1.číslo čtvrtletníku školní rok 2015/2016
ÚVODNÍK ČASOPIS SE PŘEDSTAVUJE Prázdniny utekly jako voda a nám nezbývá nic jiného, než se opět pustit do učení. Možná vás aspoň trochu potěší, že spolu se školou vychází i první číslo našeho školního časopisu. Než vyšlo toto první číslo, stáli jsme před těžkým úkolem. V minulém školním roce odešlo hodně těch, co tvořili naši redakční radu. Nám, kteří jsme v redakční radě zůstali, nezbylo nic jiného, než mezi zájemci vybrat nové členy redakční rady. Nebyl to vůbec lehký úkol. Zájemců bylo hodně, ale ne každý splňoval naše požadavky. Přesto za váš zájem děkujeme. Doufáme, že jsme vás neodradili a budete dál našimi fanoušky. My si toho moc vážíme. Držte nám pěsti, ať se nám daří a hlavně nás i nadále čtěte. SLOVO ŠEFREDAKTORKY MÁME NOVOU REDAKČNÍ RADU Ahoj děcka. Moc vás zdravím a doufám, že jste se o prázdninách měli dobře. Já jo. Protože jsme hned po prázdninách volili novou redakční radu, chci vám ji představit. Jsem ráda, že jsme vás nemuseli ani přemlouvat. Holky: Zuzka, Lenka a Veronika od p. učitelky Bajerové dokonce přišly za mnou a samy mě poprosily, jestli by mohly v naší redakční radě pracovat. Proč ne. Představuji vám novou redakční radu. Šéfredaktorkou jsem já- Patricie Siváková. Dalšími členy pak jsou: Erik Sivák, Jan Ferenc, Jana Bielá, Adriana Bielá, Markéta Pohlodková,
Ladislav Bielý, Marcela Pohlodková, Lenka Pohlodková, Zuzana Pohlodková. Pomáhat při tvorbě časopisu bude opět p. učitelka Mgr. Lenka Zatloukalová a pan učitel Mgr. Martin Kunčík. Pomoc v tomto školním roce přislíbila i p. učitelka Mgr. Markéta Justová, která nastoupila na naši školu v tomto školním roce. Náš časopis si na webových stránkách četla, ještě než k nám nastoupila a moc se jí líbil. I to je jeden z důvodů, proč nám chce pomáhat při jeho tvorbě. My moc děkujeme. A jaký bude obsah časopisu v tomto školním roce? Najdete zde zajímavosti ze života naší školy, ankety, rozhovory s učiteli i žáky, soutěže, zajímavosti ze světa zvířat, literární pokusy našich žáků atd. Obsah a počet rubrik v příštích číslech bude ovlivněn vašim zájmem a ohlasy, na které se upřímně těšíme. A teď se pusťte do čtení! Fotit se přišli i ti, kteří pravidelně do našeho časopisu svými literárními či výtvarnými dílky přispívají. Děkujeme!
KDEŽE LOŇSKÉ SNĚHY JSOU VZPOMÍNÁME NA NAŠE LOŇSKÉ DEVÁŤÁKY V červnu jsme se rozloučili s deváťáky. To bylo řečí, jak se těšíte, až už nebudete muset chodit do školy. Nakonec však nechyběly ani slzičky. Rozloučení s nimi proběhlo trochu netradičně. Důvodem bylo to, že většina z nich pracovala mnoho let ve školním časopise a v žákovském parlamentu. Za všechny se s námi rozloučila Kristýna Dunková a Denis Kala. Kristýna přečetla závěrečnou řeč za všechny deváťáky a Denis nám zahrál na kytaru a zazpíval. Takže: Hodně štěstí a nedělejte nám ostudu!
ZÁVĚREČNÁ ŘEČ KRYSTÝNY DUNKOVÉ Můj poslední proslov na této škole. Je tolik věcí, které mohou být vaše poslední. Poslední můžete být v nějaké soutěži, poslední můžete přijít do třídy, můžete si koupit poslední šaty z výlohy nebo být poslední ve škole. I já tu teď před vámi stojím naposled. Na světě jsou prostě věci, které se už nemůžou opakovat, i když člověk sebevíc chce. Prostě s tím nic nenaděláme. Příští rok už tu bude na mém místě stát někdo jiný. Jak říká moje mamka- to je život. Možná se divíte, proč jsem tu za deváťáky právě já. Sama jsem se přihlásila, protože si myslím, že to mnohým dlužím. Byla jsem to právě já, která se některé učitele, paní ředitelku a paní Pecinovou natrápila. A hlavně našeho třídního. Měla jsem dny, kdy jsem to tady všechno nenáviděla
a těšila se, až odsud vypadnu. A dneska? Už vím, jak bylo těm, kteří měli poslední hodinu chemie, naposledy si dali boty do šatny, naposledy šli při posledním zvonění tou dlouhou chodbou se svým učitelem. Už vím, proč Kikina loni tolik brečela. Tenkrát jsem to nechápala, teď už jo. Co říct na závěr. Milá paní ředitelko, paní zástupkyně, milí učitelé, milí spolužáci, zkrátka vy všichni ve škole. Všichni jsme tu zažili dobré i špatné chvilky. Dostávali jsme tu jedničky, ale i pětky, smáli jsme se nebo i brečeli. I když se do života moc těším, musím říci, že bude plno věcí, které mi budou chybět. Chci poděkovat všem učitelům a asistentkám, kteří mě kdy z něčeho učili. Taky paní učitelce Zatloukalové, že mi pomohla tohle napsat, protože sama bych to neuměla. Mám to v srdci, ale neumím to napsat, tak jak bych chtěla. Ona, protože mě zná víc než mamka, mi pomohla slova hodit na papír. Děkuju i všem žákům, kteří mě někdy rozesmáli a hlavně svému třídnímu učiteli a celé své třídě, že jsem s nimi mohla strávit tolik dobrých okamžiků a že jsem v mnohých našla skvělé kamarády.
