11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ. 11. Sociodemografické podmínky a bydlení Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

11. Sociodemografické podmínky a bydlení 11.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Předpis dále definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Struktura bytového fondu Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník obsahuje základní úpravu nájemního bydlení. Sleduje úpravu nájmu k zajištění bytových potřeb. Zákon především upravuje nájemné a jiné platby včetně možnosti zvyšování nájemného, práva a povinnosti nájemce i pronajímatele, úpravy a jiné změny bytu nebo domu, podnájem, vznik a skončení nájmu. Zákon je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Zákon č. 90/2012 sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Zákon, který nahradil obchodní zákoník, obsahuje mimo jiné úpravu družstevního bydlení. Konkrétně obsahuje podmínky fungování, předmět činnosti a členství v bytových družstvech. Dále definuje pojem družstevní byt, upravuje nájem družstevního bytu, řeší převody a přechody družstevního podílu v bytovém družstvu. Zákon je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Strategické a rezortní dokumenty Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 (Strategie regionálního rozvoje ČR) Schválená usnesením vlády č. 344/2013 ze dne 15. 5. 2013. Strategie regionálního rozvoje ČR je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014 2020 hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008 2015) Účelem Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (Strategie VUR ČR) je stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) pro období 2008 až 2015. Jedná se o první stěžejní strategický dokument, podle něhož se VUR ČR systematicky a koordinovaně rozvíjí. Strategie je realizována prostřednictvím Akčních plánů Strategie, které stanoví konkrétní aktivity v jednotlivých strategických oblastech a odpovědnosti za jejich plnění. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Struktura bytového fondu Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Schválena usnesením vlády č. 524/2011 ze dne 13. 7. 2011. Bytová politika ČR vychází z Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Koncepce obsahuje analytickou a návrhovou část. Analytická část shrnuje dostupné údaje, zkušenosti a poznatky o bytové politice v České republice především v období platnosti předchozí koncepce státu pro roky 2005 2010, reflektuje zahraniční zkušenosti, přináší poznatky a údaje, které v jednotlivých kapitolách shrnuje a vyhodnocuje. Návrhová část formuluje vize, které dále rozpracovává do konkrétních cílů, priorit až po jednotlivé nástroje a úkoly pro státní orgány či státní organizace. Je rozčleněna podle tří základních priorit bytové politiky: dostupnost zvyšování dostupnosti přiměřeného bydlení pro všechny skupiny obyvatel, stabilita vytváření stabilního prostředí v oblasti financí, legislativy a institucionálního zabezpečení pro všechny účastníky trhu s bydlením, kvalita trvalé zvyšování kvality bydlení, včetně zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Evropské a mezinárodní dokumenty Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Územní agenda Evropské unie 2020. K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění Schválená na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj 19. 5. 2011 v Gödöllő, Maďarsko (EU TA 2020). Dokument představuje strategický rámec pro vymezení priorit územního rozvoje EU v programovém období 2014 2020. Má pomoci dosáhnout cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 zohledněním územní dimenze a přispět k lepšímu začlenění územní dimenze do politiky soudržnosti. Územní agenda EU 2020 vymezuje následující priority: 1. Podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje; 2. Podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech; 3. Územní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech; 4. Zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky; 5. Zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky; 6. Správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů. Struktura bytového fondu Ženevská charta OSN o udržitelném bydlení Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 1

Text charty schválil Výbor pro bydlení a management pozemků EHK OSN dne 8. října 2014. Tento dokument vychází ze Strategie pro udržitelné bydlení, kterou pro období 2014 2020 schválili ministři regionu EHK OSN v říjnu 2013. Cílem charty je přispět k zajištění přístupu ke slušnému, cenově dostupnému a zdravému bydlení v regionu EHK OSN. Zahrnuje čtyři klíčové principy určující rámec udržitelného rozvoje bydlení: ochrana životního prostředí, ekonomická efektivita, sociální inkluze, participace a kulturní přiměřenost. Charta zdůrazňuje význam národních politik a programů ke zlepšování životních podmínek zejména ohrožených a znevýhodněných skupin osob. Apeluje i na využívání mezinárodních srovnatelných dat a jejich sdílení napříč státy. 11.2 Obyvatelstvo a vývoj počtu obyvatel 11.2.1 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel k určitému okamžiku je nazýván stav obyvatelstva. Je jednou ze základních demografických charakteristik. Zahrnuje všechny obyvatele, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb. v platném znění, o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb. platném znění, o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Stav obyvatelstva jednotlivých územních celků je zjišťován čtvrtletně. Počet obyvatel v podrobném územním členění až na úroveň obcí je k dispozici vždy k 1. lednu daného roku, přičemž plně respektuje územní rozložení platné 1. ledna. Počet obyvatel daného území je dále specifikován podle pohlaví a věku, příp. rodinného stavu. Velmi podrobné členění stavu obyvatelstva přináší ke stanovenému rozhodnému okamžiku Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná zpravidla jednou za deset let. Poslední sčítání proběhlo v České republice k 26. 3. 2011. Údaje zjišťované při sčítání poskytují jedinečné informace např. o složení obyvatelstva podle vzdělání, národnosti či náboženství nebo o struktuře žen podle počtu narozených dětí. Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v ČR považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku. Střední stav obyvatelstva je používán pro výpočet demografických ukazatelů. Tab. 11.1 Vývoj počtu obyvatel v ČR 2000 2015 střední stav, řetězový index Rok Střední stav obyvatelstva Řetězový index Rok Střední stav obyvatelstva Řetězový index 1985 10 336 742 100 2001 10 224 192 99,53 1986 10 340 737 100,04 2002 10 200 774 99,77 1987 10 348 834 100,08 2003 10 201 651 100,01 1988 10 356 359 100,07 2004 10 206 923 100,05 1989 10 362 257 100,06 2005 10 234 092 100,27 1990 10 362 740 100,00 2006 10 266 646 100,32 1991 10 308 682 99,48 2007 10 322 689 100,55 1992 10 317 807 100,09 2008 10 429 692 101,04 1993 10 330 607 100,12 2009 10 491 492 100,59 1994 10 336 162 100,05 2010 10 517 247 100,25 1995 10 330 759 99,95 2011 10 496 672 99,80 1996 10 315 353 99,85 2012 10 509 286 100,12 1997 10 303 642 99,89 2013 10 510 719 100,01 1998 10 294 943 99,92 2014 10 524 783 100,13 1999 10 282 784 99,88 2015 10 542 942 100,17 2000 10 272 503 99,38 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Řetězový index porovnává, na kolik procent se změnila hodnota v každém roce vždy oproti předchozímu roku. 11 2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Tisíce 11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ 11.2.2 Hustota osídlení Hustota osídlení je údaj, který se běžně uvádí u států či jiných území. Obvykle se udává v počtu obyvatel na čtvereční kilometr (ob/km²) a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Hustota osídlení v ČR činila k 1. 1. 2016 134 ob/ km². Vzhledem k pomalým změnám počtu obyvatel v ČR nedochází a asi ani v budoucnu nebude docházet k výrazným změnám tohoto ukazatele. V mezinárodním srovnání je hustota zalidnění v ČR nižší než některých jiných západoevropských zemích, přesto je ČR státem s relativně vysokou hustotou zalidnění. Vzhledem k územnímu rozložení obyvatelstva v rámci ČR je na severu Čech a na Moravě hustota zalidnění vyšší než v jižních Čechách, kde je nižší výskyt významnějších městských center. Hustota zalidnění je v ČR nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy, Plzeň-město, Brnoměsto, Ostrava-město), v nichž na malé ploše žije velký počet obyvatel. Velká hustota zalidnění je rovněž v okresech Ústeckého kraje (územní pás Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov). V tomto území se nachází koncentrace relativně velkých měst. Tomu odpovídá i rozložení hustoty osídlení v jednotlivých ORP. Vysoká je zejména v některých ORP Středočeského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Hustoty zalidnění vyšší než 500 ob/km² mají zejména ORP s krajskými a dalšími velkými městy. Jedná se o ORP Praha, Brno, Havířov, Ostrava, Orlová, Plzeň, Karviná a Český Těšín. Nejnižší hustota zalidnění je zejména v ORP Jihočeského a Plzeňského kraje. Úplně nejnižší hustotu zalidnění v rámci ČR vykazuje ORP Sušice s pouhými 31 ob/km². Hustotu nižší než 40 ob/km² mají rovněž ORP Vimperk, Kralovice, Český Krumlov, Nepomuk, Tachov a Stříbro. Obr. 11.2 Vývoj počtu obyvatel v ČR 2000 2015 10 600 10 550 10 500 10 450 10 400 10 350 10 300 10 250 10 200 Obr. 11.1 Hustota osídlení v jednotlivých ORP ČR k 31. 