Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2002

Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 066 / 71 28 111 : jihlava@up.mpsv.cz e : http://www.upji.cz Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2002

O b s a h I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace I.3 Silné stránky kraje I.4 Slabé stránky kraje II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) II.3 Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech II.4 Volná pracovní místa III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti III.2 Tok nezaměstnanosti III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Uchazeči se ZPS III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ V.3 Rekvalifikace VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj v kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti VII. DOPORUČENÍ 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina". Rozlohou 6 924,8 km 2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bude k 1.1.2003 rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 377 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí 3

menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a pod-průměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradí k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km 2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km 2. V rámci střední Evropy, respektivě Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč - České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Ke konci roku 2001 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, téměř 84 tisíc subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (19 511) a nejméně okres Pelhřimov (12 327). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (68,3 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem (31,7 %). Přes 9 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov Dřevozpracující družstvo Lukavec. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se 4

zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč. Kraj tak figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy náleží toto místo okresu Třebíč. Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina v roce 2001 byl k 31.12.2001 celkem 520 332 a od roku 1995 poklesl o 0,48 %. Absolutní počet 4 568 živě narozených dětí v roce 2001 představuje pokles 4,05 % oproti roku 2000. Přirozený i migrační přírůstek vykázal zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 687 osob. V porovnání s rokem 2000 bylo uzavřeno méně sňatků a rozvodů. Pokračoval sestupný trend v počtech potratů. V roce 2020 by mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů Mezinárodní festival sborového umění. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival Prázdniny v Telči zde probíhá např. i Evropské setkání folklorních souborů. Svoji popularitu si již získal i Mezinárodní festival dokumentárního filmu konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturněhistorických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha- Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. 5

I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel ukazatel 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001 počet obyvatel 521 472 520 763 520 332 z toho - v produktivním věku (15-60 let) 333 926 334 737 335 448 - věková kategorie obyvatel 0-14 let 92 748 90 142 87 988 I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 64 let - nejnižší průměrná mzda 6

II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) stav ke dni 31.12. 30.6. 30.12. 30.6. 31.12. 2000 2001 2001 2002 2002 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1 291 1 334 1 327 1 339 1 356 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 8 399 7 870 7 960 9 017 9 308 celkový počet zaměstnavatelů 9 726 9 204 9 287 10 356 10 664 Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 31.12. 30.6. 30.12. 30.6. 31.12. 2000 2001 2001 2002 2002 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 144 340 144 327 144 487 143 611 142 283 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 37 854 39 442 40 065 44 830 45 237 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 42 575 43 561 43 462 46 209 48 415 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech 224 769 227 330 228 014 234 650 235 935 velikostních kategorií + OSVČ) II.2 Zaměstnanost u vybraných místně nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 Vývoj počtu zaměstnanců Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou předmět činnosti (podrobněji): výroba užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 1 626 rok 2001 1 721 rok 2002 1 640 Komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel na okrese HB, v důsledku potíží Jihlavských skláren Bohemia zaplnil nový odbytový prostor na trhu a do budoucna má příznivé vyhlídky, stabilní rozvoj 7

předmět činnosti (podrobněji): Pleas, a.s. Havlíčkův Brod výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 1 012 rok 2001 980 rok 2002 956 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca 40-50 mongolských šiček Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava výroba vstřikovacích zařízení rok 2000 2 233 rok 2001 4 108 rok 2002 4 503 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v kraji: německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, stabilizovaný stav Motorpal, a.s. Jihlava výroba zařízení pro vznětové motory a příslušenství rok 2000 2 693 rok 2001 2 827 rok 2002 2 649 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele v současné době v důsledku nedostatku zakázek hluboká restrukturalizace; v roce 2002 snížen počet pracovníků o cca 200, v roce 2003 dalších cca 300 pracovníků 8

předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: ČEZ, a.s. jaderná elektrárna Dukovany výroba elektrické energie rok 2000 1 638 rok 2001 1 532 rok 2002 1 443 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: bezproblémový provoz, v roce 2003 předpokládaná restrukturalizace provozu a následné propouštění části zaměstnanců Uniplet, a.s. Třebíč výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů rok 2000 628 rok 2001 564 rok 2002 512 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: dříve světově významný výrobce pletacích strojů, v roce 1996 dokončena špatně vedená privatizace a následná restrukturalizace snížila počet pracovníků na cca 600; od roku 2001 opět špatná ekonomická situace v důsledku nezájmu odběratelských trhů První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba a montáž energetických zařízení a stavebních strojů rok 2000 529 rok 2001 544 rok 2002 609 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele hospodářská a ekonomická situace se v současné době jeví jako stabilizovaná 9

