Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu Prezentační verze září 2017 EKOTOXA s.r.o. Ostravská univerzita RADDIT consulting s.r.o.
Úvodní slovo Vážení občané, dostává se Vám do rukou prezentační verze Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu (zkráceně Adaptační strategie). Ta navazuje na Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy 2017 2023, který byl dokončen v roce 2017. Vyplynul z něj také konkrétní požadavek na zpracování Adaptační strategie města Ostravy na změny klimatu. Tento dokument tedy uvedený požadavek naplňuje. Úkolem Adaptační strategie města Ostravy bylo především: Provést predikci vývoje jednotlivých klimatických charakteristik ve městě. Určit hlavní rizika a problémy vyplývající ze změn klimatu. Navrhnout soustavu adaptačních opatření. Vytvořit katalog typových projektů. Vytvořit zásobník pilotních projektů k realizaci. Adaptační strategie přímo směřuje k naplňování jedné z priorit strategického plánu, kterou je Zdravé město. Cílem této priority je výrazně zlepšit prostředí pro život ve městě a vytvořit přitažlivější a funkční veřejný prostor na území celého města, ozdravit životní prostředí ve městě a nabídnout více kvalitního bydlení. Adaptační strategie se tedy také zaměřuje na zlepšování podmínek pro život ve městě Ostravě, a to v podmínkách změny klimatu. Její budoucí vizí je zvyšovat atraktivitu veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, zkvalitňovat nakládání s vodou, zlepšovat stav krajiny, podporovat ekologicky šetrné formy dopravy, udržitelnou výstavbu a rekonstrukce budov ve městě. Věříme, že tento materiál k naplnění tohoto cíle přispěje. 2
Ostrava a vývoj klimatu do roku 2100 Hlavní předpokládané změny a trendy Termální denní satelitní snímek Landsat L 7 (září 2016) Největší vyzařování (respektive nejvyšší teplotu povrchů) mají části města s nejvyšším podílem zastavěných ploch. zelená chladnější plochy červená teplejší plochy 3
Teploty Dosavadní a předpokládaný vývoj průměrných ročních teplot ( C) v Ostravě v období 1961-2100 Srážky Dosavadní a předpokládaný vývoj průměrných ročních srážek (mm) v Ostravě v období 1961-2100 Povodně na Ostravsku se v posledním období objevily v letech 1996, 1997, 2005, 2007, 2009, 2010 a 2014. Větší škody vznikly v letech 1996, 1997 a 2010 4
Hlavní rizika a problémy pro město V této části jsou popsána hlavní rizika a problémy, které vyplývají z předpokládaného budoucího vývoje klimatu. Hodnocení vychází z podrobných analýz, dotazníkového šetření mezi starosty a názorů obyvatel, kteří mohli vyplnit tzv. Pocitovou mapu horka. Charakter zástavby, místní klimatické zóny a městský tepelný ostrov Vyhodnocení celkové zranitelnosti města Tepelný ostrov města je oblast zvýšené teploty vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry (do výšky ~1,5 km), kde jsou teploty a proudění ovlivňovány zemským povrchem nad městem. Teplotní rozdíl (intenzita tepelného ostrova) je způsobený zejména lidskou činností. Zvýšení teploty v městských oblastech zvyšuje teplotní stres a snižuje tepelný komfort obyvatel. Díky omezenému proudění dochází k akumulaci škodlivých látek (troposférický ozon, prach, smog). Intenzitu tepelného ostrova naopak snižuje např. městská zeleň parky, lesoparky, lesy, vodní plochy, zelené střechy nebo barvy nátěrů budov. V rámci projektu byla v Ostravě prováděna typologie místních klimatických zón, které charakterizují město z hlediska typu zástavby, povrchů a zeleně. Z této typologie vyplynuly nejvíce náchylné lokality z hlediska přehřívání. Nejvíce náchylné lokality z hlediska přehřívání: Centrum města a část Vítkovic oblasti se středně vysokou zástavbou, převahou zpevněných povrchů a nižším podílem vegetace. Zvýšená