Konkurenceschopnost a export spolupráce se třetími zeměmi

Konkurenceschopnost a export spolupráce se třetími zeměmi 17.12.2012 konference Podpora mezinárodní technologické a výzkumné spolupráce se zeměmi mimo EU pořádaná Technologickým centrem AV ČR Prof. Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní obchodní komory ČR (ICC ČR) Jana Gutierrez Chvalkovská, zástupkyně předsedy ICC ČR Výzkum podpořen z TAČR TD010137

REAKCE EU EXPORTU V KRIZI Strana 2

Obchodní bilance členských států EU 27 ( Reakce na krizi 2008) Pozitivní bilance zahraničního obchodu s ostatními státy EU27 i se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, pozitivní obchodní bilance se státy mimo EU Pozitivní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, negativní obchodní bilance se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU 27 i EU 27 Zdroj: EUROSTAT (2008) Strana 3

Obchodní bilance členských států EU 27 (2009) Pozitivní bilance zahraničního obchodu s ostatními státy EU27 i se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, pozitivní obchodní bilance se státy mimo EU Pozitivní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, negativní obchodní bilance se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU 27 i EU 27 Zdroj: EUROSTAT (2008) Strana 4

Obchodní bilance členských států EU 27 (Reakce na krizi 2010) Pozitivní bilance zahraničního obchodu s ostatními státy EU27 i se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, pozitivní obchodní bilance se státy mimo EU Pozitivní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, negativní obchodní bilance se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU 27 i EU 27 Zdroj: EUROSTAT (2008) Strana 5

Obchodní bilance členských států EU 27 (Pokračující krize 2011) Problémy Finska s oboustranně deficitní obchodní bilancí po 22 letech... Pozitivní bilance zahraničního obchodu s ostatními státy EU27 i se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, pozitivní obchodní bilance se státy mimo EU Pozitivní bilance zahraničního obchodu se státy EU 27, negativní obchodní bilance se státy mimo EU Negativní bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU 27 i EU 27 Zdroj: EUROSTAT (2008) Strana 6

Co se stalo s finskou inovativností a exportem? Problém nadměrné orientace na klíčovou firmu NOKIA, která se 160 tisíci zaměstananci představovala světového šampiona ve vědeckovýzkumně náročné oblasti výroby telefonů a dominovala na finském burzovním trhu. Podle Erkki Ormaly, vicepresidenta NOKIE pro rozvoj, úspěšný finský forsight jak ve firmě tak ve veřejném sektoru identifikoval již před 15 léty jednotný digitální trh s digitálním prostorem a digitálním obsahem jako perspektivní stimulaci ekonomiky. Následně v letech 1995-2005 odstartoval odpovídající jak veřejný tak soukromý VVaI, který přinesl významné výsledky, které byly mnohdy patentovány a představovaly pobídky pro tvorbu podnikových inovací v dané oblasti. Agregace digitálního obsahu poskytovaného on-line internetem prostřednictvím interaktivních chytrých telefonů, tabletů, kiosků aj. slibovala otevření prostoru pro nesmírný nárůst počtu uživatelů. Ale společnost NOKIA se stala obětí vlastního úspěchu, konzervativnosti technokratického managementu přeceňujícího efektivní výrobní kapacity samotných telefonů s úsporami z rozsahu. Nabízející se výzkumná řešení NOKIA včas neaplikovala, zatímco konkurenční platformy Apple a Google/Android orientované na software tradiční výrobní kapacity nebrzdily, neboť výrobu pružně outsourcují. Výsledky finského VVaI v oblasti konvergujícího digitálního obsahu konkurenční firmy již je řadu let využívají a platí za to ročními autorskými poplatky přes půl miliardy dolarů. Probuzení náhle ztrátové NOKIE přišlo jak ze strany finančního trhu, kde prudce poklesla hodnota firmy a jednotlivých akcií na méně než desetinu (dopad na pensijní fondy), tak ze strany prudkého poklesu tržních podílů na trhu eskalovaná ztrátou čínského trhu levných telefonů. Nástup nového vedení, propouštění desetitisíců zaměstnanců, lepší lokační a navigační systém, přechod na MS mobilní software s novými telefony, výroba vlastních tabletů je pokusem zvrátit situaci. Venture kapitálem NOKIE původně podporovaná firma ROVIO vyvinula videohru Angry Birds (unikátní rekord - jedna miliarda stažení) a při několika stech zaměstnanců je vysoce zisková...příklad nového příslibu ve vzdělané finské populaci?