II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 Vývoj počtu zaměstnanců předmět činnosti (podrobněji): Pleas, a.s. Havlíčkův Brod výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků počet zaměstnanců v okrese: rok 2000 1 012 rok 2001 980 rok 2002 956 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca 40-50 mongolských šiček Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava výroba vstřikovacích zařízení rok 2000 2 233 rok 2001 4 108 rok 2002 4 503 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Německý vlastník, největší zaměstnavatel v kraji, stabilizovaný stav Automotive Lighting, s.r.o. Jihlava výrobce světlometů a osvětlovacích těles pro automobily rok 2000 983 rok 2001 1 028 rok 2002 1 023 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele situace stabilizovaná, další rozšíření v současné době italský vlastník nechystá 10

předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Žďas, a.s. Žďár nad Sázavou těžké strojírenství, hutnictví rok 2000 3 300 rok 2001 3 151 rok 2002 2 969 Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel v regionu, slovenský vlastník v roce 2002 žádné zásadní změny v počtech zaměstnanců neprovedl II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2000 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 ISCED97 volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo volná místa uchaz. na 1 místo uchazeči uchazeči uchazeči uchazeči volná místa bez vzdělání 18 13 1,4 26 5 5,2 23 0 0 19 0 0 základní vzdělání 4268 811 5,3 3 891 977 4,0 3 866 656 5,9 4 483 1 017 4,4 OU + OŠ 10 444 1 661 6,3 8 856 1 498 5,9 7 034 1 175 6,0 9 264 965 9,6 SOU + SO 3586 136 26,4 4 186 225 18,6 5 152 539 9,6 6 416 210 30,6 střední všeobecné 543 10 54,3 645 11 58,6 676 24 28,2 672 26 25,8 vysokoškolské 543 56 9,7 592 81 7,3 704 53 13,3 694 80 8,7 celkem 19 402 2 705 7,2 18 196 2 797 6,5 17 455 2 447 7,1 21 548 2 298 9,4 střední všeobecné (gymnázia) Skladba volných pracovních míst v roce 2002 byla v zásadě velmi obdobná jako v předešlých letech. Stále převažovala volná pracovní místa v dělnických profesích ve strojírenství, stavebnictví a v textilním průmyslu. Stejně tomu tak bylo i v obchodu, kde byl trvalý nedostatek prodavačů a pokladních. Tuto situaci řešilo mnoho zaměstnavatelů přijímáním zahraničních pracovníků z východních zemí (např. šičky z Mongolska, stavební dělníci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska a strojírenští dělníci a prodavačky ze Slovenska). Musíme přiznat, že se někdy ze strany zaměstnavatelů jedná i o spekulativní jednání, protože tato síla je pro ně levnější a z hlediska pracovní vytíženosti i výhodnější. Přes trvalý zájem o výše uvedené profese je stále poměrně vysoké procento těchto uchazečů v evidenci úřadů práce. Důvodů, proč tito uchazeči o zaměstnání zůstávají v evidenci, i když mají požadovanou a žádanou kvalifikaci, je několik a již dlouho jsou stále stejné: zdravotní omezení, ženy starající se o malé děti, nevyhovující dopravní spojení do zaměstnání, špatné předchozí pracovní výsledky, které případné zaměstnavatele odrazují, a v neposlední řadě i nezájem o práci např. z důvodu nízkého výdělku nebo špatných a nevyhovujících pracovních podmínek. uchaz. na 1 místo 11