náchylnost k přehřívání: Nejhustěji osídlené oblasti Moravské Ostravy a Přívozu, Hrabůvka, Vítkovice, Zábřeh, Mariánské Hory, Poruba, Výškovice. Ohrožení je zde v některých lokalitách zmírňováno vyšším množstvím veřejné zeleně (např. Poruba). Zranitelnost je v kontextu změny klimatu brána jako míra vnímavosti systému vůči nepříznivým vlivům změny klimatu. Mezi faktory, které ovlivňují zranitelnost, patří expozice města vůči negativním dopadům, citlivost městských systémů ke klimatické změně a adaptivní kapacita. Při hodnocení celkové zranitelnosti města byly do úvahy brány tyto konkrétní faktory: Expozice: místní klimatické zóny záplavová území (území rozlivu Q100) Citlivost: Podíl obyvatelstva starších než 65 let, podíl obyvatelstva 0 5 let (senioři a malé děti patří mezi citlivé skupiny ohrožené extrémními teplotami). Podíl nezaměstnaných osob. Vzdělávací, zdravotní a sociální zařízení (zařízení s koncentrací ohrožených skupin obyvatel seniorů, dětí a nemocných). Adaptační kapacita: Dostupnost významných prvků veřejné zeleně (parky, lesy aj.) Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na základě těchto údajů byla vytvořena mapa, která zobrazuje nejvíce zranitelné lokality. 5
Mezi nejzranitelnější lokality patří části městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské hory a Hulváky, Vítkovice, Ostrava Jih a části Poruby. Pohled starostů městských částí na rizika Zástupci jednotlivých městských obvodů (MOb) byli osloveni s dotazníkem s cílem zjistit jejich pohled na hlavní problémy a rizika souvisejícími se změnou klimatu. Celková zranitelnost města Ostravy Na dotazník odpovědělo 21 představitelů městských obvodů, kteří hodnotili předložený seznam problémů na stupnici od 1 do 5 (1 není problém až 5 nejzávažnější problém). Za nejvýznamnější problémy v území města Ostravy jsou považovány dlouhodobé sucho, riziko povodní a vlny veder ohrožení zdraví. 6
Souhrn hlavních problémů vyplývajících z analýzy rizik Analytická část byla řešena po jednotlivých tematických oblastech. Z jejich hodnocení vyplynuly nejvýznamnější problémy a rizika, které byly následně předloženy jako součást dotazníku zástupcům odborů magistrátu města Ostravy a zástupcům odborných organizací, kterých se problematika změn klimatu více dotýká. Cílem bylo určit, které problémy jsou vnímány jako nejvýznamnější. Jedná se o následující. Na tyto hlavní problémy a rizika reaguje Návrhová část Adaptační strategie a pro jejich řešení navrhuje budoucí vizi města v oblasti adaptací na změny klimatu a soustavu cílů a opatření, která směřuje k naplňování této vize. 7
Návrhová část Adaptační strategie směřuje k naplňování jedné z priorit strategického plánu, kterou je ZDRAVÉ MĚSTO. Tj. výrazně zlepšit prostředí pro život ve městě a vytvořit přitažlivější a funkční veřejný prostor na území celého města, ozdravit životní prostředí ve městě a nabídnout více kvalitního bydlení. Návrhová část vychází z Analytické části, z dotazníkového šetření mezi starosty městských obvodů, zástupců magistrátu města Ostravy a názoru externích odborných organizací. Rovněž zohledňuje názory veřejnosti, která měla možnost zapojit se do tzv. Pocitové mapy horka. Strategické cíle 8
Strategické cíle a opatření 1. DOSTATEK VODY dostatek kvalitní vody, ochrana před suchem, zlepšování nakládání s vodou 1.1 Využití a retence vod ve městě 1.2 Využití a retence dešťové vody v krajině 1.3 Zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody 1.4 Postupné zlepšování čištění odpadních vod 2. PŘÍJEMNÉ MĚSTO zlepšování stavu veřejné zeleně a veřejného prostoru v intravilánu 2.1 Zakládání nových ploch kvalitní veřejné zeleně a její vhodná údržba 2.2 Začlenění vodních prvků do systému zeleně ve městě 3. ZDRAVÁ KRAJINA zlepšování stavu krajiny 3.1 Zvyšování ekologické stability a prostupnosti krajiny 3.2 Zlepšení protipovodňové a protierozní ochrany v krajině před účinky přívalových srážek 3.3 Zajištění protipovodňové ochrany na vodních tocích 3.4 Podpora přirozených funkcí lesa a adaptační opatření v lesních porostech 4. OCHRANA KLIMATU snižování produkce skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podpora adaptace budov na změny klimatu 4.1 Snižování spotřeby energie a vhodné využívání obnovitelných zdrojů energie 4.2 Podpora realizace adaptačních opatření na budovách 4.3 Podpora ekologicky šetrnějších forem dopravy a zavádění klimatizace v prostředcích MHD 5. LIDÉ ochrana zdraví, vzdělávání, prevence, péče o citlivé skupiny obyvatel 5.1 Zlepšování podmínek zejména pro citlivé skupiny obyvatel 5.2 Rozvoj varovných a informačních systémů a Integrovaného záchranného systému 5.3 Osvěta v oblasti změny klimatu 9
Adaptační opatření Adaptační opatření rozdělujeme do čtyř skupin: zelená, modrá, šedá a měkká. Zelená, modrá a šedá opatření mohou být samostatná, často však dochází k jejich vzájemnému propojení. U adaptačních opatření na budovách se dokonce může jednat o propojení všech tří typů opatření např. stínících prvků (šedá), zelená střecha nebo fasáda (zelených) a nádrže na dešťovou vodu (modrých). V rámci adaptační strategie byla řešena také hlavní mitigační opatření (tj. opatření ke snížení vypouštěného množství skleníkových plynů), která nelze opomíjet ani je nelze od adaptačních opatření jednoznačně oddělit. Patří mezi ně zejména energetická opatření na budovách, která je žádoucí propojovat s adaptačními opatřeními. Mitigačním opatřením je i údržba, popřípadě rozšiřování zelených ploch, např. příměstských lesů. 10
Principy fungování adaptačních opatření Základní principy fungování adaptačních opatření jsou znázorněny na následujících schématech, kde je vidět rozdíl mezi plochami bez adaptačních opatření a s nimi. Absence adaptačních opatření Přítomnost adaptačních opatření Autor: Vojtech Lekeš (www.vojtech-lekes.cz) 11
1.1 Využití a retence vod ve městě Do budoucna lze předpokládat častější výskyt sucha a prodloužení délky období bez deště v teplé části roku. Zájmem města je proto zlepšovat nakládání s vodou jak dešťovou, tak pitnou. Opatření proto směřuje k lepšímu zadržení, využití a zasakování dešťových vod v zastavěných plochách. Doplňkově má také význam znovuvyužití odpadních (šedých) vod. Celkově tak přispějeme ke snížení spotřeby pitné vody a lepší ochraně vodních zdrojů. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Největší podíl nepropustných povrchů se nachází v částech Vítkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Třebovice a Ostrava-Jih. Zasakovací průleh u parkoviště (zdroj: www.tzb-info.cz) Příklad využití zásobníku na dešťovou vodu (zdroj: www.tzb-info.cz) 12
1.2 Využití a retence dešťové vody v krajině Retenční schopnost krajiny města Ostravy se postupně snižuje, a to díky stávajícímu způsobu zemědělského hospodaření, nevhodným úpravám vodních toků a rozšiřování zástavby a zpevněných ploch. Toto může vést k nedostatku vody, výskytu sucha nebo bleskových povodní. Vzhledem k očekávanému častějšímu výskytu období sucha budou podporována taková opatření, která přispějí k přirozenému zadržení vody v krajině, zpomalí povrchový odtok vody a zajistí doplňování zásob podzemních vod. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Na území města je cca 530 hektarů ploch vodních nádrží. 60 vodních nádrží má rozlohu větší než 1 ha. Největší rybník je Heřmanický rybník s rozlohou 116 ha. Rybníček v lese ve Staré Bělé příklad retence vody v krajině (zdroj: www.mapy.cz) Vytvoření mokřadu pro obojživelníky v Raduni (zdroj: www. http://natura.semix.cz) 13
