Praktické aspekty ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích JUDr. Jakub Morávek
Základní východiska Smysl a účel úpravy Východiska Nález pléna Ústavního soudu č. 30/1998 Sb. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy činí z práva nástroj odcizení a absurdity.
Pojem soukromí L. D. Brandeis Tvůrci naší Ústavy na sebe vzali odpovědnost vytvořit příznivé podmínky pro usilování o štěstí (...) Přiznali právo (proti státu) být ponechán sám sobě což je nejkomplexnější či nejobsažnější právo ze všech a zároveň i právo, které je nejvzácnější civilizovanému lidstvu. právo být ponechán o samotě, mít zachován nerušený klid, právo na neporušování citů, sféra, v níž byl člověk obezděn a měl by mít nárok na to, aby nebyl znepokojován vnějšími zásahy především v jeho příbytku - Evropského soudní dvůr ve věci Niemietz vs. Německo z roku 1992 pod pojmem soukromí člověka nutno rozumět právo každého člověka na vytváření a rozvíjení vztahu s dalšími lidskými bytostmi, a to i na pracovišti. 3
Ústavní soud České republiky - Pl ÚS 24/10 zcela zvláštní respekt a ochranu požívá v liberálních demokratických státech základní právo na nerušený soukromý život osoby (čl. 10 odst. 2 Listiny). Primární funkcí práva na respekt k soukromému životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individuální osobnosti. Vedle tradičního vymezení soukromí v jeho prostorové dimenzi (ochrana obydlí v širším slova smyslu) a v souvislosti s autonomní existencí a veřejnou mocí nerušenou tvorbou sociálních vztahů (v manželství, v rodině, ve společnosti), právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům.
Úprava na ochranu osobních údajů poskytuje v dílčí části a při naplnění zákonem stanovených podmínek ochranu osobnosti, resp. soukromí fyzických osob před zásahy do ní činěnými prostřednictvím zpracování osobních údajů
Mezinárodněprávní základ Všeobecná deklarace lidských práv Pakt o občanských, politických a kulturních právech Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Resolution (73) 22E 26. September 1973 on the protection of the privacy of individuals vis-à-vis electronic data banks in the private sector Resolution (74) 29E 20. September 1974 on the protection of the privacy of individuals vis-à-vis electronic data banks in the public sector Doporučení pro ochranu soukromí a toky osobních údajů přes hranice ze dne 1. října 1980 Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (úmluva Rady Evropy č. 108)
EU Charta základních práv EU Směrnice EU Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu
Právní úprava ČR Ústavní pořádek čl. 7 odst. 1, čl. 10, čl. 13 Listiny základních práv a svobod čl. 11, čl. 17 Listiny základních práv a svobod Právní normy na úrovni zákona - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů - zvláštní předpisy (např. zákon č. 262/2006 Sb.)
Charta základních práv EU čl. 8 (1) Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají. (2) Tyto údaje musí být zpracovány korektně,, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu. (3) Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán
Úřad pro ochranu osobních údajů Postavení v systému veřejné správ Působnost Pravomoc http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&?menu=4&su bmenu=17
Působnost zákona č. 101/2000 Sb. zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby. na veškeré zpracovávání osobních údajů zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány
Ustanovení 5 odst. 1 a 11 a 12 se nepoužijí pro zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění povinností správce stanovených zvláštními zákony pro zajištění bezpečnosti České republiky, obrany České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, významného hospodářského zájmu České republiky nebo Evropské unie, významného finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie, kterým je zejména stabilita finančního trhu a měny, fungování peněžního oběhu a platebního styku, jakož i rozpočtová a daňová opatření, výkonu kontroly, dozoru, dohledu a regulace spojených s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech c), d), e) a f), nebo činností spojených se zpřístupňováním svazků bývalé Státní bezpečnosti.
