OPEN SOURCE MICHAL ČERNÝ DIGITÁLNÍ KOMPETENCE 2016

Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_INF.20. OS Linux

Svět svobodného softwaru

Úvod do Linuxu SŠSI Tábor 1

Alternativní operační systémy. Martin Drlík, Daniel Krotil OSY2A, ITV

Středisko UN*Xových technologií

Open Source alternativy

Minimální požadavky na systém Linux a Windows na jednom disku Zrušení instalace Mandriva Linuxu... 23

úvod Historie operačních systémů

Před instalací 25 Minimální požadavky na systém Linux a Windows na jednom disku Zrušení instalace Mandriva Linuxu...

Svobodný software, open source, licence. Michal Dočekal

OPEN SOURCE V E-LEARNINGU OPENALT 2015 MICHAL ČERNÝ KISK FF MU

99 % všech desktopů na platformě MS Windows


Linuxové distribuce. Michal Dočekal

DISTRIBUCE GNU/LINUXU

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals

Licence software. Přednáška číslo 10

Jak funguje GNU/Linux

Linuxové distribuce. Michal Dočekal

Software. Mgr. Krejčí Jan (UJEP) Software 23. října / 6

Software. RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. 5. listopadu RNDr. Krejčí Jan, Ph.D. (UJEP) Software 5. listopadu / 6

Základy informatiky. Operační systémy

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta

Open source a Free software

Linux jako alternativní operační systém

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

VÝPOČETNĚ NÁROČNÉ APLIKACE S VYUŽITÍM VIRTUALIZACE PRACOVNÍCH STANIC NA BÁZI INTEGRACE TECHNOLOGIÍ MICROSOFT VDI A SUN RAY

GRAFICKÁ PROSTŘEDÍ GNU/LINUXU

Základní principy Open Source

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

Identifikátor materiálu: ICT-1-17

Komunity a vývoj SW. Autor: Petr SiLK Koloros

Software programové vybavení. 1. část

Programové prostředky IS/IT

Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: David Holubec NÁZEV: VY_32_INOVACE_11_INF Vzdělávací oblast: informatika

Software. Placený, nebo zdarma? Ing. Simona Martínková Masarykovo gymnázium, Plzeň

1. přednáška pro začátečníky

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek

Základní informace. Operační systém (OS)

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Aplikační programové vybavení

Operační systémy Linux, Mac OS X a jejich srovnání

CZ.1.07/1.5.00/

3 roky Open Source Software. Ing. Michal Miklenda stek generálního inspektora ní inspekce

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Srovnání Linuxu a BSD z pohledu jádra. Jan Dyrczyk

09. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu:

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender

Linux na desktopu Pro Běžně Frustrované Uživatele

Porovnání rychlosti mapového serveru GeoServer při přístupu k různým datovým skladům

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice

Grafický software ve výuce a pro výuku

SOFTWARE. Programové vybavení počítače

NÁSTROJE PRO VIRTUALIZACI POČÍTAČE

Matematický software pro Linux

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Jakub Šesták. ESEJ DO PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍ KNIHOVNY

Myšlenkové mapy v Linuxu

Linux on Azure. Miroslav Sevelda

Projekt implementace OS Linux do výuky informačních technologií

Instalace aplikace 602XML Filler

INSTALACE SW V GNU/LINUXU

FLATPAK. Revoluce v distribuci linuxových aplikací? Jiří Eischmann, Red Hat Desktop Engineering Manager

Linuxové distribuce operačních systémů. Bc. Lukáš Uhlíř

Obsah. Úvod... 9 Použité zdroje... 9 O autorovi... 10

Tipy na vytvoření kvalitní prezentace PowerPoint. Martin Mazánek

O projektu OpenOffice.org a IBM OS/2 OS/2 a Open Source

Olga Rudikova 2. ročník APIN

Softwarová konfigurace PC

Úvod. Klíčové vlastnosti. Jednoduchá obsluha

Hospodářská informatika

SVOBODNÝ SOFTWARE ZLÍNSKÝ KRAJ

Seznámení s open source vývojem a open source řešeními pro mobilní zařízení

RHEV for Desktops & SPICE příklad nasazení v akademickém prostředí. Milan Zelenka, RHCE Enlogit s.r.o.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Multiplatformní GUI toolkity

Distribuce. Úvod do GNU/Linuxu. Michal Dočekal. 8. února 2007

O projektu Nasazení OpenOffice.org v praxi

Základy informatiky. 04 Operační systémy. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant

Informační predátoři, aneb, jak se účinně bránit. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. ul. A. Jiráska, č.p Most (CZ) ICT plán

LINUX - INSTALACE & KONFIGURACE

Na různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice

Poznámky k vydání pro Kerio Workspace 2.0.1

Chyby v prohlížečích, které v nich byly klidně deset let. Jiří Nápravník

Quo vadis, informatiko na LDF? (TEX, nvu, maxima, bash)

CZ.1.07/1.5.00/

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 5. Ing. Luděk Richter

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

JAK SE DAŘÍ KOMERČNÍMU LINUXU? Ondřej Suchý Enlogit s.r.o.

Linuxová distribuce Debian

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek

Počítač a multimédia v moderní mateřské škole. Reg. č. CZ.1.07/1.3.44/

Computer Press Brno 2003

SOFTWARE. Ing. Luděk Richter

Vývoj software pro Linuxové distribuce. Installfest Praha,

Free and Open Source Software for Geoinformatics FOSS4G

Operační systémy Oldřich Trenz

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

Transkript:

OPEN SOURCE MICHAL ČERNÝ DIGITÁLNÍ KOMPETENCE 2016

ÚVOD Život v informační společnosti Informace jako ekonomický statek Patentová ochrana, monopoly a soudní spory Ekonomika sdílení

STRUČNÁ HISTORIE Historická patentová ochrana (1421 první patent na tři roky, 1474 patentní úřad v Benátkách, 1623 Statut dominantního postavení,..) 50. 80. léta intuitivní ad hoc řešení 1983 Richard Stallman GNU project 1991 Linux 1997 Eric Raymond The Cathedral and the Bazaar 1998 Open Source Iniciative

MYŠLENKA OTEVŘENÉHO PŘÍSTUPU Open source není jen o tom, zda je něco zdarma Otevřený kód, známý přístup či data zcela mění to, jak pracujeme Možnost efektivního sdílení a spolupráce Ekonomicky není možné vytěžovat něco, co je možné zdarma šířit Mění se paradigma celé společnosti

CENA INFORMACÍ

OPEN ACESS Gold road - publikování v otevřených časopisech, kde přístup poskytují vydavatelé Green road - autorem zveřejněný článek v otevřených repozitářích Příklad: červené schránky v CERNu a arxiv.org Efekt: akcelerace vědy, rozšíření výzkumu, možnost vzdálené spolupráce,

OTEVŘENÁ DATA V ASTROFYZICE

SIMBAD Set of Identifications, Measurements, and Bibliography of Astronomical Data. Databáze astronomických objektů s celou řadou informací od lokalizace, přes velikost až po spektrální třídu či pozorovanou velikost. Existuje zde prohlížeč CDS s fotografiemi oblohy a pěknou vizuální podobou dat. Řada grafů, fotografií a dalších dat. Žáci mohou sami počítat a studovat hvězdy stejně, jako současní astrofyzici.

SIMBAD

SIMBAD

DALŠÍ ZDROJE Skyview zobrazí snímek objektu v dané frekvenci NASA zdroj dat všeho druhu (od obrázků z Hubbleova teleskopu po výpočet X-Ray Background daného objektu) MAST Portal všechna dostupná pozorovaná data (spektra, fotografie, ) na jednom místě. Vše se dá prohlížet stahovat, analyzovat.

MAST

ARXIV.ORG Vznik v roce 1991. Databáze volně dostupných preprintů z fyziky, matematiky, astronomie a dalších oborů. Každý měsíc tisíce nových článků. Lze v nich vyhledávat, stahovat je a pracovat s nimi. Ve výuce tak můžeme používat nejaktuálnější data a zároveň ukázat, jak vypadají výstupy fyzikální či astronomické vědy. Je nutný předvýběr zajímavých a dostupných textů.

SOFTWARE

MOOC Nástup s rozvojem e-learningu, který může být řízen (téměř sám) Je jedno zda máme stovky či tisíce studentů Příklady: Khan Academy, edx, Coursera, Efekt: humanitární aspekt, šíření vzdělanosti, internacionalizace vzdělanosti, podpora průmyslu,

COURSERA

OPEN SOURCE FILMY Otázka licence Dostupný scénář, scény, grafika, data Free culture vs. Open source film Blender: Sintel, Elephants Dream, Hrané: Valkaama, Boy Who Never Slept,

ELEPHANTS DREAM

OPEN DATA Data veřejné zprávy Nejde jen o zveřejňování dat, ale také o zpracovatelnou formu Součást egovernmentu Jsou ale i data ze soukromých zdrojů: CERN Grid, datová žurnalistika v podání ihned atp. Nové možnosti v kontextu Big data

OPEN SOURCE HARDWARE Myšlenka: zařízení se prodává za peníze, ale jsou známé plány na jeho výrobu, včetně programovatelných částí. Snaha sjednotit popis komponent, dokumentaci, jazyky atp. Efekty: možnost vylepšit si zařízení dle vlastních potřeb, šíření technologie (3D tisk).

NEO 1973 A REPRAP DARWIN

OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE Wikipedia 6. v Alex Top Sites Anglická 4 626 000 článků, česká 308 000 Open source platforma MediaWiki Open source přístup k psaní i konzumaci obsahu Masivní růst a podpora Henryk Batuta a podobní Osobní Wiki, firemní encyklopedie, znalostní databáze

OBČANSKÁ VĚDA V ČEM POMŮŽE TELEFON

INATURALIST Aplikace pro biologickou občanskou vědu. Lidé mapují rostliny, živočichy atp. Spolu se souřadnicemi a časem vzniká unikátní mapa biodiversity. 37 000 uživatelů, 67 000 zaznamenaných dat.

ZÁVĚREM Open source je fenomén a to nejen kvůli ceně, ale také pro možnost přizpůsobení, strategii nebo způsobu práce Nejznámější oblastí je stále software, ale přidávají se další Základní myšlenka: omezit redundantní práci, podporovat inovace Open source jako móda? Otevřené otázky: je bazar ideální vývojový model? Jak efektivní jsou virtuální týmy? Jak řešit licenční nejednotnost?...

LINUX

CO JE LINUX? Linux je souhrnný název pro skupinu operačních systémů, které jsou založené na linuxovém jádře Základní myšlenkou je užití open source technologií Jednotlivé programy označujeme jako distribuce, jako například: Ubuntu Fedora OpenSuse

HISTORIE 1989 Richard Stallman popisuje svobodnou licenci GNU GPL (druhá verze licenci 1991 a třetí 2007) Linus Torvalds začal vyvíjet jádro Linuxu v roce 1991 jako koníček na základe Unixu První verze linuxového jádra (0.01) byla na internetu zveřejněna 17. září 1991 Záhy se systém začal rychle rozvíjet díky rostoucí komunitě přispěvatelů a testerů 1997 Kniha The Cathedral and the Bazaar od Erica S. Raymonda

LINUXOVÉ JÁDRO 0.0.1 září 1991 (10 239 řádek kódu) 0.11 prosinec 1991 první verze, pod kterou lze zkompilovat Linux 0.11 0.95 březen 1992 první verze schopná spuštění X Window System 1.0.0 14. března 1994 (176 250 řádek kódu) 1.2.0 7. března 1995 (310 950 řádek kódu) 2.0.0 9. června 1996 (777 956 řádek kódu) 2.2.0 25. ledna 1999 (1 800 847 řádek kódu) 2.4.0 4. ledna 2001 (3 377 902 řádek kódu) 2.6.0 17. prosince 2003 (5 929 913 řádek kódu) 2.6.16.11 24. dubna 2006 (6 981 110 řádek kódu) 2.6.21 25. dubna 2007 (7 522 286 řádek kódu) 2.6.25 16. dubna 2008 (9 232 484 řádek kódu) 2.6.32 3. prosince 2009 (12 606 910 řádek kódu) 3.10-30. června 2013 (17,000,000+ řádek kódu).

