MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav antropologie Subsistenční strategie mladopaleolitických lovců-sběračů: Kniha I: Industrie z tvrdých živočišných materiálů ve světle antropologické zooarcheologie Kniha II: Exploatace sobů ve světle biologické a antropologické zooarcheologie Autoreferát disertační práce Zpracovala: Mgr. Michaela Rašková Zelinková Školitel: Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. Brno 2013
2
Disertační práce byla vypracována na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, studijní program Biologie, obor: Antropologie, v rámci prezenční a kombinované formy doktorského studia. Doktorandka: Školitel: Oponenti: Mgr. Michaela Rašková Zelinková Ústav antropologie PřF MU, Vinařská 5, 603 00 Brno Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. Ústav antropologie PřF MU, Vinařská 5, 603 00 Brno Doc. MVDr. Václav Páral, Ph.D. Ústav anatomie, histologie a embryologie, VFU Brno, FVL Palackého tř. 1/3, 612 42, Brno Mgr. Petr Neruda, Ph.D. Ústav Anthropos, MZM Zelný trh 6 659 37, Brno Autoreferát rozeslán dne: Obhajoba disertace se koná dne: na Ústavu antropologie PřFMU, Vinařská 5, 603 00 Brno 3
Obsah I. Úvod...5 II. Antropologická zooarcheologie a industrie z tvrdých živočišných materiálů...5 III. Zooarcheologie a sobi...6 IV. Závěr...6 Seznam literatury...10 Abstract...11 Životopis...12 4
I. Úvod Předkládaná práce je koncipována jako multidisciplinární studie v oboru zooarcheologie. Vzhledem k šíři záběru se autorka rozhodla práci rozdělit na dvě části, respektive samostatné knihy, jejichž společným jmenovatelem jsou subsistenční strategie mladopaleolitických lovců-sběračů. Zatímco první část práce se zabývá nepotravními strategiemi na příkladu studia industrie z tvrdých živočišných materiálů (dále ITŽM), druhá část je věnována strategiím potravním, a to v kontextu exploatace soba. Disertační práce je pojata jako metodologická báze, ve které jsou zevrubně rozpracovány konkrétní směry studia. Možnosti aplikace na archeologický materiál a informační potenciál komplexních zooarcheologických studií pak demonstrují jednotlivé případové studie. Studovaný materiál spadá do období mladého paleolitu, přesněji řečeno pavlovienu a magdalénienu. Těžištěm zájmu je především pavlovienská lokalita Dolní Věstonice I a magdalénské osídlení jeskyně Balcarky, nicméně diskutovány jsou rovněž další lokality významné pro dané období a v daném kontextu. II. Antropologická zooarcheologie a industrie z tvrdých živočišných materiálů Náplní zooarcheologie je analýza zvířecích pozůstatků z archeologických lokalit. Jejím cílem je lépe porozumět vztahu mezi člověkem a jeho okolím, zvláště pak mezi člověkem a zvířaty (Reitz, Wing 1999, 1). Jedná se o mezní obor, který se dotýká antropologie, archeologie a etnologie, ale také biologie, ekologie, etologie, zoologie a patologie. Takzvaná antropologická zooarcheologie, jak již sám název napovídá, studuje zvířata v kontextu člověka, v popředí zájmu tedy stojí subsistenční strategie. Předmětem studia antropologické zooarcheologie se tak mohou stát lovecké strategie, stejně jako způsoby exploatace zvířat, a to jak ve smyslu potravním, tak i nepotravním (např. zpracování kůže či tvrdých živočišných materiálů) (Reitz, Wing 1999, 28). Přestože je industrie z tvrdých živočišných materiálů cenným hmotným pramenem, její informační potenciál nebyl dosud povětšinou ve vědecké komunitě plně akceptován a tedy ani využíván. Analýza ITŽM je mnohdy chápána pouze jako doplňková, která sice nesmí při zpracování lokality chybět, nicméně její věcná výpověď zůstává často bez povšimnutí, což se bohužel odráží i v úrovni jejího zpracování. Povrchnost analýz a nezájem o detailnější studie 5