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Evropa Změna proti r. 2010 Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mld. Kč) 2011 71 773 2 538 % změna 2011/2010 +4,2% +11,6% Norsko 51 % Iceland 65 % Finland 48 % Russia 35 % menší diverzifikace větší diverzifikace Ireland 64 % Belarus 24 % Ukraine 30 % Kazakhstan 31 % Albania 70 % Turkey 34 % Armenia 86 % % Georgia 58 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Severní a střední Amerika Greenland 98 % Canada 55 % Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) 2011 4 630 60 611 % změna 2011/2010 +10,1 % +27,0 % Mexico 29 % USA 22 % Belize 100 % Cuba 87 % Jamaica 99 % Haiti 100 % Dominican Republic 76 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Změna proti r. 2010 Guatemala 71 % Honduras 67 % Puerto Rico Salvador 100 % Nicaragua 82 % Costa Rica 72 % Panama 68 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC menší diverzifikace větší diverzifikace

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Jižní Amerika Colombia 51 % Venezuela 50 % Guyana 82 % Suriname 90% French Guiana Změna proti r. 2010 Ecuador 61 % Počet exportérů duplicitně Objem exportu (mil. Kč) Peru 31 % Brazil Brazil 34 % menší diverzifikace větší diverzifikace 2011 1945 9 956 % změna 2011/2010 +15,8% +5,4% Chile 51 % Bolivia 59 % Paraguay 73 % Argentina 34 % Uruguay 73 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Afrika Počet exportérů Duplicitně Objem exportu (mil. Kč) 2011 2 749 19 365 % změna 2011/2010 +6,6% +7,2% Morocco 61 % Mauritania 100 % Algeria 58 % Chad Sudan Senegal 99 % Burkina Faso 91 % 95 % Somalia 92 % Nigeria 100 % Ethiopia Côte d'ivoire 72 % Guinea Central Af. Rep. 78 % 84 % Cameroon 81 % 100 % 77 % Ghana 76 % Mali 99 % Benin 92 % Equatorial Guinea 94 % Gabon 89 % Niger 98 % Congo 91 % Tunisia 61 % Libya 77 % Dem. Rep. Congo 85 % Angola 97 % Namibia 83 % Botswana 99 % South Africa 55 % Zambia 94 % Egypt 45 % Kenya 43 % Tanzania 64 % Zimbabwe 96 % Eritrea 100 % Djibouti 100 % Madagascar 89 % Mozambique 83 % Změna proti r. 2010 menší diverzifikace větší diverzifikace Uganda 85 % Burundi 100 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Lesotho 100 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Asie Azerbaijan 69 % Uzbekistan 65 % Mongolia 46 % North Korea 100 % Israel 81 % Syria 56 % Iraq 49 % Iran 31 % Afganistan 51 % China 25 % Japan 26 % Saudi Arabia 30 % Yemen 98 % Pakistan 51 % Oman 58 % India 59 % Thailand 38 % Vietnam 30 % Taiwan 59 % South Korea 31 % Philippines 83 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Změna proti r. 2010 Sri Lanka 78 % Malaysia 52 % Indonesia 46 % menší diverzifikace větší diverzifikace Počet exportérů Objem exportu duplicitně (mld. Kč) 2011 11 937 105 % změna 2011/2010 +10,7% +15,8% Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Podíl 5 největších českých vývozců na celkovém vývozu ČR do jednotlivých zemí v roce 2011 Austrálie a Oceánie Objem Počet exportérů exportu (mil. Kč) 2011 1 205 5 186 % změna 2011/2010 +14,4% +33,8% Papua New Guinea 93 % Změna proti r. 2010 Australia 53 % menší diverzifikace větší diverzifikace New Zealand 57 % 100 75 % 75 50 % 50 25 % 25 0 % Zdroj: ICC ČR na základě dat GŘC

