Náš Domov 52/2018 Srpen 2018
Srpen narozeniny budou slavit 7.8. Klustová Zdeňka 7.8.1942 76 let 7.8. Šolcová Marta 7.8.1922 96 let 13.8. Veselý Oldřich 13.8.1944 74 let 14.8. Tumová Irma 14.8.1926 92 let 16.8. Dubědová Miluše 16.8.1936 82 let 22.8. Hořánek Antonín 22.8.1927 91 let 23.8. Zábrodský Oldřich 23.8.1952 66 let 29.8. Strunová Miluše 29.8.1930 88 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
Svátek v srpnu slaví 2.8. Homolka Gustav 3.8. Dubědová Miluše 3.8. Haasová Miluše 3.8. Strunová Miluše 10.8. Josefík Vavřinec 11.8. Bendová Zuzana 13.8. Novotná Alena 15.8. Mečířová Hana 22.8. Kříž Bohuslav 26.8. Nožička Luděk Významné dny 2. 8. Den suchého zipu 6. 8. Světový den boje za zákaz jaderných zbraní 6. 8. Mezinárodní den boje lékařů za mír 8. 8. Mezinárodní den ženského orgasmu 9. 8. Mezinárodní den původního obyvatelstva 10. 8. Mezinárodní den baru Jekyll&Hyde 12. 8. Mezinárodní den mládeže 13. 8. Den leváků 15. 8. Den Energy Drinků 23. 8. Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky 28. 8. Evropská noc pro netopýry
Co bylo 12.7. jsme si upekli bramborové placky. 24.7..a protože nás honila mlsná, tak jsme v pečení pokračovali, Tentokrát to byly cukeťáci
25.7. jsme si jeli prohlédnou korunovační klenoty do Nového města nad Metují 26.7. jsme se šli projít na koupaliště
... a takhle se daří naší zahrádce
Co bude ST 1.8. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 2.8. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 3.8. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU 13:30 ŠIPKY XXXX PO 6.8. 9:30 ČTENÍ 10:30 SETKÁNÍ S VEDENÍM DOMOVA ÚT 7.8. INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA ST 8.8. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 9.8. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU PÁ 10.8. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB XXXX PO 13.8. 9:30 ČTENÍ ÚT 14.8. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 15.8. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 13:30 KAVÁRNIČKA ČT 16.8. 9:30 VÝLET KUKS PÁ 17.8. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 20.8. 9:30 ČTENÍ ÚT 21.8. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 22.8. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 23.8. 9:30 BEJVÁVALO PÁ 24.8. 9:30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA XXXX PO 27.8. 9:30 ČTENÍ ÚT 28.8. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB ST 29.8. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU
13:30 KAVÁRNIČKA ČT 30.8. 9:30 PEČENÍ - NAROZENINY (ZÁŘÍ, ŘÍJEN) 13:30 SLAVENÍ - NAROZENINY (ZÁŘÍ, ŘÍJEN) PÁ 31.8. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU 13:30 ŠIPKY Pro zasmání
Řešení z minulého čísla: Malá nápověda: nedaleko Dvora Králové je malá vesnice v níž kdysi stával zámek..toto z něj zbylo.někteří se sem možná i chodili koupat na vyhlášené koupaliště..vesnice Mostek. TAK KDOPAK UHODL?
A dnes: Nápověda Dnes něco těžšího, ale věřím, že nápověda vám pomůže.pečou zde již mnoho let tradiční perníček, který se jmenuje po této obci
Jak vznikla. Velká Pardubická pokračování Nejúspěšnějším koněm historie je ryzák ŽELEZNÍK, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát a to v letech 1987-1989 a 1991. Třikrát dokázalo zvítězit šest koní, BRIGAND v letech 1875, 1877 a 1878, LADY ANNE v letech 1891, 1894 a 1896, EPIGRAF v letech 1957-1959, KOROK v letech 1969, 1971 a 1972, SAGAR v letech 1981-1983 a PERUÁN v letech 1998-2000, TIUMEN v letech 2009-2011. Nejnovější trojnásobnou vítězkou je ORPHEE DES BLINS, která jako jediná klisna v historii dostihu zvítězila v řadě a má tzv. čistý hattrik (2012, 1013 a 2014). Dalších čtrnáct koní se zapsalo do listiny vítězů dvakrát, patří mezi ně i klisna SIXTEEN nebo REGISTANA. Z jezdců dokázal Josef Váňa zvítězit