Ochrana mokřadů v lesích Metodika společného programu LČR a ČSOP

Ochrana mokřadů v lesích Metodika společného programu LČR a ČSOP 1. Úvod Mokřady, které jsou předmětem této metodiky, rozumíme především prameniště, nivní mokřady, olšiny, lužní lesy, periodické i stálé tůně, rybníky, bystřiny, mrtvá ramena toků, podmáčené louky, rašeliniště a slatiniště, slaniska, lomy, štěrkoviště, pískovny, zvodnělé příkopy, strouhy apod. - vše na pozemcích ve správě státního podniku Lesy České republiky (dále jen LČR), mimo území "maloplošných" zvláště chráněných území (NPR, NPP, PR a PP). Mokřady v lesích mají především dvě hlavní funkce: vodohospodářskou a pro ochranu biodiverzity. Protože si LČR uvědomují význam mokřadů v lesích, definovaly jejich ochranu v "Programu 2000 - Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR" (MORÁVEK a kol. 1999) a vyhlásily společný program LČR a ČSOP: "Ochrana mokřadů v lesích". Základním úkolem programu "Ochrana mokřadů v lesích" je zmapování významných mokřadů ve správě LČR, prověření jejich dochovaného stavu, případně návrh opatření. Pro umožnění jednotného zpracování výsledků mapování a pro usnadnění jejich dalšího využití slouží tato metodika. 2. Organizace mapování Zadavatelem mapování jsou LČR v rámci společného programu LČR a ČSOP "Ochrana mokřadů v lesích". LČR také prostřednictvím ÚVR ČSOP projekt financují. Nositelem projektu je ZO ČSOP, řešitelem je osoba pověřená výborem ZO ČSOP. Řešitelem (=mapovatelem) musí být člověk s odpovídajícími znalostmi, se znalostí mapovaného území, schopný orientace v terénu a práce s mapou. Řešitel provádí mapování dle této metodiky (zejména užívá metodikou určené mapovací značky). Mapování provádí ve dvojím vyhotovení. Jedno paré zůstává v archivu nositele projektu a jedno paré nositel projektu odevzdává se závěrečnou zprávou zadavateli prostřednictvím ÚVR ČSOP. Odborným garantem je osoba jmenovaná ÚVR ČSOP pro společný program LČR a ČSOP "Ochrana mokřadů v lesích". Odborný garant poskytuje konzultace v průběhu mapování na žádost řešitelů, může kontrolovat průběh projektů, přebírá závěrečné zprávy (obsahující jedno paré výstupů mapování), připomínkuje je, případně iniciuje jejich dopracování, doplnění, změnu apod. Zprávy, které jsou v pořádku, postupuje hromadně za všechny nositele LČR. Odborným konzultantem mohou být například pracovníci AOPK ČR, Správ CHKO, lesních správ a závodů, vysokých škol. 3. Podklady a pomůcky Slouží k vyhledávání, zákresu a popisu mokřadů v lesích. Jsou to: - Metodika mapování mokřadů v lesích ve správě LČR - Lesnická obrysová mapa v měřítku 1:10 000 - Základní mapa ČR v měřítku 1:10 000 - Letecký snímek v měřítku 1:10 000 - Mapovací karty mokřadu - Pomůcky pro terénní práci - Odborná literatura 3.1. Lesnická mapa v měřítku 1:10 000 Podle platných právních předpisů o lesích jsou v ČR pro lesní majetky větší než 50 ha vypracovávány lesní hospodářské plány (LHP) s platností na deset let. Součástí těchto plánů jsou také lesnické mapy v měřítku 1:10 000. Na základě smlouvy o spolupráci LČR a ČSOP dodají LČR zdarma prostřednictvím místně příslušné lesní správy (LS) či lesního závodu (LZ) pro vzájemně dohodnutá území tzv. lesnickou obrysovou mapu (černobílou, výřezy