ITŽM je dán dlouho zažitou typologickou tradicí, která je bohužel stále ještě pevně zakořeněna. Je třeba si uvědomit, že nástroje, a to ať už byly vyrobeny z kamene, kovu nebo právě kosti či paroží, v sobě nesou celou řadů informací, a to jak ekonomického, tak rovněž socio-kulturního a potažmo také chronologicko-kulturního charakteru. III. Zooarcheologie a sobi Sobi patří již po více než půl milionu let mezi nejvýznamnější lovné druhy. Díky svému geografickému rozšíření a početnému zastoupení byli lidmi využíváni intenzivněji než jakékoli jiné zvíře. Jak formy lesní, tak i tundrové lze lovit v podstatě v průběhu celého roku, v závislosti na schopnosti adaptace lidských populací (Gordon 2003, 15). Celoročně také poskytují množství subsistenčních zdrojů, a to jak potravních (maso, morek, kostní tuk, případně mléko), tak i technických (šlachy, kosti, paroží, kůže, tuk). Subsistenční strategie se liší v závislosti na vynalézavosti lovců, velikosti lidských skupin, dostupnosti surovin, přírodních podmínkách, sezónních pohybech stád a jejich velikosti. Přestože nelze ekonomické a socio-kulturní strategie pravěkých populací omezit pouze na případy pozorované v rámci současných etnologických studií (Wobst 1978), lze je považovat v tomto smyslu za cenný zdroj informací. Je velmi nepravděpodobné, že současní lovci-sběrači mohou sloužit jako relevantní model pro rekonstrukci pravěkých situací. Nicméně přestože etnologický záznam sám o sobě není archivem dřívějších evolučních forem, může být použit jako interpretační prostor, v rámci kterého je možno sledovat organizační vztahy mezi proměnnými odpovědnými za formulaci modelů prehistorických situací (Wobst 1978). IV. Závěr Disertační práce se zabývala subsistenčními strategiemi mladopaleolitických lovců-sběračů z hlediska tzv. antropologické zooarcheologie. Primárním cílem této studie bylo vytvoření solidní nomenklaturní báze, ze které by mohli čerpat jak badatelé v daném oboru, tak rovněž archeologové, hledající možnosti využití osteologického materiálu v kontextu interpretace lokality. Náplní první části práce bylo vytvoření souborné české nomenklatury na poli industrie z tvrdých živočišných materiálů. Daným tématem se autorka zabývá již řadu let a zde 6
uváděné údaje jsou výsledkem mnohaleté diskuze s českými, ale především zahraničními odborníky. Zpracovány byly aktuální poznatky na poli typologie, technologické analýzy a traseologie. Zatímco typologické a technologické nomenklaturní studie byly již v minulosti částečně vypublikovány (Zelinková, Lázničková Galetová 2007a, b), traseologie v kontextu ITŽM je v českém prostředí dosud nepříliš využívanou disciplínou a její komplexní zpracování je tedy o to přínosnější. Ve všech zmíněných oblastech, tedy typologické, technologické i traseologické, se autorka snažila o vytvoření adekvátní česká terminologie, která by reflektovala moderní trendy v pojmosloví ITŽM. Vzhledem k neustálému vývoji dané problematiky však nepovažuje autorka tuto kapitolu rozhodně za uzavřenou. Cílem bylo pouze reflektovat minulý a současný stav bádání a přenést zahraniční výsledky do českého prostředí, s čímž úzce souvisí i další z cílů práce. Představení informačního potenciálu industrie z tvrdých živočišných materiálů české archeologické veřejnosti považuje autorka v kontextu předkládané práce za klíčové. Zatímco možnosti analytického studia jsou obsaženy v nomenklaturní části jako takové, interpretační rámce demonstruje několik případových studiích. Předmětem zájmu se stalo nepotravní využití lovné zvěře pavlovienských obyvatel Dolních Věstonic, Pavlova a Milovic a magdalénských lovců z Moravského krasu. Analýzy se nesly ve znamení komplexního přístupu k materiálu, přičemž využívány byly rovněž poznatky z dalších oblastí, zejména pak etnoarcheologie. Zajímavé výsledky přinesla