Elektronické informační zdroje na Mendelově univerzitě v Brně a práce s informacemi 3. část 23. května 2013
Osnova 1. Elektronické informační zdroje multioborové a. Web of Science b. Scopus c. Academic Search Complete 2. A to Z seznam online časopisů na MENDELU 3. Manažer pro správu bibliografických citací EndNote Web 4. Citace a citační etika 5. Základy typografie dokumnetů
Elektronické informační zdroje Přístup na adrese: http://www.mendelu.cz/cz/sluzby_sz/icuk/databaze (www stránky MENDELU Služby pro studenty a zaměstnance Informační centrum a Ústřední knihovna (ICUK) Elektronické informační zdroje)
Elektronické informační zdroje multioborové Web of Science Scopus Academic Search Complete
Web of Science Producent: Obory: Thomson Reuters multioborová databáze abstraktová a citační databáze více než 12 000 impaktovaných časopisů včetně časopisů s tzv. Open Access databáze Web of Science má retrospektivu od roku 1900 cca 150 000 sborníků z konferencí na MENDELU retrospektiva od roku 1945 současnost
Web of Science sedm databází: Science Citation Index Expanded (oblast přírodních a technických věd; více než 8 300 periodik; 1900-); Social Sciences Citation Index (společenské vědy; více než 4 500 periodik; 1900-); Arts & Humanities Citation Index (humanitní a společenské vědy; více než 2 300 periodik; 1975-) Conference Proceedings Citation Index- Science (CPCI-S)-- (1990 ) Conference Proceedings Citation Index- Social Science & Humanities (CPCI-SSH)-- (1990 ) Index Chemicus (organická chemie; 1993 ) Current Chemical Reactions (chemické reakce; 1986 )
Scopus Producent: ELSEVIER B.V. Obory: multioborová databáze abstraktová a citační databáze sleduje odborné časopisy, knihy, konference, firemní literaturu 19 500 peer-reviewed časopisů od 5.000 vydavatelů (včetně Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis) součástí jsou i tzv. "Articles-in-Press" okolo 3.850 časopisů databáze obsahuje 49 milionů záznamů z toho: 28 milionů záznamů od r. 1996 21 milionů záznamů před r. 1996 (jdou až do r. 1823) na MENDELU retrospektiva od roku 1960 současnost
Academic Search Complete Producent: EBSCO Publishing Obory: multioborová databáze multioborová plnotextová a citační databáze téměř 9 100 časopisů v plném textu více než 7 900 recenzovaných (peer-reviewed) periodik indexuje více než 13 600 časopisů na MENDELU retrospektiva plných textů už od r. 1887
A to Z seznam online časopisů na MENDELU časopisy dostupné v plném textu na MENDELU placené + Open Access placené: Elsevier Springer Wiley Oxford Journals Online STM Collection Oxford Journals Online Science Archives Cambridge Journals Online STM collection BioOne ACS Publications JSTOR
A to Z seznam online časopisů na MENDELU multioborové: Elsevier Springer Wiley
Producent: ELSEVIER Obory: Databáze obsahuje: Science Direct multioborová plnotextová databáze přes 2.500 titulů peer-reviewed časopisů v plných textech obory: přírodní a společenské vědy, technické obory, na MENDELU retrospektiva: různá dle titulu časopisu, obvykle od r. 1995
Producent: SPRINGER Obory: Databáze obsahuje: SpringerLink multioborová plnotextová databáze přes 2 719 titulů časopisů, z toho 2 045 dostupných na univerzitě v plném textu obory: přírodní a společenské vědy, technické obory, na MENDELU retrospektiva od roku 1997 současnost
Wiley Online Library Producent: John Wiley & Sons Obory: Databáze obsahuje: multioborová plnotextová databáze 1 500 titulů peer-reviewed časopisů na MENDELU retrospektiva: různá (přístup k plným textům článků všech předplacených časopisů od r. 1997, někdy i starší)
A to Z seznam online časopisů na MENDELU oborové přírodní vědy: Oxford Journals Online STM Collection Cambridge Journals Online STM collection Oxford Journals Online Science Archives BioOne ACS Publications oborové společenské vědy: JSTOR
Oxford Journals Online STM Collection Producent: Oxford University Press Obory: přírodní vědy, technika, medicína Databáze obsahuje: 151 titulů časopisů v plném textu, z toho 78 časopisů z oboru medicíny, 39 časopisů z oboru biologie, 34 časopisů z oborů matematiky a fyziky na MENDELU retrospektiva od r. 1996 současnost seznam dostupných titulů z oboru medicíny seznam dostupných titulů z oboru biologie seznam dostupných titulů z oboru matematiky a fyziky
Oxford Journals Online Science Archives Producent: Oxford University Press Obory: Databáze obsahuje: přírodní vědy, technika, medicína 107 titulů časopisů v plném textu, z toho 53 časopisů z oboru medicíny, 54 časopisů z přírodních věd seznam všech dostupných titulů na MENDELU retrospektiva 1865 1995
Cambridge Journals Online STM Collection Producent: Cambridge University Press Obory: Databáze obsahuje: přírodní vědy, technika, medicína 28 titulů časopisů (STM) v plném textu a 32 časopisů v režimu tzv. Open Access seznam titulů na MENDELU retrospektiva různá
Producent: BioOne Obory: BioOne přírodní vědy 171 titulů od 129 vydavatelů 123 titulů má IF (BioOne News Vol. 7, Issue 2 [April 2013]) obory: biologie, ekologie, životní prostředí, entomologie, genetika, botanika, zoologie, rybářství,...
