1. MAKROEKONOMICKÁ DATA slide 0
Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1
1.1. Hrubý domácí produkt slide 2
Hrubý domácí produkt Definice z malýho Mankiwa: Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených v ekonomice za dané časové období. slide 3
Hrubý domácí produkt: výdaje a důchody Dvě definice HDP: Celkové výdaje na doma vyrobenou finální produkci. Celkové důchody vydělané domácími výrobními faktory. Výdaje se rovnají důchodům, protože každá koruna utracená nakupujícím se stává důchodem prodávajícího. slide 4
Ekonomický koloběh Důchody (Kč) Výrobní faktory Domácnosti Firmy Statky Výdaje (Kč) slide 5
Přidaná hodnota Definice: přidaná hodnota (firmy) je hodnota jejího výstupu mínus hodnota meziproduktů, které firma použila k výrobě výstupu. slide 6
Příklad: Farmář vypěstuje obilí a prodá ho mlynáři za $1.00. Mlynář semele obilí na mouku a prodá ho pekaři za $3.00. Pekař použije mouku na upečení chleba, který prodá ekonomovi za $6.00. Ekonom chleba sní. Vypočítejte přidanou hodnotu na každém stupni produkce a porovnejte s HDP slide 7
Finální statky, přidaná hodnota a HDP HDP = hodnota finálního statku = součet přidaných hodnot na každém stupni produkce Hodnota finálních statků již zahrnuje hodnotu mezistatků, takže započítání mezistatků a finálních statků do HDP by znamenalo dvojité započtení slide 8
Výdajová skladba HDP spotřeba investice vládní nákupy čisté exporty slide 9
Spotřeba (C) Def: Hodnota statků a služeb nakupovaných domácnostmi V US rozlišují: durable goods (statky dlouhodobé spotřeby) např. auta, domácí spotřebiče nondurable goods (statky krátkodobé spotřeby) např. jídlo, benzín services (služby) např. úklid, cestování letadlem slide 10
Investice (I) Def 1: výdaje na kapitálové statky (výrobní faktory) Def 2: výdaje na statky nakoupené pro budoucí užití business fixed investment (tvorba hrubého fixního kapitálu) výdaje na budovy a stroje, které firmy používají na výrobu statků a služeb residental fixed investment (investice do bydlení) nákup nemovitostí domácnostmi Změna zásob změna hodnoty zásob firem slide 11
Stav x Tok Stav je množství měřené v určitém časovém okamžiku. Např: Zásoba kapitálu k 1.1. 2010 byla 3000 mld. Tok Stav Tok je množství měřené za určité časové období. Např: Investice během roku 2009 činily 500 mld. slide 12
Stav vs. tok - příklady stav tok osobní bohatství počet lidí s vysokoškolským vzděláním vládní dluh roční úspory počet nových absolventů VŠ tento rok vládní deficit slide 13
Stav nebo tok? Zůstatek na bankovním účtu Čas strávený učením se makroekonomie HDP Míra inflace Míra nezaměstnanosti slide 14
Vládní výdaje (G) G zahrnuje všechny vládní výdaje na statky a služby G nezahrnuje transferové platby (např. výplata dávek v nezaměstnanosti), protože ty nepředstavují výdaj na statek nebo službu (žádná protihodnota) slide 15
Čisté exporty: NX = EX IM Exporty (EX): hodnota zboží a služeb prodaných do ostatních zemí Importy (IM): hodnota zboží a služeb nakoupených z ostatních zemích Čisté exporty (NX): čisté výdaje zahraničních subjektů na naše zboží a služby slide 16
Makroekonomická identita Y = C + I + G + NX Celkový produkt Agregátní výdaje slide 17
Otázka Předpokládejme, že firma vyrobí produkci v hodnotě 10 miliónů Kč, ale prodá produkci pouze za 9 miliónů Kč Představuje tato situace porušení identity produkt = výdaje? slide 18