III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 Vývoj nezaměstnanosti stav ke dni ukazatel (celkový počet) 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 evidovaní uchazeči o zaměstnání 19 402 16 071 18 196 17 455 21 548 volná pracovní místa 2 705 3 440 2 797 2 522 2 267 uchazeči připadající na 1 VPM 7,2 4,7 6,5 6,9 9,5 uchazeči pobírající hmotné zabezpečení 8 271 6 193 8 387 7 316 10 439 míra nezaměstnanosti v % 7,5 6,2 7,0 6,8 8,3 V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2002 kraj Vysočina na 6. místě (v roce 2001 na 9. místě) s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti 8,3 % (Česká republika 9,8 %). Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 9,5. Proti roku 2001 došlo ke zvýšení o 0,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo, přesto počet uchazečů 9,5 je o 3,2 nižší než celorepublikový průměr, který má hodnotu 12,7 uchazeče na 1 volné pracovní místo. III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 Tok nezaměstnanosti období nově evidovaní vyřazení umístění za rok 2000 32 083 35 960 21 685 za 1. pololetí 2001 14 168 17 594 11 147 za rok 2001 30 818 32 147 19 565 za 1. pololetí 2002 15 591 16 332 15 379 za rok 2002 33 569 30 247 28 378 Prvním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti byli jako každoročně většinou dočasně propuštění zaměstnanci z odvětví podléhajících vlivu sezónnosti: zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních firem a ve službách), zaměstnanci dotovaní úřady práce např. na veřejně 12

prospěšných pracích a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují. Tito uchazeči většinou odchází z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. Jednalo se v mnoha případech o likvidaci celých firem (např. Jihlavské sklárny Bohemia) nebo o masivní zeštíhlování počtů zaměstnanců u větších firem (např. Motorpal Jihlava). Ve většině případů se jedná o reakci na současnou hospodářskou a ekonomickou situaci v České republice. III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k ISCED97 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % bez vzdělání 18 0,1 19 0,1 26 0,1 21 0,1 19 0,1 základní vzdělání 4 268 22,0 3 633 22,6 3 891 21,4 3 866 22,4 4 483 20,8 OU + OŠ 10 444 53,8 7 434 46,3 8 856 48,7 7 224 40,8 9 264 43,0 SOU + SO 3 464 17,9 3 767 23,4 4 186 23,0 5 152 29,8 6 416 29,8 střední všeobecné 665 3,4 615 3,8 645 3,5 486 2,8 672 3,1 vysokoškolské 543 2,8 603 3,8 592 3,3 706 4,1 694 3,2 celkem 19 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 17 455 100,0 21 548 100,0 střední všeobecné (gymnázia) Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 19 let 564 2,9 1 182 7,4 1 517 8,3 1 256 7,2 1 810 8,4 20-24 let 4 868 25,1 3 171 19,7 3 567 19,6 3 522 20,1 4 247 19,8 25-29 let 2 689 13,9 2 277 14,2 2 559 14,1 2 433 14,0 2 937 13,6 30-34 let 2 289 11,8 1 848 11,5 2 073 11,4 1 972 11,3 2 430 11,3 35-39 let 1 994 10,3 1 592 9,9 1 813 10,0 1 798 10,3 2 142 9,9 40-44 let 1 948 10,0 1 537 9,6 1 742 9,6 1 592 9,1 1 903 8,8 45-49 let 2 104 10,8 1 801 11,2 2 005 11,0 1 867 10,7 2 253 10,5 50-54 let 2 031 10,5 1 822 11,3 2 052 11,3 2 032 11,6 2 464 11,4 55-59 let 805 4,1 742 4,6 773 4,2 884 5,1 1 266 5,9 nad 60 let 110 0,6 99 0,6 95 0,5 99 0,6 96 0,4 celkem 10 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 17 455 100,0 21 548 100,0 Tabulka III/5- Délka evidence stav k období 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % absolutní v % do 3 měsíců 5 522 28,4 4 422 27,6 5 710 31,3 4 741 27,2 6 246 29,8 3 6 měsíců 3 567 18,4 2 593 16,1 3 782 20,9 3 272 18,7 4 911 22,9 6 9 měsíců 1 981 10,2 1 546 9,6 1 862 10,2 2 022 11,6 2 476 11,5 9 12 měsíců 1 221 6,3 1 533 9,5 1 160 6,4 1 820 10,4 1 487 6,9 12 24 měsíců 3 541 18,3 2 446 15,2 2 250 12,3 2 261 13,0 2 905 13,6 nad 24 měsíců 3 570 18,4 3 531 22,0 3 432 18,9 3 339 19,1 3 523 15,3 celkem 19 402 100,0 16 071 100,0 18 196 100,0 17 455 100,0 21 548 100,0 13