Vývoz mínus dovoz zboží (v tis. Kč). Exportní strategie navazuje na strategii konkurenceschopnosti Mezinárodní obchod České republiky se zbožím 2011 vs. 2009 150 000 000 Problém hrozby druhého poklesu v Evropě neboli dvojitého W. 100 000 000 50 000 000 Přijímače televizní s barevným displejem, obrazovkou Vozidla, motor vratný Vozidla,motor vratný píst.zážeh, Vozidla,motor pístový vznětový, 1500-2500cm3 Stále se prohlubuje jednostranná orientace exportu průmyslu z ČR, navíc klíčové položky začínají mít problémy Je nutno důrazně implementovat exportní strategii 0-50 000 000-100 000 000-150 000 000 Části karosérií,vč kabin traktorů,aut.os,nákl Podíl obratu zboží na celkovém obratu (v procentech). 0 1 2 3 Oleje minerální a z nerostů živičných,surové Velikost kruhu odpovídá velikosti vývozu. 2011 2009 Zdroj: EEIP, a.s., data Český statistický úřad, ComTrade HS 2 Strana 14

Plynule rostoucí dominance zpracovatelského zejm. automobilového průmyslu Název zboží LFI Dekompozice LFI LFI 1 LFI 2 LFI 3 Vozidla,motor pístový vznětový,1500-2500cm3 1,63 0,71 0,06 2,51 Zpracovatelské jednotky jiné než HS 8471.41 nebo 8471.49 1,04 0,79 0,06 1,42 Vozidla,motor vratný píst.zážeh,1000-1500cm3 1,03 0,77 0,06 1,44 Přijímače televizní s barevným displejem,obrazovkou 0,73 0,75 0,06 1,05 Vozidla,motor vratný píst.zážehový,do 1000cm3 0,71 0,97 0,06 0,77 Vozidla,motor vratný píst.zážeh,1500-3000cm3 0,53 0,66 0,06 0,89 Části karosérií,vč kabin traktorů,aut.os,nákl 0,44 0,33 0,06 1,59 Čerpadla hmot pohon,mazadel pro píst.motory 0,36 0,75 0,06 0,52 Přístroje el.signal.svět,vizuál.pro voz.motor 0,36 0,78 0,06 0,49 Části,součásti sedadel 0,31 0,46 0,06 0,77 Název zboží LFI Dekompozice LFI LFI 1 LFI 2 LFI 3 Oleje minerální a z nerostů živičných,surové -1,94-0,99 0,06 1,85 Části vysílačů,radarů,přístr.rozhl,televiz.ap -0,69-0,72 0,06 0,89 Léky ze smíšených,nesmíšených výr.ost,odměřené -0,61-0,46 0,06 1,19 Části strojů na automatické zpracování dat -0,57-0,28 0,06 1,69 Procesory a řídicí jednotky -0,40-0,29 0,06 1,14 Zař.pro autom.zprac.dat přenosná,<10kg,obs.min.cpu+kláv+displej -0,39-0,11 0,06 2,36 Ropné oleje, střední a těžké -0,32-0,30 0,06 0,89 Motory pístové vznětové pro motorová vozidla -0,27-0,90 0,06 0,28 Rudy železné,koncentráty,neaglomerované -0,27-1,00 0,06 0,25 Drát z mědi rafinované,nad 6mm -0,20-0,95 0,06 0,20 Dominance zpracovatelského průmyslu (především automobilového) v české ekonomicevysoká expozice vůči tržnímu riziku v Eurozóně. Silná závislost na dovozu minerálních olejů (důležitost energetické efektivity ekonomiky a rozvoje nových levných energetických zdrojů). Strana 15

Posun českých podniků v hodnotových řetězcích Pozice ČR v hodnotových řetězcích Chceme vytvořit podmínky a služby, které českým exportérům umožní posunout se výše v hodnotových řetězcích výroby. Tento aspekt proexportních činností vyžaduje nejsilnější posílení orgwaru tj. koordinace jednotlivých politik a využívání jejich synergií. Sem bychom se chtěli přesunout V tomto segmentu dochází k posunu českých producentů Sem bychom se chtěli přesunout Strana 16

