M e t o d i c k ý materiál odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Právní předpisy a jejich ustanovení související se zákonným zmocněním k vydávání obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanovuje řidiči taxislužby jako podmínka pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce povinnost prokázat zkouškou znalosti místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele a mít při provozování taxislužby na území obce u sebe osvědčení o složení zkoušky a způsob organizace a provádění zkoušky a opravného opakování této zkoušky, dobu a podmínku platnosti této zkoušky a vzor osvědčení o složení této zkoušky Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků: ustanovení čl. 2 odst. 3: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. ustanovení čl. 2 odst. 4: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. c): Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. ustanovení čl. 101 odst. 4: Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. ustanovení čl. 104 odst. 3: Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.
Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků: ustanovení čl. 2 odst. 2: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. ustanovení čl. 2 odst. 3: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. ustanovení čl. 4 odst. 1: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů: ustanovení 10: Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou) a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány, b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, d) stanoví-li tak zvláštní zákon. ustanovení 35 odst. 1: Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
ustanovení 35 odst. 2: Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. ustanovení 35 odst. 3 písm. a): Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem. ustanovení 84 odst. 2 písm. h): Zastupitelstvu obce je vyhrazeno vydávat obecně závazné vyhlášky obce. Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ustanovení 4 odst. 2: Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v obecně závazné vyhlášce obce nebo kraje. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů ustanovení 1 odst.1: Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie 13) podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen "vozidlo") prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku. ustanovení 2 odst. 1: Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.
ustanovení 2 odst. 3: Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. ustanovení 2 odst. 9: Taxislužba je osobní doprava pro cizí potřeby, kterou se zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče a která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou. ustanovení 4: Provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby lze jen na základě koncese 1), nestanoví-li tento zákon jinak. ustanovení 5: Dopravní úřad vydává stanovisko k podané žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese, ve kterém uvede, zda souhlasí s udělením koncese. K žádosti o koncesi pro provozování silniční dopravy malými vozidly vydá dopravní úřad vždy souhlasné stanovisko. ustanovení 9 odst. 2 písm. c): Podnikatel v silniční dopravě je povinen zajistit, aby práce řidiče vozidla určeného pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba spolehlivá. ustanovení 9 odst. 3: Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, a) komu byl v posledních 3 letech uložen správní trest za přestupek spáchaný při výkonu práce řidiče taxislužby spočívající v 1. poškození cestujícího na ceně jízdného nebo požadování ceny ve výši, která není v souladu s cenovými předpisy, 2. nepořízení záznamu o přepravě, 3. nevydání dokladu o zaplacení jízdného nebo dokladu o přepravě cestujícímu, 4. nezaznamenání skutečného průběhu přepravy, nebo 5. neumožnění kontroly nebo státního odborného dozoru, b) komu byl v posledních 2 letech uložen správní trest za přestupek spočívající v 1. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem,
2. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost přivozeném požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, nebo 3. odmítnutí podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, c) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, rvačky, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, loupeže, braní rukojmí, vydírání, znásilnění, sexuálního nátlaku, krádeže, podvodu, nebezpečného vyhrožování, obchodování s lidmi, ohrožení pod vlivem návykové látky, pohlavního zneužití, poškozování spotřebitele, opilství, obecného ohrožení nebo teroristického útoku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo d) komu byl uložen správní trest nebo trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, a to po dobu výkonu tohoto trestu. ustanovení 21c odst. 1: Práci řidiče taxislužby je oprávněna vykonávat pouze osoba, která je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. Oprávnění řidiče taxislužby uděluje na žádost dopravní úřad příslušný podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu žadatele, pokud je žadatel starší 21 let a spolehlivý podle 9 odst. 3. K žádosti žadatel přiloží fotografii, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o občanských průkazech. ustanovení 21c odst. 2: Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti přiloží výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. ustanovení 21c odst. 3: Oprávnění řidiče taxislužby se uděluje na dobu 5 let. Pokud dopravní úřad vyhoví žádosti, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz řidiče taxislužby. Průkaz řidiče taxislužby je veřejnou listinou. Vzor průkazu řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů ustanovení 15 odst. 1: Průkaz řidiče taxislužby má žlutou barvu, rozměry 68 x 99 mm a je zataven do průhledné laminační fólie o rozměrech 75 x 105 mm. ustanovení 15 odst. 2: V průkazu řidiče taxislužby se údaje vyplňují strojově, tučně zvýrazněným bezpatkovým písmem (v textovém editoru písmo Arial). Jméno, popřípadě jména, a příjmení řidiče se vyplňují velkými písmeny (verzálkami) o výšce 4,5 mm (v textovém editoru velikost písma 18 bodů). Datum konce platnosti oprávnění a název dopravního úřadu se vyplňují písmeny o výšce 2,5 mm (v textovém editoru velikost písma 10 bodů). Číslo průkazu řidiče taxislužby je šestimístné a je předtištěno číslicemi o velikosti 5 mm (v textovém editoru velikost písma 20 bodů). Na průkaz se nalepí ochranný prvek (hologram) přes pravý dolní roh fotografie řidiče tak, aby nezakrýval část obličeje řidiče nebo část textu vytištěného na průkazu. Otisk úředního razítka (průměr 25 mm) má červenou barvu a otiskne se tak, aby část otisku razítka byla otištěna přes spodní část fotografie řidiče taxislužby; otisk úředního razítka může být otištěn i přes ochranný prvek. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 3 koncesované živnosti. Skupina: Silniční motorová doprava, čtvrtá položka.
Obor: osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Odborná způsobilost: dle ust. 8a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, nepožadována. Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi: dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele, koncese je vydávána v souladu s ust. 50 odst. 1 živnostenského zákona. ustanovení 50 odst. 1: Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, podá žádost o vydání koncese u živnostenského úřadu. ustanovení 50 odst. 2: Pro náležitosti žádosti o koncesi platí ustanovení 45 odst. 2, 3 a 5 a 46 obdobně. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3. Ustanovení 50 odst. 3: Jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží: a) fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce, b) právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce. Ustanovení 50 odst. 4: Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle 52 odst. 1 tohoto zákona. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů ustanovení 1 odst. 1: Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie 31), 32), 36) a upravuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů 2) nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele, jakož i mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
ustanovení 1 odst. 3: Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky. ustanovení 2 odst. 1 písm. g): Pro účely tohoto zákona se rozumí službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, včetně práv a závazků s touto činností souvisejících, ustanovení 6: Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. ustanovení 9: Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné. ustanovení 16 odst. 1: Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ustanovení 8: (1) Informativní značky se rozdělují na informativní značky zónové, informativní značky provozní, informativní značky směrové a informativní značky jiné. (2) Informativní značky zónové označují začátek nebo konec oblasti, ve které platí příslušná ustanovení pravidel provozu na pozemních komunikacích vyplývající z právního předpisu.
(3) Barevné provedení informativních značek směrových se může od jejich vyobrazení dle této vyhlášky lišit v závislosti na druhu cíle nebo kategorii pozemní komunikace, k níž značky směřují nebo na níž se nacházejí. Pro dálnice se používá podklad v barvě zelené, pro ostatní pozemní komunikace v barvě modré nebo bílé. (4) Provedení, význam, popřípadě užití informativních značek je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. Aktualizováno k datu: 4. říjen 2017