Plán péče o přírodní památku Zásada pod školou. na období

Plán péče o přírodní památku Zásada pod školou na období 2017-2026 Alice Háková 2016

2

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje, název evidenční číslo: 1180 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Zásada pod školou druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Jablonec nad Nisou číslo předpisu: Nařízení č. 3/2000 datum platnosti předpisu: od 1.6.2000 datum účinnosti předpisu: od 16.6.2000 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký kraj obec s rozšířenou působností: Železný Brod obec: Zásada katastrální území: Zásada, kód: 791059 Příloha: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (791059 Zásada) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 1620/2 ostatní plocha neplodná půda 60001 206 206 1489 trvalé travní porosty 66 873 873 1548 trvalé travní porosty 222 3180 3180 1549/1 trvalé travní porosty 20 402 402 1549/2 trvalé travní porosty 509 371 371 1486 trvalé travní porosty 60001 4872 4872 1487 trvalé travní porosty 66 666 666 1550 ostatní plocha neplodná půda 500 69 69 1547 trvalé travní porosty 517 1202 1202 1545/4 trvalé travní porosty 633 1514 1514 1545/3 trvalé travní porosty 517 3771 3771 1545/2 trvalé travní porosty 633 2922 2922 1542/1 trvalé travní porosty 42 2011 2011 1542/2 trvalé travní porosty 517 1308 1308 Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) Celkem 23367 Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků je uveden v příloze T2 plánu péče (zdroj webová aplikace Nahlížení do KN, stav k 30. 9. 2016). 1

Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Většina plochy ochranného pásma se nachází v k.ú. Zásada, malým územím zasahuje také do k.ú. Držkov. Přílohy: Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Příloha T2: Podrobný přehled parcel a jejich vlastníků na území ZCHÚ 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 0 1,8236 Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha vodní plochy 0 - zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 2,3092 1,2646 orná půda 0 2,7923 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 ostatní zemědělské 0 - pozemky ostatní plochy 0,0275 0,1220 neplodná půda 0,0275 zastavěné 0 - plochy a nádvoří plocha celkem 2,3367 6,0025 Ostatní komunikace 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se Příloha: Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. 1.6 Kategorie IUCN IV - řízená přírodní rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zamokřené stanoviště slatinného charakteru s výskytem vachty trojlisté. 2

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Společenstva název společenstva Calletum palustris Mokřadní vegetace s ďáblíkem bahenním a vachtou trojlistou Caricion fuscae Nevápnité mechové slatiniště podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) < 1 % Silně podmáčené fragmenty s vachtou trojlistou a s ďáblíkem bahenním. Jedná se o zvodnělé deprese, které zarůstají orobincem, třtinou šedou, ostřicí zobánkatou nebo vrbou šedou. Populace zmíněných druhů se pozvolna rozšiřují, jsou vitální. <1% Maloplošné mechové slatiniště na místě s vyšší hladinou spodní vody (prameniště), se značnou pokryvností mechorostů, suchopýrem pochvatým a ostřicí ježatou. B. druhy název druhu vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) ďáblík bahenní (Calla palustris) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ dvě expandující populace (nejspíš jde o několik velkých polykormonů). Vyskytuje se na ploše cca 70 m 2 a expanduje do okolí. stupeň popis biotopu druhu ohrožení 3 Zvodnělé nebo vlhké deprese v hustém porostu orobince a třtiny šedavé. 3 Asociace Calletum palustris. Druh přežívá v zástinu vrby a expanduje do okolních třtinoorobincových stereocenóz. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka se nepřekrývá s žádnou EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Udržení stanovištně i druhově pestré mosaiky mozaiky slatinných a mokřadních společenstev, fragmentů mokřadních vrbin a olšin. Zachování populací zvláště chráněných druhů rostlin. Podpora populací živočichů, vázaných na mokřadní stanoviště. 3

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geografické vymezení PP Zásada pod školou je vymezena v nivě bezejmenného přítoku Plchovského potoka, na okraji zastavěného území obce Zásada. Severní hranice území se nachází přibližně 100 m jižně od budovy základní školy. Niva vodního toku se nachází v úžlabině mezi intenzivně obhospodařovanými zemědělskými pozemky v nadmořské výšce cca 486-514 m n. m. Území je volně přístupné, při jeho severním okraji vede účelová komunikace a při jižní hranici vede po účelové komunikaci trasa naučné stezky K mokřadu Zásada. Území se nachází v Železnobrodském bioregionu. Popis území Na území PP Zásada pod školou se vyskytují mokřadní typy vegetace. Území je rozčleněno do dvou částí, mezi kterými je pás dřevinné vegetace. Ze severní a jižní strany je území PP ohraničeno cestami, na východní a západní straně se v horní části nacházejí pole. Na dolní část na východě navazuje vzrostlý pás lesa, na západě pole. Geologie, geomorfologie, pedologie Podklad území je tvořen silurským grafit-seritickým fylitem ponikelské skupiny, řazeného do oblasti železnobrodského krystalinika. Půdy jsou zastoupeny organogenním glejem, zbahnělou formou typického gleje, a pseudoglejem. Na lokalitě se vyskytují vlastním potokem odvodňovaná prameniště. Území náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy, do podsoustavy Krkonošské, celku Krkonošské podhůří, podcelku Železnobrodská vrchovina a okrsku Bozkovská vrchovina. Klima Lokalita se nachází v chladné oblasti (klimatická jednotka CH7), jež je charakterizována krátkým, až velmi krátkým a mírně chladným, až vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé, jaro je mírně chladné a podzim mírný. Zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Dá se zde předpokládat určitý vliv srážkového stínu za poměrně výrazným Černostudničním hřbetem. Fytogeografická příslušnost Fytogeografická oblast: mezofytikum obvod: českomoravské mezofytikum okres: Podkrkonoší podokres: Železnobrodské Podkrkonoší Geobotanická rekonstrukce V mapě rekonstrukční vegetace je zakreslen svaz Luzulo-Fagion, zahrnující druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny, představující primární vegetaci na minerálně chudých horninách submontánního a montánního stupně. 4