TECHNOLOGICKÁ A VĚDECKOTECHNICKÁ SPOLUPRÁCE K PODPOŘE EXPORTU Strana 17

VVaI dle jednotlivých sektorů podnikatelský sektor Podnikatelský sektor je nejvýznamnějším sektor z hlediska počtu pracovišť věnujících se VaV tak i z hlediska užití finančních prostředků na VaV V roce 2010 byl výzkum a vývoj prováděn na 2 130 pracovištích podnikatelského sektoru, což představuje 82 % všech pracovišť v ČR věnující se výzkumu a vývoji Z toho počtu pouze 508 subjektů vykazuje roční výdaje na VaV vyšší než 10 mil. Kč a z toho pouze 50 subjektů přesáhne hranici 100 mil. Kč, naopak 528 podniků utratí za VaV méně než 1 milion korun ročně Tabulka 1: Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru dle vlastnictví a velikosti podniků (mil. Kč) Sektor provádění VaV, druh pracoviště 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Veřejné podniky 1 866 1 601 1 913 2 724 2 670 2 594 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 28 41 62 112 132 49 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 170 164 115 117 304 244 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 1 668 1 395 1 735 2 495 2 234 2 301 Soukromé domácí podniky 10 784 11 518 12 747 9 853 10 207 12 981 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 1 941 2 112 2 406 2 418 2 814 3 236 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 4 246 4 540 4 998 4 902 4 873 5 866 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 4 597 4 867 5 343 2 533 2 520 3 878 Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 14 007 19 351 18 960 20 909 20 340 21 049 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 684 842 858 1 041 1 111 841 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 1 939 1 931 2 649 3 588 3 827 3 689 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 11 384 16 577 15 453 16 280 15 402 16 519 Podnikatelský sektor celkem 26 657 32 470 33 620 33 486 33 218 36 623 malé podniky (0-49 zaměstnanců) 2 653 2 995 3 327 3 570 4 056 4 125 střední podniky (50-249 zaměstnanců) 6 355 6 635 7 762 8 607 9 004 9 799 velké podniky (250 a více zaměstnanců) 17 649 22 839 22 531 21 308 20 157 22 699 Zdroj: ČSÚ

VVaI dle jednotlivých sektorů vysoké školy Od roku 2011 MŠMT systematicky sleduje tzv. transfer znalostí od vysokých škol. V rámci výnosů spojených s transferem znalostí uvádíme i výši darů, neboť v současném právním stavu v mnohých případech dar do určité míry substituuje příjem za smluvní výzkum. Tabulka 1: Transfer znalostí vybraných státních VŠ (tis. Kč) 2011 Příjmy z licenčních smluv Příjmy ze smluvního výzkumu Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů aplikační sféry Konzultace a poradenství Výnosy z transferu znalostí TUL 2 471 39 053 2 082 556 44 162 1 987 VŠCHT 150 49 300 12 995 7 028 69 473 2 955 VŠB 26 61 930 7 851 0 69 807 2 420 ČVUT 1 247 155 934 34 396 40 304 231 881 14 767 MU 152 3 426 1 056 1 568 6 202 24 640 UPOL 164 2 830 3 612 1 847 8 453 0 UK 23 30 038 3 612 11 910 45 647 31 005 ZČU 5 424 30 747 4 349 4 887 45 407 4 402 JČU 0 5 756 195 1 586 7 537 1 354 UPCE 0 2 218 3 065 6 081 11 364 1 862 VŠE 0 6 817 5 000 3 239 15 056 7 567 UHK 0 0 0 0 0 1 313 UJEP 0 1 180 261 40 1 481 340 VUT 102 120 000 120 102 Ostatní VŠ 2 606 10 046 67 527 6 214 86 392 4 185 Celkem 12 262 399 376 266 065 85 260 762 963 98 797 Zdroj: EEIP, VZ jednotlivých VŠ a TAČR Dary

Investice VVaI Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), Výroba strojů a zařízení j. n. Porovnání odvětvový export vs. investice do VVaI Vývoz Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba ost. dopravních prostředků a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických Výroba základních farmaceutických výrobků Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních Výroba potravinářských výrobků Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; Výroba textilií 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 2010 2009 2008

Náměty pro změny ve financování VVaI Největší skupina odvětví spadá podle znalostní náročnosti i exportní výkonnosti a produktivity pod průměr, resp. u několika odvětví k průměru zpracovatelského průmyslu celkem. V této skupině se nacházejí velikostně nejvýznamnější a také tradiční odvětví ekonomiky Česka, jako například odvětví kovodělné výroby či potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl či plastikářský průmysl. Do druhé skupiny autoři vyčlenili dvě odvětví, která jsou v naší ekonomice velikostně významná, zároveň je lze podle hodnocených ukazatelů řadit k průměru zpracovatelského průmyslu. Jedná se o výrobu strojů a výrobu elektrických strojů. Poslední skupinu pěti odvětví od zbývajících nejvíce odlišuje charakteristická nadprůměrná exportní výkonnost a produktivita, ale také a především znalostní náročnost. S výjimkou OKEČ 34, tedy výroby dopravních prostředků se jedná zatím spíše o menší obory, které se však dle autorů mohou stát díky jejich progresivitě důležitou hnací sílou diversifikace české ekonomiky a také posilování její konkurenceschopnosti ve znalostně a technologicky intenzivnějších aktivitách.