ACS Publications Producent: American Chemical Society Obory: chemie a související obory více než 40 titulů časopisů patří mezi nejcitovanější, řada má IF obory: anorganická chemie, biochemie, potravinářská chemie, zemědělská chemie, fyzikální chemie, chemie materiálů,...
JSTOR Producent: JSTOR Obory: ekonomie, obchod, vzdělávání, matematika, statistika digitální knihovna Kolekce: Mathematics & Statistics matematika, statistika Arts & Sciences IV (obsahuje kolekce Business I a II) obchod, právo, vzdělávání, veřejná politika, psychologie, Business III Collections ekonomie, zakládání podniků, archiv digitalizovaných plných textů časopisy digitalizované od 1. čísla 1. ročníku až po pohyblivou hranici (moving wall) 2 5 let do současnosti
Manažer pro správu bibliografických citací EndNote Web Producent: Thomson Reuters na platformě Web of Knowledge správa bibliografických citací omezená funkčnost na rozdíl od plné placené verze EndNote lze uložit až 10 tis. citací (u EndNote není omezeno) připojit až 2 GB plných textů k záznamům data ukládána na serveru ISI formát pro ukládání dat ze SCOPUSu RIS format RefMan RIS ukládaná data lze sdílet s ostatními spolupracovníky EndNote Web Training ve slovenštině
Citace a citační etika Definice citační etiky: Etické normy týkající se citování ve vědecké komunikaci. Všeobecně uznávaným principem citační etiky je morální povinnost autora publikované vědecké práce uvést v této práci ty výsledky svých myšlenkových předchůdců, na které ve své práci bezprostředně a vědomě navázal, a odlišit zřetelně své vlastní výsledky od výsledků jiných autorů. Za tímto účelem má autor práce těchto svých předchůdců citovat, zejména pak ty práce, jejichž výsledků využil (konstruktivní citace). Na druhé straně není správné spekulativně zatěžovat vědecké práce prestižními citacemi, jako jsou některé nekonstruktivní autoritativní citace a nekonstruktivní autocitace. ŠVEJDA, Jan. Citační etika. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000364&local_base=ktd
Proč citovat? 1) dokázání znalosti tématu a významných autorů, kteří o něm publikovali práce 2) čtenáře odkazujeme na další relevantní literaturu k danému tématu čtenář si může vyhledat původní zdroj, který je v práci citován 3) dodržení citační etiky a Autorského zákona č. 121/2000
Základní pojmy Citace doslovné uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací. V textu je obvykle uvedena uvozovkami, odsazením anebo typem písma. 1 Autocitace citace jiné práce téhož autora nebo jiné práce, jíž je citující autor spoluautorem. Někdy se v definici autocitace připouští jako citovaná práce pouze taková, jíž je citující autor jediným autorem nebo alespoň prvním autorem. 2 Konstruktivní citace citace informací, jichž citující autor využil v citující práci k syntéze nové informace (nového poznání) nebo k vědeckému důkazu své teze. 3 Autoritativní citace citace práce, jejíž obsah je vědeckou komunitou dobře prověřen, zpravidla práce vysoce citované, ve svém oboru klasické. 4 Bibliografická citace 1. Formalizovaný údaj o dokumentu, který autor bezprostředně použil při přípravě své práce. Odkazy na citovaný dokument jsou v textu uvedeny formou číselných ukazatelů nebo zkrácených citací (první údaj bibliografické citace a datum vydání, např. Novák 1998). 2. V citační analýze se jedná o dokumenty, které jsou v daném dokumentu citovány. 5
