Plán péče o přírodní rezervaci Přesypy u Rokytna (ve smyslu vyhlášky č. 64/2011 Sb.) na období 2012-2021 1
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1. Základní identifikační údaje Evidenční číslo: 724 Kategorie ochrany: Přírodní rezervace Název území: Přesypy u Rokytna Druh právního vyhlašovacího předpisu: Usnesení č. 132 Vydal: Rada Okresního národního výboru v Pardubicích Datum platnosti a datum účinnosti předpisu: 12.5.1982 1.2. Údaje o lokalizaci území kraj: Pardubický okres: Pardubice obec s rozšířenou působností: Pardubice obec: Rokytno katastrální území: Rokytno (kód 74107) 1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Rokytno (kód 74107) Číslo parcely podle DKM Výměra parcely podle DKM (ha) Číslo parcely podle PK Plocha parcely v ZCHÚ Druh pozemku Číslo listu vlastnictví Vlastník 166/1 0,1795 166 0,1795 lesní. poz. Nouzovská Jarmila, Rokytno 153, Rokytno, 533 04 - ½; Nouzovský Josef, Rokytno 554 153, Rokytno, 533 04-1/2 166/2 0,0198 166 0,0198 lesní. poz. Nouzovská Jarmila, Rokytno 153, Rokytno, 533 04 - ½; Nouzovský Josef, Rokytno 554 153, Rokytno, 533 04-1/2 195 0,5086 195 0,5086 lesní. poz. Jedlička Josef, Brozany 35, Staré Hradiště, Brozany, 533 52 - ½; Tesařová 209 Miloslava, K Višňovce 1560, Pardubice, Zelené Předměstí, 530 02-1/2 196 0,5834 196 0,5834 lesní. poz. Jedlička Josef, Brozany 35, Staré Hradiště, Brozany, 533 52 - ½; Tesařová 209 Miloslava, K Višňovce 1560, Pardubice, Zelené Předměstí, 530 02-1/2 197 1,0941 197 1,0941 lesní. poz Mareš Miroslav, Dražkov 21, Sezemice, Dražkov, 533 04 - ½; Marešová Alena, 244 Dražkov 21, Sezemice, Dražkov, 533 04-1/2 198/1 2,8135 198 2,8135 lesní. poz. 337 Vrbická NaděždaK Višňovce 2001, Pardubice, Zelené Předměstí, 530 02 198/3 0,3233 198 0,3233 lesní. poz. 335 "Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o.", Vysoké Chvojno, 533 21 199/1 0,1159 199/1 0,1159 lesní. poz. 474 PROGLES s.r.o.91, Konecchlumí, 507 05 199/2 0,1013 199/2 0,1013 lesní. poz. 251 Tesařová Miloslava, K Višňovce 1560, Pardubice, Zelené Předměstí, 530 02 205/1 2,8824 205/1 0,9145 lesní. poz. Kosina Josef, 6, Rokytno, 533 04 - ½; SJM Kosina Josef a Kosinová Jiřina - 1/2 112 Kosina Josef 6, Rokytno, 533 04 Kosinová Jiřina Rokytno 6, Rokytno, 533 04 205/4 0,1193 205/4 0,0950 lesní. poz. Kubizňák Josef, Rokytno 140, Rokytno, 533 04 - ½; Kubizňáková Hana, Rokytno 494 140, Rokytno, 533 04-1/2 205/7 0,4119 205/7 0,4119 lesní. poz. 285 ČR: Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106(19),Hradec Králové,50168 265/5 0,0247 265 0,0247 lesní. poz. 10001 Obec Rokytno 21, Rokytno, 533 04 Celkem - - 7,1855 - - - Do ochranného pásma zasahují parcely (resp. jejich části) : sever: 204/1, 204/2, 205/4; východ: 190/1, 194/5, 194/7, 205/1; jih: 169/1, 162/1, 162/3, (265/1 - za silnicí); západ za silnicí: 200/1, 200/2, 202/1, 203, 258/1 (viz katastrální mapka) 3
1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 7,1855 Ochranné pásmo je vodní plochy podle 37 odst.1 - zákona č. 114/1992 zamokřená plocha - Sb. území do rybník nebo nádrž - vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. vodní tok - trvalé travní porosty - orná půda - zahrada - ovocný sad - ostatní plochy - neplodná půda - zastavěné - plochy a nádvoří plocha celkem 7,1855 ostatní způsoby využití - Celková plocha: podle usnesení z r. 1982: 7,1855ha podle současného KN 7,1855 ha podle digitalizace 7,00 ha 1.5. Překryv s jinými chráněnými územími Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura2000 - ptačí oblast: Natura2000 - evropsky významná lokalita: není není není není není 1.6. Kategorie IUCN IV řízená rezervace: - území pro management stanovišť / druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany prováděné cestou managementových zásahů Definice: Oblast pevniny vystavená aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zajistit uchování stanovišť anebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu: - zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, biotických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; - umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udržitelnou péčí o přírodní zdroje; - eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; 4
1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1. Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Dle usnesení ONV z r. 1982: K ochraně nenarušených písečných přesypů se zbytky psamofilní vegetace a fauny. 1.7.2. Hlavní předmět ochrany současný stav V současnosti je možné definovat předmět ochrany na základě původního záměru a podle současného stavu takto: Ochrana mohutných písečných přesypů před vytěžením a podpora biotopu psamofilní flóry a fauny. 1.8. Cíl ochrany Základním cílem péče je ochrana písečných přesypů a zlepšení stavu psamofilní flóry a fauny vytvořením a udržováním odpovídajícího stavu biotopu. Katastrální mapka fialově naznačena hranice z návrhu přehlášení z r. 1997 5
Katastrální mapka na ortofotu 2010 fialově naznačena hranice z návrhu přehlášení z r. 1997 6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází severovýchodně od obce Rokytna na části menší lesní enklávy v zemědělsky obhospodařované krajině v nadmořské výšce 236-254 m n. m. Od západu a jihu je PR ohraničena státní silnicí (Býšť - Rokytno, Rokytno - Chvojenec), východní hranice je zároveň hranicí lesa a severní hranici tvoří hranice porostu. Písečné přesypy v zájmovém území jsou pokračováním delšího přesypového oblouku táhnoucího se od obcí Dříteč, Zástava, Bohumileč. Na území PR dosahují maxima ve výšce až 19 m nad úrovní okolního terénu. Písečné přesypy (duny) pocházejí z období mladšího pleistocénu až holocénu. Byly vyváty z blízkých štěrkopískových terasových stupňů. Hmota přesypů se skládá převážně z jemných křemenných zrn o velikosti cca. 0,5 mm (SERVUS 2004). 2.1.1. Přírodní poměry GEOMORFOLOGIE: Geomorfologické členění (DEMEK a kol. 2006): VI Česká tabule, VIC Východočeská tabule, VIC-1 Východolabská tabule, VIC-1C Pardubická kotlina, VIC-1C-7 Sezemická kotlina. Nadmořská výška: 236-254 m n.m. GEOLOGIE: pleistocénní až holocenní naváté písky na křídovém slínovcovém podloží. FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ (SKALICKÝ 1988): České termofytikum / 15. Východní Polabí / 15c. Pardubické Polabí BIOREGION (CULEK 1996): 1.8 - Pardubický PŮDA: Jde o půdní subtypy: regozem arenická a kambizem arenická.výrazně písčitá. KLIMATICKÉ POMĚRY: Klimatická oblast (Atlas podnebí ČSSR 1958): A3 - teplá oblast; okrsek suchý s mírnou zimou. Klimatická oblast (Quit 1971): mírně teplá T 2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky jsou 600 mm, srážky ve vegetačním období 350-400 mm. Průměrná roční teplota 8 o C, průměrná teplota ve vegetačním období 14-15 o C. Charakteristiky T2 Počet letních dnů 50-60 Počet dnů nad 10 C 160-170 Počet mrazových dnů 100-110 Počet ledových dnů 30-40 Prům. teplota v lednu -2--3 Prům. teplota v červenci 18-19 Prům. teplota v dubnu 8-9 Prům. teplota v říjnu 7-9 dnů srážek nad 1 mm 90-100 Úhrn srážek ve veg.době 350-400 Úhrn srážek v zimě 200-300 Srážky celkem 550-700 Počet dnů se sněhem 40-50 Počet dnů zamračených 120-140 Počet dnů jasných 40-50 7
