KVALITA POVRCHOVÝCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ VÝVOJ Voda je látka nezbytná pro zajištění života na naší planetě a zároveň důležitá hospodářská surovina. Proto je důležité zabývat se její kvalitou v tocích i nádržích, a uvědomit si, že vše, co projde potrubím našich domácností, může jednou ve vodním toku skončit. Máme dostatek kvalitních čistíren odpadních vod ve srovnání se zbytkem Evropy? Víme, jakou kvalitu mají vodní toky v České republice a čím se tato kvalita mění? Proč je úroveň čistoty našich vod tak zásadní nejen pro životní prostředí České republice, ale i celé Evropy? Česká republika je státem ležícím na rozhraní tří úmoří. Z těchto důvodů lze naše území označit za jakousi hydrologickou střechu Evropy. Kvalita odtékajících vod se sice částečně odvíjí od přírodních podmínek, ale především závisí na míře znečištění plynoucího z lidských činností. Obecně je problematika ochrany vod sledována ve dvou oblastech: znečišťování vod (zejména povrchových) a jakost vod (povrchových a podzemních). Znečišťování povrchových vod Počátkem 90. let 20. století bylo znečištění vod, zejména povrchových, vnímáno jako jeden z hlavních problémů životního prostředí České republiky. Většina významných vodních toků patřila do kategorií silně či velmi silně znečištěná voda a objevovaly se i vážné kontaminace vod podzemních. Zastavení nebo omezení některých velkých průmyslových výrob znamenalo významné snížení znečištění vypouštěného z bodových zdrojů. Např. mimořádně rychlé snížení znečištění ropnými látkami jde na vrub omezení či modernizace průmyslových výrob, které v 80. letech měly výjimky z dodržování parametrů tehdejšího zákona o vodách. Náprava starých ekologických škod, zahrnující sanace podzemních vod, se projevila zlepšením kvality podzemní vody. Nový zákon o vodách, stejně jako zákon o vodovodech a kanalizacích nabyly účinnosti v roce 2001. Pozornost byla věnována zejména omezování znečištění vypouštěného do povrchových vod. Zatímco v první polovině 90. let 20. století objem vypouštěného znečištění do vodních toků klesal hlavně v důsledku poklesu výroby, od poloviny 90. let se začal projevovat efekt rozsáhlé výstavby a modernizace technologií čistíren odpadních vod (ČOV), jež pokračuje dodnes. Podíl čištěných odpadních vod od roku 1999 víceméně stagnuje na úrovni 94 96 %. V roce 2007 bylo dosaženo hodnoty 95,8 %, což je maximální hodnota v období po roce 1990. Za celé období 1990 2007 se tedy objem vypouštěného znečištění z bodových zdrojů zásadně snížil: u BSK 5 1 poklesl o 94,7 %, u CHSK cr 2 o 88 %, nerozpuštěné látky (NL) o 90 % a RAS (rozpuštěných anorganických solí) o 14,6 %. Došlo i k poklesu vypouštěného množství 1 BSK 5 - biochemická spotřeba kyslíku za pět dní parametr kvality vody, který určuje míru organického (biologicky odbouratelného) znečištění. Stanovení BSK slouží k nepřímému stanovení organických látek, které podléhají biochemickému rozkladu, při aerobních podmínkách. 2 CHSK cr - chemická spotřeba kyslíku parametr kvality vody, určující míru organického (chemicky oxidovatelného) znečištění. Hodnota CHSK je tedy mírou celkového obsahu organických látek ve vodě ( nepřímé skupinové stanovení ). 1
nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek. V současnosti dochází k významnému poklesu také u makronutrientů (dusík, fosfor) v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných čistíren odpadních vod cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu. Výstavba ČOV a kanalizačních sítí je podporována jak ze státního rozpočtu, tak z fondů Evropských společenství tak, aby do roku 2010 byly splněny požadavky Směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS). Česká republika má rezervy především v podílu obyvatel, jejichž odpadní vody jsou čištěny. V tomto ukazateli zatím nedosahuje západoevropského průměru, avšak ve srovnání s vybranými srovnatelnými zeměmi (Maďarsko, Polsko, Slovensko) udržuje nadprůměrnou úroveň stabilního trendu zvyšování úrovně čištění odpadních vod. Mezinárodní srovnání podílu obyvatel připojených na ČOV podle stupně čištění, průměr z let 2001 2004 % 100 90 80 70 60 50 30 20 10 0 Turecko Belgie Island Slovensko Španělsko Maďarsko Polsko Portugalsko Irsko Česká Norsko Francie EU15 Finsko Švédsko Rakousko Dánsko Německo Lucembursko Švýcarsko Velká Británie Nizozemí stupeň čištění nerozlišen terciární (mechanicko-biologické s chemickým odstraňováním dalších látek) čištění sekundární (mechanicko-biologické) čištění primární (mechanické) čištění Zdroj: OECD Celkový počet ČOV se zvýšil od roku 1990 o více jak 200 %: z 626 v roce 1990 na 2 065 v roce 2007 (v roce 2000 jich bylo 1055). Vlivem rekonstrukcí ČOV (a v některých případech nahrazením novými) roste i počet čistíren se schopností odstraňovat dusík anebo fosfor (např. v roce 2007 jich přibylo 57). Celkem bylo v roce 2007 dokončeno sedm nových a rekonstruováno 22 ČOV s kapacitou nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Průměrná účinnost čistíren odpadních vod (tedy poměr množství znečištění na přítoku a odtoku) je velmi vysoká v případě BSK 5 a NL odstraněno je přes 97 % znečištění. Co se týká CHSK Cr, je to 94 %. Fosforu je odstraňováno 85 % a dusíkatých látek pouze 71 %. Přetrvávajícím problémem je znečišťování difúzního a plošného charakteru, tj. nekontrolovatelné a obtížně měřitelné množství odpadních vod z rozptýlené zástavby a zemědělských podniků, především pak vymývání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (zejména pesticidů) z intenzivně využívané zemědělské půdy. 2
Vývoj vypouštěného znečištění vyjádřený jako index k roku 2000 v letech 2000 2007 1 120 BSK5 CHSK nerozpuštěné látky rozpuš.anorgan.soli Index (1990=100) 100 80 60 20 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. Na základě aktualizace strategie financování implementace směrnice 3 Rady o čištění městských odpadních vod, která uvádí výsledky dotazníkového šetření v obcích nad 2 000 EO k září 2007, však přesto narůstá počet čistíren příliš pomalu. Požadavky splňovalo k tomuto dni 282 aglomerací. Nevyhovující ČOV byla zjištěna u 187 aglomerací (z toho 123 aglomerací, kde zbývá dořešit pouze ČOV a 64 aglomerací, kde je potřeba dostavět ČOV i odpovídající kanalizaci). Nevyhovující kanalizace je v dalších 154 případech. Prioritně je potřeba zaměřit se na 134 aglomerací, pro které nejsou připraveny projekty pro naplnění směrnice 4. Celkově je do roku 2010 nezbytné zajistit finanční prostředky ve výši cca 50 mld. Kč (od roku 2007 včetně). Jakost tekoucích vod Snižování množství vypouštěných látek do vodních toků se projevuje postupným zlepšováním jakosti povrchových vod. Pro hodnocení jakosti povrchových vod je základním nástrojem klasifikace do 5 tříd jakosti 5 podle normy ČSN 75 7221. Jakost vody se klasifikuje zvlášť pro každý jednotlivý ukazatel a hodnocené ukazatele jsou členěny do pěti skupin (A Obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele a E Radiologické ukazatele). Ve skupině pak rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace a o celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje nejhorší klasifikace ze skupin. 