12. 2015 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. 11.2.3 Přírůstek obyvatel celkový, přirozený a stěhováním Pohyb obyvatelstva: Stav obyvatelstva daného území se v čase mění ve svém počtu i struktuře. Iniciátory pohybu obyvatelstva jsou demografické události. Pro potřeby demografické statistiky jsou rozhodujícími níže popsané, jejichž nositeli jsou obyvatelé ČR. Přirozený přírůstek: Je rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období v daném území. Přírůstek stěhováním (migrační saldo): Je rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území. Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí): Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Objem vnitřního stěhování je počet všech zaznamenaných případů vnitřního stěhování v dané územní jednotce za dané období. Objem stěhování za vyšší územní jednotku je definován jako součet objemu stěhování za nižší územní celky plus stěhování mezi nižšími územními celky. Obrat zahraničního stěhování je součet přistěhovalých ze zahraničí a vystěhovalých do zahraničí. Celkový přírůstek: Je součet přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Z vývoje počtu obyvatel ČR v letech 2000 2015 je patrné, že počet obyvatel ČR klesal až do roku 2003 a poté nastal nárůst počtu obyvatel až do roku 2010. V roce 2011 byl zaznamenán přechodný úbytek počtu obyvatel, ale od roku 2011 pokračuje trend každoročního nárůstu počtu obyvatel ČR. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán mezi roky 2007 2008. Tab. 11.2 Pohyb obyvatelstva územní srovnání absolutní údaje rok 2014 ČR, kraj Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Česká republika 109 860 105 665 41 625 19 964 4 195 21 661 25 856 Hlavní město Praha 14 624 12 118 40 332 26 960 2 506 13 372 15 878 Středočeský 14 572 12 301 25 466 14 774 2 271 10 692 12 963 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 3

ČR, kraj Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Jihočeský 6 437 6 428 4 945 4 361 9 584 593 Plzeňský 5 674 5 761 5 365 3 624-87 1 741 1 654 Karlovarský 2 764 3 151 2 984 3 613-387 -629-1 016 Ústecký kraj 8 292 8 846 7 229 7 823-554 -594-1 148 Liberecký kraj 4 435 4 346 4 550 4 397 89 153 242 Královéhradecký 5 518 5 614 4 397 4 620-96 -223-319 Pardubický 5 410 5 123 4 276 4 176 287 100 387 Vysočina 5 334 4 880 3 197 3 965 454-768 -314 Jihomoravský 12 802 11 399 10 050 8 678 1 403 1 372 2 775 Olomoucký kraj 6 400 6 461 4 150 4 734-61 -584-645 Zlínský kraj 5 599 6 120 3 241 3 758-521 -517-1 038 Moravskoslezský 11 999 13 117 4 805 7 843-1 118-3 038-4 156 Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-07-18]. Dostupné z URL: <https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30845>. V tabulce jsou absolutní počty všech složek, které spadají do pohybu obyvatelstva. Nejvyšší celkový přírůstek je v Praze, která je těsně následována Středočeským krajem. V obou případech je nárůst tvořen především stěhováním a podstatně méně přirozenou měnou obyvatelstva. Nejnižší celkový přírůstek obyvatelstva je naopak v roce 2014 v Moravskoslezském kraji, kde dosahuje záporné hodnoty 4 156 obyvatel. Větší část tvoří vystěhování obyvatelstva, avšak i přirozený přírůstek je záporný. Záporný celkový přírůstek obyvatelstva byl zaznamenán vedle Moravskoslezského kraje i v Ústeckém, Zlínském, Karlovarském, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Absolutní hodnoty jsou zde však ovlivněny rovněž velikostí jednotlivých krajů. Mnohem lépe hodnotí situaci v pohybu obyvatelstva relativní údaje za jednotlivé územní celky, a sice počty na 1000 obyvatel daného území. Tab. 11.3 Pohyb obyvatelstva územní srovnání Relativní údaje (na 1000 obyvatel), rok 2014 ČR, kraj Střední stav obyvatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) přirozený stěhováním celkový Česká republika 10 524 783 10,4 10,0 4,0 1,9 0,4 2,1 2,5 Hlavní město Praha 1 251 075 11,7 9,7 32,2 21,5 2,0 10,7 12,7 Středočeský 1 309 139 11,1 9,4 19,5 11,3 1,7 8,2 9,9 Jihočeský 636 911 10,1 10,1 7,8 6,8 0,0 0,9 0,9 Plzeňský 573 993 9,9 10,0 9,3 6,3-0,2 3,0 2,9 Karlovarský 299 880 9,2 10,5 10,0 12,0-1,3-2,1-3,4 Ústecký 824 789 10,1 10,7 8,8 9,5-0,7-0,7-1,4 Liberecký kraj 438 813 10,1 9,9 10,4 10,0 0,2 0,3 0,6 Královéhradecký 551 730 10,0 10,2 8,0 8,4-0,2-0,4-0,6 Pardubický 516 109 10,5 9,9 8,3 8,1 0,6 0,2 0,7 Vysočina 510 006 10,5 9,6 6,3 7,8 0,9-1,5-0,6 Jihomoravský 1 170 678 10,9 9,7 8,6 7,4 1,2 1,2 2,4 Olomoucký 636 109 10,1 10,2 6,5 7,4-0,1-0,9-1,0 Zlínský 585 829 9,6 10,4 5,5 6,4-0,9-0,9-1,8 Moravskoslezský 1 219 722 9,8 10,8 3,9 6,4-0,9-2,5-3,4 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický ústav. Nejvyšší přirozený přírůstek na 1000 obyvatel byl v roce 2014 v Praze s 2,0 a Středočeském kraji se 1,7. Další v pořadí s 0,9 byl Kraj Vysočina. Nejnižší byly hodnoty naopak v kraji Karlovarském se zápornou hodnotou 1,3. Nejvyšší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou byl v roce 2014 zaznamenán v Karlovarském kraji s 1,3 a dále v Moravskoslezském, Zlínském, Ústeckém, Královéhradeckém, Plzeňském a Olomouckém kraji. Nejvyšší celkový přírůstek na 1000 obyvatel byl v roce 2014 v Praze, kde dosáhl 12,7, ve Středočeském kraji s hodnotou 9,9. V ostatních krajích ČR byl celkový přírůstek obyvatelstva výrazně nižší a v celkem 7 krajích došlo k úbytku obyvatel. Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva byl zaznamenán v Karlovarském a Moravskoslezském kraji, shodně s hodnotou 3,4. Celkový úbytek obyvatelstva byl rovněž zaznamenán ve Zlínském kraji ( 1,8), Ústeckém kraji ( 1,4), Olomouckém kraji, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Přistěhovalí: Jestliže hodnotíme nárůst/úbytek obyvatelstva stěhováním, byl v roce 2014 nejvyšší počet přistěhovalých na 1000 obyvatel v Praze, Středočeském a Libereckém kraji. Důvodem jsou lepší ekonomické podmínky, ale v případě Libereckého kraje rovněž lepší životní prostředí. Nejméně přistěhovalých/1000 obyvatel bylo naopak v Moravskoslezském kraji a dále v Kraji Vysočina, Olomouckém kraji a Zlínském kraji. 11 4 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Obr. 11.3 Počet přistěhovalých na 1000 obyvatel v krajích, ČR leden prosinec 2015 Obr. 11.4 Počet vystěhovalých na 1000 obyvatel v krajích ČR, leden prosinec 2015 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2017. Podkladová data: Český statistický úřad. V Praze, Středočeském a Libereckém kraji je nejvyšší z celé ČR rovněž počet vystěhovalých/1000 obyvatel. Svědčí to o celkově výrazném stěhování v těchto krajích. Vysoký podíl vystěhovalých byl v roce 2014 rovněž v krajích Ústeckém, Královéhradeckém, a Pardubickém, kde však již není kompenzován tak vysokým přistěhovalectvím. Nejméně vystěhovalých na 1000 obyvatel bylo v roce 2014 v Plzeňském kraji při poměrně velkém počtu přistěhovalých. Poměrně nízké hodnoty vystěhovalých na 1000 obyvatel vykazují rovněž kraje Jihočeský, Zlínský a Moravskoslezský. Zlínský a Moravskoslezský kraj vykazuje zároveň velmi nízký podíl přistěhovalých. Svědčí to o nízké atraktivitě těchto krajů z pohledu ekonomických podmínek, ale zároveň o nízké šanci a možnostech obyvatelstva k přesunu do jiného kraje. V případě Zlínského kraje je to pravděpodobně i menší ochota obyvatelstva k vystěhování. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2017. Podkladová data: Český statistický úřad. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 5

