VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JAKUB FORAL POZEMKOVÉ ÚPRAVY MODUL 01 POZEMKOVÉ ÚPRAVY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Pozemkové úpravy Modul 01 Ing.Jakub Foral, Brno 2006-2 (140) -
Obsah OBSAH 1 Úvod...9 1.1 Cíle...9 1.2 Požadované znalosti...9 1.3 Doba potřebná ke studiu...9 1.4 Klíčová slova...10 1.5 Použité zkratky...10 2 Účel, formy a základní pojmy pozemkových úprav...13 2.1 Předmět současných pozemkových úprav...13 2.2 Historie pozemkových úprav...16 2.2.1 Egypt...16 2.2.2 Velká kolonizace ve 12.-14.st., zakládání vesnic...16 2.2.3 Po zrušení nevolnictví, robot a poddanství (1785)...16 2.2.4 Původ a typu plužin (historie pozemkových úprav)....16 2.2.5 Dobrovolné scelování 1856-1883...18 2.2.6 Úřední scelování komasace, 1883 1900...18 2.2.7 Agrární operace...18 2.2.8 Technicko-hospodářské úpravy pozemků (THÚP) od1947.18 2.2.9 Hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP) od1955..18 2.2.10 Souhrnné úpravy pozemků (SÚP) 80.léta...18 2.2.11 Operace s půdou v letech 1945-1948...18 2.3 ZPF zemědělský půdní fond...19 2.4 Účastníci pozemkových úprav:...19 2.4.1 Účastník PÚ...19 2.4.2 Zpracovatel PÚ...20 2.4.3 Doba trvání a náklady...20 2.5 Důvody provádění PÚ kriteria pro výběr katastrálního území...20 2.5.1 Hospodaření a majetkoprávní otázky...20 2.5.2 Investiční záměr velkého rozsahu...20 2.5.3 Ekologické poměry...20 2.5.4 Správní vazby...20 2.6 Formy PÚ...21 2.6.1 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)...21 2.6.2 Jednoduché pozemkové úpravy JPÚ (obecně)...21 2.6.2.1 Jednoduché pozemkové úpravy se zápisem do KN...21 2.6.2.2 Jednoduché pozemkové úpravy bez zápisu do KN...22 2.7 Etapy PÚ...27 2.7.1 Programová...27 2.7.2 Přípravná...27 2.7.3 Projektová...27 2.7.4 Realizační...27 2.7.5 Kontrolní...28-3 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 2.8 Financování pozemkových úprav... 28 2.9 Legislativní předpisy pro PÚ... 28 2.9.1 Pozemkové úpravy... 28 2.9.2 Půdní fond... 29 2.9.3 Katastr nemovitostí... 31 2.9.4 Územní plánování a stavební řád... 32 2.9.5 Ochrana přírody a krajiny... 32 2.9.6 Životní prostředí všeobecně... 32 2.9.7 Ochrana lesního půdního fondu... 33 2.9.8 Ochrana vod... 33 2.9.9 Oceňování... 33 2.9.10 Nerostné bohatství... 33 2.9.11 Odpadové hospodářství... 33 2.9.12 Související právní předpisy (správní a místní orgány, správní řízení apod.)... 33 2.10 Soustava pozemkových úřadů a dotčené organizace... 34 2.10.1 Ústřední pozemkový úřad... 34 2.10.2 Pozemkové úřady... 34 2.10.3 Správní úřady a dotčené organizace... 35 2.10.3.1 Referáty městského úřadu... 35 2.10.3.2 Krajský úřad... 35 2.10.3.3 Ostatní úřady... 35 3 Pozemkové úpravy.... 37 3.1 Zahájení řízení... 37 3.2 Obvod pozemkových úprav... 38 3.2.1 Obvod PÚ a zjišťování průběhu hranic... 39 3.2.1.1 Obvod pozemkové úpravy ObPÚ... 39 3.2.1.2 Dílčí obvod:... 40 3.2.1.3 Pozemky se zvláštní charakteristikou:... 41 3.2.2 Dokumentace k určení ObPÚ... 42 3.2.2.1 Doplnění podrobného polohového bodového pole... 42 3.2.2.2 Rekognoskace stávajícího polohového bodového pole... 43 3.2.2.3 Návrh nových ost. PPBP... 43 3.2.2.4 Zřizování značek bodů bodového pole... 44 3.2.2.5 Číslování bodů polohového bodového pole... 44 3.2.2.6 Zaměření ostatních PPBP... 44 3.2.2.7 Výpočet souřadnic... 46 3.2.2.8 Ověření... 46 3.2.2.9 Podrobné měření polohopisu (výškopisu)... 47 3.2.2.10 Rekognoskace terénu... 48 3.2.2.11 Předměty podrobného měření... 49 3.2.2.12 Geometrický základ podrobného měření.... 49 3.2.2.13 Měření výškopisu... 50 3.2.2.14 Číslování pomocných a podrobných bodů... 51-4 (140) -
Obsah 3.2.2.15 Měřický náčrt...52 3.2.2.16 Výpočet souřadnic....52 3.2.2.17 Přesnost měření...52 3.2.2.18 Mapa podrobného měření...52 3.2.2.19 Výsledný elaborát geodetického podrobného měření...53 3.2.3 Zpracovatelé pozemkových úprav...53 3.3 Účastníci pozemkových úprav...59 3.3.1 I. okruh...60 3.3.2 II. okruh...60 3.3.3 III. okruh...60 3.4 Přípravné práce řízení o pozemkových úpravách...60 3.5 Úvodní jednání...61 3.5.1 Účastníci úvodního jednání...62 3.5.2 Obsah jednání:...62 3.5.3 Nároky vlastníků...63 3.5.4 Soupis nároků...65 3.5.4.1 Transformace map KN a PK do JTSK...66 3.5.4.2 Kontrola souladu SGI a SPI v rozsahu obvodu...66 3.5.4.3 Stanovení opravného koeficientu výměr....66 3.5.4.4 Volba vztažného (referenčního) bodu pro určování vzdáleností...66 3.5.4.5 Ocenění jednotlivých parcel podle BPEJ...67 3.5.4.6 Výpočet prostých nároků:...67 3.6 Návrh pozemkové úpravy...75 3.6.1 Plán společných zařízení...75 3.6.1.1 Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti, kritéria přiměřenosti nových pozemků...75 3.6.2 Ocenění pozemků...76 3.6.3 Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ)...76 3.6.3.1 Charakteristika BPEJ...76 3.6.3.2 Vedení BPEJ...77 3.6.3.3 Aktualizace BPEJ...77 3.6.4 Návrh nového uspořádání pozemků...77 3.6.4.1 Věcná břemena...82 3.6.4.2 Plán společných zařízení - PSZ...83 3.6.4.3 Závěrečné jednání...88 3.6.5 Podklady a činnosti po nabytí právní moci rozhodnutí OPÚ o schválení návrhu PÚ...92 3.6.5.1 Souhrn činností...92 3.6.5.2 Vytyčení pozemků...93 3.6.5.3 Vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu...95 3.7 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách...98 3.7.1 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách 1. blok...98 3.7.2 Geodetické činnosti při pozemkových úpravách 2. blok...99-5 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 3.8 Podklady pro pozemkové úpravy... 100 4 Eroze... 105 4.1 Vodní eroze... 106 4.1.1 Teorie... 106 4.1.2 Posouzení erozní ohroženosti pozemků (tradiční metody) 107 4.1.2.1 Podklady (základní dostupné)... 107 4.1.2.2 Univerzální rovnice Wischmeier-Smith... 107 4.1.3 Posouzení erozní ohroženosti pozemků modely... 108 4.1.4 Opatření proti vodní erozi... 111 4.1.4.1 Soubor organizačních PEO:... 111 4.1.4.2 Soubor agrotechnických PEO:... 111 4.1.4.3 Biotechnická PEO:... 112 4.2 Větrná eroze... 115 4.2.1 Teorie... 115 4.2.2 Metody určení erozní ohroženosti... 115 4.2.2.1 Opatření proti větrné erozi... 116 4.2.3 Větrolamy... 116 4.2.3.1 Prodouvaný větrolam... 116 4.2.3.2 Neprodouvaný větrolam... 117 4.2.3.3 Poloprodouvaný větrolam... 