Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Podobné dokumenty
Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Katedra pěstování lesů (KPL)

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Pěstování dřevin na zemědělské půdě přednáška

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Energetický potenciál biomasy v MSK

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Lesní technik lesník pro pěstební činnost (kód: M)

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

Introdukce lesních dřevin

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Pěstování břízy. Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc.

Pěstování třešně ptačí

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství

Pěstování účelových lesů. Obory a bažantnice

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

Zkušenosti z využití dendromasy z lesa a pohled ŠLP na její širší využití

VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

Pěstování dřevin na. zemědělské půdě

ČÁST B Specifické podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství.

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, DŘEVO

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin


I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Ekonomika lesního hospodářství. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Těžební zbytky u LČR

8

OCEŇOVÁNÍ LESA. Teorie oceňování lesního porostu a lesa. 2. výukový blok (2/2) Lektor: Ing. Jiří Matějíček, CSc.

Přechod k polyfunkčnímu nepasečnému hospodaření v pražských lesích pod dohledem milionu očí

Obnova lesních porostů. Přirozená a umělá obnova

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Druhy RRD a jejich charakteristika, faktory ovlivňující pěstování RRD a potenciál pro zemědělce ve Zlínském kraji. Ing. L. Čížková, Ph.D.

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů

Škody zvěří na lesních porostech

Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Hodnoticí standard. Lesní dělník v pěstební činnosti (kód: E) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

Skladba a struktura lesních porostů

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Těžební zbytky u LČR

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Problematika rychlerostoucíchdřevin ve výzkumné stanici. Kunovice

Databáze zdrojů energetické biomasy Autoři: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., 1) Ing. Jiří Souček, Ph.D., 2) doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

GENETIKA U VLS ČR, s. p. Ing. Pavel Češka Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

LESNICTVÍ A MYSLIVOST

Využití ručních jamkovačů

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Ekonomika lesního hospodářství

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Vývojová stádia lesních porostů

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ

Půdoochranná funkce porostů rychle rostoucích dřevin

Lesnictví v České republice (stav k )

Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny

Logistika zbytkové lesní biomasy

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Akční plán pro biomasu

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Alternativní postupy hospodaření podle. polohách. požadavků ochrany přírody ve středních. J. Souček, VÚLHM, VS Opočno

Základní údaje a přírodní poměry.

Plánování hospodářských opatření (HUP)

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Transkript:

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Kapitola 1 strana 2 Průmyslové plantáže porosty založené umělou obnovou na vhodných stanovištích s použitím vyselektovaného materiálu, vhodných rychlerostoucích jehličnanů a listnáčů (kromě topolů a vrb) - zejména pro papírenský průmysl Příčiny zakládání 1. stoupající cena dřeva na světových trzích 2. narůstající spotřeba dřeva 3. zvyšující se zájem o středně silné sortimenty 4. přiblížení surovinové základny ke zpracovatelskému průmyslu

Kapitola 2 strana 3 Charakteristika prům. plantáží: zkrácená doba obmýtí ( 25-40 let) - diferencovaná podle dřevin a stanoviště (nemá být kratší než kulminace průměrného objemového přírůstu). vysoký stupeň agrotechniky spolu s biotechnickými opatřeními se dosáhne zvýšená produkce dendromasy v požadovaných dimenzích specifický produkční cíl dohodnutý s odběratelem

Kapitola 2 strana 4 Charakteristika prům. plantáží: záměrné usměrňování růstu a vývoje těchto umělých lesních ekosystémů specialisty z oblasti genetiky, šlechtění, pěstování, ochrany, techniky i lesním provozem možnost nasazení techniky při zakládání a dalším obhospodařováním porostů minimalizace podílu živé práce

Kapitola 3 strana 5 Požadavky na dřeviny vysoký obsah celulózy v dřevě s délkou vláken nad 1 v mm minimální sklon jedinců k rozpínavému růstu koruny do stran a jejich jemné větvení průběžný kmen homogenní produkce dřeva ( v celém rozsahu vláknina) CPP dřeva nad 10 m 3.ha -1 s brzkou kulminací průměrného objemového přírůstu