technologická analýza ITŽM z lokality Dolní Věstonice I, a to jak z hlediska ekonomického nakládání se surovinou i finálními výrobky, tak rovněž v kontextu chronologicko-kulturním. Studie potvrdila, že výroba nástrojů z tvrdých živočišných materiálů byla promyšleným a standardizovaným procesem, při kterém byla využívána celá řada technik, a to jak techniky vycházející ze starších tradic, tak rovněž techniky v gravettienu relativně nové. Technologický vývoj ITŽM v pavlovienu je velmi zajímavým tématem, který je ovšem nutno sledovat v širších chronologicko-kulturních souvislostech, a to jak z hlediska kvantitativního, tedy intenzity využití jednotlivých technik a materiálů, tak i kvalitativního, ve smyslu propojování technik ve standardizované procesy. Cenné informace v tomto smyslu přineslo srovnání výsledků získaných z Dolních Věstonic I s lokalitami Pavlov VI a Milovice I. Zatímco u Dolních Věstonic I a Pavlova VI je zřetelná jistá souvislost, a to jak po stránce technologicko-ekonomické, tak i typologicko-funkční, Milovice I z tohoto rámce poněkud vybočují. Tyto poznatky jsou však v souladu se zjištěními získanými komplexním studiem kamenné štípané industrie z pavlovienkých lokalit, na jehož základě bylo v rámci pavlovienu 7
vyčleněno několik facií, přičemž Dolní Věstonice I a Pavlov VI náleží shodně k tzv. facii s mikropilkami (Polanská 2011, 2013). Naopak na lokalitě Milovice I lze z hlediska ITŽM najít jisté odchylky, a to zejména po stránce typologické. Je však otázkou, zda lze charakter kolekce spojovat s postdepozičními vlivy, aktivitami prováděnými na lokalitě, případně chronologicko-kulturním vývojem ITŽM pavlovienu/gravettienu, o čemž by svědčilo i vyčlenění kamenné štípané industrie z Milovic I (sektoru G a H) do zvláštní facie, která byla dosud identifikována pouze na této lokalitě (Polanská 2011, 2013). Aby však bylo možno vyslovit relevantní závěry týkající se vývoje pavlovienu, je třeba doplnit data z dalších souborů. Poněkud odlišně byla koncipována další případová studie, jejímž cílem bylo osvětlit jeden z aspektů každodenního života pavlovienců proces opracování kůže. Práce demonstruje možnosti využití etnoarcheologie a experimentální archeologie v kontextu funkční analýzy industrie z tvrdých živočišných materiálů. Na základě všech tří přístupů byl sestaven teoretický chaîne opératoire činění kůže v pavlovienu. Zcela zásadní je v tomto směru traseologické potvrzení funkce nástrojů, z nichž některé byly sice s opracováním kůže dlouho spojovány, nicméně jejich skutečný význam nebyl nikdy vědecky prokázán. Poslední případová studie představuje komplexní analýzu industrie z tvrdých živočišných materiálů. Složení magdalénské kolekce z jeskyně Balcarky poskytlo relativně velký interpretační prostor v kontextu subsistenčních a sídelních strategií mladopaleolitických lovců na území Moravského krasu. Multidisciplinární přístup ke studovanému materiálu, zahrnující jak stránku technologicko-ekonomickou, tak i typologicko-funkční, umožnil rekonstruovat aktivity prováděné na lokalitě a určit tak její funkci. Lokalita s největší pravděpodobností sloužila jako lovecká stanice, na které magdalénští lovci mimo zpracování ulovených kusů také vyráběli a reparovali své zbraně. Z výše uvedeného je zřejmé, že spektrum využití analýz industrie z tvrdých živočišných materiálů je vskutku široké. Na základě studia této složky hmotné kultury lze sledovat jak strategie socio-kulturní, tak i technologicko-ekonomické. Analýzy pavlovienského i magdalénského materiálu rovněž dokládají velký informační potenciál ve smyslu chronologicko-kulturního vývoje. Právě tato oblast nebyla dosud v souvislosti s ITŽM příliš využívána a jistě by si zasloužila větší pozornost v odborných kruzích. 8
Druhá část disertační práce byla zaměřena na potravními strategie mladopaleolitických lovců, a to na příkladu exploatace soba. V tomto směru si autorka kladla za cíl především představení aktuálních poznatků na poli biologické zooarcheologie studovaného druhu a shrnutí dostupných údajů z hlediska způsobů bourání. Práce byla navíc doplněna pojednáním o sobech z hlediska evoluce, taxonomie, rozšíření, biologie, ekologie, etologie a rovněž etnoarcheologie. Propojení všech výše zmiňovaných oblastí považuje autorka za klíčové, neboť relevantní závěry na poli antropologické zooarcheologie lze z etnologických studií vyvozovat pouze v případě, že je studie zasazena do širšího environmentálního rámce. Možnosti využití biologického výzkumu, pro interpretace socio-kulturního charakteru, byly prezentovány formou případové studie, zaměřené na způsoby exploatace sobů z jeskyně Balcarky (magdalénien). Na základě analýzy osteologického materiálu byla určena doba osídlení lokality, demografická skladba lovených sobů a identifikovány stopy bourání. Tyto údaje byly následně interpretovány pomocí etnologických analogií. Antropologický přístup k zooarcheologickému materiálu tak významně obohatil naše poznání subsistenčních, respektive loveckých, potravních i nepotravních a sídleních strategií magdalénských lovců. 9
Literatura Gordon, B. (2003): Rangifer and man: an ancient relationship. Rangifer, 15-28. Polanská, M. (2011): L industrie lithique. L apport du regard technologique au sein des industries pavloviennes. In: J. Svoboda, (ed.), Pavlov excavation 2007-2011. DVS 18, Brno, 131-154. Polanská, M. (2013): L industrie lithique. Collection d une importance significative pour la compréhension de la «composante lithique à microlithes géométriques» du Pavlovien morave. In: J. Svoboda et al. (eds.), Předmostí. Building an authentic museum. DVS 19, Brno, 44-63. Reitz, E.J., Wing, E.S. (1999): Zooarchaeology. Cambridge: Cambridge University Press. Wobst, H. M. (1978): The archaeo-ethnology of Hunter-Gatherers or the tyranny of the ethnographic record in archaeology. American Antiquity, v. 43, n. 2, 303-309. Zelinková, M., Lázničková-Galetová, M. (2007) a: Industrie z tvrdých živočišných materiálů doby kamenné I. Zprávy ČAS Supplementa 66, 2007. Zelinková, M., Lázničková-Galetová, M. (2007) b: Industrie z tvrdých živočišných materiálů doby kamenné I. Zprávy ČAS Supplementa 67, 2007. 10
Abstract Presented thesis is designed as multidisciplinary zooarchaeological study. With regard to the wide scope of the presented thema, the thesis was divided into two parts with common denominator subsistence strategies of Upper Paleolithic hunters-gatherers. In both parts the methodology with appropriate nomenclature is present, encompassed with several case studies demonstrating aplication of given methodology to archaeological material as well as information potential of comprehensive zooarchaeological studies. The first part is focused on hard animal material industry from severel points of view. Methodological part reflects actual state of knowledge in fields of typology, technoeconomic analysis and use-wear analysis, including manufacturing and taphonomical traces. The case studies were intentionally designed to cover particular fields of hard animal material industry studies. Analysed material belong to Upper Paleolithic, Pavlovian and Magdalenia. In the centre of interest is mainly Pavlovian site Dolní Věstonice I and Magdalenian settlement of Balcarka cave, nevertheless in several case studies another significant sites in respect of given period and context are discussed. Possibilities of technoeconomic analysis and its socio-cultural implications are presented in case of hard animal industry from Dolní Věstonice I site. Within the Moravian Pavlovian studies comprehensive analysis of hard animal material industry from Pavlov I and Milovice I sites are also presented. Another point of view is showed in complex ethnoarchaeological study dealing with the reconstruction of chaîne opératoire of hide processing in Pavlovian. The study is based on etnological sources giving detail description of different processing stages with regard to specific hard animal material tool types analogical to the Pavlovian ones. Given hypothesis were tested using methods of experimental archeology and verified by use-wear analysis. Comprehensive study of hard animal material industry, covering techno-economic as well as typological and use-wear analysis, is presented in case of Balcarka cave. The study is enhanced with contextual approach dealing with other accomplished analysis from the site. The second part is focused on subsistence strategies of Upper Paleolithic Magdalenian hunters in case of alimentary exploitation of reindeer. As well as in the first part, the given issues are addressed from the methodological point of view. In general evolution, taxonomy, distribution, ecology and ethology of Rangifer tarandus and its possible archaeological implication are discussed. In this regard also actual state of knowledge in the field of reindeer zooarchaeology is presented. In wider context also taphonomy is introduced, while the emphasis is put on issues linked to hunting game exploitation. The human reindeer relationship, the main interest of anthropological zooarchaeology, is depicted in chapter dedicated to ethnology, while the attention is mainly paid to hunting strategies and ways of exploitation. The case study of this part is based on zooarchaeological analysis of reindeer remains from Magdalenian site Balcarka cave in Moravian Karst. The material was studied in regards to biological and anthropological point of view. The analysis shed the light on seasonality, demography of hunted reindeers and settlement patterns as well as hunting and subsistence strategies of Magdalenian hunters. 11
Životopis Mgr. Michaela Rašková Zelinková Narozena: 30. 5. 1982 v Olomouci E-mail: m.zelinko@email.cz Vzdělání: 2006 dosud Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Přírodovědecká, Obor: Biologie člověka antropologie 2000 2006 Masarykova univerzita v Brně Fakulta: Filozofická, Obor: Historické vědy archeologie Získaný titul: Mgr. Bakalářská práce: Kostěná a parohová industrie z Pavlova (1961-1964) Diplomová práce: Kostěná a parohová industrie z Dolních Věstonic I Účast na konferencích: Doktorandský seminář 2006 12.6.2006 MZM, Brno Kostěná a parohová industrie z lokality Dolní Věstonice I (přednáška) Kvartér 2006 30.11.2006 Brno Kostěná a parohová industrie z lokality Dolní Věstonice I (přednáška) ICAZ (International Counsil of Archaeozoology) WBRG - 27.-31.8.2007 Paříž, Francie Artifacts from Hard Animal Materials from Dolní Věstonice I (Moravia, Czech Republic) (přednáška) Zasedání paleolitiků - 4.10.2007 - Dolní Věstonice Technologicko-ekonomická analýza industrie z tvrdých živočišných materiálů z lokality Dolní Věstonice I (přednáška) Mladopaleolitické nástroje v kontextu opracování kůže (přednáška) + S. Krásná 12
Symposiu profesora Vojtěcha Suka - 30.10. 2007, Pavilon Anthropos, Brno Rekonstrukce socio-kulturních strategií mladopaleolitických lovců-sběračů na základě technologické analýzy industrie z tvrdých živočišných materiálů z lokality Dolní Věstonice I. (přednáška) Funkční analýza nástrojů sloužících k opracování kůže aneb technologie primárního zpracování kůže v době kamenné (přednáška) + S. Krásná Kvartér 2007-29.11.2007, Brno Technologicko-ekonomická analýza industrie z tvrdých živočišných materiálů z Dolních Věstonic I - (poster) Rekonstrukce opracování kůže v době kamenné (poster ) + S. Krásná Ve službách archeologie 2008, 2.-5.6.2008, Nitra Doklady opracování kůže v době kamenné etnoarcheologický přístup (přednáška) + S. Krásná Kvartér 2008 27.11.2008, Brno Artefacts from Hard Animal Materials from Dolní Věstonice I, Czech Republic: Reconstructing chaîne opératoire of Skin Processing (poster) ICAZ (International Counsil of Archaeozoology) WBRG 7.-11.9. 2009 Wroclaw, Polsko Revealing the Past Interpreting Site Function on the Basis of Reindeer Exploitation (poster) Kvartér 2009 26.11.2009, Brno Subsistenční strategie lovců sobů z jeskyně Balcarky (přednáška) Studentská konference s prezentacemi doktorandů 24.-25. 5. 2011, Ústav antropologie, Brno Sobi z jeskyně Balcarky z pohledu antropologické zooarcheologie 13
Studentská konference s prezentacemi doktorandů 21.-22. 5. 2012, Ústav antropologie, Brno Gravettské wahintke : etnologické analogie ve službách antropologické zooarcheologie Vlastní vědecké projekty: 2007 2008 řešitel Programu rektora MU Rekonstrukce socio-kulturních strategií mladopaleolitických lovců sběračů na základě technologicko-ekonomické analýzy industrie z tvrdých živočišných materiálů z lokality Dolní Věstonice I 2007 2008 spoluřešitel grantu GAUK,, řešitel Soňa Krásná Technologie zpracování kůže v době kamenné Podíl na vědeckých projektech: 2007 2009 účast na grantu GAAV ČR, řešitel Miriam Nývltová Fišáková Lovecké strategie v gravettienu 2008 účast na grantu MK ČR, řešitel Karel Valoch Studium a zhodnocení významné geologické a archeologické lokality Mušov I 2009-2011 účast na grantu GAČR, řešitel Petr Neruda Neandertálci z Bojnic v časoprostorovém kontextu střední Evropy 2009-2011 účast na grantu GAČR, řešitel Andrea Matějíčková Sídliště a pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov- Mořice Stipendijní pobyty: 11/2007 Stipendium proděkana MU na studijní pobyt na Institutu IPH Paris a Paris X, Nanterre, Francie 7/2007 10/2007 Stipendium francouzské vlády na vědeckou stáž v laboratořích Maison René Ginouvés, Paříž, Francie, se zaměřením na traseologii industrie z tvrdých živočišných materiálů 2005 Stáž na Univerzitě v Erlangen, Německo 14
Přednášková činnost Ústav antropologie PřF MU, Brno Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou UK, Praha Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno - odborné přednášky na téma - Technologicko-ekonomická analýza industrie z tvrdých živočišných materiálů, Traseologická analýza industrie z tvrdých živočišných materiálů, Zooarcheologie, Tafonomie atd. Popularizační činnost Animační program: Technologie výroby industrie z tvrdých živočišných materiálů 7/2007 - Museum Tumulus Bougon, Francie (ve spolupráci s Alexandrou Legrand) Vzdělávací akce pro veřejnost: Opracování kůže v mladém paleolitu 4 /2008 Chaloupky o.p.s., školské zařízení pro zájmové a další vzdělávání (ve spolupráci se Soňou Krásnou) Publikační činnost: RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2012): Traseologická analýza industrie z tvrdých živočišných materiálů z Hoštic I. In: A. Matějíčková, P. Dvořák (eds.), Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov - Mořice. Brno: ÚAPP Brno, 2012. Pravěk Supplementum 24. s. 273-280, 18 s. PARMA, D., KALA, J., NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M, RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2011): Netradiční materiál, neobvyklý předmět: Opomíjený segment kostěné industrie mladší doby kamenné. Archeologické rozhledy, Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v, LXIII-2011, s. 136-150, 15 s. RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2011): Spatula-like tools: Hide processing in the Pavlovian. In: J. Svoboda (ed.), Pavlov excavations 2007-2011. Brno: Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of Archaeology at Brno, 2011. Dolnověstonické studie, sv. 18, s. 180-199, 19 s. 15
RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2010): Industrie z tvrdých živočišných materiálů z jeskyně Balcarky. In: Z. Nerudová (ed.), Jeskyně Balcarka v Moravském krasu. 2010. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2010. Anthropos (Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology), vol. 31. s. 107-130, 23 s. RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2010): Reconstructing the Chaîne Opératoire of Skin Processing in Pavlovian Bone Artifacts from Dolní Vestonice I, Czech Republic. In: A. Legrand-Pineau, I. Sidéra, N. Buc, E. David, V. Scheinsohn (eds.), Ancient and Modern Bone Artefacts from America to Russia. Cultural, technological and functional signature. Oxford: BAR, 2010. s. 191-200, 10 s RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2010): Sobi z Balcarky: sezonalita a demografie. In: Z. Nerudová (ed.), Jeskyně Balcarka v Moravském krasu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2010. Anthropos (Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology), vol. 31. s. 131-142, 12 s. RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2010): Subsistenční strategie magdalénských lovců: exploatace sobů. In: Z. Nerudová (ed.), Jeskyně Balcarka v Moravském krasu. I. Brno: Moravské zemské muzeum, 2010. Anthropos (Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology), vol. 31. s. 143-155, 13 s. OLIVA, M., RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2009): Industrie z tvrdých živočišných materiálů. In: M. Oliva (ed.), Sídliště mamutího lidu u Milovic pod Pálavou. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009. Anthropos, Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, vol. 27. s. 258-262, 5 s. RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2009): Industrie z tvrdých živočišných materiálů z protoúnětického pohřebiště v Pavlově. In: J. Peška (ed.), Protoúnětické pohřebiště z Pavlova. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, 2009. s. 363-368, 6 s RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2009): Nástroje z kančích klů z protoúnětického pohřebiště v Pavlově. In: J. Peška (ed.), Protoúnětické pohřebiště z Pavlova. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, 2009. s. 369-381, 12 s 16
SVOBODA, J., KRÁLÍK, M., ČULÍKOVÁ, V., HLADILOVÁ, Š., NOVÁK, M., NÝVLTOVÁ-FIŠÁKOVÁ, M., NÝVLT, D., RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2009): Pavlov VI: an Upper Palaeolithic living unit. Antiquity, York: Antiquity Trust; University of York, 83, 320, s. 282 295, 14 s. RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2009): Tafonomická analýza paleontologického materiálu ze Stránské skály. In: K. Valoch (ed.), Mušov I (okr. Břeclav). 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009. Anthropos, Studies in Anthropology, Palaeoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, Vol. 30, N.S. 22. s. 102-111, 10 s. SVOBODA, J., M., ČULÍKOVÁ, V., HLADILOVÁ, Š., NOVÁK, M., NÝVLTOVÁ-FIŠÁKOVÁ, M., NÝVLT, D., RAŠKOVÁ ZELINKOVÁ, M. (2008): Pavlov (okr. Břeclav). Přehled výzkumů, Brno, 49, 1-2, s. 248-254, 7 s. ZELINKOVÁ, M., LÁZNIČKOVÁ-GALETOVÁ, M. (2007): Industrie z tvrdých živočišných materiálů doby kamenné I. Praha: Česká archeologická společnost. 2007. Zprávy ČAS, Supplément 66. ZELINKOVÁ, M., LÁZNIČKOVÁ-GALETOVÁ, M. (2007): Industrie z tvrdých živočišných materiálů doby kamenné II. Praha: Česká archeologická společnost. 2007. Zprávy ČAS, Supplément 67. ZELINKOVÁ, M. (2007): Industrie z tvrdých živočišných materiálů z Dolních Věstonic I. Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales XCII, Brno, XCII, s. 9-51, 49 s. 17