Strategie Jak modelovat Míra inovace Kam mají nástroje působit: matice trhy x produkty/služby Jaké trhy pro produkty a služby máme? Cíle proexportních aktivit státu Cíle proinovačních aktivit státu Zcela nový produkt Inovovaný Stávající produkt 3 2 1 Využití distribučních kanálů a vazeb pro nový produkt Stávající trhy Růst v případě nadstandardních vztahů Dostatek historických dat o daném výrobku/službě a jeho odbytu (predikce na základě časových řad) Klasifikace v číselnících Možné modely: Bez podpory Laffay index HH index (koncentrace na daném trhu) Etablovat se na trzích, kde již mají tyto české výrobky a služby silnou pozici, posilovat vazby s klienty Pronikání na trhy, vůči nimž mají české výrobky/služby výhodu v podobě nižších nákladů, logistiky apod. 6 5 4 Agresivní internacionalizační strategie Strategie sleduje rozvoj dvou faktorů souběžně Nákladová/cenová výhoda a efektivní prodej Historické informace a data pouze o původním, neinovovaném výrobku Obvykle nejde rozlišit klasifikací v číselnících Možné modely: Typy trhů Využití analýzy časových řad souvisejícího produktu Analogie a scénáře Rozšiřování nabídky Využití kontaktů a vazeb k proniknutí na rozšířené trhy Pronikání se stávajícími produkty jen v případě nákladové/cenové výhody Důležité udržet jasně zaměřenou strategii 9 8 7 Agresivní internacionalizační strategie Výrazný tlak na marketing a efektivní prodej Vysoce náročné na kapitál i lidské zdroje Nové trhy Čisté inovace zcela nové produkty a služby Bez historických dat nebo proxy Možná hodnocení: Sběr signálů Sledování trendů Analýzy souvisejících odvětví Nové trhy Podpora prostřednictvím informací (signály, trendy), nástrojů inovační politiky, specifické ověřování poptávky, asistence Modifikovaná matice Blue Ocean Strana 22

Výnosy Výnosy Kam mají nástroje působit Růstová fáze životního cyklu společnosti/produktu Zajímá nás vždy růstová fáze (od bodu inflexe), různé volby nástrojů podle typu rozvoje společnosti Seed a preseed fáze, koučink a manažerské dovednosti, základní vzdělání pro export Rychlý růst, internacionalizace exportní financování Stávající trhy a produkty Nutnost aktivizovat nové trhy či produkty Čas Nový trh nebo produkt Čas Strana 23

Náměty pro změny ve financování VVaI Přizpůsobit strukturu financování VVaI více struktuře příjemců a jejich potřebám Posílení nepřímé podpory VVaI jako pobídky pro tvorbu podnikových inovací u středních a velkých podniků Zavedení plánované možnosti dávat do nákladů na VVaI i nákup služeb od vysokých škol a institucí v.v.i. což jednak přispěje k posílení transferu mezi školami a podniky a dále narovná situaci, kdy darovací smlouvy de facto fungují jako nástroj pro zajištění smluvního výzkumu odečitatelného z daní Asistence českým podnikům, VŠ a v.v.i. v získávání prostředků na výzkum ze zahraničí: Z EU asistence při identifikaci vhodných grantových výzev, hájení zájmů českých uchazečů v Bruselu, podpora při aktivním networkingu k zajištění partnerů do konsorcií Export služeb v oblasti VVaI podpora při hledání zahraničních partnerů, aktivní nabízení služeb center excelence, vysokých škol, v.v.i. a podniků v zahraniční Zanechání snahy dostat excelentní výzkum (zejména základní) do všech regionů a na všechny vysoké školy a tomuto přístupu přizpůsobit i systém financování (institucionální versus účelová podpora) Podpora nabídky služeb pro komercializaci inovací např. centra pro patentové právo na vysokých školách, podpora klastrů a sítí, internacionalizace českých vysokých škol aj.)