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích - K uplatňování ochrany osobních údajů dochází - před vznikem, - při vzniku, - za trvání, - po zániku pracovního poměru. - Zpracování osobních údajů v pracovněprávních vztazích Obligatorní Fakultativní právními předpisy předvídané Fakultativní právními předpisy nepředvídatelné
- Vznik pracovního poměru - Trvání pracovního poměru - Osobní spis - Skončení pracovního poměru - Potvrzení o zaměstnání - Pracovní posudek - Rodné číslo a osobní doklady 14
Sledování zaměstnanců Kamerové systémy Přístup k internetu Sledování elektronické pošty GPS sledování
Základní povinnosti správce osobních údajů a) stanovit si účel zpracování (legální a legitimní) b) stanovit si prostředky zpracování c) opírat zpracování osobních údajů o zákonný titul ke zpracování d) Informační povinnost vůči subjektu údajů ( 11) právo subjektu na přístup k údajům a jejich opravu a na informaci o prováděném zpracování osobních údajů ( 12) e) shromažďovat, resp. zpracovávat údaje pouze v kvalitě a kvantitě nezbytné k dosažení stanoveného účelu f) zpracovávat pouze přesné osobní údaje g) uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení sledovaného účelu h) uchovávat osobní údaje pouze za stanoveným účelem a nesdružovat osobní údaje,, které byly získány k rozdílným účelům i) zabezpečení zpracování osobních údajů ( 13) 6 j) registrační povinnost 16
Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.
Konkrétní příklad zavedení kamerového systému na pracovišti A) První krok - Stanovení účelu a prostředků - Nejčastější deklarované účely: - Ochrana života a zdraví - Ochrana majetku - Určení právního titulu ke zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému - nejčastější právní titul 5 odst. 2 písm. e) z.oou, tj. pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, - otázka souhlasu zaměstnance se zpracováním osobních údajů - Výjimečně lze aplikovat 5 odst. 2 písm. a) kasina, banky 18
B) Krok druhý bezpečnostně technická studie - s ohledem na test proporcionality určení prostor, kde bude instalace kamerového systému vhodná, nutná, přiměřeným a účinná k dosažení sledovaného účelu - spolu s tím i určení, kdy bude záznam pořizován a zhodnocení vzájemného působení dalších prvků určených k zabezpečení chráněné hodnoty - určení, jak dlouho bude záznam uchováván - určení okruhu osob, které budou k záznamu mít přístup - vymezení případů, kdy bude možné k záznamu přistoupit - vymezení případů, kdy bude možné pořídit kopii záznamu (určit účely pořízení kopie, okruh osob, které mohou kopii pořídit atd.) - zhodnocení otázky technického a počítačového zabezpečeni záznamového zařízení 19
C) Krok třetí - vymezení skupiny potencionálně dotčených osob a volba způsobu plnění informační povinnosti vůči nim - určení kontaktní osoby v rámci struktury zaměstnavatele, která bude vůči subjektům údajů plnit další povinnost v této oblasti D) Krok čtvrtý - splnění oznamovací povinnosti vůči UOOU - www.uoou.cz E) Krok pátý - splnění informační povinnosti vůči subjektům údajů - vymezení perimetru sledovaného kamerovým systémem prostřednictvím informačních tabulek v rámci každé z přístupových cest - vypracování organizačního řádu ohledně přístupu k údajů a vypracování a uskutečnění dalších nezbytných kroků ve vztahu k zabezpečení - instalace kamerového systému - zahájení zpracování osobních údajů pořizování záznamu 20
Příloha číslo 1 Vzor informační tabulky TENTO PROSTOR JE MONITOROVÁN KAMEROVÝM SYSTÉMEM Informační povinnost dle zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, v platném znění, bude na žádost splněna na telefonním čísle...., případně e-mailové adrese. 21
Jakub Morávek Úřadu pro ochranu osobních údajů Panelová diskuze - UOOU Dotaz 1: Jakým sankcím se vystavuje zaměstnavatel, pokud překročí zákonné hranice pro monitorování. Například sleduje klávesnici a čte obsah emailů? Dotaz 2: Jako zaměstnavatel využívám obecnou adresu info@firma.cz, jak se máme správně zachovat k soukromé korespondencí zaměstnanců, která přijde na tuto adresu. Můžu je ta to trestat? Dotaz 3: Co prakticky znamená ono zaklínadlo, že je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem monitorovat. Dotaz 4: Vím, že v rámci monitoringu nesmíme sledovat obsah emailů zaměstnanců, jak je to ale s předmětem zprávy?
Děkuji za pozornost e-mail: MoravekJakub@seznam. @seznam.cz 23