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost kategorie nebo vitalita podle populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) ďáblík bahenní (Calla palustris) bledule jarní (Leucojum vernum) ropucha obecná (Bufo bufo) slepýš křehký (Anguis fragilis) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) ještěrka obecná (Lacerta agilis) užovka obojková (Natrix natrix) ťuhýk obecný (Lanius collurio) batolec duhový (Apatura iris) Dvě pozvolna expandující populace (nejspíše jde o několik velkých polykormonů). Vyskytuje se na ploše cca 70 m 2, populace je vitální. Do 300 ks trsů. Výskyt níže po toku od úrovně výskytu vachty trojlisté, nad hrází. Do desítky jedinců (pozorováni 2 nedospělí jedinci). Do desítky jedinců (pozorován dospělec při okraji jižní části PP). popis biotopu druhu 3 Zvodnělé deprese v porostu orobince širolistého a třtiny šedavé. 3 Asociace Calletum palustris. Okraj výskytu druhu se nachází v zástinu vrby a expanduje do okolních porostů třtiny šedavé a orobince širolistého. 3 Druh se vyskytuje podél pramenné stružky, dále v podrostu mokřadních vrbin a mokřadní olšiny. 3 Výskyt pozorován ve vachtovišti nad hrází. Rozmnožování nebylo potvrzeno. 2 Slepýš byl pozorován při lesním okraji při dolní hranici PP. Do desítky jedinců. 2 Dospělci opakovaně pozorováni při terénních šetřeních v rámci travních porostů na celém území PP. Nižší desítky jedinců. 2 Samci opakovaně pozorováni při terénních šetřeních v rámci travních porostů na celém území PP. Do desítky jedinců. 3 Ojedinělé pozorování dospělce ve vachtovišti nad hrází. Přeletující jedinci. 3 Samec opakovaně pozorován v lemovém pásu nově vysazených dřevin. Hnízdění nebylo prokázáno. Přeletující jedinci. 3 Samec byl pozorován na přeletu při jižním okraji území PP. Na lokalitě se dále vyskytuje vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), které jsou v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich et al., 2012) řazeny do kategorie C4a (druhy vyžadující pozornost). 5

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území bylo vyhlášeno přírodní památkou nařízením č. 3/2000 Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou v roce 2000. Na severní hranici území je umístěna informační tabule se základními údaji o ZCHÚ, při jižní hranici dolní části PP je umístěn panel o výskytu zvláště chráněných druhů, které je součástí naučné stezky K mokřadu Zásada. b) lesní hospodářství Není na území PP provozováno. V 50 m ochranném pásmu PP se nachází lesní pozemky hospodářského lesa (1545/1, 1537/4, 1533/2, 1537/3, 1537/2 a 1540/1 v k.ú. Zásada a část velice malá část v k.ú Držkov). Jedná se hlavně o porostní skupiny 104Jc11, 104Ja11/1, 104Jd11, 104Jd8 a 104Lc0. V těchto porostech převládá smrk ztepilý, v podrostu metlička křivolaká, lipnice hajní, jahodník, ostružiník křovitý, pstroček dvoulistý, maliník apod.). V porostu 104Jb2, který odděluje severní a jižní část PP převažují listnaté dřeviny (bříza bělokorá, topol osika) nad smrkem ztepilým. c) zemědělské hospodaření Území bylo v minulosti částečně využíváno při lučním hospodářství. Několikrát bylo silně postiženo splachy půdy z okolního pole (pěstována kukuřice). V horní i dolní části území jsou výrazně patrné stopy po zemních pracích - lokalita byla nejspíš meliorována a část slatinného rzivého sedimentu deponována na dně mělké pánve (dnes výrazně sušší úseky). V dolní enklávě PP byl nejspíš v minulosti napřímen a prohlouben tok. Na severozápadní hraně dolní části PP jsou vysázeny lípy. d) rybníkářství Není na území PP provozováno. e) myslivost ZCHÚ a jeho ochranné pásmo je součástí honitby Zásada, kde právo myslivosti provozuje Honební společenstvo Zásada (č. CZ5110110005). Rozloha honitby je 627,5 ha. f) rybářství Není na území PP provozováno. g) rekreace a sport Území není díky své ztížené přístupnosti turisticky navštěvováno. Při jižní hranici prochází naučná stezka K mokřadu Zásada, která vede z obce Zásada do obce Držkov. V ochranném pásmu je v dolní části v blízkosti panelu NS umístěna dřevěná lavička. Stezka je také využívána cyklisty, případně k přístupu k zemědělsky využívaným pozemkům. h) těžba nerostných surovin Není na území PP provozováno. i) jiné způsoby využívání Do roku 2004 byly do severní části území odváděny tekuté odpady z místní základní školy. 6

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Zásada, schválen v roce 2009. Územní plán Držkov, schválen v roce 2014. LHO Železný brod (pro pozemky v OP PP), platnost 1. 1. 2013 31. 12. 2022 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Územím v severo-jižním směru protéká bezejmenný pravostranný přítok Plchovského potoka, který na území PP pramení. Název vodního toku nemá Číslo hydrologického pořadí* 1-05-01 Úsek dotčený ochranou 0,469 0,352; 0,334-0 (ř.km od do) Charakter toku** lososové Příčné objekty na toku Manipulační řád *** Správce toku Lesy České republiky s.p. Správce rybářského revíru Rybářský revír *** Zarybňovací plán *** 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis jednotlivých dílčích ploch, které byly vymezeny na základě současného stavu vegetace na území PP Zásada pod školou: 1. Degradované travní porosty sv. Arrhenatherion a sv. Alopecurion Travní porosty se nacházejí v horní severozápadní polovině území PP. Při okrajích území je terén svažitý. V porostech dominuje psárka luční, v sušších místech ovsík vyvýšený. Z dalších druhů hojně srha laločnatá, svízel bílý, vikev plotní, přeslička lesní, v některých místech silná ruderalizace s kopřivou dvoudomou, svízelem přítulou a starčkem vejčitým. Při okrajích plochy byla provedena výsadba stromů a keřů, keře trpí okusem a výtluky od srnců. Prostory výsadby jsou mulčovány posekanou trávou a orobincem. Ve výsadbách se uplatňuje jeřáb ptačí, javor klen, bříza bělokorá, třešeň ptačí, kalina obecná, buk lesní a ovocné dřeviny (třešeň, hrušeň, jabloň, slivoň). 7