Nejvyšší nárůst obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel byl v Praze, kde dosahoval hodnot 10,7 a kraji Středočeském 8,2. Naopak největší úbytek obyvatelstva stěhováním na 1000 obyvatel byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském s hodnotou 2,5 a Karlovarském s 2,1. Úbytek stěhováním na 1000 obyvatel byl rovněž zaznamenán v Kraji Vysočina 1,5, Zlínském kraji, Olomouckém kraji, Ústeckém kraji a Královéhradeckém kraji. Obr. 11.6 Saldo migrace v jednotlivých ORP na 1000 obyvatel leden prosinec 2014 Obr. 11.5 Saldo migrace v jednotlivých ORP v ČR leden prosinec 2014 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Nejvyšší přírůstek obyvatelstva stěhováním zaznamenaly v roce 2014 některé ORP v zázemí Hl. města Prahy. Nejvyšší nárůst stěhováním byl v ORP Černošice, a sice 2483 obyvatel. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi činil nárůst 1915 obyvatel a v dalším ORP v zázemí Prahy, v Říčanech, to bylo 1487 obyvatel. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování vyšší než 1000 obyvatel měl i ORP Plzeň. Beroun ve Středočeském kraji dosáhl stěhováním nárůstu 900 obyvatel a Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna 853 obyvatel. Naopak nejvyšší úbytek obyvatelstva stěhováním mělo několik ORP v Moravskoslezském kraji, a sice Havířov, Ostrava, Karviná a Orlová. Nejvyšší úbytek zaznamenal přitom Havířov, a sice 854 obyvatel, Ostrava 849 obyvatel. Třetí nejvyšší úbytek v důsledku stěhování zaznamenalo překvapivě Brno s úbytkem 718 obyvatel. Další ORP s poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva v důsledku stehování je oblast Jeseníků a jejich podhůří v Olomouckém kraji a sice ORP Bruntál, Šumperk a Jeseník. Saldo migrace vyjádřené na 1000 obyvatel jen částečně kopíruje situaci, které je v absolutních hodnotách tohoto ukazatele. Nejvyšší je opět v některých ORP Moravskoslezského kraje, a sice v ORP Havířov s úbytkem 9,5, Vítkov s úbytkem 8,9 a Karviná se záporným saldem migrace dosahující 8,2. Následují s úbytkem vyšším než 7,0 ORP Železný Brod, Dačice a Tanvald. Obdobně jako u absolutních hodnot jsou nejvyšší přírůstky na 1000 obyvatel migrací v ORP v zázemí Prahy, a sice v ORP Říčany, kde činí nárůst 23,4, ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav s 19,1 a ORP Černošice s 18,5. Nárůst 15 a více dosáhly ještě ORP Beroun a Bílina. ORP Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna dosáhl 13,0. 11 6 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Zemřelí: Obr. 11.7 Počet zemřelých na 1000 obyvatel v krajích ČR leden prosinec 2015 Živě narození: Obr. 11.8 Počet živě narozených na 1000 obyvatel v krajích ČR leden prosinec 2015 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2017. Podkladová data: Český statistický úřad. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2017. Podkladová data: Český statistický úřad. Počet zemřelých a živě narozených určuje přirozený přírůstek. Podíl zemřelých a živě narozených v jednotlivých krajích je velkou měrou předurčen věkovým složením obyvatelstva jednotlivých krajů, ale je ovlivněn i dalšími faktory. Nejvyšší podíl zemřelých byl v roce 2014 v kraji Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší naopak v kraji Středočeském a Kraji Vysočina. Nejvyšší podíly živě narozených byly v roce 2014 v Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, nejnižší naopak v kraji Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Při sledování pohybu obyvatelstva na úrovni krajů v časové řadě od roku 2000 zjistíme, že počty narozených v ČR od roku 2000 s malými výkyvy stoupaly až do roku 2008, kdy začalo docházet k poklesu živě narozených a tento pokles se zastavil až v roce 2013. Počty zemřelých v jednotlivých letech více kolísaly než počty narozených. Nejmenší počet zemřelých byl v ČR v roce 2006 a naopak nejvyšší v roce 2003. Počty narozených a zemřelých je dán přirozený přírůstek, který byl za sledované období v ČR nejnižší záporný, a sice úbytek o 18 091 obyvatel v roce 2000. Jen o něco málo nižší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou byl zaznamenán v letech 2001 a 2003. V záporných hodnotách zůstal až do roku 2005. Od roku 2006 až do roku 2012 nabýval přirozený přírůstek v ČR kladných hodnot a nejvyšší byl v roce 2008, kdy činil 14 622 osob. V roce 2013 byl přirozený přírůstek po 7 letech opět v záporných hodnotách, což se však změnilo již v následujícím roce, kdy byl opět kladný. Nejvyšší přirozený přírůstek mají ORP, která mají velká města a ORP v zázemí velkých měst. Nejvyšší přirozený přírůstek vykazuje v roce 2014 ORP Černošice v zázemí Prahy, a sice 662 osob. I další ORP v zázemí Prahy vykazují vysoký přirozený přírůstek. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi je to 528 obyvatel a v ORP Říčany 307 obyvatel. Vyšší přirozený přírůstek vykazují rovněž ORP s většími, především krajskými městy. Týká se to ORP Brno s přirozeným přírůstkem 650 obyvatel, ORP Olomouc s 372 obyvateli, ORP České Budějovice s 291 obyvateli a vyšší přirozený přírůstek vykazuje z ORP s krajskými městy ještě ORP Jihlava s 211 obyvateli. ORP Šlapanice v bezprostředním zázemí Brna vykazuje přirozený přírůstek rovněž vysoký, a sice 270 obyvatel. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 7

Naopak největší úbytek obyvatelstva přirozenou měnou zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom ORP Ostrava s 385 osobami. Následována ORP Karviná s 266 obyvateli a ORP Havířov s 199 obyvateli. Vysoký úbytek přirozenou měnou zaznamenali v roce 2014 rovněž některé ORP Olomouckého kraje (Přerov 180, Šumperk 123 a Jeseník 113 obyvatel). Rovněž ORP Karlovy Vary v Karlovarském kraji s 179 a Tábor s 145 obyvateli v Jihočeském kraji zaznamenaly v roce 2014 poměrně velké úbytky obyvatelstva přirozenou měnou. Obr. 11.10 Celkový přírůstek obyvatel v ČR dle ORP v leden prosinec 2014 Obr. 11.9 Přirozený přírůstek obyvatel v ČR dle ORP v leden prosinec 2014 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Pro hodnocení celkového přírůstku v ČR v jednotlivých letech je třeba započíst přírůstek stěhováním. Přírůstek stěhováním v jednotlivých letech velmi kolísal. Nejvyšší hodnoty 83 945 dosáhl v roce 2007 a o rok později dosáhl druhé nejvyšší hodnoty 71 790 osob. V ostatních letech sledovaného období byly hodnoty již výrazně nižší, další následující dosáhla cca poloviční hodnoty. V letech 2001 a 2013 dosáhl přírůstek stěhováním záporných hodnot a by tedy zaznamenán úbytek, který byl vyšší v roce 2001, kdy dosáhl 8 551 obyvatel. V případě celkového přírůstku je situace velmi podobá jako u přirozeného přírůstku v ORP s extrémně vysokými i nízkými hodnotami tohoto ukazatele. Nejvyšší přirozený přírůstek mají ORP s velkými městy a ORP v zázemí velkých měst. Nejvyšší celkový přírůstek vykazuje v roce 2014 ORP Černošice v zázemí Prahy, stejně jako je tomu u přirozeného přírůstku, a sice 3140 osob. Z porovnání hodnot přirozeného a celkového přírůstku však vidíme, že celkový přírůstek je zde více tvořen stěhováním než přirozenou měnou obyvatelstva. I další ORP v zázemí Prahy vykazují vysoký celkový přírůstek obyvatelstva. V případě Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi je to 2443 obyvatel a v ORP Říčan 1794 obyvatel. U těchto dvou ORP je vyšší nárůst rovněž způsoben stěhováním. Vyšší přirozený přírůstek než 1000 obyvatel má ještě ORP Beroun a také ORP Šlapanice v zázemí města Brna s nárůstem 1123 obyvatel. Vyšší přirozený přírůstek vykazují rovněž některé ORP s většími, především krajskými městy. Týká se to zejména ORP Plzeň s přirozeným přírůstkem 1168 obyvatel, ORP České Budějovice s 811 obyvateli, ORP Olomouc se 713 obyvateli a ORP Pardubice s 559 obyvateli. Největší celkový úbytek obyvatelstva zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom obdobně jako v případě přirozeného přírůstku ORP Ostrava s celkovým úbytkem 1234 osob, následoval ORP Havířov s úbytkem 1044 osob, ORP Karviná s úbytkem 835 osob a Orlová s celkovým úbytkem 358 osob. Vysoký celkový úbytek zaznamenaly v roce 2014 rovněž některé ORP Olomouckého kraje (Šumperk 220, Jeseník 214 a Přerov 142 obyvatel). Vysoký celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal rovněž ORP Sokolov v Karlovarském kraji s 455 osobami. I v případě ORP s nejvyšším celkovým úbytkem obyvatel je situace v jednotlivých ORP dosti podobná, jako v případě přirozené měny obyvatelstva. 