1.3 Zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody Delší období sucha mohou vést k ohrožení vodních zdrojů. Aktuálně existuje dostatečná rezerva pro pokrytí případného nárůstu potřeby pitné vody, avšak v případě předpokládaných změn hrozí riziko deficitu vody z těchto zdrojů a poruchy v zásobování pitnou a užitkovou vodou. Cílem je tedy zajistit dostatečné množství pitné a užitkové vody, udržitelné využívání vodních zdrojů a snižování spotřeby pitné vody. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Dle OVaK a.s. byl zaznamenán významný pokles vydatnosti zdrojů podzemních vod jako důsledek srážkově podprůměrných let 2011 2016 (nejvíce ÚV Nová Ves pokles o 20 l/s). V případě extrémního sucha by mohly být obnoveny některé v minulosti využívané či ověřované zdroje pitné podzemní vody. Úsporný perlátor může ušetřit až 50 % vody (zdroj: http://www.usporneperlatory.cz) 14
1.4 Postupné zlepšování čištění odpadních vod Mezi rizika vyplývající z predikcí klimatických změn patří také snížení vodnosti malých vodních toků především v letním období. To v kombinaci s vyšší teplotou vody může způsobit růst sinic a řas, zhoršení kvality vod v tocích a jejich celkovou eutrofizaci (jedná se o proces obohacování vody o živiny dusík a fosfor). Nejvíce ohroženy jsou drobné vodní toky. Jedním z cílů je proto zlepšování čištění odpadních vod na území města. Toho bude dosaženo dostavbou kanalizačních sítí (přednostně oddílných), napojováním objektů na ČOV a efektivnějším hospodařením s dešťovou vodou. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Vodními toky nejvíce ohroženými malou vodností jsou v rámci města Ostravy Mlýnský náhon, Podleský a Michálkovický potok. Ústřední čistírna odpadních vod Ostrava-Přívoz (zdroj: www.ovak.cz) 15
2.1 Zakládání nových ploch kvalitní veřejné zeleně a její vhodná údržba Městská zeleň má mnoho funkcí. Především ohromnou klimatizační schopnost, která je až 3,5krát výkonnější než technické klimatizační zařízení domácností. Stromy dále zajišťují stín a odrážení sluneční energie. Zeleň se dále podílí na předčišťování vody, vyrovnává hydrologický režim a zpomaluje povrchový odtok. Napomáhá zachytávání prachu a tlumení hluku a je stanovištěm pro řadu druhů živočichů. Z těchto důvodů je městská zeleň zcela podstatnou součástí adaptačních opatření. Cílem je proto zajistit dostatečné množství dostupné zeleně pro obyvatele města a její kvalitní stav za přiměřených ekonomických nákladů na údržbu. Co chceme postupně omezovat Vídeňský parklet veřejný prostor pro trávení volného času, ale třeba také pěstování rostlin (zdroj: www.ekolist.cz) 16
2.2 Začlenění vodních prvků do systému zeleně ve městě Modrá infrastruktura (vodní prvky), kombinovaná se zelenou infrastrukturou (systém městské zeleně) poskytuje řadu služeb. Jejich vhodným propojením dojde ke zvýšení retence vody, snižování účinků tepelného ostrova a zejména ke zpříjemnění prostředí pro obyvatele města. Mezi drobné vodní prvky, které lze začlenit do veřejného prostoru a vhodně je zkombinovat s prvky zeleně, patří např. dešťové zahrady, retenční jezírka a nádrže, pítka, fontány, brouzdaliště, umělé drobné vodoteče a další estetizační prvky. Cílem města je zvýšit množství a kvalitu dostupných vodních ploch doprovázených zelení a snadno dostupné široké veřejnosti. Zajímavosti Pítko bylo nejúspěšnějším nápadem participativního rozpočtu Zelená Porubě. Je instalováno na hlavní třídě a může se z něj napít i pes. (280 hlasů cena 57 284,- Kč). Kombinace vodních prvků a zeleně na Dolním náměstí ve Vsetíně (www.turistika.cz) Pítko v Porubě (zdroj: poruba.ostrava.cz) 17