117 4.2.3.4 Působení větrolamů na krajinu... 117 4.2.3.5 Postup při navrhování větrolamů v rámci KPÚ... 117 4.2.3.6 Návrh sítě nových větrolamů... 118 4.3 Vliv eroze na produkční schopnost půd... 118 4.4 Řešení PEO v návaznosti na ÚSES... 119 4.4.1 Prvky jednoznačně vymezené... 119 4.4.2 Prvky rámcově vymezené... 119 4.4.2.1 Biocentra... 119 4.4.2.2 Biokoridory... 119 4.4.2.3 Interakční prvky... 120 4.5 Automatizované zpracování ve vazbě na digitální model terénu... 121 4.5.1 Aplikace vodohospodářských procesů a eroze... 121 4.5.2 Aplikace řešení návrhů PÚ v prostředí grafického systému MicroStation... 121 5 Polní cesty... 123 5.1 Síť polních cest... 123 5.1.1 Některé pojmy uspořádání polních cest... 124 5.1.2 Hustota cestní sítě (hodnotící charakteristika)... 125 5.1.3 Návrhové parametry polních cest... 125 5.2 Objekty polních cest... 126 6 Návrh pozemků... 131 6.1 Návrh zemědělských pozemků... 131 6.1.1 Vliv velikosti a tvaru pozemku na proces obdělávání... 131 6.1.2 Optimální délka pozemku... 132-6 (140) -
Obsah 6.1.3 Velikost pozemků...132 7 Závěr...133 7.1 Informace...133 7.2 Shrnutí...133 7.3 Korespondenční úkoly...133 7.4 Autotest...134 7.5 Studijní prameny...134 7.5.1 Seznam použité literatury...134 7.5.2 Seznam doplňkové studijní literatury...136-7 (140) -
Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Předmět Pozemkové úpravy je určený studentům kombinovaného stupně studia k seznámení s poznatky z oblasti pozemkových úprav, které jako obecný obor zahrnují základní informace z oblasti pedologie, dopravních staveb, hydrologie, ochrany přírody a krajiny a také z problematiky katastru nemovitostí. Svým profilováním je zde uváděná problematika bližší zaměření oboru Geodézie a kartografie. Text objasňuje problematiku zpracování návrhu pozemkových úprav v celém rozsahu a návaznosti jednotlivých etap a postupných kroků v oblasti působení geodetických složek. Seznámen s těmito základy, obohacen o další praktické poznatky, bude absolvent schopen správně řešit otázky problematiky pozemkových úprav z pohledu zpracovatele geodetické části návrhu nebo i pracovníka institucí veřejné správy. 1.2 Požadované znalosti Studijní text je určen pro pokročilé frekventanty studia zeměměřictví. Obsahem studia jsou pozemkové úpravy v celém rozsahu a blíže jsou popisovány etapy vstupu zeměměřiče do řešení problematiky. Předpokládá se, že při studiu frekventant zúročí svoje znalosti ze základů geodézie, bodových polí, vytyčovacích prací, katastru nemovitostí a inženýrské geodézie a pod. 1.3 Doba potřebná ke studiu Při studiu tohoto textu Vám doporučuji nejdříve se seznámit zhruba s jeho obsahem, v čase asi jedné hodiny. Po získání celkového přehledu je vhodné se pustit do vlastního studia. Zde je doba potřebná ke studiu vysoce individuální a je závislá na míře již získaných znalostí a uživatelských zkušeností. Studium teorie je v podstatě závislé na přístupnosti literatury a ostatních individuálních aspektech. Časový rozsah odhaduji na cca 20 hodin. Procvičení, výpočty, kontrolní otázky a nezbytné základní rozbory odhaduji na cca 39 hodin. Pro Vaše samostatné studium a tím pádem i pro všechny Vaše odpovědi na kontrolní otázky platí následující upozornění: V případě, že nebudete schopni dostatečně a kvalifikovaně odpovědět na zadané otázky, prostudujte si znovu předchozí text a popřípadě zadanou literaturu! - 9 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 1.4 Klíčová slova Pozemkové úpravy, katastrální území, bonitované půdně ekologické jednotky, územní plánování, geodetické podklady, majetkoprávní podklady, katastrální operát, dotčené organizace, úvodní jednání, sbor zástupců, jednací řád, průzkum území, krajina, geomorfologie, ekologická stabilita území, zemědělský půdní fond, dopravní systém, polohopis, výškopis, hranice, vlastník, nároky, obvod pozemkových úprav, síť polních cest, soupisy, vodohospodářské opatření, druhy pozemků, věcné břemeno, věcné právo, plán společných zařízení, ústní jednání, požadavky na výstavbu, rozhodnutí, lhůty, odvolání, vytyčení, digitální katastrální mapa, soubor popisných informací, výroková část, odůvodnění, projekt společných zařízení, terénní úpravy, stavební řízení, kolaudace, územní řízení, pozemkové úřady. 1.5 Použité zkratky BPEJ- bonitovaná půdně ekologická jednotka ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DKM - digitální katastrální mapa EL - evidenční list EN- evidence nemovitostí GP - geometrický plán GPS- globální polohový systém HTÚP- hospodářsko technické úpravy pozemků JPÚ - jednoduché pozemkové úpravy KM- katastrální mapa KM-D - katastrální mapa digitalizovaná KN - katastr nemovitostí KPÚ- komplexní pozemkové úpravy k.ú.- katastrální území KÚ- katastrální úřad LV- list vlastnictví MEO- míra erozního ohrožení MZe - Ministerstvo zemědělství České republiky ÚPÚ - Ústřední pozemkový úřad OP- ochranné pásmo ObPÚ- obvod pozemkových úprav OPU- pozemkový úřad - 10 (140) -
Úvod ost. PPBP - ostatní bod podrobného polohového bodového pole PPBP - podrobné polohové bodové pole PEO- protierozní ochrana PF ČR - Pozemkový fond České republiky PHO - pásmo hygienické ochrany PK- pozemkový katastr PO - projekční oddělení PÚ- pozemkové úpravy sbor - sbor zástupců SGI - soubor geodetických informací SMO-5- státní mapa odvozená I : 5 000 SN -soupis nemovitostí SPI- soubor popisných informací SPÚ- souhrnné pozemkové úpravy THM - technicko hospodářská mapa TIP- trvalé travní porosty ÚPD- územně plánovací dokumentace ÚPP- územně plánovací podklady ÚR - územní rozhodnutí ÚSES- územní systém ekologické stability VB- věcné břemeno VKP - významný krajinný prvek Vlastník - vlastník pozemků a jiný oprávněný VÚMOP - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha ZBP - základní polohové bodové pole ZDO- zóna diferencované ochrany ZhB - zhušťovací bod ZMVM - základní mapa velkého měřítka ZPF- zemědělský půdní fond ZPMZ- záznam podrobného měření změn ZVHS- Zemědělská vodohospodářská správa (Poznámka: uvedené zkratky byly použity v této publikaci nebo jsou uváděny v použité nebo jiné literatuře) - 11 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01-12 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ 2 Účel, formy a základní pojmy pozemkových úprav Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. 