Proč výstup = výdaje? Neprodaný výstup se dostane do zásob a je započítán jako investice do zásob, přičemž nezáleží na tom, zda toto zvýšení zásob bylo úmyslné či nikoliv. De-facto tak předpokládáme, že si firmy samy nakupují svoji neprodanou produkci. slide 19
HDP: pružný indikátor Hrubý domácí produkt vyjadřuje současně: celkový důchod celkový výstup celkové výdaje součet veškeré přidané hodnoty ve všech fázích výroby finální produkce slide 20
ČR: HDP 2013 běžné ceny 4 086 mld. CZK Mld. CZK % of HDP Spotřeba 1.999 49 % Investice 1.022 25 % Vládní nákupy 830 20 % Čisté exporty 235 6 % Zdroj: ČSÚ slide 21
ČR: HDP 1995-2013, mil CZK, běžné ceny 2,500,000 2,000,000 1,500,000 1,000,000 C G I NX 500,000 0-500,000 Zdroj: ČSÚ slide 22
ČR: HDP 1995-2013, podíly složek, běžné ceny 0.60 0.50 0.40 0.30 0.20 C/Y G/Y I/Y NX/Y 0.10 0.00-0.10 Zdroj: ČSÚ slide 23
ČR: EX a IM 1995-2013, podíl na HDP, běžné ceny) 0.90 0.80 0.70 0.60 0.50 EX/Y 0.40 IM/Y 0.30 NX/Y 0.20 0.10 0.00-0.10 Zdroj: ČSÚ slide 24
HNP vs. HDP Hrubý národní produkt (HNP): Celkový důchod vydělaný národními výrobními faktory, bez ohledu na jejich lokalizaci. Hrubý domácí produkt (HDP): Celkový důchod vydělaný domácími výrobními faktory bez ohledu na jejich národnost. (HNP HDP) = (příjmy z VF ze zahraničí) - (platby za VF do zahraničí) slide 25
HNP vs. HDP ve vybraných zemích, 2012 Země HNP HDP HNP HDP (% HDP) Bangladesh 127 672 116 355 9.7 Japan 6 150 132 5 961 066 3.2 China 8 184 963 8 227 103-0.5 United States 16 514 500 16 244 600 1.7 India 1 837 279 1 858 740-1.2 Canada 1 821 424 1 779 635 2.3 Greece 250 167 248 939 0.5 Ireland 171 996 210 636-18.3 ČR 3 712 4 086-9.1 HNP a HDP v mil. US dolarů (mil. CZK v 2014) slide 26
Reálný x nominální HDP HDP je hodnota veškeré finální vyrobené produkce. nominální HDP měří tuto hodnotu pomocí běžných cen. reálný HDP měří tuto hodnotu pomocí cen základního období. slide 27
Příklad 2006 2007 2008 P Q P Q P Q statek A $30 900 $31 1,000 $36 1,050 statek B $100 192 $102 200 $100 205 Vypočítejte nominální HDP v každém roce. Vypočítejte reálné HDP v každém roce s využitím roku 2006 jako základního období. slide 28
Řešení nominální HDP vynásob P & Q ve stejném roce 2006: $46,200 = $30 900 + $100 192 2007: $51,400 2008: $58,300 reálné HDP vynásob Q cenami P roku 2006 2006: $46,200 2007: $50,000 2008: $52,000 = $30 1050 + $100 205 slide 29
Reálný HDP je očištěný o inflaci Změny v nominálním HDP mohou být způsobeny: změnami v cenách změnami v množství vyrobené produkce Změny v reálném HDP mohou být způsobeny pouze změnami v množství, protože reálný HDP je ohodnocen stálými cenami základního období. slide 30
$18,000 USA: Nominální a reálný HDP 1960-2014 (miliard dy) $16,000 $14,000 $12,000 $10,000 $8,000 $6,000 Reálný HDP (v cenách 2009) $4,000 $2,000 Nominální HDP $0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 slide 31
ČR: nominální a reálný HDP (1996-2014) 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000 400,000 reálný HDP nominální HDP 200,000 0 slide 32
ČR: Růst reálného HDP v % (meziroční změna) 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014-2.00-4.00-6.00-8.00 slide 33
Deflátor HDP Míra inflace je procentní zvýšení agregátní cenové hladiny. Jedním z indikátorů cenové hladiny je deflátor HDP, který je definován jako: Deflátor HDP = 100 Nominální HDP Reálný HDP slide 34
Příklad Nom. HDP Real HDP HDP deflátor Míra inflace 2006 $46,200 $46,200 n.a. 2007 51,400 50,000 2008 58,300 52,000 Využijte předchozí odpovědi k výpočtu deflátoru HDP pro každý rok Použijte deflátor k výpočtu míry inflace mezi lety 2006 až 2007, a 2007 až 2008. slide 35
