Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Žáky ZŠ Základní zeměpis Migrace N.Barczok
Obsah: 1 ČLENĚNÍ MIGRACE.3 1.1 MIGRACE..... 3 1.2 MIGRACE VNITŘNÍ.....4 1.3 MIGRACE VNĚJŠÍ.....4 1.4 MIGRACE DOČASNÁ...5 1.5 REEMIGRACE...6 1.6 EXIL...6 1.7 AZYL..6 2 ÚKOLY K TEXTU 7 3 TEXT K ZAMYŠLENÍ...7 4 ČÁST PRO ZÁJEMCE A SHRNUTÍ.8 2
1 Migrace - členění V této kapitole se dozvíte: jaký je rozdíl mezi těmito pojmy; zamyslíte se, proč k migraci dochází Budete schopni: rozeznat jednotlivé druhy migrace zkoušet najít příčiny stěhování Klíčová slova této kapitoly: Emigrace, imigrace, vnitřní a vnější migrace, mezistátní a mezikontinentální, urbanizace, exil, azyl Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) Několik všetečných otázek. Zamyslete se, zda někdo z rodiny nebo z okruhu vašich známých žije nebo žil v zahraničí. Žijete-li ve městě, pokuste se vypátrat, zda někdo z vašich předků nepocházel z venkova. Stěhovala se vaše rodina v průběhu vašeho života? Uvědomte si, zda šlo o stěhování z města do města, z vesnice do města, z města na vesnici nebo z vesnice do vesnice. Zamyslete se, co bylo příčinou tohoto stěhování. A co vy osobně? Chtěli byste zůstat navždy tam, kde žijete nyní? Kde byste chtěli studovat? Kde byste po ukončení studia chtěli pracovat? Podle čeho se rozhodujete? 1.1 Migrace Migrace obyvatel znamená trvalou, případně dočasnou změnu bydliště obyvatel, kteří mají svá stálá sídla. Migrací označujeme pohyb obyvatelstva v prostoru: - mezi sídelními jednotkami (venkov-město, město-venkov, město-město, venkov-venkov); - mezi státy (např. přesuny obyvatelstva v době válek a po jejich skončení; z totalitních států do svobodných demokratických států); 3
- mezi kontinenty (např. v historii přistěhovalectví do USA, do Kanady a Austrálie) Rozlišujeme vystěhování = emigraci a přistěhování = imigraci. 1.2 Migrace vnitřní Vnitrostátní stěhování zahrnuje zejména proces urbanizace stěhování obyvatel z venkova do měst; důvody jsou ekonomické (mechanizace zemědělství a s ní spojená nižší potřeba pracovních sil na venkově, větší a pestřejší nabídka pracovních příležitostí ve městech), sociální (ve městě např. byty s vyšším standardem, nákupní centra, dostupnost zdravotní péče nemocnice, dostupnost různých stupňů a typů škol), kulturní (např. kina, divadla, společenský život). V současné době ve vyspělých zemích tyto snahy o soustřeďování obyvatel do velkých městských sídlišť slábnou. Příčinou jsou např. dosažitelný vyšší standard bydlení i na venkově, zdravější životní prostředí na venkově, dosažitelnost i vzdálenějšího místa zaměstnání sítí příměstské dopravy i dopravou individuální. Koncentrace obyvatel do měst a městských aglomerací však neustále roste v rozvojových zemích (v Latinské Americe, Asii a Africe). V těchto oblastech se však lidé stěhují do měst s vidinou uhájení holého života a žijí zde často v neuvěřitelně bídných sociálních a hygienických podmínkách (slumy, favellas). 1.3 Migrace vnější Mezistátní přesuny obyvatel jsou často podmíněny např. válečnými konflikty, nástupem diktátorských režimů, etnickými čistkami, ale i úpadkem hospodářství, politickou či náboženskou nesvobodou a pronásledováním. Mezikontinentální přesuny se uskutečnily např. v 1. polovině 20. století, kdy se nejvíce obyvatel vystěhovalo z Evropy do USA (více než 40 milionů obyvatel), ale také do kolonií v Africe a v Asii. Po rozpadu kolonií přilákal hospodářský rozvoj a zvýšená potřeba nekvalifikovaných a hůře placených pracovních sil značné množství obyvatel z Asie a Afriky do zemí západní Evropy. Některé skupiny přistěhovalců, kteří získali v nových zemích domov, se snaží splynout s obyvatelstvem hostitelské země; jde obvykle o lidi, kteří zde získali vyšší vzdělání. Většinou se však přistěhovalci z Asie a Afriky svým způsobem života liší od většinové společnosti; uchovávají si tradice, obyčeje a zvyky zemí, z nichž se přistěhovali, a někdy žijí v uzavřených společenstvích (městských koloniích nebo čtvrtích). 4