Obrázek 1: Pohled na výsadbu na severním okraji PP a navazující travní porosty v rámci dílčí plochy 1, srpen 2016. Návrh managementu: Kosení plochy provádět dvakrát ročně v červnu a září. Posekaná hmota musí být z území odklizena. Je možné i porosty přepásat skotem nebo ovcemi. Dále je žádoucí provádět dosadbu dřevinného lemu. Navazující ochranné pásmo je vhodné zatravnit, či zvolit vhodné osevní postupy zabraňující nežádoucím erozi a splachům zemědělské půdy do PP. 2. Travní porosty sv. Scirpetum Porosty nalezneme v severní části území PP v prameništi vodní stružky. Jedná se o podmáčené porosty s dominancí skřípiny lesní, dále zde roste tužebník jilmový, přeslička lesní, pryskyřník prudký, šťovík kyselý, orsej jarní, sasanka hajní, ptačinec mokřadní, vrbovka bahenní, svízel bahenní a vrbina obecná. Místy v porostech roste i děhel lesní. Na okrajích pramenné stružky roste hojně kromě výše uvedených druhů i blatouch bahenní, štírovník bahenní, pomněnka bahenní a přeslička poříční. V horní části porosty v sušších místech zarůstají třtinou křovištní, kopřivou dvoudomou a svízelem přítulou, hojný je i pcháč rolní. Při jižním okraji se vyskytuje nepůvodní a invazní zlatobýl obrovský. Obrázek 2: Charakter travních porostů v rámci dílčí plochy 2, červenec 2016. 8

Návrh managementu: Při okrajích plochy (cca ½ celkové rozlohy) je vhodné provádět kosení s odklízením hmoty 2x ročně, v červnu a září. Tuto frekvenci je nutné opakovat do té doby, dokud nedojde k potlačení ruderálních druhů rostlin, které se do porostů šíří z okolí, a k omezení přítomnosti skřípiny lesní. Na styku s vegetací sv. Caricion fuscae je vhodné provést na několika plochách s dominancí skřípiny lesní o velikosti 3x3 m stržení drnu. Stržené drny je možné deponovat na styku s dílčí plochou 1, kde se hojně vyskytují ruderální druhy rostlin. Ohraničený porost zlatobýlu obrovského je vhodné jednorázovou aplikací herbicidu postřikem na list odstranit. 3. Slatiniště sv. Caricion fuscae Jedná se o fragment slatiniště v místech s vysokou hladinou podzemní vody. V porostu dominují mechy, dále hojně suchopýr úzkolistý, ostřice ježatá, pryskyřník plamének a přeslička poříční. Při okrajích škarda bahenní, šťovík kyselý, pcháč bahenní, skřípina lesní. Obrázek 3: Charakter porostů slatiniště, červenec 2016. Návrh managementu: Dle Petříček (1999) jsou tato společenstva většinou sekundární, vzniklá po odlesnění údolních nebo svahových olšin. Po zastavení činnosti se společenstva mění ve vysokobylinná sv. Calthion a postupně retrogresí v olšiny. K omezení zarůstání konkurenčně silnějšími druhy rostlin je nezbytné porost při okrajích dílčí plochy (mimo silně podmáčená území) alespoň 1x ročně posekat a travní hmotu z lokality odvést. Dynamiku společenstva je nutné monitorovat a případně provést kosení a vyřezávání náletových dřevin i v místě výskytu sv. Caricion fuscae. K omezení zarůstání je také třeba zaručit dostatečné sycení plochy vodou. Vhodné je instalovat do pramenné stružky v blízkosti plochy dřevěné přepážky, nebo zde umístit vykopané drny. 4. Mozaika dřevinných porostů a travních porostů sv. Scirpetum V okrajových částech dílčí plochy nalezneme vzrostlé dřeviny. Ve východní části roste vrba šedá, vrba jíva, vrba křehká, krušina olšová, v západní části je terén sušší a nalezneme zde vzrostlý nálet břízy bělokoré, vrby jívy a jeřábu ptačího. V travních porostech a v podrostu 9

hojně skřípina lesní, přeslička lesní, pomněnka bahenní, řeřišnice hořká při okrajích tvoří plošky medyněk měkký s bikou ladní, mochnou nátržníkem a zarůstajícím maliníkem. Na spodním okraji plochy výskyt invazního zlatobýlu obrovského. Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je nutné provádět seč 2x ročně, v červnu a září. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. Při rozrůstání dřevin je nutné jejich likvidace v termínu září březen. Obrázek 4: Charakter dřevinných a travních porostů v rámci dílčí plochy 4, červenec 2016. 5. Porosty orobince širolistého sv. Typhetum latifoliaea Silně podmáčené porosty orobince širolisté s hojným výskytem třtiny šedavé. V porostu doložen výskyt vachty trojlisté. Dále se zde vyskytuje skřípina lesní, tužebník jilmový, ostřice zobánkatá, řeřišnice hořká, blatouch bahenní a na volné hladině okřehek menší. V minulosti zde byla vytvořena mělká tůň, která zarůstá orobincem širolistým. Stagnující voda podporuje rozvoj populace vachty trojlisté. Obrázek 5 a 6: Populace vachty trojlisté v lokalitě nad hrází, květen 2016. 10

Návrh managementu: Realizací tůní došlo odstranění kompaktního drnu a potlačení orobince i třtiny šedavé, čímž byla podpořena populace vachty trojlisté. Stav populace je nutné monitorovat a případně realizovat mělké tůně nebo opět mechanicky narušit orobincový porost. Vhodné je i kosení orobincových porostů mimo zapojenou populaci vachty trojlisté. 6. Dřevinné porosty podmáčených olšin sv. Alnenion glutinoso-incanae Jedná se o mozaiku dřevinných porostů podmáčených olšin, náletových porostů s podrostem trávníků sv. Scirpetum a vegetace sv. Calthion. Ze stromů zde roste olše lepkavá, olše šedá, jedná se o pařezové výmladky, dále bez černý a jeřáb ptačí. V podrostu kromě skřípiny lesní, ostřice zobánkaté, blatouchu bahenního, řeřišnice hořké roste také cca 30 trsů bledule jarní. Při okrajích, kde je terén sušší, dominuje psárka luční, z okrajů pak invadují ruderální druhy rostlin, např. kopřiva dvoudomá. Obrázek 7: Olše vzniklé z pařezových výmladků, květen 2016. Návrh managementu: V případě nežádoucího rozrůstání dřevin je nutná jejich likvidace v termínu září březen. Kosení travních porostů po dobu 3 5 let 2x ročně v červnu a září, poté 1x ročně v srpnu září. 7. Travní porosty sv. Caricion rostratae Degradované porosty s dominancí třtiny šedavé, orobince širolistého a ostřice zobánkaté. Hojně také skřípina lesní. Z okrajů do porostů invaduje psárka luční. Dlouhodobě bez managementových zásahů. Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je nutné provádět seč 2x ročně, v červnu a září. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. Po vyhodnocení vlivů obnoveného kosení, je možné kosit 1x ročně, případně část plochy s dominancí orobince ponechat bez zásahu. Silně podmáčené plochy jsou vhodné pro případnou realizaci tůní. 11