2.1 Předmět současných pozemkových úprav Komplexní pozemkové úpravy představují jeden z hlavních nástrojů projektové a realizační fáze úprav krajiny, kterým lze do území promítat veřejný zájem. V Evropě, zejména v její střední části se vyskytují jen v malém rozsahu oblasti, ve kterých mohou samovolně a dlouhodobě probíhat přirozené přírodní procesy, relativně neovlivněné lidskými aktivitami. Převážná část území je již po několik staletí přeměněna a využívána lidskou společností pro výstavbu sídel, těžbu nerostů, ukládání odpadů, rekreaci apod. Záměrně, pro ekonomický efekt, jsou v krajině pěstovány rostliny a chována zvířata. Tím se sice využívají některé přírodní procesy (fotosyntéza, fermentace biomasy jako krmiva apod.), ale existence takových organismů je výrazně závislá na vkládání dodatkové energii (hnojení, ochrana rostlin a živočichů, krmení, příprava pozemků apod.). Území je více či méně rozčleněno liniovými technickými stavbami, které představují různou měrou propustné až nepropustné bariery pro část spektra přirozených organismů zastoupených v území. Pro tento typ území se používá pojem kulturní krajina. Její vzhled se odvíjí od realizovaných opatření a změn, kterými jsou lidské aktivity do území promítány. Takové záměry lze označit jako koncepční úpravy krajiny. Problémy nastávají, když jsou do území nekoordinovaně promítány a protlačovány různé, dílčí koncepce resortů, vlastníků, podnikatelských subjektů, obcí, sdružení apod., které jsou často protichůdné a ve svém souhrnu mohou působit jako chaos koncepcí. Je nezbytné, aby společnost neustále hledala ve vztahu ke krajině mechanismy pro:. přijímání potřebných kompromisních řešení,. stanovování priorit. vymezování veřejného zájmu. odstraňování újmy vlastníkům - 13 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Na území ČR lze považovat začátky padesátých a devadesátých let minulého století za zlomová období. Došlo v nich, v důsledku společenských změn, ke dvěma zásadním změnám pojetí krajiny. Čtyřicet let byla krajina postupně přizpůsobována záměrům intenzifikace a koncentrace zemědělské výroby a parametrům zemědělské velkovýrobní techniky. Dominovalo uživatelské hledisko nad vlastnickými vztahy k nemovitostem. Od devadesátých let minulého století přestalo být státem toto pojetí krajiny prosazováno. Od té doby pro změnu v krajině dominuje vlastnictví a uživatelské hledisko je potlačeno. Z velké části byla dokončena obnova institutu vlastnictví a je nastartováno odstátnění zemědělské půdy. Intenzivní zemědělská produkce již není veřejnou prioritou. Zemědělské nemovitosti ztrácí funkci, kterou plnily v předchozím období. Na utváření krajiny se promítá řada dílčích koncepcí vlastníků, investorů. Krajina přitom plní řadu funkcí ve veřejném zájmu. Hledá se proto forma, obsah a nástroje, kterými lze: -koordinovat široké spektrum záměrů, -specifikovat a prosazovat zájmy státu, krajů, obcí -hledat kompromis, který ochrání jak soukromé, tak veřejné zájmy v krajině. Jako příklad pokusu o zahájení koncepčního utváření krajiny lze uvést převedení teorie územních systémů ekologické stability (ÚSES) do praxe. ÚSES představoval jeden z prvních kroků při vymezování a při ochraně veřejných zájmů v krajině. Na něj měla navazovat řada dalších opatření, která však již nebyla systémově zajištěna. ÚSES je proto ne právem chápan jako špatný nástroj tvorby krajiny. Kampaňovité pojetí při prosazování USES do praxe a změna priorit na MZP učinila z USES "viníka ", který může za vše co se v krajině nedaří realizovat, ať z hlediska ochrany přírody, tak z hlediska investorů. Současně však bývá používán jako "donucovací prostředek" na investory a vlastníky, kteří si představovali finančně výhodnější zhodnocení jejich restituovaných pozemků, než na nich mít biocentrum. Koncepce a dlouhodobé strategie státu začaly vznikat v polovině devadesátých let minulého století. Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky přijala vláda usnesením č. 415 ze dne 17. 6.1998. Zásadní skutečností je, že se nejedná pouze o resortní program Ministerstva životního prostředí, ale o dlouhodobý program, ke kterému se přihlásila celá vláda. U dlouhodobých programů je však důležité, jakou prioritu jim budou dávat i následné vlády. Na území ČR souvisí řada problémů v krajině s uvedenými společenskými změnami. Současně však většina problémů v krajině má obecnější charakter. Za nejdůraznější podnět ke koncepčnímu přístupu v otázkách krajiny lze považovat povodně, které v uplynulém desetiletí postihly postupně významnou část území CR ale i řady dalších evropských států. - 14 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ V posledních několika letech byla na celostátní úrovni přijata prakticky každým resortem dlouhodobá koncepce jeho rozvoje. Jejich průmět do území se může dostat do střetu s principy ochrany krajiny. Přímý vliv na ochranu a tvorbu krajiny mají především programy Ministerstva životního prostředí a zemědělství. Dotační tituly a příspěvky jsou určeny na realizaci v programech specifikovaných opatření. Výše objemu finančních prostředků, které stát uvolňuje na krajinná opatření, však může vyřešit stávající problémy v krajině za stovky let. Chybí větší provázanost přidělených veřejných prostředků na jejich systémové využití v konkrétním území. K tomu by bylo možné využít například územní plány obcí nebo projekty komplexních pozemkových úprav. Jejich zpracování vychází z podrobnější znalosti území než lze uvést v celostátních programech, V současné době jsou rozpracovány krajské koncepce ochrany přírody a krajiny. Reálnost jejich navržených opatření bude výrazně závislá na skutečnosti, zda i na krajské úrovni vzniknou účelově vázané finanční prostředky na krajinářské úpravy. Koncepci krajinářských úprav na místní úrovni mohou vyjádřit především dva typy materiálů - komplexní pozemkové úpravy a územní plán obce. Mají k tomu následující předpoklady, protože se zabývají rozsáhlejší, souvislou částí území, měřítko obou dokumentací umožňuje navrhovat umístění jednotlivých opatření v krajině s přesností na pozemky, ale současně lze mezi nimi postihnout vzájemné vazby a za poslední mají charakter dokumentu, který se projednává a schvaluje. Síť účelových komunikací (pěšiny, stezky pro pěší a cyklisty apod.), v odpovídajících parametrech a kvalitě, má zajišťovat pohyb územím. Její vytvoření představuje základní podmínku funkčnosti zázemí.ve volné krajině představují trasy komunikací významné linie jejího kompozičního členění. Realizaci nových tras komunikací, jako většiny liniových staveb, komplikuje jednání a dohody s vysokým počtem dotčených vlastníků. Řešení krajiny v zázemí sídel pro potřeby jejich obyvatel plně závisí na přístupu obce. Jedná se o dlouhodobou záležitost a první krok by měl spočívat ve vypracování podkladové, ideové studie. Studie by měla naznačit, kde je potřeba zajistit prostupnost územím a které prostory a lokality jsou pro každodenní rekreaci prioritní. Z přijaté koncepce by mělo vyplývat kde je z hlediska obce vhodné či potřebné zatravnění, zalesnění, výsadba nelesní vegetace, výsadba doprovodné vegetace. Koncepční přístup k řešení krajiny při komplexních pozemkových úpravách přímo úměrně závisí na zájmu obce se problémy krajiny zabývat. Pozemkové úpravy se provádějí od doby prvního osídlování okrajových částí našich historických území. Jde o prostorové uspořádání pozemků, které scelením nebo dělením zabezpečí přístupnost a využití pozemků s vyrovnáním hranic tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Provádějí se formou KPÚ, kdy předmětem jsou všechny pozemky v obvodu bez ohledu na dosavadní způsob využití a existující vlastnické vztahy k nim. - 15 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 V případě, kdy se pozemkové úpravy realizují jen na části katastrálního území, nebo se jimi řeší jen některé hospodářské potřeby, jedná se o jednoduchou pozemkovou úpravu (JPÚ). Výsledek pozemkových úprav je podkladem pro obnovu katastrálního operátu a je také podkladem pro územní plánování. Z hlediska geodeta se v průběhu pozemkových úprav jedná o zjišťování průběhu hranic dotčených parcel, zaměření skutečného stavu v terénu a realizaci pozemkových úprav. Podkladem pro vyhotovení pozemkových úprav je aktualizovaný soubor geodetických a popisných informací, operáty bývalého pozemkového katastru a další navazující operáty přídělového a scelovacího řízení spolu s dalšími rozbory a územně plánovací dokumentací. ČÚZK vydává data ve výměnném formátu. 2.2 Historie pozemkových úprav Učební text svým rozsahem umožňuje pouze strohý výčet historických etap vývoje. 2.2.1 Egypt Vytyčování pozemků po záplavách Nilu 2.2.2 Velká kolonizace ve 12.-14.st., zakládání vesnic lokátoři, rozvržení a vyměření půdy obdržené od feudála pro jednotlivé přídělce, určení hranice mýcení lesů, rozmístění jednotlivých druhů pozemků delimitace, zpřístupnění pozemků síť cest, v zamokřeném území vybudování odvodňovacích příkopů a kanálů, tvar pozemků se mění, normové typy vesnic 2.2.3 Po zrušení nevolnictví, robot a poddanství (1785) Větší pohyb nájemců půdy, dělení pozemků, vznik nevhodných tvarů pozemků (klíny, řemenové, přerušené, bez přístupu) a roztroušená držba rozptýlené a roztroušené pozemky (1 hospodář vlastník měl třeba i 29 pozemků i v různých k.ú.) 2.2.4 Původ a typu plužin (historie pozemkových úprav). Svědectví o historickém osídlování a hospodaření podávají fragmenty středověké organizace půdního fondu. Jsou základem v návaznosti na sídla, od kterého se odvozuje dnešní pozemková držba. Pozemkové úpravy v takových krajinných strukturách by měly respektovat jejich ochranu a obnovu. Termín plužina se dá popsat jako vyživovací základna rolnického sídla tj. polnosti a lesy jen tam, kde byly zahrnuty v souvislé parcelované ploše polí. Významným faktorem, který ovlivnil výslednou podobu organizace půdního fon- - 16 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ du, bylo zemědělské nářadí (rádlo obdělávání XXX tvar čtverce, pluh obdělávání III tvar dlouhých obdélníků). Plužina úseková - se skládá z nestejně velkých tvarově odlišných částí = úseků, které jsou rozděleny na parcely, lišící se od sebe velikostí a tvarem. Podmíněno nerovným terénem u menších hromadných vsí, vlastnictví k parcelám na více místech katastru. Plužina délková - jsou pravidelné rovnoběžné široké pásy napojené na usedlost, končí na hranici katastru a pásů probíhajících mimo osadu. Přístupné z cest a částečně z usedlostí. U návesních, silničních a krátkých řadových vsí. Plužina záhumenicová - se skládá z pásů 100m širokých a 2-3 km dlouhých, které nasedají bezprostředně na humna usedlostí a svírají s osou obce pravý úhel. Přístup na pozemky přídělu z usedlosti nebo z polních cest. Plužina traťová - sestává z několika velkých pravidelných částí, zvaných tratě, které jsou rozděleny v úzké, jednosměrně probíhající parcely. Pozemky jsou přístupné z polních cest a někdy i usedlostí. Z hlediska provádění pozemkových úprav je velkou výhodou, že v územích s plužinou fixovanou trvalou vegetací obvykle vlastnické parcely poměrně věrně kopírují jednotlivé prvky této historické struktury. Korekce určitě nebudou nutné při řešení dílčích věcných problematik, v případě návrhu dopravního systému apod. Pokud se však týká protierozní a protipovodňové ochrany území, můžeme narazit na požadavky, které budou neslučitelné. V takových případech je třeba volit protierozní opatření, která nebudou vizuálně narušovat celkovou kompozici plužiny ( ochranné zatravnění, protierozní osevní postupy). Dá se říci, že kde se plužiny dochovaly dodnes, tam se jednoznačně osvědčily jako optimální krajinné uspořádání z hlediska vlastnických, uživatelských a dalších vztahů. - 17 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 2.2.5 Dobrovolné scelování 1856-1883 Autorem je Fr.Skopalík, Záhlinice na Moravě, přidělování nových pozemků losem, na Moravě celkem 17 obcí, v Čechách jen dvě obce. 2.2.6 Úřední scelování komasace, 1883 1900 Zákon z roku 1883 o scelování hospodářských pozemků, platil pouze na Moravě, až do r.1940, kdy byl rozšířen i na území Čech. 2.2.7 Agrární operace Akceptují komplexnější přístup podobný KPÚ, 1900-1947 (nedokončená scelovací řízení). 2.2.8 Technicko-hospodářské úpravy pozemků (THÚP) od1947 Realizace dle scelovacího zákona, slučování pozemků, rozorávání mezí, zakládání družstev mělo za následek nedokončená scelovací řízení. 2.2.9 Hospodářsko-technické úpravy pozemků (HTÚP) od1955 Od roku 1955 až po 70.léta, charakteristické velké scelování, veliké lány velká mechanizace. Bez ohledu na potřeby krajiny! 2.2.10 Souhrnné úpravy pozemků (SÚP) 80.léta Pokračování HTÚP se zařazením korekční fáze korekční fáze = opětovné začlenění PEO, obnovení významu ekologické stability. 2.2.11 Operace s půdou v letech 1945-1948 Je nezbytné se zmínit o přídělových řízeních (Benešovy dekrety, odsun Němců a dalších, přidělování zemědělského majetku novým osídlencům) nedokončená přídělová řízení. Kontrolní otázky Jaký je význam pozemkových úprav? Popište vývoj pozemkových úprav na našem území. - 18 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ 2.3 ZPF zemědělský půdní fond Do ZPF patří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a také půda dočasně neobdělávaná, která byla a v budoucnu má být obdělávaná (pozemky dočasně odňaté zem. výrobě a pozemky dočasně neobdělávané). Do ZPF jsou také zahrnuty rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby jako jsou polní cesty, pozemky se zařízením pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, protierozní meze a terasy, ochranné hráze apod. ZPF je jedním z přírodních bohatství státu, nenahraditelný výrobní prostředek pro zemědělskou výrobu a jedna z hlavních složek životního prostředí. V rámci ochrany životního prostředí je důležitá také ochrana ZPF, jeho zvelebování a racionální využívání. Celková rozloha české republiky v současnosti je asi 78 860 km2 (tj. 7886 tis.ha), z toho zemědělská půda tvoří přibližně jednu polovinu, 4284 tis.ha (54,3%), lesní půda 2634 tis.ha (33,4%), trvalé travní porosty (louky a pastviny) zabírají asi 22,1% tj. 947 tis.ha. Procento zornění je 72%. Na jednoho obyvatele připadá přibližně 0,4 ha zemědělské půdy a 0,3 ha orné půdy. Ochrana ZPF se řídí zákonem ČNR 334/92 Sb. v platném znění. Orgány ochrany ZPF odbory/referáty na Obecních úřadech, Krajských úřadech, MZe. Změna druhu pozemku, vynětí ze ZPF trvalé, dočasné, odvody Vlastnictví ZPF: Fyzické osoby a soukromé společnosti 82%.. stát 17% Obhospodařování ZPF: Právnické osoby 74% Fyzické osoby 26% Celkem je pronajímáno 92% ZPF, na vlastních pozemcích hospodaří pouze 8% ZPF. 2.4 Účastníci pozemkových úprav: 2.4.1 Účastník PÚ Státní správa = Pozemkový úřad a další orgány státní správy (KP-katastrální pracoviště, SU-stavební úřad, ZPF, LPF, SMS-státní meliorační správa aj.) - 19 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Účastníci = Vlastníci + obec + správci IS, lesů, vodních toků, komunikací apod. 2.4.2 Zpracovatel PÚ Renomovaná geodetická a projekční firma + specialisté => tým, neexistuje komplexní zpracování pro jednotlivce, práce se provádí na základě výběrového řízení veřejná obchodní soutěž na zakázku PÚ 2.4.3 Doba trvání a náklady Doba trvání PÚ různá: 2, 5, 6, až 9 let, Náklady: 2 až 8 mil.kč. Financuje stát: ze státního rozpočtu 500-800 mil.kč/rok (1mld.Kč 2005) + PF ČR + stavebník + programy ministerstev např.obnova venkova, apod.), fondy EU. 2.5 Důvody provádění PÚ kriteria pro výběr katastrálního území 2.5.1 Hospodaření a majetkoprávní otázky Produkční schopnost půdy, zájem o hospodaření vlastníků a jiných subjektů, rozpad většího hospodáře, půda leží ladem, neuspořádané vlastnické vztahy (nedokončené scelovací nebo přídělové řízení, duplicitní zápisy vlastnictví), velké množství JPÚ Nejasné vlastnické a nájemní vztahy (ČON, ZBU), žádost vlastníků nadpoloviční výměry k.ú. 2.5.2 Investiční záměr velkého rozsahu Budování liniových staveb dálnice, železniční koridor, letiště, vodní kanály. 2.5.3 Ekologické poměry Nízká ekologická stabilita v krajině, ohrožení, degradace půd, nadměrná vodní a větrná eroze, lokální záplavy, škody na životním prostředí, nepřístupnost pozemků a neprůchodnost krajiny. 2.5.4 Správní vazby Návaznost na sousední katastrální území, kde PÚ již proběhly, hospodářské oživení regionů, socioekonomické otázky (podpora dotačních zemědělských programů, náhradního využití zemědělských půd a hospodářské oživení regionů) - 20 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ Kontrolní otázky Co je to ZPF? Kdo je účastníkem PÚ? Vyjmenujte důvody, které vedou k provádění PÚ? 2.6 Formy PÚ 2.6.1 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) KPÚ (základní forma) vždy se zápisem do KN, řeší celé území (obvod PÚ extravilán k.ú.) včetně sítě polních cest, ochrany půdy a PEO, vodohospodářských opatření, ekologické stability a krajinného rázu a další. KPÚ řeší nové uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy. Do obvodu jsou zahrnuty pozemky zpravidla jednoho katastrálního území. Nezahrnují se pozemky v zastavěné části obce, některé pozemky zvláštního využití mohou být zahrnuty jen se souhlasem jejich vlastníka. Cílem KPÚ je nové prostorové a funkční uspořádání, zabezpečení přístupnosti pozemků a celých částí území (lesa, nivy apod.) a vyrovnání hranic pozemků tak, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro obhospodařování. Současně jsou řešena opatření pro stabilizaci a zlepšování stavu životního prostředí a vodního režimu v krajině. KPÚ se též zabývá nedořešenými vlastnickými vztahy (Pozemkový fond ČR, obecní úřad, historický majetek obcí, církev, příděly, náhradní pozemky za nevydané v restitucích, nedořešené dědictví, duplicitní vlastnictví, a pod.) Systematické řešení problému roztříštěnosti vlastnické držby, nepřístupnosti pozemků, nejasností ve vlastnických vztazích a hlavně problémech ekologie krajiny, dokončeno na 223 000 ha v 600 k.ú., rozpracováno 260 000 ha v 515 k.ú. (celkem v ČR na 13 000 k.ú.). 2.6.2 Jednoduché pozemkové úpravy JPÚ (obecně) Jedná se o pozemkovou úpravu, která má jeden nebo jen několik cílů a neřeší širší územní vztahy a veřejné zájmy. Řeší například jen nedostatky v evidenci vlastnictví nebo řeší pouze blok pozemků v rámci katastrálního území. Jednoduchá pozemková úprava má umožnit efektivní hospodaření uživatelům do doby než se provede komplexní pozemková úprava. 2.6.2.1 Jednoduché pozemkové úpravy se zápisem do KN Řeší vlastnické vztahy nedokončené přídělové nebo scelovací řízení (UPP) část k.ú. několik vlastníků (GP-geometrickým plánem), bez řešení PEO (protierozní ochrany), ÚSES (územní systém ekologické stability), sítě polních cest, krajiny, vodohospodářských opatření a dalších - 21 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 V r. 2004 bylo 176 000 ha vyřešených a 55 000 ha rozpracovaných = v řadě případů dostatečné řešení situace v oblastech katastrů s nedokončeným přídělovým řízením. Za finanční pomoci PF ČR = vyjasnění pozemkového vlastnictví státu. 2.6.2.2 Jednoduché pozemkové úpravy bez zápisu do KN Rychlé vyčlenění pozemků pro hospodaření vlastníků, několik etap, množství JPU přes sebe, v KN beze změn, první polovina 90. let 20. st., dnes (od roku 2002, zákon č.139/2002) se již nepoužívají. S využitím zatímního užívání = bylo poměrně rychle dosaženo stavu, že rozhodující části vlastníků (po r. 1989) umožněno použít pozemky k hospodaření, cca 300 000 ha, řešeny pouze užívací vztahy, nutno dořešit vlastnické vztahy s ohledem na již založené užívání pozemků v podmínkách efektivního hospodaření. Technická pomoc hospodařícím subjektům = uspořádání pozemků respektive pomoc při organizaci užívacích vztahů, pokud nelze brzo očekávat provedení pozemkové úpravy. Od r. 2003 je povinnost upravena zákonem na celkem 122 000 ha. - 22 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ Obr. 2.01 Ukázka grafické montáže ortofotomapy a stavu pozemků před PÚ - 23 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Obr. 2.02 Ukázka grafické montáže ortofotomapy a stavu pozemků po provedení PÚ - 24 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ Obr. 2.03 Ukázka grafické montáže leteckého snímku a stavu map KN PK před PÚ - 25 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Obr. 2.04 Ukázka grafické montáže KPÚ. Zákres do leteckého snímku - stav mapy Pozemkového katastru (modře) a stav návrhu KPÚ (červeně). - 26 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ 2.7 Etapy PÚ Charakterizují postup (proces) prací, harmonogram. Všechny etapy se prolínají, podílí se na nich PÚř, zpracovatel, KP a další orgány státní správy, správci IS a účastníci PÚ. 2.7.1 Programová Pozemkový úřad: informace o území, shromažďování podkladů, vyhodnocení, stanovení naléhavosti PÚ, zájem vlastníků a obcí, pořadník k.ú., zahájení PÚ, veřejná obchodní nabídka na dodávku prací pro PÚ výběr zpracovatele 2.7.2 Přípravná Pozemkový úřad: vyrozumění DOSS(dotčené orgány státní správy) a dalších organizací zpracovatel geodet: shromažďování podkladů, PBPP, KN, obvod PÚ, zjišťování průběhu hranic, zaměření skutečného stavu, koeficient výměr, soupis nároků vlastníků, zpracovatel projektant: shromažďování podkladů, (správci majetku a IS), shromažďování podkladů, úvodní jednání, volba sboru zástupců, obvod PÚ, PSZ zpracování plánu společných zařízení (PSZ), obvod PÚ, zjišťování průběhu hranic, koeficient výměr, soupis nároků vlastníků 2.7.3 Projektová zpracovatel projektant: zpracování návrhu pozemkové úpravy a jeho projednání souhlas vlastníků ¾ výměry Pozemkový úřad: závěrečné jednání, připomínky a námitky, 1. rozhodnutí o schválení návrhu PÚ, 2.rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv 2.7.4 Realizační Zpracovatel projektant: projekty společných zařízení Pozemkový úřad: zápis do KN obnovení operátu, realizace (výstavba, rekonstrukce) společných zařízení (investice) Zpracovatel geodet: vytyčování hranic nových pozemků, podklady pro zápis do KN DKM, nový SPI, geodetické činnosti v investiční výstavbě - 27 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 2.7.5 Kontrolní Pozemkový úřad: kontrola čerpání financí ze státního rozpočtu a dalších zdrojů, kontrola funkce společných zařízení, Kontrolní otázky Co jsou to jednoduché pozemkové úpravy a jaká mají specifika? Vyjmenujte etapy PÚ. 2.8 Financování pozemkových úprav Náklady na pozemkové úpravy hradí stát. Podle zákona č.139/2002 Sb. se mohou na financování podílet i sami účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li na provedení pozemkové úpravy zájem; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů. V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno stavební činností, je zpracována studie, na základě které se stanoví rozsah území dotčeného činností stavebníka a jeho podíl na nákladech pozemkových úprav. K výběru zpracovatele studie pozemkový úřad pozve stavebníka. 2.9 Legislativní předpisy pro PÚ Pozemkové úpravy jsou širokospektrálním oborem a jimi navržená opatření se dotýkají celého prostoru extravilánu v zájmových územích. Z toho plyne, že návrhy pozemkových úprav se dotknou zájmu různých rezortů. Se zástupci těchto rezortů je potřeba v průběhu zpracování návrhu PÚ spolupracovat a je nutno respektovat i příslušná legislativní opatření. Nejdůležitějiší zákony a prováděcí vyhlášky lze s jistým stupněm zjednodušení zařadit do následujících oblastí (u frekventovaných předpisů s případným komentářem): 2.9.1 Pozemkové úpravy Zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 229/91 Sb. ( o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). Vyhláška č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění PÚ a náležitosti návrhu PÚ - 28 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ 2.9.2 Půdní fond Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Je velmi rozsáhlý a jeho podstatou bylo navrátit vlastnictví půdy a jiného zemědělského majetku těm osobám, které o ně v udaném období přišly v zákoně vymezeným způsobem a zmírnit následky těchto majetkových křivd. Realizace zákona o půdě nesouvisí bezprostředně s pozemkovými úpravami, vytváří však pro ně nezbytnou výchozí podmínku ujasněnost ve vlastnických vztazích k půdě. Zmínky o některých ustanoveních zákona: Majetek tedy i půda se navrací do vlastnictví původních vlastníků, přešel-li ve výše uvedeném období na stát některým z následujících způsobů výrokem o propadnutí majetku odnětím a vyvlastněním bez náhrady v důsledku politické perzekuce v tísni uzavřenou kupní nebo darovací smlouvou. Vytváří pojem oprávněná osoba = občan ČR, který pozbyl svého vlastnictví některým z uvedených způsobů povinná osoba = stát nebo právnická osoba, která majetek ke dni účinnosti držela definuje kategorii pozemků, které nelze vydat = pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání, na nichž byl zřízen hřbitov nebo byly zastavěny, nachází se na nich chatová nebo zahrádkářská osada a nebo zastavěné tělovýchovným zařízením. Za pozemky, které nelze vydat převede Pozemkový fond (instituce ke správě státní půdy) oprávněné osobě jiné pozemky ve vlastnictví státu. Nesmí však jít o pozemky, které jsou sice v současné době státním majetkem, ale jejich původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace == platí až do přijetí zákona o tomto majetku. Není-li možno poskytnout majetek, přísluší oprávněné osobě náhrada podle zvláštních předpisů. Dnem, kdy zákon vstoupil v platnost, se zrušily všechny dříve platné užívací vztahy a užívat buď vlastník nebo nájemce. Pro JPÚ (kdy nedochází k výměně vlastnických vztahů) vytváří zákon institut časově omezeného nájmu. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Pojem zemědělský půdní fond jsou následující druhy půdy pozemky zemědělsky obhospodařované = orná, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny, dočasně neobdělávaná zemědělská půda rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže nezemědělská půda potřebná k zajištění zemědělské výroby (polní cesty, závlahové nádrže, zařízení proti erozi, odvodňovací příkopy apod.) Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy na základě rozhodnutí v řízení o využití území na návrh vlastníka pozemku může být provedena přeměna nezemědělské půdy na půdu zemědělskou nebo orné půdy na zahradu změna louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady,správy - 29 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 národních parků a ministerstvo životního prostředí, u hl. m. Prahy trochu jinak). Odnětí půdy ze ZPF k odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je potřeba souhlasu orgánu OchrZPF tento souhlas není potřebný když se jedná o nezastavěnou plochu zastavěných pozemků, pozemky zahrádkových osad, účelové - 30 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ plochy a zařízení občanské vybavenosti, pozemky v současně zastavěném území obce, pozemky pro geodetické účely do 30 m 2, nezemědělské účely pro dobu do 1 roku. Odvody za odnětí půdy ze ZPF dle plochy a BPEJ kromě staveb zeměd. Prvovýroby, polních cest, rybníků s chovem ryb a drůbeže, melioračních staveb, čistíren odpadních vod a skládek odpadů, Vyhláška č. 327/1998 Sb. kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup při jejich vedení a aktualizaci. Zákon č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR Vyhláška č. 546/2002 Sb. kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci Nařízení č. 72/1999 Sb. o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků. 2.9.3 Katastr nemovitostí Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech a jiných věcných práv k nemovitostem. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti ČR (katastrální zákon) Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Vyhláška č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR. Zákon č. 175/2003 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech. - 31 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 2.9.4 Územní plánování a stavební řád Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích 2.9.5 Ochrana přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení z.č.114/1992 Sb. 2.9.6 Životní prostředí všeobecně Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů. Definuje životní prostředí, ekosystém, ekologickou stabilitu, únosné zatížení prostředí, ekologická újma apod. území nesmí být zatěžováno nad míru únosného zatížení přípustná míra znečišťování je určena mezními hodnotami podle zvl. předpisů směřování k výchově, osvětě a vzdělávání činnosti při ochraně pouze po zhodnocení vlivů na životní prostředí. - 32 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ Posuzuje vliv činností na životní prostředí v oddílu Zemědělství a vodní hospodářství jsou uvedeny i meliorační zásahy, jimiž se rozumí odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd a pozemkové úpravy. Odpovědnost za porušení povinností při ochraně - povinnost nahradit ekologickou újmu buď finančním způsobem a nebo obnovou přirozené funkce narušeného ekosystému ukládání pokut. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění z.č. 334/1992 Sb. 2.9.7 Ochrana lesního půdního fondu Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 2.9.8 Ochrana vod Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 2.9.9 Oceňování Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Vyhláška č. 540/2002 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování nemovitostí. (o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků) 2.9.10 Nerostné bohatství Zákon č. 61/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2.9.11 Odpadové hospodářství Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 2.9.12 Související právní předpisy (správní a místní orgány, správní řízení apod.) Zákon č. 40/1964 Sb., - 33 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 182/2000 Sb., o obcích, úplné znění č. 410/1992 Sb. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně zákonů souvisejících se zákonem o krajích a obcích. Zákon č. 77/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony. 2.10 Soustava pozemkových úřadů a dotčené organizace Soustavu pozemkových úřadů tvoří Ústřední pozemkový úřad a pozemkové úřady, které spadají pod Ministerstvo zemědělství. 2.10.1 Ústřední pozemkový úřad ÚPÚ vykonává tyto činnosti: řídí pozemkové úřady zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o BPEJ uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti je odvolacím orgánem proti rozhodnutí pozemkových úřadů po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj zabezpečuje vazbu pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací velkých územních celků 2.10.2 Pozemkové úřady PÚ vykonávají tyto činnosti: rozhodují o pozemkových úpravách a organizují jejich provádění, popřípadě jejich nezbytnou projektovou část provádějí zajišťují vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánu osobami s odbornou způsobilostí koordinují součinnosti s orgány územního plánování návaznost pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny - 34 (140) -