osmkrát, čtyřikrát se ŽELEZNÍKEM a v roce 1997 s hnědákem VRONSKY a v letech 2009,2010 a 2011 s TIUMENEM. Václav Chaloupka má ve sbírce čtyři triumfy, tři s KOROKEM a jeden v roce 1978 s VÁCLAVEM, stejný počet úspěchů má na svém kontě i skvělý německý žokej Peter Gehm, který byl roce 2001 partnerem hnědáka CHALCO, o rok později vyhrál v sedle MASKULA a následující dva ročníky si připsal s REGISTANOU. Žokej Peter Gehm jako jediný dokázal Velkou pardubickou vyhrát čtyři roky po sobě. Zatím posledním čtyřnásobným vítězem je Jan Faltejsek, který zvítězil s klisnou ORPHEE DES BLINS v letech 2012-2014 a v roce 2016 v sedle
CHARME LOOKA. Tři prvenství má ve své sbírce pět jezdců, prvním byl hned na počátku historie Ital Hector Baltazzi, potom se podařilo stejného úspěchu dosáhnou trojici anglických jezdců, kterými byli Fletcher, Buckenham a Geoghegan, na počátku osmdesátých let třikrát zvítězil Pavel Liebich v sedle SAGARA a poslední tři ročníky minulého století vyhrál Zdeněk Matysík v sedle PERUÁNA. Patnáct jezdců zvítězilo dvakrát, například Vladislav Snitkovskij v letech 1994 a 1996, když jeho partnery byli ERUDIT a CIPÍSEK, nebo Josef Bartoš v letech 2006 a 2008 s DECENT FELLOWEM a SIXTEEN. V průběhu historie se také dostihu zúčastnilo několik žen. Jako první Lata Brandisová, která dokonce v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou NORMA zvítězila. V šedesátých letech byla pravidelnou účastnicí Eva Palyzová, která v letech 1965 a 1971 získala velice pěkná umístění, když s Cavaletem a Metálem vybojovala druhá místa. Dalšími pak byly Angličanka Charlotte Brew, Jana Nová, R.Charvátová, Martina Růžičková a sedmou amazonkou byla Lucie Baluchová, která v roce 1997 vybojovala s Grettym třetí místo. Martina Růžičková ve Velké pardubické startovala šestkrát a teprve při šestém pokusu v roce 2014 dostih dokončila. S koněm Rubín dojeli na 15. místě před Tiumenem s Josefem Váňou starším a britským Lambrem s žokejem Markem Grantem. Časový rekord držela od roku 2008 až do roku 2015 klisna SIXTEEN, která absolvovala celý dostih za 08:58,99 minut. V roce 2008 se poprvé běželo pod devět minut. V roce 2015 ji však překonal nečekaný vítěz dostihu, desetiletý NIKAS. Se svým jezdcem Markem Stromským dostih
dokončili v čase 8:55,29. U Nikase však byly v tělních tekutinách zjištěny zakázané látky z kontaminovaného krmiva a byl diskvalifikován. Ovšem rekord byl přesto pokořen. Nový vítěz, sedmiletý RIBELINO, trať dokončil v čase 8:56,01. V sedle měl žokeje Pavla Kašného. SIXTEEN je první klisna bílé barvy, která dokázala zvítězit a to dokonce dvakrát. V poválečném období, kdy dráha doznala zásadních změn byl jako nejlepší uváděn čas francouzského ROYAN DE LUNE, vítěze z roku 1947, jeho čas 10:30,3 později překonali v roce 1961 GRIFEL časem 10:21,3, hned o rok později GABOJ časem 10:05,1 a v roce 1973 anglický STEPHEN S SOCIETY časem 10:04,9. V roce 1987 vyběhl ŽELEZNÍK čas 9:56,13 a poprvé se běželo pod 10 minut. Již tři roky poté vyběhla při jubilejní sté Velké LIBENTÍNA čas 9:49,4 a tento rekord vydržel jen do roku 1996, kdy zvítězil CIPÍSEK v čase 9:35,00. Potom tento čas dvakrát překonali PERUÁN, v roce 1999 vyběhl 9:16,0 a REGISTANA, která v roce 2004 dosáhla času 9:15,48. V roce 2005 MASKUL absolvoval Velkou pardubickou v čase 09:11,21 a v roce 2008 se stala novou rekordmankou výše uvedená SIXTEEN a diskvalifikovaný AMANT GRIS vyběhl čas ještě o něco lepší (08:58,49). Byl to velice rychlý dostih, i poslední MR LAND zaznamenal lepší čas než exrekordman Maskul (09:09,32). Vyběhnutý čas sice svědčí o kvalitě vítěze, ale je velice často přímo závislý na počasí a stavu dráhy a také jednotlivé ročníky byly poznamenané různými změnami v kursu. Proto je čas vítěze údaj víceméně statistický a nelze z něho vyvozovat vážnější závěry.