Obrázek 8: Charakter porostů v rámci dílčí plochy 7, srpen 2016. 8. Lokální výskyt sv. Calletum palustris Menší plocha s ojedinělým výskytem ďáblíku bahenního, jehož populace se rozrůstá do sousedícího porostu orobince širolistého. Jedná se o plochu s vysokou hladinou podzemní vody, populace se nachází převážně pod větvemi vrby šedé. Obrázek 9: Populace ďáblíku bahenního pod vrbou šedou, květen 2016. Návrh managementu: K podpoření rozvoje populace ďáblíku bahenního do okolních zapojených porostů je nutné jejich mechanické narušení, tj. odstranění drnu. 12

9. Travní porosty sv. Alopecurion Porost se vyskytuje na svažitém pozemku nad mokřadní olšinou, je dosti zastíněn, v horní části je sušší (sv. Arrhenatherion). Dominuje zde kromě psárky luční, srha laločnatá, krabilice zápašná, svízel bílý, pcháč rolní, kopřiva dvoudomá, tužebník jilmový a z okrajů plocha zarůstá maliníkem. V blízkosti olšiny je terén silně podmáčen s domin. tužebníku jilmového. Obrázek 10: Vlhká louka nad mokřadní olšinou, srpen 2016. Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je nutné provádět seč 2x ročně, v červnu a září. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. 10. Porosty sv. Typhetum latifoliae Rozsáhlý porost orobince širolistého s výskytem třtiny šedavé a ostřice zobánkaté. Z okrajů pak do porostu proniká skřípina lesní. V blízkosti lesa podél pramenné stružky výskyt cca 30 trsů bledule jarní. V západní části se vyskytuje menší populace vachty trojlisté. Obrázek 11: Porost orobince širolistého v centrální části PP, květen 2016. 13

Návrh managementu: Porost orobince je silně podmáčený, proto se ponechává bez zásahu. V rámci plochy je vhodné realizovat větší tůň, která umožní rozvoj jiným mokřadním společenstvům včetně populací vachty trojlisté a ďáblíku bahenního. Možný je i jiný způsob mechanického narušení povrchu (např. odstraněním orobince včetně kořenového systému). 11. Dřevinné porosty sv. Alnenion glutinoso-incanae Jedná se o zachovalé fragmenty mokřadní olšiny s olší lepkavou a olší šedou, které se vyskytují v blízkosti pramenné stružky protékající PP Zásada pod školou. Ze svahu vyvěrá několik pramenů, které porost podmáčejí. Plochu ohraničuje koryto pramenné stružky. Kromě olší zde roste smrk ztepilý, javor klen a jeřáb ptačí. V podrostu pak hojně tužebník jilmový, řeřišnice hořká, pryskyřník prudký, přeslička lesní, skřípina lesní, škarda bahenní, sasanka hajní, pcháč zelinný, pomněnka bahenní, blatouch bahenní a papratka samičí. Podél koryta pramenné stružky i v místech pramenišť výskyt cca 50 trsů bledule jarní. Prameniště jsou intenzivně využívána jako kaliště divokých prasat. Návrh managementu: V případě nežádoucího rozrůstání dřevin do lučních porostů je nutná jejich likvidace v termínu září březen. Koryto pramenné stružky bylo v minulosti technicky upraveno. V současnosti je již samovolně při větších průtocích revitalizováno. Pro podporu revitalizace je vhodné instalovat do toku mrtvé dřevo, které podpoří vychýlení proudnice toku. Obrázek 12: Podmáčená olšina s hojným výskytem bledule jarní, květen 2016. 12. Dřevinný porost s topolem osikou Plocha se nachází na mírném svahu nad pramennou stružkou. Jedná se o vzrostlý nálet topolu osiky. V podrostu dominuje hasivka orličí a místy nálet smrku ztepilého. Kromě hasivky zde roste metlička křivolaká, zběhovec plazivý, metlice trsnatá, starček vejčitý, sasanka hajní, orsej jarní, vrbina penízková a plocha zarůstá ostružiníkem křovitým a maliníkem. 14

Obrázek 13: Porost topolu osiky v dolní části PP, květen 2016. Návrh managementu: Dřevinný porost se nachází na pozemcích ZPF. V rámci této plochy je možné zvolit rozdílné způsoby obhospodařování. Je možné náletový porost vykácet a rozšířit tak travní porosty v nivě toku nebo ponechat bez zásahu, případně omezit jeho rozrůstání do nivy toku. Odstranění dřevin může být prováděno postupně od kraje porostu ke středu, vždy v termínu září březen. 13. Porosty náletových dřevin se zarůstajícími trávníky sv. Arrhenatherion Plocha se nachází podél západního okraje jižní části PP. Převažují zde porosty náletových dřevin, které jsou doplněny ruderálními porosty s prvky sv. Arrhenatherion. Stromy tvoří výsadba lípy malolisté, nálet olší, ořešáku královského, javoru mléče a bezu černého. Trávníky jsou 1x ročně v září na části plochy koseny, jsou ovšem ruderalizovány s hojným výskytem ostružiníku, kopřivy dvoudomé, vyskytuje se zde také ovsík vyvýšený, srha laločnatá, marulka klinopád, pampeliška lékařská, svízel bílý a jitrocel kopinatý. Obrázek 14: Okrajové porosty dřevin s ruderalizovaným podrostem, srpen 2016. 15

Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je vhodné provádět seč 2x ročně, v červnu a září, min 1x ročně. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. Dřevinný nálet je vhodné v rámci plochy zachovat, vytvoří se tak pás dřevin, které budou chránit nivu před přísunem živin ze zemědělských pozemků. 14. Travní porosty sv. Filipendulion Porosty se nacházejí v nivě pramenné stružky v závěru jižní části PP. Dominantními druhy jsou tužebník jilmový a skřípina lesní. V blízkosti mokřadní olšiny (dílčí plocha 18) se vyskytuje cca 25 trsů bledule jarní. V porostech hojně roste rdesno hadí kořen, pcháč bahenní, pcháč zelinný, psárka luční, bolševník obecný, sítina rozkladitá, hasivka orličí, svízel bílý, maliník, šťovík tupolistý a nálet javoru mléče. Místy je patrná silná ruderalizace kopřivou dvoudomou a pcháčem rolním. Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je nutné provádět seč 2x ročně, v červnu a září, nejméně po dobu 3 let. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. Poté je možné seč omezit na 1x ročně (frekvence kosení je závislá na reakci vegetace). Obrázek 15: Podmáčené porosty v jižní části PP, květen 2016. 15. Monocenóza hasivky orličí Plocha se nachází na okraji nivy pramenné stružky v blízkosti lesního porostu u nezpevněné cesty. Kromě hasivky se zde roztroušeně vyskytuje sasanka hajní, medyněk měkký, pcháč zelinný pcháč rolní, psárka luční a třezalka skvrnitá. Na okraji rostou smrky ztepilé a nálet krušiny olšové. 16

Obrázek 16: Porost hasivky orličí v blízkosti lesa v jižní části PP, červenec 2016. Návrh managementu: Porost je nutné sekat min. 1x ročně, aby nedocházelo k jeho šíření do vlhkých porostů v blízkosti pramenné stružky. Vhodné by bylo i v prvních třech letech intenzivnější kosení 2x ročně. Vhodné je vyřezávání náletových dřevin. Velice vhodná by byla i pastva. Možné je použít i herbicid (Roundup) s aplikací na list. 16. Travní porosty sv. Scirpetum Porosty navazují na plochu s orobincem širolistým a vachtou trojlistou v centrální části PP. Dominuje zde skřípina lesní, ostřice zobánkatá, psárka luční, rdesno hadí kořen, přeslička poříční, z okraje pak hojně psárka luční. Návrh managementu: Plochu je vhodné sekat 1x ročně, v místech silného zamokření s dom. přesličky poříční seč není nutná. 17. Travní porosty sv. Scirpetum Porosty se vyskytují na mírném svahu mezi okrajovou částí PP a zamokřenou depresí s porosty orobince širolistého a dále na styku s podmáčenou olšinou v blízkosti pramenné stružky. Jedná se o druhově chudý porost, kde dominuje skřípina lesní, ostřice zobánkatá, psárka luční, pcháč rolní, vrbina obecná a při okrajích nalezneme i kopřivu dvoudomou. Návrh managementu: S ohledem na sníženou kvalitu travních porostů je nutné provádět seč 2x ročně, v červnu a září, po 3-5 letech je možné seč omezit na 1x ročně v srpnu-září. Dojde tak k eliminaci konkurenčně silných druhů rostlin a ke zvýšení druhové diverzity porostu. 18. Dřevinné porosty sv. Alnenion glutinoso-incanae Jedná se o poměrně zachovalý fragment mokřadní olšiny s olší lepkavou a olší šedou, který nalezneme v blízkosti pramenné stružky protékající PP Zásada pod školou. V podrostu hojně papratka samičí, blatouch bahenní, tužebník jilmový a vrbina obecná. Výskyt bledule jarní. 17

Návrh managementu: V případě nežádoucího rozrůstání dřevin do lučních porostů je nutná jejich likvidace v termínu září březen. Koryto pramenné stružky bylo v minulosti technicky upraveno. V současnosti je již samovolně při vyšších průtocích revitalizováno. Pro podporu revitalizace je vhodné instalovat do toku mrtvé dřevo, které podpoří vychýlení proudnice toku a snížení spádu. Obrázek 17: Charakter mokřadní olšiny v rámci dílčí plochy 18, květen 2016. Přílohy: Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V době platnosti předchozího plánu péče docházelo k pravidelnému kosení travních porostů na ploše 0,97 1,38 ha (včetně pozemků AOPK ČR). Dále byly v ploše č. 5 v roce 2014 vyhloubeny tři velmi mělké tůně o celkové velikosti 40 m 2. Došlo k výsadbě dřevin při hranicích severní části PP k omezení splachů živin. Je průběžně opravováno značení území PP a informační tabule. Stav lokality není, i přes vynakládanou snahu, uspokojivý. Travní porosty v okrajích horní části jsou eutrofizované a ruderalizované. Příčinou jsou splachy hnojiv a živin z okolních polností. Vhodným opatřením je osetí ochranného pásma v roce 2016 jetelotravní směsí. K omezení splachů živin mezi územím PP a polnostmi byly proto při hranicích v horní a centrální části v roce 2013 2014 vysázeny stromy a keře. I přes individuální ochranu dochází ovšem k poškozování kmenů stromů a keřů zvěří (vytloukání srnci, okusy). Do roku 2015 byl vysazený pás dřevin mulčován pokosenou travní hmotou. Deponovaná hmota pomáhala chránit vysazené dřeviny, i když při rozkladu přinášela do území více živin. V roce 2016 již depozice pokosené hmoty do lemů probíhaly pouze v omezené míře. 18