Řešení Nom. HDP Real HDP HDP deflátor Míra inflace 2006 $46,200 $46,200 100.0 n.a. 2007 51,400 50,000 102.8 2.8% 2008 58,300 52,000 112.1 9.1% slide 36
HDP deflátor - podrobněji Statkyi= 1, 2, 3 Příklad se 3 statky P it = tržní cena statku i v rocet Q it = množství statkuivyrobeného v rocet NGDP t = Nominální HDP v rocet RGDP t = Reálný HDP v rocet slide 37
HDP deflátor - podrobněji GDP deflator t NGDP = t RGDP t = P Q + P Q + P Q 1t 1t 2t 2t 3t 3t RGDP t Q 1t Q2t Q3t = P + P + P RGDPt RGDPt RGDPt 1t 2t 3t Deflátor HDP je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam dotyčného statku v HDP. Tyto váhy se v průběhu času mění. (Paascheho index) slide 38
Zřetězený HDP (chain-weighted) V průběhu času se mění relativní ceny, a proto by výchozí rok měl být průběžně aktualizován. Zřetězený reálný HDP aktualizuje stálé ceny každý rok, a proto je přesnější než reálný HDP s fixními stálými cenami. V rámci kurzu budeme používat převážně reálný HDP s fixními stálými cenami, protože: oba indikátory jsou silně korelovány reálný HDP s fixními stálými cenami se jednodušeji počítá slide 39
1.2. Index spotřebitelských cen slide 40
Index spotřebitelských cen (CPI) Měřítko agregátní cenové hladiny Měřen Českým statistickým úřadem (ČSÚ) Využití: zaznamenává změny v životních nákladech typické domácnosti pomocí CPI se indexuje mnoho smluv oproti inflaci umožňuje srovnání korunových částek v průběhu času slide 41
Jak ČSÚ vypočítá CPI? 1. Průzkum domácností za účelem zjištění skladby typického spotřebního koše průměrné domácnosti. 2. Každý měsíc se pak zjistí data o cenách všech položek ve spotřebitelském koši; následně se pak vypočte hodnota spotřebitelského koše. 3. CPI se v libovolném měsíci vypočte jako: 100 Hodnota koše v aktuálním období Hodnota koše v základním období slide 42
Příklad: výpočet CPI Koš obsahuje 20 pizz a 10 cedéček pizza ceny: CDs Pro každý rok vypočítejte: Výdaje na koš 2002 $10 $15 CPI (použijte 2002 jako 2003 $11 $15 základní rok) 2004 $12 $16 Míru inflace oproti 2005 $13 $15 předchozímu roku slide 43
Řešení: výdaje Míra na koš CPI inflace 2002 $350 100.0 n.a. 2003 370 105.7 5.7% 2004 400 114.3 8.1% 2005 410 117.1 2.5% slide 44
ČR: Složení spotřebitelského koše Potraviny Alkohol, tabák Odívání obuv Bydlení 5.8% 2.4% 11.4% 9.9% 16.0% Bytové vybavení Doprava Zdraví; vzdělání Kultura Ostatní 24.8% 5.2% 8.2% 16.3% slide 45
ČR: Míra inflace 1995-2013 (Procentní změna průměrného CPI za 12 měsíců daného roku oproti průměru 12-ti předchozích měsíců.) 12.00 10.00 8.00 inflace CPI 6.00 4.00 2.00 0.00 slide 46
CPI - podrobně Pro statkyi= 1, 2, 3 Příklad se 3 statky C i = množství statkuive spotřebitelském koši P it = cena statkuiv měsícit E t = výdaje na spotřebitelský koš v měsícit E b = výdaje na spotřebitelský koš v základním období slide 47
CPI podrobně CPI in month E t = t 1t 1 2t 2 3t 3 = E b P C + P C + P C E b C 1 C 2 C 3 = P + P + P Eb Eb Eb 1t 2t 3t CPI je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam tohoto zboží ve spotřebitelském koši. Váhy zůstávají v čase fixní. (Laspeyresův index) slide 48
Důvody, proč CPI může nadhodnocovat inflaci. Substituční efekt: CPI používá fixní váhy, proto nemůže zachytit schopnost spotřebitelů substituovat dražší statky levnějšími. Nové zboží na trhu: Nové zboží na trhu je pro spotřebitele přínosem a zvyšuje reálnou kupní sílu koruny. Ovšem nesníží CPI, protože CPI používá fixní váhy. Neměřitelné změny kvality: Zlepšení kvality zvyšují hodnotu koše, ale nejsou často plně promítnuty do CPI. slide 49