2.1.2. Přehled o flóře a fauně EKOSYSTÉMY - BIOTOPY název ekosystému - biotopu L7.4 Acidofilní doubravy na písku (společenstvo kostřavovové borové doubravy - Festuco ovinae-quercetum roboris) podíl plochy v ZCHÚ (%) 100 popis ekosystému acidofilní borová doubrava s psamofilní vegetací BOTANIKA Údaje z lokality uvádí FALTYSOVÁ v inventarizačním průzkumu (1988). V roce 2011 provedla zběžný botanický inventarizační průzkum PRAUSOVÁ s excerpcí údajů viz příloha. PŘEHLED VÝSKYTU OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN název druhu česky název druhu latinsky aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a podle červeného seznamu bělozářka větvitá Anthericum ramosum ojediněle C4a čilimník řezenský svízel severní smldník olešníkovitý kolenec jarní paličkovec šedavý Chamaecytisus ratisbonensis Galium boreale subsp. boreale Peucedanum oreoselinum Spergula morissonii Corynephorus canescens ojediněle ojediněle ojediněle ojediněle nenalezen C4a C4a C4a C4a autor, popis biotopu druhu a další poznámky PRAUSOVÁ 2011 Roste ve světlých lesích i na slunných stráních, v lemech lesů i na suchých loukách v teplejších oblastech, častější je na vápenci. PRAUSOVÁ 2011 Roste ve světlých a suchých travnatých místech (často s Festuca valesiaca), jako jsou lemy teplomilných doubrav, lesní světliny, křovinaté stráně, na mělké půdě (horní hrany svahů). PRAUSOVÁ 2011 Vytrvalá bylina rostoucí na vlhkých úživnějších půdách, nejčastěji na slatinných a bezkolencových loukách, ale také ve vlhčích trávnících. PRAUSOVÁ 2011: lesní lem Vytrvalá silně aromatická bylina rostoucí na výhřevných vysychavých zásaditých až neutrálních kamenitých či písčitých půdách. Jedná se o druh borů, lesostepí, výslunných křovinatých strání apod. PRAUSOVÁ, MIKÁT 2011: v SZ části u silnice Jednoletá rostliny rostoucí na výslunných kamenitých svazích, písčinách, suchých pastvinách a světlých borech. Vyhledává kyselé, na živiny a humus chudé půdy. FALTYSOVÁ 1988 Vytrvalá, hustě trsnatá rostlina rostoucí na otevřených trávnících písčin, při okrajích písčitých borů, v pískovnách a kolem cest, v pásmu od nížin po pahorkatiny. R Vysvětlivky: 1 - kriticky ohrožený, 2 - silně ohrožený, 3 ohrožený - podle vyhlášky 395/1992 Sb. C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 taxon ohrož., C4 vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož., C4b - dosud nedostatečně prostudované); R - regionálně významný; CR - kriticky ohrožený, EN - (silně) ohrožený, VU - zranitelný (ohrožený), NT - téměř ohrožený, DD - druh, o němž jsou nedostatečne udaje - podle Červených seznamů IUCN-AOPK 2001-2006; NATURA - evropsky významné druhy zařazené do seznamu (přílohy NATURA 2000 a vyhl. 166/2005 Sb. nařízení vlády 51/2004 Sb.) MYKOLOGIE Z lokality údaje nejsou známy. ZOOLOGIE V r. 1988 zde provedl inventarizaci obratlovců RYBÁŘ. V roce 2011 zde provedl entomologický průzkum MIKÁT (viz příloha). 8
PŘEHLED VÝSKYTU OHROŽENÝCH A VZÁCNÝCH DRUHŮ HMYZU Druh Český název kategorie dle vyhl. 395/1992 Sb. a dle červ. seznamu Lepidoptera (motýli) Papilio machaon Linnaeus, 1758 Otakárek fenyklový Callopistria juventina (Stoll, 1782) Blýskavka hasivková EN MIKÁT 2011 Lithosia quadra (Linnaeus, 1758) Archanara neurica (Hübner, 1808) Lišejníkovec čtveroskvrnný 3 NT - autor, popis biotopu druhu a další poznámky MIKÁT 2011: Opakované pozorování imág ve dvou generacích. (odlesněná část duny, paseka) jde nejspíš pouze o příležitostný výskyt imág (přelety, hilltoping, nektaring). MIKÁT 2011 MIKÁT 2011: Mokřadní druh s vazbou na rákos (Phragmites australis). Nález jediného imága (na světlo), předpokládá se zálet z mokřadu na okraji PR. Faunisticky velmi významný nález, na území Čech je dosud znám relativně krátce (od roku 1999), a to jen z okolí Českých Budějovic Hymenoptera (blanohřídlí) Bombus campestris (Panzer, 1801) Pačmelák ladní 3 MIKÁT 2011 Bombus pascuorum (Scopoli, 1763) Čmelák rolní 3 MIKÁT 2011 Bombus sylvarum (Linnaeus, 1761) Čmelák lesní 3 MIKÁT 2011 Elampus constrictus (Förster, 1853) Hedychrum nobile Scopoli, 1763 Episyron rufipes (Linnaeus, 1758) Zlatěnka písčinná Zlatěnka vznešená Hrabalka červenonohá Dinetus pictus (Fabricius, 1793) Kružilka pestrá VU MIKÁT 2011 Tachysphex obscuripennis (Schenck,1857) Tachysphex tarsinus (Lepeletier, 1845) Oxybelus quattuordecimnotatus Jurine, 1807 Včelák zamžený včelák Bodulka VU VU VU VU - MIKÁT 2011: Vzácný druh na zachovalých vátých píscích, v Čechách velmi vzácný jen východním Polabí MIKÁT 2011: V ČR pouze na zachovalých písčitých biotopech MIKÁT 2011: Bioindikačně významný druh písčitých lokalit, lokálně hojný. MIKÁT 2011 Crabro peltarius (Schreber, 1784) Šíronožka pavézová VU MIKÁT 2011 Crabro scutellatus (Scheven, 1781) Šíronožka štítnatá Harpactus lunatus (Dahlbom, 1832) Vosilka bělopásná VU MIKÁT 2011 Cerceris arenaria (Linnaeus, 1758) Uzlatka písečná VU MIKÁT 2011 Megachile alpicola Alfken, 1924 Čalounice Epeolus variegatus (Linnaeus, 1758) Zdobnice proměnlivá VU MIKÁT 2011 Andrena apicata Smith, 1847 Pískorypka Andrena barbilabris (Kirby, 1802) Pískorypka hedvábná VU MIKÁT 2011 Halictus leucaheneus Ebmer, 1972 Ploskočelka ostrolebá VU Halictus sexcinctus (Fabricius, 1775) Ploskočelka šestipásá VU Coleoptera (brouci) Cicindela sylvatica Linnaeus, 1758 Oxythyrea funesta (Poda von Neuhaus, 1761) Svižník lesní Zlatohlávek tmavý EN EN VU EN 3 3 MIKÁT 2011: Recentně pro ČR nově nalezený druh (Travčický les v severozápadních Čechách. Druhý nález pro ČR (P. Bogusch, pers. comm. 2011). MIKÁT 2011: Vzácný druh písčin, v ČR lokálně na jižní Moravě, v Čechách jen velmi ojediněle. MIKÁT 2011: V ČR vzácný druh nezarostlých písčitých lokalit MIKÁT 2011: Druh písčitých stanovišť, v ČR lokální a vzácný. MIKÁT 2011: Vzácný druh časného jara s výskytem na písčitých křovinatých stanovištích, častěji ve středních polohách nebo na chladnějších místech MIKÁT 2011: V ČR jen na velmi teplých nezarostlých písčitých biotopech, lokálně hojný. MIKÁT 2011: Nehojný druh písčin a světlých borových lesů. V PR pouze jediné pozorování (2 imága 31.8.2011 na zbytcích holého písku) na postupně zarůstající pasece. MIKÁT 2011 Agonum lugens (Duftschmid, 1812) Střevlíček VU MIKÁT 2011 Anomala dubia (Scopoli, 1763) Listokaz NT MIKÁT 2011 Stenagostus rufus (DeGeer, 1774) Kovařík NT MIKÁT 2011 Cardiophorus asellus Erichson, 1840 Kovařík NT MIKÁT 2011 Marmaropus besseri Gyllenhal, 1837 Nosatec NT MIKÁT 2011 Zacladus exiguus (Olivier, 1807) Nosatec Charagmus griseus (Fabricius, 1775) Nosatec NT MIKÁT 2011 Lixus punctiventris Boheman, 1836 Nosatec NT MIKÁT 2011 NT MIKÁT 2011: Faunisticky významný nález. Z území Čech je druh znám pouze krátce 9
Vysvětlivky: 1 - kriticky ohrožený, 2 - silně ohrožený, 3 ohrožený - podle vyhlášky 395/1992 Sb. C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 taxon ohrož., C4 vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož., C4b - dosud nedostatečně prostudované); R - regionálně významný; CR - kriticky ohrožený, EN - (silně) ohrožený, VU - zranitelný (ohrožený), NT - téměř ohrožený, DD - druh, o němž jsou nedostatečne udaje - podle Červených seznamů IUCN-AOPK 2001-2006; NATURA - evropsky významné druhy zařazené do seznamu (přílohy NATURA 2000 a vyhl. 166/2005 Sb. nařízení vlády 51/2004 Sb.) Komentář k psamofilní entomofauně (MIKÁT 2011): V roce 2011 byl na lokalitě PR Přesypy u Rokytna (a na těsně navazujícím písčitém stanovišti západně od PR) proveden základní entomologický průzkum, cílený především na psammofilní druhy hmyzu. Ve zkoumaném území bylo během tohoto výzkumu zjištěno (resp. do druhové úrovně determinováno) celkem 255 druhů hmyzu z 6 řádů. Z řádu rovnokřídlých (Orthoptera) jsou to 2 druhy, z řádu křísi (Auchenorrhyncha) 1 druh, z řádu síťokřídlí (Neuroptera) 2 druhy, z řádu motýli (Lepidoptera) 107 druhů, z řádu blanokřídlí (Hymenoptera) 67 druhů a z řádu brouci (Coleoptera) 76 druhů. Šest zjištěných druhů patří ke druhům zvláště chráněným, uvedeným ve Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992. Všechny nalezené druhy patří do kategorie Ohrožený (O) viz tabulka. 26 nalezených druhů je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených bezobratlých (FARKAČ & al. 2005). Nalezené druhy patří do kategorií Ohrožený (EN), Zranitelný (VU) a Téměř ohrožený (NT) viz tabulka. Během průzkumu byla nalezena řada psammofilních, bioindikačně významných druhů hmyzu, především z řádu blanokřídlých (Hymenoptera, resp. podřádu Aculeata) viz tabulka. K nejvýznamnějším prokázaným druhům patří např. zlatěnka písčinná Elampus constrictus (Förster, 1853), včelák Tachysphex tarsinus (Lepeletier, 1845) (tento druh byl z České republiky dosud znám pouze z jediné lokality v severozápadních Čechách), bodulka Oxybelus quattuordecimnotatus Jurine, 1807, čalounice Megachile alpicola Alfken, 1924 a pískorypka Andrena apicata Smith, 1847. Aculeátní blanokřídlí jako celek patří namnoze k indikačně velmi významným druhům. Díky letovým schopnostem a velké pohyblivosti jsou však mnozí schopni osídlovat i dočasná, krátkodobě vhodná stanoviště. Jejich přítomnost tudíž nemusí korelovat s reliktností daného stanoviště a někdy indikuje spíš současný (i dočasný) stav lokality. Poněkud méně významná se zdá být psammofilní fauna brouků (Coleoptera) viz příloha. Určité vodítko zde poskytuje srovnání s prací MERTLIK (2011), ve které autor přináší a shrnuje faunistická data pro 9 vzácných psammofilních druhů z území východních Čech. Z těchto devíti druhů, patřících do čeledí Carabidae (střevlíkovití) Cicindela arenaria vienensis Schrank, 1781 a Harpalus flavescens (Piller et Mitterpacher, 1783), Scarabaeidae (vrubounovití) Anisoplia villosa (Goeze, 1777), Anomala dubia (Scopoli, 1763), Maladera holosericea (Scopoli, 1772) a Polyphylla fullo (Linnaeus, 1758), Elateridae (kovaříkovití) Dicronychus equisetioides Lohse, 1976 a Cardiophorus asellus Erichson, 1840 a Tenebrionidae (potemníkovití) Omophlus betulae (Herbst, 1783) byly v PR Přesypy u Rokytna nalezeny pouze dva. Jsou to druhy Anomala dubia (Scopoli, 1763) z čeledi Scarabaeidae a Cardiophorus asellus Erichson, 1840 z čeledi Elateridae. Ačkoli byly oba tyto druhy nalezeny i ve vlastní PR, těžiště jejich výskytu je mimo vlastní chráněné území. Markantní to je zejména u druhu Anomala dubia zatímco na písčitém stanovišti západně od PR byl pozorován početný výskyt ( rojení 6.6.2011), v PR (písčitá paseka) nebyl zastižen ve stejné ani jediný ex., pouze jediné imágo zde bylo náhodně nalezeno později. V PR Přesypy u Rokytna nebyly nalezeny ani další významné psammofilní druhy, které byly ve východních Čechách zjištěny. K patří např. Anthicus bimaculatus (Illiger, 1802) (čeleď Anthicidae), který byl nalezen na Veseckém přesypu u Sezemic (KEJVAL & MIKÁT 2006) a nosatci (rýhonosci) rodu Coniocleonus (čeleď Curculionidae), známí např. z PP Na Plachtě v Hradci Králové (cf. např. MIKÁT & al. 1997). Velmi kuriózní je úplná absence na písčitých a stepních stanovištích hojného terrikolního potemníka písečného Opatrum sabulosum sabulosum (Linnaeus, 1761). Psammofilní potemník Melanimon tibialis tibialis (Fabricius, 1781) byl hojný pouze na písčině západně od PR, ve vlastním chráněném území nebyl nalezen. Vegetace studované lokality, resp. studovaných ploch, je relativně velmi chudá, a tomu bude pravděpodobně odpovídat i relativně chudá fytofágní fauna, zejména druhy vázané na byliny. Několik zajímavějších fytofágních druhů z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) bylo nalezeno v úzkém pásu vegetace mezi silnicí a lesním okrajem na západním okraji PR. Jsou to druhy Tychius (Tychius) parallelus (Panzer, 1794) (s vazbou na Sarothamnus scoparius), Marmaropus besseri Gyllenhal, 1837 (monofágní vývoj na Acetosa pratensis) a Lixus (Dilixellus) punctiventris Boheman, 1836 (vázaný především na starčky Senecio spp.). K významnějším fytofágním druhům patří ještě nosatci Zacladus exiguus (Olivier, 1807) (vazba především na Geranium spp.) a Charagmus griseus (Fabricius, 1775) (vazba na Sarothamnus scoparius), kteří byli nalezeni na písčině západně od PR. Z řádu motýlů nebyl nalezen žádný bioindikačně významný psammofilní druh. Ze zajímavějších lesních druhů, které lze v PR považovat za autochtonní, lze uvést můru blýskavku hasivkovou Callopistria juventina (Stoll, 1782) (čeleď Noctuidae) a lišejníkovce čtveroskvrnného Lithosia quadra (Linnaeus 1758) (čeleď Arctiidae). U světelného zdroje zachycené a pozorované mokřadní druhy (včetně faunisticky velmi pozorohodného nálezu můry Archanara neurica, viz níže) nelze považovat za autochtonní složku entomofauny PR. 10
Z ostatního hmyzu žije jak v samotné PR, tak i v jejím okolí velmi početná populace saranče modrokřídlé Oedipoda caerulescens (Linnaeus, 1758) (Orthoptera). Nepodařilo se znovu ověřit výskyt vzácného a bioindikačně významného mravkolva dunového Myrmeleon bore Tjeder, 1941 (Neuroptera), vhodné stanoviště v pískovně severovýchodně od PR zaniklo. Oba běžnější a méně náročné druhy mravkolvů Euroleon nostras (Geoffroy in Fourcroy, 1785) a Myrmeleon formicarius Linnaeus, 1767 byly v PR nalezeny. Z hlediska entomofaunistického jsou celorepublikově významné nálezy tří druhů: Z řádu motýli (Lepidoptera) je to nález můry (rákosnice) Archanara neurica (Hübner, 1808), která byla z území Čech dosud známá jen z okolí Českých Budějovic (nález tohoto mokřadního druhu je bez přímého vztahu ke zkoumanému území mokřad za hranicí ZCHÚ). Z řádu blanokřídlých (Hymenoptera) je to nález včeláka (kutilky) Tachysphex tarsinus (Lepeletier, 1845), jedná se o 2. nález pro území ČR (charakter lokality odpovídá nárokům tohoto druhu). Z řádu brouků (Coleoptera) je to nález nosatce (krytonosce) Zacladus exiguus (Olivier, 1807) (3. známá lokalita v Čechách; stanoviště teplomilný písčitý ruderál s Geranium pusillum odpovídá nárokům tohoto druhu). 11
2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti Půdní podmínky ukazují na původní přirozené zastoupení borovice. Chudý písčitý substrát s velmi nízkou retenční kapacitou předurčuje lokalitu k využití jako lesní porost či zdroj stavebního materiálu - písku. Tento fakt byl příčinou uchování prostoru písečných dun jako lesní enklávy v jinak intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Je ovšem s podivem, že se duny dochovaly do 80 tých let 20. stol a nebyly vytěženy. Pravděpodobně bylo pro drobné místní stavitele před r. 1948 dostatek písku blíž ke stavením a pro větší stavitele odjinud pak bylo spousta větších pískoven v okolí. Lom z 80. let 20. stol. provozovaný JZD však ukazuje, že kdyby nedošlo v té době k vyhlášení ZCHÚ, byla by duna nyní už vytěžena. Lesní porosty patří drobným vlastníkům, jedná se o bývalé tzv. selské lesy které tvořily doplňkovou hospodářskou základnu pro hospodařící místní sedláky (i to zřejmě přispělo v minulosti k nevytěžení duny). Prioritním cílem ochrany PR je ochrana písečných přesypů jako geomorfologického jevu. V úvahu připadá i ochrana biotopu psamofilních společenstev. Tato jsou však v území nyní zachována jen minoritně. Písečný lom ležící mimo hranice PR a který tvořil potenciální stanoviště psamofytů byl rekultivován - zalesněn. Povrch dun chráněného území je porostlý prořídlými borovými kmenovinami s mohutně přibývajícím keřovým a bylinným patrem. Často jako podrost je přimíšen dub červený (Quercus rubra), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula) aj. V pomístném keřovém patře dominují ostružiníky a maliník (Rubus sp.) společně s bezem černým a hroznatým (Sambucus nigra a racemosa), krušinou olšovou (Frangula alnus) a svídou krvavou (Corpus sanquinea). Při pohledu na snímky z r 1988 a na výčty psamofilních druhů rostlin z té doby je více než patrné, že se situace na lokalitě zhoršuje. V podstatě odsud vymizely světlomilné pískomilné druhy, v literatuře o území odtud udávané. Se zahušťováním podrostu dochází k sílícímu zastínění, které má za následek oslabování významu psamofilního biotopu. Vlastní borový porost je nyní prořídlý a tolik už lokalitu nestíní ovšem v podrostu se velmi výrazně rozšířil stínící dub červený, jeřáb ptačí, krušina a bez a expanzivně lokalitu zarůstá ostružiník a třtina křovištní. Standardní lesnické hospodaření, tedy holoseč a výsadba nebo naorání a přirozená obnova borovicí by biotop nenarušilo, spíše dočasně naopak. Foto P. Rybář 1988: Stav porostu ve střední části Foto M. Mikeska 2011: Podobný pohled s podrostem 12
Foto P. Rybář 1988: Stav porostů na dunách bez podrostu Foto M. Mikeska 2011: Podobný pohled s podrostem Foto P. Rybář 1988: Bezlesá enkláva ve střední části Foto M. Mikeska 2011: Ta samá enkláva - zarůstající Foto P. Rybář 1988: Pískovna za rezervací (p.č.205/1) Foto M. Mikeska 2011: Ta samá pískovna zarostlá (po sněhové kalamitě) 13
MYSLIVOST S ohledem na charakter ochrany zde škody zvěří okusem nehrají negativní roli. REKREACE A SKLÁDKY Přestože je území poblíž extravilánu obce a v poměrně malém lesním komplexu, není lokalita v podstatě rekreačně-sportovní činností lidí ohrožena. Není třeba přeceňovat vliv pohybu lidí po lokalitě. Ohrožením jsou však skládky podél silnice a cesty v S části. 2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče o PR Přesypy u Rokytna na období 2004-2013 (SERVUS 2003). Lesní hospodářská osnova: LHO Pardubice (kód 509 819) 2005-2014 34 E, F Lesní hospodářský plán: LHC LČR Choceň (kód 509 003) 2003-2012 236 H10 Rozhodnutí o kategorizaci lesů KÚ Pardubického kraje (52/99-LHP z r. 1999) - (členěno podle parcel) - les zvláštního určení v 1. zónách CHKO a v přírodních rezervacích a v přírodních památkách ( 8/2a lesního zákona). 2.4. Současný stav chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 17 - Polabí Lesní hospodářský plán/osnova LHO Pardubice (kód 509 819) 2005-2014 34 E, F LHC LČR Choceň (kód 509 003) 2003-2012 236 H10 Výměra LHO v ZCHÚ (ha) 6,77 ha Výměra LHP v ZCHÚ (ha) 0,41 ha Období platnosti LHO 2005-2014 Období platnosti LHP 2003-2012 Organizace lesního hospodářství LHO - odborný lesní hospodář dle evidence ORP Pardubice LHP LS LČR Choceň Přehled výměr a zastoupení lesních typů Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní Výměra Podíl Název LT Přirozená dřevinná skladba LT (ÚHUL 2005) typ (ha) (%) 1M6 BOROVÁ DOUBRAVA na dunách DB 40, BO 50, BR 10 3,90 55,7 1M4 BOROVÁ DOUBRAVA svěží DB 70, BO 20, (BR, LP) 10 1,80 25,7 1S6 SVĚŽÍ DOUBRAVA NA PÍSCÍCH ostružiníková DB 80, LP 10, (BO, BŘ, HB) 10, BB 1,10 15,7 1V4 VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA ostřicová DB 70, HB 10, LP 10, (OL, JS, JL, JV) 10, BB 0,20 2,9 7,00 100 Poznámky: DB = dub letní a zimní; LP = lípa srdčitá a velkolistá; Stav lesnické typologie: revize mapování 2011, MIKESKA, ÚHÚL, pob. Hradec Králové. Porovnání dřevinných skladeb (%) SM JD BO VJ MD O.J jehl. BK DBZ DBL DBČ JV BB BŘ HB LP TR JS AK O.L list. Přirozená dřevinná skladba: 0 + 50 0 0 0 50 + 35 4 0 + + 9 1 1 0 + 0 + 50 Současná dřevinná skladba: 0 0 94 + + 0 94 0 1 1 2 + 0 1 0 + 0 0 + 1 6 Poznámky: Přirozená druhová skladba je odvozena vážením z lesních typů. 14