Dalším problémem je vysychání horní nejsevernější části území. Travní porosty jsou zde náchylnější ke kolonizaci konkurenčně silných druhů, včetně druhů ruderálních a invazních. V dolní části PP se vyskytují travní porosty s nižší druhou diverzitou, i když jejich kosení v minulých letech přispělo k potlačení kopřivy dvoudomé. Ke snížení rozlohy porostů s hasivkou orličí při okrajích lesa je nutné provádět častější kosení, případně použít herbicid. V současné době je velká část travních porostů sečena. Seč probíhá v srpnu září zpravidla jednorázově. Prosvětlení biotopů v rámci dílčích ploch 5, 8 a 16 (tvorba tůní, kosení) pomáhá ďáblíku bahennímu a vachtě trojlisté k rozrůstání do okolí. K omezení výskytu ruderálních druhů a uniformních společenstev orobince širolistého, skřípiny lesní, třtiny šedavé a ostřice zobánkaté, je třeba realizovat častější kosení porostů. Současné uniformní porosty vznikly pravděpodobně absencí péče v minulosti z luk pcháčových. Současný způsob obhospodařování není dostatečně razantní, aby se navrátily do porostů rostliny konkurenčně slabší a menšího vzrůstu. V horní části by bylo vhodné kosení porostů v okrajových částech provádět dvakrát ročně s odklízením travní hmoty mimo území PP, kdy dojde k potlačení ruderálních druhů rostlin. Je třeba omezit přísun živin z polí, vhodné by bylo zabezpečit výsev jetelotravní směsi, případně ochranné pásmo zalučnit či zvolit vhodné osevní postupy zabraňující nežádoucí erozi a splachům zemědělské půdy do PP. O vysazené dřeviny je nutné řádně pečovat, kdy budou prováděny dosadby uhynulých dřevin, stromy budou chráněny chráničkou odolávající srnčí zvěři, keře je vhodné na podzim chránit nátěrem proti okusu. Do pramenné stružky je vhodné v horní části instalovat dřevěné přepážky, případně proudnici rozvlnit mechanicky. Dojde tak ke zpomalení odtoku z území, což bude mít pozitivní vliv na kvalitu okolních porostů. Je žádoucí na vhodných místech narušit terén mechanicky stržením drnu. Nejprve v porostech skřípiny lesní, poté i v blízkosti slatiniště, plocha č. 3. V centrální části území je žádoucí pokusit se eliminovat expanzi třtiny šedavé a ostřice zobánkaté častějším kosením s odklízením hmoty. Důležitý je termín kosení, který má mimořádný význam pro efektivitu zásahu. K odstranění biomasy by mělo docházet v době, kdy rostlina přesouvá deponované živiny z podzemních částí do nadzemní biomasy, pokud dojde k zásahu v době, kdy rostlina naopak přesouvá živiny do zásobních podzemních orgánů (oddenků), je zásah již neúčinný a způsobuje nové vyhánění nadzemních prýtů z oddenků polykormonu a tím šíření dominanty. U porostů s třtinou šedavou je třeba provádět seče dvě, první do konce června a druhou v září. Frekvenci sečení je vhodné upravovat v závislosti na výsledcích monitoringu. K narušení porostů orobince širolistého je vhodné v prostoru pod hrází realizovat tůně. Je otázkou, jakou by měly mít velikost. Zkušenosti s tůněmi, které byly vytvořeny v roce 2014, ukazují, že tůně o menších rozměrech velmi rychle zarůstají orobincem a postupně dochází k jejich zazemnění. Vhodné by bylo vytvořit tůň větší a několik menších, které vodu v nivě zadrží a zpomalí odtok z území. Může dojít k expanzi chráněných druhů rostlin (vachty trojlisté a ďáblíku bahenního), případně budou vodní plochy sloužit jako vhodný biotop k rozmnožování obojživelníků. Kromě tůní je vhodné eliminovat zapojené porosty dominant jiným mechanickým způsobem (např. vyhrabáváním s pokosením hmoty apod.). V dolní části je nutné provádět kosení porostů, z počátku i 2x ročně s odklízením pokosené hmoty. Je vhodné redukovat náletové dřeviny (topol osika, smrk ztepilý), které odčerpávají vodu z nivy. Vodní tok, který je nyní napřímený, je vhodné revitalizovat ukotvením mrtvého dřeva do koryta toku. Je možné i v dolní části vytvořit tůně. Při expanzi mokřadních olšin do bezlesí je nutné dřeviny redukovat. Je velmi důležité provádět kosení travních porostů mozaikovitě, což podpoří výskyt bezobratlých druhů živočichů. Častější kosení eliminuje výskyt ruderálních druhů rostlin. Frekvence kosení bude závislá na změnách vegetace vlivem realizace opatření. Alternativou 19

pro některé méně zamokřené plochy je přepasení porostů skotem. Zatížení travních porostů bude záviset na klimatických podmínkách, délce pastvy a rozloze pasených porostů. Horní a dolní část PP je oddělena lesním pozemkem. Je na zvážení, zda tuto plochu do území nezahrnout v rámci případného nového vyhlášení území. I když by toto opatření nemělo zásadní vliv na zachování předmětu ochrany PP. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prováděním plánovaných zásahů by nemělo docházet ke kolizím s ochranou rostlin a živočichů. Při dodržování pravidel péče o nelesní pozemky, jak jsou navrhnuty v kapitole 3.1.1 a) (tzn. mozaikovitá seč, ponechání roztroušených dřevin a keřů při okrajích ZCHÚ, dodržování termínů provádění zásahů) k těmto kolizím nedojde. Z těchto důvodů není nutné stanovovat prioritní zájmy ochrany území. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu sečení Vhodný interval 2x ročně pro trávníky sv. Arrhenatherum a sv. Alopecurion, některé porosty sv. Scirpetum, 1x ročně pro zbývající porosty (v prvních třech - pěti letech i 2x ročně) Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře ruční nástroje či samohybná lehká technika Kalendář pro management červen, září; při jedné seči srpen - září Upřesňující podmínky Mozaikovité sečení s ponecháním 30 % neposečené plochy, ty pokosit při otavách, případně v následujícím roce. Nepokosené plochy je nutné střídat. Posečenou hmotu vždy odvézt mimo ZCHÚ. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky sečení potlačení výskytu expanzivních druhů (třtina šedavá, skřípina lesní, ostřice zobánkatá, orobinec širolistý, hasivka orličí) 2x ročně 1x ročně ruční nástroje či samohybná lehká technika červen první seč, září druhá seč Posečená hmota musí být z území PP odstraněna. Interval kosení je možné prodloužit, s ohledem na reakci vegetace. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky pastva (přepasení) alternativní způsob péče ke kosení 1x ročně 1x 3 roky skot duben červen, případně srpen - září Pastvu lze kombinovat se sečením, možné je pást jen otavu. Nejvhodnější pro pastvu se jeví dolní část PP, ale i málo podmáčené porosty v horní a centrální části. Pastva je nepřípustná v podmáčených porostech. 20