Základní pojmy použité zdroje 1) RICHTEROVÁ, Alena. Citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000348&local_base=ktd 2) ŠVEJDA, Jan. Autocitace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000363&local_base=ktd 3) ŠVEJDA, Jan. Konstruktivní citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000359&local_base=ktd 4) ŠVEJDA, Jan. Autoritativní citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000360&local_base=ktd 5) ANON. Bibliografická citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=direct&doc_number=000000349&local_base=ktd
ČSN ISO 690:2010 Informace a dokumentace Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů v ČR vyšla březen 2011; v platnosti od 1. dubna 2011 česká verze mezinárodní normy ISO 690:2010 publikované 15. června 2010 (3. vyd. mezinárodní normy ISO 690) nahrazuje ČSN ISO 690 z prosince r. 1996 a ČSN ISO 690-2 z ledna r. 2000
Obecné zásady 1. Zdrojem údajů potřebných pro citaci je citovaný pramen 2. Údaje, které se nevyskytují v citovaném informačním zdroji, ale jsou přidány tvůrcem citace, by měly být uzavřeny v hranatých závorkách 3. Jakýkoliv prvek, který není v latince, se transliteruje nebo romanizuje v souladu s příslušnou mezinárodní normou. ČSN ISO 9 Informace a dokumentace - Transliterace cyrilice do latinky - slovanské a neslovanské jazyky ČSN ISO 843 Informace a dokumentace - Konverze řeckých znaků do latinky
Obecné zásady 4. Zkracovat bibliografické termíny v souladu s ISO 832. Ostatním zkratkám se vyhýbat. Výjimky tvoří: a) edice názvů názvy periodik, pro něž neexistuje klíčový název, se zkracují v souladu s ISO 4. Pokud existuje nebezpečí dvojznačnosti, uvádí se úplný název b) patenty zkracuje se země původu nebo vydávajícího úřadu v souladu s ISO 3166 kód země nebo ST3 kódem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Např. GB pro United Kingdom c) grafické práce viz ISO 690:2010, 15.7.1 d) průběžné poznámky pokud jsou jména zkrácena, první poznámka by měla vysvětlit všechny zkratky, nebo uvést, kde lze nalézt jejich vysvětlení
Obecné zásady 5. Pořadí údajů v bibliografické citaci je následující: a) jméno (jména) tvůrce (tvůrců) dokumentu b) název c) v případě potřeby typ nosiče d) vydání e) nakladatelské informace (místo, vydavatel a datum) f) název edice (pokud je k dispozici) g) číslování v rámci popisované jednotky h) identifikátory (ISBN, ISSN, DOI,...) i) dostupnost, přístup nebo umístění informací j) dodatečné všeobecné informace
Monografie Tvůrce (autor) 1) jeden tvůrce nejdříve uvádíme příjmení (velkými písmeny), potom křestní jméno, např. SMITH, David Martyn. ; MAC CARTHY, Jim. 2) dva nebo tři tvůrci jméno prvního autora uvádíme v obráceném pořadí pro možnost abecedního uspořádání seznamu bibliografických citací (příjmení, jméno). Jméno druhého a dalšího autora se uvádějí v přímém poředí (jméno, příjmení), např. HAEUPLER, Hennig a Thomas MUER. 3) čtyři a více tvůrců pokud je známe, měla by být uvedena všechna jména. Jestliže jsou některá jména vynechána, uvádí se jméno prvního tvůrce a po něm následuje aj. nebo et al., např. DALE, Mark et al.