Velikost odchylky CPI V 1995, skupina expertů (v US) odhadla, že CPI nadhodnocuje inflaci asi o 1.1% za rok. Navrženy úpravy ke snížení odchylky. Nyní je odchylka CPI pravděpodobně pod 1% za rok. slide 50
CPI x Deflátor HDP Ceny kapitálových statků zahrnuty v deflátoru HDP (pokud jsou produkovány doma) vyloučeny z CPI Ceny importovaného spotřebního zboží zahrnuty v CPI vyloučeny z deflátoru HDP Koš zboží CPI: fixní váhy Deflátor HDP: mění se každý rok Frekvence měření CPI: měsíčně Deflátor HDP: čtvrtletně slide 51
USA: Dvě měřítka inflace předcho ozímu oproti p oku změna o ro Proc centní z 14 12 10 8 6 4 2 0 CPI Deflátor HDP -2 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 slide 52
1.3. Míra nezaměstnanosti slide 53
Skladba populace zaměstnaní pracující v placeném zaměstnání nezaměstnaní ne-zaměstnaní, ale hledající práci pracovní síla množství práce k dispozici pro produkci zboží a služeb; všichni zaměstnaní plus nezaměstnaní neaktivní ne-zaměstnaní, nehledající práci slide 54
Dva (tři) významné indikátory trhu práce míra nezaměstnanosti = (nezaměstnaní/pracovní síla) míra ekonomické aktivity = (pracovní síla/populace) míra zaměstnanosti = (zaměstnaní/populace) slide 55
Příklad: vypočítejte statistiky trhu práce Dospělá populace v US, červen 2014 Počet zaměstnaných = 146.2 milionů Počet nezaměstnaných = 9.5 milionů Dospělá populace = 247.8 milionů Použijte výše uvedená data k výpočtu Pracovní síly Míry nezaměstnanosti Míry ekonomické aktivity slide 56
Řešení: Data: E = 146.2, U = 9.5, POP = 247.8 Pracovní síla (L) L = E +U = 146.2 + 9.5 = 155.7 Míra nezaměstnanosti U/L x 100% = (9.5/155.7) x 100% = 6.1% Míra ekonomické aktivity L/POP x 100% = (155.7/247.8) x 100% = 62.8% slide 57
Dvě míry nezaměstnanosti Registrovaná - podle počtů přihlášených na úřadech práce (MPSV) VŠPS výběrové šetření pracovních sil; standardizovaný dotazník ohledně chování na trhu práce slide 58
12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 ČR: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (celkem) Muži 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Ženy slide 59
Dvě míry nezaměstnanosti ČR Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 60
Míra ekonomické aktivity ČR Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 61
ČR a USA: Míry zaměstnanosti (%) 2000 2010 ČR (věk 15-64) 65,2 65,0 ČR (věk 15-24) 38,3 25,2 ČR (věk 25-54) 81,6 82,2 ČR (věk 55-64) 36,3 41,5 USA (věk 15-64) 74,1 66,7 USA (věk 15-24) 59,7 45,0 USA (věk 25-54) 81,5 75,1 USA (věk 55-64) 57,8 60,3 Zdroj: OECD Factbook slide 62
Shrnutí 1. Hrubý domácí produkt (HDP) měří současně jak celkový důchod, tak celkové výdaje na finální produkci zboží a služeb. 2. Nominální HDP oceňuje výstup v běžných cenách; reálný HDP oceňuje výstup ve stálých cenách. Změny ve výstupu ovlivňují oba ukazatele, ale změny v cenách ovlivňují pouze nominální HDP. 3. HDP je součet spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých exportů. slide 63
Shrnutí 4. Agregátní cenová hladina může být měřena buď indexem spotřebitelských cen (CPI), cenou fixního spotřebitelského koše nakupovaného typickým spotřebitelem nebo deflátorem HDP, poměrem nominálního a reálného HDP 5. Míra nezaměstnanosti je podíl pracovní síly, která není zaměstnána. slide 64
Literatura Mankiw (2010): Chapter 2: The Data of Macroeconomics Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita slide 65