Koloniální mocnosti a jejich některá zámořská území 1.4 Dočasná migrace Za dočasnou migraci považujeme např. pohyb obyvatelstva za studiem a za prací do vyspělých zemí, únik před útrapami války (např. někteří obyvatelé bývalé Jugoslávie se po skončení bojů do své vlasti vrátili). Dočasní emigranti tedy opouštějí mateřskou zemi s 5
úmyslem vrátit se za čas zpět. Důvody mhou být např.: práce s možností vyššího výdělku, než mají v zemích, odkud přicházejí (Ukrajinci v ČR, Češi v USA), studium získání zkušeností v určitém oboru (např. lékaři, počítačoví experti, zdokonalení jazykových znalostí po maturitě) Je třeba ovšem často rozlišovat mezi migrací dobrovolnou (důvodem je např. snaha více si vydělat, touha žít jinde, pracovat v ojedinělém oboru) a migrací nucenou. Hranice mezi oběma je však často problematická. Kam zařadíte např. otce, který odešel dobrovolně do ciziny, aby vydělal na vzdělání svých dětí, a kam Roma, kterému rasisti vypálili byt nebo zranili syna? 1.5 Reemigrace Je to pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci. 1.6 Exil Vyhnání nebo vypovězení občanů z jejich vlasti nejčastěji z důvodů politických nebo náboženských nazýváme exil. Např. čeští exulanti byli nuceni žít v exilu dlouhá desetiletí totalitní vlády bez jakékoliv možnosti kontaktu s rodinou. Často jim byl v původní vlasti zabaven veškerý majetek. Útočiště poskytovaly našim exulantům všechny demokratické země, např. Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA. 1.7 Azyl Azyl je povolení k pobytu poskytované cizím státním příslušníkům, obvykle z politických důvodů. Žadatelé o azyl bývají umisťování v několika táborech přijímacích střediscích pro uprchlíky, azylovém zařízení, (u nás Vyšní Lhoty), než je o udělení azylu rozhodnuto. V těchto zařízeních mají zajištěno bydlení, stravování, nutnou lékařskou péči, mají možnost učit se mateřskému jazyku země, kde chtějí žít. Děti navštěvují školu. zásobník pojmů a výrazů s touto problematikou spojený stěhován, migrace, azyl, exil, vyhnání, odsun, urbanizace, asimilace, uprchlík, integrace, xenofobie 6
2 Úkoly k textu. Proč kočovný způsob života nepovažujeme za migraci? Co je to nelegální (ilegální) migrace? Jaké existuje nebezpečí pro ilegální imigranty a jaké pro zemi do níž se stěhují? Jak řeší tzv. Schengenská dohoda pohyb lidí v rámci EU? 3 Text nebo úkol k zamyšlení. V některých uzavřených národnostních společenstvích imigrantů vznikají národnostní mafie často napojené na organizovaný zločin. V oblastech, kde se taková společenstva soustřeďují (městské kolonie, okrajové části měst), je obvykle vyšší kriminalita, než je průměr v hostitelské zemi. Slyšeli jste o podobných jevech? Zkuste se zamyslet proč je tomu tak. 4 Část pro zájemce. Zjistěte, k jakým přesunům došlo vzápětí po skončení 2. světové války v tehdejším Československu (týkalo se asi 3 milionů osob). Kam směřovala tato migrace? Byla dobrovolná? Co bylo její příčinou? Jaké problémy ji provázely? Jak je označována v obou zemích, kterých se nejvíce týkala? Shrnutí kapitoly. Migrace provází člověka od samých počátků jeho vývoje. Dochází k ní na celém světě z různých důvodů. Často jsou s ní spojeny problémy, kteří mají samotní migranti, ale i lidé, v jejichž blízkosti se imigranté soustřeďují. Průvodce studiem. S xenofobií (odpor, strach a nepřátelství ke všemu cizímu) se pojí např. v médiích, projevy nepřátelství některých skupin obyvatel k cizincům. Své znalosti z dějepisu, přírodopisu (biologie člověka) spoj s informacemi v tomto textu a s informacemi z dění kolem tebe, věřím, že dokážeš rozeznat správné jednání a názor. 7