Monografie Tvůrce (autor) 4) tvůrcem díla je organizace nebo skupina lidí použitá forma jména by měla být ta, která se objeví v bibliografickém souboru dat zpravidla se jedná o odkaz na jméno národní autority, které, je-li to nutné, je transliterováno, např. KUNGL. SKOGS- OCH LANTBRUKSAKADEMIEN (Royal Swedish Academy of Agriculture and Forestry) 5) autor není uveden (anonymní dílo) místo jména uvedeme Anon 6) určité druhy informačních zdrojů (např. encyklopedie) nebo dílo je společnou prací mnoha jedinců, z nichž žádný nemá dominantní roli jako tvůrce (např. film), by měl být použit název místo jména tvůrce, např. Encyklopedie českých tvrzí
Monografie Název 1) měl by být uveden v takové formě, v jaké se nachází v preferovaném prameni popisu (titulní strana, rub titulní strany, hlavička strany, obálka, deska vazby, obal) 2) píše se kurzívou 3) podnázev uvádíme tehdy, pokud se v něm vyskytují zásadní informace k obsahu citovaného informačního zdroje, např. The European Union: readings on the theory and practice of european integration 4) původní název přeloženého informačního zdroje nebo překlad názvu se uvádí hned za původním názvem, např. Strom a květina součást života [The tree and flower a part of life].
Monografie Vydání 1) mělo by být uvedeno včetně symbolů tak, jak se objevuje v preferovaném prameni citovaného dokumentu (titulní strana, rub titulní strany, hlavička strany, obálka, deska vazby, obal), např. 1st ed., 1. vyd.
Monografie Nakladatelské údaje A) Místo vydání 1) mělo by být uvedeno tak, jak je uvedeno v preferovaném zdroji informací v publikaci. 2) místo je známé, ale není uvedeno v informačním zdroji, doplňuje se v hranaté závorce 3) název větších známých míst lze uvádět samostatně, např. Oxford. U menších míst přidáváme k názvu místa doplněk místa (např. kraj, oddělení, stát, provincie, země), např. Oxford (Ohio). 4) kódy názvu zemí, krajů atd. se uvádějí v souladu s ISO 3166 a ISO 3166-2 5) v citovaném zdroji se nachází dvě nebo více míst vydání v souvislosti s jedním vydavatelem, potom uvádíme jen název místa, které je uvedeno jako první Dříve, pokud nebylo uvedeno místo vydání, psalo se - [s.l.] = sine loco; [b.m.] = bez místa
Monografie Nakladatelské údaje B) Nakladatel nebo jeho náhrada Organizace nebo odpovědné osoby označovány v různých publikacích různě. Přednost v tomto pořadí: vydavatel (nakladatel) distributor nebo vydavatelská společnost tiskárna nebo výrobce sponzorská korporace Více nakladatelů nebo vydavatelů na stejně významné pozici uvádí se pouze první. Dříve, pokud nakl. nebyl uveden - [s.n.] = sine nomine; [b.j.] = bez jména
Monografie Nakladatelské údaje C) Datum vydání 1) mělo by být uvedeno 2) je uvedeno chybně, ale najdeme správné datum uvádíme ho v hranaté závorce, např. 2001 [tj. 2010] 3) v publikaci chybí rok vydání: zjistíme přibližné datum, píšeme [cca. 1840] nebo [19. století] není možné je ani odhadnout, píšeme [b.r.] (b.r. = bez roku; s.a. = sine anno)
Monografie Nakladatelské údaje C) Datum vydání 4) více dat vydání v bibliografické citaci dotisku uvádí se datum dotisku u kopie se uvádí původní datum společně s datem přetisku nebo kopírování, např. 1796 zkopírováno 1810 datum copyrightu odlišné od data publikování mohou být uvedena obě data 5) rozsah dat citujeme celou vícedílnou publikaci vydávanou v průběhu několika let, píšeme rok vyd. 1. dílu a posl. dílu, např. 1990-2000; pokud ještě vychází, uvádíme např. 2008-
Monografie Číslování a stránkování bibliografická citace by měla identifikovat tu část, kterou cituje, např. s. 36-48 pokud je citováno celé dílo, jeho rozsah se libovolně uvede v hranatých závorkách, např. [7 s.] v příkladech v normě u monografických citací ale není uvedeno u vícedílného díla číslo svazku píšeme tučně, číslo části (v případě potřeby) v kulatých závorkách, např. 6(3), 25-30
Monografie Názvy a čísla edic, identifikátory Názvy a čísla edic název edice a její číslování se uvádí tak, jak je v citované publikaci, např. Oceanographic report series, 99-12 Studies in aboriginal rights Handbook of motivation and cognition. The interpersonal context, vol. 3. Identifikátory ISBN pokud ho publikace má, musí být uvedeno
Monografie Příklady Citace tištěné monografie jako celku: Tvůrce. Název díla: podnázev. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání. Edice. ISBN. PLOBERGER, Karl. Zahrada pro inteligentní lenochy II v 7 krocích: trochu jiná kniha o zahradě. Vydání v češtině 1. Praha: Brázda, 2007. ISBN 978-80-209-0357-0.