Tabulka III/6 Průměrná délka evidence (ve dnech) ukazatel stav k 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů 378 422 383 414 380 průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 203 214 195 187 177 Tabulka III/7 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k třída zaměstnání 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 85 0,4 89 0,6 75 0,4 98 1,8 116 0,5 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 517 2,7 579 3,6 603 3,3 683 3,9 688 3,2 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných 1625 8,4 1408 8,8 1538 8,5 1 548 8,8 1 748 8,1 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1285 6,6 1144 7,1 1200 6,6 1 162 6,7 1 348 6,3 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách 2314 a obchodě 11,9 1954 12,2 2042 11,2 2 040 11,6 2 472 11,5 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 522 2,7 355 2,2 447 2,5 356 2,0 512 2,4 a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 3869 19,9 2921 18,2 3400 18,7 2 968 17 4 201 19,5 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 1334 6,9 1111 6,9 1177 6,5 1 235 7,1 1 592 7,4 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3496 18,0 2974 18,5 3156 17,3 3 062 17,4 3 518 16,3 tř. 0 Příslušníci armády 9 0,0 9 0,1 6 0,0 8 0,1 13 0,1 nezadáno 4345 22,5 3527 21,8 4552 25,0 4 301 236 5 340 24,7 celkem 19402 100,0 16071 100,0 18196 100,0 17455 100,0 21548 100,0 Nejvíce uchazečů v evidenci úřadů práce je vyučeno v oborech šička, švadlena, kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem v tomto oboru velmi časté); podobná je situace v oboru prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou). 14

III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 stav k 30.9.2000 30.4.2001 30.9.2001 30.4.2002 30.9.2002 bez vzdělání 3 4 4 2 3 základní vzdělání 127 154 142 267 295 OU + OŠ 1 425 517 1 180 713 1 324 SOU + SO 1 273 685 1 324 772 1 875 střední všeobecné (gymnázia) 192 124 148 148 194 vysokoškolské 270 145 287 132 339 celkem 3 290 1 629 3 085 2 034 4 030 Největším nedostatkem v zaměstnanosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce a tato neodpovídají jejich dosaženému vzdělání. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly vyučení nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - u absolventů-mužů dosud nesplněná branná povinnost - o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha pracovat v kanceláři, apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto handicapů je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby s pomocí svých nástrojů pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči, vedení v jejich evidenci, úspěšně zařadili na své místo a uplatnili se uspokojivě na trhu práce. 15

III.4.2 Uchazeči se ZPS Tabulka III/9 Vývoj počtu uchazečů se ZPS ukazatel (celkový počet) stav k 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 uchazeči se ZPS 2 563 2 427 2 604 2 708 2 958 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,2 % 15,1 % 14,3 % 15,5 % 13,7 % Protože uchazeči se změněnou pracovní schopností jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu, jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba I z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. Poznámka: podíl občanů se ZPS vedených na jednotlivých úřadech práce kraje Vysočina okres % z celkového počtu uchazečů Jihlava 12,9 % Žďár nad Sázavou 17,6 % Havlíčkův Brod 14,1 % Pelhřimov 13,4 % Třebíč 11,4 % kraj Vysočina 13,7 % III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 Charakteristika mikroregionů název mikroregionu počet obyvatel EOA počet uchazečů míra nezam. Jaroměřice nad Rokytnou (TR) 6 207 2 767 532 19,2 % Jemnice (TR) 7 948 3 679 557 15,1 % Moravské Budějovice (TR) 16 074 7 551 1 116 14,8 % Náměšť nad Oslavou (TR) 14 133 6 516 871 13,4 % Hrotovice (TR) 7 231 3 415 3 368 13,0 % Golčův Jeníkov (HB) 4 486 2 085 247 12,0 % Telč (JI) 13 653 6 478 644 9,9 % Bystřice nad Pernštejnem (ZR) - - 1 426 12,4 % Nové Město na Moravě (ZR) - - 831 8,7 % Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Z důvodu absence průmyslu je zde současně i málo zaměstnavatelů jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. V jiných oblastech, například v mikroregionu Bystřice nad 16