3 Směrnice Rady 91/271/EHS ukládá zajistit čištění odpadních vod ve všech aglomeracích ČR o velikosti nad 2 000 EO do konce vyjednaného přechodného období tj. do roku 2010. 4 výstavba, rekonstrukce či intenzifikace ČOV a / nebo výstavba či dostavba kanalizace 5 Třídy jakosti podle ČSN 75 7221 Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod I. neznečištěná voda ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku II. mírně znečištěná voda dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému III. znečištěná voda podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny IV. silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému V. velmi silně znečištěná voda podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému 3
Komplexně lze v dlouhodobém vývoji pozitivně hodnotit u většiny významných vodních toků posun z kategorií IV. až V. třídy jakosti z počátku 90. let do II. až III. kategorie v posledních letech. Obr. Porovnání jakosti vody v tocích ČR ve dvouletích 1991 1992 a 2006 2007 1991 1992 2006 2007 Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. Vývoj podílu profilů v jednotlivých třídách jakosti vod skupiny A Obecné, fyzikální a chemické ukazatele, 2000 2007 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % % 30 % 20 % 10 % 0 % 29 32 35 36 37 31 27 25 34 29 27 38 28 35 30 5 8 13 0 4 0 5 1 3 7 6 0 1 2 1 0 25 35 35 31 24 26 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 I II III IV V 18 38 Zdroj: ČHMÚ Přestože se znečišťování vodních toků (charakterizované ukazateli BSK 5, CHSK Cr, NL) snižuje, narůstá význam znečišťování látkami, které jsou obtížněji odstranitelné (RAS, specifické polutanty, PPCP Pharmaceutics and Personal Care Products a další nebezpečné chemické látky). Velmi závažné je zatížení fosfáty a anorganickým dusíkem, které pocházejí ze zemědělství a z domácností (zejména z pracích prášků). Přispívají k tomu i některé bodové zdroje s absencí třetího stupně čištění odpadních vod. 4
Naopak pozitivní dopad na kvalitu vod má již zmíněné zvyšování počtu ČOV umožňujících denitrifikaci 6 a nitrifikaci 7 či chemické srážení fosforu. Proto bylo celé území ČR vyhlášeno jako citlivá oblast s povinností terciérního stupně čištění ve všech obcích nad 2 000 EO (dle směrnice č. 91/271/EHS). V současnosti (dle dat VÚV T.G.M., v. v. i. za rok 2007) jsou nejzatíženějšími menší vodní toky s malou vodností, které protékají hustě osídlenými oblastmi nebo oblastmi s velkou zátěží (zejména Trkmanka, Lomnice, Litava, Kyjovka, Hájecký potok, Mrlina, Skalice, Vlkava a Zákolanský potok). Z větších toků je to Bílina a dolní toky Lužnice a Ostravice. Co říci závěrem? Je zřejmé, že kvalita povrchových vod se od počátku devadesátých let zásadně zlepšila, ale přesto nemáme vyhráno. Stále se v některých řekách vyskytují znečišťující látky v nebezpečných koncentracích, které tyto toky řadí do páté, tedy nehorší třídy jakosti vod. Stále máme na našem území nespočet malých obcí, které nemají svou čistírnu odpadních vod a které vypouštějí znečištěné vody přímo do vodních toků. Stále se potýkáme s problémem eutrofizace ve stojatých vodách. Nelze se tedy nadmíru radovat z úspěchů minulých a je třeba pokračovat v úsilí za zvyšování kvality našich vodních zdrojů. Nezapomínejme, že termín pro naplnění stěžejní směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod (2010) se nezadržitelně blíží Autor a kontaktní osoba: RNDr. Lenka Volaufová CENIA, česká informační agentura životního prostředí tel.: 267 225 207, e-mail: lenka.volaufova@cenia.cz 6 redukce dusičnanů až na elementární dusík 7 oxidace amonných látek až na dusičnany 5