VLAŠTOVIČKO LEŤ MÁME TADY PODZIM Už druhým rokem nám někteří z vás pomáháte s výzdobou naší školy. Není vám jedno, jak naše škola vypadá. Proto kreslíte, píšete, zdobíte Zkrátka a dobře chcete, aby se nám ve škole líbilo. Chtěli bychom vám a vašim třídním učitelům, kteří vám s výzdobou pomáhají, poděkovat.
NEZAHÁLÍME! Jana Bielá, 9.ZŠ
PŘEDSTAVUJEME VÁM PROČ JSEM V ŽÁKOVSKÉM PARLAMENTU Kevin Šivák, 9.ZŠ Vždycky mě zvolí holky ze třídy, ale mě to vůbec nevadí. V parlamentu jsem už druhým rokem. Nejvíc se mi líbilo, když jsme dělali loni živý Betlém. Paní Lucka chtěla, ať vypadám jako svatý Josef. Protože už to mělo začít, spletla se a udělala mi fousy černým fixem. Po vystoupení to nešlo dolů a drhli jsme to hrozně dlouho. Ještě teď se tomu směju. Karin Siváková, 7.ZŠ Mě to v parlamentu strašně baví. Není nuda. Než mě stačili vybrat, sama jsem se přihlásila. Chtěl tam jít i Erik a Burčák, ale byla jsem rychlejší. Hrozně ráda i kreslím a dobře píšu, tak jsem i v časopise.
Václav Sivák, 3.ZŠ Já tam chodím ještě s Martinou. Už to tam znám. Vybrali mě proto, že jsem ze třídy nejlepší. Jen teď o soutěži nemůžu běhat do schodů, protože mám astma. Tak vyberu někoho jiného. Jo, ani se s ním nesmím střídat. David Gašpar, 6.ZŠ
PŘEDSTAVUJEME VÁM ROZHOVOR S PANÍ UČITELKOU JUSTOVOU Od září máme na škole novou paní učitelku. Jmenuje se paní učitelka Markéta Justová. Učí třeťáky, krásně hraje na kytaru a zpívá. Protože jsme zvědaví a chceme o ní něco vědět, rozhodli jsme se, že ji vyzpovídáme. Zeptali jsme se jí, jestli by jí to nevadilo. A protože byla velmi ochotná, přichystali jsme si několik otázek, na které nám odpověděla. Kde a jak jste se dověděla o volném pracovním místě na naší škole? Na stránkách KVIC N. Jičín v pátek 3. července. Předtím jsem učila na škole v Bílovci. Podala jsem si žádost a čekala Je něco, čeho jste se bála, než jste nastoupila do naší školy? Nejvíce jsem se obávala nástupu do nového kolektivu. Jak budu přijata a zda vše zvládnu. Na vás žáky jsem se těšila.
Věděla jste, že na naší škole vydáváme školní časopis? Po podání mé žádosti na tuto školu jsem si četla i webové stránky vaší školy. Právě tam jsem narazila na rubriku Školní časopis. Přečetla jsem si všechna vaše čísla a musím říct, že se mi Pavučinka opravdu hodně líbila a zaujala mě. Hlavně proto, že jsem v ní nenašla všechno jen pozitivní, jak to často bývá. Píšete v ní tak, jak to cítíte a tak to má být. Jste to prostě vy. Jste ráda, že nám budete pomáhat? Určitě. Jsem pro každou dobře míněnou,,špatnost. Máte s časopisem v budoucnu nějaké plány? Momentálně budu v závěsu za zaběhlými mistry. Ale pokud mě časem něco napadne, tak ten nápad hned s vaší pomocí uskutečním. Už teď jsem si říkala, že by nebylo špatné, kdyby se v časopise například objevilo Okénko pro metodika prevence nebo Schránka důvěry. Děkujeme paní učitelce za čas, který si na nás udělala. Jan Ferenc Pro paní učitelku Justovou nakreslil Víťa Kala, 4.ZŠ speciální (Na obrázku pomáhá paní učitelce vybrat ten nejkrásnější vánoční stromeček) To je tentokrát vše. Nám nezbývá, než Vám popřát hodně dárků pod stromečkem a o vánočních prázdninách kupu sněhu! Vaše redakce PAVUČINKY