3.1 Zvyšování ekologické stability a prostupnosti krajiny Urbanizovaná krajina je odpřírodněná s nízkou ekologickou stabilitou a proto velmi citlivá na dopady změny klimatu. Problémem krajiny města Ostravy je postupná degradace a fragmentace ekosystémů nebo zastavování přírodně hodnotnějších stanovišť. Cílem je proto vzájemné propojování současných prvků zeleně a vodních prvků, zlepšování stavu přírodě blízkých stanovišť a podpora ekologické stability krajiny. Ekologicky stabilní a zdravá krajina bude odolnější k ohrožení suchem, rizikům povodní a současně bude příjemnějším a zajímavějším prostředím pro člověka. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti V období 2013-2016 probíhal v Ostravě tzv. Projekt ÚSES. Cílem bylo založení biocenter a biokoridorů. Biocentra byla založena např. v blízkosti řek, na výsypkách i haldách. Celkem bylo vysazeno 120 tis. stromů a 330 tis. keřů na území převážné většiny městských obvodů. Halda Ema přírodně hodnotná plocha v současné době sloužící i k rekreaci obyvatel (zdroj: www.behej.com) Náletová vegetace na haldě Ema v Ostravě (zdroj:www.atasceska.cz) 18
3.2 Zlepšení protipovodňové a protierozní ochrany v krajině před účinky přívalových srážek Jedním z rizik klimatické změny je četnější výskyt přívalových srážek a jejich vyšší intenzita. Ta bude způsobovat také větší erozi zemědělské půdy, pokud nebude dostatečně chráněna. Taktéž je předpokládán četnější výskyt bleskových povodní. Cílem je proto zajistit protipovodňovou a protierozní ochranu v krajině, a to pomocí přírodě blízkých opatření. Tato opatření rovněž zvýší ekologickou stabilitu a podpoří retenci vody v krajině. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Erozí zemědělské půdy jsou ohroženy zemědělské pozemky především v okrajových částech města Ostravy Lhotce, Hošťálkovicích, Plesné, Porubě, Svinově, Polance nad Odrou a Staré Bělé. Lokality ohrožené erozí Krásné Pole Protierozní mez s příkopem (zdroj: Mze) 19
3.3 Zajištění protipovodňové ochrany na vodních tocích Předpokládán je častější výskyt extrémních srážek, a tedy i povodňových situací. Proto je nutné zajistit bezpečné převedení vody přes zastavěné části města, a to vhodnou kombinaci technických a přírodě blízkých opatření. Úpravy vodních toků mohou být řešeny rovněž s ohledem na rekreační zájmy obyvatel. Zásadní význam v ochraně před povodněmi má také předpovědní a hlásná povodňová služba, povodňové plánování a systémy včasného varování obyvatelstva před povodněmi. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Z hlediska bleskových povodní jsou nejohroženějšími městskými obvody Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba a Stará Bělá. Mezi nejproblematičtější oblasti z pohledu aktivit a staveb nacházejících se v aktivní zóně záplavových území patří Polanka nad Odrou a Stará Bělá. Především v záplavových územích Q 100 se nachází i zástavba obvodů Ostrava Svinov a Poruba. Revitalizace odstavného ramene řeky Odry příklad dokončeného projektu (zdroj: http://www.msstavby.cz) 20
3.4 Podpora přirozených funkcí lesa a adaptační opatření v lesních porostech Lesy tvoří 11,5 % plochy města Ostravy, přičemž Ostravské městské lesy a zeleň spravují cca 1055 ha. Stav lesních porostů je narušován podkorním hmyzem, dřevokaznými houbami, silnými větry, mokrým sněhem a přísušky. Lesy slouží rovněž k rekreaci obyvatel města a zejména v období letního horka jsou ideálním místem pro trávení volného času, což vyplynulo i z pocitové mapy horka. Adaptační opatření proto budou spočívat především v podpoře přirozených funkcí lesa a rozvíjení rekreačního potenciálu lesů a lesoparků pro obyvatele města. Cílem je také sloučit zájmy lesního hospodaření, ochrany přírody a rekreace obyvatel. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Ve správě společnosti Ostravské městské lesy a zeleň jsou lesní celky Bobrovnický les, Porubský les (Březí), Hulvácký les (včetně lesoparku Benátky), Bělský les, les Korýtko, lesní porosty v zoologické zahradě, Březiny, Černý les aj. Tyto oblasti může město přímo ovlivňovat. Vizualizace plánovaného lesoparku Benátky v Ostravě (zdroj: MS architektura a design na www.novinky.cz) Veřejné ohniště v Bělském lese 21