SOUČASNOST Většina kódu je vyvíjena placenými programátory Linux je většinový operační systém na serverech, ale je užíván také v jednoúčelových zařízeních, mobilních telefonech či osobních počítačích Podporují ho společnosti jako IBM, Intel či Red Hat

VYUŽITÍ Především na serverech. Automobily, ledničky, inteligentní domácnosti... Stolní počítače a notebooky. Netbooky a mobilní telefony (Android a nejen on) Složitější stroje a výrobní linky Jimmy od Intelu...

VÝHODY LINUXU PROTI WINDOWS (NA DESKTOPU) Minimum virů vyšší bezpečnost,? Větší stabilita Větší variabilita vzhledu Nulová pořizovací cena za OS Obvykle nižší spotřeba Snazší přizpůsobení se potřebám uživatele Obvykle nižší hardwarové nároky

SHRNUTÍ Linux není konkrétní program, ale skupina programů, které jsou často dosti odlišné Díky otevřenému kódu je možné operační systém snadno přizpůsobit konkrétním podmínkám Je šířen pod licencí GNU

GRAFICKÁ PROSTŘEDÍ Většina uživatelů se nespokojí s příkazovým řádkem, ale vyžaduje určité grafické prostředí. Na rozdíl od Windows si můžete v Linuxu poměrně svobodně vybírat, jak bude váš operační systém vizuálně vypadat. Jednotlivá grafická prostředí do určité míry ovlivňují, jak rychle vám jednotlivé aplikace poběží.

GNOME Zřejmě nejrozšířenější grafické prostředí. Založeno na GTK+. Jednoduché a přehledné prostředí určené především pro práci. Pracuje se na portu pro mobilní zařízení. Nejznámější nativní aplikace: GIMP, Nutilus, Totem, gedit...

GNOME 2

GNOME 3

KDE Konkurent Gnome, který nabízí atraktivnější vzhled s více efekty vyšší hardwarové nároky. Založené na Qt. Velké množství aplikací. Učeno především pro koncové uživatele a domácí využití. Základní nativní aplikace: digikam, Amok, KOffice, KMail, Kaffeine...

KDE 4

KDE 4

XFCE Nejnižší hardwarové nároky. Určeno především pro slabší počítače. Méně efektů a spíše nepřitažlivý vzhled. Založen na GTK+. Základní nativní aplikace: Orage, Thunar, Xfmedia...

XFCE

XFCE

UBUNTU Asi nejrozšířenější distribuce pro desktop. Využívá Unity, ale jsou i klony s KDE, Xface, Gnome 3 či verze určená pro vzdělávání. Jednoduchá instalace, podpora multimédií a sociálních sítí. Předinstalované programové vybavení je určené pro běžnou domácí činnost.

UBUNTU Moderní vzhled s efekty. Je k dispozici také v češtině i s částečnou technickou podporou. Před instalací je možné si vyzkoušet Live verzi. Jednoduché ovládání a instalace software pomocí Centrum softwaru. www.ubuntu.cz

UBUNTU

KNOPPIX Live operační systém není třeba jej instalovat běží z CD či USB disku. Využívá LXDE. Dobrá podpora hardware a jednoduché ovládání. http://www.knopper.net/knoppix/

LXDE

FEDORA Nekomerční varianta k Red Hat. Užívá Gnome. Snadná instalace, výborná podpora hardware. Robustní softwarová výbava. Poměrně dynamický vývoj. Solidní výpočetní výkon. http://fedora.cz/

FEDORA

OPENSUSE Vyvíjeno společností Novell. Založeno na KDE. Velmi snadná instalace a konfigurace programů i operačního systému. Kvalitní technická podpora. Dobrá softwarová výbava. http://www.opensuse.org/cs/

OPENSUSE

PŘÍKLADY NEJZNÁMĚJŠÍHO SOFTWARE PRO LINUX OpenOffice.org - LibreOffice GIMP Scribus Firefox Chrome QtiPlot Wine VLC media player