Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Transkript

1 Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

2 Obsah 1. Úvod Národní databáze Evropská databáze IRTAD Základní fakta Vývoj usmrcených seniorů Absolutní vývoj Relativní vývoj Podíl usmrcených seniorů ke všem usmrceným Hlavní příčiny následků dopravních nehod seniorů v roce Řidiči a spolujezdci Chodci Extravilán a intravilán Řidiči a spolujezdci Chodci Krajské srovnání roku Absolutně Relativně Srovnání počtu usmrcených seniorů s Evropou Absolutní data Relativní data Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Stárnoucí populace účastníci silničního provozu nad 65 let Měsíční vývoj Použité zdroje

3 1. Úvod Dokument má za cíl vytvořit formou komentovaných grafů základní materiál oddělení BESIP týkající se národních statistik dopravních nehod seniorů a jejich následků, především z oblasti osob usmrcených, vážně zraněných a lehce zraněných osob. 1.1 Národní databáze Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR). 1.2 Evropská databáze IRTAD Pro potřeby tohoto dokumentu byla dále použita jako zdroj dat Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti je součástí výzkumného programu OECD zahrnutým do oblasti výzkumu silniční dopravy a intermodálních vazeb. Databáze IRTAD průběžně shromažďuje údaje o nehodovosti v silničním provozu a jejich souvislostech s demografickými, infrastrukturními a provozními ukazateli. Současně je IRTAD fórem pro prezentaci výsledků výzkumů vázaných na statistická data národních úrovní a iniciátorem pro zpracování souhrnných kompilačních studií. Databáze IRTAD obsahuje souhrnná a mezinárodně srovnatelná data v časových řadách od r V rámci IRTAD je dosažena harmonizace a kompletnost dat na mezinárodní úrovni z hlediska základních definic a datového obsahu. V každém grafu je uvedena informace o zdroji vstupních dat. 3

4 2. Základní fakta Z pohledu následků dopravní nehodovosti je tento dokument zaměřen na usmrcené ve věkové kategorii 65 let a více (senioři). Použitá data jsou podle zdroje buď do 24 hodin po nehodě (ŘSDP PP ČR) nebo do 30 dní po nehodě (IRTAD). Základní poznatky statistických ukazatelů seniorů: - od vzniku samostatné České republiky do konce roku 2015 bylo na pozemních komunikacích v České republice usmrceno seniorů - nejtragičtější, z pohledu seniorů, byl rok 1994, kdy bylo usmrceno 304 osob, naopak nejméně seniorů bylo usmrceno v roce 2014 (131) - v roce 2015 došlo k nárůstu počtu usmrcených seniorů o 48 osob na 179, tj. o 37 %! - v celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených seniorů o 16,8 %, průměrný pokles všech usmrcených osob pak činí 21,8 % což znamená, že průměrné tempo poklesu usmrcených seniorů je (oproti celku) pomalejší - na celkovém počtu usmrcených osob v období činil podíl seniorů 18 %, což znamená, že téměř každá 6. usmrcená osoba byla seniorem - v roce 2015 byl podíl usmrcených seniorů nejvyšší (24,3 %) přibližně každá 4. usmrcená osoba byla seniorem, naopak v roce 2002 nejnižší (14,8 %) - za posledních 7 let je uvedený podíl nadprůměrný negativní trend! - v roce 2015 bylo nejvíce seniorů usmrceno ve Středočeském kraji (24), naopak nejméně na Vysočině - nejvyšší podíl usmrcených seniorů je evidován v Pardubickém kraji (37 %), v Karlovarském kraji (33%) a v Hl. m. Praze (32 %), naopak nejnižší na Vysočině (9%) - porovnáme-li rok 2014 s rokem 2000, došlo v České republice ke snížení usmrcených seniorů na 54 % referenčního roku 2000 (evropský průměr činí 63 %), s touto bilancí patřila Česká republika k lepšímu evropskému průměru (pozn. v roce 2015 však došlo v České republice k nárůstu počtu usmrcených seniorů) - v roce 2014 bylo v Česku usmrceno 7,2 seniorů na obyvatel, nejlepší bilance s 3,9 usmrcenými seniory je evidována v Lucembursku, naopak nejhorší v Polsku (12,2), z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2014 mírně negativní bilanci - v roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 120 seniorů a těžce zraněno 463 seniorů, předpoklad pro rok 2016 počítá s tím, že nebude usmrceno více než 129 seniorů a těžce zraněno 481 seniorů Detailní informace jsou rozpracovány v dokumentu dále. 4

5 3. Vývoj usmrcených seniorů Senioři představují významnou skupinu lidské populace, která se na dopravě účastní (pozn. z pohledu uvedených dat senior = osoba ve věku 65 let a více). 3.1 Absolutní vývoj Vývoj počtu usmrcených seniorů v ČR je zřejmý z grafu. Nejtragičtější, z pohledu seniorů, byl rok 1994, kdy bylo usmrceno 304 osob, naopak nejméně seniorů bylo usmrceno v roce 2014 (131). V roce 2015 došlo k nárůstu počtu usmrcených seniorů o 48 osob na 179, tj. o 37 %! 5