4.1 Snižování spotřeby energie a vhodné využívání obnovitelných zdrojů energie Veřejné ohniště v Bělském lese Vytápění budov na území města je významným zdrojem emisí skleníkových plynů (zejména CO 2 ), které se přímo podílejí na změně klimatu. Cílem je proto snižovat spotřebu energie v budovách v majetku města a využití obnovitelných zdrojů energie. Současně bude podporována modernizace zdrojů vytápění. Rozvíjen bude komplexní energetický management města a vhodně využíván koncept Smart City, tedy efektivnější zajištění služeb s použitím moderních digitálních a telekomunikačních technologií. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Ostrava je od r. 2011 součástí Paktu starostů a primátorů, jehož členové se dobrovolně zavazují ke zvýšení energetické účinnosti a používání OZE. Rovněž se zavazují ke splnění cíle snížit do roku 2020 emise CO 2 o 20 %. Proto má město zpracován Akční plán udržitelné energetiky (2020) (SEAP) z r. 2013. V roce 2017 je zpracováván také Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Regenerace bytového domu Sirotčí 39A (rok 2011, energetická úspora 83 %) 22
4.2 Podpora realizace adaptačních opatření na budovách Ostrava je vlastníkem a provozovatelem velkého množství budov, ať už úřadů, nemocnice a jiných zdravotních zařízení, školských zařízení (mateřské a základní školy), sociálních zařízení, objektů pro sport a rekreaci a dalších. Současně je také vlastníkem bytových domů. Tato skutečnost dává městu přímou možnost ovlivňovat stav těchto budov, ve kterých lidé tráví velké množství času. Kromě energetických opatření budou na těchto objektech podporována také adaptační opatření. Patří mezi ně omezování přehřívání interiéru, efektivnější hospodaření s vodou, zastínění budov a oken, vhodná barevnost fasád odrážejících sluneční záření nebo využívání materiálů snižující pohlcování tepla. Další možností jsou inteligentní řídicí systémy budov. Důležité je zohlednit tyto aspekty již při přípravě rekonstrukcí a zateplování budov nebo v rámci výstavby nových objektů. Co chceme postupně omezovat Intenzivní zelená střecha - Svět techniky, Dolní oblast Vítkovic (zdroj: www.zelenestrechy.info) Zajímavosti Extenzivní zelené střechy mohou zadržet třetinu až polovinu vodních srážek, intenzivní střechy pak až 90 %. Mezi další výhody patří redukce tepelného ostrova, snížení spotřeby energií na chlazení, lepší zvuková izolace nebo zvýšená estetická a architektonická hodnota objektu. Slunolam na budově knihovny v Bílovci (zdroj: http://knihovna.kcbil ovec.cz/) 23
4.3 Podpora ekologicky šetrnějších forem dopravy a zavádění klimatizace v prostředcích MHD Doprava především automobilová je významným zdrojem skleníkových plynů. Opatření proto směřuje k podpoře nízkoemisních a ekologicky šetrných forem dopravy. Bude podporován rozvoj veřejné, cyklistické a pěší dopravy, které jsou z hlediska produkce skleníkových plynů šetrnější než automobilová doprava. Podporován bude také rozvoj inteligentních dopravních systémů. Mezi další podpůrné aktivity patří car-sharing a bike-sharing. V městské hromadné dopravě budou v rámci průběžné modernizace vozového parku postupně zařazovány klimatizované vozy s cílem zajistit vyšší komfort a lepší podmínky cestujících v období zvýšených teplot a vln veder. Vhodné je také řešit zastínění u zastávek hromadné dopravy. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Město Ostrava připravuje projekt bikesharingu. V projektu je počítáno zhruba se 40 stanicemi a třemi sty jízdními koly. V rámci první fáze projektu by mělo být pokryto širší centrum města, následně postupně celé území města. Stojany na sdílená kola (zdroj: www.patriotmagazin.cz) 24