Monografie Příklady Citace příspěvků v tištěných monografických publikacích: Tvůrce. Název díla: podnázev. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah stran. Edice. ISBN. BLAŽEK, Jan a Václav KNEIFL. Pěstujeme slivoně. Vydání 1. Praha: Brázda, 2005, s. 100-103. ISBN 80-209-0336-4. Tvůrce odpovědný za příspěvek. Název díla: podnázev. In: Tvůrce odpovědný za zdrojový dokument. Název zdrojového dokumentu. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah stran. ISBN. VANĚK, Jiří. Špilberk v době baroka. In: Jana SVOBODOVÁ, ed. Baroko: příběhy barokního Brna. Brno: Muzeum města Brna, 2009, s. 78-89. ISBN 978-80-786549-60-6.
Monografie Příklady Citace příspěvků v el. knihách a online monografických publikacích: Tvůrce. Název díla: podnázev [typ média]. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah [datum citace]. ISBN. Přístup ke zdroji. WALTERS, Dale, Adrian NEWTON and Gary LYON, eds. Induced resistance for plant defence: a sustainable approach to crop protection [online]. [Oxford]: Blackwell, 2007, s. 35-40 [vid. 2011-04-20]. ISBN 9780470995983. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1002/9780470995983 typ média = online, disk; počítačový program, online databáze,... vid. = viewed, česky viděno. Dříve se psalo cit.
Seriály Příklady Citace příspěvků v tištěných seriálových publikacích: Tvůrce. Název díla. Název zdrojového dokumentu. Rok vydání, ročník (číslo), rozsah stran. ISSN. FOTYMA, Mariusz and Irena DUER. Implementation of Nitrate Directive to Poland. Acta agriculturae Slovenica. 2006, 87(1), 51-58. ISSN 1581-9175. Citace příspěvků v online seriálových publikacích: Tvůrce. Název díla. Název zdrojového dokumentu [typ média]. Rok vydání, ročník (číslo), rozsah stran [datum citace]. eissn. ISSN. Přístup ke zdroji. FOTYMA, Mariusz and Irena DUER. Implementation of Nitrate Directive to Poland. Acta agriculturae Slovenica [online]. 2006, 87(1), 51-58 [vid. 2011-04-20]. eissn 1854-1941. ISSN 1581-9175. Dostupné z: http://aas.bf.uni-lj.si/april2006/05fotyma.pdf.
Webové stránky Příklady Citace konkrétních příspěvků nebo části webové stránky: JavaScript. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 29. 3. 2011, 20:27 [vid. 2011-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/javascript KULOVANÁ, Eliška. Obsah mastných omega-3 kyselin v drůbežích výrobcích. Agroweb: internetový zemědělský portál [online]. 19. 3. 2002 [vid. 2011-04-20]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/obsah-mastnych-omega-3-kyselin-vdrubezich-vyrobcich s45x8608.html
Základy typografie dokumentů Na začátku odstavce se nepoužívají žádné druhy odsazení, jako je tabulátor, několik mezer atp. Vyhněte se i tzv. prostrkávání, což je prokládání písmen slov mezerami ( P R O S T R K A N É ). Toto pravidlo platí zvláště v těch případech, kdy bude text dodatečně upravovat DTP pracoviště. Text neupravujeme pomocí mezer, ale použijeme k tomu vhodné funkce programu, jako je např. tabulátor a jeho nastavení. Interpunkční znaménka se píší za slovem bez mezer, mezera je až za nimi: tečka. čárka, středník; dvojtečka: otazník? vykřičník! Závorky a uvozovky (používají se tzv. 96, podle jejich tvaru) se přimykají ke slovu bez mezer, mezera je před a za nimi: (závorky) uvozovky Pomlčka (ALT + 0150) vyjadřuje přeryv v řeči nebo výrazně od sebe odděluje části textu. Často je používána jako náhrada spojky nebo předložky až (např. Karolína Světlá 1830 1899), od do (např. otevřeno 8 18 hodin), a (např. Voskovec Werich), proti (např. AC Milán Arsenal FC). Pomlčky se používá také jako znaménko mínus (např. 3 C). Pomlčky nesmí být na začátku ani na konci řádku. Pokud by se tak mělo stát, je nutné ji nahradit slovním vyjádřením. Naproti tomu spojovník, který je kratší než pomlčka, se používá v případech, kdy chceme spojit dvě části slova nebo dva výrazy: česko-polský slovník, okres Plzeň-sever, Klára Suková-Rovenská, bude-li nebo při dělení slov na konci řádku