Pernštejnem je úbytek pracovních míst trvale způsobován stále probíhajícím útlumem těžby uranu. Další mikroregiony, například oblast Jemnice na Třebíčsku, ale i jinde, jsou mimo hlavní dopravní spojnice a proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečsko na Jihlavsku a v mnoha jiných okrajových mikroregionech kraje Vysočina. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců stav k ukazatel 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 počet platných povolení 1 275 1 393 1 440 1 387 1 683 Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: šičky, švadleny - Jihlava: šičky, stavební dělníci, pomocní dělníci - Pelhřimov: pomocní dělníci, baliči - Třebíč: pomocní dělníci v lese, montážní dělníci, stavební dělníci - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci Slovenští dělníci shodně obsazují převážně místa pro strojírenské dělníky, zedníky, tesaře, svářeče, pomocné dělníky a prodavačky v super a hypermarketech. 17

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 449 996 421 031 447 033 v tom na pasivní politiku 275 140 242 504 298 156 na aktivní politiku 174 856 178 527 148 877 podíl APZ na PZ v % 38,9 42,4 28 8 Tabulka V/2 Skutečné výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroje APZ 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 51 876 37 142 19 558 - na mzdy 18 380 19 119 17 588 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 11 823 15 179 14 007 absolventská místa 28 880 25 807 23 582 veřejně prospěšné práce 44 394 57 158 51 561 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 894 3 029 250 - provoz 2 790 3 428 3 810 rekvalifikace 11 553 14 195 17 999 fond PALMIF INSOLVENCE 2 978 3 521 36 915 ostatní (semináře, expertízy apod.) informační materiály 587 463 566 celkem 174 855 179 041 185 836 V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3 - Počet uchazečů umístěných na vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Nástroje APZ 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení 1 043 817 574 - na mzdy 584 443 237 společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných 383 390 386 absolventská místa 824 672 607 veřejně prospěšné práce 1 527 1 440 1 076 chráněné dílny a pracoviště - zřízení 12 38 4 - provoz 107 116 113 celkem 4 480 3 916 2 997 18

V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 489 1 653 1 883 z toho ženy 878 1 111 1 137 absolventi škol a mladiství 200 235 356 osoby se ZPS 45 75 81 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 657 1 079 1 192 z toho úspěšně 1 286 1 054 1 107 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 987 906 891 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 30 27 4 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 102 141 37 Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků Pelhřimov: obsluha PC, sváření, jednoduché a podvojné účetnictví Třebíč: sváření, účetnictví Žďár nad Sázavou: obsluha PC Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. 19

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2002 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, budou mít pravděpodobně obecnou platnost i v následujícím roce. I nadále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí, což povede místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Vlivem vysokého kursu koruny budou některé firmy i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců a někteří zaměstnavatelé budou mít i nadále problémy, vzniklé v důsledku katastrofálních povodní. Velice nepříznivý vliv na ekonomiku odbytu mnoha firem bude mít i neustále se zhoršující hospodářská situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy výrobků, např. sklo, textil. V důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech očekáváme pokles úbytku absolventů škol v I. pololetí roku 2003. Naopak jako každoroční pozitivum očekáváme v průběhu I. pololetí masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Jako velmi problémové skupiny uchazečů o zaměstnání se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko a Dačicko), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do zaměstnání. Další velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Havlíčkův Brod, naopak nejlépe se jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde se v poslední době zhoršila dopravní obslužnost. Obě místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: je z hlediska dopravy velmi těžko dostupným regionem a zároveň zde probíhá postupný útlum těžby uranu (po dlouhá léta zaměstnavatel většiny místních obyvatel). O průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, není dnes mezi významnými investory zájem. 20

VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k mírnější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % pesimističtější varianta počet evidovaných uchazečů míra nezaměstnanosti v % 30.6.2003 21 100 8,1 22 100 8,5 31.12.2003 22 400 8,6 23 400 9,0 VII. DOPORUČENÍ Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: - aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ - s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS - aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: - odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce - sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací - zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru - zrušit nebo lépe vymezit institut pravděpodobného výdělku, který je příliš často zneužíván. 21