11 8 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Obr. 11.11 Celkový přírůstek v ČR na 1000 obyvatel dle ORP, leden prosinec 2014 Tab. 11.4 Pohyb obyvatelstva v ČR 2010 2015, absolutní údaje Rok Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek 2000 10 272 503 90 910 109 001-18 091 6 539-11 552 2001 10 224 192 90 715 107 755-17 040-8 551-25 591 2002 10 200 774 92 786 108 243-15 457 12 290-3 167 2003 10 201 651 93 685 111 288-17 603 25 789 8 186 2004 10 206 923 97 664 107 177-9 513 18 635 9 122 2005 10 234 092 102 211 107 938-5 727 36 229 30 502 2006 10 266 646 105 831 104 441 1 390 34 720 36 110 2007 10 322 689 114 632 104 636 9 996 83 945 93 941 2008 10 429 692 119 570 104 948 14 622 71 790 86 412 2009 10 491 492 118 348 107 421 10 927 28 344 39 271 2010 10 517 247 117 153 106 844 10 309 15 648 25 957 2011 10 496 672 108 673 106 848 1 825 16 889 18 714 2012 10 509 286 108 576 108 189 387 10 293 10 680 2013 10 510 719 106 751 109 160-2 409-1 297-3 706 2014 10 524 783 109 860 105 665 4 195 21 661 25 856 2015 10 542 942 110 764 111 173-409 15 977 15 568 Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-07-18]. Dostupné z URL: <https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30845>. Všechny výše popsané pohyby obyvatelstva se odrazí ve výsledné hodnotě celkového přírůstku obyvatelstva v ČR. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva byl v ČR v roce 2007, a sice 93 941, následován rokem 2008 s 86 412 obyvateli. I u tohoto ukazatele v ostatních letech sledovaného období dosáhla další následná data zhruba poloviční hodnoty. Záporný celkový přírůstek, tedy úbytek, byl zaznamenán v letech 2000 2003 a také v roce 2013. Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva v ČR byl zaznamenán v roce 2003, a sice 25 591 obyvatel. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Pokud hodnotíme jednotlivé ORP z pohledu celkového přírůstku na 1000 obyvatel, tedy v relativních hodnotách, byly nejvyšší přirozené přírůstky zaznamenány v roce 2014 v některých ORP v zázemí Prahy a v ORP Šlapanice v zázemí Brna. Nejvyšší relativní celkový nárůst obyvatel byl v ORP Říčany s hodnotou 28,2 a v ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav s hodnotou 24,3 obyvatel. Vyšší nárůst než 20 obyvatel na 1000 obyvatel zaznamenal rovněž ORP Černošice v zázemí Prahy s hodnotou 23,4 obyvatel. Rovněž některé ORP v zázemí Brna dosáhly vysokých celkových relativních přírůstků. Kromě ORP v zázemí Prahy a Brna dosáhly vysokých hodnot celkového přírůstku na 1000 obyvatel rovněž ORP Bílina v Ústeckém kraji s hodnotou 14,9 a Frýdlant nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji s hodnotou 12,0. Největší relativní celkový úbytek obyvatelstva zaznamenaly některé ORP v Moravskoslezském kraji. Nejhůře je na tom ORP Karviná s celkovým úbytkem 12,4 obyvatel na 1000 obyvatel, následována ORP Havířov s hodnotou 11,6, ORP Vítkov s hodnotou 11,1 a Orlová s celkovým úbytkem 9,3 na 1000 obyvatel. Vysoký celkový úbytek na 1000 obyvatel zaznamenal v roce 2014 rovněž ORP Pacov v Kraji Vysočina, ORP Železný Brod a Tanvald v Libereckém kraji, ORP Ostrov v Karlovarském kraji, ORP Litvínov v Ústeckém kraji a některé ORP v Olomouckém kraji. Tab. 11.5 Pohyb obyvatelstva v ČR 2010 2015, relativní údaje Rok Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek 2000 10 272 503 8,8 10,6-1,8 0,6-1,1 2001 10 224 192 8,9 10,5-1,7-0,8-2,5 2002 10 200 774 9,1 10,6-1,5 1,2-0,3 2003 10 201 651 9,2 10,9-1,7 2,5 0,8 2004 10 206 923 9,6 10,5-0,9 1,8 0,9 2005 10 234 092 10,0 10,5-0,6 3,5 3,0 2006 10 266 646 10,3 10,2 0,1 3,4 3,5 2007 10 322 689 11,1 10,1 1,0 8,1 9,1 2008 10 429 692 11,5 10,1 1,4 6,9 8,3 2009 10 491 492 11,3 10,2 1,0 2,7 3,7 2010 10 517 247 11,1 10,2 1,0 1,5 2,5 2011 10 496 672 10,4 10,2 0,2 1,6 1,8 2012 10 509 286 10,3 10,3 0,0 1,0 1,0 2013 10 510 719 10,2 10,4-0,2-0,1-0,4 2014 10 524 783 10,4 10,0 0,4 2,1 2,5 2015 10 542 942 10,5 10,5 0,0 1,5 1,5 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data český statistický úřad. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 9

11.3 Věková struktura obyvatel Obr. 11.13 Projekce počtu obyvatel a věkové struktury k 1. 1. 2101 Populace ČR zaznamenává dlouhodobě trend populačního stárnutí. Z ekonomického a sociálního hlediska má tento trend dopad na ekonomickou zátěž obyvatelstva v produktivním věku. Nepříznivý byl v minulém období zejména trend vývoje poměru mezi poproduktivní a produktivní částí populace, kde se počet osob ve věku 65 a více let připadajících na 100 osob v produktivním věku, od roku 1950 téměř zdvojnásobil. Tento dlouhodobý vývoj se promítá do věkové struktury České republiky. Věková struktura obyvatelstva na následujícím obrázku v roce 2015 ukazuje rozložení počtu obyvatel v jednotlivých letech věku. Podle tvaru stromu života je patrný úbytek obyvatel v nižších věkových skupinách v předproduktivním věku. Jsou zde sice patrné jisté výkyvy a náznaky zlepšení situace v některých letech, ale celkový trend je neuspokojivý. Celkově je věková struktura ČR výrazně nepravidelná a lze ji označit za regresivní. Populace nejnižších ročníků nepřevyšuje poproduktivní a dlouhodobě by při nezměněné úrovni porodnosti, úmrtnosti a stěhování docházelo ke snižování početního stavu populace. Obr. 11.12 Věková struktura k 31. 12. 2015, Česká republika Zdroj: Český statistický úřad. Animované stromy života. [cit. 2016-06-10]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/staticke/animgraf/projekce_1950_2101/index.html?lang=cz>. O věkové struktuře obyvatelstva vypovídá rovněž rozložení obyvatelstva ve třech základních kategoriích, a sice 0 14 let předproduktivní věk, 15 64 let produktivní věk a 65 a více poproduktivní věk. Následující tabulka ukazuje celkové počty obyvatel v těchto třech kategoriích v jednotlivých krajích ČR v roce 2015. Na úrovni krajů mají na věkové složení v daném území kromě porodnosti a úmrtnosti zásadní vliv i další typy pohybu obyvatelstva, zejména stěhování, které souvisí s ekonomickou úrovní jednotlivých regionů a s pracovními příležitostmi, které patří k hlavním motivačním faktorům vnitrostátního stěhování. Tab. 11.6 Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. 2015 absolutní hodnoty Zdroj: Český statistický úřad. Animované stromy života. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz>. Následující graf ukazuje projekci předpokládaného stavu k roku 2101. Předpokládá se vyrovnanější stav v jednotlivých věkových kategoriích, ale rovněž pokračující, i když mírnější regrese. Území Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0 14 let 15 64 let 65 a více let Průměrný věk Česká republika 10 553 843 1 623 716 6 997 715 1 932 412 41,9 Hlavní město Praha 1 267 449 188 832 844 932 233 685 42,0 Středočeský kraj 1 326 876 226 204 873 382 227 290 40,8 Jihočeský kraj 637 834 97 967 421 869 117 998 42,1 Plzeňský kraj 576 616 86 398 381 934 108 284 42,3 Karlovarský kraj 297 828 44 382 199 349 54 097 42,1 Ústecký kraj 822 826 130 213 547 147 145 466 41,4 Liberecký kraj 439 639 69 406 289 890 80 343 41,6 Královéhradecký kraj 551 421 83 557 359 816 108 048 42,5 Pardubický kraj 516 149 79 315 341 189 95 645 41,9 Kraj Vysočina 509 475 76 722 337 491 95 262 42,1 Jihomoravský kraj 1 175 025 178 921 777 833 218 271 42,0 11 10 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Území Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0 14 let 15 64 let 65 a více let Průměrný věk Olomoucký kraj 634 718 95 884 420 019 118 815 42,2 Zlínský kraj 584 676 85 652 388 916 110 108 42,5 Moravskoslezský kraj 1 213 311 180 263 813 948 219 100 42,0 Obr. 11.14 Průměrný věk obyvatel v krajích ČR k 31. 12. 2015 Zdroj: Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z URL: <https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30845>. Vzhledem k podílu nejstarší věkové skupiny v populaci daného kraje a průměrnému věku byl nejstarším regionem v České republice Královéhradecký kraj, následovaný krajem Zlínským. Hodnota průměrného věku překročila 42,0 let rovněž v kraji Plzeňském. V rámci celé ČR je již patrný vyšší podíl obyvatel v poproduktivní skupině obyvatelstva. V ostatních krajích se věková struktura blíží k celorepublikovému průměru a je zde tedy převaha poproduktivní složky nad předproduktivní. Výjimkou je Středočeský kraj, kde podíl předproduktivní složky velmi mírně převyšuje podíl poproduktivní složky obyvatelstva. Nejhorší je poměr těchto dvou věkových složek obyvatelstva v Královéhradeckém kraji, kde podíl poproduktivní složky tvoří 19, 0 % avšak podíl předproduktivní složky pouhých 15,0 %. Tab. 11.7 Počet a věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014 relativní hodnoty Území Počet obyvatel celkem Podíl obyvatel ve věku 0 14 let Podíl obyvatel ve věku 65 a více let Česká republika 10 538 275 15,2 17,8 Hlavní město Praha 1 259 079 14,5 18,2 Středočeský kraj 1 315 299 16,8 16,7 Jihočeský kraj 637 300 15,2 18,0 Plzeňský kraj 575 123 14,8 18,4 Karlovarský kraj 299 293 14,9 17,5 Ústecký kraj 823 972 15,7 17,1 Liberecký kraj 438 851 15,7 17,6 Královéhradecký kraj 551 590 15,0 19,0 Pardubický kraj 516 372 15,2 18,0 Kraj Vysočina 509 895 14,9 18,2 Jihomoravský kraj 1 172 853 15,0 18,2 Olomoucký kraj 635 711 14,9 18,2 Zlínský kraj 585 261 14,5 18,3 Moravskoslezský kraj 1 217 676 14,7 17,5 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2017. Podkladová data: Český statistický úřad.. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Průměrný věk obyvatel ČR byl v roce 2015 41,9 let. Nejnižší průměrný věk byl ve Středočeském kraji, a sice 40,8 let. Nižší než průměrný věk ČR, byl dále průměrný věk v kraji Ústeckém a Libereckém a v kraji Pardubickém se rovnal průměru ČR. Nejvyšší průměrný věk byl naopak v Královéhradeckém kraji s hodnotou 42,3 a následně kraji Zlínském s hodnotou 42,2 let. Poměrně vysoký průměrný věk byl rovněž v Praze s hodnotou 42,0 let. Zde však byl v posledních letech zaznamenán trend snižování průměrného věku především v důsledku přistěhování nižších věkových skupin. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 11

Obr. 11.15 Průměrný věk obyvatel v ORP ČR k 31. 12. 2014 11.4 Vzdělanostní struktura obyvatel Tab. 11.8 Podíl osob na populaci ve věku 15 a více let (%) Název územní jednotky Osoby se vzděláním základním (včetně neukončeného) v (%) Osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním v (%) Česká republika 17,6 12,5 Hlavní město Praha 10,2 23,6 Středočeský 16,9 11,5 Jihočeský 18,2 10,8 Plzeňský 18,1 10,4 Karlovarský 22,4 7,0 Ústecký 21,7 7,6 Liberecký 18,6 9,6 Královéhradecký 17,6 10,1 Pardubický 17,9 9,9 Vysočina 18,5 9,5 Jihomoravský 17,6 14,7 Olomoucký 18,4 11,4 Zlínský 19,0 11,2 Moravskoslezský 19,6 11,2 Zpracoval Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Průměrný věk v jednotlivých ORP je výrazně nižší v zázemí Hlavního města Prahy. Úplně nejnižší průměrný věk je v ORP Lysá nad Labem, a sice pouhých 36,7 let. V ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav činí průměrný věk 38,3 let, v ORP Říčany a Černošice shodně 38,6 let. Nižší průměrný věk než 40 let je ještě v ORP Český Brod rovněž ve Středočeském kraji a rovných 40 let v ORP Židlochovice v Jihomoravském kraji. Naopak nejvyšší průměrný věk je v některých ORP Plzeňského, Karlovarského, Jihočeského Zlínského kraje a Kraje Vysočina. Zcela nejvyšší průměrný věk byl v roce 2014 v ORP Pacov v Kraji Vysočina, a sice 44,1 let, dále v ORP Milevsko v Jihočeském Kraji s 43,9 lety, v ORP Horažďovice, Sušice a Nepomuk v Plzeňském kraji s hodnotami 43,4 resp. 43,3. Vysoký průměrný věk je i v některých ORP s velkými a krajskými městy. V případě ORP Zlín a ORP Karlovy Vary je to shodně 43,0 let. 11 12 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Základní vzdělání: Do základního vzdělání se zahrnují osoby s nejvyšším dosaženým základním vzděláním, neukončeným základním vzděláním a osoby bez vzdělání. Ve většině velkoměst a jejich nejbližším zázemí představují lidé s nejnižším vzděláním jen 13 16 % obyvatel, výrazně nižší je hodnota u Hlavní města Prahy, kde činí jen 10,4 %. Nejvyšší podíly obyvatel s nízkým vzděláním se koncentrují v oblastech západních a severních Čech, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě, kde činí přibližně čtvrtinu obyvatel. Nejvyšší podíl osob s nejvýše základním vzděláním je v ORP Králíky, kde dosahuje 28,4 %. Obr. 11.16 Podíl osob s nejvýše základním vzděláním ze SLDB 2011 Střední vzdělání nebo vyučení bez maturity: Osoby se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity představují největší část z populace 15 letých a starších osob téměř ve všech ORP. Výjimkou je jen několik ORP s velkými městy nebo v jejich zázemí, kde převažují osoby s úplným středním vzděláním. Jsou to ORP Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové, Černošice a Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Na podíl osob se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity má vliv rovněž odvětvová struktura hospodářství v daném regionu, tomu odpovídající požadavky na kvalifikaci zaměstnanců v daném oboru. K ORP s nízkým podílem osob se středním vzděláním či vyučením patří ta s velkými městy a ORP v jejich bezprostředním zázemí. Lidé se středním vzděláním a vyučením zde obvykle činí méně než třetinu obyvatelstva ve věku 15 a více let. Vůbec nejnižší zastoupení těchto osob je v Praze 20,3 % a v Brně 23,2 %. V některých ORP naopak osoby se středním vzděláním představují i dvě pětiny obyvatel. Obr. 11.17 Podíl osob se středním vzděláním včetně vyučených ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 13

Úplné střední vzdělání s maturitou: Do této skupiny osob s vyšším stupněm vzdělání patří především osoby s úplným středním vzděláním s maturitou. Rozdíly mezi jednotlivými ORP v relativních hodnotách jsou menší než u osob s vysokoškolským i nástavbovým a vyšším odborným vzděláním. ORP s nejnižším podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou se nachází v severozápadních Čechách, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě. Nejnižší hodnota tohoto typu vzdělání je zastoupena v ORP Bílina a Frýdlant (19,7 %). Nejvyšší podíly obyvatel s úplným středním vzděláním se pohybují přibližně kolem 30 % a vyskytují se v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, především v širším zázemí Prahy, ale i v některých ORP v Kraji Vysočina, v oblasti východních a jižních Čech. Obr. 11.18 Podíl osob s úplným středním vzděláním ze SLDB 2011 Nástavbové a vyšší odborné vzdělání: Vyšší odborné a nástavbové vzdělání je poměrně málo zastoupeno a činí obvykle 2,5 3 %. Nejnižší hodnoty přitom dosahují ORP v západních a severozápadních Čechách a oblasti Jeseníků. Minimální hodnota byla v ORP Bílina, a sice 2,2 %. Vyšší zastoupení tohoto dosaženého typu vzdělání se přitom významně shoduje se skupinou ORP s vyšším zastoupením obyvatel s vysokoškolským vzděláním a vyššími dosaženými stupni vzdělání celkem. Nejvyšší podíly tohoto dosaženého typu vzdělání jsou v ORP s velkými městy s 50 100 tis. nebo více obyvateli a jejich zázemí, což je dáno větší nabídkou pracovních příležití pro osoby s vyšší kvalifikací, možností dobré dojížďky ze zázemí měst, ale i větší koncentrací škol vyšších stupňů. Osoby s úplným středním či vyšším vzděláním zde většinou představují přibližně polovinu obyvatel, což se týká především ORP s krajskými městy kromě Karlových Varů, Ústí nad Labem a Jihlavy, kde jsou hodnoty pod průměrem. Nižší podíl osob s tímto typem vzdělání mají zejména některé ORP v Ústeckém a Karlovarském kraji a oblasti Tachovska v Plzeňském kraji. Obr. 11.19 Podíl osob s nástavbovým a vyšším odborným vzděláním ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. 11 14 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Obr. 11.20 Podíl osob s úplným středním nebo vyšším dosaženým vzděláním ze SLDB 2011 Vysokoškolské vzdělání: S podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou anebo vyšším silně koreluje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. I zde se výrazně liší podíl těchto osob v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných osob činí 14 18 %. Více než pětina obyvatel 15 letých a starších s vysokoškolským vzděláním je v ORP v Praze a v Brně kde činí jejich podíl shodně 23,6 %. V ORP v Černošice zázemí Prahy je to 20,8 %. V marginálních ORP je naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním 2 3krát nižší. Nejnižší zastoupení je v ORP Kraslice s 3,9 %, a dále v ORP Bílina, Aš, Frýdlant, Rumburk a Broumov. V těchto ORP činí jejich podíl 4 5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním má největší regionální rozdíly. Obr. 11.21 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ze SLDB 2011 Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Zdroj: Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 15

11.5 Vybavenost domácností informačními a komunikačními technologiemi Obr. 11.22 Domácnosti s připojením k internetu podle ORP ČR v % v roce 2011 ČSÚ se dlouhodobě zabývá sledováním stavu a vývoje vybavenosti českých domácností v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Mezi vybavenost domácností informačními technologiemi patří rovněž vybavení připojením na internet. Tab. 11.9 Vybavení domácností připojením na internet podle krajů ČR v % Kraj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Hlavní město Praha 32 36 46 54 59 62 66 69 74 77 Středočeský 24 28 35 41 49 56 64 69 72 75 Jihočeský 20 24 31 39 44 51 57 62 67 71 Plzeňský 21 24 31 38 49 57 62 64 66 70 Karlovarský 20 24 31 39 47 55 59 63 65 71 Ústecký 16 20 27 34 44 52 58 60 62 63 Liberecký 19 24 30 36 40 48 53 60 63 69 Královéhradecký 23 26 35 44 53 60 63 67 69 72 Pardubický 22 26 31 39 48 56 63 67 69 71 Vysočina 21 26 32 39 46 53 59 63 68 68 Jihomoravský 22 28 34 43 51 60 65 68 72 73 Olomoucký 16 19 26 32 43 52 57 59 62 62 Zlínský 16 22 30 40 49 54 60 62 68 71 Moravskoslezský 20 25 33 40 47 53 58 63 66 68 Česká republika 19 27 32 42 49 56 62 65 67 72 Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-09-14]. Dostupné z URL: <https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ict03&pvokc=& katalog=31031&z=t >. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se napojení českých domácností na internet od roku 2005 do roku 2014 průběžně zvyšovalo ve všech krajích ČR. V některých krajích se přitom počet domácností s připojením na internet více než ztrojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán ve Zlínském kraji, kde se ve sledovaném období zvýšil počet domácností s napojením na internet z 16% na 71 %. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad (data za ORP jsou k dispozici jen ze SLDB 2011). Nejmenší podíl domácností napojených na internet byl v době posledního SLDB v roce 2011 v ORP Kraslice v Karlovarském kraji, a sice 42,1 % a v ORP Aš ve stejném kraji s 42,6 %. V Ústeckém kraji v ORP Rumburk to bylo 43,6. Naopak nejvyšší podíl domácností napojených na internet byl zaznamenán v ORP Černošice ve Středočeském kraji v zázemí Prahy s 63,6 % a Brandýs nad Labem Stará Boleslav s 61,2 %, dále v ORP Kuřim s 61,4 % a Šlapanice s 60,5 % v Jihomoravském kraji. Více než 60 % napojených domácností na internet bylo v roce 2011 ještě v ORP Říčany s 60,2 %. 11 16 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Obr. 11.23 Domácnosti s připojením k internetu podle ORP ČR v letech 2005 2015 11.6 Struktura bytového fondu Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem 4 756 572 bytů, z toho bylo 4 104 635 obydlených bytů. Celkem 43,7 % obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech a 55 % v bytových domech. Více než polovinu neobydlených bytů (55,9 %, tj. 2 294 250 bytů) užívali vlastníci bytů nebo domů. Druhou největší skupinou uživatelů bytů byli nájemníci (22,4 %, tj. 920 405 bytů). Domácnosti členů družstev k datu sčítání obývali 9,4 % obydlených bytů. Průměrné stáří obydlených bytových domů v ČR bylo 52,4 let a rodinných domů 49,3 let. Průměrné stáří obydlených bytů k datu sčítání činilo 46,5 roku. V porovnání s ostatními zeměmi EU má ČR spíše starší bytový fond. Průměrná obytná plocha na 1 obydlený byt v ČR byla 65,3 m 2, z toho v bytových domech 52,6 m 2 a v rodinných domech 80,9 m 2. Průměrná celková plocha 1 obydleného bytu činila v době sčítání 86,7 m 2, pro obydlené byty v bytových domech to bylo 68,5 m 2 a pro obydlené byty v rodinných domech to bylo 109,1 m 2. V evropském srovnání patří ČR k zemím se spíše menšími celkovými plochami bytů. Zdroj: Vybrané údaje o bydlení 2014. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj; Brno: Ústav územního rozvoje, 2015. 181 s. ISBN 978-80-7538-005-0. 11.6.1 Výstavba bytů a domů dle obcí s rozšířenou působností Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie_pm >. Tab. 11.10 Domácnosti s připojením k internetu podle krajů ČR v letech 2009 2015 v % dle typu domácnosti, příjmové skupiny a velikosti obce Typ domácnosti Velikost obce Příjmové skupiny 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Celkem 49 56 62 65 67 72 73 Domácnost bez dětí 41 47 53 57 57 65 65 jeden dospělý bez dětí 21 26 35 36 39 44 44 dva dospělí bez dětí 38 42 46 54 56 65 66 tři a více dospělých bez dětí 71 80 85 87 87 91 91 Domácnost s dětmi 74 80 84 90 92 93 94 jeden dospělý s dětmi 49 63 70 71 72 79 87 dva dospělí s dětmi 74 80 85 88 91 94 96 tři a více dospělých s dětmi 84 83 85 91 92 93 94 do 1 999 obyvatel 46 53 60 63 66 67 72 2 000 9 999 45 55 60 65 64 71 72 10 000 49 999 48 56 62 64 68 72 72 50 000 a více 56 59 64 68 69 77 76 první (nejnižší) příjmová skupina 13 19 24 24 29 32 34 druhá příjmová skupina 40 42 46 50 50 57 57 třetí příjmová skupina 72 72 77 85 86 87 86 čtvrtá (nejvyšší) příjmová skupina 86 89 92 94 95 97 97 Zdroj: Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-09-14]. Dostupné z URL: <https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ict03&pvokc=& katalog=31031&z=t>. V roce 2015 bylo v ČR zahájeno celkem 26 378 bytů a dokončeno 25 094 bytů, tzn., že stejně jako v roce 2014 bylo více bytů zahájených než dokončených. Počet zahájených bytů vzrostl v roce 2014 poprvé po šesti letech (naposledy v roce 2008). Počet dokončených bytů v roce 2014 klesl, a to na nejnižší úroveň od roku 1999, v roce 2015 opět mírně vzrostl. Více než třetina zahájených a dokončených bytů připadala na Prahu a Středočeský kraj (40 % dokončených bytů a 38 % zahájených bytů). Intenzita bytové výstavby souvisí s celkovou ekonomickou situací, v minulých letech ji výrazně ovlivnila ekonomická krize. Na regionální úrovni odráží regionální rozdíly v životní úrovni a také migrační preference. Tab. 11.11 Počet dokončených a zahájených bytů v jednotlivých krajích v letech 2011 2015 Dokončené byty Zahájené byty 2011 2012 2013 2014 2015 2011 2012 2013 2014 2015 Česká republika 28 628 29 477 25 246 23 881 25 094 27 535 23 853 22 108 24 351 26 378 Hl. m. Praha 3 480 4 024 3 845 4 725 5 211 2 733 2 827 3 352 4 481 5 227 Středočeský kraj 6 376 5 903 5 304 4 228 4 872 5 846 4 914 3 831 4 239 4 706 Jihočeský kraj 2 028 1 984 1 312 1 288 1 246 2 193 1 485 1 481 1 484 1 312 Plzeňský kraj 1 457 1 444 1 445 1 357 1 206 1 630 1 420 1 413 1 300 1 548 Karlovarský kraj 626 543 430 325 409 728 607 614 638 492 Ústecký kraj 1 239 1 271 935 742 813 1 197 1 147 846 1 019 1 031 Liberecký kraj 957 1 252 774 683 628 839 747 637 749 704 Královéhradecký kraj 1 320 1 384 1 044 1 035 1 059 1 272 1 216 1 061 935 874 Pardubický kraj 1 274 1 295 1 019 1 008 1 096 1 376 1 096 1 062 1 060 1 045 Kraj Vysočina 1 347 1 276 1 194 1 075 997 1 238 991 881 859 970 Jihomoravský kraj 3 606 3 773 3 516 3 244 3 341 3 380 3 008 2 807 3 650 3 841 Olomoucký kraj 1 305 1 490 1 232 1 420 1 095 1 264 1 176 1 207 1 065 1 468 Zlínský kraj 1 090 1 137 793 807 934 1 128 1 145 854 941 1 043 Moravskoslezský kraj 2 523 2 701 2 403 1 944 2 187 2 711 2 074 2 062 1 931 2 117 Zdroj: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky časové řady [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr>. Poznámka: Data za rok 2015 předběžné údaje. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 17

Při srovnání počtu dokončených bytů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) v přepočtu na 1000 obyvatel v roce 2015 vyplývá, že nejvíce bytů na 1000 obyvatel bylo dokončeno: v zázemí Prahy (např. ORP Lysá nad Labem, Říčany, Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Beroun, Černošice, Kladno), v zázemí Brna (např. ORP Šlapanice, Slavkov u Brna, Rosice, Židlochovice, Pohořelice, Tišnov), ve správních obvodech ORP ležících v blízkosti státních hranic (např. ORP Mikulov, Dačice, Králíky, Jablunkov). Nízký počet bytů na 1000 obyvatel byl v roce 2015 dokončen především ve správních obvodech ORP v Karlovarském a Ústeckém kraji a dále v některých správních obvodech ORP na hranicích Jihočeského a Plzeňského kraje, v Pardubickém, Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Obr. 11.24 Počet dokončených bytů v roce 2015 v přepočtu na 1000 obyvatel (podle správních obvodů ORP) bytů byla v malých obcích (s počtem obyvatel menším než 1000), v obcích s počtem obyvatel menším než 200 přitom byla neobydlena třetina ze všech bytů. U neobydlených domů bylo jako hlavní důvod neobydlenosti zjištěno, že slouží k rekreaci (49 % neobydlených domů), druhým nejčastějším důvodem byl tzv. jiný důvod bez bližší specifikace, který se vyskytl u 35 % neobydlených domů. U neobydlených bytů byl nejčastějším důvodem neobydlenosti tzv. jiný důvod (51 % neobydlených bytů) a druhým nejčastějším důvodem bylo, že slouží k rekreaci (31 % neobydlených bytů). Z hlediska regionálního srovnání neobydlenosti domovního a bytového fondu bylo zjištěno, že nejnižší podíl neobydlených bytů byl v Praze (7,8 % neobydlených bytů) a v Moravskoslezském kraji (9,8 % neobydlených bytů). Jedná se o kraje s nadprůměrným podílem bytových domů, které mají vyšší obydlenost než rodinné domy. Nejvíce neobydlených bytů bylo v Jihočeském kraji (19,8 % neobydlených bytů) a v Kraji Vysočina (18,2 % neobydlených bytů), tzn. v krajích s převažujícím venkovským charakterem osídlení, významným rekreačním potenciálem a s nadprůměrným podílem rodinných domů. Zdroj: Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/domovni-a-bytovy-fond-podle-vysledku-scitanilidu-2011-nrabysni6f>. Obr. 11.25 Graf Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti k 26. 3. 2011 jiný důvod; 51% změna uživatele; 4% slouží k rekreaci; 31% přestavba domu; 6% nezpůsobilý k bydlení; 6% pozůstalostní nebo soudní řízení; 1% dosud neobydlen po kolaudaci; 1% Zdroj: Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: < https://www.czso.cz/csu/czso/domovni-a-bytovy-fond-podle-vysledku-scitanilidu-2011-nrabysni6f>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 11.6.2 Počty neobydlených bytů dle ORP Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 vyplynulo, že v ČR bylo k datu sčítání celkem 651 937 neobydlených bytů. Za neobydlené byty jsou považovány byty, ve kterých neměla žádná osoba obvyklý pobyt. Mezi neobydlenými byty převažovali byty v rodinných domech (461 007 bytů), následovaly byty v bytových domech (176 641 bytů) a nejmenší podíl tvořily byty v ostatních budovách (14 289 bytů). Třetina neobydlených Při srovnání podílu neobydlených bytů ve správních obvodech ORP vyplývá: nízký podíl neobydlených bytů méně než 10 % je ve správních obvodech ORP s vysokým podílem bytových domů s velkým počtem bytů (např. některé ORP v Moravskoslezském a Ústeckém kraji), vysoký podíl neobydlených bytů více než 25 % je ve správních obvodech ORP s venkovským charakterem a nízkou hustotou osídlení, případně nacházejících se v blízkosti státních hranic (např. některé ORP v krajích Plzeňském, Jihočeském a v Kraji Vysočina). 11 18 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