Dobu trvání pastvy je nutné přizpůsobit klimatickým podmínkám, aby nedošlo k nadměrnému narušení povrchu. V závislosti na velikosti plochy volit počet DJ. Dlouhotrvající pastva by také přispívala k eutrofizaci ploch. Vliv opatření je nutné monitorovat. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky mechanické odstraňování náletových dřevin 1x 2 roky 1x 5 let ruční nástroje (motorová pila, křovinořez, sekyra) září - březen Dle nutnosti rozšiřování dřevinných porostů do okolí provádět skupinový nebo individuální výřez vzrostlých dřevin i náletu. Dřeviny v okrajových částech je vhodné ponechat. V případě nutnosti na řeznou ránu aplikovat neředěný herbicid. tvorba tůní 1x 10 let - jednorázově 1x 10 let ruční nástroje či samohybná lehká technika, případně trhavina září - únor Je žádoucí na vhodném místě vytvořit tůň/tůně o rozměrech min. 6x6 m. V jejich okolí je vhodné následně provádět kosení travních porostů, aby nedocházelo k jejich zazemňování. Tůně o menších rozměrech je také vhodné realizovat i v dolní části PP. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky revitalizace pramenné stružky instalace dřevěných přepážek v horní části PP, umístění mrtvého dřeva v dolní části PP 1x 5 let 1x 10 let ruční nástroje (rýč, lopata, motyka) červenec září Pro podporu samovolné revitalizace je možné do toku instalovat mrtvé dřevo, které proudnici vychýlí. výsadba dřevin dosadba 1x 3 roky 1x 5 let ruční nástroje (rýč) říjen listopad, březen - duben Vhodné je vysazovat původní druhy dřevin. Výsadby je nutné chránit proti okusu chráničkami, keře nátěrem. Chráničky by měly být pevné, aby odolaly vytloukání srnci. odstranění skládky 1x 5 let 1x 10 let ruční sběr, lehká samohybná mechanizace celoročně 21

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky zatravnění orné půdy v ochranném pásmu PP 1x 10 let 1x 10 let samohybná mechanizace říjen listopad, březen - duben Pro zatravnění ochranného pásma PP je vhodné použít travní směs s určitým podílem kvetoucích bylin. Vhodné jsou např. směsi Planta naturalis (1g na 1 m 2 plochy, cena 1 100 Kč /1 kg). Plocha ochranného pásma k osetí je 140 000 m2. likvidace invazních nepůvodních druhů rostlin zlatobýl obrovský, hasivka orličí 2x ročně - jednorázově 1x ročně, nutná kontrola Aplikace herbicidu (např. Roundup) postřikem na list červen - říjen Pro úspěšnost opatření je nutné, aby byl proveden postřik na co největší listovou plochu a při slunném počasí. Účinnost opatření je nutné monitorovat a případně zásah opětovně provést. narušování terénního povrchu v rámci porostů sv. Scirpetum 1x 2 roky 1x 3 let ruční nástroje či samohybná lehká technika září - březen Povrch lze narušovat lokálně na plochách o velikosti 3x3. Umístění ploch je závislé na stavu vegetace. Plochy vymezovat v uniformních porostech sv. Scirpetum v horní části lokality. V prvním roce realizovat opatření na třech plochách. Po zásahu je vhodné provádět monitoring vývoje vegetace. b) péče o rostliny Na území PP Zásada pod školou se vyskytují tři druhy ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin - vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ďáblík bahenní (Calla palustris) a bledule jarní (Leucojum vernum). vachta trojlistá dvě stabilní, mírně se rozšiřující populace, vhodné je prosvětlování okolních porostů orobince širolistého. K prosvětlení může dojít např. při tvorbě mělkých tůní v blízkosti výskytu, případně jiným mechanickým narušením orobincových porostů. ďáblík bahenní stabilní populace na okraji území PP. Porost je zčásti zastíněn vrbou šedou. Pro podporu rozšiřování jeho populace je vhodné v okolních orobincových porostech vyhloubit mělké tůně a odumřelou hmotu (oddenky orobince) odstranit. bledule jarní žádná zvláštní opatření nejsou nutná. expanzivní druhy třtina šedavá (Calamagrostis canescens), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Porosty s dominancí těchto druhů je nutné kosit s následným odstraněním biomasy mimo území 22

ZCHÚ nejlépe 2x ročně v prvních 3 5 letech. Na základě vyhodnocení účinku opatření je frekvenci kosení možné upravit. invazní a nepůvodní druhy rostlin zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) výskyt několika trsů v rámci horní části území PP (dílčí plochy č. 2 a 4). Je nutné provést postřik herbicidem na list, opatření je nutné v případě nezbytnosti opakovat. c) péče o živočichy Na lokalitě byl doložen výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z obojživelníků pak kromě skokana hnědého (Rana arvalis), i chráněná ropucha obecná (Bufo bufo). Lokalita je svým charakterem i vhodným potenciálním terestrickým biotopem čolků (r. Triturus), kteří ovšem nebyli při průzkumu nalezeni. Z ptáků do území zalétá (hnízdění nebylo prokázáno) ohrožený ťuhýk obecný (Lanius collurion). Na okraji území byl pozorován ohrožený batolec duhový (Apatura iris). Dle inventarizačního průzkumu denních motýlů se zde vyskytuje 25 druhů. V následující tabulce jsou uvedena vhodná opatření pro podporu populací těchto druhů. ropucha obecná (Bufo bufo) slepýš křehký (Anguis fragilis) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) ještěrka obecná (Lacerta agilis) užovka obojková (Natrix natrix) ťuhýk obecný (Lanius collurio) batolec duhový (Apatura iris) Realizace tůní, které budou dostatečně zvodnělé pro dokončení úspěšného rozmnožování. Není nutné realizovat žádná zvláštní opatření. Stav její populace je odvislý od množství nabízené potravy (převážně obojživelníci). Realizací tůní dojde ke zvýšení její potravní nabídky. Výsadba dřevin a jejich odrůstání při hranicích PP podpoří vznik jeho vhodných hnízdních možností. Obecně je nezbytné pro podporu výskytu bezobratlých provádět kosení travních porostů mozaikovitě s ponecháním pásů nepokosených. Zatravnění ochranného pásma osivem s vyšším podílem kvetoucích rostlin podpoří i výskyt motýlů. K omezení vlivu na ptáky, je nutné odstraňovat porosty dřevin (mimo hnízdní období ptáků, září březen. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území b) nelesní pozemky opatření v rámci jednotlivých dílčích ploch jsou uvedena také v kapitole 2.4.4 Příloha: Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 23