One stop shop prosazovat mj. elektronické certifikáty původu Pro využití ecos je nutná investice do licence. Důležité je i prosazování akceptace elektronických certifikátů původu na mezinárodní úrovni,. Mnohé země zatím uznávají pouze papírovou podobu Paris Chamber of Commerce od května 2008 vydala již více než 100 tisíc ecos. Za rok 2011 její statistiky dále ukazují 75 317 vydaných papírových COs a 38 204 elektronických COs. Zajímavým faktem je, že v roce 2007 to byly pouze 3 % online žádostí o vydání certifikátu a v roce 2011 již 30 % žádostí celkem. Na druhé straně bohužel až v 94 % případech žádostí je pořád ze strany exportérů vyžadována papírová forma. S kým soutěžíme? Existují 3 verze elektronických systémů vydávání ecos: Údaje zašle exportér pracovníkovi komory, který je vyplní do formuláře a exportér si přijde certifikát osobně vyzvednout do sídla komory. Elektronický systém umožňuje funkci digitálního razítka (razítko musí být předem schváleno vládou za platné), které je digitálně umístěno na certifikát spolu s naskenovaným podpisem oprávněného zaměstnance komory. Ten je pak vytištěn v papírové podobě zaměstnancem komory a předán vývozci. Poslední a nejmodernější verze, stejná jako bod 2, ale navíc umožňuje exportérovi samotnému vytisknout si certifikát v jeho vlastních prostorách, který obsahuje digitální razítko a podpis oprávněného zaměstnance komory (razítko a podpis je pořád digitálně umísťováno komorou). Tento proces trvá pouze několik minut. Největším problémem současných elektronických certifikátů o původu zboží je, že zatím nejsou uznávány všemi celními orgány jednotlivých zemí světa. Elektronické certifikáty uznávány: Austrálie, Belgie, Kanada, Chile, Chorvatsko, Dánsko, Etiopie, Německo, Honduras, Hong Kong, Irsko, Pobřeží Slonoviny, Japonsko, Keňa, Korea, Mongolsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Singapur, Jižní Afrika, Španělsko, Švýcarsko, Trinidad a Tobago, Ukrajina, UAE, USA, VB. Strana 25

Aktivní rozvoj trhů Efektivní využití nástrojů rozvojové pomoci Rozvoj mimo-evropských trhů (méně vyspělé země) Rozvojová pomoc jako nástroj pro kultivaci rozvojových trhů, zvýšení přístupu českých firem do mezinárodních projektů a k podpoře tuzemských politik Zacílení výchovy na policy-makers v cílových zemích (např. Německo poskytuje téměř 20% rozvojové pomoci právě na stimulaci veřejného sektoru v rozvojových zemích) Nabízení vzdělávacích kapacit v ČR (systém vychovej si svého odběratele/distributora/partnera v rozvojové zemi) vzdělávání a trénink v ČR naplní kapacity škol (SŠ, VOŠ, SOU, VŠ aj.) a zároveň má přímou vazbu na vývoz Pilotní projekt ICC ČR pro Etiopii Specializovaná spolupráce podpora exportu a zároveň VVaI pro určité odvětví simultánně pro více rozvojových trhů; nabízení kapacit center excelence Pilotní projekt ICC ČR export ve zdravotnictví cílené vyhledávání příležitostí Nutnost systematické provázání rozvojové pomoci na proexportní aktivity i na národní projekty podpory podnikání, VVaI apod. Řadě projektů v současnosti chybí follow-up v podobě obchodu zůstává jen humanitární složka Využití rozvojových projektů pro tvorbu podkladů pro větší cíl přípravu projektů financovaných z multilaterálních rozvojových fondů Strana 26

Kontakty pro dotazy a komentáře. Prof. Michal Mejstřík mejstrik@icc-cr.cz PhDr. Mgr. Jana Chvalkovská chvalkovska@icc-cr.cz Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v České republice (ICC ČR) Thunovská 12 110 00 Praha 1 Malá Strana www.icc-cr.cz EEIP, a.s. Thunovská 12 110 00 Praha 1 Malá Strana tel: +420 224 232 754 fax: +420 224 238 738 www.eeip.cz Strana 27