BYTOVÝ DŮM: Mimoňská 633-643, Praha 9 Počet stran: 10 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková Str. 1 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
Obsah 1. ÚVOD... 3 1.1 PŘÍČINA RŮSTU ŘAS A PLÍSNÍ... 3 1.2 VLIVY OVLIVŇUJÍCÍ RŮST MIKROORGANISMŮ NA FASÁDÁCH DOMU... 4 1.3 VLIV ŘAS A PLÍSNÍ NA ŽIVOTNOST ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ... 4 2. POSOUZENÍ DOSAVADNÍHO STAVU BUDOVY DOMU MIMOŇSKÁ... 5 3. ODBĚR... 6 4. SHRNUTÍ VÝSLEDKU ROZBORU ORGANISMŮ NA FASÁDĚ DOMU V ULICI MIMOŇSKÁ... 7 5. OPATŘENÍ... 10 Str. 2 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
1. ÚVOD Se vzrůstající oblibou a se stále rychleji rostoucím počtem zrealizovaných zateplovacích systémů velmi rychle narůstá i počet realizací, kde je povrch fasády zasažen poměrně masivním růstem mikroorganismů. Takové napadení povrchu se může objevit již v prvních letech po dokončení zateplení a ve velmi krátké době se může stát vážným estetickým problémem, který je většinou z pohledu vlastníků domů neakceptovatelný. Zvýšený výskyt řas a plísní na zateplovacích systémech ve většině případů nemusí být zapříčiněn nekvalitou použitých materiálů nebo špatně navrženou skladbou zateplovacího systému. Je obecně známo, že řasy a plísně se vyskytují na všech druzích podkladu bez ohledu na jejich technické vlastnosti. Mezi podklady, na kterých se plísně často zachycují, jsou např.: sklo, plech či plast. 1.1 PŘÍČINA RŮSTU ŘAS A PLÍSNÍ Biotické napadení bývá zpravidla zapříčiněno jasně danými a velmi špatně ovlivnitelnými fyzikálními a přírodními vlivy a s kvalitou podkladu nemívá přímou souvislost. Základním předpokladem růstu řas a plísní je dostatečná a především pravidelná dotace vlhkosti. Ke zvlhčování povrchu fasády pak dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce (dotace vlhkosti kondenzací je poměrně nízká, ale za to neúprosně pravidelná). Nejčastěji jsou pak postiženy fasády orientované k severu, a to zejména proto, že na takto orientované fasády působí několik nepříznivých vlivů, které k růstu řas a plísní přispívají. Str. 3 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
1.2 VLIVY OVLIVŇUJÍCÍ RŮST MIKROORGANISMŮ NA FASÁDÁCH DOMU Často je napadení fasád způsobeno nedostatkem dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů. Pokud se k tomuto faktoru přidá ještě hnaný déšť, tak jsou řasy a plísně na fasádách téměř jistotou. Dalším problémem je větší tloušťka izolantů. Při použití silnějších a kvalitnější konstrukce je podstatně chladnější a déle trvá odpařování zkondenzované vlhkosti. Ze stejného důvodu dochází ke kondenzaci častěji, než u izolantů slabších tlouštěk, nebo izolantů s horšími tepelně izolačními vlastnostmi. Velký vliv na výskyt mikroorganismů na fasádě má i prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pokud je v blízkosti lesní porost, stromy, husté keře, nebo vodní plocha, je podstatně větší předpoklad výskytu biotického napadení fasády. Důležitá je i volba materiálu, která může ovlivnit rychlost nástupu napadení fasády mikroorganismy. Nejnižší odolnost vůči biotickému napadení mají akrylátové omítky bez biocidních přísad, pak akrylátové omítky s biocidy, následují minerální omítky bez biocidů, dále minerální omítky s biocidem, omítky na bázi silikonových pojiv s biocidy a nejodolnější jsou silikátové omítky. 1.3 VLIV ŘAS A PLÍSNÍ NA ŽIVOTNOST ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ Řasy působí na povrch zateplovacích systémů zejména odpadními látkami vznikajícími při metabolické přeměně (jedná se především o slabé organické kyseliny a cukry), ale také vrůstáním do štěrbin materiálů, kde potom objemovými změnami mohou působit degradaci povrchové úpravy. Obecně lze říci, že materiály většiny povrchových úprav běžně používaných na zateplovacích systémech jsou vůči tomuto působení mikroorganismů velmi odolné. Zejména pak materiály na bázi akrylátových a silikonových pojiv, které dokáží v běžných podmínkách odolat i kyselinám v nesrovnatelně vyšších koncentracích, přičemž vnitřní struktura jejich polymerních pojiv zabraňuje vzniku štěrbin, do kterých by mohly řasy úspěšně prorůstat. Str. 4 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