Kapitola 4 strana 6 Využití stromové biomasy z průmyslových plantáží: Předpokladem je komplexní využití dendromasy (kmen, větve, asimilační orgány, pařezy, kořeny). 1. Celulózo - papírenský průmysl VYUŽÍTÍ BIOMASY 2. Krmné látky: asimilační orgány 3. Chemický průmysl 4. Energetické využití (štěpka, brikety)

Kapitola 4.1 strana 7 Využití biomasy z plantáží: 1. Celulózo - papírenský průmysl: jedná se o stěžejní oblast využití dendromasy z průmyslových plantáží. sulfidová (varná) technologie je nahrazována výrobou sulfátové (alkalické) buničiny lze využít všechny sortimenty a druhy dřeva.

Kapitola 5 strana 8 Průmyslové plantáže ve světě: 1. Období -především Evropa - pozornost je věnována zejména rychlerostoucím jehličnanům (výzkumně) 2. Období - topoly, v Itálii od 30. let, v ČR od 50. let dvacátého století 3. Období - od 60. - 70. let dvacátého století široký sortiment dřevin Jednotlivé lesnicky vyspělé země mají zpravidla své vlastní programy.

Kapitola 7 strana 9 Používané druhy: Široká škála domácích i introdukovaných jehličnatých i listnatých dřevin - vše zatím ve stádiu výzkumu. Smrk Modřin Douglaska Vejmutovka Borovice černá Dub červený Ořešák černý Ořešák popelavý Jasan Akát bílý Použití zcela nepůvodních druhů (smrk) v 1. a 2. vegetačním stupni nevadí z pohledu krátké doby obmýtí. Naopak na JZ Slovensku vytváří jehličnaté plantáže zajímavý estetický prvek - problém krádeže klestu a vánočních stromků.

Kapitola 8 strana 10 Příprava půdy a spon Příprava půdy vždy celoplošná, na lesních půdách (pařeziny) vyklučení pařezů. Porost se zakládá v definitivním mýtním sponu 2,5 x 2,5 m (bez probírky) tj. 1600 ks/ha. Vyselektovaný sadební materiál by se měl v budoucnu získávat autovegetativní cestou. V každém případě vyselektovaný, vyspělý (často obalený) materiál, spon 2,5 x 1,5m (ztráty). Řady musí zůstat 2,5 m od sebe s ohledem na mechanizační prostředky.

Kapitola 9 strana 11 Založení a obhospodařování průmyslových plantáží: Příprava půdy vždy celoplošná, na lesních půdách (pařeziny) vyklučení pařezů. Porost se zakládá v definitivním mýtním sponu 2,5 x 2,5 m (bez probírky) tj. 1600 ks/ha. Vyselektovaný sadební materiál by se měl v budoucnu získávat autovegetativní cestou. V každém případě vyselektovaný, vyspělý (často obalený) materiál, spon 2,5 x 1,5m (ztráty). Řady musí zůstat 2,5 m od sebe s ohledem na mechanizační prostředky.

Kapitola 9 strana 12 Založení a obhospodařování průmyslových plantáží: 2) Hospodaření s vodou - mimořádný význam Závažný problém v 1. a 2. lvs - nízké atmosférické srážky navíc zavlažování nepřichází v úvahu. Proto je mimořádně důležité kypření v řadách - nejméně 2x ročně, co nejdéle (zpravidla do věku 6 let - průchodnost malotraktorů) DŮVODY: přerušení vodivosti kapilár - nižší výpar snížení výparu buření zapravení biomasy buřeně do půdy 3) Ochrana proti zvěři - nejúčinnější je oplocení

Kapitola 10 strana 13 Perspektivy Velmi významná problematika z pohledu zemědělské a lesnické politiky EU. Vsoučasné době zpracovává MZe a MŽP projekty na zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd. Část z nich by byla zakládána v podobě průmyslových plantáží (energetické využití).

Kapitola 10 strana 14 Perspektivy Projekty jsou zpracovávány ve varientních podobách: minimální rozloha nového zalesnění 100 tisíc ha maximální uvažovaná rozloha nového zalesnění 1 mil. ha Výzkumně se ale problematika zakládání a obhospodařování průmyslových plantáží v Česku ani na Slovensku neřeší.

Děkuji za pozornost strana 15