6 3.2 Relativní vývoj Z relativního vývoje je zřejmá sestupná tendence. Nejméně seniorů bylo usmrceno v ČR v roce 2014 (o 48 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce V celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených seniorů o 16,8 %. Průměrný pokles všech usmrcených osob pak činí 21,8 % což znamená, že průměrné tempo poklesu usmrcených seniorů je (oproti celku) pomalejší. 6

7 3.3 Podíl usmrcených seniorů ke všem usmrceným Na celkovém počtu usmrcených osob v období činil podíl seniorů 18 %, což znamená, že téměř každá 6. usmrcená osoba byla seniorem. V roce 2015 byl podíl usmrcených seniorů nejvyšší (24,3 %) přibližně každá 4. usmrcená osoba byla seniorem, naopak v roce 2002 nejnižší (14,8 %). Za posledních 7 let je uvedený podíl nadprůměrný negativní trend! 7

8 4. Hlavní příčiny následků dopravních nehod seniorů v roce Řidiči a spolujezdci Následky u seniorů - řidičů a spolujezdců - podle hlavních příčin; Chodci nezaviněná řidičem nepřiměřená rychlost nesprávné předjíždění nedání přednosti nesprávný způsob jízdy technická závada CELKEM usmrceno těžce zraněno lehce zraněno , ,429 nezraněno ,634 4, ,146 Následky u seniorů - chodců - nezaviněná nepřiměřená nesprávné nedání podle hlavních příčin; 2015 řidičem rychlost předjíždění přednosti nesprávný způsob jízdy CELKEM usmrceno těžce zraněno lehce zraněno nezraněno Extravilán a intravilán 5.1 Řidiči a spolujezdci Následky u seniorů - řidičů a spolujezdců v obci mimo obec podíl v obci usmrceno % těžce zraněno % lehce zraněno 1, % nezraněno 6,900 2,246 75% 5.2 Chodci Následky u seniorů - chodců v obci mimo obec podíl v obci usmrceno % těžce zraněno % lehce zraněno % nezraněno % 8

9 6. Krajské srovnání roku Absolutně V roce 2015 bylo nejvíce seniorů usmrceno ve Středočeském kraji (24), naopak nejméně na Vysočině. Senioři 2015 usmrceno těžce zraněno lehce zraněno Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Vysočina Pardubický Liberecký Karlovarský Celkem ,986 9

10 6.2 Relativně Při porovnání usmrcených seniorů se všemi usmrcenými jsou zřejmé rozdíly v jednotlivých krajích. Nejvyšší podíl usmrcených seniorů je evidován v Pardubickém kraji (37 %), v Karlovarském kraji (33%) a v Hl. m. Praze (32 %), naopak nejnižší na Vysočině (9%). 10

11 7. Srovnání počtu usmrcených seniorů s Evropou 7.1 Absolutní data Následující tabulka udává vývoj počtu usmrcených seniorů (kategorie nad 65 let) v jednotlivých evropských zemích. Porovnáme-li rok 2014 s rokem 2000, došlo v České republice ke snížení usmrcených seniorů na 54 % referenčního roku 2000 (evropský průměr činí 63 %). S touto bilancí patřila Česká republika k lepšímu evropskému průměru (pozn. v roce 2015 však došlo v České republice k nárůstu počtu usmrcených seniorů). Země vs Island % Lucembursko % Dánsko % Řecko % Slovinsko % Finsko % Švýcarsko % Česká republika % Portugalsko % Španělsko % Francie 1,342 1,361 1,337 1, % Švédsko % Rakousko % EVROPA 9,262 8,965 8,851 8,547 7,978 7,638 7,424 7,310 6,869 6,522 6,007 6,261 5,999 5,915 5,843 63% Maďarsko % Polsko 1, % Spojené království % Norsko % Nizozemí % Belgie % Německo 1,311 1,283 1,236 1,329 1,201 1,162 1,154 1,153 1,066 1, , % Itálie 1,437 1,369 1,461 1,379 1,293 1,199 1,220 1,105 1,099 1,111 1,064 1,038 1,068 1,094 1,090 76% Irsko % * neúplná databáze IRTAD 11

12 7.2 Relativní data Následující tabulka porovnává počet usmrcených seniorů na obyvatel v dané věkové kategorii (nad 65 let). V roce 2014 bylo v Česku usmrceno 7,2 seniorů na obyvatel. Nejlepší bilance s 3,9 usmrcenými seniory je evidována v Lucembursku, naopak nejhorší v Polsku (12,2). Z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2014 mírně negativní bilanci. Země Lucembursko Spojené království Finsko Švédsko Dánsko Španělsko Německo Nizozemí Švýcarsko Francie EVROPA Česká republika Slovinsko Rakousko Irsko Řecko Itálie Belgie Portugalsko Polsko Maďarsko Island Norsko * neúplná databáze IRTAD 12

13 8. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 8.1 Stárnoucí populace účastníci silničního provozu nad 65 let V roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 120 seniorů a těžce zraněno 463 seniorů. Předpoklad pro rok 2016 počítá s tím, že nebude usmrceno více než 129 seniorů a těžce zraněno 481 seniorů. 13

14 8.2 Měsíční vývoj V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 28 seniorů (stanovený předpoklad překročen) a 77 seniorů bylo těžce zraněno (stanovený předpoklad dodržen). 14

15 Použité zdroje [1] ŘSDP PP ČR [2] IRTAD [3] Světová banka 15

16 Vytvořeno v Praze Copyright 2016 I Všechna práva vyhrazena Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 16