ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS SERIES A - SCIENTIAE NATURALES. HRADEC KRÁLOVÉ 2004 Vol. 30

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS SERIES A - SCIENTIAE NATURALES HRADEC KRÁLOVÉ 2004 Vol. 30

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS SERIES A - SCIENTIAE NATURALES HRADEC KRÁLOVÉ 2004 Vol. 30

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS SERIES A. SCIENTIAE NATURALES 30 (2004) Práce muzea v Hradci Králové, série A: vûdy pfiírodní 30 (2004) Abbreviation bibliografica: Acta Musei Reginaehradecensis s. A Odpovûdn redaktor: RNDr. Bohuslav MOCEK Redakãní rada: RNDr. Vladimír Lemberk, RNDr. Karel Lohnisk, CSc., RNDr. Vûra Samková, Ph.D., RNDr. Stanislav tamberg, CSc., doc. RNDr. Jan Vítek Vydává: Muzeum v chodních âech v Hradci Králové Náklad: 400 v tiskû Sazba a grafická úprava: Olga âermáková, grafické studio a vydavatelství, Hradec Králové Tisk: H.R.G., Litomy l Muzeum v chodních âech Eli ãino nábfieïí 465 500 01 Hradec Králové âeská republika Muzeum v chodních âech Hradec Králové ISBN: 80-85031-53-1

OBSAH Jaroslav Zajíc & Stanislav tamberg Selected important fossiliferous horizons of the Boskovice Basin in the light of the new zoopaleontological data Nûkteré dûleïité fosiliferní horizonty boskovické brázdy ve svûtle nov ch zoopaleontologick ch v zkumû.............................................. 5 Jaroslav Zajíc Vertebrate biozonation of the Permo-Carboniferous lakes of the Czech Republic new data Vertebrátní biozonace permokarbonsk ch jezerních sedimentû âeské republiky nové údaje............ 15 Michal GerÏa V znamné taxony rostlin, novû objevené nebo potvrzené v CHKO Orlické hory Important species of vascular plants, recently discovered or confirmed in the Protected Landscape Area Orlické hory Mts............................................. 17 Romana Prausová Zmûny vegetace v horní ãásti povodí KnûÏné na Rychnovsku (v chodní âechy) Changes of vegetation in the upper part of the basin of the river KnûÏná in the Rychnov region (Eastern Bohemia)................................................... 21 Michael Mikát & David âíp Dva nové nálezy idélka ozdobného Coenagrion ornatum (SELYS, 1850) (Odonata, Coenagrionidae) z âeské republiky Two new records of dragonfly Coenagrion ornatum (SELYS, 1850) (Odonata, Coenagrionidae) in the Czech Republic............................................ 43 Jifií Vávra & Ladislav Mar ík Mot lí fauna pfiírodní rezervace Zbytka v okrese Náchod Lepidopteran fauna of Zbytka Natural Reserve in district of Náchod - Northeast Bohemia.............. 45 Oldfiich âíïek & Andrea Bake ová & Jan Vanûk Mountain Ringlet Erebia epiphron in the Krkono e Mts. - six decades of an introduced butterfly population Okáã horsk (Erebia epiphron) v Krkono ích - est desetiletí introdukované mot lí populace............ 79 Jifií Háva & Milan Kovafiík Attagenus lepidus sp. n. (Coleoptera: Dermestidae) from Morocco Attagenus lepidus sp. n. (Coleoptera: Dermestidae) z Maroka.................................... 83 Roman Mlejnek & Jifií Klouãek Faunistick prûzkum stfievlíkû (Coleoptera: Carabidae) na zanikajícím píseãném pfiesypu Veseck kopec u Sezemic Faunistic study of Carabidae (Coleoptera) at the vanishing sand dune Veseck kopec near Sezemice (distr. Pardubice, Czech Republic)................................. 85 Vladimír Zeman New records of Hymenoptera in the territory of the Czech Republic Nové druhy fauny blanokfiíl ch (Hymenoptera) pro územi âeské republiky......................... 99 Miroslav Mikát & Bohuslav Mocek & Jaroslav Zámeãník V sledky entomologického prûzkumu lokality Slavíkovy ostrovy u Pfielouãe Results of entomological research of the locality Slavíkovy ostrovy near Pfielouã town (Eastern Bohemia, Czech Republic).................................................. 101

DROBNÉ ZPRÁVY Stanislav tamberg Desáté mezinárodní sympozium o niï ích obratlovcích v Brazílii Tenth International Symposium on Lower Vertebrates in Brasil................................. 20 Stanislav tamberg Pracovní setkání ve Freibergu vûnované stratigrafii a Ïivotnímu prostfiedí organizmû v mlad ích prvohorách Workshop in Freiberg focused on the stratigraphy, palaeoenvironment and biotas of the Upper Palaeozoic................................................................ 98 Jifií Hadinec Kritická poznámka k ãlánku Kvûtena pfiírodní památky Sluneãná stráà v Krkono ích................. 122 Stanislav tamberg K sedmdesát m narozeninám ZdeÀka Doubka Zdenûk Doubek sewenty-year old...................................................... 123 Vladimír Faltys Vzpomínka na ing.franti ka Procházku................................................... 124

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 30 (2004): 5-14 ISBN: 80-85031-53-1 Selected important fossiliferous horizons of the Boskovice Basin in the light of the new zoopaleontological data Nûkteré dûleïité fosiliferní horizonty boskovické brázdy ve svûtle nov ch zoopaleontologick ch v zkumû Jaroslav Zajíc 1 & Stanislav tamberg 2 1 Institute of Geology, Academy of Science of the Czech Republic, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6, Czech Republic, e-mail: zajic@gli.cas.cz 2 Regional Museum of Eastern Bohemia, Eli ãino nábfieïí 465, 500 01 Hradec Králové, Czech Republic, e-mail: s.stamberg@muzeumhk.cz Abstract:The correlation of a few fossiliferous horizons of the Boskovice Basin is very difficult for the moving of the sedimentation from the south to the north and postsedimentation tectonic deformation and breaking of the sedimentary filling to numerous pieces. Six Formations of the Boskovice Basin are characterize on the basis of new zoopaleontological data and the correlation of important fossiliferous horizons namely of the northern region is presented. The substantial part is focused on the localities and fauna studied in the last a few years. Key words: zoopaleontology, Lower Permian, Boskovice Basin. INTRODUCTION The sediments of the Boskovice Basin have been the object of interest to numerous palaeontologists already from the middle of nineteen century. The palaeontological research proceeded in several periods. We record the first period in the second half of 19th century. It is the time of discovering of first amphibians and actinopterygians in the middle and southern regions of Boskovice Basin (MAKOWSKY 1876, RZEHAK 1881). Prof. J. Augusta is a representative of the second period in the twentieth and thirties last century. He discovered several new palaeontological sites also in the northern region and collected numerous fauna and flora. The most intensive palaeontological excavations proceeded in the fifties and sixties in the northern region of Boskovice Basin. The main object of interest have been discosauriscids which have been studied by Z. pinar and new finds of insects studied by J. Kukalová. The last period of the research of Boskovice Basin begun at eighties of the last century and still continue. The widespread excavation is proceeded by the staff of the Museum of Eastern Bohemia at Hradec Králové in the northern region in the vicinity of Letovice and in southern region near by the village Neslovice. The complete references concerning paleontology of the Boskovice Basin have been presented ZAJÍC (1997) and recently IVANOV (2003). This paper bring in the first chapter biostratigraphy and correlation of important fossiliferous horizons and survey of fauna of the Boskovice Basin. The second part is focused on the localities and fauna studied in the last few years. The research of the important horizons of the Boskovice Basin has been object of the Grant Project No 227/2001/B-Geo/PfiF Reconstruction of the changes of environment and late variscan development of the eastern region of Bohemian Massif: sedimentary and palaeontological record of the Boskovice Basin and the acquired results are the subject of this report. Some special study was also supported by the grant project of the Czech Science Foundation (GAâR 206/00/0942 Permian acanthodians of the Czech Republic ) and the grant project of the Czech Science Foundation (GAâR 205/04/0941 Actinopterygian fishes from the Lower Permian of Boskovice Furrow ). Material collected in the course of the Grant Projects and preceeding field works come to 2000 specimens of acanthodians, actinopterygians and amphibians is deposited in the collection of Museum of Eastern Bohemia at Hradec Králové. The numerous collections of amhibia studied by J. Klembara are deposited in the collection of National Museum at Bratislava and on the Faculty of Natural Sciences Commenius University at Bratislava. Acanthodii are studied by J. Zajíc from the Institute of Geology, Academy of Sciences of the Czech Republic in Prague and Actinopterygii by S. tamberg from Museum of Eastern Bohemia at Hradec Králové. The specimens figured on figs. 3 8 are deposited in the collection in Museum of Eastern Bohemia at Hradec Králové and they are marked with abbreviation MHK. BIOSTRATIGRAPHY OF THE HORIZONS Fossil fauna is known from all regions (from south to north: Moravsk Krumlov, Rosice-Oslavany, Veverská Bít ka, Malá Lhota, and Letovice) of the Boskovice Basin excepted the terminal ones (Miroslav in the south and Jevíãko in the north). However, fauna is also known from the detached southernmost segment near Zöbing in Austria (VASICEK & STEININGER 1996; SCHINDLER & HAMPE 1996). Sediments of the Boskovice Basin are tectonically affected so the originally continuous units are therefore broken up into the smaller blocks. The correlation of numerous separate fossiliferous horizons is more- 5

over complicated by the gradual moving of the sedimentation from south to north. The fauna bearing localities are, however, in some cases not possible positively sorted into an existing horizon. The following six stages were erected on the basis of geographic and biostratigraphic position: 1) The Rosice-Oslavany Formation Formation is based on flora because the index fossils of the presumable Sphaerolepis-Elonichthys biozone were not found. The rare remains of Edaphosaurus (Oslavany, coal from the dump of the Kukla mine; PRANTL 1943) and one insect wing of the genus Anthracoblattina (Oslavany, coal seam on the left bank of the river Oslava; SCHNEIDER 1983) were still discovered regardless of trace fossils. This stage occurs only in the Rosice-Oslavany region. 2) The Padochov Formation The Padochov Formation belongs to the lower part of the Acanthodes gracilis biozone (the nominal taxon is rather common). The Zb ov and íãany Horizons are not distinguishable according to faunal content. Both horizons contain abundant nominal acanthodians Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848). Characteristic species of the biozone is also shark. Tiny teeth of this small piscivorous predator had typically shaped lateral cusps. Teeth of Bohemiacanthus carinatus (Fritsch, 1890) were determined from the Zb ov Horizon (ZAJÍC 1996; ZAJÍC, MARTÍNEK, IMÒNEK & DRÁBKOVÁ 1996). íãany Horizon belongs to the Spiloblattina weissigensis biozone (based on insects) because not only the nominal taxon but also two important accompanying species (Moravamylacris ricanyensis Schneider, 1890 and Opsimylacris procera Haupt, 1952) were found here. This biozone approximately corresponds to the middle phase of the Acanthodes gracilis biozone. The same biozone is known from the Lower Goldlauterer Member of the Thüringer Wald or from the Maroon Formation in Colorado. SCHNEIDER (1982) parallelized the Spiloblattina weissigensis biozone with the Sysciophlebia balteana biozone that is known both from the Lower Goldlauterer Member of the Thüringer Wald and the Cassvill Shales (Dunkard Group) of West Virginia.Vertebrates of the Zb ov Horizon are mostly fragmentary and affected by hair cracks. The new aeduellid actinopterygian is, however, known only from the íãany Horizon up to date. Similar faunal assemblage comes from the Rudník Horizon in the Krkono e Piedmont Basin. This stage is known from the Moravsk Krumlov, Rosice-Oslavany, and Veverská Bít ka regions. The following animal fossils are known: PELECYPODS - Anthraconaia remesi (Mrázek, 1948); A. thuringensis (Geinitz, 1864); Palaeanodonta castor Eichwald, 1861; P. compressa (Ludwig, 1863); P. posepnyi Stur, 1905; P. sophiae Schmidt, 1905; P. verneuili (Amalitzky, 1892). CONCHOSTRACANS - still undetermined pseudestheriids. INSECTS - Blattinopsis (Blattinopsis) angustai Kukalová, 1959; B. (B.) antoniana Kukalová, 1959; B. (B.) campestris Kukalová, 1965; B. (B.) latissima Kukalová, 1959; B. (B.) martynovae Kukalová, 1959; Blattinopsis sp.; Kashmiroblatta sp.; Moravamylacris ricanyensis Schneider, 1980; Moraviptera reticulata Kukalová, 1955; Opsimylacris cf. procera Haupt, 1952; Permoedischia moravica Kukalová, 1955; Phyloblatta cf. curvata (Sellards, 1908); P. dyadica (Geinitz, 1880); P. flabellata (Germar, 1842); P. moravica Stehlík, 1932; P. cf. praecurvata Schneider, 1984; Phyloblatta sp.; Poroblattina rotundata (Scudder, 1885); Spiloblattina weissigensis (Geinitz, 1873). ACANTHODIANS - Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848). SHARKS - Bohemiacanthus carinatus (Fritsch, 1890). ACTINOPTERYGIANS Aeduellidae ( TAMBERG 2003c). The species described by RZEHAK (1881) under new species names Palaeoniscas moravicus, P. katholitzkianus, P. promtus a P. sp. (aff. angustus) are considered as nomina nuda ( TAMBERG 1997). AMPHIBIANS branchiosaurs; Moraverpeton remesi Augusta, 1947;?Pelosaurus sp. 3) The Veverská Bít ka Formation Any fauna was not found yet. 4) The Lower Letovice Formation The Lower Letovice Formation belongs to the upper part of the Acanthodes gracilis biozone (the nominal taxon is rather less frequent) was found in the Zbraslavec, Zbonûk-Svitávka, and Lubû Horizons. The superposition of the horizons is, however, still not validated. The Malá Lhota and Letovice regions yield fauna of this stage. The upper part of the Acanthodes gracilis biozone is also affirmed by presence of insect species Sysciophlebia alligans (nominal taxon of the biozone; defined by SCHNEIDER (1982) from the Boskovice Basin), Opsimylacris svitaviensis Schneider, 1980 and Moravamylacris sp. Acanthodian remains are more rare here than in the lower part of the biozone. The fossiliferous equivalent was not found in the Krkono e Piedmont Basin up to date. The stratigraphically inapplicable fauna of the stage comes chiefly from the Kozinec Horizon in the Krkono e Piedmont Basin. The Kozinec Horizon yields pelecypods Palaeanodonta castor (Eichwald, 1861) and a tetrapod rib (still undescribed find). The exact boundary and relation between the Acanthodes gracilis and Xenacanthus decheni biozones are not known. An interdigitation of the biozones (in sense of the present definition) is more likely than the superposition. Shark remains are (contrary to the Rudník and Kalná Horizons of the Krkono e Piedmont Basin) extremely rare. The Zbraslavec, Zbonûk-Svitávka, and Lubû 6

Horizons are undistinguishable according their fauna as follows: PELECYPODS - Palaeanodonta verneuili (Amalitzky, 1892) CONCHOSTRACANS - Lioestheria extuberata (Jones & Woodward, 1899) INSECTS - Anthracoblattina spectabilis (Goldenberg, 1869); A. sp.; Kunguroblattina cf. elongata Vishniakova, 1965; Moravamylacris sp.; Opsimylacris svitaviensis Schneider, 1980; Phyloblatta cf. curvata (Sellards, 1908); P. disiuncta Schneider, 1984, P. dyadica (Geinitz, 1880); P. flabellata (Germar, 1842); P. gimmi Schneider, 1978, P. obliqua Schneider, 1984; P. praecurvata Schneider, 1984; P. sp.; Sysciophlebia alligans Schneider, 1982; Xenoblatta aff. curta (Sellards, 1908), X. deichmuelleri (Geinitz, 1880); X. ornatissima (Deichmüller, 1887) ACANTHODIANS - Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848); Acanthodes n. sp. (see ZAJÍC in press) SHARKS - Triodus cf. sessilis Jordan, 1849 ACTINOPTERYGIANS unidentified scales with sculpture suggests the genus Elonichthys. Anaglyphus insignis Rzehak, 1881 is considered to be nomen nudum ( TAM- BERG 1997) AMPHIBIANS - branchiosaurs 5) The Middle Letovice Formation The Xenacanthus decheni biozone was found in the Kochov, Míchov and Baãov Horizons of the Malá Lhota and Letovice regions. The local horizons are not recognizable on the basis of fauna and probably represent one unit or stratigraphic level. The age of the Xenacanthus decheni biozone is affirmed by presence of the nominal taxon and by accompanying occurrence of amphibians Discosauriscus. Discosauriscids are known in Czech Republic (the Boskovice Basin, the Intra-Sudetic Basin) only from this biozone. The insect species Sysciophlebia alligans evidently pass to the Xenacanthus decheni biozone. The Sysciophlebia alligans biozone thus persists from the upper part of the Acanthodes gracilis biozone to the lower part of the Xenacanthus decheni biozone. The Sysciophlebia alligans biozone is also documented by the accompanying species Opsimylacris svitaviensis Schneider, 1980 and Moravamylacris sp. However, the important accompanying species Xenoblatta ornatissima (Deichmüller, 1887), Sysciophlebia n. sp. and Spiloblattina odernheimensis Schneider, 1982 was discovered. Both latter mentioned biozones are of similar extent (SCHNEIDER 1982) and come from the Odernheim Member of the Saar-Nahe Basin. This stage is possible to correlate with the Upper Proseãné Formation in the Krkono e Piedmont Basin and with the Upper Olivûtín Member in the Intra-Sudetic Basin. Following fauna was found: PELECYPODS - anthracosiids CONCHOSTRACANS - Lioestheria lallyensis (Depéret & Mazeran, 1912) INSECTS - Alexahymen maruska Kukalová-Peck, 1972; Anthracoblattina spectabilis (Goldenberg, 1869); Apachelytron transversum Carpenter & Kukalová, 1964; Blania falsa Kukalová, 1964; B. oviformis Kukalová, 1964; B. rotunda Kukalová, 1964; Boscoleus blandus Kukalová, 1969; Brnia raketa Kukalová, 1964; Cerasopterum extendum Kukalová, 1964; C. gracile Kukalová, 1964; C. longum Kukalová, 1964; C. oborianum Kukalová, 1964; C. subtile Kukalová, 1964; Chlumia obesa Kukalová, 1964; C. parva Kukalová, 1964; Crasselytron convexum Kukalová, 1965; Cymbopsis excelsa Kukalová, 1965; Delopterum lepidum Kukalová, 1963; D. sinuosum Kukalová, 1963; D. truncatum Kukalová, 1963; Depressopterum fragile Kukalová, 1964; D. mancum Kukalová, 1964; D. senior Kukalová, 1964; Diapha candida Kukalová-Peck, 1974; Donopterum carpenteri Kukalová, 1964; D. nocturnum Kukalová, 1964; Doubravia annosa Kukalová, 1964; Drahania avia Kukalová, 1964; Elmodiapha ovata Kukalová-Peck, 1974; Eocoleus scaber Kukalová, 1969; Epimastax celer Kukalová, 1965; Fumopterum largum Kukalová, 1964; Glabelytron lativenosum Kukalová, 1965; Glaphyrophelibia clava Kukalová, 1965; Havlatia annae Kukalová, 1964; Jablonia aestiva Kukalová, 1964; Kunguroblattina cf. elongata Vishniakova, 1965; Liberocoleus intactus Kukalová, 1969; Lioma moravica Kukalová, 1964; Maculopterum maculatum Kukalová, 1964; Microptysmella moravica Kukalová-Peck & Willmann, 1990; Miomatoneura angusta Kukalová, 1963; Miomatoneurella boskovicensis Kukalová, 1963; M. candida Kukalová, 1963; M. palaeozoica Kukalová, 1963; M. permica Kukalová, 1963; Monsteropterum moravicum Kukalová-Peck, 1972; Moravamylacris kukalovae Schneider, 1980; Moravia convergens Kukalová, 1964; Moravochorista carolina Kukalová-Peck & Willmann, 1990; Moravocoleus fractus Kukalová, 1969; M. neglegens Kukalová, 1969; M. perditus Kukalová, 1969; M. permianus Kukalová, 1969; Moravohymen vitreus Kukalová-Peck, 1972; Oborella inexpectata Kukalová, 1964; O. matura Kukalová, 1964; O. rusticana Kukalová, 1964; Oboria longa Kukalová, 1960; Oborocoleus rohdendorfi Kukalová, 1969; Opsimylacris cf. svitaviensis Schneider, 1980; Ortelytron artum Kukalová, 1965; O. europaeum Kukalová, 1965; Paradiapha delicatula Kukalová-Peck, 1974;?Permodelopterum lepidum Kukalová, 1963; P. lumbriformis Kukalová, 1963; P. obscurum Kukalová, 1963; Permodiapha carpenteri Kukalová-Peck, 1974; P. lata Kukalová-Peck, 1974; P. specula Kukalová-Peck, 1974; Permonia arta Kukalová, 1963; P. insolida Kukalová, 1963; P. permoni Kukalová, 1963; Permonikia permoniki Kukalová, 1963; Permula aera Kukalová, 1964;?Perunopterum corium Kukalová, 1963; P. macrum Kukalová, 1963; P. mirum Kukalová, 1963; P. peruni Kukalová, 1963; P. saxeum Kukalová, 1963; Phyloblatta compacta (Sellards, 1908); P. compactiformis Schneider, 1984; P. curvata (Sellards, 1908); P. deserta Schneider, 1984; P. disiuncta Schneider, 1984; P. obliqua Schneider, 1984; P. praecompacta Schneider, 1984; P. praecurvata Schneider, 1984; Planelytron planum Kukalová, 1965; Prospe- 7

rocoleus prosperus Kukalová, 1969; Protodiapha lineata Kukalová-Peck, 1974; P. maculifera Kukalová-Peck, 1974; Protereisma sp.; Pseudomerope gallei Kukalová- Peck & Willmann, 1990; P. havlati Kukalová-Peck & Willmann, 1990; P. mareki Kukalová-Peck & Willmann, 1990; P. oborana Kukalová-Peck & Willmann, 1990; Pseudomeropella nekvasilovae Kukalová- Peck & Willmann, 1990; Quercopterum decussatum Kukalová, 1964; Retelytron conopeum Kukalová, 1965; Rugelytron fuscum Kukalová, 1965; Sharovipterum alatum Kukalová, 1964; Skalicia rara Kukalová, 1964; Spargoptilon confertus Kukalová, 1965; S. latericius Kukalová, 1965; Stenodiapha angusta Kukalová-Peck, 1974; S. moravica Kukalová-Peck, 1974; Stenomerope spinari Kukalová-Peck & Willmann, 1990; Subiobaltta sp.; Sysciophlebia alligans Schneider, 1982; Torrentopterum pallidum Kukalová, 1964; Turbopterum finum Kukalová, 1964; Tyrannopterum minimum Kukalová, 1964; Umoricoleus perplex Kukalová, 1969; Venelytron tuberculatum Kukalová, 1965; Ventopterum rapidum Kukalová, 1964; Villopterum proximum Kukalová, 1964; V. villosum Kukalová, 1964; Votocoleus submissus Kukalová, 1969; Xenoblatta curta (Sellards, 1908); X. cf. deichmuelleri (Geinitz, 1880); X. ornatissima (Deichmüller, 1887); Zephyropterum lentum Kukalová, 1964; undescribed taxa of asthenohymenids, caloneurodeids, coleopters, glosselytrods, homopterids, martynoviids, mayfly nymphs, mecopters, meganeurids, neuropters, orthopters, phyloblattids, psocopters, syntonopteroids, and trichopters SHARKS - Xenacanthus decheni (Goldfuss, 1847) ACTINOPTERYGIANS Bourbonella sp., Paramblypterus sp. AMPHIBIANS - Discosauriscus austriacus (Makowsky, 1876), D. pulcherrimus (Fritsch, 1879); eryopoids, and?loxommatoids. 6) The Upper Member of the Letovice Formation Any fauna was not found yet. Grouping of the horizons with help of the local biozones (ZAJÍC 2000, 2004) is suggested in Fig. 1. The suggested correlation between the Boskovice Basin and the Krkono e Piedmont Basin is shown in Fig. 2. Formation Member Horizon Biozone (ZAJÍC 2000, in press a) Upper = Sudice? Letovice Middle Baãov, Míchov, Xenacanthus decheni Kochov Lower Lubû Zbonûk-Svitávka Zbraslavec Veverská Chudãice Acanthodes gracilis Bít ka Padochov Rosice-Oslavany íãany Zb ov Sphaerolepis-Elonichthys Fig. 1. The Stratigraphic chart of the Boskovice Basin (based on PE EK & al. 2001 and JARO, unpublished data). The Baãov, Míchov, and Kochov Horizons probably represent one unit or stratigraphic level. According to ZAJÍC (2004). Obr. 1. Stratigrafická tabulka boskovické brázdy (podle PE KA & al. 2001 a JARO E, nepublikované údaje). Horizonty baãovsk, míchovsk a kochovsk pravdûpodobnû reprezentují pouze jednu stratigrafickou polohu. Podle ZAJÍCE (2004). RECENTLY STUDIED LOCALITIES AND FAUNA The localities of the Padochov Formation Moravsk Krumlov Za lesním závodem (Behind the wood company) The greyish black organic rich clayey carbonates of the Zb ov Horizon overlie the Rokytná conglomerates and form the little outcrop at the wooded hillside. Just two bad preserved xenacanth teeth were discovered here. Oslavany Lev bfieh Oslavy (Left bank of the river Oslava) The outcrop along the river bank comprises sediments about 600 m thick. The Zb ov Horizon is, however, the only fossiliferous unit with fauna. One small fragment of the insect wing (Blattodea indet.) was found. On the other hand, conchostracans of the pseudestheriid type are common. They often occur wholesale on the bedding surfaces as evidence of seasonal eutrophications. The individual carapaces are mostly poorly preserved, often as glossy patches or grey shadows. Tiny teeth of Bohemiacanthus carinatus represent xenacanthid sharks that means small piscivorous predators. Acanthodian remains (scales, fin spines, pectoral girdles, body fragments) are determinable as Acanthodes sp. Actinopterygian fishes are represented by indeterminable scales and fulcra. Padochov V kop pro plynovod (Excavation for the gas pipeline) Fauna was found only in the Zb ov Horizon (ZAJÍC, MARTÍNEK, IMÒNEK & DRÁBKOVÁ 1996) in the Lower Horizon of the bituminous marlstones. The strong Krkono e Piedmont Basin Boskovice Basin Chotûvice F. Upper Proseãné F. Upper Middle Letovice F. Lower Lower Vrchlabí F. Upper Veverská Bít ka F. Lower Padochov F. Fig. 2. The proposed correlation between the Boskovice Basin and the Krkono e Piedmont Basin (based on ZAJÍC 2002). Obr. 2. Pfiedpokládaná korelace vrstev boskovické brázdy a podkrkono ské pánve (sestaveno na základû ZAJÍCE 2002). 8

pressure impact is documented by tiny dislocations and carbonate veins both in macroremains and ichthyoliths. The indeterminable pseudestheriid conchostracans are poorly preserved. Acanthodian remains (Acanthodes gracilis and Acanthodes sp.) dominate among vertebrates. They are mostly fragmentary and affected by hair cracks. However, their preservation is often excellent. Delicate structures as gill arches or labyrinths are occasionally preserved. Xenacanthid sharks are represented by stratigraphically important (the Acanthodes gracilis biozone) species Bohemiacanthus carinatus. The smooth body and fulcral scales belong to indeterminable actinopterygian fishes. Neslovice Rybiãková skála 1 (Fish rock 1) The íãany Horizon. Initial, now protected impressive outcrop of the Lower Permian strata along the left bank of the Neslovice stream. The fossiliferous 60 cm thick layer of claystone close to the bottom of the outcrop contains numerous actinopterygians of the family Aeduellidae and also one wing of insect tentatively distinguished as Blattinopsis cf. martynovae was discovered. Underlying durable greyish black claystone rarely contain isolated spines of Acanthodes. The layers on the locality Fish rock are ranged on the basis of the occurence of Blattinopsis cf. martynovae to the íãany Horizon. Fig. 3. Claystones with numerous specimens of actinopterygian fishes of the family Aeduellidae from the locality Fish rock 2 near Neslovice (Padochov Formation). MHK 64351, x 1.0 Obr. 3. Jílovce s ãetn mi jedinci paprskoploutv ch ryb ãeledi Aeduellidae z lokality Rybiãková skála 2 u Neslovic (Padochovské souvrství). MHK 64351, x 1,0 Neslovice Rybiãková skála 2 (Fish rock 2) The íãany Horizon. This outcrop is continuation of the cosequence of layers from the Fish rock 1. It is 300 metres southwards to the Fish rock 1. The large exposure of the 60 cm thick layer of claystone with actinopterygians makes possible acquire more than 400 specimens of these fish (Fig. 3). They all belong to the familly Aeduellidae. Some parts of the layer are enriched in specimens of actinopterygians and there are also more than 5 specimens in one square decimetre. The specimens are relatively small, usually from 6 to 10 cm of the total length, very fragmentary, but the features of the familly Aeduellidae (shape of the maxillary, type of opercular apparatus) are clearly distinguishable. This species of actinopterygians is unknow from other permocarboniferous basins. The localities of the Lower Letovice Formation âerná Hora Záfiez nedostavûné dálnice (Uncompleted motorway cut) The Zbonûk-Svitávka Horizon. The unpublished set of specimens was collected by pinar in 1954 and contains acanthodians Acanthodes gracilis and Acanthodes sp. Kladoruby Dolní Pepfiík Probably the Lubû or Svitávka Horizon. Outcrop with various types of claystones, sandstones and carbonates. The acanthodians with the genus Acanthodes are very abundant. The Discosauriscidae with genus Discosauriscus and Actinopterygii are on other hand very rare. Actinopterygii has features with close resemblance to the family Elonichthyidae. The Amblypteridae are completely missing on the contrary. One fragment of a xenacanthid shark is known. Locality Kladoruby Dolní Pepfiík is quite new ( TAMBERG 2003b) and up to now research works indicate the differencies from the fossiliferous horizons outcropping in the vicinity of Kladoruby, Drválovice, Kochov and Baãov. On the basis of the type of fauna is older and probably belongs to the Svitávka or Lubû Horizons. The consequence of layers and fauna is different to horizons on the above mentioned localities. Discosauriscid amphibians, very abundant in the carbonate layer of Baãov Horizon, are limited in the Kladoruby Dolní Pepfiík to the layer of yellowish-spotted claystone in the bottom part of the outcrop. Their occurence is very rare and specimens are small, not exceeding 15 cm of the total length. The actinopterygians are also very rare and they are represented by isolated scales and badly preserved fragments of the bodies. The scales are conspi- 9

Fig. 4. Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848) from the locality Kladoruby Dolní pepfiík (Lubû or Svitávka Horizon, Lower Letovice Formation). MHK 70583, x 1.5 Obr. 4. Acanthodes gracilis (Beyrich, 1848) z lokality Kladoruby Dolní pepfiík (lubsk nebo svitáveck horizont, spodní letovické souvrství) MHK 70583, x 1,5 cuously sculptured with ridges and the type of sculpture suggest the type of sculpture of Elonichthys, but not any solid study has been done to this time. The genus Paramblypterus, which is very abundant on other localities of the northern region of Boskovice Basin or members of the family Aeduellidae are absolutely missing. The cardial feature of this outcrop is abundant occurrence of acanthodians (Fig. 4). The most numerous findings are represented by Acanthodes gracilis. However, the holotype and two paratypes of the new species Acanthodes n. sp. are now investigated (ZAJÍC in press). Fossiliferous claystones deposit probably in somewhat different environment than the carbonate layer and fish beds of the Baãov Horizon. The abundant ferns and gymnosperms occur in the locality. Some fans of leaves are of about 50 cm long. This feature together with rare of actinopterygians assumed the contiguity of lakeshore. Svitávka The Zbonûk-Svitávka Horizon. The problematic opistostoma of a spider and one fragment of the blattodean insect wing were found during the grant excavation. Zbonûk The Zbonûk-Svitávka Horizon. Numerous shells of pelecypods Palaeanodonta verneuili (Amalitzky, 1892) in grey-green siltstone (Fig. 5). Zbraslavec The Zbraslavec Horizon. The unpublished set of acanthodians Acanthodes gracilis and the big tetrapod was collected by Havlata and fellows in 1969. Fig. 5. Shell of pelecypod Palaeanodonta verneuili (Amalitzky, 1892) from the locality Zbonûk (Svitávka Horizon, Lower Letovice Formation). MHK 70581, x 5.2 Obr. 5. Otisk schránky mlïe Palaeanodonta verneuili (Amalitzky, 1892) z lokality Zbonûk (svitáveck horizont, spodní letovické souvrství). MHK 70581, x 5,2 10

The localities of the Middle Letovice Formation Drválovice Vûtrn ml n (Windmill) Occurence of the discosauriscid amphibians Discosauriscus austriacus (Makowsky, 1876) and Discosauriscus pulcherrimus (Fritsch, 1879), actinopterygians of the family Amblypteridae, namely genus Paramblypterus of several species, not described as yet. The marker fossiliferous horizon is 26 cm thick bed of limestone with amount of discosauriscids and less numerous actinopterygians and overlying stratum of claystone 25 cm thick with numerous actinopterygians. Original outcrop described already AUGUSTA (1926) and later PINAR (1952). The extensive excavation was made recently on the occasion of construction of a water pipe in the village Drválovice. A quantity of well-preserved plants, actinopterygians and discosauriscids were collected. Differences in chemical composition of the fossils and the ambient rock permits etching of skeletons of discosauriscids and amphibians. Perfectly preserved and well prepared skeletons became the basis for the anatomical studies (KLEMBARA & MEZSÁRO 1992, TAM- BERG 1997, 2003c). Kochov Horka The Kochov Horizon. Abundant amhibians of the family Discosauriscidae (Discosauriscus austriacus, Discosauriscus pulcherrimus), actinopterygians (Fig. 6) of the family Amblypteridae (genus Paramblypterus), rare fargments of xenacanthid elasmobranchians (genus Xenacanthus). The excavations made in the end of last century (KLEMBARA & MEZSÁRO 1992, TAMBERG 1997) confirmed essentially the association of the fauna as previous excavations of PINAR (1952), AUGUSTA & POKORN (1951) and ZÍDEK (1966). Kochov V lese (In the wood) The Kochov Horizon. The equal fauna as on the locality Kochov Horka. Kochov V potocích (In the streams) The Kochov Horizon. Abundant amhibians of the family Discosauriscidae (Discosauriscus austriacus, Discosauriscus pulcherrimus and other as not yet determinated species (KLEMBARA 1997, KLEMBARA & BAR- TÍK 2000)), actinopterygians of the family Amblypteridae and Aeduellidae (genus Paramblypterus, Bourbonella and other as not yet determinated species ( TAMBERG 2003a, b)). Bad preserved, but sometimes abundant pseudestheriid conchostracans were found on the bedding surfaces of some layers. The seasonal eutrophications of the lake waters are probably the reason of this phenomenon. The mass extinction of the vertebrates could by also explain this way as consequence of an intoxication. The Museum of Eastern Bohemia in Hradec Králové has been conducting research on the locality Kochov V potocích since 1994. Abundance and distribution of fossils in the fossiliferous horizon have been follow on the area 15 x 4 metres. One square metre of limestone conta- Fig. 6. Carbonate with the actinopterygian fish Paramblypterus and two skull of amphibian Discosauriscus from the lokality Kochov Horka (Kochov Horizon of the Middle Letovice Formation). MHK 10936, x 1.0 Obr. 6. Karbonát s aktinopterygijní rybou rodu Paramblypterus a dvûma lebkami obojïivelníkû rodu Discosauriscus z lokality Kochov Horka (kochovsk obzor, stfiední letovické souvrství). MHK 10936, x 1,0 11

Fig. 7. Claystone with two specimens of genus Paramblypterus from the locality Kochov In the streams (Kochov Horizon of the Middle Letovice Formation). MHK 70584, x 0.5 Obr. 7. Jílovec s dvûmi jedinci rodu Paramblypterus z lokality Kochov V potocích (kochovsk obzor, stfiední letovické souvrství). MHK 70584, x 0,5 Fig. 8. Skeleton of the amphibian Discosauriscus austriacus (Makowsky, 1876) partly etched from the carbonate from the locality Kochov In the streams. MHK 70578, x 0.7. All photos S. tamberg Obr. 8. Kostra obojïivelníka Discosauriscus austriacus (Makowsky, 1876) ãásteãnû vyleptaná z karbonátu z lokality Kochov V potocích. MHK 70578, x 0,7. V echny fotografie S. tamberg ins on average 15 actinopterygians of the genus Paramblypterus (Fig. 7) and 125 juvenile amphibians of the genus Discosauriscus (Fig. 8). Similar results as regards of the abundance of fauna, faunistical association and stratigraphy have been obtained on several localities, namely Baãov Na skalkách, Drválovice Vûtrn ml n, Kochov Horka, Kochov V lese. The results of the present studies lead to conviction of correlation of Baãov, Míchov and Kochov Horizons to one only. Letovice Jindfiichov HAVLENA & PINAR (1956) described pseudestheriids, spines of acanthodians and rare scales of actinopterygians in red limestone. Obora The two main fossiliferous horizons are necessary to distinguish on the locality Obora. The bottom one of claystone famous for rich asseblage of insect already formerly described in several papers of Kukalová. Besides the insect pseudestheriids conchostracans Lioestheria lallyensis Depéret & Mazeran, 1912 also occurs in this bed. The topmost layer of light-yellow carbonates contains actinopterygians of the genus Paramblypterus and amhibians of the genus Discosauriscus. The nominal taxon of biozone (Xenacanthus decheni) has been described from this locality already former (ZÍDEK 1966). The poorly preserved skull (17 mm long) of an eryopoid was excavated and described recently by DOSTÁL (2003). Lower vertebrates association and their distribution in the bed point to correlation of this horizon with ones on the localities Drválovice Vûtrn ml n, Kochov V potocích and others. 12

SUMMARY Numerous fossiliferous horizons were described or named from the Boskovice Basin. Their correct correlation is, however, very complicated due to paleogeographic and tectonic development. The sedimentation gradually migrated from south to north and the sedimentary fill was subsequently pressed and broken up into the numerous smaller blocks. Six stratigraphic levels were established with help of zoopaleontological data: 1. The Rosice-Oslavany Formation 2. The Padochov Formation 3. The Veverská Bít ka Formation (fauna is not known) 4. The Lower Letovice Formation 5. The Middle Letovice Formation 6. The Upper Letovice Formation (fauna is not known) The Padochov Formation and the Lower and Middle Letovice Formation yielded new data concerning fossil fauna. The stratigraphically important taxa Acanthodes gracilis and Bohemiacanthus carinatus as well as the surprisingly numerous population of actinopterygians of the family Aeduellidae were detected in the Padochov Formation. The Lower Letovice Formation is distinguished in abundant occurrence of Acanthodes gracilis and in presence of the rare new species of the genus Acanthodes. This stratigraphic level was verified at the localities Zbraslavec, Letovice Jindfiichov, and Kladoruby Dolní Pepfiík. The Middle Letovice Formation was detected at some localities of the northern region of the Boskovice Basin around the town Letovice. The Baãov, Míchov, and Kochov Horizons are equivalents on the basis of faunal analysis and biostratigraphy. The faunal data that were investigated during the last years are discussed in detail. SOUHRN V permokarbonu boskovické brázdy je uvádûno velké mnoïství fosiliferních horizontû. Jejich správná korelace je v ak velmi ztíïena komplikovan m paleogeografick m a tektonick m v vojem boskovické brázdy. Sedimentace postupovala od jihu k severu a navíc byla sedimenmtární v plà brázdy pozdûji tektonicky postiïena a rozlámána na mnoïství men ích blokû. Na základû zoopaleontologick ch údajû bylo stanoveno est stratigrafick ch úrovní: 1. Rosicko-oslavanské souvrství 2. Padochovské souvrství 3. Veversko-bit ské souvrství (fauna není známa) 4. Spodní letovické souvrství 5. Stfiední letovické souvrství 6. Svrchní letovické souvrství (fauna není známa) Nové údaje t kající se fauny byly získány z padochovského souvrství a ze spodního a stfiedního letovického souvrství. V padochovském souvrství byla dokázána pfiítomnost stratigraficky dûleïit ch taxonû Acanthodes gracilis a Bohemiacanthus carinatus a rovnûï byla objevena velice poãetná polulace aktinopterygií ãeledi Aeduellidae. Spodní letovické souvrství se vyznaãuje hojn m v skytem Acanthodes gracilis a byl objeven vzácnû se vyskytující nov druh rodu Acanthodes. Stejná stratigrafická úroveà byla dle fauny ovûfiena na lokalitách Zbraslavec, Letovice - Jindfiichov a Kladoruby Dolní Pepfiík. Stfiední letovické souvrství bylo vymezeno na lokalitách v severní ãásti boskovické brázdy v okolí mûsta Letovice. Na základû podrobného rozboru faunistick ch údajû a biostratigrafie lze povaïovat tzv. horizonty baãovsk, kochovsk a míchovsk za obzor jedin. REFERENCES AUGUSTA, J. (1926): Pfiíspûvek k poznání povahy stfiední ãásti boskovické brázdy. Sbor. Stát. geol. Úst., 6: 143-220. Praha. AUGUSTA, J. & POKORN, V. (1951): Zpráva o paleontologick ch v zkumech v permu Boskovické brázdy. Vûst. Ústfi. Úst. Geol., 26: 6-9. Praha. DOSTÁL, O. (2003): Paleontologie lokality Obora. Diplomová práce, Masarykova Univerzita, pfiírodovûd. Fak., Úst. geol. Vûd, MS (Thesis), 1-75. Brno. HAVLENA, V. & PINAR, Z. (1956): Stratigraficko-paleontologické v zkumy v okolí Zb ova a Letovic na Moravû. Zpr. geol. V zk. v Roce 1955, 61-63. Praha. IVANOV, M. (2003): Pfiehled historie paleontologického bádání v permokarbonu boskovické brázdy na Moravû. Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 58 (2003): 3-112. Brno. KLEMBARA, J. (1997): The cranial anatomy of Discosauriscus Kuhn, a seymouriamorph tetrapod from the Lower Permian of the Boskovice Furrow (Czech Republic). Phil. Trans. R. Soc. Lond. B (1997), 352: 257-302. London. KLEMBARA, J. & MEZSÁRO,. (1992): New finds of Discosauriscus austriacus (Makowsky 1876) from the Lower Permian of Boskovice Furrow (Czecho-Slovakia). Geol. Carpathica, 43 (5): 305-312. Bratislava. KLEMBARA, J. & BARTÍK, I. (2000): The postcranial skeleton of Discosauriscus Kuhn, a seymouriamorph tetrapod from the Lower Permian of the Boskovice Furrow (Czech Republic). Trans. Royal Soc. Edinburgh: Earth Sci., 90: 287-316. Edinburgh. PE EK, J. & al. (2001): Geologie a loïiska svrchnopaleozoick ch limnick ch pánví âeské republiky. âesk geologick ústav, 243 pp. Praha. PRANTL, F. (1943): Vzácn nález v moravském permokarbonu. Vûda pfiír., 22 (4): 93-97. Praha. SCHINDLER, T. & HAMPE, O. (1996): Eine erste Fischfauna (Chondrichthyes, Acanthodii, Osteichthyes) aus dem Permokarbon Niederösterreichs (Zöbing, NE Krems) mit paläoökologischen und biostratigraphischen Anmerkungen. Beiträge zur Paläontologie, 21: 93-103, 6 Abb.; Wien. SCHNEIDER, J. (1982): Entwurf eines biostratigraphischen Zonengliederung mittels der Spiloblattinidae (Blattodea, Insecta) für das kontinentale euramerische Permokarbon. Freiberg. Forsch.-H., R. C, 375: 27-47. Leipzig. SCHNEIDER, J. (1983): Die Blattodea (Insecta) des Paläozoikums. Teil 13

I: Systematik, Ökologie und Biostratigraphie. Freiberg. Forsch.- H., R. C, 382: 106-145. Leipzig. PINAR, Z. (1952): Revize nûkter ch moravsk ch diskosauriscidû (Labyrinthodontia). Rozpr. Ústfi. Úst. Geol., 15: 1-129. Praha. TAMBERG, S. (1997): New discoveries of palaeoniscoid fishes and other fauna and flora from the northern region of Boskovice Furrow, Czech Republic. Journ. Czech Geol. Soc., 42 (1-2): 111-120. Praha. TAMBERG, S. (2002): Aeduellids (Actinopterygii) from the Lower Permian of the Bohemian Massif. IPC2002, Geological Society of Australia, Abstracts 68: 148-149. Sydney. TAMBERG, S. (2003a): Chemical preparation of vertebrates from the Lower Permian of the Boskovice Furrow. Acta Mus. Reginaehradecensis, s. A., 29: 143-150. Hradec Králové. TAMBERG, S. (2003b): Dvû v znamné paleontologické lokality ve spodním permu severní ãásti Boskovické brázdy. Zpr. geol. V zk. v Roce 2002, 153-155. âgú Praha. TAMBERG, S. (2003c): Paprskoploutvé ryby spodního permu boskovické brázdy souãasn stav poznání. Sbor. vûd. prací V B Technické univerzity Ostrava, fiada hornicko-geologická, rok 2003, 49: 32-34. Ostrava. TAMBERG, S. (2004): V znamné paleontologické lokality boskovické brázdy a moïnosti jejich Ochrany. Ochrana pfiírody, 59 (2): 49-52. Praha. VASICEK, W. & STEININGER, F. F. (1996): Jungpaläozoikum von Zöbing. In: STEININGER, F. F. (ed.): Erdgeschichte des Waldviertels., Heimatbundes, 38: 63-72. Waidhofen/Thaya. ZAJÍC, J. (1996): Sladkovodní mikrovertebrátní spoleãenstva svrchního stefanu a spodního autunu âech. Závûreãná zpráva za grant GAâR, âesk geol. Úst., MS (unpublished report), 61 pp. Praha. ZAJÍC, J. (1997): Zoopaleontologie limnického permokarbonu Boskovické brázdy - souãasn stav v zkumu. Geol. V zk. na Moravû a Slezsku, 4: 85-89. Brno. ZAJÍC, J. (2000): Vertebrate zonation of the non-marine Upper Carboniferous Lower Permian basins of the Czech Republic. Cour. Forsch.-Inst. Senckenberg., 223: 563-575. Frankfurt a. M. ZAJÍC, J. (2002): Vertebrate biozonation of the limnic Permo-Carboniferous deposits of the Czech Republic in the light of the last fossil finds. Workshop Oberkarbon Untertrias in Zentraleuropa: Prozesse und ihr Timing (53. Berg- und Hüttenmännischer Tag), Abstracts, 37-38. Freiberg. ZAJÍC, J. (2004): Vertebrate biozonation of the Permo-Carboniferous lakes of the Czech Republic - new data. Acta Mus. Reginaehradecensis, S. A., 30, 15-16. Hradec Králové. ZAJÍC, J. (in press): Permian acanthodians of the Czech Republic. - Spec. Pap. Czech geol. Surv. Praha. ZAJÍC, J., MARTÍNEK, K., IMÒNEK, Z. & DRÁBKOVÁ, J. (1996): Permokarbon Boskovické brázdy ve v kopu pro roz ífiení tranzitního plynovodu. Zpr. geol. V zk. v Roce 1995, 158-159. Praha. ZÍDEK, J. (1966): Nové nálezy Ïralokovit ch ryb skupiny Xenacanthodii ve spodním permu boskovické brázdy na Moravû. âas. Nár. Mus., 135: 74-80. Praha. 14

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 30 (2004): 15-16 ISBN: 80-85031-53-1 Vertebrate biozonation of the Permo-Carboniferous lakes of the Czech Republic new data Vertebrátní biozonace permokarbonsk ch jezerních sedimentû âeské republiky nové údaje Jaroslav Zajíc Institute of Geology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6, Czech Republic, e-mail: zajic@gli.cas.cz Abstract: The Upper Stephanian Sphaerolepis-Watsonichthys biozone is renamed for Sphaerolepis-Elonichthys. The lower Watsonichthys subzone is adequately renamed for Elonichthys subzone. The upper boundary of the Lower Sakmarian Xenacanthus decheni biozone is shifted to a higher position due to new shark findings in the Krkono e Piedmont and Intra-Sudetic Basins. The Asselian Lower Letovice Formation (Boskovice Basin) yielded special vertebrate association of the upper Acanthodes gracilis biozone, not known from the other basins yet. Key words: biostratigraphy, Upper Carboniferous, Lower Permian, Bohemian Massif The Upper Carboniferous and Lower Permian local biozones based on aquatic vertebrates were established by ZAJÍC (1990) and defined by ZAJÍC (2000). Validity of the local biozones relates to the Central and Western Bohemian area, Grabens area (including Austrian section near Zöbing), and Sudetic area (including the North Sudetic Basin in Poland) of the Bohemian Massif. For the geographic position of the Czech and Moravian basins see fig. 1 in ZAJÍC (2000). Validity of these biozones in the German basins of Saxonia and Thuringia also pertaining to the Bohemian Massif has not been tested yet. The Upper Stephanian Sphaerolepis-Watsonichthys biozone (range-zone) must be renamed here. The generic name Watsonichthys was found as incorrect for any actinopterigian of the Bohemian Massif. TAMBERG (1994) named two related species originally described by FRITSCH (1895) as Watsonichthys krejcii and Watsonichthys sphaerosideritarum. The generic names of the two species were recently changed by BOY & SCHIND- LER (2000) and by TAMBERG (2004 and oral communication 2004) for Elonichthys. The name of the Upper Stephanian biozone is therefore changed for Sphaerolepis-Elonichthys. The lower Watsonichthys subzone (acmezone) was adequately renamed for Elonichthys subzone. Ages and boundaries of both units remain unchanged (see ZAJÍC 2000). The upper boundary of the Sakmarian Xenacanthus decheni biozone was erected as the last appearance of the nominal taxon (for stratigraphic charts see ZAJÍC 2000). The Kalná Horizon (Upper Proseãné Formation; Krkono e Piedmont Basin), the Ruprechtice Horizon (Upper Olivûtín Member of the Broumov Formation; Intra-Sudetic Basin), and the horizons of the Middle Letovice Formation (Boskovice Basin) were considered as the youngest lithostratigraphic units of the Xenacanthus decheni biozone (ZAJÍC 2000). The Kalná Horizon is developed over most of the area of the Krkono e Piedmont Basin. Another fossiliferous unit of the similar stratigraphic position was described by RIEGER (1968) as the Veselá Horizon from the small western area of the basin. This area is separated from the rest of the basin by the basaltandesite and trachyandesite Kozákov Belt. Both the Kalná and Veselá Horizons were traditionally parallelled. No shark remains were found at the localities of the Veselá Horizon in the latest 20th century. The same situation (no shark remains) was found in the uppermost part of the fossiliferous beds of the Kalná Horizon or in their close hangingwall (about 27 metres) at the locality of Klá terská Lhota (central part of the Krkono e Piedmont Basin). The absence of sharks (and amphibians as well) from the Otovice Horizon in the Intra-Sudetic Basin was long known. The first who described this situation was FRIâ (1912). The distance between the Otovice Horizon and the underlying Ruprechtice Horizon (with the typical Xenacanthus decheni biozone faunal community) is only 30 to 40 metres as documented by boreholes (TÁSLER et al.1979). The seven fossiliferous localities of the Otovice Horizon including their research history were thoroughly described by TAMBERG (1999). Abundant fauna consisted of only two taxa of actinopterygian fishes (Amblypterus vratislaviensis and Paramblypterus sp.) until recently. The surprising find of xenacanthid shark remains was made by private collector Mr Jifií Holub at the Otovice Chmelnice outcrop ( TAMBERG 1999; Otovice I according to label of Mr. Holub), located above the raceway, opposite the police station. Mr Holub from Velké Pofiíãí was kind to provide these finds (poorly preserved teeth and occipital spine) for study. Another occipital spine with a coracoid of a xenacanthid shark (non vidi) was found by Mr Jifií Spí ek from the Broumovsko CHKO (protected area) at the locality of Otovice, âern potok ( tamberg, oral communication 2003). Shark teeth were recently found also in the upper fossiliferous bed of the Klá terská Lhota outcrop and at the locality of Veselá ( tamberg, oral com- 15

munication 2000). Recent stratigraphic and sedimentological research of the Boskovice Basin (see ZAJÍC & TAMBERG 2004) allows to define the lithostratigraphic units and to correlate them with the local vertebrate biozonation. The Asselian Lower Letovice Formation yielded special vertebrate association of the upper part of the Acanthodes gracilis. No fossiliferous equivalent is known from the other Bohemian basins yet. For details including the boundaries of the biozones see ZAJÍC & TAMBERG (2004). This paper was prepared within the framework of the IGCP project 491 - Middle Palaeozoic Vertebrate Biogeography, Palaeogeography, and Climate. Some essential data were gained with the help of the grant projects of the Czech Science Foundation GAâR 205/94/0692 Environmental changes on the Carboniferous/Permian boundary and their impact on the assemblages of organisms in fossiliferous horizons in the Krkono e Piedmont Basin, GAâR 206/00/0942 Permian acanthodians of the Czech Republic, and the Grant Agency of the Charles University in Prague GAUK 227/200/B-GEO/PfiF Reconstruction of the environmental changes and the late Variscian development of the eastern part of the Bohemian Massif: Sedimentary and paleontological records of the Boskovice Graben. REFERENCES Boy J. A. & Schindler T. (2000): Ökostratigraphische Bioevents im Grenzbereich Stephanium/Autunium (höchstes Karbon) des Saar- Nahe-Beckens (SW-Deutschland) und benachbarter Gebiete. Neu. Jb. Geol. Paläont., Abh., 216, 1, 89-152. Stuttgart. Friã A. (1912): Studien im Gebiete der Permformation Böhmens. - Arch. naturwiss. Landes-Durchforsch. Böhm., 15, 2, 1-52. Prag. Fritsch A. (1895): Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens, III/4. -, F. ivnáã, 103-132. Prag. Rieger Z. (1968): Phytopalaeontological-stratigraphical studies of the Stephanian and Autunian of the Krkono e-piedmont Basin. [in Czech with English abstract] - Vûst. Ústfi. Úst. geol., 43, 6, 449-457. Praha. tamberg S. (1994): Actinopterygians of the Central Bohemian Carboniferous basins. - Sbor. Nár. Muz. v Praze, B, 47, 1-4, 25-104. Praha. tamberg S. (1999): Palaeontological localities of the Permian Olivûtín Member (Intrasudetic Basin) and the fauna summary. [in Czech with English abstract] Acta Mus. reginaehradecensis, s. A., 27, 3-18. Hradec Králové. tamberg S. (2004): Actinopterygians of the Czech Massif on the boundary of the Carboniferous and Permian. - 10th International Symposium on Early Vertebrates/Lower Vertebrates, Programme and Abstracts Volume, 33-34. Gramado. Tásler R. et al. (1979): Geology of the Bohemian Part of the Intra-Sudetic Basin. [in Czech with extended English summary] - Oblastní regionální studie âsr, Ústfi. Úst. geol., 1-292. Praha. Zajíc J. (1990): Recent results of the study of Permo-Carboniferous vertebrates from boreholes in Bohemian limnic basins. - Acta Mus. reginaehradecensis, s. A: 22: 45-51. Hradec Králové. Zajíc J. (2000): Vertebrate zonation of the non-marine Upper Carboniferous - Lower Permian basins of the Czech Republic. - Courier Forschungsinstitut Senckenberg, 223: 563-575. Frankfurt a. M. Zajíc J. & tamberg S. (2004): - Acta Mus. reginaehradecensis, s. A: 30: 5-14. Hradec Králové. 16

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 30 (2004): 17-19 ISBN: 80-85031-53-1 V znamné taxony rostlin, novû objevené nebo potvrzené v CHKO Orlické hory Important species of vascular plants, recently discovered or confirmed in the Protected Landscape Area Orlické hory Mts. Michal GerÏa Správa CHKO Orlické hory, Dobrovského 332, CZ-516 01 Rychnov nad KnûÏnou, e-mail: gerzamichal@centrum.cz Abstract: The contribution deals with very rare and endangered species of vascular plants in The Protected Landscape Area Orlické hory Mts. These species were recorded during 2001 2002. Some of the historical localities were verified for species Carex davalliana, Crocus heuffelianus, Dianthus superbus, Gentianella praecox subsp. bohemica, Matteucia struthiopteris, Moneses uniflora, Montia fontana, Montia hallii, Triglochin palustre, Viola biflora and Woodsia ilvensis. Further new localities were discovered for species Carex davalliana and Montia fontana. The species Cephalanthera longifolia and Epipactis palustris have been discovered for the first time in the protected landscape area Orlické hory Mts. Key words: vascular plants, endangered species, East Bohemia, Orlické hory Mts. (Eagle Mts.) ÚVOD Mapování biotopû pro vytvofiení chránûn ch území soustavy NATURA 2000 pfiiná í velké mnoïství údajû, vãetnû v skytû vzácn ch druhû rostlin. Tento pfiíspûvek pfiiná í souhrn zvlá È v znamn ch druhû, které byly zaznamenány pfii mapování na území CHKO Orlické hory. U poãtu znám ch lokalit jsou brány v potaz pouze ty, které byly objeveny nebo ovûfieny v posledních pfiibliïnû deseti letech pracovníky Správy CHKO Orlické hory, nikoliv ve keré literární údaje. U kaïdého druhu je uvedena jeho poãetnost a kód biotopu, ve kterém byl zaznamenán (sensu CHYTR, KUâERA &, KOâÍ 2001). Nomenklatura taxonû je podle díla KUBÁT [ed.] (2002). Údaje v závorce u jména druhu: 1. údaj stupeà ohroïení podle vyhlá ky ã. 395/1992 Sb. 2. údaj stupeà ohroïení druhu v ãerveném seznamu ãeské kvûteny (PROCHÁZKA ed. 2001) 3. údaj stupeà ohroïení druhu v ãerveném seznamu v chodních âech (FALTYS 1995) (OD = ohroïen druh, SOD = silnû ohroïen druh, KOD = kriticky ohroïen druh, DVP = druhy vyïadující pozornost) SEZNAM DRUHÒ Carex davalliana (OD-SO-SO) v souãasnosti v CHKO známo více jak 10 lokalit, 5 bylo potvrzeno a 4 nové objeveny 5664c: De tné v Orlick ch horách: na spodním konci osady O erov, 700 m n. m., slatini tû (R2.2), potvrzen star í údaj zaznamenáno 5 trsû (KOU- TECK 2001) 5764a: De tné v Orlick ch horách: pod sjezdovou tratí Marta, 660 m n. m., slatini tû (R2.2), potvrzen star í údaj nûkolik trsû (KOUTECK 2001) 5763b: Oseãnice: na JV konci osady Lomy, 610 m n. m., slatini tû (R2.2), potvrzen star í údaj desítky trsû (KOUTECK 2002) 5663d: ediviny: 0,8 km JVV od obce, 626 m n. m., jasanovo-ol ov luh (L2.2), potvrzen star í údaj 3 trsy (KOUTECK 2002) 5663b: SedloÀov: na horním konci osady Polom, 706 m n. m., slatini tû (R2.2), potvrzen star í údaj nûkolik trsû (GERÎA 2003a) 5663b: Ole nice v Orlick ch horách: 1,2 km J od obce, 0,4 km SSV od kóty Stenka (731 m), 660 m n m., slatini tû (R2.2), nov údaj nûkolik trsû (GERÎA 2003a) 5663d: ediviny: 1,2 km JVV od obce, 626 m n. m., jasanovo-ol ov luh (L2.2), nov údaj zaznamenán 1 trs (KOUTECK 2002) 5764a: De tné v Orlick ch horách: 0,5 km JJV od obce ( Staré hutû ), 680 m n. m., slatini tû (R2.2), nov údaj desítky trsû (KOUTECK 2001) 5764a: De tné v Orlick ch horách: 0,5 km S od osady Mnichová, 620 m n. m., slatini tû (R2.2), nov údaj 10 20 trsû (KOUTECK 2002) 5664d: Orlické Záhofií: 1,5 km SSZ od osady Trãkov, 750 m n. m., podmáãená smrãina (L9.2B), potvrzen star í údaj bez udání poãetnosti (GREGOR 2001b) Cephalanthera longifolia (OD-OD-KOD) nov druh pro CHKO, dosud neuvádûn ani v ir ím území podhûfií 5763d: Skuhrov nad Bûlou: 2,1 km SV od obce, cca 520 m n. m., kvûtnatá buãina (L5.1) zaznamenáni 3 jedinci (KOUTECK 2002) Crocus heuffelianus (SOD-KOD-KOD) potvrzena jedna ze dvou lokalit v CHKO 5764a: Velk Uhfiínov: 3,25 km JVV od De tného 17

v Orlick ch horách, osada Luisino údolí, horsk smilkov trávník (T2.3B) desítky (GERÎA 2003c) Dianthus superbus (SO-SO-KO) ovûfiena jediná lokalita v CHKO 5763b: Oseãnice: v údolí Bûlé 1,7 km SVV od obce, vlhké pcháãové a bezkolencové louky (T1.5, T1.9) bez udání poãetnosti (KOUTECK 2002) Epipactis palustris (SOD-SOD-SOD) nov druh pro CHKO, objeven na dvou lokalitách 5663b: SedloÀov: 1,5 km SSV od obce, 730 m n. m., vlhká pcháãová louka (T1.5) zaznamenán jeden exempláfi (GERÎA 2003a) 5764c: Kunãina Ves: 1,5 km SV od obce, 0,5 km JV od chaty Valãenka, 676 m n. m., slatini tû (R2.2) zaznamenán jeden exempláfi (MÁLKOVÁ 2002) Gentianella praecox subsp. bohemica (KOD-KOD- KOD) ovûfiena jedna ze dvou lokalit druhu v CHKO 5664a: Ole nice v Orlick ch horách: 3,0 km V od obce, PR Hofieãky, 828 m n. m., horsk troj tûtov trávník (T1.2) bez udání poãetnosti (GREGOR 2001a) Matteucia struthiopteris (OD-OD-SOD) potvrzena jediná známá lokalita druhu v CHKO 5664a: SedloÀov: 0,5 km SV od obce, Ruské údolí, 780 m n. m., horská ol ina s ol í edou (L2.1) hojnû (GREGOR 2001b) Moneses uniflora (SOD-KOD-KOD) potvrzena jediná známá lokalita druhu v CHKO 5765c: Neratov: u osady Podlesí, 610 m n. m., horská ol ina s ol í edou (L2.1) zaznamenáni 3 jedinci (DOSTÁLEK 2001) Montia fontana (KOD-KOD-KOD) objeveny dvû nové a potvrzena jedna star í lokalita, v CHKO známo více jak 10 lokalit 5765c: Neratov: 2,0 km JZ od obce ( na Hadinci ), cca 790 m n. m., vlhká pcháãová louka (T1.5), potvrzen star í údaj stovky jedincû (DOSTÁLEK 2002) 5764d: íãky v Orlick ch horách: nad silnicí k chatû Perla, 690 m n. m., luãní prameni tû (R1.2), nov údaj desítky jedincû (MÁLKOVÁ 2002) 5865a: Rokytnice v Orlick ch horách: 4,5 km SSV od obce, 1,5 km SZ od Panského pole, na dvou místech, 800 a 826 m n. m., luãní prameni tû a slatini tû (R1.2, R2.2), nov údaj desítky jedincû (MÁLKOVÁ 2002) Montia hallii (SOD-SOD-SOD) potvrzeny jediné dvû lokality druhu v CHKO 5765c: Neratov: 1,1 km ZSZ od obce, cca 690 m n. m., vlhká tuïebníková lada (T1.6) stovky jedincû (DOSTÁLEK 2001) 5865a: Barto ovice v Orlick ch horách: 0,7 km JZ od obce, cca 590 m n. m., pobfieïní vegetace potokû (M1.5) stovky jedincû (DOSTÁLEK 2001) Orchis mascula (SOD-OD-SOD) potvrzena jedna lokalita, v souãasnosti v CHKO známy 4 lokality 5864b: Nebeská Rybná: nad chalupami nad cestou pfii levém bfiehu potoka, cca 550 m n. m, mezofilní ovsíkové louky, mezofilní bylinné lemy a podhorské smilkové trávníky (T1.1, T4.2, T2.3B) desítky (MÁLKOVÁ 2002) Triglochin palustre ( -SOD-SOD) potvrzena jedna ze dvou v souãasnosti znám ch lokalit druhu v CHKO 5663d: SedloÀov: na horním konci obce (Horní Sedlo- Àov), 778 m n. m., luãní prameni tû (R1.2) pfiibliïnû 20 jedincû (KOUTECK 2001) Viola biflora ( -DVP-OD) potvrzena jedna lokalita, v CHKO v souãasnosti známo více jak 10 lokalit 5864a: Pûãín: na soutoku Zdobnice a íãky ( Plaãtivá skála ), 450 m n. m., tûrbinová vegetace silikátov ch skal (S1.2) desítky trsû (GERÎA 2003b, MÁLKOVÁ 2002) Woodsia ilvensis (SOD-SOD-KOD) potvrzena jedna ze dvou lokalit v CHKO (obû se nacházejí nedaleko od sebe) 5763b: Skuhrov nad Bûlou: 2,8 km SV od obce, v údolí Bûlé pod hradem Kleãkov, cca 450 m n. m, tûrbinová vegetace silikátov ch skal (S1.2) nûkolik trsû (KOUTECK 2002) SOUHRN Pfii mapování biotopû v CHKO Orlické hory byly nalezeny dva nové druhy pro oblast. Jsou jimi Epipactis palustris a Cephalanthera longifolia. Pro druhy Carex davalliana a Montia fontana byly objeveny nové lokality. U druhû Carex davalliana, Crocus heuffelianus, Dianthus superbus, Gentianella praecox subsp. bohemica, Matteucia struthiopteris, Moneses uniflora, Montia fontana, Montia hallii, Orchis mascula, Triglochin palustre, Viola biflora a Woodsia ilvensis byly potvrzeny nûkteré z jiï znám ch nalezi È. Podûkování: Dûkuji J. Málkové, P. Kouteckému, J. Gregorovi a J. Dostálkovi za poskytnutí dat. Práce byla financována AOPK âr v rámci vytváfiení soustavy chránûn ch území ES NATURA 2000. LITERATURA DOSTÁLEK, J. (2001): Zaorlicko (E0007OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. 18

Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. FALTYS, V. (1995): Pfiehled vyhynul ch, nezvûstn ch a ohroïen ch taxonû cévnat ch rostlin na území v chodních âech. âúop Pardubice, 24 pp. GERÎA, M. (2003a): Louky na Ole ensku piãák (E0073OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. GERÎA, M. (2003b): Soutok Zdobnice- íãka (E0073OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. GERÎA, M. (2003c): HuÈsk potok (E0080OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. GREGOR, J. (2001a): OstruÏník (E0024OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. GREGOR, J. (2001b): erlich (E0029OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. CHYTR, M., KUâERA, T. & KOâÍ, M. [Eds.] (2001): Katalog biotopû âeské republiky. AOPK, Praha, 304 pp. KOUTECK, P. (2001): De tné v Orlick ch horách (mimo les) (E0012OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. KOUTECK, P. (2002): Antoniino údolí (E0052OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. KUBÁT, K. [ed.] (2002): Klíã ke kvûtenû âeské republiky. Academia, Praha, 927 pp. MÁLKOVÁ, J. (2002): Nebeská Rybná mimo les (E0011OH), závûreãná textová zpráva k mapování biotopû soustavy NATURA 2000 a Smaragd. Ms., [Depon. in: AOPK âr, Praha]. PROCHÁZKA, F. [ed.] (2001): âern a ãerven seznam cévnat ch rostlin âeské republiky (stav v roce 2000). Pfiíroda 18., AOPK, Praha,146 pp. Vyhlá ka ã. 395/1992, kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ânr ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny. 19

DROBNÉ ZPRÁVY Desáté mezinárodní sympozium o niï ích obratlovcích v Brazílii Tenth International Symposium on Lower Vertebrates in Brasil Stanislav tamberg Muzeum v chodních âech, Eli ãino nábfieïí 465, 500 01 Hradec Králové; e-mail: s.stamberg@muzeumhk.cz Abstract: The tenth International Symposium Early Vertebrates Lower Vertebrates proceeded in Gramado (Brasil) from 24 th to 28 th May 2004. The meeting of 38 specialists on Lower vertebrates from 14 nations was held in the framework of the IGCP project 491 - Middle palaeozoic vertebrate Biogeography, Palaeogeography and Climate, thanks to efforts of colleague Martha Richter and the Staff of Universidade Federal do Rio Grande do Sul. The talks were focused on Agnatha (3 presentations), Placodermi (5), Chondrichthyes (9) Actinopterygii (4), Crossopterygii (3), Amphibia (2), Reptilia (2) or included several groups of Lower vertebrates at once. The 13 posters were presented besides 34 talks. The Post-Congress fourdays excursion was focused on the localities with Devonian and Permocarboniferous fauna of the Parana Basin. Ve dnech 24. 28. kvûtna 2004 se konalo v rámci IGCP projektu 491 - Obratlovci stfiedního paleozoika, paleogeografie a klima - v Gramadu v Brazílii mezinárodní sympozium s názvem Early Vertebrates Lower Vertebrates. Tradice setkávání specialistû na niï í obratlovce a v mûna odborn ch poznatkû o jejich studiu byla zaloïena jiï v roce 1967 ve védsku jako odezva na vynikající v sledky studia niï ích obratlovcû docílen ch za éry profesora E. Stensiö a celé tzv. védské koly. Nyní se uskuteãnilo jiï jubilejní desáté zasedání této skupiny, pofiádané zásluhou Marthy Richterové na Universitû státu Rio Grande do Sul v Brazílii (Centro de Eventos du Universidade Federal do Rio Grande do Sul). Jednání se zúãastnilo 38 specialistû na studium obratlovcû ze 14 zemí (Austrálie, Brazílie, âesko, âína, Estonsko, Francie, Kanada, Nûmecko, Rusko, panûlsko, védsko, USA, Uruguay, Velká Británie). Bylo pfiedneseno celkem 34 pfiedná ek a prezentováno 13 posterû. Nejvût í pozornost byla samozfiejmû vûnována rybovit m obratlovcûm, a to skupinám Agnatha (3 pfiedná ky), Placodermi (5), Chondrichthyes (9) Actinopterygii (4), Crossopterygii (3), v men í mífie obojïivelníkûm (2) a plazûm (2), pfiípadnû bylo referováno o rûzn ch skupinách obratlovcû souãasnû. Pokud se t ãe geologického stáfií obratlovcû zahrnut ch v referátech, nejvût í pozornost byla soustfiedûna na objevy v devonu a v men í mífie pak na nálezy z mlad ího paleozoika a okrajovû téï z triasu. Jak jiï vypl vá z povahy nejãastûj- ích nálezû obratlovcû z devonu, ãetné referáty informovaly pfiedev ím o ichtyolitech (izolovan ch upinách, zubech a kostech), neboè dokonalé poznání jejich morfologie a anatomie dává pfiedpoklady k irokému vyuïití tûchto pomûrnû hojn ch nálezû zejména pro biostratigrafické úãely. Ke v em pfiedná kám i posterûm byl vydán soubor abstraktû a je uvaïováno i o vydání zvlá tního svazku s odborn mi ãlánky vycházejícími z pfiedná- ek na tomuto sympoziu, v rámci ãasopisu Revista Brasileira. Souãástí sympozia byla téï ãtyfidenní exkurze vûnovaná paleozoick m sedimentûm pánve Paraná. V programu exkurze byla fiada lokalit dokumentujících napfiíklad zalednûní koncem karbonu, lokality s typickou permskou Gondwanskou flórou a v chozy s mofiskou devonskou a karbonskou faunou. Z nav tíven ch lokalit lze vybrat tfii, které byly zajímavé po stránce zoopaleontologické. Lokalita Rio Caniu, na které vystupují edé devonské jílovce souvrství Ponta Grossa s bohatou mofiskou faunou zastoupenou zejména hojn mi lingulátními brachiopody a dále pak hadicemi, tentakulity a skolekodonty. Dal í zajímav v choz se nachází v blízkosti mûsta Mafra a je tvofien ãern mi, na organickou hmotu bohat mi jílovci mofiského pûvodu, patfiící souvrství Rio do Sul (na rozhraní karbonu a permu), kde bylo nalezeno v poslední dobû velké mnoïství paleoniskoidních paprskoploutv ch ryb nûkolika rodû. Jistû nejhezãí lokalita a na fosilie nejbohat í, byl mohutn v choz ed ch aï edoãern ch jílovcû, bohat ch na organickou hmotu, v záfiezu silnice v blízkosti obce Tres Barras. Tyto sedimenty reprezentují mofiské usazeniny svrchního permu souvrství Irati a jsou v znaãné fiadou nálezû plazû druhu Mesosaurus tenuidens uzpûsoben ch Ïivotu ve vodním prostfiedí. Kostry tûchto asi 40 cm dlouh ch plazû jsou pomûrnû hojné a svûdãí o tom téï ãetné nálezy jejich fragmentû i bûhem krátké náv tûvy lokality v rámci exkurze. Úãast autora ãlánku na sympoziu a pfiednesení pfiedná ky Actinopterygians of the Czech Massif on the boundary of the Carboniferous and Permian bylo uskuteãnûno v rámci grantu GAâR 205/04/0941. V chozy ed ch aï edoãern ch jílovcû svrchního permu souvrství Irati u obce Tres Barras a velmi dobfie zachovan cel jedinec plaza Mesosaurus tenuidens dlouh asi 40 cm, z téïe lokality, uloïen v Muzeu v Maffie. Foto S. tamberg. Outcrop of grey and greyish-black claystones of the Irati Formation (Upper Permian) near by Tres Barras municipality and well preserved whole specimen of Mesosaurus tenuidens (length of about 40 cm) from the same locality deposited in the Museum in Mafra. Photos S. tamberg. 20

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 30 (2004): 21-42 ISBN: 80-85031-53-1 Zmûny vegetace v horní ãásti povodí KnûÏné na Rychnovsku (v chodní âechy) Changes of vegetation in the upper part of the basin of the river KnûÏná in the Rychnov region (Eastern Bohemia) Romana Prausová Agentura ochrany pfiírody a krajiny âeské republiky, BoÏeny Nûmcové 2625, CZ 530 02 Pardubice, e mail: r.prausova@seznam.cz Abstract: This work deals with the study of changes of vegetation in years 1848 2000 in the upper part of the basin of the river KnûÏná. The succesion of vegetation in this area was influenced by German colonisation and agriculture. German inhabitants left Sudetten settlements in this area after the Second World War. Most meadows and fields have not been used agriculturally since 1950s. There are rather young forests with predominant Alnus glutinosa, Betula pendula. Key words: changes of vegetation, the KnûÏná River near the town of Rychnov nad KnûÏnou (Eastern Bohemia), Sudetten, introduced plants ÚVOD V rámci zpracování disertaãní práce na téma Studium v voje luãních ekosystémû v povodí KnûÏné na Rychnovsku (v chodní âechy) byl v letech 1996 2000 proveden botanick prûzkum zamûfien na floristicku a fytocenologii luãních porostû na vybran ch lokalitách v horní ãásti povodí KnûÏné a jejích pfiítokû od Panské Habrové aï po pramennou oblast. Velk vliv na vegetaci tohoto území mûla nûmecká kolonizace a s ní související vznik skláren, hutí, tûïba v lesích a zemûdûlské obhospodafiování odlesnûn ch pozemkû. Pravidelné obhospodafiování vût iny pozemkû (pfiedev ím v nivách tokû) bylo ukonãeno s odchodem nûmeckého obyvatelstva po 2. svûtové válce. V souãasné dobû je hospodáfisky vyuïívána jen malá ãást pozemkû. Louky a pastviny jsou zpravidla ponechány samovolné sukcesi nebo jsou zalesàovány nevhodn mi i geograficky nepûvodními dfievinami (nejãastûji smrkem ztepil m). DÛsledky b valého osídlení pfietrvávají. Luãní ekosystémy jsou charakterizovány vysok m podílem nitrofilních, nepûvodních (nûkdy i invazních) druhû rostlin. Lesní ekosystémy jsou také v znamnû naru- ené, a to jak po stránce druhové a vûkové skladby, tak i po stránce trofie pûdy. Pro pochopení v voje vegetace v rámci území bylo nutné shromáïdit aktuální údaje o nelesní a lesní vegetaci, o historickém osídlení a s ním souvisejícím obhospodafiováním pozemkû. uhfiínovská ãást), Ohni ovská pahorkatina (podokrsek skuhrovská ãást). Z geologického hlediska (OPLETAL et al. 1980) tvofií hlavní sturukturní jednotky území v Uhfiínovské ãásti tzv. proterozoická série, ortoruly, magmatity (nejãastûji nalézané jemnozrnné ruly, fylity). Ve Skuhrovské ãásti utváfiejí slínovce a opuky tzv. slínovcovou tabuli. V území pfievaïují hnûdé pûdy, které jsou stanovi tnû pfiíznivé a Ïivinami stfiednû bohaté. V místech se zv enou hladinou spodní vody jsou hnûdé pûdy oglejeny a na náplavech vodního toku pfiecházejí v luïní pûdy. Na horní hranici svého roz ífiení jsou pak podzolovány a na sutích se nacházejí málo vyvinuté pûdy (rankery). V kovû na pásmo hnûd ch pûd v nejvy ích partiích navazují minerálnû chudé podzoly (VACEK 1992). KLIMATOLOGIE Dle klimatické mapy (QUITT 1971) patfií území do mírnû teplé oblasti MT11, charakterizované tûmito hodnotami: poãet letních dnû 40 50, poãet dnû s prûmûrnou teplotou 10 C a více 140 160, poãet mrazov ch dnû 110-130, poãet ledov ch dnû 30 40, prûmûrná teplota v lednu 2 aï 3 C, prûmûrná teplota v ãervenci 17 18 C, prûmûrná teplota v dubnu 7 8 C, prûmûrná teplota v fiíjnu 7 8 C, sráïkov úhrn ve vegetaãním období 350 400 mm, sráïkov úhrn v zimním období 200 250 mm, poãet dnû se snûhovou pokr vkou 50 60. GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE Podle regionálního ãlenûní reliéfu (DEMEK 1987) se území vyskytuje v provincii âeská vysoãina, soustavû Sudetská soustava, podsoustavû Stfiední Sudety, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Náchodská vrchovina a dvou okrscích: SedloÀovská vrchovina (podorkrsek FYTOGEOGRAFIE A GEOBOTANICKÁ REKONSTRUKCE Z hlediska fytogeografického ãlenûní (SKALICK 1988) patfií fie ené území do vegetaãních stupàû suprakolinní aï submontánní, do fytogeografické oblasti Mezofy- 21

tikum, obvodu âeskomoravské mezofytikum, okresu Orlické podhûfií (59). Dle geobotanické rekonstrukãní mapy (MIKY KA 1969) se v území vyskytují: kvûtnaté buãiny (Eu Fagion), suèové lesy (Tilio Acerion), dubohabrové lesy (Carpinion betuli), acidofilní doubravy (Quercion robori petrae). Dle Mapy potenciální pfiirozené vegetace âr (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1997) se v území vyskytují: ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi Carpinetum), buãina s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) a biková nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae Quercetum petraeae, Abieti Quercetum). HISTORIE ÚZEMÍ V údolích v e uveden ch potokû se v minulosti nacházelo nûkolik osad, které byly zpravidla nûmecké nebo smí ené (nûmecké a ãeské obyvatelstvo). Na KnûÏné b valy osady Pofiíãí, Benátky, Polana, Buková, Piãberk a Mezina. Na Uhfiínovském potoce existovala osada Mal Uhfiínov, na Liberském potoce osady Vlãinec, Nemanice, Rampu e, které byly opu tûny po vystûhování NûmcÛ na konci druhé svûtové války. Benátky, Buková, Piãberk, Pofiíãí a Vlãinec zcela zanikly. V Mezinû, Polanû, Nemanicích a Rampu i zûstalo nûkolik chalup, které jsou v souãasnosti rekreaãnû vyuïívány. Vznik tûchto osad souvisí s nûmeckou kolonizací probíhající ve tfiech vlnách v letech 1250 1850. Bûhem 600 let pfiemûnilo 20 generací lesnatou oblast na zemûdûlsky vyuïívanou krajinu s mnoïstvím osad. Za pûvodní obyvatele oblasti jsou povaïováni Keltové. Ve stfiedovûku vedly územím stezky spojující vût í sídla, podél hranic vznikla soustava pohraniãních hradû, napfi. Frymburk, Îampach, Rychmburk (KÜSSEL 1955). Dle Küssla (KÜSSEL 1955) zapoãalo nûmecké osídlení Orlick ch hor a podhûfií v polovinû 13. století poté, co Pfiemysl Otakar II. udûlil Pohraniãní hvozd nûmeckému lechtickému rodu pánû von Dürnholz z v chodního Durynska. Tím se otevfielo Orlické podhûfií v povodí Divoké Orlice, Alby, KnûÏné, Zdobnice a Rokytenky nûmeck m selsk m osídlencûm a me ÈanÛm. Kolem roku 1260 byl zaloïen Rychnov nad KnûÏnou, kter se stal opûrn m bodem kolonizace v okolí. Vzniklo tak mnoho nov ch nûmeck ch selsk ch vsí v podhûfií. První vlna nûmeckého osídlení (1250 1400) byla pfieru ena bûhem husitsk ch válek, kdy byly zlikvidovány hrady Frymburk, Kleãkov, Rychmburk. Byly vypáleny vesnice, lidé utíkali do hor. V mûstech a mûsteãkách zaloïen ch Nûmci (napfi. Rychnov nad. KnûÏnou, Vamberk, Îamberk atd.) se zaãali usazovat âe i. Nûmci s katolick m vyznáním odcházeli do hor, âe i s vyznáním Jednoty âesk ch bratfií zûstávali v podhûfií. Ûla ( ÒLA 1969, 1970) posouvá hranici kolonizaci Orlick ch hor a podhûfií do 15. a 16. století. Zpoãátku probíhala tzv. vnitfiní kolonizace osídlování ãesk m obyvatelstvem, na pfielomu obou století nastoupila mnohem v znamnûj í kolonizace vnûj í (nûmecké nezemûdûlské obyvatelstvo). V dobû podûbradské usilovali ãe tí panovníci o osídlení b val ch nûmeck ch vsí ãesk mi poddan mi. Opûrn m bodem pro ãeské osídlení byly tzv. panské dvory (napfi. De tné, Uhfiínov, Liberk, Nûmecká Rybná atd.). Malé zisky v ak vedly k útûku ãeského obyvatelstva do vnitrozemí. Vrchnost zaãala pfiijímat nûmecké kolonisty pocházející z hrabství z Broumovska a Slezska (KÜSSEL 1955). Honba ãeské lechty za vût ím ziskem vedla v první polovinû 16. století k otevírání jejich panství nûmeck m sedlákûm, skláfiûm, horníkûm, dfievafisk m dûlníkûm a vorafiûm z Kladska. Tím zaãala intenzivní tzv. druhá vlna nûmeckého osídlení (1500 1650). Urbáfi rychnovského panství z let 1560 1570 uvádí nûmeckou národnost ve vût inû vsí (napfi. Nûmecká Rybná, Bûlá, Hláska, Rampu e, Kunãina Ves, Kaãerov). âe i pfievaïovali v Liberku a Prorubech (Prorubky). V roce 1576 pfii li do území tzv. alp tí dfievafii z Trutnovska (KÜSSEL 1955). Ûla ( ÒLA 1969) posouvá období alpské kolonizace do let 1605 1607. Po vytûïení krkono sk ch lesû se hledaly zásoby dfieva pro potfiebu Kutné Hory i v Orlick ch horách. S pfiíchodem dfievafisk ch dûlníkû vznikly dal í vesnice v horách i podhûfií. V 16. století byl znaãn i pfiíliv horníkû a hutníkû. Literatura se zmiàuje o hutích v De tném r. 1595, na Kaãerovû r. 1567, v Benátkách a v Hamernici u Nebeské Rybné 2. pol. 16. století ( ÒLA 1970). Rozvoj skláren a hutí byl podporován vrchoností. SkláfiÛm a vlastníkûm hamrû byla udûlována ãetná privilegia. Sklárny se zpravidla staly zárodky budoucích obcí ( ÒLA 1970). Za tfietí období nûmecké kolonizace je povaïováno období po tfiicetileté válce (1650 1850) charakterizované pohybem nûmeckého obyvatelstva a úpadkem pfiílivu NûmcÛ (emigrace luteránsk ch poddan ch do Slezska, zhor ování hospodáfiského postavení zemûdûlského obyvatelstva, mal Ïivotní prostor pro stále ãetnûj í nûmecké obyvatelstvo). Zatímco v 17. století se poãet nûmeck ch obyvatel zvy oval a vznikaly nové osady, v 19. století zaãalo vylidàování Orlick ch hor i podhûfií (KÜSSEL 1955). Poãátkem 20. století mnohé nûmecké vsi ztratily témûfi polovinu sv ch b val ch obyvatel. V roce 1921 bylo pfii úfiedním sãítání k 15. listopadu zji tûno 48 politick ch obcí a 22 378 nûmeck ch obyvatel, ktefií mluvili náfieãím s kladsk m dialektem (KÜSSEL 1955). V ãesk ch, nûmeck ch i smí en ch osadách se kromû v e uveden ch skláfiství, hornictví a hutnictví rozvíjela dal í fiemesla. Bylo to napfi. soukenictví a barvífiství, které je dokladováno pozûstalostními inventáfii z poãátku 18. století. Nejvíce údajû o soukenících této oblasti je publikováno z Rychnova nad KnûÏnou a Lukavice (HYN- KOVÁ 1994, 1999). Také koïeluïské fiemeslo je zachyceno v historick ch písemnostech od poãátku 18. století. KoÏeluhové pûsobili napfi. v Rychnovû nad KnûÏnou, Prorubkách, Benátkách (HYNKOVÁ 2000 b). K nejroz ífienûj ímu fiemeslu patfiilo tkalcovství. Historické údaje v pozûstalostních inventáfiích se t kají obcí Habrová, Lukavice, Liberk, Vlãinec, Pofiíãí, Ochoz. Len zaujímal 22

na podhorsk ch rolnick ch usedlostech své místo vedle obilí a brambor. Koncem 19. století se len pûstoval ve vût- ím mnoïstí v okolí Uhfiínova a Hlásky (HYNKOVÁ 1996, 2000 a). Z rozhovorû s pamûtníky z obce Lukavice (ústní sdûlení, 1994) vypl vá, Ïe obyvatelstvo nûmeck ch osad (napfi. Mezina, Buková, Piãberk, Polanka, Benátky) bylo sobûstaãné v zaji tûní obïivy. Vût í osady mûly zpravidla ml n, huè, hospodu a pilu. Obyvatelé se Ïivili pfieváïnû zemûdûlstvím. Pûstovali základní plodiny (brambory, obilí, len) a ovocné stromy, su ili seno, jako taïná zvífiata vyuïívali krávy. Kromû zemûdûlství se Ïivili tûïbou dfieva, pûstûním lesa, rûzn mi fiemesly. V osadû nechybûl ani tkadlec, vec, krejãí, fiezník, kováfi nebo kolafi. Pfied druhou svûtovou válkou jezdili mladí obyvatelé osad za prací do sléváren do RÛÏeniny huti do Skuhrova. Vztahy mezi nûmeck m a ãesk m obyvatelstvem byly aï do nástupu Henleina k moci velmi pfiátelské. Situace se vyhrotila vyhlá ením protektorátu âechy Morava. Na polích sedlákû se objevily kolíky znaãící nové hranice. Po druhé svûtové válce museli Nûmci opustit Sudety. Osady zûstaly prázdné. Stavení a achty se staly cílem náv tûvníkû z okolí. Nakonec byla armáda na eho státu v 50. letech povûfiena, aby domy zlikvidovala. Dnes lze v b val ch osadách najít jen kamenné základy stavení, zpevnûné náhony, sklípky, betonové plochy z b val ch pil a hutí. Studnû a achty v lesích byly z bezpeãnostních dûvodû zasypány. V zanikl ch osadách lze najít dal í doklady o b valém osídlení. Jsou to soliterní stromy (Malus domestica, Tillia cordata), zplanûlé druhy ze zahrádek (Malva moschata, Myrrhis odorata, Syringa vulgaris, Symphoricarpos rivularis, Telekia speciosa, Reynoutria japonica, Heracleum mantegazzianum, Impatiens glandulifera). V místech b val ch polí a zahrad se v souãasnosti vyskytují porosty Alnus glutinosa a Betula pendula. METODIKA Základním podkladem pro získání pfiehledu o pfiírodních pomûrech daného území byly 2 literární zdroje (OPLETAL et al. 1980, VACEK 1992). Struãn pfiehled získan ch údajû je uveden v úvodních kapitolách. Údaje o historickém osídlení byly ãerpány z mapov ch podkladû uloïen ch ve státním ústfiedním archivu v Praze (Tereziánsk katastr 1848), z literárních zdrojû (HYNKOVÁ 1994, 1999, 2000 a, b, KÜSSEL 1955, ÒLA 1969, 1970, KOPECK 1973, 1974, 1978) a z leteck ch snímkû vojenského kartografického ústavu v Dobru ce z let 1937, 1953, 1993, 2000. Údaje z historick ch botanick ch prûzkumû pocházejí z literárních zdrojû (âelakovsk 1883, HROBA 1931, 1946, SKALICK 1961, PROCHÁZKA 1964, KOPECK 1974, 1978, 1988, PRAUSOVÁ 1995) a jsou shromáïdûny v kapitolách Souãasn stav vegetace, zavleãené nepûvodní druhy cévnat ch rostlin Nomenklatura uveden ch druhû cévnat ch rostlin byla zpracována dle rukopisu vypracovaného v PrÛhonicích (CHRTEK et al. 1998). Nomenklatura mechorostû (mechy a jatrovky) byla zpracována dle nûmeckého klíãe (FREY et al. 1995). V kapitole Zmûny vegetace bûhem osídlení byly pou- Ïity letecké snímky z let 1937, 1953, 1993, 2000 k provedení tzv. frekvenãní anal zy (KOVÁ 1994). Její princip spoãívá v pfiiloïení ãtvercové sítû (ve skuteãnosti je vzdálenost bodû 150 m) na leteck snímek a odeãítání prûseãíkû os pro jednotlivé kategorie vyuïití krajiny. PÛvodnû bylo stanoveno 15 kategorií (orná pûda, les, louka nebo pastvina, remíz, vodní plocha, stromofiadí podél cest, stromofiadí v loukách, intravilán zastavûná ãást, intravilán sady a zahrady, hranice orná orná, hranice orná louka, hranice orná les, hranice louka les, hranice orná stromofiadí, hranice louka stromofiadí), které byly následnû zgeneralizovány na 7 (orná pûda, les, louka nebo pastvina, vodní plocha, rozpt lená zeleà, intravilán, hranice typû). Cílem této anal zy bylo zachytit zmûny ve vyuïití krajiny v prûbûhu del ího ãasového období (1937 2000). Roky snímkování byly vybrány zámûrnû tak, aby zachytily odli ná období v lidské spoleãnosti a v obhospodafiování krajiny. Snímek z roku 1937 (obr. 5) zachycuje krajinu v dobû pfied 2. svûtovou válkou, tj. období obhospodafiování krajiny drobn mi vlastníky, obhospodafiování Sudet. Snímky z roku 1953 (obr. 6) zachycují krajinu po 2. svûtové válce po vysídlení Sudet, poãátky kolektivizace zemûdûlství. Snímek z roku 1993 (obr. 7) zachycuje krajinu v období doznívání hospodafiení velk ch zemûdûlsk ch podnikû. Snímek z roku 2000 zachycuje krajinu po 50 letech po vysídlení Sudet, v období zmûn v obhospodafiování krajiny (zmûny vlastnick ch vztahû, zánik velk ch zemûdûlsk ch podnikû). V sledky frekvenãní anal zy jsou znázornûny kruhov mi grafy (obr. 1a d). Vzhledem k tomu, Ïe pfiedloïená práce je zamûfiena na luãní ekosystémy, je v této kapitole vûnována vût í pozornost zmûnám ve vyuïití mokfiadû a luk, a to v prûbûhu let 1848 2000. Na obr. 2 jsou zachyceny zmûny vyuïívání 144 luãních a mokfiadních lokalit, v nichï byl proveden v letech 1996 2000 botanick prûzkum (1848 2000). Na obr. 3 jsou zachyceny zmûny v obhospodafiování v e uveden ch lokalit v letech 1953 2000. S nûmeck m osídlením, vznikem hutí, skláren, tûïbou dfieva, odle Àováním pozemkû souvisí zavlékání nepûvodních druhû rostlin do území. Jejich pfiehled (vãetnû geografického pûvodu) uvádí kapitola Invazní a nepûvodní druhy rostlin Na základû floristického a fytocenologického prûzkumu území byla v kapitole Souãasn stav vytvofiena vegetaãní mapa (obr. 4), která zachycuje aktuální stav vegetace (vãetnû zastavûného území a antropogenních prvkû). Pro tento úãel bylo vytvofieno 34 ir ích vegetaãních jednotek (25 biotopû a 9 antropogenních jednotek, kulticenóz), které jsou uvedeny v tabulce a charakterizovány v textu v bodech: struãná charakteristika, kombinace druhû, zastoupená spoleãenstva, kontaktní vegetace, hospodáfiské vyuïití. Nomenklatura vegetaãních jednotek byla pfievzata z Pfiehledu rostlinn ch spoleãenstev âeské republiky (MORAVEC et al. 1995). 23

Tab. 1. Zmûny vyuïití pozemkû v letech 1937 2000 (hodnoty v %) Tab. 1. Changes in use of the area in years 1937 2000 (percentages) r. 1937 r. 1953 r. 1993 r. 2000 orná pûda (field) 20,65 16,04 28,23 24,88 lesní komplex (forest) 19,73 20,17 31,81 31,81 louka, pastvina (meadow, pasture) 18,6 20,65 14,4 27,47 vodní plocha (water plane) 0,0 0,14 0,14 0,14 rozpt lená zeleà (scattered vegetation) 7,77 7,4 1,66 1,98 hranice typû (frontier of categories) 31,41 33,59 19,3 9,2 intravilán vãetnû zahrad a sadû (village or settlement) 1,84 2,01 4,46 4,52 Celkem % (together %) 100 100 100 100 Obr. 1 a-d. Zmûny vyuïití pozemkû v letech 1937 2000 Fig. 1 a-d. Changes in use of the area in years 1937-2000 V návaznosti na vegetaãní mapu je zhodnocen souãasn stav obhospodafiování v kapitole Základní problémy udrïování mokfiadních, luãních a lesních ekosystémû. V kapitolách Diskuze a Závûr autorka shrnuje závûry posuzování zmûn vegetace v horní ãásti povodí KnûÏné a jejích pfiítokû, tj. Sudet severov chodnû od Rychnova nad KnûÏnou. ZMùNY VEGETACE BùHEM OSÍDLENÍ Poãátky kolonizace území jsou datovány do 12. století. S osídlováním území a vznikem osad souviselo obhospodafiování pozemkû, a tím i zmûny vegetace. Nejvût í zmûny prodûlala krajina bûhem druhé vlny nûmecké kolonizace v 16. a 17. století. S pfiílivem nûmeck ch skláfiû, hutníkû a tzv. alpsk ch dfievorubcû souviselo rozsáhlé odlesàování údolních i svahov ch poloh. Odlesnûné ãásti území byly vyuïívány k pûstování základních plodin, pastvû dobytka a k roz ifiování sídel. Historické údaje o nedostatku dfieva a zdûrazàování nutnosti etfiit dfievní hmotou svûdãí o tom, Ïe jiï v tomto období (12. - 16. století) byly lesy vystaveny siln m vlivûm ãlovûka, pfiedev ím tûïebním zásahûm (KADLUS 1971). Plánovité lesní hospodáfiství, které bylo spojené s umûlou obnovou smrku na rozsáhl ch hol ch seãích, zaãalo na pfielomu 18. a 19. století. V tomto období lze pfiedpokládat, Ïe si lesní porosty i pfies naru ení tûïebními zásahy uchovávaly druhovou skladbu odpovídající dfiívûj ím pomûrûm. 24

V celém okrese Rychnov nad KnûÏnou nelze pochybovat o pûvodnosti smrku (NOÎIâKA, SAMEK 1972). PÛvodnost smrku dokládají zápisy v hraniãních popisech, zemsk ch deskách, hospodáfisk ch lesních plánech (NOÎIâKA, SAMEK 1972), napfi. na Opoãensku (r. 1643), Vamberecku (r. 1704), âastolovicku (r. 1684), Kostelecku (r. 1784), âerníkovicku (r. 1819), Solnicku (r. 1584), v Luisinû údolí, Kvasinách a Podolí (r. 1706), Rychnovsku (r. 1704), v revírech De tné, Kun tátu a íãky (r. 1819), Rokytnicku (r. 1557), na panství Doudleby (r.1690, 1702). V dûsledku lesního hospodafiení za souãasného pûsobení pfiírodních podmínek lze v souãasné dobû rozli it ãtyfii skupiny vûkov ch porostû - první tfii kategorie dle Kadluse (KADLUS 1971), 4. kategorie (MIKESKA ÚHÚL, ústní sdûlení): 1. Porosty vzniklé zhruba pfied rokem 1880 pfiedstavují generaci, v níï se prostfiednictvím pfiirozeného zmlazování odráïí druhová skladba pfiedchozích porostû pocházejících je tû z doby pfied rozvinutím holoseãného hospodáfiství. Hlavními dfievinami v porostech jsou Picea abies (pfievaïuje), Fagus sylvatica a Abies alba. Z lesnického hlediska se jedná o jedlové a dubové buãiny. Zatímco Picea abies ub vá s klesající nadmofiskou v kou, Fagus sylvatica a Abies alba mají ve vrchovinné ãásti svá optima a pfiirozenû zde zmlazují. Pouze v nejsu í a nejteplej í ãásti území (okolí Lukavice) se vyskytují zbytky dubohabfiin s dominantním Carpinus betullus. Díky pûstování v kultufie lze i v tûchto porostech najít geograficky nepûvodní dfievinu Larix decidua. 2. Pro porosty vzniklé v letech 1880 1940 je pfiíznaãn ústup Abies alba a Fagus sylvatica ve prospûch Picea abies. Úbytek Fagus sylvatica je vût í neï u Abies alba (podíl buku zûstátá stále vy í neï jedle). DÛvodem byla pravdûpodobnû schopnost Abies alba zmladit a udrïet se v zapojen ch porostech je tû pfied jejich holoseãn m sm cením (jedle je stínomilnûj í neï buk). 3. Porosty vzniklé v období 1945 1960 jsou ve své druhové skladbû ovlivnûny snahou o pfiemûnu smrkov ch monokultur, zv ení zastoupení Abies alba a Fagus sylvatica na úkor Picea abies. Souãasnû dochází k zalesàování vyãlenûn ch málo úrodn ch zemûdûlsk ch pûd (nejãastûji Picea abies a Alnus glutinosa). ada neobhospodafiovan ch zemûdûlsk ch pozemkû samovolnû zarûstá náletov mi dfievinami (nejãastûji Betula pendula, Alnus glutinosa). PfiestoÏe obecnû podíl listnat ch dfievin v celém území stoupl, v b val ch buãinách zûstává dominantní Picea abies (zv ení % listnat ch dfievin je dáno z vût í ãásti plochami zarostl mi náletov mi dfievinami). 4. V porostech zaloïen ch v období 1961 1997 se vesmûs uplatàuje velkoplo né holoseãné hospodafiení s monocenózami Picea abies. I nadále probíhá zalesàování vyãlenûn ch málo úrodn ch zemûdûlsk ch pûd a zarûstání neobhospodafiovan ch zemûdûlsk ch pozemkû náletov mi dfievinami (nejãastûji Betula pendula, Alnus glutinosa). V souãasné dobû se obecnû zvy uje ve v sadbách podíl listnat ch dfievin a Abies alba, a to díky ustanovení minimálního zastoupení melioraãních dfievin a zpevàujících dfievin (MZD) ve vyhlá ce ã. 83/1996 Sb. Odlesnûní v znamnû ovlivnilo i bylinné patro. Do lo k ústupu stínomiln ch a vlhkomiln ch druhû v nivách (napfi. Thalictrum aquilegifolium) a naopak k ífiení druhû patfiících k relativnû stínomiln m, vlhkomiln m nebo mezofilním druhûm aï v dolní ãásti submontánního stupnû, napfi. Petasites hybridus, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris (KOPECK 1978). Uvolnûn prostor silnûji nitrifikovan ch údolních stanovi È lidsk ch sídel ovládly druhy jako Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Heracleum sphondylium, které pfiedstavují ekologicky pfiizpûsobivé pûvodní komponenty spoleãenstev horsk ch niv. V souvislosti s kolonizací a postupn m odlesnûním povodí potokû tedy souviselo formování antropogenních lemov ch spoleãenstev tfiídy Galio Urticetea Passarge 1967 em. Kopeck 1969. Na zraàovan ch územích se zv ila pokryvnost tzv. sídli tních migrantû (napfi. Galium aparine, Lapsana communis, Geum urbanum, Arctium tomentosum), v bezprostfiední blízkosti chalup druhû jako Chaerophyllum aromaticum, Glechoma hederacea, Anthriscus sylvestris, Veronica chamaedrys (KOPECK 1971). V okolí chalup byly pûstovány léãivky, uïitkové a okrasné rostliny, které zplaàovaly a druhotnû se ífiily kolem potokû. S alpskou kolonizací dfievafiû se do území dostal napfi. druh Myrrhis odorata. V údolí KnûÏné nebyly zaznamenány dal í druhy typické pro alpskou kolonizaci dfievafiû, a to Imperatorium ostrutium, Rumex alpinus, Angelica archangelica, Polemonium coeruleum nebo Lysimachia punctata. Ze zahrádek se do okolí roz ífiily i okrasné rostliny, napfi. Malva moschata, Telekia speciosa, Heracleum mantegazzianum, Impatiens glandulifera, Lupinus polyphyllus, Reynoutria japonica atd. Na druhové sloïení bylinného patra v nivách mûly vliv i zakládané smrkové monokultury. V tûchto ãástech byly svûtlomilné druhy vytlaãeny, nitrofilní apofyta tfiídy Galio Urticetea Passarge 1967 em. Kopeck 1969 zûstala zachována v úzk ch pruzích kolem tokû. Po druhé svûtové válce vût ina b val ch osad zanikla. V dûsledku sukcese v údolích potokû vznikly tzv. porostní smûsi, tj. mozaiky nastupujícího lesa a antropogenních spoleãenstev (Kopeck 1978). Ve spontánnû vznikl ch lesích v nivách dominuje Alnus glutinosa, Salix caprea, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, podél bfiehû tokû spoleãenstva tfiídy Galio Urticetea Passarge 1967 em. Kopeck 1969. Pfii fytocenologickém prûzkumu území zpracova- 25

Tab. 2. Plochy zkouman ch lokalit dle vyuïití v letech 1840 2000 (ha) Tab. 2. Use of the studied localities in years 1840 2000 (ha) r. 1840 r. 1937 r. 1953 r. 1993 r. 2000 louka, pastvina (meadow, pasture) 73,73 83,52 102,42 132,77 132,77 pole (field) 55,65 42,36 28,64 rybník (pond) 0,26 0,64 0,64 0,64 0,64 zahrada, sad (garden, archade) 3,76 4,22 1,72 Obr. 2. Plochy zkouman ch lokalit dle vyuïití v letech 1840 2000 (ha) Fig. 2. Use of the studied localities in years 1840 2000 (ha) ného v rámci disertaãní práce (1996 2000) bylo zji - tûno, Ïe v souãasné dobû se v nivách potokû vyskytují mozaiky b val ch pcháãov ch luk (podsv. Calthenion Balátová Tuláãková 1993), tuïebníkov ch lad (podsv. Filipendulenion (Lohmeyer in Oberdorfer et al. 1967) Balátová Tuláãková 1978), porostû vysok ch ostfiic (sv. Caricion gracilis Neuhäusl 1959 em. Balátová Tuláãková 1963), fiíãních rákosin (svaz Phalaridion arundinaceae Kopeck 1961) a ptaãincov ch ol in (podsvaz Alnenion glutinoso incanae Oberdorfer 1953) v rûzn ch stadiích sukcese. ZMùNY VE VYUÎITÍ ÚZEMÍ Zmûny ve vyuïití území v letech 1937 2000 (na základû leteck ch snímkû) Na základû frekvenãní anal zy (KOVÁ 1994) bylo zji tûno, Ïe v prûbûhu let 1937 2000 zaujímaly nejvût í plochy v rámci území tfii typy vyuïití orná pûda, les, louka nebo pastvina. Pouze v období do 2. svûtové války (viz r. 1937) pfievaïovala orná pûda nad lesy i loukami a pastvinami. V období po 2. svûtové válce aï do roku 2000 zaujímaly lesy, louky a pastviny vy í plochu území s v jimkou období kolektivního hospodafiení (polovina 50. let - 1. polovina 90. let), kdy docházelo ke scelování pozemkû a pfievodu luk na pole. Zatímco u vodních ploch byly zmûny zanedbatelné, u intravilánû (zastavûn ch ãástí i zahrad a sadû) se plocha postupnû zvût ovala aï do pfieru ení kolektivního zemûdûlství. V dobû kolektivního zemûdûlství byly budovány zemûdûlské objekty (kravíny, sila apod.) a ubytovací jednotky (tzv. bytovky) pro pracující v zemûdûlství. V razné zmûny nastaly v podílu lesních komplexû na celkové plo e území. RÛst plochy lesû souvisel s opu tûním sudetsk ch osad, polí a luk po druhé svûtové válce. âást pozemkû byla dál obhospodafiována ãesk m obyvatelstvem z okolních vesnic. Pozemky ponechané ladem postupnû zarûstaly náletov mi dfievinami. V souãasné dobû se na tûchto plochách nacházejí náletové porosty Alnus glutinosa a Betula pendula. Doãasné zmûny, které probûhly v souvislosti s kolektivním zemûdûlstvím (polovina 50. let - konec 90. let minulého století), se projevily zv ením ploch orné pûdy a sníïením zastoupení luk a pastvin v dûsledku pfievedení luk na pole. Doãasnû do lo i ke sníïení rozsahu rozpt lené zelenû (remízy, stromofiadí apod.) v dûsledku scelování pozemkû. Po ukonãení kolektivního zemûdûlství (po roce 1990) byla opût nûkterá pole pfievedena na trvalé travní porosty. ZároveÀ se zv il podíl rozpt lené zelenû (zalesàování drobn ch lad, obnova stromofiadí a bfiehov ch porostû podél drobn ch tokû). Kategorie hranice typû odráïí zmûny související se scelováním pozemkû bûhem kolektivního zemûdûlství a s pfievodem polí na trvalé travní porosty na konci 20. století. ZMùNY HOSPODA ENÍ NA VYBRAN CH LOKALITÁCH Botanick prûzkum byl v rámci disertaãní práce proveden na 144 vybran ch lokalitách, které byly pfii v bûru povaïovány za zachovalé louky. Obr. 2 uvádí 26

Tab. 3. Zmûny obhospodafiování zkouman ch lokalit 1953 2000 (ha) Tab. 3. Changes of management in the studied localities in years 1953 2000 (ha) picky silnû ovlinûná rostlinná spoleãenstva v b val ch zahrádkách, vlhk ch pfiíkopech, na bfiezích potokû v blízkosti chalup, vzácnûji v silniãních pfiíkopech (KOPECK 1974). Do pfiirozen ch spoleãenstev proniká jen na pobfieïí vodních tokû, kde se vyskytují ojedinûlé rostliny. Myrrhis odorata byla oblíbena u nûmeckého obyvatelstva jako silnû aromatická rostlina s vûní an zu pro pfiípravu pokrmû a alkoholick ch nápojû, v lidovém lékafiství i zvûrolékafiství. Oblast celkového souãasného roz ífiení Myrrhis odorata v Orlick ch horách souvisí s migrací obyvatelstva a oblibou jejího pûstování v 19. a na poãátku 20. století. Koncentrace lokalit souvisí se star mi dfievafisk mi sídli ti a b val mi skláfisk mi hutûmi, mnohé pracovaly jiï v 16. a 17. století napfi. Horní Rokytnice, okolí De tné, Kunãina Ves, Kaãerov (KOPECK 1974). U nûmecky mluvícího obyvatelstva v chodních Sudet patfiila k oblíben m okrasn m rostlinám také Malva moschata. Za oblast pûvodu tohoto druhu je povaïována jihozápadní Evropa. Je tû v první polovinû 20. století byl druh hojnû pûstován v zahrádkách chalupníkû napfi. v Kaãerovû, íãkách, Nebeské Rybné (KOPECK 1988). PfiestoÏe první literární údaj o v skytu tohoto druhu v Orlick ch horách pochází z roku 1967 (PROCHÁZKA et al. 1967), pfiedpokládá se, Ïe Malva moschata byla v Sudetech roz ífiena mnohem dfiíve. Zplanûlé populace Malva moschata osídlily ruderální nitrofilní lemová spoleãenstva i nezapojené trávníky na mírnû kysel ch a vysychav ch pûdách. Bohaté lokality Malva moschata byly je tû v 70. letech 20. století nalezeny v okrajích luãních porostû a pfii rozvalinách základû b val ch usedlostí podél silnice Kunãina Ves Kaãerov, Velk Uhfiínov. Z druhû uvádûn ch jako invazní, je v souãasné dobû nejroz ífienûj í Impatiens glandulifera, která se pûstuje v zahradách jako okrasná a medonosná rostlina. První zprávy o jejím zplaàování v Podorliãí pocházejí z doby pfied 2. svûtovou válkou (KOPECK 1975). V roce 1936 byla pozorována Krãanem v okolí jedné zahrady ve Vamr. 1953 r. 1993 r. 2000 sekané, pasené (mown, pastured) 116,34 50,29 51,6 nesekané (unmown) 0 67,77 66,46 pole (field) 1,72 rybník litorál (pond littoral zone) 0,64 0,64 0,64 Obr. 3. Zmûny obhospodafiování zkouman ch lokalit 1953 2000 (ha) Fig. 3. Changes of management in the studied localities in years 1953 2000 (ha) zmûny ve vyuïití vybran ch lokalit v letech 1848-2000. Zatímco v echny vybrané lokality mûly v roce 1993 charakter louky, mokfiadu nebo litorálu rybníka, v pfiedcházejícím období byly nûkteré z nich vyuïívány jako pole nebo zahrada (sad). Hodnoty uvedené v tabulce ã. 2 jsou vyjádfieny v hektarech. Kromû floristick ch, fytocenologick ch a stanovi tních dat byly pro jednotlivé lokality shromáïdûny také informace o obhospodafiování, a to v letech 1953 2000. Obr. 3 zachycuje zmûny v obhospodafiování bûhem necel ch 50 let (od druhé svûtové války pfies kolektivní zemûdûlství aï po rozpad velk ch zemûdûlsk m podnikû a pfieru ení pravidelného obhospodafiování luk). Hodnoty uvedené v tabulce ã. 3 jsou vyjádfieny v hektarech. ZAVLEâENÉ NEPÒVODNÍ DRUHY CÉVNAT CH ROSTLIN V souvislosti s kolonizací území, obhospodafiováním pozemkû, dopravou, ale i chalupáfisk m osídlením nûkter ch b val ch osad byly do území zavleãeny nepûvodní druhy cévnat ch rostlin. K nejstar ím adventivním rostlinám v území patfií Myrrhis odorata a Malva moschata. V eobecnû se soudí, Ïe pûvodní vlastí Myrrhis odorata jsou západní Alpy a jiïní vápencové Alpy. Je snad pûvodní i v severních Apeninách a v Pyrenejích (KOPECK 1974). Nejstar í údaje z na eho území publikoval âelakovsk (âelakovsk 1883) z okolí Trãkova. Dal í údaje z Podorliãí uvádûjí Hrobafi (HROBA 1931, 1946), Rohlena (ROHLENA 1930), Krãan et Kopeck (KRâAN et KOPECK 1959). Naprostá vût ina lokalit leïí v submontánním stupni (410 800m n. m.), a to v oblasti souãasného nebo b valého osídlení (napfi. íãky, Zdobnice, Horní Rokytnice, De tné). PfieváÏná ãást lokalit je vázána na antropogenní nebo antro- 27

berku, V âesticích a Pot tejnû. Následnû byla nalezena pfii pobfieïí dolního toku Divoké Orlice (HROBA 1946). Dnes je roz ífiena podél dolních a stfiedních ãástí tokû Divoké Orlice, Bûlé, KnûÏné, Metuje. Dal í ohniska vznikají i na horních ãástech tokû. Hlavními mechanismy jejího ífiení jsou autochorie a hydrochorie. K nejmlad ím prvkûm adventivní kvûteny podhûfií Orlick ch hor patfií Bidens frondosa a Impatiens parviflora. Tyto druhy jsou v souãasné dobû hojnû roz ífiené v celém území a staly se souãástí antropogenních i pfiirozen ch spoleãenstev. Bidens frondosa je z Orlického podhûfií poprvé uvádûn z roku 1962 od T ni tû nad Orlicí (KOPECK 1973). V souãasné dobû je bûïn m druhem litorálních a mokfiadních porostû v kontaktu s vodními plochami. Dle Kopeckého (KOPECK 1973) pochází nejstar í literární údaj o zavleãení Impatiens parviflora z podhûfií Orlick ch hor od Ïelezniãního tunelu u Chocnû (âelakovsk 1883). Pravdûpodobnou souvislost zavleãení druhu se Ïelezniãní dopravou naznaãují téï nálezy z roku 1929 nedaleko nádraïí v Boleho ti, v Chropotínském háji, v Novém Mûstû nad Metují apod. (KOPECK 1973). Druh se roz ífiil hlavnû v fiíãních údolích kolinního stupnû, pozdûji pronikl i do submontánního stupnû. Souãasn stav je v sledkem propojování fiídce roztrou en ch lokalit, které se uskuteãàuje lineárnû nebo paprskovitû podél komunikací a vodních tokû (KOPECK 1973). Nejvût í v znam v ífiení Impatiens parviflora má agestochorie (zejména silniãní doprava) a hydrochorie (podél vodních tokû). V plo - ném ífiení se uplatàuje hlavnû autochorie, myrmekochorie a rypochorie (KOPECK 1973). V prvních fázích zavleãení se Impatiens parviflora vãleàuje zpravidla jako ekoekofyt do antropogenních nitrofilních lemov ch spoleãenstev a odtud proniká jako eurytopní neofyt do pfiirozen ch spoleãenstev suèov ch a luïních lesû a do iniciálních a lemov ch spoleãenstev na náplavech vodních tokû (KOPECK 1973). V rámci této práce byly nepûvodní druhy cévnat ch rostlin rozdûleny do 4 kategorií (v závorce je uvedeno *zkratkou, odkud rostlina pochází). Informace o geografickém pûvodu druhû byly pfievzaty z Nové Kvûteny (DOSTÁL 1989). Zámûrnû vysazované dfieviny Aesculus hippocastanum L. (*JE) Larix decidua MILL. (*K) Populus x canadensis MOENCH. (*AM) Picea pungens ENGELM. (*AM) Okrasné rostliny Digitalis purpurea L. (*ZE) Heracleum mantegazzianum SOMMIER et LEVIER (*AS) Impatiens glandulifera ROYLE (*AS) Lupinus polyphyllus LINDL. (*AM) Malva moschata L. (*JE) Philadelphus coronarius L. (*AL) Reynoutria japonica HOUTT. (*AS) Rosa rugosa Thumb. (*AS) Solidago canadensis L. (*AM) Symphoricarpos rivularis Suksdf. (*AM) Syringa vulgaris L. (*JE) Telekia speciosa (SCHREB.) BAUMG. (*JE) Weigelia florida (Bung) DC. (*AS) Léãivé a uïitkové rostliny Armoracia rusticana GAERTN., B. MEY. et SCHERB. (*JE) 15; Myrrhis odorata L. (SCOP.) (*AL) 135; Druhy ífiící se dopravou materiálu, naru ováním stanovi È, splavováním Bidens frondosa L. (AM) - hojnû v Ïivinami bohat ch bahnit ch substrátech Impatiens parviflora DC. (*AS) hojnû podél tokû a na naru en ch stanovi tích v lesích Juncus tenuis WILLD. (*AM) na obãas pfieplavovan ch se lapávan ch cestách Trifolium hybridum L. (*ZE) hojnû vyséván v jetelotravních smûsích Salvia verticillata L. (*D) nejãastûji na mezích, podél cest, v 60. letech ífiení kolem Ïeleznic Veronica filiformis SM. (*AS) v okolí obydlí, hfibitovû, pronikání i do luãních porostû v nivách Veronica persica POIR. (*AS) hojnû na kypfien ch pûdách, pronikání i do luãních porostû Xanthoxalis fontana (BUNGE) HOLUB (*AM) v okolí obydlí, na naru en ch stanovi tích Vysvûtlivky: AM- ze Severní Ameriky, JE z jiïní a jihov chodní Evropy, ZE ze západní Evropy, AS z jiïní a v chodní Asie, K z Karpat, AL z Alp, D z Podunají. SOUâASN STAV VEGETACE Na základû botanického prûzkumu v letech 1996 2000 byla vypracována pro horní ãást povodí KnûÏné od ústí Liberského potoka po jiïní hranici CHKO Orlické hory vegetaãní mapa. Pro zachycení souãasného stavu území bylo celkem pouïito 34 jednotek, z toho 25 pfiedstavuje pfiírodní biotopy, zb vajících 9 jednotek reprezentuje lesní a zemûdûlské kulticenózy, náletové porosty, v sadby, ruderalizované plochy a intravilány obcí. Struãná charakteristika vymezen ch jednotek vegetaãní mapy viz tabulka 4 28

1, 33 spoleã. vodních makrofyt, baïinn ch substrátû a obnaïen ch den, vodní toky a nádrïe bez v znamné vegetace 2, 3 rákosiny stojat ch vod - porosty rákosu a orobince, fiíãní rákosiny, porosty vysok ch ostfiic 4 zra elinûlé louky 5, 6 mezofilní louky s dominantním ovsíkem vyv en m, mezofilní louky s kostfiavou ãervenou 7, 8 pcháãové louky, degradované pcháãové louky 9, 10 tuïebníkové porosty, porosty skfiípiny lesní 11 porosty chrastice rákosovité 12, 13 nitrifikované pcháãové louky, nitrifikované pcháãové louky s devûtsilem lékafisk m 14 bezkolencové louky 15, 17 semixerotermní trávníky, kostfiavová spoleãenstva skeletovit ch pûd 19, 22 vysoké mezofilní a xerofilní dfieviny, dubohabfiiny 21 údolní ol iny 23 suèové lesy 24, 25 kvûtnaté buãiny, kyselé buãiny 26, 28 kulturní lesy, paseky 27, 34 porosty náletov ch dfievin, vysazované linie dfievin podél cest, tokû atd. 29, 32 zastavûná území, ruderalizované a naru ené plochy 30 pole 31 kulturní louky mozaika mezofilních luk a semixerotermních trávníkû mozaika mezofilních a vlhk ch luk mozaika vodních a mokfiadních spoleãenstev s vlhk mi loukami mozaika mezofilních luk a smilkov ch trávníkû (16) mozaika vodních a mokfiadních spoleãenstev s podmáãen mi vrbinami (18) a ol inami (20) mozaika vlhk ch luk a podmáãen ch vrbin (18) a ol in (20), popfi. porostû náletov ch dfievin mozaika mezofilních luk a antropicky ovlivnûn ch stanovi È mozaika vlhk ch luk a lesních porostû (luïní lesy, buãiny, dubohabfiiny) mozaika kulturních a pfiírodû blízk ch lesních porostû mozaika kulturních lesû a porostû náletov ch dfievin mozaika mezofilních a kulturních luk Obr. 4. Vegetaãní mapa studovaného území Fig. 4. Vegetation map of the studied area 29