11.7 Dostupnost technické infrastruktury Obr. 11.26 Podíl neobydlených bytů k 26. 3. 2011 (podle správních obvodů ORP) 11.7.1 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu v jednotlivých ORP Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 1 v letech 2010 2014 postupně mírně rostl, a to z 93,1 % v roce 2010 na 94,2 % v roce 2014. Nejnižší podíl zásobovaných obyvatel je dlouhodobě v Plzeňském a Středočeském kraji, růst jejich míry napojení byl však mírně nadprůměrný. Naopak v Praze a Karlovarském kraji činil podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 100 % a v Moravskoslezském kraji 99,9 %. Největší růst podílu zásobovaných obyvatel ve sledovaném období byl zaznamenán v Libereckém kraji a dále v krajích Zlínském a Jihomoravském. Tab. 11.12 Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu, 2010 2014 (%) 2010 2011 2012 2013 2014 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Česká republika 93,1 93,4 93,5 93,8 94,2 Hlavní město Praha 100,0 100,0 99,7 100,0 100,0 Středočeský kraj 83,8 84,5 83,8 83,7 85,4 Jihočeský kraj 91,1 90,5 90,6 89,5 89,9 Plzeňský kraj 82,6 83,7 83,4 83,3 84,1 Karlovarský kraj 98,3 99,7 100,0 100,0 100,0 Ústecký kraj 95,6 96,3 96,0 96,7 97,1 Liberecký kraj 88,6 88,9 90,0 91,8 91,8 Královéhradecký kraj 92,4 92,3 93,3 94,3 93,8 Pardubický kraj 95,8 96,6 96,8 97,6 97,3 Kraj Vysočina 94,2 94,6 94,6 95,4 95,6 Jihomoravský kraj 94,9 95,0 94,8 95,4 97,0 Olomoucký kraj 90,9 89,9 90,8 90,8 90,5 Zlínský kraj 91,9 92,1 93,4 93,8 94,2 Moravskoslezský kraj 98,4 99,9 99,7 99,8 99,9 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Výše uvedené údaje jsou k dispozici pouze do úrovně krajů. Za správní obvody ORP jsou v rámci Sčítání lidu, domů a bytů zjišťovány údaje o počtu obyvatel v obydlených bytech s vodovodem (sledovány byly veřejné i soukromé vodovody umístěné v bytě nebo v domě). Dle těchto údajů měla k datu sčítání (26. 3. 2011) většina obyvatel v obydlených bytech přístup k vodě z vodovodu 99,7 % obyvatel. Podíl obyvatel v bytech s vodovodem byl v jednotlivých správních obvodech ORP velmi vyrovnaný od 98,9 % do 100,0 %. 1 Údaje vychází z dat ve výkazech provozovatelů vodovodů a kanalizací. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 19

podíl obyvatel (%) 11. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ Obr. 11.27 Podíl obyvatel v obydlených bytech s vodovodem k 26. 3. 2011 (podle správních obvodů ORP) Obr. 11.28 Graf Podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu k 26. 3. 2011 (%) 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Obr. 11.29 Podíl obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu k 26. 3. 2011 (podle správních obvodů ORP) Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 11.7.2 Podíl obyvatel zásobovaných plynem v jednotlivých ORP Nejnovější údaje o napojení obydlených bytů na plyn poskytují výsledky SLDB 2011. Dle těchto údajů žilo k 26. 3. 2011 celkem 68,3 % obyvatel v obydlených bytech s připojením na plyn (plyn byl přiveden z veřejné sítě nebo z domovního zásobníku). Z regionálního hlediska existují značné rozdíly v hodnotách podílu obyvatel v bytech s připojením na plyn, tyto hodnoty jsou mimo jiné ovlivněny hustotou osídlení a rozptýleností zástavby. Největší podíl obyvatel s připojením na plyn byl v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (přes 80 % obyvatel) a nejmenší v Jihočeském kraji (43,9 % obyvatel). Ještě větší rozdíly v podílu obyvatel zásobovaných plynem existují mezi jednotlivými správními obvody ORP, kde tento ukazatele dosahuje hodnoty od 11,0 % v ORP Týn nad Vltavou až po 91,7 % v ORP Havířov. Vysoký podíl obyvatel zásobovaných plynem je především ve správních obvodech ORP ve východní části republiky (v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském) a dále v krajích Ústeckém a Karlovarském. Nízký podíl obyvatel zásobovaných plynem je například ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje a v jižní části Středočeského kraje. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 11 20 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

11.7.3 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci v jednotlivých ORP Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu 2 v letech 2010 2014 se postupně zvyšoval z 81,9 % v roce 2010 na 83,9 % v roce 2014. Celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci dosáhl v roce 2014 hodnoty 8 828 tisíc, z toho bylo 95,2 % napojeno na čistírnu odpadních vod. Nejmenší podíl napojených obyvatel byl ve sledovaném období v Libereckém a Středočeském kraji, v Libereckém kraji navíc zůstává podíl těchto obyvatel téměř neměnný. 90 % a více obyvatel bylo v roce 2014 napojeno na kanalizaci v Praze a dále v krajích Karlovarském, Zlínském a Jihomoravském. V letech 2010 2014 se nejvíce zvýšil podíl obyvatel v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji (růst o 8,0 %) a dále v krajích Karlovarském a Plzeňském. Naopak v krajích Jihočeském a Libereckém podíl napojených obyvatel ve sledovaném období stagnoval. Tento podíl stagnoval také v Praze, kde však už dosáhl téměř maxima cca 99 %. Obr. 11.30 Podíl obyvatel v obydlených bytech s připojením na kanalizační síť k 26. 3. 2011 (podle správních obvodů ORP) Tab. 11.13 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu, 2010 2014 (%) 2010 2011 2012 2013 2014 Česká republika 81,9 82,6 82,5 82,8 83,9 Hlavní město Praha 99,2 100,0 100,0 98,8 98,9 Středočeský kraj 68,7 68,9 68,6 67,3 70,3 Jihočeský kraj 86,3 86,2 86,7 85,8 86,0 Plzeňský kraj 78,3 78,7 79,3 80,9 82,4 Karlovarský kraj 91,4 93,3 94,2 95,0 95,7 Ústecký kraj 81,5 82,5 80,6 82,0 82,8 Liberecký kraj 68,2 68,9 66,4 68,2 68,5 Královéhradecký kraj 74,1 75,3 75,8 76,5 77,1 Pardubický kraj 71,8 72,1 72,3 73,2 72,8 Kraj Vysočina 84,8 85,2 85,9 86,9 87,2 Jihomoravský kraj 88,3 87,7 87,7 88,4 90,4 Olomoucký kraj 77,6 78,4 78,7 79,0 80,5 Zlínský kraj 85,6 90,0 90,4 92,1 93,6 Moravskoslezský kraj 80,8 82,2 82,3 82,6 83,2 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Český statistický úřad. Předcházející údaje lze doplnit daty ze sčítání lidu, domů a bytů. Podle těchto údajů bydlelo 77,4 % obyvatel v obydlených bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť (bez ohledu na způsob likvidace odpadních vod). Podíl obyvatel v bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť byl v jednotlivých správních obvodech ORP velmi rozmanitý od 12,4 % v ORP Konice po 98,1 % v ORP Brno. V celkem 15 ORP žilo méně než 50 % obyvatel v bytech s připojením na veřejnou kanalizační síť. Vysoký podíl obyvatel v bytech s připojením na kanalizační síť je ve správních obvodech ORP především v krajích Karlovarském, Ústeckém a také v Jihočeském kraji. Naopak nízký podíl obyvatel v bytech s připojením na kanalizační síť se nachází v některých správních obvodech ORP hlavně v krajích v Plzeňském, Libereckém a Moravskoslezském. 2 Údaje vychází z dat ve výkazech provozovatelů vodovodů a kanalizací. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 21