V počátcích historie byla startovní pole nepočetná, často pouhých okolo pěti koní, jednou dokonce běžela jen trojice statečných. Koně byli většinou zahraničního původu, nejvíce německého, anglického a maďarského. Stejné to bylo i s jezdci. Proto také najdeme na listině vítězů v prvních desetiletích jména anglická, německá a italská. První Čech zvítězil v dostihu až v roce 1902 a byl jím Ulrich Rosák. Vedle současných, dosud aktivních účastníků dostihového provozu, žokejů Josefa Váni a Václava Chaloupky, najdeme na listině vítězů slavná a známá jména jako Rudolf Popler, vysokomýtský rodák, který přišel na pardubické dráze tragicky o život, Lata Brandisová, Miloš Svoboda, přeloučský rodák a historik Velké pardubické, Voloďa Prachov ruský trenér před časem působící v Pardubicích a také jméno pozdějšího mnohonásobného rovinového šampióna trenéra Františka Vítka. Za zmínku stojí jmenovat i Angličana George Williamsona, který je jediným jezdcem, který dokázal zvítězit jak ve Velké pardubické, tak i ve Velká národní steeplechase v Liverpoolu. Z trenérů je nyní nejúspěšnější Josef Váňa, který se díky triumfu s TIUMENEM v letech 2009-2011 osamostatnil na prvním místě. A nyní má na svém kontě už deset vítězství. 2x zvítězila SIXTEEN, 1x CIPÍSEK, VRONSKY, CHALCO, DECENT FELLOW, třikrát TIUMEN a naposledy v roce 2017 kůň NO TIME TO LOSE. Josef Váňa jako trenér zaznamenal i 7x druhé umístění. Do roku 2009 se dělil o první příčku s MVDr. Čestmírem Olehlou, jenž má šest vítězství. 4x mu zvítězil ŽELEZNÍK a 2x REGISTANA. Pěti úspěchy se může chlubit František Holčák(VALENCIO, LIBENTÍNA, RIGOLETTO, ERUDIT a MASKUL), čtyřnásobně úspěšnými pak jsou Václav Čermák(3x SAGAR, 1x FESTIVAL) a sovětský trenér Ivan Avdějev (2x GRIFEL, GABOJ, PRIBOJ).
Lenka Horáková je první vítěznou ženou trenérkou, když jejím osudovým koněm byl trojnásobný vítěz PERUÁN. V roce 2016 se druhou vítěznou ženou trenérkou v historii Velké pardubické stala Martina Růžičková, která připravila vítěze jménem CHARME LOOK. Rohovor s p. Antonínem Hořánkem Narodil jsem se 22.8.1927 v malé vesnici Želov. Časem ji přidali k Roztokům. Takže se vlastně stala součástí Prahy. Můj otec byl střelmistr, který odstřeloval skály. Byl také nějakou dobu sadařem, on byl vlastně takový všestranný dělník. Maminka byla, jak to dřív bývalo zvykem, v domácnosti. Starala se o mě a o bratra. Bydleli jsme sice v malém době, ale měli jsme hospodářská zvířata. Králíci, slepice a 6 koz. Bylo z nich dost mléka a mně kupodivu chutnalo. Díky domácímu masu, mléku a zelenině ze zahrádky jsme ve válce nepocítili hlad. To jsme měli štěstí. Dříve rodiče neměli dost peněz, proto na školu šlo vždy jen jedno dítě. Můj bratr proto studoval účetnictví. No a já se vyučil soustružníkem. Učiliště bylo v Praze, tak jsem dojížděl vlakem. Do základní školy jsem chodil v Roztokách a to jsem tam chodil 3km pěšky. Od roku 1962 do roku 1994 jsem pracoval v Ústavu atomového výzkumu v Řeži vedle Žalova. Bylo tam dost různých profesí a já tam byl jako soustružník, frézař.
Jako kluk jsem chodil do Sokola, ale nejvíce mě bavilo pytlačit. Chodil jsem na Vltavu a chytal většinou samou drobotinu, ale někdy se zadařilo a chytla se třeba i štika. Když přišla rodina, už na koníčky nezbýval čas. Se svojí ženou jsem se seznámil ve vlaku. Jezdila do Prahy z Kralup na študie. Znali jsme se asi 2 roky a museli se brát. Nebylo jí ještě ani 18 let. No jo, byli jsme mladí a lásce neporučíš. Ale vyšlo nám to na celý život. Máme spolu 2 kluci a byli jsme spolu 65 let. Bohužel 4 roky jsem vdovec. Manželka pracovala tam co já, jako účetní. Dostali jsme proto od ústavu v Řeži byt. Po čase jsme si našetřili a postavili dům. Dům je patrový a u něj hezká zahrada. Dům zůstal synovi. My jsme se s manželkou na důchod odstěhovali k druhému synovi. On si koupil dům v Starobuckém Debrném. Máme se synem i s snachou moc dobré vztahy. S manželkou jsme si pořídili psa z útulku. Jmenovala se Bobina a dožila se 15 let. Co mi se s ní nachodili do lesa na procházky. Byla malá, ale žena ji moc vykrmovala a já ji pak už ani nemohl unést, jak byla tlustá. Rád jsem chodil do lesa na houby a na borůvky. Přírodu mám moc rád a také rád vzpomínám na dovolené, které jsme hodně často trávili pod stanem. Je mi líto, že v mém věku kolem mě hodně lidí odchází. Nejen lidé, ale i síly, oči slábnou, nohy už mi neslouží. A o sluchu ani nemluvím. Je to prostě příroda, něco končí a někde jinde zase něco začíná. Děkujeme za rozhovor a příště třeba s Vámi.. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová