2018 9:00 Akademie třetího věku První republika vzestup a rozkvět mladého státu 23. 10. 2018 14:00 Trénování paměti 11
24. 10. 2018 Workshop pro pečující čas bude upřesněn 25. 10. 2018 15:00 Klub seniorů Předadventní tvoření 30. 10. 2018 14:00 Trénování paměti 1. 11. 2018 15:00 Přednáška PhDr. Ireny Lesové Téma: Jak žít s nemocí Pochod Z Čechtic do Chýstovic Na jaře a na podzim pořádají farníci z Čechtic ve spolupráci s Farní charitou Vlašim putování naším krajem. Začíná se vždy ranní mší svatou. Po cestě vhodné i pro vozíčkáře a kočárky navštíví poutníci kostely a kapličky, dozví se mnoho zajímavého nejen z historie, modlí se, setkají se s místními lidmi a posedí při závěrečném pohoštění. Přidáte se? Místo: Čechtice Termín: 13. 10. 2018, 8:00 16:00 Pro vnitřní potřebu vydává Římskokatolická farnost Vlašim, Husovo nám. 46, Vlašim, 258 01; http://www.farnostvlasim.cz, e-mail: vlasim.fara@seznam.cz Příspěvky do časopisu se přijímají na adrese Smetanova.D@seznam.cz, Klara.Vondrackova@seznam.cz Vychází 10x ročně, uzávěrka 15. dne v měsíci. Náklady na tisk: 8 Kč Tisk: Karel Pazdera, Pod tratí 1511, Vlašim 12