Otázka: Oběhová soustava, fylogeneze. Předmět: Biologie. Přidal(a): nj. Cévní soustava. Tělní tekutiny. Krev (sangvis)

Podobné dokumenty
Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu

Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Funkce oběhové soustavy

Variace Soustava krevního oběhu

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Krev hem, hema sanquis

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA

VY_32_INOVACE_ / Oběhová soustava

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

Cévní soustava člověka

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

Kardiovaskulární soustava - SRDCE

Kardiovaskulární soustava SRDCE

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. Jejich základní složkou je voda. Tělní tekutiny zajišťují homeostázu a dělí se:

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

Oběhová soustava obratlovců

Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-

Otázka: Cévní soustava, krev. Předmět: Biologie. Přidal(a): Petra. Krev. funkce - vede dýchací pliny. - rozvádí živiny, odvádí zplodiny

Krev, složení krve, formované krevní elementy

- pozn. rozdílné uložení CS a NS u prvo- a druhoústých!!! (prvoústí CS na zádech)

Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

Biologie zadání č. 1

24. CÉVNÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

Morfologie krvinek 607

Imunitní systém.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

Oběhová soustava kroužkovců a členovců

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Tělní tekutiny, krevní skupiny, oběhová soustava - otázka z biologie

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Pojiva trofická tělní tekutiny

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Uzavřená (krev a míza, krev nevystupuje z cév, difuze látek přes stěny vlásečnic

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

2. Histologie: pojivové tkáně

Příprava na výuku přírodopisu na ZŠ

Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

- 7% objemu krevní plazmy (64-82 g/l) - transport látek vážou na sebe minerály, hormony a tuky - poutají H 2

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

Funkce imunitního systému

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Krev- její skupiny a darování

CZ.1.07/1.5.00/

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

Otázka: Ošetřovatelská péče u nemocného s akutním infarktem myokardu

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Transkript:

Otázka: Oběhová soustava, fylogeneze Předmět: Biologie Přidal(a): nj Cévní soustava Tělní tekutiny Krev (sangvis) Nauka o krvi= hematologie Fce: přenos kyslíku: hemoglobin + O 2 -- dioxygenhemoglobin rozvod živin a odvod odpadních látek, rozvod fyziologicky účinných látek (vitamínů, hormonů,...) termoregulace, udržování homeostázy, obranyschopnost = imunita Globulární bílkovina + hem (barvivo, železo v ox. Č. 2) -- hemoglobin Reakce hemoglobinu s O 2 je vratná Přes tkáňový mok se O 2 dostává do buněk -- buněčné dýchání Odvod metabolických zplodin Hemoglobin + CO 2 -- karbaminohemoglobin (hemoglobin + CO -> karboxyhemoglobin) Termoregulace Krev se ohřívá u některých orgánů (výrazně u jater) Ochlazuje se v pokožce Hormony, vitamíny: hydrofilní se rozpouštějí ve vodě Pokud nejsou ve vodě rozpustné, přenáší se pomocí transportních bílkovin Množství krve: 5-5,5l krve u mužů, 4,5-5l krve u žen page 1 / 10

Složení krve: Krevní plazma 57% (2,8-3,5l): voda 90%, bílkoviny 9%, glukóza 1%, minerální látky Bílkoviny: Albuminy: transportní bílkoviny Globuliny: imunoglobuliny, protilátky...zajišťují obranyschopnost Fibrinogen: rozpustná bílkovina, vytváří koloid, fibrinogen -- fibrin Protrombin: při poškození cévy: protrombin -- trombin Látky srážlivé a nesrážlivé musejí být v rovnováze Pokud převládají srážlivé faktory: vzniká tromb -- infarkt myokardu, mrtvice, plicní embolie Glukóza C6H12O6: Zdroj energie pro buňky 80mg/100ml krve Množství glukózy v krvi se nazývá glykemie z TS a jater se uvolňuje polysacharid glykogen štěpí se na glukózu Glukagon: urychluje vstřebávání glukózy z krve do buňky Inzulín: zpomaluje vstřebávání... vylučovány podvojnou žlázou slinivkou břišní Hyperglykemie: vysoká hladina glukózy v krvi, nedostatek inzulínu Hypoglykemie: nízká hladina glukózy v krvi, při nedostatku kyslíku: zápach po acetonu Anorganické látky: Udržují osmotický tlak krve Roztok NaCl 0,9%: fyziologický roztok, vlastní pro jakýkoliv organismus ph krve: 7,4 mírně alkalické (udržováno pufry: slabá kyselina a její sůl/ slabá zásada a její sůl) pufr v krvi: H 2 CO3 + NaHCO 3 množství plazmy a ostatních komponentů: hematokryt (=%vyjádření objemu erytrocytů v jedntce krve) Krevní tělíska Erytrocyty vznikají z jaderných kmenových buňek červené kostní dřeně jsou bezjaderné -- nemůže vzniknout jejich rakovina + váží více kyslíku (jádro zaujímá objem) průřez: bikonkávní (dvojprohnuté), zvětšují svůj obsah fce: page 2 / 10

přenos kyslíku od plic k buňkám/ tkáním přenos CO 2 na povrchu: biomembrána, uvnitř: matrix a hemoglobin (60% voda, 40% hemoglobin) počet: 25-30 bilionu na 5,5l krve (5,5ml/ 1mm 3 u mužů, 4,8ml/ 1mm 3 u žen) životnost: 4 měsíce (120 dnů), odbourávány jsou ve slezině látky důležité k tvorbě erytrocytů: zdroj železa (z potravy), feritin: transportem se dostává do kostní dřeně -- opět zabudován do hemu erytropoetin: syntetizuje se v ledvinách, potřebný k dozrání krvinky vitamín B12 kyselina listová hemoglobin se může patologicky uvolňovat z erytrocytů -- hemolýza hemolýza může nastat: v hypotonickém prostředí při extrémních teplotách působením některých chemikálií působením jedů (hadí, bakterie) chudokrevnost = anémie malé množství erytrocytů vyšetření krve sedimentace = rychlost klesání erytrocytů v plazmě informuje o množství protilátek v krevní plazmě s infekčním onemocněním se sedimentace zvyšuje při sedimentaci erytrocyty penízkují = shukují se Trombocyty = krevní destičky mají nepravidelný tvar bezjaderné množství: 200-300 tis./mm 3 : zastavení krvácení (hemostáze) vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy megakaryocytů (obrovské buňky) odštěpky kmen.buňek životnost: několik dní (9-12) zanikají v RES systému princip zástavy krvácení (řada dvanácti katalytických reakcí): kooperace trombocytů a krevní plazmy poranění cévy page 3 / 10

rozpadají se trombocyty, produkují enzym trombokinázu v kerv.plazmě je protrombin (proenzym=zimogen)-- trombin + Ca2+ +vitamín K => fibrinogen -- fibrin sítivo z fibrinu: uchycují se erytrocyty -> ucpou cévu + bazoderace = zúžení krevní plazma bez fibrinogenu= krevní sérum patologie: hemofílie: dána geneticky, nesrážlivost krve trombóza: vytváření sraženiny (trombů) bez porušení cévy embólie: ucpání cév (mozková, plicní, srdeční,...) Leukocyty počet:4-10 000/ mm 3 krve (množství závisí na denní době, nemoci..) jsou jaderné, jádra jsou veliká vznikají z kmenových buňek v červené kostní dřeni (jako erytrocyty) zanikají v RES systému diapedéza = umí opustit krevní řečiště a přestoupit do tkáně životnost pouze několik dnů obsahují zrníčka, některá jsou barvitelná granulocyty: neutrofilní (70%): podle členěného jádra, améboidní pohyb, chemotaxe, fagocytóza (bakter) jakmile splní svouimunitní fci, odumřou (cca 6 hod), výraznou složkou hnisu v granulích mají LYTICKÉ ENZYMY rozklad bakterií eosinofilní (3%): zaměřeny na parazity, z granulí uvolňují zneškodňující látky, většina neumí fagocytovat, vztah k alergickým reakcím bazofilní (1%): barvitelná zásaditým barvivem, proti parazitům + doprovází alergickou reakci při běžné aler.reakci se uvolní velké množství histaminu rozšiřuje cévy (bílé krvinky snáze prostoupí) zvýšení propustnosti cév otok => antihistaminika je zde uložen heparín snižuje srážlivost krve krev proudí rychleji rychlejší imunitní reakce page 4 / 10

agranulocyty: obsahují výrazně méně zrníček, méně laločnaté jádro monocyty (6%): jádro má tvar vanilkového rohlíčku, ledvinovité jádro dokáží ze sebe udělat makrofága- dojde ke zvětšení makrofág má pseudopodie (výběžky, kterými přitáhne bakterie -> fagocyytace) velké množství lyzozomu- obsahují zneškodňující látky cytokiny: hormony IS, předávají informaci dalším buňkám IS lymfocyty (20%): jádro má tvar koule, je velké vlastní imunokompetentní buňky (jsou schopné rozlišit antigen) vznikají z kmenových buněk mají imunologickou paměť -> může se odehrávat sekundární imunitní reakce poskytují specifickou imunitní odpověď, reagují na antigen (antigenní receptory rozpoznají antigen) všechny lymfocyty spolupracují, finálně dozrávají v lymfatických tkáních Buněčná imunita T- lymfocyty: Dozrávají v brzlíku (thymus), zajišťují buněčnou imunitu Reagují na bakterie, viry..uvnitř buněk, parazité, houby, rakovinné buňky Po aktivaci vznikají paměťové T- lymfocyty, cytotoxické T- lymfocyty T-lymfocyty spolupracují s bílkovinami MHC (hlavní histokompatibilní komplex uvnitř každé buňky) + látky -- vystavění = tzv. prezentace molekul na povrch napadené buňky (prezentace antigenních fragmentů) když jsou na povrchu buňky normální struknury, T-lymfocyt nereaguje Pokud T-lym. Najde receptorem antigenní fragment: dojde k navázání T- lymfocytů receptorem (princip zámek- klíč) -- aktivace lymfocytu dělení, diferenciace na velké množství buňek: EFEKTOROVÉ B. -likvidují napadené buňky pomocí PERFORINŮ, CYTOKINY, pamět ové b Produkce perforínů -- perforíny vyleptají v napadané buňce dírky -- nasává se voda z okolního prostředí (vyrovnávání koncentrací) -- buňka postupně praskne Produkují se cytokiny a interleukiny stimulují aktivaci dalších im.reakcí paměťové buňky umožňují sekundární imunitní reakci Látková imunita B-lymfocyty: page 5 / 10

Dozrávají v kostní dřeni, zajišťují látkovou/ humorální imunitu Reagují na volné bakterie, viry a toxiny... na patogeny vně buňek Po aktivaci vznikají plazmatické buňky, tvoří se protilátky Protilátky na povrchu v neaktivovaném stavu fungují jako receptory -> reagují podle toho, jakou mají protilátku Složení protilátky: 2 těžké řetězce 2 lehké řetězce -> spojeny disulfidovou vazbou Konstantní a variabilní část řetězců Variabilní část se váže na antigen na místo EPITOP dělení B-lymfocytů vznikají paměťové buňky dále vznikajíplazmatické BUŇKY produkují velkémnožství protilátek, které se uvolňují z povrchu Za 1s se vytvoří 2000 molekul protilátky Existuje 5 tříd protilátek zvaných imunoglobiny (mají různé tvary) Buňky jsou specializované -- tvoří jen 1 třídu Třídy: Ig M,Ig A,Ig G,Ig D,Ig E -> účinky: Aglutinace = shlukování bakterií -> lépe se zlikvidují/osponizace = zviditelnění pro im.systém -> reaguje efektivněji/neutralizace minimalizuje možnost patogenunavázat se na host.buňku Při opsonizaci dochází ke shlukování mikroorganismů -- zvýšení pravděpodobnosti fagocytózy Neutralizace: protilátka obsadí receptory antigenu -- nedojde k navázání s buňkou Aglutinace: shlukování, schopnost navázat několik antigenů Imunita: Vrozená= nespecifická (kůže, HCl, lyzozomy) Získaná= specifická (lymfocyty) Krevní skupiny Základní systém: AB0 (A,B,0, AB) Objevení systému AB0: Jan Jánský Srdce page 6 / 10

Hmotnost cca 300g dutý svalový nepárový orgán uložen ve vazivovém poudře osrdečník (perikardium) 4dílný orgán: 2 síně: tenkostěnné (atrium)- přitéká do nich krev oběhu -- vedou do nich žíly 2 komory: silnostěnné (ventriculus)- vytéká z nich krev -- tepny Přepážka srdeční (septum cordis): rozděluje srdce na levou a pravou část Pravá část srdce: odkysličená krev Levá část srdce: okysličená krev na průřezu rozlišujeme ENDOKARD (vnitřní vazivová výstélka srdce), MYOKARD (srdeční svalovina), EPIKARD (vnější vazivový list na povrchu, který přechází I na začátek cév) Činnost srdce Je autonomní Automacie je zajištěná díky orgánu převodový systém srdeční SA uzel: sinoatriální: Uzlík síňový: leží v horní části pravé předsíně, vznikají v něm vzruchu prouděním krve a el. vzruchy biomembrán AV uzel: atrioventikulární: Uzlík síňokomorový: leží na dně pravé předsíně, z uzlíku vychází Hisův můstek a vede do přepážky komorové, větví se na Tavarova raménka Purkyňova vlákna: vedou do myokardu obou komor Činnost se skládá ze dvou částí: stah= systola a ochabnutí= diastola Pokud je systola v předsíni, je v komoře diastola Systola komor: uzavírají se cípaté chlopně Krevní oběh zajišťuje srdce a cévy (tepny = arterie -- vedou od srdce, žíly = vény vedou k srdci, vlásečnice = kapiláry) Velký tělní oběh Počátek: levá komora -- srdečnice (aorta) 1. oddíl: oblouk aortový -- větve věnčité tepny: vyživují vlastní srdce tepna hlavopažní, dělí se na podklíčkovou pravou a pravou krkavici levá krkavice levá tepna podklíčková 2. oddíl: aorta sestupná: rozdělena bránicí na část hrudní a břišní párové větve: vedou k párovým orgánům (nadledviny, ledviny, pohlavní orgány) nepárové: k žaludku, játrům, slezině V oblasti břišní se aorta dělí na 2 tepny kyčelní page 7 / 10

V oblasti končetin se tepny kyčelní dělí na 2 tepny stehenní -- holenní, lýtkové Zpět se krev vrací horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně V žílách dolní části těla (pod srdcem): poloměsíčité chlopně, aby se krev nezadržovala V oblastech pod srdcem: tvorba městsků vlivem gravitace Malý plicní oběh odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení: krev jde z pravé komory levou a pravou plicní tepnou do plic, zde se tepny větví na vlásečnice a opřádají plicní sklípky naplněné vzduchem, dojde k výměně CO2 za O2 -> okysličená krev se vrací plicními žilami do levé předsíně Krevní tlak měří se na plicní tepně představuje tlak krve na stěnu cévy minutový objem srdeční cca 5 litrů (všechna krev) Oběhová soustava mízní = lymfatická otevřená soustava skládá se z mízních cév a mízních orgánů (mízní uzliny, slezina, brzlík, mandle) fce: -- odvod přebytečných tekutin ametabolitů z tkání do žil -- obranyschopnost organismu v lymf. Uzlinách se hromadí lymfocyty vytvářející protilátky napojena na krevní oběh mízní kapiláry -> mízní cévy -> mízní kmeny -> hrudní mízovod -> vlévá se do krevního séra v průběhu mízních cév jsou mízní uzliny : čistí lymfu od antigenů, pomnožování leukocytů Fylogeneze oběhových soustav a) prvoci, houbovci, žahavci, ploštěnci, hlístice -> nemají CS b) mají CS fce: - transport živin a odpadních látek, plynů (O2, CO2), hormonů page 8 / 10

- zajišťují oběh tělních tekutin vztah k termoregulaci udržuje osmotické hodnoty tlaku v těle 1) OTEVŘENÁ CS - hemolymfa tekutina - členovci zvětšená hřbetní céva ( trubicovité srdce ) schopnost kontrakce - má otvůrky = ostie těmi je nasávána hemolymfa do srdce - měkkýši srdce plži 1 síň + 1 Komora mlži 2 síně + 1 komora hlavonožci mohou mít 4 síně + 1 komora krevní barvivo hemocyanin měďnaté kationty, modré 2.) UZAVŘENÁ CS kroužkovci hřbetní céva + břišní céva spojené tzv. příčnými spojkami, oběh zajišťuje hřbetní céva a částečně tepající spojky, krev 3.) UZAVŘENÁ OBRATLOVCI -cévy + srdce není na hřbetní straně těla, ale na břišní ryby venózní srdce protéká jen okys.krev 1 + 1 + 1 tepelný násadec krev vede do žaber 1 krevní oběh = tělní obojživelníci arteriovenózní srdce okys i odkys krev 2 síně + 1 komora do plic 2 oběhy: tělní = velký, plicní = malý page 9 / 10

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Oběhová soustava, fylogeneze - biologie plazi arteriovenózní 2+2 krokodýli ptáci arteriovenózní 2+2 2 oběhy CS vysoce výkonná cca 60 tepů za minutu červené krvinky jsou jaderné (MĚLI UŽ RYBY) savci arteriovenózní 2+2 bezjaderné červené krvinky ( efektivnějšípřenos O2) Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. page 10 / 10