Účel, formy a základní pojmy PÚ předkládají příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům soustřeďují a poskytují údaje z oblasti pozemkových úprav zajišťují změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o BPEJ v číselném a mapovém vyjádření jsou příslušné k úhradě nákladů podle z.č.139/2002 Sb., dále nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, nákladů spojených s aktualizací BPEJ a lustracemi pozemků jsou příslušné k přijetí peněžní částky podle 10 a 17 z.č.139/2002 Sb. spolupracují s ÚPÚř při udělování, popřípadě odnímání úředního oprávnění vyjadřují se, zda zamýšlené využití pozemků v územním a stavebním řízení není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav vykonávají činnost podle z.č.229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, popřípadě dalších zvláštních právních předpisů 2.10.3 Správní úřady a dotčené organizace Tyto orgány jsou vyrozuměny o zahájení řízení a do 30 dnů po obdržení vyrozumění stanoví podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů. 2.10.3.1 Referáty městského úřadu stavební úřad odbor rozvoje města, úsek výstavby a územního plánu odbor místního hospodářství odbor životního prostředí (např. vodní, odpadové, lesní hospodářství, ochrana přírody zemědělský půdní fond, ovzduší) 2.10.3.2 Krajský úřad odbor regionálního rozvoje odbor životního prostředí a zemědělství 2.10.3.3 Ostatní úřady Katastrální úřad - 35 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Policie České republiky, Dopravní inspektorát České dráhy,a.s., správa dopravní cesty Správa CHKO Lesy ČR,s.p. Pozemkový fond ČR Správa dálkových kabelů Tranzitní plynovod Vodovody a kanalizace Zemědělská vodohospodářská správa Správa telekomunikací (Český Telecom a.s. atd.) Produktovody (ČEPRO a.s., Transgas a.s. atd.) Správa a údržba silnic; Ředitelství silnic a dálnic Správa sboru požární ochrany Krajská hygienická stanice Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Obvodní báňský úřad Archeologický ústav (AV ČR Praha) a další dotčené organizace dle konkrétní situace. Kontrolní otázky Jaké rozeznáváte pozemkové úřady? Jaké rozeznáváte správní úřady? Vyjmenujte zákony a vyhlášky z oblasti Katastru nemovitostí, které mají souvislosti s PÚ. - 36 (140) -
Pozemkové úpravy 3 Pozemkové úpravy. Podmínky pro zahájení pozemkové úpravy v katastrálním území stanovuje zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. 3.1 Zahájení řízení Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky k zahájení. K těmto požadavkům se vyjádří do 30 dnů v písemném sdělení. Shledá-li odůvodněnost pak zahájí řízení o pozemkových úpravách. V odůvodněných případech může pozemkový úřad zahájit řízení i bez požadavků. Řízení se považuje vždy za zahájené z podnětu pozemkového úřadu. Zahájení řízení vždy, pokud se vysloví se svými požadavky vlastníci nadpoloviční výměry katastrálního území. Oznámení veřejnou vyhláškou. Vyvěšena na úřední desce po dobu 15 dní, poslední den lhůty je dnem zahájení PÚ. Písemné vyrozumění orgánů státní správy, tyto úřady stanoví do 30 dnů po obdržení podmínky k ochraně zájmů podle zvl. předpisů. Lhůty mimo správní řád, zastavení řízení pokud odpadl podnět a zvláštní oprávnění vstupu a náhrady případných škod. Řízení o pozemkové úpravě zahajuje Pozemkový úřad na základě těchto možných skutečností: Požádají-li o zahájení PÚ vlastníci nadpoloviční většiny výměry zemědělské půdy v katastrálním území. V tomto případě musí Pozemkový úřad zahájit PÚ vždy. Podle posouzení Pozemkového úřadu na základě udaných důvodů, naléhavosti a účelnosti KPÚ. Výběrovými kritérii jsou: - lokální rajonizace území (škody na životním prostředí, erozní ohroženost, neúnosné ekologické poměry) - produkční schopnost půdy - aktivita a diverzita hospodařících subjektů - je-li pozemková úprava vyvolána v důsledku stavební činnosti Podané požadavky na zahájení pozemkové úpravy OPÚ posuzuje a vyjádří se k nim písemně do 30 dnů. - 37 (140) -
Pozemkové úpravy Modul 01 Předpokládaný termín zahájení oznámí pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci, budou-li výsledky pozemkové úpravy sloužit k obnově katastrálního operátu. O samotném zahájení informuje pozemkový úřad orgány státní správy a dotčené organizace, které stanoví své podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů. 3.2 Obvod pozemkových úprav. Definování obvodu: Obvod pozemkové úpravy stanoví pozemkový úřad, zahrne do něj pozemky, které jsou nezbytné pro dosažení cílů pozemkové úpravy a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu. V obvodu jsou pozemky, které jsou dotčené pozemkovou úpravou a které lze směňovat, tak i pozemky, u kterých se provádí pouze obnova SGI a které nejsou směňované. Zjišťování průběhu hranic probíhá komisionelně a poprvé se zde setká individuálně projektant s vlastníkem. Vlastníci stvrzují souhlas se současným průběhem podpisem v protokolu o výsledku zjišťování průběhu hranic. Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníku, postupuje se dle zvláštního právního předpisu (zákon č. 344/1992 Sb.) Komise pro šetření obvodu PÚ se sestává z: geodeta pracovníka pozemkového úřadu pracovníka katastrálního úřadu vlastníků (jsou pozváni, je-li jejich účast potřebná pro vyjasnění průběhu vlastnické hranice v terénu; jde-li hranice obvodu po hranici zastavěné či zastavitelné části obce, zvou se dotčení vlastníci) zástupce obce zástupci sousedních obcí (zvou se, tvoří-li obvod PÚ hranice obce) Předmět šetření hranic na obvodu PÚ: Porovnání skutečného stavu s katastrální mapou (hranice katastrálního území, obce, lesních komplexů) Podklady pro vypracování soupisů nároků Tvorba DKM a nového souboru popisných informací (SPI) Vytyčení nových pozemků Vyhotovení dokumentace potřebné pro zápis obnoveného operátu do katastru nemovitostí - 38 (140) -