5.1 Zlepšování podmínek zejména pro citlivé skupiny obyvatel Na predikované projevy a dopady klimatické změny reagují nejcitlivěji osoby s omezenou termoregulační schopností (senioři, malé děti) a chronicky nemocní. Těmto specifickým skupinám obyvatel je tedy potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Adaptační opatření by měla spočívat především v zajištění přijatelných podmínek v zařízeních poskytujících lůžkovou péči a v pobytových zařízeních v období veder a v režimových opatřeních ve zdravotnických a školských zařízeních. Důležité je také věnovat pozornost okolí těchto zařízení, tedy zajistit dostatečné množství nealergizující zeleně a zastíněných lokalit. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti Lokality s největším podílem seniorů Městské části s nejvyšším podílem seniorů, jsou Poruba, dále pak Moravská Ostrava a Přívoz a Ostrava-Jih, Polanka nad Odrou a Svinov a Pustkovec. Domov pro seniory Hulváky vizualizace (www.msstavby.cz) 25
5.2 Rozvoj varovných a informačních systémů a Integrovaného záchranného systému Podle jednotlivých scénářů bude v budoucnu docházet k větší frekvenci katastrof vyvolaných změnou klimatu, což bude představovat zvýšené nároky na civilní ochranu, zejména na zdroje, krizový a záchranný management. V rámci ochrany obyvatel je proto nutno soustředit se i nadále na základní organizační a technická opatření, mezi která patří zabezpečení včasné predikce, následného varování, případně evakuace a provádění záchranných prací. Dále je nezbytné podpořit rozvoj integrovaného záchranného systému. Co chceme postupně omezovat Zajímavosti V r. 2016 zasahovali hasiči na území ORP Ostrava u 593 požárů a u 170 úniků nebezpečných chemických látek. Integrované bezpečnostní centrum MSK (zdroj: http://www.hzsmsk.cz) 26
5.3 Osvěta v oblasti změny klimatu Osvěta a vzdělávání je klíčovým nástrojem pro správné pochopení, přijetí a realizaci navržených opatření. V ČR je schválen Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016 2025, který vymezuje také cíl 5.5 Klima v souvislostech. Ten obsahuje taková opatření, která mají umožnit, aby všechny významné cílové skupiny porozuměly příčinám změny klimatu a jejím negativním dopadům, měly povědomí a znalosti o mezinárodních jednáních o ochraně klimatu a kompetence pro osvojení a uskutečňování mitigačních a adaptačních opatření. Dále je důležité věnovat se konkrétním dopadům změny klimatu (např. zdravotní rizika) vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví, pořádání tematických osvětových kampaní a prevenci. Zajímavosti vlivy vysokých teplot na lidské zdraví Citlivou skupinou obyvatel jsou zejména senioři, chronicky nemocné osoby a malé děti. Nejčastější nemoci vznikající v době vysokých teplot: Úpal přehřátí organismu. Příčinou bývá nadměrná teplota a vlhkost prostředí ve spojení s větší fyzickou námahou. Úžeh vzniká při pobytu na slunci, a to zvláště v případě, kdy není chráněna hlava. Kolaps, vyčerpání nebo křeče z horka. Kožní nádory, sluneční alergie, pigmentace, solární dermatitida. Dle Státního zdravotního ústavu Leták Jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami 27
Adaptační strategie statutárního města Ostravy přispívá k naplňování strategického cíle 7 Přiblížit město přírodě, jež je součástí Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy 2017 2023.