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo není vyhlášeno, je jím tedy 50 m pás od hranic ZCHÚ. Zasahují do něj zemědělsky intenzivně využívané pozemky a pozemky PUPFL. V roce 2016 byla část ochranného pásma oseta jetelotravní směsí, v minulosti zde byla pěstována i kukuřice. Jedním z hlavních důvodů ohrožení předmětu ochrany PP je přísun živin z navazujících polí. Jedním z hlavních účelů ochranného pásma je eliminace působení negativních vlivů z okolí. Z tohoto důvodu byl v minulosti vysázen pás dřevinné vegetace při hranicích horní a centrální části PP. Dolní část je chráněna vzrostlým lesem a pásem dřevin z náletu a vysazenými lípami. Je třeba projednat s vlastníky a uživateli (nájemci) pozemků v ochranném pásmu případné zatravnění polí, alternativou je každoroční vysetí jetelotravních směsí a omezení aplikace hnojiv. Nevhodné je vysazování širokořádkových plodin s vyšším erozním faktorem. Lesní porosty, které zasahují do ochranného pásma, se blíží mýtnímu věku. Procentuální zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) je plánováno na 25 %. S ohledem na charakter zvláště chráněného území je vhodné zvýšit procentuální zastoupení MZD. Vhodnými druhy jsou jeřáb ptačí, bříza bělokorá, buk lesní, javor klen a jedle bělokorá. V ochranném pásmu v lesním porostu při jihovýchodní hranici s plochou č. 7 je vhodné odstranění staré černé skládky. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu dostatečně vyznačeno. Potřebná bude pouze náhrada menšího počtu hraničníků, nátěry stojanů a cedulí v intervalu cca 1x za 5 let. V případě zničení tabulí se státním znakem je nutné jejich doplnění. Vhodné je aktualizovat obsah naučné tabule s informacemi o PP. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V rámci zpracovávání nových Lesních hospodářských osnov pro lesní pozemky v ochranném pásmu PP na období 1. 1. 2023-31. 12. 2032 prosazovat vyšší zastoupení dřevin odpovídající přirozenému lesnímu typu 5K1 tj. kyselé jedlové bučině. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nenavrhují se. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při jižní hranici území prochází trasa NS K mokřadu Zásada, je zde umístěna informační tabule a dřevěná lavička. Vzhledem k charakteru PP je tento způsob informovanosti dostačující. Bylo by možné pořádat pro zájemce nebo školy z nejbližšího okolí odborné vycházky k jednotlivým zajímavostem PP, případně zapojit místní školu a zájmové spolky do péče o území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Vzhledem k charakteru území navrhujeme provést tyto inventarizační průzkumy: entomologický inventarizační průzkum v roce 2017 batrachologický inventarizační průzkum po realizaci navržených tůní botanický inventarizační průzkum v roce 2025, který zhodnotí realizaci plánu péče monitoring stavu vegetace a populací zájmových druhů rostlin průběžně při plánování managementu v území 24

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy botanický inventarizační průzkum 20 000 Entomologický inventarizační průzkum 30 000 batrachologický inventarizační průzkum 10 000 odstranění invazního zlatobýlu obrovského 1 500 6 000 odstranění hasivky orličí herbicidem 1 500 6 000 realizace tůní 10 000 40 000 80 000 revitalizace pramenné stružky umístění mrtvého dřeva včetně ukotvení, umístění dřevěných přepážek v horní části PP 10 000 zatravnění OP 300 000 odstranění skládky 5 000 doplnění hraničníků dle potřeby 10 000 aktualizace infomačních tabulí o PP 15 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 492 000 Opakované zásahy sečení (křovinořezem, ručně vedenou sekačkou, kosou) PP alternativně pastva skotu 60 000 600 000 sečení (křovinořezem, ručně vedenou sekačkou, 40 000 400 000 kosou) potlačení expanzivních druhů rostlin mechanické odstranění náletových dřevin 5 000 50 000 mechanické narušování terénu 10 000 30 000 dosadby dřevinného lemu, oprava chrániček 20 000 60 000 monitoring vývoje vegetace a početnosti 3 000 9 000 zájmových druhů rostlin Opakované zásahy celkem (Kč) 133 000 1 641 000 N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 2 133 000 V tabulce jsou uvedeny všechny možné zásahy, které jsou navrženy k realizaci na území ZCHÚ. Náklady na realizaci tůní se budou odvíjet od jejich počtu a parametrů. 25

4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2016): Ústřední seznam ochrany přírody. [on-line databáze; http://drusop.nature.cz/]. Grulich V. (2012): Červený a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. 3 vydání. Preslia 84. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. et al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. MŽP Planeta 8/2004. Praha. Chytrý J. et al. (2010): Katalog biotopů ČR druhé vydání. AOPK ČR. Praha. MŽP (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. AOPK ČR. Praha. Šturma J. (2011): Plán péče o PP Zásada pod školou pro období 2007-2016. Doplněné znění. Depon. in Krajský úřad Libereckého kraje. Véle A. (2006): Plán péče o PP Zásada pod školou pro období 2007-2016. Depon. in Krajský úřad Libereckého kraje. Mapové a jiné podklady: Webové portály: http://mapy.nature.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://drusop.nature.cz Jiné podklady: Rezervační kniha PP Zásada pod školou. Depon. in Krajský úřad Libereckého kraje, Liberec. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL Evropsky významná lokalita IUCN - Union for Conservation of Nature (angl.) = Světový svaz ochrany přírody KN Katastr nemovitostí LV list vlastnictví MŽP Ministerstvo životního prostředí OkÚ Okresní úřad OP ochranné pásmo PO ptačí oblast PP přírodní památka ZCHÚ zvláště chráněné území PUPFL pozemky určené pro plnění funkcí lesa DJ dobytčí jednotka MZD meliorační a zpevňující dřevina 26

Plán péče zpracovala: Mgr. Alice Háková Studenec 166, 512 33 Studenec tel.: 737726287, e-mail: alicehakova@gmail.com V Olomouci dne 15. 10. 2016 Podpis 27

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1 1.1 Základní identifikační údaje, název 1 1.2 Údaje o lokalizaci území 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 2 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 2 1.6 Kategorie IUCN 2 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 2 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 2 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu 3 1.9 Cíl ochrany 3 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 4 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 4 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 6 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 7 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 18 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 20 3. Plán zásahů a opatření 20 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 20 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 20 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 23 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 24 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 24 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 24 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 24 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 24 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 24 4. Závěrečné údaje 25 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 25 4.2 Použité podklady a zdroje informací 26 4.3 Seznam používaných zkratek 26 5. Obsah 28 28