Základy typografie dokumentů Pozor na záměnu číslice nula a písmene O velké abecedy (0 O), jedničky s písmenem l malé abecedy (1 l) a znaménka krát s písmenem x malé abecedy ( - x) Měrné jednotky se píší dle významu: s mezerou, je-li jednotka podstatným jménem, tj., 10 C (deset stupňů Celsia), 5 % (pět procent), 9 m (devět metrů) bez mezery, je-li jednotkou vyjádřeno přídavné jméno, tj. 10 (desetistupňový), 5% (pětiprocentní), 9m (devítimetrový). NEPÍŠEME např. 5ti% atd. Tři tečky (trojtečka) nazývané též výpustka se do textu vkládají pomocí Alt+ 0133 a píší se s mezerami podle smyslu: těsně za slovo + mezera (např. Vycházime z předpokladu, jenž ale nebyl dokázán.) oddělené oboustrannou mezerou chybí-li část textu (např. Z buňky vychází vodivou funkci.) chybí začátek textu trojtečka + mezera (např. signální molekuly do vnějšího prostředí) při neúplném výčtu je s oddělující mezerou (např. Z aminokyselin můžeme jmenovat lyzin, leucin, )
Základy typografie dokumentů Na konci řádku nenecháváme neslabičné předložky v, V, s, S, z, Z, k, K. Píšeme je na řádek se stejným slovem, ke kterému se vztahují (např. v knize, k mostu, z vlaku apod.) dle některých typografických pravidel jakékoli jednopísmenné slovo, tedy také předložky a spojky A, i, I, o, O, u, U. Do dvou řádků nedělíme zkrácené jméno a příjmení, např. K. / Holý zkrácený titul a příjmení, např. Ing. / Šedý, MUDr. / Malý číslo a název počítaného předmětu (jednotky), např. 20 / km, 100 / Kč, 8. / kapitola případy tab. / 2, obr. / 6 datum, např. 20. / 8., 1. / září zkratky, např. a. / s., t. / č. větší čísla 15 / 000 Slova nedělíme jsou-li jednoslabičná (pštros, skok atd.) pokud jsou dvouslabičná a jejich první slabiku tvoří samohláska (oběd, oxid, atd.) zvykem rovněž není dělit zkratky (např., JAMU, MENDELU, MUDr. apod.)
Základy typografie dokumentů Více o dělení slov lze nalézt na stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR: Internetová jazyková příručka, kdy po vyhledání požadovaného slova se nám mimo jiné zobrazí, jak ho správně rozdělit. Nechceme-li, aby došlo k nežádoucímu oddělení např. neslabičné předložky od vlastního slova, čísla a názvu počítaného předmětu atd., použijeme tzv. pevnou mezeru CTRL + SHIFT + mezerník. Pro zvýrazňování v textu používejte maximálně dva styly písma: jeden na nadpisy, druhý pro prostý text nebo jeden pro text a nadpisy, druhý pro www odkazy. Je však vhodnější držet se jen jednoho stylu. Pro další zvýrazňování v textu používejte maximálně tři řezy písma (tučné, kurzíva, podtržené). V jakémkoliv psaném projevu platí obecné pravidlo, že nadpis má být o dva body větší než základní text. Ten bývá zpravidla o velikosti 12 bodů, lze použít i 11 bodů veliké písmo. Zdroj pro základní typografická pravidla: KOČIČKA, Pavel a Filip BLAŽEK. Praktická typografie. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004. xiv, 288 s. ISBN 80-251-0232-7.
Děkuji za pozornost Jana Kratochvílová ÚVIS-Informační centrum e-mail: kratoch@mendelu.cz