Mapka lesnicko-typologická 15
Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů (dle vyhl. 64/2011 Sb.) Stupně přirozenosti lesních porostů 1. Les původní 2. Les přírodní 3. Les přírodě blízký 4. Les kulturní (přírodě vzdálený) 5. Les nepůvodní Skladba dřevin Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. (%) 2. 0-5 + 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 0-5 + 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) 0-10 + 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti 0-50 - Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby, ale dosud produkčně hospodářsky využívaný 51-100 - Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále hospodářsky využívaný Barva v mapě zelená 0 hnědá 0 žlutá 20 modrá 70 červená 10 Zastou pení % 1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin v % 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1% Mapka přirozenosti les. porostů 16
2.5. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Z rezervační knihy a z konzultací s krajským úřadem vyplývá, že i vzhledem k charakteru PR a k hlavnímu předmětu ochrany nebyla dosud prováděna žádná opatření managementového charakteru. Na lesních pozemcích se hospodařilo běžným způsobem. 2.6. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vzhledem k vymezení předmětu ochrany a vzhledem k nárokům dalších možných předmětů ochrany psamofilních druhů fauny a flory nemělo by zde dojít ke kolizi mezi zájmy ochrany. Mapka lesnická 17
3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1. Rámcové zásady péče o les i neles Hlavním předmětem ochrany je geomorfologický jev duna. Jak už bylo zmíněno a jak vyplývá z dosavadního vývoje, současného stavu a potenciálu lokality je tedy nejdůležitější prioritou v případě lesních porostů zlepšení a podpora biotopu psamofilní fauny a flory. Ukazuje se, že zde lze praktikovat klasické lesnické hospodářské způsoby včetně naplno holosečného. Vzhledem k nárokům psamofilních organismů by nejlépe vyhovoval bezlesý stepní charakter duny tedy bez souvislého lesního porostu jen s velmi řídkým zápojem BO a DB a s alespoň pomístně obnaženým pískem. To by ale vyžadovalo pravidelný celoplošný disturbační management a zásah do druhu a stavu lesních pozemků. Jako kompromis se jeví vytvoření dvou (v případě rozšíření na celou parcelu 205/1 tří) udržovaných bezlesých ploch s pravidelným obnažováním písku viz mapka opatření. Na území PR je jinak možno standardně lesnicky hospodařit za podmínky důsledného odstraňování dubu červeného, akátu a střemchy pozdní vyřezáváním případně vytrháváním (u náletu). Při realizaci jednotlivých opatřeních dle plánu péče je nezbytné brát zřetel na stanovištní a životní nároky zjištěných ochranářsky významných druhů!!! ad 3.1.1.) Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 13 les zvl. urč. 8/2a 1M, 1S Orientační druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa podle SLT SLT Doporučené podíly dřevin při obnově meliorační a zpevňující dřeviny 1M 1S BO 80, DB 15, BR 5 BO 70, DB 25, BR 5, LP A) Porostní typ - 133 B) Porostní typ C) Porostní typ BK,DB,LP,JV,HB,JD,JS,JL,BB,tis,břek BK,DB,LP,HB,JD,BŘ BOROVÝ - - Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 20 Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob holoseč - - Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty snaha o řidší zápoj; likvidace DBČ - - Způsob obnovy a obnovní postup holoseč - - Péče o nálety, nárosty a kultury řidší zápoj; podpora DB, - - Výchova porostů podpora DB, likvidace DBČ, AK - - Opatření ochrany lesa - - - - Provádění nahodilých těžeb Ponechávat stát silnější souše zpravidla nad 35 cm výčetní tloušťky - avšak ne ve vzdálenosti od komunikací a cest menší než 1,2 násobku výšky souše. Poznámka: likvidace DBČ, střemchy pozdní a akátu 18
etáž hospodářský soubor dřeviny zast. dřevin % naléhavost stupeň přirozenosti Přírodní rezervace Přesypy u Rokytna Plán péče na období 2012-2021 3.1.2. Podrobný popis porostů a výčet navrhovaných zásahů a činností v území T1: Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich označení porostní skupiny výmě ra (ha) LT LT (%) věk poznámka doporučený zásah LHO Pardubice (509 819) 2005-2014 34Eq10 10 0,10 1M6 100 133 BO 99 109 prořídlá BR 1 JR + DB + kmenovina na duně s podrostem BR, JR, BO, DBČ - lze standardně obnovit holosečně - ponechat 2-3 výstavky - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 34Es10 10 0,91 1M6 100 133 BO 98 109 prořídlá - lze standardně začít s obnovou holosečně BR 1 kmenovina na ponechávat výstavky (2ks/0,10ha) DB 1 duně - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní s podrostem BR, JR,BO,DB, DBC 34Fa10 10 0,11 1M4 100 133 BO 98 109 JZ okraj k silnici - lze standardně obnovit holosečně - ponechat DB 1 kmenovina výstavky (2ks/0,10ha) BR 1 s podrostem - - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní DBČ + BR, JR, BO, DB, DBČ 34Fb10 10 0,96 1M6 1M4 34Fb0 1 0,13 1M4 1M6 34Fd6 6 0,20 1S6 1V4 34Fd10 34Ff10 10 0,13 1S6 1V4 10 1,09 1M6 1M4 1S6 34Fg10 1 0,32 1M6 1M4 1S6 34Fh4 4 0,26 1M6 1M4 1S6 80 20 80 20 50 50 50 50 75 20 5 75 20 5 70 20 10 133 BO 98 109 JZ okraj k silnici kmenovina s podrostem - DB 1 BR 1 DBČ + MD + BR, JR, BO, DB, DBČ - lze standardně začít s obnovou holosečně ponechávat výstavky (2ks/0,10ha) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 133 BO DB BR 95 4 1 10 náletová kultura - lze standardně hospodařit (pouze likvidace DBČ, s výstavky při JZ AK, střemchy pozdní) okraj k silnic DBČ + 233 BO 85 65 vých. okraj svah - lze standardně hospodařit ovšem nutná DB 5 nad melioračním likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní příkopem BR 5 kmenovina OL 5 s podrostem - BR, JR, BO, DB, DBČ 233 BO 95 106 vých. okraj svah DB 2 BR 3 OL + nad melioračním příkopem kmenovina s podrostem - BR, JR, BO, DB, DBČ 133 BO 98 109 kmenovina DB 1 BR 1 DBČ + s podrostem - BR, JR, BO, DB, DBČ - lze standardně obnovit holosečně - ponechat výstavky (2ks/0,10ha) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní - lze standardně začít s obnovou holosečně ponechávat výstavky (2ks/0,10ha) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 133 BO DB BR 94 5 1 5 vysázená kultura - lze standardně ožínat a prořezávat s náletem těžba - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní v deceniu LHP DBČ + 133 DBĆ BO 60 35 43 tyčovina s introdukovaným DB 5 DBČ - velmi BR + negativně ovlivňující biodiverzitu duny (2 části) - vyřezat DBČ min. 15 m při okraji bezlesí h526 viz mapka zásahů s obnažením písku - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 3 4 3 3-4 3 3-4 3 3-4 - 4-4 3 4 3 3-4 3 4 1 5 19
34Fh526-1M6 100 - - - - bezlesí na duně - rozšíření plochy bezlesí o 15 m na všechny strany zarůstající vegetací a obnažení písku a udržování trvale obnažené písčité plochy (viz mapka zásahů) - ponechat 2-3 výstavky BO (odlišný ekotyp) 34Fh6 6 0,38 1M6 1M4 1S6 40 40 20 133 BO DB DBC 97 1 2 65 kmenovina (2 části) příměs DBC BR + - rozšíření plochy bezlesí o 15 m na styku s 34Fh526 a obnažení písku a udržování trvale obnažené písčité plochy (viz mapka zásahů) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 1-1 4-5 34Fh10 34Fi10 10 2,05 1M6 1M4 1S6 10 0,11 1S6 1M4 50 30 20 95 5 133 BO 98 109 kmenovina DB 2 DBC + BR + s podrostem - BR, JR, BO, DB, DBČ a keřů 133 BO 50 109 JZ okraj k silnici kmenovina s podrostem - BR, JR, BO, DB, DBČ DB 50 BR + DBČ + 34Fj528-0,03 1S6 100 - - - - bezlesí v JZ cípu (autobusová zastávka) LHP LČR Choceň (509 003) 2003-2012 236H10 10 0,41 1M6 100 133 BO 99 107 kmenovina BR 1 JR + DB + s řídkým podrostem BR, JR a náletem BO 20 - lze standardně začít s obnovou holosečně ponechávat výstavky (2ks/0,10ha) - rozšíření plochy bezlesí o 20 m na styku s 34Fh526 a obnažení písku a udržování trvale obnažené písčité plochy (viz mapka zásahů) ponechat 2-3 výstavky BO (ekotyp). - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní - lze standardně obnovit holosečně - ponechat DB výstavky (2ks/0,10ha) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní 1 4 3 4 - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní - - - lze standardně začít s obnovou výstavky 2ks/0,10ha - v nejvyšší, JZ části duny ponechání světliny a obnažení písku (cca 0,10 ha) - nutná likvidace DBČ, AK, střemchy pozdní Poznámky: Označení a členění porostu odpovídá současnému platnému LHP, ale jsou provedeny podstatné opravy v popisu - doplnění a opravy v zastoupení dřevin a doplnění podrostu a aktualizace věku. Vylišení porostních skupin v LHP je členěno prakticky pouze podle převládajícího věku a nepodchycuje úplnou druhovou, vertikální, horizontální ani stanovištní strukturu porostů a obsahuje chyby, jak v zastoupení dřevin tak i v zákresu. Mnoho porostních skupin se skládá z naprosto odlišných částí. V LHP nejsou podchyceny všechny vtroušené dřeviny, ani nálet a podrost, a ani věková diferenciace v rámci porostní skupiny. Každou porostní skupinu je proto třeba posuzovat podle konkrétních částí a stanovišť. Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů jsou podle následujícího členění: 1 - stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 - stupeň - zásah vhodný, 3 - stupeň - zásah odložitelný 3.1.3. Zabezpečení starých stromů a kostry výstavků Na základě zkušeností se způsobem provádění standardních lesích těžeb je třeba upozornit, že je nutné ponechat alespoň sporadickou kostru výstavků starých stromů či skupinek stromů po celé ploše (avšak ne ve vzdálenosti od komunikací a cest menší než 1,2 násobku výšky stromů) min 15 % do rozpadu, a to s ohledem na některé ochranářsky významné druhy (zejména bezobratlých živočichů) vázané na staré, případně již odumírající dřeviny. Dutiny ve starých dřevinách mohou být rovněž biotopem řady druhů ptáků nebo savců (netopýrů, plchů atd.). I přes neexistenci recentních údajů o výskytu těchto živočichů v PR vázaných na tento typ stanovišť, lze předpokládat, že s ohledem na dobré migrační schopnosti řady z nich, by došlo k rychlému osídlení ponechaných stromů. Důvodem k tomuto tvrzení je i to, že se často jedná o druhy vyskytující se v blízkém okolí PR, a dále zkušenosti z jiných obdobných lokalit. Například v přírodní památce Přesyp u Malolánského došlo po prosvětlení borového porostu k rychlému osídlení stojících borovic lesákem rumělkovým (Cucujus cinnaberinus) (KOPECKÝ 2011). Toto se týká i ponechávání min 15 % vývratů a padlých stromů. 3.1.4. Geograficky nepůvodní dřeviny Na území rezervace se nacházejí jedinci dubu červeného, trnovníku akátu, střemchy pozdní a modřínu opadavého. Nejen s ohledem na velmi negativní dopad na psamofilní organismy je nutno je postupně vytěžit a nezavádět do kultur. 2 3-4
Dle ustanovení 34 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny je na území přírodních rezervací zakázáno záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů. Hlavními negativním vlivy spojenými s výskytem nepůvodních druhů jsou jejich rychlé šíření, které může mít až charakter invaze a ochuzování biologické rozmanitosti jednotlivých biotopů. Nekontrolované šíření geograficky nepůvodních druhů může vést až úplné přeměně původního biotopu. V tomto konkrétním území nepůvodní druhy výrazně přispívají zejména k zastínění stanovišť (ke změnám mikroklimatu biotopů). Negativní dopad má rovněž opad listí, který pokrývá původně holou nebo řídce porostlou půdu, atd. To vše má za následek změny v osídlení stanovišť živočichy a rostlinami. 3.1.5. Zásady opatření z pohledu zoologického (MIKÁT 2011) Vlastní území PR Přesypy u Rokytna je z hlediska ochrany psammofilních bezobratlých v současnosti velmi problematické. Podmínky pro výskyt cennější pískomilné fauny splňuje pouze dočasně a podmíněně, a to na odlesněném území paseky, která se táhne napříč chráněným územím. I tato paseka ovšem již zarůstá (vysázené borovice, ostružiník aj.) a volného písku jsou zde jen malé plošky. Paseka v PR byla (a zřejmě je i v současnosti) významně dotována psammofily (zejména pohyblivými druhy blanokřídlých) z okolních nezalesněných stanovišť (lesní okraje, písčité cesty, písčité paseky v okolních lesních porostech). Pravděpodobně nejdůležitějším písčitým stanovištěm v bezprostřením okolí PR je písčitý pás západně od PR, mezi lesním okrajem a polem, včetně písčité komunikace (cesty) a písčitého úhoru (západní okraj: 50º06'36.85 N, 15º53'43.60'' E, východní okraj: 50º06'37.52'' N, 15º53'50.35'' E). Toto stanoviště bylo proto zahrnuto do území, kde byl v roce 2011 prováděn výzkum. V nedávné minulosti byly významným stanovištěm psammofilního hmyzu i nezarostlé části pískovny na severovýchodním okraji PR (50º06'50.00'' N, 15º53'58.50'' E a nejbližší okolí), jak dokládá např. početný výskyt larev mravkolva dunového (Myrmeleon bore) (KAČÍREK 1995, A. Kačírek, pers. comm., 2011). Pro udržení a podporu psammofilní entomofauny navrhuje MERTLIK (2011) odlesnění a následný management v jižní části rezervace, tj. na jižním svahu duny (odlesnění a rozsah volných písků v poloze a rozloze odpovídající situaci v roce 1954 zákres viz MERTLIK 2011). Odlesnění je Mertlikem navrženo i na plochách západně a severovýchodně od PR. Nejúčelnější by bylo zajistit existenci trvalého bezlesí s plochami volného písku (viz mapka zásahů) Preferovat by se měly plochy s co největším osluněním (v daných podmínkách jihozápadní a západní expozice) a s co největší otevřeností vůči svému okolí (usnadněná migrace a dotace pískomilnými druhy z okolí, zejména ze zmíněné písčiny mezi krajem pole a lesem západně od PR). Existenci trvalého bezlesí s plochami volného písku je nutné zajistit odpovídajícím managementem. V první (asanační) fázi na vybraných místech zcela odstranit vegetaci (včetně vysázených borovic) a odstranit povrchovou vrstvu organického materiálu. Následně udržovat mozaiku řídké vegetace a volného písku, bránit šíření invazních a nepůvodních druhů. Chráněné území PR Přesypy u Rokytna by se tak mohlo (a mělo) stát regionálně důležitým refugiem nelesní psammofilní entomofauny. Jedním z přednostních úkolů ochrany přírody v tomto území by mělo být zajistit, aby dotační spád (alespoň co se týká pískomilné fauny bezobratlých) byl zcela opačný, než je v současnosti tedy aby z vlastního chráněného území (tj. z garantovaného a udržovaného refugia) mohly psammofilní druhy osídlovat vhodná stanoviště v okolí krajině. 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je v případě jeho nevyhlášení podle 37 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. S ohledem na psamofilní charakter s výskytem vzácných a ohrožených druhů v OP platí pro něj stejné zásady jako pro vlastní ZCHÚ. 21
3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Značení hranice existuje, a je viditelné. V SV části v oblasti lomu je však značení vedeno odlišně od mapového operátu - chybně. Tabule se státním znakem jsou na většině přístupových míst. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nesrovnalostí v parcelním vymezení je chybějící parcela 198/3, jež se nachází uprostřed ZCHÚ, ve vyhlašujícím dokumentu usnesení z r. 1982. Platné vyhlášení ZCHÚ svou hranicí zabírá jen části parcel 205/1 a 205/4, přičemž existuje několik mapových verzí vedení hranice v této i v další části a od toho se odvíjí i dosti rozdílná plocha v různých dokumentech. Tento problém z nedokonalého vyhlašovacího dokumentu mělo vyřešit znovuvyhlašující nařízení OÚ Pardubice z konce 90. let 20. století, jež skončilo pouze v podobě návrhu, a v němž jsou do ZCHÚ zahrnuty parcely 205/1 a 205/4 celé, tedy porosty 34Es10, s2, s3 celé. Rovněž tento návrh na znovuvyhlášení překlasifikovává rezervaci na památku. Lze i nadále považovat za nezbytné dořešit vedení hranice v parcelách 205/1 a 205/4, dále doplnit parcelu 198/3 a překlasifikovat na přírodní památku. V rámci zařízení LHPO bude nutné znovuvyhlášení lesa zvláštního určení ( 8/2a lesního zákona) státní správou lesů (KÚ Pardubického kraje) na pozemky tohoto ZCHÚ. (Pokud nebude možné zabezpečit plnění předmětu ochrany přírody v minimálních požadavcích, které vyplývají z plánu péče, dohodou s vlastníkem (správcem), je z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením výkup nebo směna pozemků). 3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Omezení místních negativních vlivů, zejména skládek odpadků a pohybu po rezervaci nebude nutné pro malý význam zatím řešit. 3.6. Návrhy na vzdělávací využití území I toto ZCHÚ má svůj vzdělávací a výzkumný význam i s ohledem na blízkost obcí. Bylo by vhodné umístit v JZ nebo v SZ rohu naučnou tabuli s popisem smyslu zásahů a významu tohoto ZCHÚ s přiblížením biotopu a historie s fotografiemi a obrázky. 3.7. Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany a území Detailní průzkumy dávají více informací a podkladů pro dostatečnou argumentaci k cílům a zásahům a především ke konkrétnímu omezení či vyloučení hospodářského, mysliveckého či rekreačního využívání. Vzhledem k charakteru biotopu lze doporučit provést aktuální zoologické průzkumy měkkýšů a zejména obratlovců, a dále mykologický průzkum. Důležitý bude opakovaný monitoring stavu a vývoje psamofilních druhů v návaznosti na prováděné zásahy a opatření a v návaznosti na obnovu porostů těžbou. 22
Mapka zásahů a opatření červeně vyznačeny plochy nutné na vytvoření trvalého bezlesí s obnažovaným pískem 23
4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (prací) Jedná se o lesy v majetku drobných vlastníků a břemeno vyplývající z předpisů o ochraně přírody a tedy i z (ne)hospodaření v lesích zvláštního určení z titulu ochrany přírody, je nutno vyřešit. Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Opakované opatření Odstraňování dubu červeného, akátu, střemchy pozdní a plošné obnažení písku (cca 2 x 0,50 ha) C e l k e m (Kč) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) ------- 30 000 Možnosti financování z popudu vlastníků: a) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) řeší i environmentální lesnické otázky: Opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby lesních porostů. Na zvýšený podíl MZD oproti minimálnímu podílu, jež ukládá lesní zákon, lze využít právě tento dotační titul (nařízení vlády č. 53/2009 Sb.). b) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci operačního programu Životní prostředí 2007-2013. Z pohledu lesnictví je stěžejní prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny a v jejím rámci zejména oblasti podpory 6.2 a 6.3, jejichž cílem je zlepšení přírodních poměrů v lesích podporou tvorby bohatě strukturovaných lesních porostů jako předpokladu pro zvýšení odolnosti lesů v budoucnu. Podpora v rámci OP ŽP je poskytována formou nevratné dotace, s maximální hranicí podpory 90 % z celkových způsobilých výdajů. c) Náhrada za ztížení lesního hospodaření se řeší podle 58 zákona č. 114/1992 v úplném znění č. 460/2004 a podle prováděcí vyhlášky 335/2006 Sb. (doslovná citace): Pokud vlastníku lesního pozemku vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z ochrany přírody ve ZCHÚ újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka lesního pozemku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala. d) Orgán ochrany přírody může dle 69 zákona poskytnout vlastníkovi nebo nájemci pozemku finanční příspěvek, za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce ( 68 odst. 2 zákona) v zájmu zlepšení životního prostředí. e) Náklady na ochranu obnovy dřevin přirozené skladby proti srnčí a černé zvěři a náhrady za škody na přirozené obnově by měly být požadovány od nájemce honitby. 4.2. Použité podklady a zdroje informací Seznam literatury: CULEK, M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. 244 s. KAČÍREK A. (1995): Nové a zajímavé nálezy mravkolvů v České republice (Neuroptera, Myrmeleontidae). The new and the interesting findings of the ant-lions in the Czech Republic. Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 24: 67-70. MERTLIK J. (2011): Příspěvek k ochraně písčitých biotopů východních Čech s uvedením nálezů devíti vzácných psammofilních brouků. Contribution to the conservation of sand biotopes of the Eastern Bohemia with citation of findings of nine rare psammophilous beetles. Elateridarium, 5: 5-42. VULTERIN, Z. (1964): Chráněná území východních Čech. - KSSPPOP Pardubice, nepag. 24
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [EDS.] 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FALTYSOVÁ, H., BÁRTA F. A KOL. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin, P. A Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. DEMEK, J. [ed.] (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha. KOLEKTIV (1958): Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodezie a kartografie. Praha. KOLEKTIV (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrom. ústav a Univerzita Palackého. Praha-Olomouc. 255 s.. KOPECKÝ T. (2011): Zpráva z průzkumu Insecta se zaměřením na brouky (Coleoptera), v PP Přesyp u Malolánského PLESNIK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1 184. PROCHÁZKA F. et al (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (stav v r. 2000). Příroda, Praha: 166 s. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1-73. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1:103-121. Academia, Praha. VRŠKA T., HORT L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení přirozenosti lesních porostů. Metodika AOPK ČR, Brno. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011, o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. DOKUMENTACE PR (tzv. rezervační kniha ZCHÚ ): MÜLLER, M. (1993): Plán péče pro PR Přesypy u Rokytna 1995-2004. SERVUS, M. (2003): Plán péče pro PR Přesypy u Rokytna na období 2004-2013. další dokumentace, jež je součástí DOKUMENTACE PR [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Lesní hospodářská osnova: LHO Pardubice (kód 509 819) 2005-2014 34 E, F Lesní hospodářský plán: LHC LČR Choceň (kód 509 003) 2003-2012 236 H10 Revize typologického mapování ÚHÚL pobočka Hradec Králové 2011. Materiály soustavy Natura 2000 AOPK - internet Vlastní šetření 2011 a odborné konzultace. 4.3. Seznam používaných zkratek PR přírodní rezervace, PP přírodní památka, AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KÚ - krajský úřad, ORP - obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, LHC - lesní hospodářský celek, LHP - lesní hospodářský plán, LHO - lesní hospodářská osnova, LHPO - lesní hospodářský plán a osnova, LHK lesní hospodářská kniha, KN katastr nemovitostí, DKM digitální katastrální mapa, MZD meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 vyhl. č. 83/1996 Sb), ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, ZCHÚ zvláště chráněné území, OkÚ okresní úřad, MZe ministerstvo zemědělství, MŠK - ministerstvo školství a kultury; Seznam mapových listů a) Katastrální mapa: 17-15-7, 17-15-11 b) Státní mapa odvozená 1:5000: HKRA 5-6 (4-7, 4-6, 5-7) c) Základní mapa České republiky 1:10 000: 13-24-19 d) Základní mapa České republiky 1:50 000: 13-24 e) Čtverec síťového mapování: 5861 Plán péče zpracoval jméno: Ing. Miroslav Mikeska Ph.D. lesnictví, typologie, materiály, mapy a GIS, fotodokumentace RNDr. Romana Prausová Ph.D. inventarizace cévnatých rostlin a excerpce zdrojů Miroslav Mikát - průzkum psammofilní entomofauny a excerpce zdrojů datum: 30. 11. 2011 25
5. Přílohy Přílohy do rezervační knihy: 1. Botanický průzkum (PRAUSOVÁ 2011) 2. Entomologický průzkum (MIKÁT 2011) 3. Výpis z LHO 2011 6. Fotodokumentace Jihozápadní cíp u silnice s tabulí a informačním textem 26
Velmi nevhodný kotlík s dubem červeným na vrcholu duny, který se dále šíří do okolí Na nevhodnou skupinku DBČ navazuje nyní zarůstající a zmenšující se enkláva záměrného bezlesí (34Fh526) kdysi nejhodnotnější biotop psamofilních organismů 27
Další skupinka s naprosto nevhodným dubem červeným na okraji záměrného bezlesí (34Fh526) DBČ se dále šíří do okolí Hlavní BO porost dosti prosychá a přirozeně podrůstá dubem letním a jeřábem a bohužel místy i dubem červeným. 28
Spolu s podrostem přibývá i padlých kmenů a zvětšuje se mechové patro Mladá kultura BO po holoseči na místě býv. por. skupiny 34Fg10 29
Mladá kultura BO na místě bývalé por. skupiny 34Fg10 Místy má porost poměrně přírodě blízkou strukturu střední část. 30
Místy má porost poměrně přírodě blízkou strukturu střední část. Místy má porost poměrně přírodě blízkou strukturu střední-severozápadní část. 31
Místy má porost poměrně přírodě blízkou strukturu střední-severozápadní část. Poblíž severozápadního okraje 32
Severozápadní roh u silnice. Nejvyšší bod duny v severní části 33
Z nejvyššího bodu duny v severní části na JZ (236 H10) místo s potenciálem obnovy biotopu psamofilních organismů nutno vytvořit bezlesí s obnažením písku na ploše cca 0,10 ha. Severovýchodní hranice dělící parcelu 205/1. 34
Východní svah duny Severovýchodní hranice s informační tabulí na okraji lomu je oproti zákresu na mapě posunuta na východ 35
Severovýchodní hranice s informační tabulí na okraji lomu je oproti zákresu na mapě posunuta na východ Zarůstající bývalá pískovna na SV duny mimo dosavadní PR (p.č. 205/1). 36
Zarůstající bývalá pískovna na SV porost byl postižen sněhovou kalamitou v r. 2009 Zarůstající bývalá pískovna na SV porost byl postižen sněhovou kalamitou v r. 2009 37
. Zarůstající bývalá pískovna na SV rekultivované východní čelo s potenciálem obnovy biotopu psamofilních organismů v případě odlesnění a obnažení písku. Přístupová cesta k bývalé pískovně 38
Pokračování duny na východě za bývalou pískovnou na parcele 205/1 mimo PR 34Es10. Jihozápadní část u silnice 39