11.8 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Vývoj počtu obyvatel a věková a vzdělanostní struktura obyvatel Problémy z hlediska územního plánování V letech 2000 2015 počet obyvatel ČR klesal až do roku 2003 a poté nastal jeho nárůst až do roku 2010. V roce 2011 byl zaznamenán přechodný úbytek počtu obyvatel, ale od roku 2011 pokračuje trend každoročního nárůstu počtu obyvatel ČR. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán mezi roky 2007 2008. Hustota zalidnění je v ČR nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy, Plzeň-město, Brnoměsto, Ostrava-město) a v okresech Ústeckého kraje (územní pás Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov). Hustoty zalidnění vyšší než 500 ob/km² mají zejména ORP s krajskými a dalšími velkými městy a v zázemí velkých měst. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva byl v roce 2014 v Praze a ve Středočeském kraji, V ostatních krajích ČR byl celkový přírůstek obyvatelstva výrazně nižší a v celkem 7 krajích došlo k úbytku obyvatel. Nejvyšší celkový úbytek obyvatelstva byl zaznamenán v Karlovarském a Moravskoslezském kraji a dále ve Zlínském, Ústeckém, Olomouckém, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina. Nejvyšší nárůst obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel byl v tomtéž roce zaznamenán v Praze a kraji Středočeském. Naopak největší úbytek obyvatelstva obyvatel byl zaznamenán v Karlovarském kraji. Úbytek v důsledku stěhování na 1000 obyvatel byl rovněž zaznamenán v Kraji Vysočina a v krajích Zlínském, Olomouckém, Ústeckém a Královehradeckém. Populace ČR zaznamenává dlouhodobě trend populačního stárnutí, což má nepříznivé ekonomické a sociální dopady. Tento dlouhodobý vývoj se promítá do věkové struktury České republiky. Je patrný úbytek obyvatel v nižších věkových skupinách v předproduktivním věku. Věková struktura ČR je nepravidelná a má regresivní charakter. Vzhledem k podílu nejstarší věkové skupiny v populaci daného kraje a průměrnému věku je nejstarším regionem v České republice Královéhradecký a Zlínský kraj. Nejvyšší podíly obyvatel s nízkým vzděláním se koncentrují v oblastech západních a severních Čech, v Jeseníkách a jejich podhůří a na jižní Moravě, kde činí přibližně čtvrtinu obyvatel. S podílem obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou anebo vyšším silně koreluje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Výrazně se liší podíl těchto osob v ORP s velkými městy a ORP v jejich zázemí, kde je nejvyšší a v marginálních ORP, kde je naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním 2 3 krát nižší. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním má největší regionální rozdíly. Náměty z hlediska územního plánování Základním legislativním nástrojem na řízení tohoto procesu je územní plánování, které musí zajistit koordinaci záměrů územního rozvoje včetně regulace suburbanizace na různých správních úrovních a současně spoluvytvářet podmínky pro další opatření, např. podporovat využití brownfields a rezervních území měst, navrhovat nové plochy pro výstavbu i uvnitř center měst, klást větší důraz na řešení jádrového města a jeho vybavení, přispět ke zlepšení obytného prostředí ve městech, vymezovat nové plochy pro bydlení v ÚPD obcí v návaznosti na analýzy skutečných potřeb rozvoje bydlení vycházející z hodnocení sociodemografického vývoje a současně řešit i veřejnou infrastrukturu. Dostupnost technické infrastruktury Problémy z hlediska územního plánování Podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod dosáhl v roce 2014 úrovně 94,2 %, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci vzrostl v roce 2014 na 83,9 %. Velké regionální rozdíly existují v ukazateli připojení obyvatel na plyn. Rozdíly jsou mimo jiné ovlivněny hustotou osídlení, rozptýleností zástavby a jinými místními podmínkami, proto nízké napojení obyvatel na plyn v některých regionech nemusí představovat negativní jev. Podíl napojení českých domácností na internet se od roku 2005 do roku 2014 průběžně zvyšoval ve všech krajích ČR. V některých krajích se počet domácností s připojením na internet za toto období více než ztrojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán ve Zlínském kraji, kde se ve sledovaném období zvýšil počet domácností s napojením na internet z 16% na 71 %. Náměty z hlediska územního plánování Z předcházejících údajů je zřejmé, že napojení obyvatel na vybranou technickou infrastrukturu je na poměrně dobré úrovni, v budoucnu by územní plánování mělo především pomoci vytvářet podmínky pro další zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizační síť a čistírny odpadních vod. Náměty z hlediska územního plánování Přestože územní plánování nemá patrný přímý vliv na vývoj počtu obyvatel jejich věkovou a vzdělanostní strukturu, může při tvorbě návrhu územních podmínek zohledňovat výše uvedené údaje a předpokládané demografické trendy. Z nich pak mj. i na základě sociodemografické analýzy vychází návrhy uspořádání území, zejména předpokládaná potřeba zastavitelných ploch pro bydlení a další funkce v území. Územní plánování však může ovlivnit a případně i bránit vybraným negativním demografickým trendům degradujícím některé regiony a naopak vytvářet územní podmínky podporující pozitivní trendy v daném regionu. Struktura bytového fondu Problémy z hlediska územního plánování V ČR existovalo v roce 2011 celkem 4 756 572 bytů, ve srovnání se zeměmi EU má ČR spíše starší bytový fond. Podíl neobydlených bytů tvořil 13,7 %, nejvyšší podíl neobydlených bytů se nacházel v regionech v převažujícím venkovským charakterem osídlení nebo v regionech s významným rekreačním potenciálem (téměř polovina neobydlených bytů sloužila k rekreaci). Od roku 2014 opět dochází k postupnému oživení bytové výstavby, to však může mít i negativní dopady do území spojené s rezidenční suburbanizací. Tyto procesy vedou k záboru zemědělské půdy a prorůstání sídel do krajiny, mohou narušit stabilizovanou sídelní strukturu a přinášejí s sebou další problémy, především horší dopravní dostupnost, která je řešena individuální automobilovou dopravou, nedostatečnou občanskou vybavenost atd. 11 22 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Použité zkratky: ČSÚ EHK OSN EU ČR MMR ORP SLDB ÚÚR ICT VUR Český statistický úřad Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropská unie Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj obec s rozšířenou působností sčítání lidu, domů a bytů Ústav územního rozvoje informační a komunikační technologie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (Strategie VUR ČR stanovení priorit a strategických opatření v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj) Seznam grafických listů kapitoly 11: 11.1 Hustota osídlení 11.2 Saldo migrace 11.3 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (data 2015) Zdroje: Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky časové řady [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr>. Český statistický úřad [online]. Praha: Animované stromy života. [cit. 2016-06-10]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/>. Domovní a bytový fond podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/domovni-a-bytovy-fond-podle-vysledkuscitani-lidu-2011-nrabysni6f>. Koncepce bydlení ČR do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <http://www.mmr.cz/cs/uzemni-a-bytova-politika/bytovapolitika/koncepce-strategie/koncepce-bydleni-cr-do-roku-2020>. Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: Český statistický úřad, 2011. 810 s. ISBN 978-80-250-2105-7. Statistická ročenka České republiky 2012. Praha: Český statistický úřad, 2012. 820 s. ISBN 978-80-250-2253-5. Statistická ročenka České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 831 s. ISBN 978-80-250-2386-0. Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. 812 s. ISBN 978-80-250-2580-2. Statistická ročenka České republiky 2015. Praha: Český statistický úřad, 2015. 796 s. ISBN 978-80-250-2638-0. The Geneva UN Charter on Sustainable Housing. Ensure access to decent, adequate, affordable and healthy housing for all. Geneva: United Nations Economic Commission for Europe, 2015. 32 s. Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu [online]. Praha: Český statistický úřad 2014 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214.pdf/ 7545a15a-8565-458b-b4e3-e8bf43255b12?version=1.1>. Územně analytické podklady [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady>. Veřejná databáze Informační technologie [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie>. Veřejná databáze Obyvatelstvo [online]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-04-26, 2016-07- 18, 2016-08-15, 2016-11-02]. Dostupné z URL: < https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30845 >. Vybrané údaje o bydlení 2014. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj; Brno: Ústav územního rozvoje, 2015. 181 s. ISBN 978-80-7538-005-0. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 11 23