Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh?

Podobné dokumenty
Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Lesnictví a funkce lesa

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

Hodina Výchova lesních porostů

VY_32_INOVACE_362. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Katedra pěstování lesů (KPL)

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Skladba a struktura lesních porostů

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ

II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT PRO SILVA BOHEMICA PODMOLÍ DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A PODMOLÍ A

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Plánování hospodářských opatření (HUP)

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

, Třebíč Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky XVII. Konference SVOL

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

201708A. Název, číslo DP: Y ,922. Sklon terénu DP: 2B5. Datum měření DP: Rantířov A. provedená 2 A 2 B. plochy. je nutno těžebních

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

Nástin příčin současné krize lesů a lesnictví a jak ji překonat

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH

Alternativní postupy hospodaření podle. polohách. požadavků ochrany přírody ve středních. J. Souček, VÚLHM, VS Opočno

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny

Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Vývojová stádia lesních porostů

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů

Těžební zbytky u LČR

Nepasečné lesy a lesnictví na Slovensku (první část - jehličnany)


1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ I. Teorie normálního lesa

VY_32_INOVACE_398. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Těžba dříví. Základní názvosloví

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: DOKSY

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. (ing. Miloš Pařízek)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Postup práce na realizaci NLP II v roce ledna 2014 Hradec Králové

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Důkazy prokazující ohrožení a poškození funkcí lesa jako složky životního prostředí v lesích NP Šumava (publikováno 31.

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Těžební zbytky u LČR

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY v roce 2009

PRO SILVA BOHEMICA pobočka České lesnické společnosti Branch Office of the Czech Forest Society. Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

VY_52_INOVACE _76 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Dub zimní

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Co brání širšímu uplatnění nepasečného hospodaření v ČR?

Transkript:

Kostelec nad Černými lesy 28.4.2016 Jak odpovíme na klimatickou změnu v lesích nižších poloh? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF, MENDELU Pro Silva Bohemica Tomas.vrska@vukoz.cz

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Hanewinkel et al. (2013) Nature Climate Change 3:204-27

Co s tím? Potřebujeme: - stabilní ekosystémy a přitom - udržet produkční schopnost lesů - vázat uhlík ve dřevě - aby lesy zmírňovaly dopady GKZ = změna způsobu hospodaření Pro nižší polohy bude klíčový dub zimní a další sucho snášející druhy rodu Quercus, ovšem ve směsi s dalšími listnatými dřevinami

HODNOTOVÉ PŘÍRŮSTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ DUBU

Přírodní podmínky pro pěstování dubu zdroj: Plíva K. 2000

Proč zvolit hodnotové přírůstové hospodářství dubu 1. Globální klimatická změna se projeví nejvíce v nižších polohách 2. Větší počet a nahodilost klimatických extrémů, vysoké spady NOx 3. Zásadní ohrožení především pro mělce kořenící dřeviny 4. Dub je nejlépe adaptován pro tyto podmínky 5. Budou se měnit požadavky zpracovatelského průmyslu dva zásadní směry i) vysoká kvalita dříví ii) zbytek v paušálních cenách na váhu (dynamický rozvoj vývoje a výroby kompozitních materiálů) 6. Je třeba vyprodukovat co nejvíce kvalitního dříví za co nejmenší náklady a přitom zajistit ekologickou a tedy i výnosovou trvalost a vyrovnanost na majetcích různé velikosti principy Pro Silva

Využití principů Pro Silva pro nepasečné hospodaření - žádná romantizující idea, ale racionální systém - větší podíl využití tvořivých sil přírody (nikoliv násilné napodobování struktury přirozeného lesa) tzv. biologická automatizace - tzn. i omezení vstupů člověka na nejnižší nutnou míru pro dosažení kvality (i nadále se bude zvyšovat cena práce) - maximální využití přirozené obnovy (zachování genetické a fenotypové kontinuity) - kontinuita přírodního prostředí (stálý kryt půdy) - zachování (příp. zlepšení) produkčního potenciálu půd do budoucna - optimalizace přírůstu - nejvyšší hospodářský efekt v dlouhodobém kontextu cenné dřevo se vyrábí s nejmenšími náklady