2. POSOUZENÍ DOSAVADNÍHO STAVU BUDOVY DOMU MIMOŇSKÁ Dne 3.10.2017 byl proveden odběr vzorků z napadených ploch severo-západního průčelí. Na obr. 1 je fotografie severo-západního průčelí bytového domu v ulici Mimoňská, kde je již vizuálně patrný nárůst řas na povrchu fasády z dostupné fotodokumentace. Příčinou tohoto stavu může být kombinace několika faktorů. Jedná se o průčelí budovy, na které nedopadá dostatečné množství slunečního záření, jež by fasádu účinně vysušovalo. Dalším faktorem je lesní porost, nacházející se v těsné blízkosti bytového domu, který vidíme na obr. č. 2. Tento porost obsahuje jak spory (tj. stádia mikroorganismů vyčkávající na vhodné podmínky, za nichž se začnou množit), tak i mikroorganismy, které se již za stávajících podmínek množí a šíří. Obr. 1 severo-západní stěna bytového domu číslo 633-643 v ulici Mimoňská Str. 5 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
Obr. 2 Pohled na lesní porost u bytového domu Mimoňská č. p. 633-643 3. ODBĚR Odběr byl proveden z místa vyznačeného na fotografii na obr. 3. Na obrázku č. 3 je ukázán detail odběrového místa. Toto místo je jedno ze zasažených mikroorganismy. Obr. 3 Označení místa odběru vzorku. Str. 6 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
4. SHRNUTÍ VÝSLEDKU ROZBORU ORGANISMŮ NA FASÁDĚ DOMU V ULICI MIMOŇSKÁ Na fasádě domu v ulici Mimoňská byla nalezena zelená řasa třídy Trebouxiophyceae rodu Apatococcus Je to řasa, která se hojně vyskytuje v mírném pásu našeho podnebí. Jedná se o zelenou řasu, která tvoří několikabuněčné shluky (Obr. 4) nebo krátká vlákna. Buňky nejsou příliš velké. Jsou to vzdušné řasy, (aerofytické či atmofytické), které žijí na souši mimo vodní prostředí. Vodu a živiny přijímají pouze z vodních srážek. Často se tento druh nachází na substrátech poblíž lesního porostu, které přicházejí do styku s psím močením či výkaly. Dále to je znečištěné prostředí např.: ve městech. Apatococcus umí tvořit biofilm, pomocí kterého chrání řasy před nepříznivými vnějšími podmínkami a usnadňuje zadržování vody na fasádách. Nejběžnějšími zástupci v ČR jsou zrněnka obecná (Apatococcus vulgaris resp. synonymum Pleurococcus vulgaris) a druhy rodu Trentepohlia, které tvoří povlaky na kůře stromů, na skalách, starých plotech apod. Obr. 4 - Buněčné shluky buňky zelené řasy rodu Apatococcus Str. 7 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
Obr. 4 detailní pohled na zelenou řasu rodu Apatococcus odebraný z bytové jednotky Mimoňská Ve vzorku ze severo-západního průčelí bytového domu v ulici Mimoňská č. p. 633 plísně byly ve vzorku zaznamenány ve formě hnědých hyf (obr. 5). Nebyly zjištěny žádné struktury charakteristické pro nějaký druh nebo rod a nebylo možné určit, kterému druhu nebo rodu pozorované struktury patří. Přítomnost pozorovaných hyf hub znamená, že dochází k růstu a rozvoji hub. Z hyf se mohou uvolňovat spory plísní, které jsou velmi lehké a běžně se do domácností dostávají návanem. Na trvale vlhkých místech se pak množí, což může působit nejrůznější zdravotní potíže. Plísně mohou produkovat mykotoxiny, které mají ve vyšších koncentracích velmi negativní vliv na lidský organismus. U citlivějších jedinců vyvolávají různé dýchací problémy a mohou též napadat imunitní systém. Str. 8 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
Obr. 5 detailní pohled na hnědé hyfy plísně z bytové jednotky Mimoňská č. p. 633-643 Str. 9 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková
5. OPATŘENÍ Odstranění stávajících mikroorganismů ze všech fasád (zničení veškerých zárodků plísní, sinic, řas aj.) Aplikace 2 vrstev transparentního fotoaktivního nátěru Balclean na obnovenou fasádu, což dlouhodobě omezí růst jakýchkoliv mikroorganismů. Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková Str. 10 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková