Země Koruny české a východní Středomoří

Země Koruny české a východní Středomoří VE STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU Petr Charvát Petra Maříková Vlčková (editoři)

Země Koruny české a východní Středomoří VE STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU Petr Charvát Petra Maříková Vlčková (editoři) Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav Praha 2008

Příprava a publikace tohoto svazku byla podporována z finančních prostředků poskytnutých vědecko-výzkumným záměrem Výzkum civilizace starého Egypta (MŠMT ČR, MSM 0021620826). V roce 2008 vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, nám. Jana Palacha 2, 116 38, Praha 1. Recenzenti: PhDr. Jana Mynářová, PhD. Mgr. Libor Jůn, PhD. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav, 2008 Fotografie: osobní archivy autorů a zúčastněných institucí, Jan Gloc, 2008 Ilustrace: osobní archivy autorů a zúčastněných institucí, Lucie Raslová (Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.), Šárka Jonášová, 2008 Grafická úprava, sazba a zlom: AGAMA poly-grafický atelier, s.r.o., Praha V grafické úpravě knihy použito kreseb dlaždic z Milevského kláštera, dle Pavla Břicháčka. Fotografie na obálce Jan Gloc. ISBN 978-80-7308-262-8

* Naďa Profantová Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. profantova@arup.cas.cz Úvod Byzantská říše jako prvořadá velmoc ovlivňovala v raném středověku život nejen na periferiích svého území, ale i v bližším i vzdálenějším sousedství; v Evropě šlo především o Balkánský poloostrov a Itálii. Zároveň se některé její produkty, nebo alespoň celkové představy o tom, jak by měly především byzantské luxusní výrobky vypadat, dostaly i do relativně odlehlé střední Evropy. Neputovaly k nám vždy přímo, tedy bezprostřední interakcí mezi Byzancí a Slovany u nás; mnohdy se jedná o cesty složitější, zprostředkované např. Avary (7. 8. stol.) nebo později vznikajícím Uherským státem (konec 10. a 11. stol.). Vzhledem ke skutečnosti, že se nezřídka jedná o předměty velmi exkluzivní povahy, je obvykle obtížné stanovit, zda jde o výrobky byzantské nebo jen jejich napodobeniny, ať již místní nebo z jiných (např. západních) evropských center. Mnohdy se proto lze pouze opřít o zjištění, zda byly použity středomořské nebo ještě vzdálenější suroviny (např. perly z Perského zálivu). K některým zpřesňujícím zjištěním pak vede jen cesta složité mezioborové spolupráce mezi přírodovědnými disciplinami (mineralogické určení surovin, chemické analýzy skel a keramiky, určení složení barevných kovů pomocí RFA, chemické určení emailů, detailní určení zvířecích zubů či kostí ap.) a archeologií. Uplatnění těchto postupů bývá mnohdy limitováno nejen jejich finanční náročností, ale i obavou z narušení či poškození exkluzivních nálezů. Kromě přenosu vlastních předmětů je samozřejmě třeba předpokládat, že velmi pravděpodobněji putovaly i myšlenky (podoby toho, co reprezentuje knížete a jeho blízké) a představy, např. o tom, jak má být vybaven interiér křesťanského chrámu (mozaiky, obložení porfyrem), či jak má vypadat reprezentativní stolní keramika, jak mají vypadat luxusní náušnice či spony k plášti atd. Šíření idejí byl věnován dosti zdařilý sborník v Polsku (Moździoch 2004). * Práce je rozšířenou verzí autorčiných tezí, vydaných v r. 2007 v Bratislavě (Profantová 2007). 73

Nálezy z 6. 8. století Depot z Nasobůrek V tomto příspěvku se nebudeme podrobně zabývat dobou stěhování národů, kdy k nám proudily byzantské mince poměrně výrazně a objevují se vzácněji i některé importy šperků. Jen si dovolím upozornit na jeden významný depot zlatých ozdob, z nichž se do dnešních dnů z původních minimálně 16 dochovalo pouze 11 kusů (jeden vykládaný granáty, přihrádkově vsazováno). Depot celkově vážil téměř 600 gramů. Byl objeven roku 1818 na Moravě v Nasobůrkách, okr. Olomouc (chybně uváděn jako Náměšť), a později se dostal do Vídně a byl uložen v Münzund Antiken Kabinet. Publikován byl pod lokalitou Náměšť v Sudetě v roce 1931 (Jahn 1931). Na tomto místě se spokojíme s konstatováním, že dodnes dochovaný nákrčník a jeden závěsek zdobený prolamovaným filigránem jsou nepochybně byzantského původu. Celý soubor se všemi dostupnými informacemi nedávno velmi kvalitně publikoval J. Procházska (2008, zejm. Abb. 1). 1 Uložení depotu je datovatelné do závěru 5. (v souladu s názorem J.Tejrala) nebo spíše na počátek 6. století a je spojováno s Heruly a jejich boji s Langobardy (okolo roku 508). V této sou - vislosti není bez zajímavosti i nově objevený bronzový byzantský follis ze 6. století z Požahy, obec Jičina u Nového Jičína, související snad s dálkovou komunikací směřující do Moravské brány. Nálezy z druhé poloviny 6. 8.století V době příchodu Slovanů na naše území se narušil či přerušil dálkový obchod, přinášející na naše území v omezeném počtu zlaté i stříbrné mince (mince 1. poloviny 6. století, nejpočetnější jsou mince Justiniána I., 527 568, obr. 1A). Ovšem objevují se i mince bronzové (obr. 1B), jejichž výskyt nevysvětlíme cenou drahého kovu. Je tedy možné připustit, že se omezeně užívaly i pro obchodní účely. Jen rámcově lokalizovaný nález depotu 17 mincí z Turnova-Maškových zahrad 2 byl uložen do země po r. 559 564/65, a nelze vyloučit ani uložení až po r. 569 (otřelé mince 6. století, Militký 2005). Depot obsahoval kromě mince římské také tři až čtyři byzantské, z nichž nejdůležitější byla mince z pozdního období vlády Justiniána I. Považujeme tedy za možné uvažovat o jisté souvislosti s nedávno odkrytým sídlištěm, datovaným keramikou pražského typu do závěru 6. a 7. století (Pro- 1 Základní vyobrazení celého souboru je již v Tejral 1982, obr. 46. 2 Uložený v Muzeu Turnov, inv. č. 1.673 1.689. 74

Obr. 1.A Česká republika: mapa výskytu zlatých byzantských mincí z 6. 7. století. Legenda: 1. mince (a) a depoty (b) z let 491 527; 2. mince a depoty z let 527 565; 3. mince (a) a depoty (b) z let 565 602; 4. mince z let 602 668; 5. stříbrné mince sásánovské či arabské. Uvedené lokality k obr. 1A a 1B: 1. Miskovice, 2. Chotusice, 3. Praha-Holešovice, 4. Předlánce, 5. Hrochův Týnec, 6. Bobnice, 7. Přepeře, 8. Týn nad Vltavou, 9. Lovosice, 9a. Čelákovice / Nehvizdky, 10. Louka u Litvínova, 11. Kšely, 12. Jaroměř, 13. Kolín, 14. Praha-Radotín, 15. Dolní Bousov, 16. Červený Hrádek, 17. Hradec Králové, 18. Turnov, 19. Praha-Nebušice, 20. Žinkovy, 21. Hlinsko, 22. Bohouňovice, 23. Kluk, 24. Poděbrady, 25. a 25a. Lužice, 26. Kroměříž, 27. Mařatice, 28. Vysoké, 29. Střelice, 29a. Bohuslavice, 30. Zašovice, 31. Žďár nad Sázavou, 32. Hrozová, 33. Vícemilice, 34. Mušov. fantová 2008, Abb. 11; Profantová Prostředník rukopis; Profantová v tisku-b). Nový nález solidu, snad napodobeniny solidu Justiniána I., pochází z Mušova, z prostoru sídliště doby římské (Foto 1). Z hlediska studia nově usazených Slovanů jsou nejdůležitější mince mladší, z konce 6. a především ze 7. století. Význam nově rozpoznané otřelé byzantské mince ze 6. století(?) z Prahy-Náměstí republiky (výzkum společnosti Archaia P. Juřina) nalezené v druhotné poloze zjistíme až po úplné publikaci nálezu. 75

Obr. 1.B Česká republika: mapa bronzových byzantských mincí a depotů z 6. 7. století. Legenda: 1. mince (a) a depoty (b) z let 491 527; 2. mince a depoty z let 527 565; 3. mince (a) a depoty (b) z let 565 602; 4. mince z let 602 668. Depoty ze Slezské v Polsku již nečíslovány. Podle J. Militkého. Přestože nálezy z 6. 8. století představují méně početnou kolekci, je důležité, že jde jak o jednotlivé mince (zlaté i bronzové), tak o depoty (obr. 1, Militký 2004; 2005). Výskyt v Čechách a na Moravě se neliší nijak významně (Profantová 2008, Tab. 3). Situaci v 7. století ukazuje další mapka (obr. 2), kde jsou kromě mincí (tab. 1) a depotů zachyceny též nálezy byzantských přezek 3 (tab. 2, Foto 3) a forem na liso - vání ozdob užívaných v prostředí Avarie i na Balkáně (obr. 2, 3, Profantová v tisku, Tab. 3). Zatímco nemincovní depot obsahující ozdoby (především náramky odvozené od typu Szent Endre, tedy typu zřejmě byzantského) známe jen z Poštorné na jižní Moravě (obr. 2, Košnar 1994; Profantová 2008b, figs. 3, 4, 5), mince 3 Nově lze o souvislosti s byzantskými přezkami uvažovat o nálezu z hradiště v Tismicích (Profantová Stolz 2006, obr. 3) a především je známa další lokalita z Kolínska (Droberjar v tisku). 76

Obr. 2 Situace na území bývalého Československa v 7. stol.: Legenda: 1. jednotlivé mince, 2. depoty mincí, 3. matrice na výrobu lisovaných ozdob, 4. depoty bez mincí, 5. depoty šperků s mincemi, 6. přezky byzantského původu, 7. mince arabského původu, 8. rozsah avarského kaganátu v 7. století. Černé trojúhelníky zlaté mince. Uvedené lokality: 1. Bohuslavice, 2a. Bratislava, 2. Horní Saliby, 3. Hroznová, 4. Kluk, 5. Kšely (a,b), 6a. Kolín, 6. Poděbrady, 7. Střelice, 8. Louka u Litvínova, 9. Zemianský Vrbovok, 10. Břeclav-Pohansko, 11. Ciszek, 12. Jakuszowice, 13. Mikulčice, 14. Mutěnice, 15. Praha-Košíře, 16. Poštorná, 17. Halič (Gácz), 18. Čelákovice, 19. Praha-Radotín, 20. Tismice, 21. Krsice. Podle Profantová 2007, doplněno. i přezky se výrazněji koncentrují ve středních Čechách, především na Poděbradsku a Kolínsku (Kšely, Kolín, Tismice). Z Kšel na Českobrodsku pocházejí ze dvou poloh dva nálezy (ze tří až čtyř mincí celkem) zlatých mincí císaře Heraklia (vládl 616 626 n. l.). Třetí zlatá mince ze 7. století byla nalezena na jihu Příbramska (Krsice, Fokas, vládl 602 610 n. l. Militký 2009) 4 (tab. 1). Pokud je pravdivá dochovaná informace o zlatém solidu z Kolína (tab. 1), máme před sebou již výraznou koncentraci v širších středních Čechách, která je bohatší než nálezy z Moravy. Tuto koncentraci snad lze dát do souvislostí s existencí Sámovy říše a s působením ci- 4 Sdělení J. Militkého. 77

Slovanské Lokalita Typ lokality, Materiál, osídlení nálezu Určení počet raženo na katastru, pozn. 1. Bohuslavice, M náhod. nález Heraklios Au, 1 před 626, Konstantinopol 2. Horné Saliby, náhod. nález Heraklios (?) Br, 1 610 645 s otvorem Slo 2a. Bratislava, Slo náhod. nález, Konstanti- 668 ztracená snad i z okolí nos IV. Au, 1 674 681 Pogonatos 3. Hrozová, M depot mincí Justinos II., Br, 4 662 667 Heraklios, Konstans II. 4. Kluk, Č depot Fokas Br, 1+? 606/607, PT sídliště Carthago 5. Kolín?, Č sběr? na sídlišti 5a. Kolín, Č hrob?? Konstans II.? Au 641 668? ztracená 5b. Kšely, Č sběr Heraklios Ag+ Au, 1 Po 616/623 dobové falzum 6. Kšely, Č sběr Heraklios Au, 1 616-26, St. d. hrad, na sídlišti Konstantinopol další pol. i PT 7. Komárno, Slo? Heraklios, Br, 1? Praha ArU Konstans II.? 8. Krsice, sběr, Fokas Au, 1 po 602/607 1,105 g; o. Písek detektor tremissis M Písek 9.(c) Poděbrady, Č depot? Konstans II. Br, 7 651 657 PT doložen 10. Střelice, M náhod. nález Fokas Br, 1 602 610 11. Louka náhod. nález Maurikios Br, 1 582/602 nezvěstná u Litvínova, Č Tiberios 12. Zemianský depot mincí, Heraklios, Ag, 1 615 630 soukr. sbírka? Vrbovok, Slo šperků, Heraklios hexagram Konstantinopol nádob Konstantinos 13. Zemianský depot mincí, Konstans II. Ag, 16 + 1 641 668 Vrbovok, Slo šperků, nádob 659 Zemianský Vrbovok, depot mincí, Konstantinos IV. Ag, 1 668 685 Slo šperků, nádob Pogonatos Pozn. Nález z Komárna je ještě nepublikovaný, stejně jako nález z Kolína, Krsice (Militký 2009). Tabulka 1. Přehled byzantských mincí na území bývalého Československa v 7. století (celkem 13 lokalit): Legenda: Č: Čechy, M: Morava, Slo: Slovensko; Br: bronz, PT: pražský typ, St. d. hrad.: starší doba hradištní. 78

Lokalita Typ naleziště Č. nálezu nebo objektu Typ přezky Typ nálezu Materiál Datování Kšely, Č sídliště v zahraničí Br 7. stol., Mikulčice, M sídliště 4838/65 s plastic. destička Br?, obr. 3 5 lístky přezky Mikulčice, M sídliště 4556/62 typ Delos přezka vcelku Fe 7. 8. stol.?, Kostelisko bez trnu obr. 3:2 Mikulčice, M sídliště 576/74 derivát přezka vcelku Br 7/8. 1. pol. 8. st., obr. 3:1 Mutěnice, M sídliště 308/76, čtv. 87 derivát? přezka Br PT, obr. 3:4 Praha-? Korint dvoudílná Br PT?, obr. 3:5 Košíře, Č Tismice, Č hradiště derivát? Br 7. 1. pol. 8. stol., obr. 3:7 Čechy, M? Bálgota dvoudílná Br 7. poč. 8. stol. obr. 3:6 Tabulka 2. Nálezy tzv. byzantských přezek z Čech a Moravy (obr. 3) podle N. Profantové. Legenda: PT: pražský typ. Přezka z Kšel podle Profantová 2008. zích kupců, jež je zmíněno ve Fredegarově kronice. Zároveň je ovšem třeba upozornit, že koncentrace mincí ve východní části středních Čech a především v oblastech jižně od Labe je doložena již pro dobu římskou (Pochitonov 1955, m. 5). Ke koncentraci mincí se na tomto teritoriu v 8. století připojuje i výrazné nahromadění bronzových kování pozdní doby avarské (Profantová Stolz 2006b, obr. 13, 14). Je-li tento obraz zapříčiněn lepším stavem poznání tohoto území nebo průchodem dálkových cest či ještě dalšími faktory, je obtížné rozhodnout. Pokud bychom se omezili jen na rozbor mincí, nebylo by pro 8. století o čem psát. Avšak nejnovější rozbory kování opasků, dříve označovaných jako kování avarského typu, ukázaly, že i mezi těmito ozdobami lze rozpoznat byzantské výrobky nebo jejich napodobeniny. Zásluhou F. Daima se podařilo vydělit některá nákončí a kování vyrobená odlišnou náročnější technologií, přitavováním jednotlivých kuliček namísto lití, kdy je nákončí složeno ne ze dvou, ale z mnoha částí (obr. 4b, např. Hohenberg, Daim 2000, 136 n, Abb. 112). V současné době převládá 79

Obr. 3 Byzantské přezky a kování z Čech a Moravy (7. a poč. 8. stol). Vyobrazené předměty pocházejí z následujících lokalit: 1., 2., 3. Mikulčice, 4. Mutěnice, 5. Praha- Cibulka, 6. Čechy, 7. Tismice. Bronz (1, 3 5), železo (2). Podle Profantová 2008, Abb. 15. datování těchto výrobků spíše do poloviny 8. století, oproti staršímu názoru klonícímu se k závěru 8. století. Byzantská či Byzancí ovlivněná výroba se koncentruje při západní a severo - západní hranici oblasti rozšíření avarských pohřebišť, patrně souvisí s obchodními případně diplomatickými aktivitami (Daim 2000, K. 3, 4) a zřejmě zasahuje nejen Moravu, ale i Čechy. Přehled českých a moravských nálezů zařaditelných do tohoto okruhu podává tabulka 3. Zatímco v Čechách jsou nálezy geograficky rozptýlené (Rubín x Kal obr. 4a; 5:1), na Moravě se koncentrují do Mikulčic, kde bylo roz - 80

Obr. 4. A. Rubín u Podbořan, kování byzantského původu asi zprostředkované Avary; B. Hohenberg, výběr nálezů byzantského původu z bohatého hrobu. Materiál: A. bronz, B. zlacený bronz. Podle Profantová Stolz 2006 (original A podle H. Preidela). 81

Lokalita Typ naleziště Č. objektu Typ nálezu Materiál/váha Výzdoba Pozn. Dolánky, hradiště kování opasku? Br obr. 4 Rubín, Č poutko Kal, Č hradiště kov. Br/? boj obr. 5:1 s přívěskem s hadem Mikulčice, M hradiště o. 627 kov. zlacený Br boj obr. 5:4 s přívěskem s hadem 594 380/67 o. 627 kov. zlacený Br boj obr. 5:5 s přívěskem s hadem 594 381/67 nákončí Ag/7,5 g zl rostl. motiv obr. 5:7 opasku Mikulčice, M hradiště o 577 nákončí Ag zlacený ptáci obr. 5:6 opasku /14,8 g zl u stromu 594 419/63 života h. 108/II nákončí Br / 5,8 g geo- obr. 5:3 opasku metrická 594 7245/59 výzdoba 655, Čtv. K 15 hlavní nákončí zlacená rostlinná,, jen opasku mosaz / 33,4 g typ NSM napodobenina P 1976/7 ob. 646 vedlejší nákončí Br rostlinná jen na- pod úrovní opasku podobeuhlíků 594 944/76 nina Zámostí- hradiště sběr nákončí opasku zlacený Cu, typ Blatnica obr. 5: 2 Prachov. skály, Č ojediněle Zn / 10,1 g Tabulka 3. Nálezy kování byzantského okruhu z Čech a Moravy z 8. století (obr. 5). Podle Profantová 2007. poznáno několik (minimálně 6) exemplářů (obr. 5: 3 7, 5B). Dva z nich byly odlity ze stříbra (obr. 5: 6,7). Zajímavá je souvislost nově rozpoznaného nákončí byzantského typu (obr. 5: 3) z Mikulčic a nálezu hedvábí pocházejícího z téhož hrobu (108/II, tab. 4). Nálezový celek je datován již do závěru 1. čtvrtiny až 1. třetiny 9. století, mimo jiné i na základě přítomnosti kování avarského původu spolu 82

s drobným gombíkem (Poláček 2008, Taf. 7: 11,1). Přítomnost hedvábí v tomto hrobě může souviset s blízkostí avarské říše, neboť právě avarská elita nosila hedvábné kaftany a jiné šaty. V tomto kontextu je důležité zmínit, že mezi drahocennými látkami ukořistěnými při dobytí avarského hrinku v závěru 8. století se nacházely i hedvábné látky se zvěrnými motivy, které se následně mohly dále dostat do slovanského prostředí. Do závěrečné třetiny 8. století je datováno i hlavní pozlacené nákončí z Mikulčic (obr. 5B, Profantová 1992, Taf. 25:5; Daim 2000, Abb. 112), zdobené rostlinnou výzdobou odvozenou od výzdoby pokladu v Nagyszentmiklós, s nímž jsou motivicky spřízněna nákončí ze Zámostí (obr. 5:2) a Blatnice (Profantová 1992, Taf. 35:6). Nelze vyloučit, že samostatné rozvinutí podnětů z této skupiny představuje nákončí z Modré u Velehradu (Profantová 1992, Taf.32:7). Za další napodobeninu lze považovat nákončí vedlejšího řemene z Mikulčic, na povrchu poničené, které patří do stejné skupiny označované někdy jako Záhony a kresebně zveřejněné později než většina nálezů (Zábojník 2005, Taf. IV:2). Byzantský původ článkovaného kování z Rubína u Podbořan (obr. 4A) byl rozpoznán nedávno (Profantová Stolz 2006, 172 174, obr. 7), a i v tomto případě je zprostředkování avarským prostředím z oblasti Balatonu velmi pravděpodobné. Byzantské mince a jiné nálezy na Moravě v 9. století Mince a křížky Z 9. století pocházejí z Moravy nálezy jen 3 byzantských mincí. Mikulčice, trojlodní bazilika. Zlatý solidus Michala III. (vládl 842 867 n. l.) obolus mrtvých (obr. 5:8, Poulík 1975, 80, 86, Tab. 51, a viz dále Katalog). Osvětimany, Sv. Kliment. Náhodný nález solidu Theofila (vládl 829 842 n. l.) Sejbal 1959, 63f, a viz dále Katalog). Staré Město Na Špitálkách, mince Lva VI. (vládl 886 911 u.l.). Pouze jediná, z Mikulčic, má uspokojivý hrobový nálezový kontext (obr. 5:8, Foto 2:1, souborně Profantová 2009). Byla použita jako tzv. obolus mrtvého a jde o nejstarší doklad tohoto zvyku v českých zemích. Dvě mince jsou zlaté, jedna bronzová byla nalezena ve Starém Městě-Na Špitálkách (Hrubý 1965, 347) a navíc je dnes ztracená. Jedná se o minci Lva VI. (vládl 886 911 n. l.). Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že všechny mince se tedy opět váží na významná opevněná centra, i když v případě Osvětiman jsou naše znalosti o podobě toho centra v 9. století velmi neuspokojivé (Menoušková 2001). 83

Obr. 5.A. Výběr byzantských, případně Byzancí ovlivněných nálezů z 8. století. Legenda: 1. Kal, okr. Jičín (boj s hadem), 2. Zámostí, okr. Jičín, 3. 8. Mikulčice. Materiál: 2. zlacený bronz, 6. 7. stříbro, 8. zlato (Michal III.), ostatní bronz (4,5 1% Au). Podle Profantová 2007. 84

Obr. 5.B. Mikulčice, nápodoba byzantského nákončí, 2. polovina 8. století. Podle F. Daima. Na tomto místě by bylo vhodné zmínit, že kontakty Velké Moravy s byzantskou říší dosahovaly v letech 863 905/6 značné intenzity, a v 60. letech 9. století byly dokonce navázány oficiální kontakty na vysoké úrovni. Pro toto období platí, že můžeme rozlišit všechny roviny kontaktů, přesněji řečeno jejich archeologických a historických dokladů, s nimiž se teoreticky počítá. 5 Kromě pobytu moravského poselstva v Konstantinopoli a následného příchodu misionářů (jménem známe jen Konstantina a Metoděje), kteří s sebou přinesli jistě několik vzácných předmětů, mezi nimi i knihy včetně svých překladů do staro - slověnštiny, existují i nepřímé doklady o pohybu řemeslníků (a jejich podílu na církevní kamenné architektuře) a kněží z Vlach směřujících do velkomoravských 5 Šest nejzákladnějších možností, viz Smetánka Čtverák 1992, 428f. 85

Obr. 6. Mapa nálezů byzantských mincí a hedvábí z 9. 10. století v České republice. Leganda: 1. hedvábí z hrobu (9. 10. stol.), 2. hedvábí z více hrobů, 3. měděná mince z 9. stol., 4. zlatá mince z 9. stol., 5. zlatá a stříbrná mince z 10. stol., 6. měděná mince z 10. stol., 7. křížek z řeckým nápisem. Uvedené lokality: 1. Břeclav Pohansko, okr. Břeclav; 2. Kozojedy Dřevíč, okr. Rakovník; 3. Klecany I, okr. Praha-východ; 4. Kelč, okr. Vsetín; 5. Libice, okr. Nymburk; 6. Mikulčice, okr. Hodonín; 7. Nechvalín, okr. Hodonín; 8. Praha - Hrad, okr. Praha 1; 9. Rajhradice, okr. Brno-venkov; 10. Rakvice, okr. Břeclav; 11. Staré Město a Uherské Hradiště -Sady, okr. Uherské Hradiště; 12. Skalica, okr. Skalica, 13. Stará Kouřim, okr. Kolín, 14. Osvětimany, okr. Uherské Hradiště. Praha-Ungelt není na mapě, mince se dostala do Čech později ve 12. stol. Hedvábí Vojtěchovo mohlo být jak na Libici nad Cidlinou, tak v Praze. center. Paradoxem zůstává, že nejméně je doložen vlastní pohyb obchodníků na Moravě, i když se dochovala alespoň zpráva o ústředním trhu Moravanů trvajícím tři dny v měsíci (k tomu např. Třeštík 1973), a nejspíše se s Moravou může spojovat i pohyb al-rádánijá (Ibn Hurbdadbech), tedy Radhánců, kupců židovského původu. Ostatně židovským kupcům byli prodáni (r. 885) i někteří z nepohodlných Metodějových žáků, a to nejspíše v Benátkách. To charakterizuje citát ze Života sv. Nauma kněze a jáhny prodali Židům za peníze míněno do otroctví. Text dále pokračuje: Židé je vzali a odevzdali do Benátek (MMFH II, 178). Z archeologic- 86

Obr. 7. Uherské Hradiště-Na dvorku. Závěsný křížek s motivem Ukřižovaného a Panny Marie orans na reversu. Napodobuje byzantské předlohy. Podle L. Galušky. kého hlediska o pohybu obchodníků svědčí nálezy závaží a vahadel skládacích vah, např. v hrobě ženy a dítěte z Uherského Hradiště-Sadů (Galuška 2004, 111). Kromě mincí musíme z doby velkomoravské zmínit především závěsný olověný křížek s řeckým nápisem, nalezený v Uherském Hradišti-Sadech (Foto 6; Galuška 1996, 112, obr. 71), někdy volně spojovaný s přítomností Konstantina a Metoděje na Moravě. Nápis v překladu zní: Ježíš Kristus. Světlo. Život. Vítězí. Zajímavý je nový nález křížku s oboustranným zobrazením Ukřižovaného a P. Marie ze Starého Města z polohy Na dvorku (obr. 7, Galuška 2004, 130, 133). Může totiž představovat zjednodušenou napodobeninu byzantského importu, snad i toho z Uherského Hradiště. Od trojlodní baziliky v Mikulčicích pochází, pravděpodobně z porušeného hrobu, olověný kříž procesionál s rozšiřujícími se rameny, patrně též východní středomořské provenience, vyrobený dříve než v 9. století (Klanica 1994, obr. 1:2). U trojlodní baziliky (6 m od zbytků atria) se našel další importovaný stříbrný křížek, jehož původ hledá Z. Klanica v syrském prostředí, tedy na výspě 87

řecké vzdělanosti (Klanica 1994, 217f, obr. 1:1). Jiný názor však zastává K. Benda, který křížek klade obecněji do byzantského prostředí předikonoklastického období (Benda 1967, č. 29). Celou situaci však ztěžuje skutečnost, že nejbližší obdobou křížku ze Starého Města je nález z Mohuče (z prostoru bývalého kláštera Ordo sanctae Clarae). Jakékoli úvahy o původu křížku ze Starého Města tudíž závisejí na představách o původu mohučského exempláře, které však nejsou jednoznačné. Pro Uherské Hradiště, ale i mikulčický kus s Kristem v colombiu nachází K. Horníčková analogie (v muzeu Benaki) a řadí je ke skupině Pliska z 2. poloviny 9. století (Horníčková 1999, 226). Od projevů jednoznačně křesťanských se nyní obrátíme ke skupině antických památek, které byly ve velkomoravském šperkařství využívány většinou druhotně, totiž ke gemám. Prostor vymezený tématem tohoto článku nedovoluje věnovat se podrobně výskytu těchto předmětů (Mikulčice, hr. 390 a 433, též sídlištní objekt na předhradí; Modrá u Velehradu, hr. 3/53; hradiště Vysoká Zahrada u Dolních Věstonic, Mrázek Píchová 2000, obr. 21, 23, bar. foto 2, 3, 6), pouze si dovolíme upozornit na jeden z nich, který patří k méně známým, avšak pro naše téma je velmi významný. Jedná se o oválnou karneolovou gemu zdobenou malým rytým křížkem a řeckým nápisem uspořádaným ve třech řádcích, z nichž ve třetím řádku jsou písmena menší (může jít dokonce o pouhou dekoraci). Jedná se o christogram ve smyslu latinského Christi Maiestati. Gema pochází ze slovanského sídliště v poloze Rybárny v Uherském Hradišti, jež je datované do 9. až počátku 10. století (Foto 12, Mrázek Píchová 2000, bar. foto 7). Vzhledem k místu nálezu je tedy předmět třeba vykládat v kontextu tohoto mocenského centra. Použití křesťanského symbolu a řeckých písmen naznačuje, že se jedná o gemu relativně pozdní, snad byzantskou. Ze stejného období pochází i gema vsazená do medailonu nalezeného v hrobě kněžny ze Želének. Podle charakteru zlatnické práce na rubu medailonu však byl tento šperk vyroben kdesi ve franských dílnách (Profantová Frána 2003, obr. 1:1). Analýza zlata prokázala, že řetěz, na němž byl medailon zavěšený, byl pravdě - podobně domácího původu, neboť jeho ryzost je podstatně menší. Hedvábí, sklo Zvláštní pozornost si zaslouží importy hedvábí, které jsou na Moravě poměrně časté (tab. 4), i když se podle dosavadních poznatků omezují na pět až šest důležitých center (obr. 6, tab. 4) naleziště Skalica leží v zázemí centrálního hradu v Mikulčicích (Březinová 1997, 157). Nejvýznamnější jsou samozřejmě i z hlediska vý- 88

Lokalita Č. hrobu Pohlaví Věk Hedvábí Poznámka Břeclav- 12/I žena 65 X+ len nůž Pohansko, M 13/I muž 18 25 X nákončí opasku 159/I dítě 5? se zlatými nitkami gombíky, vykraden 342/ I žena 16 30 X stříbrn. náuš. a pozlac. gombíky Klecany I, Č 31/05 dívka 3 X? 9./10. stol., kaptorga Mikulčice, M 108/II žena 30 X 1. třet. 9. stol 318/III žena?? X v kostele 380/III chlapec? adultus? X v kostele 505/III žena 20 30 X v kostele 580/III muž nedochov. kosti X v kostele, s mečem 582/III chlapec 12 14 X a vlna (rub) 101/IX X 683 žena? X? Nechvalín, M 126 muž dospělý X bojovník s mečem, ostruhami, sekerou, kopím, vědrem Praha-hrad, Č H 97/bazilika sv. Jiří muž 33 historicky X a kostela, +921 kníže zakladatel, asi Vratislav I. H 98/bazilika muž nad 60 let tkanice punčoch +972 nebo 999, sv. Jiří-olt. Boleslav I. či II. sv. Kříže Rajhradice, M 249 muž či chlapec? X a vlna (rub) Staré Město- Na valách, M 19/48 muž starší X 54/48 dívka dítě X? Ag 63/48 dívka 2 5 X 68/48 dívka 6 7 X brož? 70/48 dívka 2 5 X ještě látka z angorské kozy Ag 282/49 žena 20 25 let X 323/49 dívka 8 9 X Au 196/51 žena cca 50 let X Au 232/51 dívka 6 7 X? dvouútk. tkanina A Au 267/51 dívka 12 15 X? atlas Au Stará Kouřim, Č 23 dívka asi 5 let čelenka X a lněné po 925/30 nitě, plátnová esov. záušnice, vazba. Blízký náhrdelník východ Skalica, Slo M 33/H 2 žena dítě X pozlac. náušnice, korálky Tabulka 4. Přehled archeologických nálezů hedvábí v Čechách a na Moravě v 9. a v 10. století (podle M. Kostelníkové, V. Hrubého, M. Šolleho, H. Březinové). Římské číslice za čísly hrobů označují kostely, k nimž lze hroby přiřadit. Doplněna Skalica v zázemí Mikulčic na slovenské straně Moravy. Na hedvábí byl zjištěn větší počet různých vazeb, nejčastější užito dvouútkové tkaniny typu A a plátnové vazby. 89

Lokalita Poř. Č. hrobu / obj. Pohlaví Věk Typ nádoby / Počet ostatních Č. lok podle Krekoviče nádob / poznámka Blučina, M 1 poruš. h. I, amfora Borovce, Slo 2* 28 dítě III, láhev s výlevkou?/ hrob s výklenkem Bratislava-hrad, Slo 3 174 dítě III, láhev Ag hrozn. náušn., 2 pozlacené gombíky Bratislava-Panská, 3a 4/97 III, láhev napodobenina?, Slo tvarově trošku odlišná spodní část Břeclav-Pohansko, M 4 sídlištní n. IV, mísa 2x Břeclav-Poh., J. 4b sídl. obj. II, džbán jen horní část předhradí, M obj. 314 Mikulčice- 5a sídl.obj. 1150 I, amfora, 2751/86 Kostelisko, M v. 170 mm Mikulčice- 1766 II, džbán 3056/86 Kostelisko, M Mikulčice II, M 5 136 /IIk? juvenis III, lahev 1, gombík 5 h 200/ III k I, amfora Mikul.-Štěpnice, M 5b h 798? dítě I, malá amfora Litenčice, M 6? III, lahev nepublikováno Náměšť??, M 7 I, amfora napodobenina? spíše souvisí se staromaďarskou produkcí Nitra, Chrenová, Slo 8 5/99 III, lahev?? Nitra-vnitř. 8 I, amfora? nekvalitní kresba město, Slo Olomouc-Holice, M 9 6 II, džbán v. 170 mm Prušánky, M 10 100 muž dospělý III, lahev 2 Prušánky, M 328 žena? 9 let II, džbán rakev Prušánky, M 120 žena 50 60 III, lahev napodobenina Rousínov/ 11 4 žena?? dospělý I, amfora, br. patina na Slavkov, M lebce-ž Smolenice- 12 1/67 II, džbán sběr Záhum, Slo Staré Město, 13 113/AZ dospělý I, amfora nůž Na Valech, M 21/AZ muž VI, spojené 2 sekyry, zlom. nádobky zbraně, přezky, přel. 8./9. stol.! 90

Lokalita Poř. Č hrobu / obj. Typ nádoby / Počet ostatních Pohlaví Věk Č. lok podle Krekoviče nádob / poznámka 56/48 dítě V, čutora 1 nádoba, skleněné gombíky, náušn. Ag hrozn., pás. kování 309/49 dítě II, džbán 312/49 dítě 1 7 let II, džbán 1 dřevěná okovaná čutora čutora korálek s očky 267/51 děvče 12 15 let II, džbán 1 nádoba, náhrdelník dlouhý s bronz. závěsky, náušnice 1/57 žena II, džbán 1 nádoba, vědro, hrozn. a bub. náušnice 339/49 zlomek v zásypu Staré Město- 14 hr. poruš I, amfora Čert. kút, M Uherské-Hradiště, 15a 115 muž dítě III, lahev sekera, nejde S-HK, M o produkt sadské dílny Uherské Hradiště, 15b sídliště, II III, zlomek Sady, M obj. 13 Uherské Hradiště, 15b sídliště, I či II, jen ucho napodobenina Sady, M obj. 42 Uherské Hradiště, 15 pec jen zlomky Sady, M Velké Bílovice, M 16 1?? III lahev zničen Velké Bílovice, M 16 64 muž II, džbán 1 úplná a 1 neúplná nádoba/sekera Velký Grob, M 17 63 žena dospělá III, lahev dat. před 863, nůž, horší kvalita, napodobenina? Gars-Thunau, R 18 III, lahev neúplná * Láhev s výlevkou z lokality v Borovcích byla publikována jen předběžně. Není úplně jasné, zda patří druhé polovině 9. století nebo se jedná o výrobek starší ještě z předvelkomoravského či počátku velkomoravského období (Staššíková-Štukovská 2001, obr. 3:23). Tabulka 5. Keramika antických tvarů na Velké Moravě a v Garsu (podle Poulík 1975; Hrubý 1955; Krekovič 2007; Klanica 2006; Herold 2007, 2008 a další). Tabulka ukazuje, že se keramika nenacházela jen v hrobech žen a dětí, ale i významnějších mužů (Uherské Hradiště Sady, Velké Bílovice). M: Morava, Slo: Slovensko, R: Rakousko; bub. = bubínkovitý/é, hrozn. = hrozníčkovitý/é. 91

skytu hedvábí centrální lokality v Pomoraví Mikulčice a Staré Město a Břeclav- Pohansko, kde byly hedvábné látky doloženy v hrobech mužů, žen i dětí. Není jistě od věci poznamenat, že mimo tato nejvýznačnější centra se jednalo především o muže bojovníky (viz Nechvalín hrob bojovníka s mečem). Bohužel nejsou k dispozici tak podrobné rozbory, které by umožnily odlišit hedvábí vyráběné v Byzanci od středoasijského. Přesto předpokládáme, že většina hedvábí se na Moravu dostala z Byzance nebo jejím prostřednictvím. Hedvábné látky jsou doloženy vzácně i v Čechách (tab. 4), kde se častěji vyskytují až v hrobech panovníků, počínaje Vratislavem I. (Březinová 1997, 163) 6 přes Boleslava II. 7 (Bravermanová 2000, 289). Českých nálezů však přibývá až v 11. století (Bravermanová 2006). Na počátku 11. století se dostává hedvábí i do legendistických pramenů v souvislosti se sv. Vojtěchem. Další velkou skupinou nálezů související s byzantskou produkcí jsou některé typy nádob tzv. antických tvarů, které se koncentrují opět v Mikulčicích a Starém Městě (7 kusů, v celé aglomeraci pak 11), avšak ojediněle pronikají i do venkovského prostředí (Velké Bílovice, Blučina, Litenčice, Smolenice tab. 5). Nález hrnčířské pece v Uherském Hradišti-Sadech výmluvně dokládá, že se jedná o zboží převážně vyrobené na Moravě, byť se na výrobě podílela skupina cizích řemeslníků (Poulík 1985, obr. 18; nejnovější shrnutí Krekovič 2007). Mapu rozšíření na Moravě i v oblasti Zálaváru zveřejnila H. Heroldová (2007, 152). Výjimkou je zřejmě část byzantské amfory na víno, nalezená v Mikulčicích (Galuška 2004, 110). V posledních letech k poznání provenience keramických výrobků přispěly i technologické poznatky, především díky výbrusům a mikrosnímkům keramické hmoty, které provedla H. Heroldová z Vídně (Herold 2008). Rovněž došlo ke zpřístupnění kvalitních paralel z rumunských pohřebišť, kde se na pohřebištích, podobně jako u nás či v oblasti Zálaváru, objevuje byzantská keramika v hrobech samostatně, ojediněle pak s místní slovanskou keramikou. Zastoupeny jsou dvouuché amfory (Alba Julia, H 41/XVII, 32/XVIII, 30/XXXV, 24/XXXVI) i jednoduché džbánky (Alba Julia 8/XXXVII, viz Ciugudean 2007, Pl. IV, V, VI), vzácně i s řeckým písmenem vyrytým na těle či značkou na dně. Soubory vesměs pocházejí z 9. století, případně z počátku 10. století. 6 Hedvábí ze dvou tkanin z hrobky kněžny Ludmily (+921) je mladší, pochází nejdříve z 11. 12. století, bylo do hrobu světice přidáno. 7 Podle J. Slámy by mohlo jít o Boleslava I. (+972). 92

Kromě keramických nádob je třeba zmínit i nález zlomku skleněné lampičky syrského původu, která byla objevena v Mikulčicích poblíž tzv. XII. kostela (Himmelová 1995, 98, Abb. 11:4). Jde o drobný neúplný předmět, který lze snadno přenášet. V tomto případě je však pravděpodobnější, že se lampička dostala na Moravu zprostředkovaně přes karolinské prostředí, kde se podobné předměty užívaly též (Kavánová 2003, 256). Architektura Pro Moravu je významný i byzantský vliv na podobu její architektury, který se projevil na několika stavbách kostelů (např. Břeclav-Pohansko obr. 8:3; Mikulčice: III. kostel, bazilika obr. 8:4; Staré Město-Špitálky obr. 8:1; Uherské Hradiště- Sady obr. 8:5; cf. Poulík 1985, 65; Galuška 1996, obr. 29, 30, 41). S kamennou architekturou souvisí i dovoz porfyru, který zdobil interiéry kostelů (Uherské Hradiště-Sady a Mikulčice: II., VII. kostel, Poulík 1975, Tab. 28 dole; 1985, 65; Mrázek Píchová 2000, obr. 16). Obdobně tomu bylo s červeným mramorem (Charvát 1998, 44). Kámen byl dovážen bezprostředně z jižního Řecka (region Gythion), pokud nebyl znovupoužit starší kus z bližší antické stavby. 8 Problém původu některých šperků, přenos motivů Byzantskými importy mohou být i některé vzácnější typy šperků, např. náušnice s pravými perlami z Uherského Hradiště-Sadů (obr. 9, H 209/59, Galuška 1996, obr. 88:7) nebo ze Starého Města-Na Valech (hr. 103/50), ovšem nelze vyloučit ani dovoz surovin a konečné zpracování na Moravě či na západě. Z dalších ozdob je třeba zmínit alespoň zlaté nákončí (popřípadě závěsek) z Mikulčic od trojlodní baziliky, které je zdobeno pravými perlami (Foto 5, tab. 6; Poulík 1985, Tab. VIII dole; Mrázek Píchová 2000, 39). Sloužilo nejspíše jako relikviář s Kristovou krví, umístěnou v dutině tvořené velmi kvalitní skleněnou napodobeninou almandinu (Mrázek Píchová 2000, 39). Analýza kovu prokázala, že relikviář je importem (Profantová Frána 2003, tab. 3, 55). Kromě nejčastěji zmiňovaného byzantského prostředí se ovšem též uvažuje o možnosti jeho výroby ve franském klášterním prostředí (viz Charvát 2000). Za byzantské výrobky se považuje skupina zlatých gombíků s vertikálním žebrováním a odlišným způsobem výroby ne ze dvou polovin, ale spojených v horní části kulovitou zvlášť vyříznutou puklicí se vsazeným ouškem. 8 Obdobně jako např. některé kusy střešní krytiny z Uherského Hradiště nebo cihly s kolky legií, viz Galuška 2004, obr. s. 101, případně římské tabulové sklo, které známe z Mikulčic k tomu Himmelová 1995. 93

Obr. 8. Kostely, jejichž některé stavebních fáze jsou spojovány s byzantskými, případně adriatskými (č. 2) předlohami: 1. Staré Město-Špitálky; 2., 4. Mikulčice, X. a III. kostel (bazilika s atriem); 3. Břeclav- Pohansko, I. kostel; 5. Uherské Hradiště-Sady, metropolitní výšina, půdorys i rekonstrukce. Podle Poulíka, Galušky a Dostála. 94

Obr. 9. Uherské Hradiště-Sady. Výbava hrobu 209/49. V náhrdelníku je umístěna dovážená ostranka, v náušnicích pak pravé perly. Náušnice byly vyrobeny na Moravě, viz též foto 10. Podle L. Galušky 1996. Obr. 10. Putování motivů. Legenda: 1. Mikulčice, hrob 508 ornament gombíku; 2. Linz Zizlau, byzantská náušnice, konec 6. 1. po - lovina 7. století. Podle J. Poulíka. Tyto gombíky byly dosud nalezeny jen v Uherském Hradišti-Sadech (obr. 9), Starém Městě, pohřebišti Na Valech (např. hr. 50/50, 51/50) a v Mikulčicích (hr. 580) (Galuška 1996; 2004, 110). Jiným příkladem je kruhová prolamovaná součást náhrdelníku 95

Lokalita Č. objektu Typ objektu Druh ozdoby Počet perel Materiál Datace Mikulčice / III asi z hrobu relikviář 14 Au posl. třetina 9. st. St. Město 103/50 hrob náušnice pův. 2 x 3 Au 2. pol. 9. stol.? nedoch. 51/50 hrob náušnice pův. 2 x 3 Au 2. pol. 9. stol. nedoch. Uherské 209/59 hrob náušnice pův. 6, Au posl. třetina Hradiště - Sady dochov. 3 9. stol. Žatec podhradí depot prsten 8 Au 2. pol. 10./ rok 1012 Tabulka 6. Přehled šperků s pravými perlami na Velké Moravě a v Čechách 10. stol. (podle Mrázka Píchové 2000 a Čecha). s motivem hrabavého ptáka ve zdobeném rámu, doplněná zelenými skleněnými korály a ametysty, vyrobená okolo roku 600 ve východním Středomoří (Wamser 2004, 306 s obr.). Na jiných gombících je patrný jen byzantský vliv na stylizaci a výběr použitých motivů nejlepším příkladem je gombík z hrobu 508 v Mikulčicích s výzdobou ryb (obr. 10). Tento motiv se ve stejné stylizaci objevuje na byzantských lunicovitých náušnicích pocházejících z 6. 7. století, konkrétní příklad známe z pohřebiště Linz-Zizlau, z hrobu 83 (viz Poulík 1975, obr. 30). Východního původu, ať již přímého či zprostředkovaného právě Byzancí, jsou i motivy některých ptáků, ať již dravých či s náhrdelníkem, které známe jak z gombíků, tak z jiných, především pásových ozdob (Profantová 1996, 32, Pl. 5 včetně byzantské přezky s obdobným motivem; Klanica 1991). V souvislosti s otázkou byzantských vlivů na výzdobné motivy velkomoravských šperků je třeba zmínit i problematiku původu motivu sokolníka. Diskuse na toto ožehavé téma ještě nebyla ukončena a naposledy se k ní vyjádřil Cs. Bálint (2004), s tím, že původ hledá právě v byzantském umění a uvádí jako paralelu kamenný reliéf ze severní Itálie z poloviny 8. století. Ze Středomoří motiv dále putoval do avarského prostředí 2. poloviny 8. století (Moravský Ján, nález z Burgenlandu viz Profantová 1992, Taf. 43:3 a 53:12; 1996, Pl.1:6; Bálint 2004, 32). Obdobná stylizace 96

Obr. 11. Kolín nad Labem zlatý závěsek se slonovinou 9. stol. Podle M. Lutovského. je mimo Bálintem uváděný reliéf známá též z rámu ze slonoviny (Museum Berlin), který zachycuje celou plynulou sadu výjevů spojenou se sokolnictvím. Jako místo původu je uváděna jižní Itálie či Sicílie. Problémem však zůstává, že je datovaný až do 11. 12. století (Seipel 1998, č. 245, 242). I když se jedná o mladší předmět, naznačuje spolu s kamenným reliéfem relativně dlouhou tradici těchto výzdobných motivů ve Středomoří. Konkrétní předlohu motivu nelze vystopovat, avšak vyskytuje se v jiném ztvárnění i na plaketě ze Želének (viz dále Katalog), kde se pomýšlí buď na Orient či související oblast východního Středomoří. Napodobovány byly samozřejmě i rostlinné motivy. Od výzdoby zlaté rukojeti nádoby z pokladu Nagy Szent Miklós se odvozuje i výzdoba funkčně odlišných předmětů např. kování se šarnýřem, původně z garnitury meče, použitého však později jako závěsek v bohatém ženském hrobě v Kaníně v zázemí Libice (Profantová 1996, Pl. 2:7, 11). Byzantského původu je zřejmě i pozlacená terčovitá spona z hrobu 68/48 použitá na hedvábném oděvu malé dívky (tab. 4, Hrubý 1955, Tab.53:7) a brož vyrobená z bronzu a železa z hrobu 244/51 ve Starém Městě-Na Valách, zdobená rostlinným motivem (Hrubý 1955, obr. 42:13; Galuška 2004, 110, obr. s. 99). Slované na Moravě totiž běžně spony ani brože vůbec nenosili, a objevují se jen v souvislosti s dovezeným oděvem či šperkem. Rostlinný ornament připomíná některé brože většinou ze střední doby avarské (importy i napodobeniny byzantského zboží Garam 1993, Abb. 9: 5,6, mapa Abb. 10b), mohlo však již jít o pouhou napodobeninu v jednom případě snad vzniklou v karantánsko köttlachském prostředí, nebo jím ovlivněnou. 9 9 Sponu ve tvaru šestilistého květu s plastickými kolečky odpovídající plně schématu brože ze St. Města provedenou však litím, ne tepáním a proto hrubší známe např. z oblasti Paderbornu- Büren-Steinhausen; je datována až do 10.století (Bergmann 1999, VI:165 416), což však vůbec nevylučuje existenci jemnějších předloh ve století 9. též na západě. Zatím tedy asi přesný původ brože z H 241/51 nelze stanovit. 97

Obdobně v hrobce 580 v Mikulčicích se vyskytl importovaný typ gombíku spolu s hedvábím. Nově však J. Košta (Košta Hošek 2008, 200n) ukazuje, že byzantský původ je nejistý a datuje hrob již do 2. třetiny 9. stol., nejspíš brzy po polovině. Dováženy byly také některé středomořské mušle, užité v závěscích, např. na náhrdelníku z hrobu 209/59 z Uherského Hradiště-Sadů (ostranka jaderská, Foto 10, Galuška 1996, obr. 25). Jiným příkladem je provrtaná ostranka jaderská z hrobu 95 v Uherském Hradišti-Horních Kotvicích (Marešová 1983, 54), snad sloužící jako amulet. Další exemplář se našel v Ostrožné Nové Vsi v sídlištní situaci (Mrázek Píchová 2000, 35). Všechny tyto nálezy pocházejí z jednoho konkrétního regionu. Ze středohradištního období pochází mušle (cerithia a dentalium) zasazené do náhrdelníku z Pustiměři (kelnatka Dostál 1966, 161, Tab. 38:16, 20). Právě mušle z rodu dentalia žijí též ve Středozemním moři. Typickým nálezovým celkem s uplatněním většího množství mušlí kauri (14 kusů) i velkomoravských náušnic (8 kusů), spolu s nejstaršími esovitě ukončenými záušnicemi (dva kusy) z 1. poloviny 10. století, je hrob 426 z Čakajovců u Nitry (Rejholcová 1995, tab. 68). V tomto případě se mušle k ženě dostaly nejspíše kontakty se starými Maďary, jak dokládá i jeden typ litých závěsků z téhož hrobu. V Čechách se mušle kauri vyskytují vzácně, patrně až v celcích z průběhu 10. stol. (např. Praha-Čakovice, Roztoky-Žalov, Libice nad Cidlinou poloha U cukrovaru ; Sláma 1977, Abb 22: 14; Profantová 2008, Tab. 3; Mařík 2009). Tyto mušle opět dokládají spíše kontakty s karpatskou kotlinou a případně i tzv. belobrdskou kulturou než přímé kontakty s východním Středomořím. Jistým problémem je slonovina, dovážená z Afriky buď přes Byzanc, nebo Itálii (ovšem nerozeznatelná od mrožoviny). Z ní byl vyroben vlastní amulet ze zlatého přívěsku z knížecího dvojhrobu v Kolíně v Čechách (obr. 11, Foto 17) (Lutovský 1996, obr. 6:1). Přívěsek sám mohl být dovezen či dokončen v Čechách, neboť podobné stříbrné kusy známe jak z Čech, tak z Moravy. Další, bohužel již nedochovaný nález slonovinové rukojeti nože měl pocházet z knížecí mohyly v Želénkách, bohužel právě tento předmět patří k těm dnes ztraceným (Sklenář 1985 původní náčrtek). Vzhledem k četným importům v tomto hrobě je přítomnost slonoviny možná. Dlouhá a složitá byla též cesta parohového(?) hracího kamene s vyobrazením krokodýla egyptského koptského původu (vyroben v 5. 7. stol) do Mikulčic v 9. století (Charvát 1986). Poslední skupinou nálezů, obvykle spojovanou též s byzantskými dílnami, jsou některé typy kvalitně provedených korálků (viz Staššíková Štukovská 2007). Bez- 98

pečně odlišit se dají však až po provedení podrobných chemických a mikroskopických analýz. Ovoce a jiné potraviny Mimo výše uvedeného se z Byzance či Itálie dováželo jižní ovoce, především fíky a víno (bohatě doložené v Mikulčicích, v Čechách v Lovosicích, 8 9. stol.). O víně se předpokládá, že se mohlo na Moravě vysazovat již koncem 9. století, ovšem přímé doklady chybí. V Mikulčicích byla vinná réva pěstována v poměrně značném množství a je doložena jak pro 8. 9. století, tak v šířeji datovaných situacích pro 8. 10. století (294 jadérek, Opravil 1998, 353). Nejnovějším dokladem dostupnosti vinných hroznů je nález z nově odkrytého pohřebiště před hradbami znojemského hradiště, kde se našla koncentrace peciček v hrobě muže u pravého kotníku pohřbeného. Zdá se, že tento jedinec dostal jako potravinový milodar celý hrozen. Další nový, ještě nepublikovaný nález dokládající přítomnost vína pochází ze Žatce, ze sídlištní situace 9. století (informace P. Čecha). Z Čech můžeme se Středomořím spojovat též dovoz fíků, jejichž nažky byly nalezeny v Praze - na Malé Straně, tedy v opevněném suburbiu (Charvát 1998, 45); a o něco starší mohou být dva vzorky z Lovosic (ústní sdělení Vl. Salač) datované do 9. století. Na bázi sídlištního horizontu na akropoli hradiště ve Staré Boleslavi byly nalezeny ve dvou vzorcích též fíky (Čulíková 2003, 369, 374f); vzorky jsou datovány okolo roku 900. Fíky mohly být využívány jako ovoce a též léčivo. O některých těchto nálezech viz dále Katalog. Okrajově bychom mohli zmínit ojedinělé nálezy kostí osla, jež lze obecně spojit se středomořskou oblastí a především s kupeckým prostředím. Kosti byly objeveny jak na Moravě (nejnověji Mutěnice Klanica 2008, 7. 8. století, Břeclav-Pohansko, přednáška G. Dresslerové, Olomouc Bláha 1998, 138), tak v Čechách (Libice nad Cidlinou Peške 1994, 272). Míšenec kobyly a osla byl zjištěn na Budči (Peške 1994, 272) a dosud nevyřešený je nález z Lovosic (problém datace i určení obou zubů ústní sdělení R. Kyselého). Ve Starém Městě, v lokalitě Na Vahách, byly rozpoznány 3 exempláře bažanta (Galuška 2088, 164); bažanti byli dovezeni přes Byzanc či z Kavkazu. Závěrem této části ještě zmiňme otázku, čím mohli Moravané za luxusní zboží platit. Určitě prodávali otroky, prodáni byli i Metodějovi žáci (MMFH III, 661). Dále to byly drahé kožešiny, vosk, med a jiné běžnější suroviny. 99

Nálezy 10. století Mince Byzantské mince 10. století se dosud omezují na nepočetné nálezy z Čech i Moravy. Nacházíme je vzácně na významných hradištích (Libice, Dřevíč) či v jejich zázemí, pouze čtyři mince byly součástí později uloženého depotu objeveného v Kelči. Podrobněji se zaměříme na české nálezy, dokumentující stoupající význam této oblasti během 10. století. Libice nad Cidlinou: Jan Cimiskes (vládl 969 976 n. l.), zlatá mince (histameon nebo tetrateron nomismu, lišící se váhově), ražená v Konstantinopoli určila J. Hásková. Mince je ořezaná tak, jak se ořezávaly mince v karpatské kotlině (obr. 12.A). Nález tedy nelze vnímat jako doklad přímých styků s byzantskou říší, ale spíše jako svědectví o kontaktech s formujícím se uherským státem (cf. Militký 2006; Hásková 1980, 131 s fot.). Praha, Týnský dvůr anonym (970 1092 n. l.), bronzový follis, otřelá legenda, nejspíše již překračuje časovou hranici (určila Z. Nemeškalová, Nemeškalová Hrdlička Dragoun Richterová 1993). Obě mince pravděpodobně souvisejí s mladšími obchodními aktivitami závěru 10., v případě Prahy spíše až s první polovinou 12. století. Kozojedy-Dřevíč solidus z hradiště Kozojedy-Dřevíč (okr. Rakovník). 10 Byzanc císařství: Konstantinos VII. (vládl 913 959 n. l.), Romanos I. (vládl 920 944 n. l.) a Christoforos (vládl 921 931 n. l.), Class VII (ostatní podrobnosti včetně vyznačení místa nálezu Profantová 2009, Fig. 4a c, Foto 7). Tato velmi dobře zachovalá mince ukazuje na značný význam málo poznaného hradiště, z nějž známe i nález o něco mladšího balkánského enkolpia (Profantová Stolz 2009, obr. 2), případně dalšího enkolpia východního původu (Kyjevská oblast, Bubeník 1988, Tab. 248: 11). Na Moravě se též našly byzantské mince 10. století, avšak v depotu cizího obchodníka uloženém až po roce 1000 Kelč, 4 kusy; 3x Konstantinos VII. Porfyrogennetos (vládl 913 959 n. l., Foto 2:3), 1x Jan I. (vládl 969 976 n. l., Militký 2006, Tab. 1; Polanský Vacínová 2009). K tomu lze přiřadit ještě bronzovou minci z Rakvic (Konstantinos VII. Porfyrogennetos, vládl 913 959 n. l.). 10 Jde o nález amatéra, provedený patrně pomocí detektoru kovů. Minci určil J. Militký, jemuž na tomto místě děkuji. 100

Obr. 12. A. Libice nad Cidlinou, byzantská zlatá mince Jana I. Cimiska. Podle J. Militkého. Hedvábí, sklo, šperky a relikviářové křížky (konec 10. 12. stol.) Ze 12. století jsme o přítomnosti hedvábí informováni jak z písemných, tak archeologických pramenů. Máme k dispozici i konkrétní případ, kdy si biskup Menhart přivezl z pouti do Jeruzaléma skvostný černý pluviál, jímž ho v Konstantinopoli obdaroval r. 1130 sám císař. R. 1164 král Vladislav II. obdržel od císaře Manuela Komnena přeskvostná pallia oděvy zlatem a drahokamy zdobené, z části určené i pro královnu Juditu. Král při oslavě svého návratu do Prahy věnoval část darů dále biskupovi Danielovi, část jiným kostelům a klášterům v Čechách (Kybalová 1999, 65). To ukazuje proces redistribuce těchto vzácných statků. Hedvábí již neznáme jen z hrobů panovníků, ale i biskupů, nejvýznamnější jsou tkaniny biskupa Kosmy (+1098) zbytky lemu mitry a zlatým vláknem vyšívaná látka obě byzantského či sicilského původu, a Jana I. (+1139) zbytky bordury mitry zdobené motivem stromu života (Bravermanová 2005a, 123; Bažantová 1996, 96, Pl. 23f). Dále je k dispozici analýza střevíce biskupa Šebíře (+ 1067), ušitého z hedvábného samita s vyšívanými motivy draků, lvů a palmet (Bravermanová 2005a, 124; Bravermanová Otavská 2003, 503 524). 101

Obr. 12. B. Byzantinizující denáry z počátku 11. století; B. Boleslav I., čísla 253 255, 260, 261, 264, 267, 268 Jaromír (1003, 1004 1012, 1033 1034). Podle F. Cacha. Jiný střevíc téhož typu se uchoval na Vyšehradě v kapitulním pokladu, jako střevíc krále Vratislava ze 12. století. Každopádně je zřejmé, že hedvábnými tkaninami disponovali všichni biskupové, i když jejich podobu a použití máme dochovánu jen u výše zmíněných. 102

Z 12. století pocházejí další významné hroby s doloženými nálezy hedvábí. Na tomto místě je možné zmínit unikátní jihoitalskou truhlu a sicilské brošované hedvábí zdobené motivy stromu života a ptáků v medailonech, související nejspíše s pohřbem knížete Konráda Otty II. (+ 1191; Bravermanová 2005, 50, obr. 1), jehož ostatky byly na konci 12. století dovezeny z Itálie zpět do Prahy. Importovaný zlomek číše z Prahy Starého Města Týnské uličky 6 je zdoben malovaným rostlinným dekorem a latinským nápisem(?) a byl vyroben v Konstantino - poli, či oblasti silného byzantského vlivu. Je datován do 12. století (Černá Podliska 2008, 241, 244 245). Nález z roku 2006 posouvá hranici těchto importů do raného středověku. Ve dvorci na akropoli v Žatci byla nalezena neúplná skleněná číše modré barvy původem z Korintu (Čech 2000, 393f) nebo přesněji řečeno z oblasti na jiho - východě či jihu Evropy (Černá 2007, 19, obr. 8:5). Ze stejného kontextu pocházejí též sklíčka z mozaiky, jejichž původ mohl být i místní, ovšem samo užití mozaiky je především byzantský zvyk (cestování ideje), ovšem pronikající též do západní Evropy. Nálezy spadají zhruba do poloviny 11. století. U většiny dalších skleněných nálezů (např. Libice nad Cidlinou) se pro jejich zlomkovitost k přesnější provenienci nelze vyjádřit. Je zřejmé, že i některé kvalitně vyrobené korálky (např. příčně členěné) mohou pocházet z východního Středomoří. 11 Ze známého žateckého pokladu mimo různé importy pochází zlatý prsten zdobený vybíjenou animální výzdobou se vsazeným oválným almandinem(?) a pravý - mi perlami navlečenými po obou stranách vsazeného kamene na drátek podobou připomíná mikulčické nákončí (Tab. 6, Foto 11; Čech 2000, k Abb. S. 265). Jde o luxusní předmět vyrobený ve Středomoří za použití dovážených surovin a datovaný nejspíše do druhé poloviny 10. století. Ze Středomoří se do Čech dostal možná přes západní dílny (podobně jako velké množství otto adelhaidských mincí), kde se v této době projevil také velmi silný byzantský vliv související s působením císařovny Theofano (+ 991, manželka Oty II. a neteř císaře Jana I. Cimiska). Touto otázkou se zatím nikdo nezabýval a není jasné, zda na ni vůbec odpovědět lze. Jinou, mladší jednotlivostí dokládající pohyb židovských obchodníků archeo - logickou cestou je unikátní zlatý prsten s pozdně antickou či raně byzantskou gemou s hebrejským nápisem MSH BR ŠLMH, v překladu Mojžíš, syn Šalomounův, z archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, vedeného P. Juřinou. Nálezová situace jej datuje do 12. století (Kašpar Žegklitz 2009, 52, a viz dále Katalog). 11 Pro Moravu tyto nálezy zpracovala Staššíková-Štukovská 2007. 103

V tomto kontextu není bez zajímavosti zmínit relativně novější hypotézu, že Mar Saul a Mar Josef mohou být první židé českého původu, jež známe jménem. Byli ve druhé polovině 10. století s poselstvím krále Givlima v Cordóbě (Putík 1996, 175). Zvláštní samostatnou kapitolou jsou nálezy relikviářových křížků, z nichž u části lze prokázat byzantský původ (viz Nechvátal 1979; Horníčková 1999). Důkladným studiem křížků se ukázalo, že počet kusů vyrobených ve střední Evropě převyšuje počet importů. I přesto se v Čechách nalezlo několik exemplářů skutečně byzantského původu: jedná se o dva nálezy z Opočnice (obr. 13, Horníčková 1999, obr. 14, č. 35 a 36); dále zadní rubová polovina křížku z Chrudimi (Frolík Siegel 1998, 78f); a u dalších již není jisté, zda jde o výrobek byzantský či východoevropský (např. Praha-Vyšehrad: Nechvátal 1979, Abb.1:1; 4, spíše byzantský; Praha-Město). Opočnici lze datovat podle dalších křížků ovlivněných otónským uměním do první poloviny 12. století. Na hradišti v Kouřimi byla nalezena polovina bronzového relikviářového křížku datovatelného do pokročilého 10. 11. století (obr. 14, Foto 8). Tento exemplář s motivem Panny Marie v adoračním gestu, s obdobami především v dnešním Rumunsku, patří mezi nejstarší kusy, které se do Čech dostaly (Profantová Stolz 2007). Zajímavým detailem je, že nese řecký nápis, vyrytý neuměle a snad i dodatečně (Foto 8). Jedna z možností, jak jej číst, je světlo. V případě jednoho z nejnovějších nálezů relikviářových křížků z hradiště Dřevíč jde o výrobek příliš jednoduchý a dosti poškozený korozí (Foto 9). I z tohoto důvodu je velmi obtížné rozhodnout, zda předmět pochází z Balkánského polo - ostrova, či zda jde o domácí produkci (Profantová Stolz 2009). Jinou méně jednoznačnou drobností již z 10. století je bronzový prsten s téměř kruhovým štítkem zdobeným motivem rytého, na koncích vidlicovitě rozvětveného křížku v kruhovém rámu, ze středohradištního hrobu ve Zvoleněvsi, okr. Kladno (Sláma 1977, 193, Abb. 47:10, 13; Taf. LI: 5 ). Z téhož nálezového celku nejspíše pochází i neúplná zdobená lahev a šest korálků, z nichž dva jsou vyrobeny z jantaru ve tvaru dvojité pyramidy, a ostatní jsou skleněné. Prsten je v Čechách výjimečný. Vzácně se v Čechách nacházejí i štítkové vybíjené prsteny (např. Řepov, dosud nepublikováno), které byly běžné na Moravě. Prsten ze Zvoleněvsi má vhodné analogie na Balkáně, 12 na dolním Dunaji nejpřesnější asi v dnešním Rumunsku. Nejvíce jich pochází z pohřebiště Obírşia Nouă 12 Z Bulharska se na Moravu dostaly skupiny šperků z konce 9. století, především zlaté závěsky a protáhlé gombíky. Této problematice se věnoval Č. Staňa (1984). 104

Obr. 13. Opočnice. Část relikviářových křížků z depotu. 1, 2 byzantský původ 1. polovina 12. století. Podle B. Nechvátala 1979. 105

Obr. 14. Relikviářový křížek ze Staré Kouřimi a jeho paralela z Rumunska. Podle Profantová Stolz 2007. 106

(Fiedler 1992, Abb. 40: 3,4). Na témže pohřebišti byl objeven i prsten, kde hlavní ramena křížku jsou tvořena vpichy (o.c. Abb. 40:5). Tyto prsteny ukazují na možný byzantský vliv, a byť nejsou příliš chronologicky citlivé, lze je datovat do 9. 10. století. Domnívám se, že se buď motiv nebo dokonce celý prsten do Čech dostal z jiho - východu a představuje zprostředkovaný vliv byzantský. Ačkoliv je křížek výsostně křesťanský symbol, nádoba v hrobě (výše uvedená neúplná láhev) ukazuje na spíše pohanský ráz pohřbu. Porfyrit nalezený na Jiřském náměstí v roce 1988 (Frolík Smetánka 1997, bar. příl.) je datovaný do 11. 12. století a pochází z interiéru některé z církevních staveb v této části Pražského hradu. Morava: druhá polovina 10. 12. stol. Z 11. století známe byzantské bronzové mince z jižní části námi sledovaného území ze Střelic (anonymní, druhá polovina 11.století) a Moštěnic (Romanos IV. [vládl 1068 1071 n. l.], Militký 2006, tab. 1). Poslední nález mince lze datovat až do 12. století. Jde o ražbu Manuela I. Komnena (vládl 1143 1180 n. l.), objevenou v sídlištní vrstvě v Althanském paláci ve Znojmě (Geisler Kohoutek Unger 2006, 71). Moravské mladohradištní nálezy zde nebudeme probírat detailně, jen zmíníme několik nálezů z Olomouce jako nejvýznamnějšího komunikačního uzlu. Jedná se o pecku meruňky (Dohnal 1985, 104), která v této oblasti mohla, ale nemusela, zdomácnět již v době velkomoravské. Z Olomouce pak dále pocházejí kusy draho - kamů: především pecka karneolu z Pekařské ulice (z konce 10. či počátku 11. století) a vybroušená pecka karneolu, podle rozborů původem až z Indie (Bláha 1998, 145; Mrázek Píchová 2000, 70f, obr. 36). Je datována od 7. do 11. století, za reálné se však považuje 10. a 11. století. Závěsek ze zubu žraloka z Olomouce-předhradí, dato - vaný do přelomu 11. a 12. století, představuje unikátní nález (Bláha 2000, Abb. 276). Užití žraločí či rejnočí kůže je ve střední Evropě doloženo pouze na rukovětích těch nejluxusnějších staromaďarských šavlí (Daim 2006, 286n). Zajímavý je také archeologický doklad hedvábí v hrobě 493 v Prušánkách (tedy mimo hlavní sídla údělníků) datovaném mincí moravským denárem Oty I. (vládl 1061 1087 n. l.), do pokročilého 11. století (Klanica 2006, Tab. 72; Kostelníková 2007, 293; Krejčík 2006, 280). Látka byla zjištěna po obou stranách stříbrné mince uložené v klíně zemřelého. Polodrahokamové perly známé z Moravy i z Čech pak již záměrně nejsou tématem našeho příspěvku. 107

Závěr Zatímco koncem 6. a v 7. století jsou nejdůležitějšími nálezy byzantského původu na našem území mince, v 8. století se k nám hojněji na Moravu dostávají kování opasků, někdy možná zprostředkovaně v souvislosti s avarským kulturním prostředím (např. Rubín, Mikulčice, Kal obr. 4A, 5, 5B). Nejvzácnější kusy byly odlity ze stříbra. V 9. století jsme informování o pobytu významných byzantských vzdělanců na Moravě (Konstantin a Metoděj, hlavní misie 863 868 n. l.), o jejich překladatelské činnosti a výchově žáků. Informace z písemných pramenů však hmotné prameny neodrážejí přímo, takže hmotných památek bezprostředně se vážících na byzantské prostředí není příliš mnoho. Jedná se především o mince (Mikulčice, Osvětimany, Staré Město), hedvábí (tab. 4), některé typy či stavební prvky kostelů (obr. 8, porfyr a červený mramor použí vaný k výzdobě interiérů těchto kostelů), luxusní stolní keramiku (tab. 5), jižní ovoce a podobně. Do výše uvedeného výčtu rovněž patří i některé šperky, ovšem mnohdy je těžké odlišit přímé importy od moravských napodobenin (příklad honosné nákončí z hrobu 96/AZ ve Starém Městě, vykládané dvěma almandiny a skly Mrázek Píchová 2000, 32f, obr. 18). Příkladem moravské produkce s dovezenými surovinami jsou zlaté náušnice s pravými perlami vyrobené na Moravě (obr. 9). Podobná je situace v Čechách 10. století, avšak s důležitým rozdílem: nálezů byzantského původu je ještě méně. V závěru 10. století se v Čechách v nejvyšší společenské vrstvě asi užívalo i zlatých mincí, jak o tom svědčí písemný pramen zmiňující denariorum aureorum bonam partem (Petráň 1998, 94; Třeštík 2001, 61) a zlatá mince z Libice nad Cidlinou (obr. 12A). V případě mincí je zřejmé, že významnou roli zprostředkovatele hrál uherský stát, minimálně od druhé poloviny 10. století (Libice nad Cidlinou). Ten patřil též ke sféře užívající zlaté mince. Bohužel není možné odhadnout, jak objemný mohl být import zlatých ražeb do raně středověkého českého státu. O znalosti zlatých byzantských mincí v českém prostředí na počátku 11. století svědčí tzv. byzantinizující typy českých denárů knížete Jaromíra (ražby r. 1003, 1004 1012, 1033 1034 obr. 12B). Nález mince z Odolené Vody teprve připravovaný do tisku (K. Smíšek) je nejspíše oním chybějícím článkem dokazujícím výskyt byzantských mincí z 11. století nejen na Moravě (např. Moštěnice, Militký 2006), ale i v Čechách. Mimo mince a hedvábí (hroby knížat Vratislava [+921] a Boleslava II. [+999], hedvábí v majetku biskupa Vojtěcha) 13, jsou nejdůležitějším projevem kontaktů nálezy enkolpií (relikviářových závěsných křížků, Foto 8, Profantová Stolz 2007, nový exemplář z Dřevíče, Foto 9), která se ve střední Evropě, snad i v Čechách, též napodobovala. Většina z importovaných enkolpií se do Čech dostala až 108

Lokality Mince Hedvábí Sklo, ker. Křížky Archi- Suroviny Šperky běžné i relikv. tektura Poznámka Břeclav- X almandin 1 N? X kostel I. Pohansko, M Mikulčice, M 1 S X 1 Sýrie, 1 2? X X X III. kostel 1 ker. Staré Město, M 1 Cu X napodob. asi perly X 1xM Špitálky UH-Sady, M X X X X Dolánky, R, Č 1 Cu? 1 kování mince ztracena Dřevíč- 1 S X Balkán Kozojedy, Č Libice, Č 1 Au? Vojtěch Pražský hrad, Č X X X porfyr Stará Kouřim, Č X 1 x Balkán Olomouc, M X X žraločí zub Tabulka 7. Lokality s více typy předmětů původem z východního Středomoří (suroviny porfyr, mramor). Zkratky: S- solidus, M- motiv, N- náušnice, X- jev přítomen, M- Morava, Č- Čechy. v 11. a 12. století (Horníčková 1999; Nechvátal 1979). Tyto křížky a jejich napodobeniny jsou v Čechách podstatně hojnější než na Slovensku, na Moravě dosud chybí. Zajímavou skutečností zůstává, že v Čechách je silně zastoupena produkce blíže neznámé středo evropské dílny pracující jak s byzantskými, tak otónskými motivy (např. většina křížků z Opočnice). Z archeologických poznatků zcela zřetelně vyplývá nárůst významu Prahy (Hradu i Malé Strany), Žatce a nejspíše i Litoměřic (zde zůstává mnoho nálezů dosud nepublikováno) v 10. i 11. století (viz Tab. 7). To se projevuje i hojnějším výskytem luxusních předmětů, částečně pocházejících z východního Středomoří a Blízkého východu. Na Moravě je obdobná situace v Olomouci, ovšem s tím rozdílem, že zde je výraznější i napojení na Kyjevskou Rus. 13 Legendisticky doložené pro Libici nad Cidlinou a Prahu. Vojtěchovi měl rovněž patřit bílý, dnes již nedochovaný, hedvábný pluviál, a nejspíše i další kusy oděvu, které biskup Vojtěch dostal od císaře Oty II., Bravermanová 2006, 195. 14 Další předměty se ztratily za války především z Vily Deutsche, z dochovaného výčtu se nedá říci, zda šperky zdobené granulací byly moravského, českého či jihovýchodního původu. 109

LITERATURA: BERGMANN, R. 1999 Rosettenfibel. In: Stiegemann, Ch. Wemhoff, M. (eds.): Kunst und Kultur der Karolin ger - zeit I. Karl der Grosse und Papst Leo III. in Paderborn. Beiträge zum Katalog der Ausstellung Paderborn 1999. Mainz: Phillip von Zabern, 416. BÁLINT, CS. 2004 Zobrazenie na terči zo Starého Města. In: Fusek, G. (ed.): Zborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra: Archeologický ústav SAV, 31 34. BAŽANTOVÁ, N. 1996 Romanesque and Early Gothic Silk Textiles from Czech Sources. In: Charvát, P. Prosecký, J. (eds.): Ibrahim Ibn Ya qub at-turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East- Central Europe c. 800 1300 A.D. Proceedings of the International Colloquy, 25. 29. April 1994. Prague: Orientální ústav AV ČR, 93 102. BENDA, K. 1967 Ornament Jewellery. Archaeological Finds from Eastern Europe. Prague: Artia. BLÁHA, J. 1998 Komunikace a topografie a importy ve středověku a raném novověku (7. 17. století) na území města Olomouce / Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7. 17. Jh) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz. Archaeologia historica 23, 133 159. 2000 Olmütz. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie II. Stuttgart: Theiss, 389 392. BRAVERMANOVÁ, M. 2000 Grabausstättung Boleslavs II. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie. Katalog. Stuttgart: Theiss, 289. 2005 K nové interpretaci dvou nálezů z Královské hrobky. In: Tomková, K. (ed.): Raně středo - věká pohřebiště na severním a západním předpolí Pražského hradu I-1 [Castrum Pragense 7]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 49 51. 2005a Hroby významných představitelů duchovního stavu na Pražském hradě. In: Tomková, K. (ed.): Raně středověká pohřebiště na severním a západním předpolí Pražského hradu I-1 [Castrum Pragense 7]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 119 129. 2006: Textil nejstarších Přemyslovců. In: Sommer, P. (ed.): České země v raném středověku. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 193 212. BŘEZINOVÁ, H. 1997 Doklady textilní výroby v 6. 12. století na území Čech, Moravy a Slovenska. Památky archeologické 88, 124 179. BUBENÍK, J. 1988 Slovanské osídlení středního Poohří / Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře I. Praha: Archeologický ústav ČSAV. 110

CACH, F. 1970 Nejstarší české mince, vol. I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I. Praha. CIUGUDEAN, H. 2007 Pottery Offerings in the Early Middle Age Cemetery of Alba-Julia Statia de Salvare. In: Cosma, C. (ed.): Funerary Offerings and Votive Depositions in Europe s 1 st Millenium AD. Cultural Artifacts and Local Identities. Cluj-Napoça, 243 262. ČECH, P. 2000 Saatz um 1000. In: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie I. Stuttgart: Theiss, 393f. ČERNÁ, E. 2007 Nálezy středověkých skel ze Žatce / Mittelalterliche Glassfunde in Žatec. Sborník západo českého muzea v Plzni, Historie 18, 12 23. ČULÍKOVÁ, V. 2003 Rostlinné makrozbytky z raně středověkého hradu Stará Boleslav předběžná zpráva. In: Boháčová, I. (ed.): Stará Boleslav Přemyslovský hrad v raném středověku [Medievalia Archaeologica 5]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 367 379. DAIM, F. 2000 Byzantinische Gürtelgarnituren des 8. Jahrhunderts. In: Daim, F. (ed): Die Awaren am Rand der byzantinischen Welt. Studien zu Diplomatie, Handel und Technologietransfer im Frühmittelalter. Innsbruck: Wagner, 77 204. 2006 Das frühungarische Jüngling von Gnadendorf und die Folgen. Der Blickwinkel der Archäologie. In: Daim, F. Lauermann, E. (eds.): Das frühhungarische Reitergrab von Gnadendorf (Niederösterreich) [Monographien des Römisch-Germanischen Zentral - museums Mainz 64]. Mainz: Römisch-Germanischen Zentralmuseums Publishing House, 281 294. DOHNAL, V. 1985 Raně středověké osídlení a počátky hradu v Olomouci. Časopis Slezského muzea 34, 97 113. DOSTÁL, B. 1966 Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě / Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Brno: Archeologický ústav AV ČR. FIEDLER, U. 1992 Studien zu Gräberfeldern des 6. bis 9. Jahrhunderts an der unteren Donau. Bonn: R. Habelt. GALUŠKA, L. 1996 Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno: Moravské zemské muzeum. 111

2004 Slované, doteky předků. O životě na Moravě v 6. 10. století. Brno: Moravské zemské muzeum. 2008 Staronový nález velkomoravského gombíku ze starého Města ve sbírkách Slováckého muzea The New and Old Find of a Great Moravian Button from Staré Město in the Collections of the Slov. Museum, Slovácko 2008 r. l, 159 166. GARAM, E. 1993 Die awarenzeitliche Scheibenfibeln. Communicationes archaeologicae Hungariae, 101 134. GEISLER, M. KOHOUTEK, J. UNGER, J. 2006 Doba hradištní. Výzkumy Ausgrabungen 1999 2004. Brno: Ústav archeologické památkové péče, Brno, 69 74. FROLÍK, J. SIGL, J. 1998 Chrudim v pravěku a středověku. Chrudim: Okresní muzeum Chrudim. FROLÍK, J. SMETÁNKA, Z. 1997 Archeologie na Pražském hradě. Praha Litomyšl: Paseka. HÁSKOVÁ, J. 1980 Obchodní styky českých Slovanů s Byzancí. Numismatické listy 35, 129 133. HEROLD, H. 2007 část 8.7.1. In: Diesenberger, M. et al. (eds.): Schicksalsjahr 907: Die Schlacht bei Pressburg und das frühmittelalterliche Niederösterreich. Katalog zur Ausstellung. St. Pölten: Niederösterreichisches Institut für Landeskunde, 152. 2008 Prunkkeramik aus Mikulčice, Mähren, Archäometrische Analysen und ihren Interpretation. In: Poláček, L. (ed.): Das Wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren [Internationalen Tagungen in Mikulčice VI]. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, v.v.i., 299 312. HIMMELOVÁ, Z. 1995 Glasfunde aus Mikulčice. In: Daim, F. Poláček, L. Staňa, Č. Tejral, J. (eds.): Studien zum Burgwall von Mikulčice 1. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, v.v.i., 83 112. HORNÍČKOVÁ, K. 1999 The Byzantine Reliquiary Pectoral Crosses in Central Europe. Byzantinoslavica 90, 213 250. HRUBÝ, V. 1955 Staré Město. Velkomoravské pohřebiště Na Valách / Die grossmährische Begräbnisstätte Na Valách [Monumenta Archaeologica. Acta praehistorica, protohistorica et historica Instituti archaeologici Academiae scientiarum Bohemoslovenicae 3]. Praha: nakladatelství Československé akademie věd. 1965 Staré Město. Velkomoravský Velehrad [Monumenta Archaeologica. Acta praehistorica, 112

protohistorica et historica Instituti archaeologici Academiae scientiarum Bohemoslovenicae 14]. Praha: nakladatelství Československé akademie věd. CHARVÁT, P. 1986 Velká Morava a koptský Egypt / Great-Moravia and Coptic Egypt. Památky archeo - logické 77, 5 17. 1998 Dálkový obchod v raně středověké Evropě. Brno: Masarykova univerzita. 2000 Kult krve Páně na Velké Moravě. In: Marginalia historica IV. Sborník věnovaný Petrovi Čornejovi, Praha Litomyšl: Paseka, 63 72. CHYBOVÁ, H. 1998 Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska. JAHN, M. 1931 Der germanische Goldfund von Namiest in Mähren. Sudeta 7, 39-51. KALOUSEK, F. 1971 Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela / Großmährisches Gräberfeld bei der Kirche [Spis Filozofické fakulty 169]. Brno: Universita J. E. Purkyně. KAŠPAR, V. ŽEGKLITZ, J. 2009 O prstenu Žida Mojžíše, syna Šalamounova, in: P. Juřina (ed.) a kol.: Náměstí Republiky. Výzkum století. Praha, 51 54. KLANICA, Z. 1991 K interpretaci motivu ptáčka na jihomoravských památkách 8. 9. Století / Zur Be - deutung des Vogelmotivs aus südmährischen Funden. XX. Mikulovské symposium 24. 25. října 1990. Brno, 181 193. 1993 Mutěnice-slavjanskoje poselenie VII X vv. In: Pavúk, J. (ed.): Actes du XII e Congrès inter - national des sciences préhistoriques et protohistoriques 4: Bratislava, 1 7 septembre 1991. Bratislava: Institut archéologique de l Académie slovaque des sciences, 83 88. 1994 Křížky z 8. 9. stol. v Mikulčicích. Pravěk N. ř. III, 211 225. 2006 Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I, II [Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 28]. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno. 2008 Mutěnice-Zbrod. Zaniklé sídliště ze 7. 10. století [Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 36]. Brno. KOSTELNÍKOVÁ, M. 1973 Velkomoravský textil v archeologických nálezech na Moravě [Studie Archeologického ústavu AV ČR v Brně I/4]. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno. 2006 Zbytky textilu v Nechvalíně. In: Klanica, Z. Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I, II [Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 28]. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 283 293. KOŠNAR, L. 1994 Raně středověký depot stříbrných předmětů z Poštorné, okr. Břeclav / Der frühmittel - alterliche Silberschatzfund von Poštorná, Bez. Břeclav. Praehistorica XXI, 69 103. 113

KOŠTA, J. HOŠEK, J. 2008 Meč z hrobu 580 ve III. kostele v Mikulčicích. Příspěvek k diskusi o jednom ze zástupců nejvyšší staromoravské elity, Studia mediaevalia Pragensia 8, 177 207. KREJČÍK, T. 2006 Denáry z kostrových hrobů z mladohradištního pohřebiště v Prušánkách, okr. Hodonín. In: Klanica, Z. Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I, II [Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 28]. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 278 282. KREKOVIČ, E. 2007 Keramika tzv. antických tvarov / Die Keramik der sg. antiken Formen. In: Turčan, V. (ed.): Byzantská kultura a Slovensko. Zborník štúdií [Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia. Supplementum 2]. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 115 121. KYBALOVÁ, L. 1999 Textilie, in: Dějiny uměleckého řemesla v Českých zemích I: Od Velké Moravy po dobu gotickou, 65 76. LUTOVSKÝ, M. 1996 Kolínský knížecí hrob. Ad fontes / Fürstengrab von Kolín. Ad fontes. Sborník Národního muzea v Praze. A-Historie 48/3 4, 37 76. MAREŠOVÁ, K. 1983 Uherské Hradiště-Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích / Altslawische Begräbnisstätte in Uherské Hradiště-Sady. Brno Uherské Hradiště: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. MAŘÍK, J. 2009 Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku [Dissertationes Archaeologicae Brunenses / Pragensesque 7]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. MMFH II Magnae Moraviae Fontes Historici II. Textus biographici, liturgici. Editoři Havlík, L. et al. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně v Brně, 1967. MMFH III Magnae Moraviae Fontes Historici III: Diplomata, epistolae, textus historici variae. Editoři. Havlík, L. a kol. Brno: Filosofická fakulta University J. E. Purkyně v Brně, 1969. MENOUŠKOVÁ, D. 2001 Hradisko sv. Klimenta. In: Měřínský, Z. (ed.): Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I. Brno: Masarykova universita, 159 184. MILITKÝ, J. 2004 Import zlatých římských a raně byzantských mincí do českých zemí v době římské až raném středověku / Imported Roman and Early Byzantine Gold Coins on the Czech Territory between Roman and Early Medieval Times. Archeologie ve středních Čechách 8, 505 536. 114

2005 Nálezy mincí ze 6. a 7. století v Čechách a na Moravě. In: Kuna, M. Profantová, N. et al. (eds.): Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha: Archeologický ústav AV ČR Praha, 275 286. 2006 Nový pohled na zlatou byzantskou minci z Libice nad Cidlinou. K problematice nálezů byzantských mincí 9. 11. století v českých zemích. Numismatický sborník 21, 125 136. 2009 Finds of Byzantine Coins of the 7 th Century in Bohemia and Moravia. In: Wołoszyn, M. (ed.): Byzantine Coins in Central Europe between 5 th and 10 th Century. Proceedings from the Conference Organised by Polish Academy of Arts and Sciences and Institute of Archaeology University of Rzeszow under the Patronage of Union Academique Internationale (Programme No. 57 Moravia Magna) Krakow, 23. 26. IV. 2007. Krakow: Polish Academy of Arts and Sciences, 357 393. MOŹDZIOCH, S. (ed.) 2004 Wędrówki rzeczy i idey w średniowieczu [Spotkania bytomskie V]. Wrocław: Instytut Archeologii i Etnologii Polskiej Akademii Nauk. MRÁZEK, I. PÍCHOVÁ, L. 2000 Drahé kameny ve středověku Moravy a Slezska. Brno: Moravské zemské muzeum. NECHVÁTAL, B. 1979 Relikviarkreutze aus Böhmen. Památky archeologické 69, 101 163. NEMEŠKALOVÁ, Z. HRDLIČKA, L. DRAGOUN, Z. RICHTEROVÁ, J. 1993 Byzantská mince z výzkumu Týnského dvora v Praze. Acta Universitatis Carolinae Philo sophica at Historica 1. Z pomocných věd historických XI. Numismatica, 107. OPRAVIL, E. 1998 Zusammenfassende Übersicht der Ergebnissse von Analysen der Makroreste pflanzlicher Herkunft aus Mikulčice. In: Poláček, L. (ed.): Studien zum Burgwall von Mikulčice 3. Brno: Archeo logický ústav AV ČR Brno, 327 356. PEŠKE, L. 1994 The History of Natural Scientific Methods in the Archaeological Institute and their Present Objectives. Památky Archeologické. Supplementum 1, 259 278. PETRÁŇ, Z. 1998 První české mince [Historica]. Praha: SetOut. POCHITONOV, E. 1955 Nálezy antických mincí. In: Nohejlová-Prátová, E.(ed.): Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: nakladatelství Československé akademie věd. POLÁČEK, L. 2008 Zur Interpretation awarischer Funde von Mikulčice. In: Bemmann, J. Schmauder, M. (eds.): Kulturwandel im Mitteleuropa. Langobarden Awaren Slawen. Akten der 115

Internationalen Tagung in Bonn vom 25. bis 28. Februar 2008 [Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11]. Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 579 589. POLANSKÝ, L. VACÍNOVÁ, B. 2009 The Roman and Byzantine Coins in the Hoard Find from Kelč, Addendum to Article of N. Profantová. In: Wołoszyn, M. (ed.): Byzantine Coins in Central Europe between 5 th and 10 th Century. Proceedings from the Conference Organised by Polish Academy of Arts and Sciences and Institute of Archaeology University of Rzeszow under the Patronage of Union Academique Internationale (Programme No. 57 Moravia Magna) Krakow, 23 26 IV. 2007. Krakow: Polish Academy of Arts and Sciences, 599 603. POULÍK, J. 1975 Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha: Panorama. 1985 Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Poulík, J. Chropovský, B.(eds.): Velká Morava a počátky československé státnosti. Praha Bratislava: Academia Obzor, 9 80. PREIDEL, H. 1949 1953 Die awarischen Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung. Jahrbuch für prähistorische ethnographische Kunst XVIII, 7 17. PROFANTOVÁ, N. 1992 Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Daim, F. (ed.): Awarenforschungen 2 [Archaeologicae Austriaca Monographia 2. Studien zur Archäologie der Awaren 4]. Wien: Institut für Ur- und Frühgeschichte der Universität Wien, 605 778. 1996 To Central Asia and Beyond: Oriental Motifs in the Applied Arts of the Late Avar and Great Moravian Epochs. In: Charvát, P. Prosecký, J. (eds.): Ibrahim Ibn Ya qub at-turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe c. 800 1300 A.D. Proceedings of the International Colloquy, 25. 29. April 1994. Prague: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 26 37. 2004 Raně středověká bronzová kování ze Zámostí, hradiště Prachovské skály, okr. Jičín. In: Fusek, G. (ed.): Zborník na počest Dariny Bialekovej. Nitra: Archeologický ústav SAV, 293 302. 2007 Nálezy byzantského původu z 6. 10. stol. v Čechách a na Moravě: teze / Byzantinische Funde in Böhmen und Mähren aus dem 6. 10. Jh.,Thesen. In: Turčan, V. (ed.): Byzantská kultura a Slovensko. Zborník štúdií [Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia. Supplementum 2]. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 51 65. 2008 Die frühslawische Besiedlung Böhmens und archäologische Spuren der Kontakte zum früh- und mittelawarischen Kulturkreis. In: Bemmann, J. Schmauder, M. (eds.): Kulturwandel im Mitteleuropa. Langobarden Awaren Slawen. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 25. bis 28. Februar 2008 [Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11]. Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 619 644. 2008a Problém interpretace staromaďarských nálezů v Čechách. In: Štefanovičová, T. Hulínek, D. (eds.): Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska. Bratislava: Slovenský archeologický a historický inštitút, 149 168. 116

2008b The Middle Avar Period and the Problem of a Cultural Change at the End of the Seventh Century North of the Avar Khaganate. In: Bálint, Cs. (ed.): The Middle Avar Period [Anteus 29, 30]. Budapest, 215 232. v tisku-b: Typy sídlišť v severovýchodních Čechách ve starší fázi raného středověku (6. 9. stol.). In: Jaworski, K. (ed.): Wrocław. 2009 Byzantine Coins from the 9 th 10 th Century from the Czech Republic. In: Wołoszyn, M. (ed.): Byzantine Coins in Central Europe between 5 th and 10 th Century. Proceedings from the Conference Organised by Polish Academy of Arts and Sciences and Institute of Archaeology University of Rzeszow under the Patronage of Union Academique Internationale (Programme No. 57 Moravia Magna), Krakow, 23. 26. IV. 2007. Krakow: Polish Academy of Arts and sciences, 581 598. PROFANTOVÁ, N. FRÁNA, J. 2003 Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku / A Contribution to the Study of Jewellery-making in the Early Middle Ages in Bohemia and Moravia. Archeologické rozhledy 55, 47 58. PROFANTOVÁ, N. LUTOVSKÝ, M. 1989 Byzantská přezka z Prahy-Košíř / Byzantinische Schnalle aus Prag-Košíře. Archaeologia Pragensia 10, 77 84. PROFANTOVÁ, N. MILITKÝ, M. 2000 Anhänger mit Amulett Kolín. In: Wieczorek, A. Hinz, H. M. (eds.) Europas Mitte um 1000: Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, Bd. I. Stuttgart: Theiss, 106 107. PROFANTOVÁ, N. PROSTŘEDNÍK, J. rukopis Raně středověké sídliště v Turnově, okr. Semily. PROFANTOVÁ, N. STOLZ, D. 2006a Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů / Chronologie und Bedeutung des Burgwalls Rubín im Lichte der neuen frühmittel - alterlichen Funde. Archaeologia Historica 31, 165 180. 2006b Bronzové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště / Metal Finds from the Hillfort of Tismice and Attempt to the Interpretation of Importance of the Hillfort in the Early Middle Age. Archeologie ve středních Čechách 10, 793 838. 2007 Nový nález relikviářového křížku z Kouřimi. Od knížat ke králům. In: Doležalová, E. Šimůnek, R. (eds.): Sborník k narozeninám prof. J. Žemličky, Praha, 124 130, 604. 2009 Nový relikviářový křížek z hradiště Dřevíč (ob. Kozojedy) / New Reliquiary Cross from the Stronghold of Dřevíč (Kozojedy Cadaster). In: Maříková, P. Mynářová, J. Tomášek, M. (eds.): My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages. Praha: Charles University in Prague, Faculty of Arts Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague, v. v. i., 199 210. PUTÍK, A. 1996 Notes on the name GBLYM in Hasdai s letter to the Khaqan of Khazaria. In: Charvát, P. 117

Prosecký, J. (eds.): Ibrahim Ibn Ya qub at-turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe c. 800 1300 A.D. Proceedings of the International Colloquy, 25. 29. April 1994. Prague: Orientální ústav AV ČR, 169 175. PROCHÁZSKA, P. 2008 Ein völkerwanderungszeitlicher Achatzfund aus Mähren und seine europäischen Be ziehungen. In: Bemmann, J. Schmauder, M. (eds.): Kulturwandel im Mitteleuropa. Langobarden Awaren Slawen. Akten der Internationalen Tagung in Bonn vom 25. bis 28. Februar 2008 [Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11]. Bonn: Dr. Rudolf Habelt GmbH, 331 342. REJHOLCOVÁ, M. 1995 Pohrebisko v Čakajovciach (9. 12. storočie). Katalog [Archaeologica Slovaca: Fontes Instituti Archaeologici Nitriensis Academiae Scientiarum Slovacae 15]. Nitra: Archeo - logický ústav Slovenskej akadémie vied. SEIPEL, W. (ed.) 1998 Schätze der Kalifen. Islamische Kunst zur Fatimidenzeit. Wien: Skira. SEJBAL, J. 1959 Nález zlaté byzantské mince. Časopis Moravského musea 44, 63 64. SKLENÁŘ, K. 1985 Původní zpráva o výzkumu slovanské mohyly u Želének v r. 1850. Časopis Národního muzea 153, 61 81. SLÁMA, J. 1977 Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde [Praehistorica V.]. Praha: Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou. SMETÁNKA, Z. ČTVERÁK, B. 1992 X ray Fluorescent Analysis of Gold and Gilded Jewels from the Cemetery in Lumbe Garden at Prague Castle. Archeologické rozhledy 44, 418 430. STAŇA, Č. 1984 Einige Fremdelemente in der materiellen Kultur der Brünner Gegend im 9. Jahrhundert. In: Interaktionen der mitteleuropäischen Slawen und anderen Ethnika im 6. 10. Jahrhundert. Symposium Nové Vozokany 3. 7. Oktober 1983. Nitra: 217 223. STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D. 2007 K byzantskému pôvodu sklených korálikov v nálezoch z 8. 9. storočia na Morave a Slovensku / Zur byzantinischen Herkunft von Glasperlen aus dem 8. und 9. Jh. auf dem Gebiet Mährens und Slowakei, In: Turčan, V. (ed.): Byzantská kultura a Slovensko. Zborník štúdií. [Zborník Slovenského národného múzea, Archeológia. Supplementum 2]. Bratislava: Slovenské národné múzeum, 67 81. ŠOLLE, M. 1966 Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách / Alt Kouřim und die 118

großmährische Kultur in Böhmen [Monumenta archaeologica. Acta praehistoria, proto - historica et historica Instituti Archaeologici Academiae Scientarum Bohemoslovacae 15]. Praha: Academia. TEJRAL, J. 1982 Morava na sklonku antiky / Mähren an der Neige der Antike [Monumenta Archaeo - logica. Acta praehistorica, protohistorica et historica Instituti archaeologici Academiae scientiarum Bohemoslovenicae 19]. Praha: Academia. TŘEŠTÍK, D. 1973 Trh Moravanů ústřední trh Staré Moravy. Československý časopis historický 21, 869 872. 2000 Veliké město Slovanů jménem Praha. Státy a otroci ve střední Evropě v 10. století. In: Polanský, L. Sláma, J. Třeštík, D. (eds.): Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+ 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 49 70, 288 304. WAMSER, L. (Hrs.) 2004 Die Welt von Byzanz Europas östliches Erbe. Glanz, Krisen und Fortleben einer tausend jährigen Kultur. München: Archeologische Staatssammlung. ZÁBOJNÍK, J. 2005 Mikulčice awarische Stadt? In: Kouřil, P. (ed.): Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas mit einem speziellen Blick auf die grossmährische Problematik. Materialien der internationalen Fachkonferenz [Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25.]. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 101 114. 119

Barevná příloha k článku N. Profantové Byzantské nálezy v 6. 11. století v Čechách a na Moravě I XII. 120

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 1. Zlatá byzantská mince (solidus) z Mušova, nejspíše dobová napodobenina, 6. století. Nepublikováno. I

BAREVNÁ PŘÍLOHA 1 2 Foto 2. Byzantské mince: Mikulčice (1), Osvětimany (2), Kelč (3). Podle L.Galušky (2004) a Polanského a Vacínové 2009. 3 II

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 3. Kšely, okr. Kolín. Byzantská přezka (1) a kování opasku (2 a 3), 7. stol. Podle Profantová 2008, Abb. 13. III

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 4. Mikulčice. Rekonstrukce vnitřku III. kostela podle Pošmourného. Foto 5. Mikulčice: nákončí či relikviář s pravými perlami od III. kostela. Import z Byzance nebo prostřednictvím západního kláštera (např. Reichenau). Podle L. Galušky 2004, foto s. 105. IV

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 6. Uherské Hradiště Sady. Olovo. Křížek s řeckým nápisem. Podle L. Galušky 2004, 4, foto s. 105. Foto 7. Byzantská zlatá mince z hradiště Dřevíč, 10. stol. Podle N. Profantové 2009. V

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 8. Stará Kouřim u jezírka Libušinka, relikviářový křížek. Detail druhotně vyrytého nápisu. Podle Profantové Stolze 2007, obr. s. 28 a 26 (nápis) (celek nepublikován). Foto 9. Dřevíč (Kozojedy), okr. Rakovník: Enkolpion, 2. pol. 10. 1. pol. 12. stol. Podle Profantové Stolze 2009, obr. 3. VI

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 10. Uherské Hradiště-Sady: náhrdelník s ostrankou jaderskou doplňoval hrozníčkovité náušnice s pravými perlami, Uherské hradiště Sady, H. Podle Galušky 1996, obr. 25. Foto 11. Žatecký prsten s perlami. Podle Čecha 2000, foto S. 265. VII

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 12. Rybárny - Uherské Hradiště, sídliště 9. stol. Gema s řeckým nápisem. Podle Mrázka Píchové 2000, barevné foto 7. Foto 13. Mikulčice, kování s motivem boje ptáka s hadem, 8. stol. podle východobyzantské předlohy nejspíše místní výroba. Podle Profantové v tisku, Abb. 28:7. VIII

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 14. Mikulčice, zlomek pozlaceného stříbrného nákončí, 8. století. Podle J. Poulíka 1975, Tab. 2. IX

BAREVNÁ PŘÍLOHA A B Foto 15. A. látka, z níž byl vystřižen pásek na punčochu Boleslava II.(?). B. Kresba ukončení hedvábné punčochy Boleslava II.(?). Podle Bravermanové 2001, obr. 8 a 11. X

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 16. Foto hedvábné čelenky z H 123 v Kouřimi, zdobené geometrickým vzorem. Podle Bravermanové 2006, obr. 7. XI

BAREVNÁ PŘÍLOHA Foto 17. Kolín-Součkova cihelna, dvojhrob. Amulet ze slonoviny či mrožoviny ve zlatých manžetách. Podle Profantová Militký 2000. XII

Země Koruny české a východní Středomoří VE STŘEDOVĚKU A NOVOVĚKU Petr Charvát Petra Maříková Vlčková (editoři) V roce 2008 vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. J. Palacha 2, 116 38, Praha 1. Návrh obálky: Agama poly-grafický atelier, s.r.o. Grafická úprava, sazba a zlom: Agama poly-grafický atelier, s.r.o. Na Výši 424/4, 150 00 Praha 5 Tisk: Květoslav Zaplatílek, Tiskárna a knihárna, Vesec Vydání 1. ISBN 978-80-7308-262-8