Využití principů Pro Silva pro nepasečné hospodaření - trvalost a vyrovnanost výnosu - optimalizovat přírůst při zvýšeném podílu biologické automatizace = lesnické umění ) NUTNOST změny myšlení: Nezajímá nás porost jako masa průměrných anonymních stromů ale konkrétní pečlivě vybraní jedinci To platí jak při vyznačování zásahů tak při HÚL (nikoliv věkový ale přírůstový model) Převažují pozitivní zásahy do hlavní úrovně

zdroj: Horáček P. 2014, nepublikováno

Backmannovo pravidlo 30-60-90 pro hlavní listnaté dřeviny (pro dub platí nejvíce) spodních 30% výšky kmene (stromu) přináší 60% objemové produkce a současně 90% hodnotové produkce Cílem hospodaření je vypěstovat kvalitní, rovný, silný, zdravý kmen o výšce 10-12 m a nad ním pravidelnou, velkou korunu: koruna je nositelem fyziologických procesů a určuje rychlost růstu stromů a také výrazně ovlivňuje mechanickou stabilitu porostu Podle R. P. Bachmana (1990)

Taxační veličiny - porovnání (taxační tabulky - MZe 2013) Model hustý les 213 stromů, DBH 50cm, v=26m, BA=31,4m2, V=454m3-56% + 40% Model přírůstový 94 stromů, DBH 70cm, v= 26m, BA=32,16m2, V=519m3 Menší počet stromů ale s vyšší kvalitou kmene s větší odolností ke GKZ Průměrné ceny za r. 2015 u dubu (Kč/m3) I. tř. jakosti 13.068,- II. tř. jakosti 5.280,- III. A/B tř. jakosti 2.990,- (zdroj: Lesnická práce 3/2016)

Pěstební zásady - výchova v nárostech (pročistka) a mlazinách (prořezávka) do výšky 10-12 m odstraňovat předrostlíky a dvojáky a výmladky (zpravidla jsou těmi předrostlíky)

Pěstební zásady - výchova při výšce do 15 m provést pečlivý výběr cílových stromů + náhradníků (150-200/ha podle stanoviště) vyznačit je trvale

Pěstební zásady - výchova při výšce do 15 m provést pečlivý výběr cílových stromů + náhradníků (150-200/ha podle stanoviště): rovný, průběžný kmen není dvoják báze není poškozená generativní původ potenciál vytvoření kulovité symetrické koruny (větší ekologická i mechanická stabilita) přiměřený odstup stromů od sebe (max. 2 ks na 1 ar) Nároky snižujeme úměrně reálné kvalitě porostu

Pěstební zásady - výchova tvarová a uvolňovací probírka přechod k pozitivnímu výběru uvolnění korun cílových stromů koruny se nic nesmí dotýkat, vrůstavé stromy musí ven, protože brání rozvoji symetrické koruny, nechat podúroveň

Pěstební zásady - výchova nastávající kmenoviny silnější zásah 15-25% aktuální zásoby znamená dvojnásobně větší tloušťkový přírůst než u zásahů s intenzitou 10%

Pěstební zásady - výchova návratná doba 8-10 let podle typu stanoviště podúroveň nás nezajímá, ničemu nevadí, není třeba utrácet peníze za její likvidaci; čistí kmeny

Pěstební zásady - obnova cílem produkce je obchodně nejzajímavější tloušťka a její co nejrychlejší dosažení přestáváme sledovat věk kontrolujeme, resp. optimalizujeme přírůst

Pěstební zásady - obnova obnovu neprovádíme protože se nám dostavilo přirozené zmlazení, ale protože se blížíme dosažení cílové tloušťky a v té chvíli se teprve začínáme zajímat o úrodu semen a práci se zmlazením cílová tloušťka je limitována stanovištěm systém hospodaření lze ale použít kdekoliv obnova v konceptu mozaikových porostů 0,20-0,30 ha dvoufázová clonná seč část stromů s nejlepšími korunami se ponechává pro druhou fázi a stále stupňují přírůst minimalizace nebezpečí zavlčení mozaikové porosty zajistí i prostorovou stabilitu (na rozdíl od velkoplošných forem hospodaření) větší nároky dubu na světlo (nelze provádět obnovu na malých ploškách s trvalým stínem)

Pěstební zásady - obnova kontrolovat habr dubové zmlazení uvolňujeme, až když je souvisle pokrytá dílčí plocha jinak hrozí nebezpečí předrůstání habru habr je však velmi důležitý pro budoucí čištění kmenů umění udržet jej v podúrovni práce se světlem dub vydrží ostré střídání přímého světla a silnějšího stínu habr je úspěšnější při rozptýleném světle

Vysoce produkční směs dubu a douglasky s podúrovní buku a habru Ardeny, Belgie