formátu A 3, tři paré) řešiteli. Zadavatel zajistí prostřednictvím lesních správ a závodů také konzultace v průběhu mapování a připomínkování výstupů. Jedno paré výřezu lesnické obrysové mapy užívá mapovatel pro práci v terénu, další dvě pro čistopis (terénní mapa zůstává mapovateli, dva čistopisy odevzdává nositeli mapovacího projektu). Do mapy se mokřady zaznamenávají značkami určenými v této metodice. Mapovatel zaznamená mokřady vždy na celém území, které si dohodne s LS či LZ LČR. 3.2. Základní mapa ČR v měřítku 1:10 000 Je dalším vhodným podkladem pro snazší orientaci v terénu. Tyto mapy lze získat v místně příslušných krajských prodejnách map. 3.3. Letecký snímek v měřítku 1:10 000 Letecké fotografické snímky se užívají k lepší orientaci v terénu a k rychlému vyhledávání a upřesnění hranic biotopů. Užívají se v měřítku shodném s mapou (tj. 1:10 000). Snímkování celé ČR je prováděno v 7-9letých intervalech, je nutno použít nejaktuálnější snímky. Pro posouzení situace - např. vývoje biotopu (stanoviště), lze použít i starších leteckých snímků (snímkování se provádí od r. 1947). Letecké snímky vyhotoví na základě písemné objednávky Vojenský topografický ústav v Dobrušce, PSČ 518 16. Je třeba upozornit, že letecký snímek se nepřekrývá s mapou a také na zkreslení na okrajích snímku, které je třeba brát v úvahu při překreslování skutečností ze snímků. 3.4. Mapovací karty mokřadu Vyplněná karta obsahuje základní data o mokřadu. Vyplní se všechna požadovaná hesla. Mapovatel ji odevzdá nositeli přepsanou do čistopisu strojem, nebo hůlkovým písmem. 4. Práce v terénu Předmětem mapování jsou pouze mokřady na pozemcích ve správě LČR. Mapovatel se zkontaktuje s místně příslušnou organizační jednotkou LČR, upřesní vymezení území určeného k mapování a zkonzultuje, co je o předmětném území již známo. Mapovatel může rovněž zkontaktovat další místní znalce, okresní úřady, správy CHKO apod. (Lesní správa či závod v té době již je o mapování informována, jelikož již předtím, vyjadřovala souhlas s předloženým projektem). Vybrané mokřady musí mapovatel navštívit ve vhodném vegetačním období, aby záznam o nich byl dostatečný. Každý mapovaný mokřad by měl být navštíven minimálně dvakrát. 4.1. Popis práce Při průzkumu se mapovatel nejprve rozhodne, zda je mokřad natolik významný, že jej bude v mapování podchycovat a bude k němu vyplňovat mapovací kartu (např. staré louže se stojící vodou na lesní cestě budou předmětem mapování pouze v případě výskytu chráněných či geograficky významných druhů rostlin či živočichů, nebo ohrožených rostlinných společenstev). Vybranou plochu ohraničí myšlenou čarou a zakreslí ji s co největší přesností do lesnické obrysové mapy plnou (souvislou) černou čarou (čistopis fixem 0.2-0.5 mm). Může si pomoci i leteckými snímky (pokud je má k dispozici). Snímek zpřesňuje mapování proto, že zachycuje skutečnosti, které na lesnické ani topografické mapě nejsou. Lze se ale samozřejmě s dostatečným výsledkem obejít i bez leteckých snímků. V lesích, kde je nedostatečná přehlednost v terénu, určí mapovatel plochu při případné společné místní pochůzce s pracovníkem LČR. Na mapě u zakreslené plochy napíše mapovatel číslo plochy (velikost čísla bude cca 3mm a bude umístěno vně mapovací plochy, těsně u čáry, kterou je vyznačena). Na každém listu (či výřezu) mapy se čísluje od jedné. Pod jeden popis mokřadu lze zahrnout i větší počet dílčích ploch, pokud vznikly rozdělením jedné souvislé plochy (zásahem člověka, např. cestou), mají vývojovou souvislost, vznikly za přibližně stejných podmínek a mají přibližně shodné složení rostlinného společenstva. Ke kartě mokřadu lze připojit plánek lokality se zakreslenými podrobnostmi (např. polohu jezírek ve větším mokřadu). Měřítko plánku lze volit libovolně, tak, aby mapovateli umožňovalo provést kvalitní zákres. Jako podklad může sloužit zvětšenina lesnické mapy.

4.2. Zásady vyplňování karty mokřadu Vyplní se všechna požadovaná hesla. Číslo lokality - odpovídá číslu zapsanému u lokality na příslušném listu (či výřezu) lesnické obrysové mapy Číslo listu či výřezu lesnické obrysové mapy Název mokřadu (místa) - určí mapovatel dle místních názvů, které dle potřeby zkonzultuje s personálem LČR Okres Katastrální území - uveden se název okresu a katastrálního území na kterém stanoviště (biotop) leží (v případě přesahu se uvedou oba okresy) Rozloha - rozloha se uvádí v hektarech (ha), nebo metrech čtverečních (m 2 ), mapovatel ji odhadne v terénu a zkontroluje přitom i zákres v základní mapě, kde lze velikost lokality zjistit pomocí fólie s milimetrovou sítí s přesností 0.01 ha. U liniových biotopů (např. potoků) uvádíme délku a průměrnou šířku v metrech. Nadmořská výška - uvede se průměrná nadmořská výška určená interpolací vrstevnic z mapy (v případě velkého rozdílu nadmořské výšky v rámci jednoho mokřadu /např. u potoků/ se uvede maximální a minimální nadmořská výška). Ochrana přírody - zaznamená se sem statut ochrany v případě, že ho plocha má (jde např. o území v CHKO) Popis stanoviště (biotopu) a) Celková specifikace - mapovatel slovy mokřad popíše (zrašelinělé jezírko, lesní rybníček se zrašelinělým okrajem, terénní deprese s periodickou tůňkou, peřejnatý úsek toku, mrtvé rameno apod.) b) Výčet chráněných druhů - mapovatel zapíše výčet zjištěných zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dále uvede i výčet druhů a přírodních stanovišť jejichž ochrana je v zájmu Společenství (dle Směrnice EU o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Mapovatel u druhů odhadne jejich početnost na lokalitě. c) Popis ostatních zajímavostí - výčet dalších zjištěných druhů organismů, popis zajímavého jevu apod. Stávající stav, ohrožení Mapovatel popíše stávající stav mokřadu. Pokud je plocha ohrožena nějakou činností (myslivecké zařízení, odvodnění v minulosti, nežádoucí zarůstání náletem, výskyt invazních rostlin apod.) popíše toto ohrožení. Návrh managementu - Mapovatel navrhne opatření ke zlepšení či ochraně mokřadu (např. obnova tůně, zasypání odvodňovacího příkopu, sečení lesní zrašelinělé loučky apod.). Dobrým návodem pro navržení opatření jsou např. knihy "Péče o chráněná území" I. a II. (PETŘÍČEK a kol. 1999, MÍCHAL, PETŘÍČEK a kol. 1999). Poznámky - Sem mapovatel uvede své další náměty Literatura, další zdroje informací - Pokud je mapovateli známa odborná literatura, ve které je např. publikován nález vzácného druhu rostliny z mapovaného mokřadu, nebo ví o průzkumu, jehož výsledky jsou např. uloženy v kartotéce místního regionálního muzea, uvede to do této rubriky v mapovací kartě. Jméno mapovatele - Mapovatel čitelně uvede své jméno, příjmení a titul. 5. Odevzdání výsledků Řešitel odevzdá výsledky mapování (mapovací karty a mapovací list) ve dvojím vyhotovení nositeli projektu. Nositel projektu si jeden čistopis ponechá ve svém archivu a jeden čistopis společně se stručnou závěrečnou zprávou o průběhu projektu, potvrzenou od místně příslušné organizační jednotky LČR, odešle na ÚVR ČSOP.

Vysvětlivky použitých zkratek: LČR - Lesy České republiky, státní podnik LHP - lesní hospodářský plán ČSOP - Český svaz ochránců přírody ÚVR ČSOP - Ústřední výkonná rada Českého svazu ochránců přírody ZO ČSOP - Základní organizace Českého svazu ochránců přírody AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO - Chráněná krajinná oblast Použitá a doporučená literatura: ABSOLON K. a kol. (1994): Metodika sběru dat pro biomonitoring v chráněných územích. AOPK Praha, 70 str. DYKYJOVÁ D. a kol. (1989): Metody studia ekosystémů. Academia Praha. FOŠUMOVÁ P., HAKR P., HUSÁK Š. (1996): Mokřady České republiky (sborník referátů). BÚ AV ČR Třeboň. 167 str. HANEL L. (1995): Ochrana ryb a mihulí. ZO ČSOP Vlašim. 139 str. HANEL L. (v tisku): Sledování a ochrana vážek. ZO ČSOP Vlašim. HORA J. ed. (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. ČSO, Praha. 96 str. MACHAR I. (1998): Ochrana lužních lesů a olšin. AOPK Praha. 31 str. MÍCHAL I., PETŘÍČEK V. a kol. (1998): Péče o chráněná území II. AOPK Praha 1-714 str. MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. (1998): Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno. 135 str. MIKÁTOVÁ B., ROTH P., VLAŠÍN M. (1995): Ochrana plazů. EkoCentrum Brno. 48 str. MORAVEC J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, příloha. Litoměřice.206 str. MORÁVEK F. ed. (1999): Program 2000 - Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. LČR, s. p. Hradec Králové. 64 str. NĚMEC J. ed. (1998): Krajina a voda. /Sborník referátů/ AOPK Praha 1-176 str. PETŘÍČEK V. a kol. (1999): Péče o chráněná území I. AOPK Praha 1-452 str. PETŘÍČEK V., VESELÝ M. (1994): Metodika mapování přírody a krajiny /sborník/. ČÚOP Praha. 69 str. PRACH K. (1994): Monitorování změn vegetace - metody a principy. ČÚOP Praha, 69 str. ŘEPKA R., KAILER P. et al. (1994): Metodika mapování fytocenóz významných z hlediska ochrany přírody a krajiny. ČÚOP Praha, 84 str. TOMAN A., HLAVÁČ V. st., HLAVÁČ V. ml. (1995): Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. 16str. VONDRUŠKOVÁ H. a kol. (1994): Metodika mapování krajiny. ČÚOP Praha, 55 str.

Mapovací karta mokřadu (v rámci společného programu LČR, s. p. a ČSOP "Ochrana mokřadů v lesích") Číslo lokality Název mokřadu (místa) Číslo mapy Okres Katastrální území Rozloha Nadmořská výška Ochrana přírody Popis stanoviště - celková specifikace Popis stanoviště - výčet chráněných druhů Popis stanoviště - popis ostatních zajímavostí Stávající stav, ohrožení Návrh managementu Poznámky Literatura, další zdroje informací Jméno mapovatele